Postupová zkouška správní právo. Obsah

Transkript

1 SPRÁVNÍ PRÁVO POSTUPOVÁ ZKOUŠKA

2 Postupová zkouška správní právo Obsah Obsah... 2 Skupina A... 4 Právo veřejné a právo soukromé; správní právo... 4 Prameny správního práva... 5 Formy správní činnosti...10 Abstraktní akty, nařízení...11 Právní předpisy obcí a krajů...12 Zásahy, pokyny a donucení...13 Vyjádření, osvědčení a sdělení...14 Veřejná správa; základní principy činnosti veřejné správy...15 Správní akty, pojem a druhy...17 Náležitosti a vady správních aktů...18 Veřejnoprávní smlouvy...21 Subjekty a vykonavatelé veřejné správy, správní úřady, správní orgány...22 Působnost a pravomoc správních úřadů (správních orgánů)...24 Orgány moci výkonné...24 Postavení a působnost obcí a krajů...26 Orgány obcí a krajů...28 Dozor nad výkonem působnosti územních samosprávných celků...28 Skupina B...29 Správní uvážení a neurčité právní pojmy...29 Správní řízení, pojem a charakteristika...29 Správní řád předmět úpravy a rozsah jeho působnosti...31 Správní orgány jako subjekty správního řízení...31 Účastníci správního řízení...35 Zahájení a průběh správního řízení...36 Přezkoumávání správních rozhodnutí ve správním řízení...45 Řádné opravné prostředky ve správním řízení...46 Přezkumné řízení a obnova řízení ve správním řízení...48 Správní exekuce...49 Správní delikty...49 Odpovědnost za přestupek...50 Sankce za přestupek a ochranná opatření...50 Řízení o přestupcích...52 Správní soudnictví v České republice...53 Nejvyšší správní soud...56 Pravomoc a příslušnost správních soudů...56 Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, žaloba proti opatření obecné povahy...56 Žaloba proti nečinnosti správního orgánu...57 Žaloba proti zásahu správního orgánu...58 Kompetenční spory...58 Kasační stížnost a obnova řízení ve správním soudnictví...59 Judikáty...60 K prolínání veřejného a soukromého práva...60 K nemožnosti započtení vzájemných pohledávek...61 K pojmu státní moc...63 K funkci instrukcí jako právních aktů...64 Úprava užívání majetku v souladu s obecným zájmem zajištění placení daní...65 K pramenům práva a jejich formě...67 K ukládání povinností toliko na základě zákona...71 K vydávání vyhlášek obce...72 Rozsudek ESD z /64 Costa v. E.N.E.L K právním principům...75 K povaze rozsudků, stanovisek a vyjádření orgánů státní správy...75 K zásadám správního řízení...75 Rs 3 správní uvážení...77 Rs 44 non bis in idem...77 Rs 193 k nicotnému správnímu aktu...79 SJS 660/2000 k nicotnému správnímu aktu (Nulitní akt)...81 Rs 270 k volnému hodnocení důkazů správním orgánem

3 Obsah - Právo veřejné a právo soukromé; správní právo Lauko proti Slovensku SJS 626/2000k rozhodování o správních deliktech Správní soudnictví zrušení části páté o. s. ř K právu na samosprávu K právu na samosprávu Sankce za správní delikt K vadám způsobujícím nulitu (nicotnost) správního aktu II. ÚS 770/ K dualismu práva Kompetenční žaloba Kasační stížnost a její náležitosti Přezkum správního uvážení, rozhodování o výši sankce /101

4 Postupová zkouška správní právo Skupina A Právo veřejné a právo soukromé; správní právo Právo veřejné a soukromé část veřejné správy se může řídit obory veřejného práva, ale také obory práva soukromého existuje mnoho kritických názorů na toto dělení např. normativní škola, také ho odmítala socialistická teorie hledání možnosti, jak tento dualismus nahradit dvě možná řešení: O. v. Gierke vytvoření třetí kategorie vedle práva veřejného a soukromého Bullinger pokus vypracovat diferencované společné právo X ani jedno nenašlo příznivý ohlas rozdíly mezi veřejným a soukromým právem se snažila vyřešit řada teorií: teorie zájmová Ulpianus; podle zájmu (veřejný / soukromý) se přiřazují právní normy buď k soukr. nebo k veřej. právu X pojmy veřejný zájem, obecné blaho, apod. nelze konkretizovat mocenská (subordinační) teorie zda jsou účastníci k sobě navzájem ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti nebo rovnosti; dnes už ale veřejná správa zná i vztahy rovnosti organická teorie zda se pr. subjekt ocitá v určitém právním poměru z důvodu svého členství k některé veřejné korporaci nebo nikoli; v původní podobě je kritizována modifikované organické teorie: nová teorie subjektů (teorie zvláštního práva) právo soukromé je právem obecným a právo veřejné je právem zvláštním formální organická teorie veřejné právo soubor takových pr. předpisů, které za oprávněné n. povinné subjekty pokládají výlučně nositele veřejné moci materiální organická teorie veřejné právo úhrn pr. norem, v nichž alespoň jeden subjekt pr. poměru je nositelem veřejné moci Správní právo - Obecně Správní právo je součást pozitivního práva. Není to právo kodifikované. Spočívá na přikazování = veřejné právo, nikoliv na dohodách. Problematická je nesourodost správního práva. Začínají se proto od něj odštěpovat relativně samostatné celky finanční právo, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení. Druhý pohled: polovina 19. století mladý obor není tady tak rozsáhlá teoretická rozpracovanost souvislost se vznikem liberálního právního státu. Vývoj Základ je ve Francii základ je v judikatuře soudu. Státní rada ta vyprovokovala, že se vytváří nová oblast práva. Od francouzů přijímají doktrínu němci tady se vytváří něco, co jsme v rámci Rakouska převzali. Základ je, že se vytváří právní předpisy, které nejsou až do 19. stol. závazné. Ale už se vytváří správní soudnictví. Koncem poloviny 20. století nabývá správní soudnictví na objemu už nejde o to zkoumat zákonnost, ale i správnost. Jinak se situace vyvíjela v Anglii ta nezná rozdíl mezi veřejným a soukromým právem. O všem rozhodují standardní tribunály. Postavení správních orgánů je stejné jako postavení obyčejných občanů. Vznikem ES a přistoupením Anglie sem dochází ke sbližování pojetí kontinentálního s anglickým. Už všechno nemohou řešit civilní anglické soudy, protože řešení některých problémů vyžaduje určitou odbornost. Členění správního práva 1) Část hmotná a procesní spojité nádoby, spolu velmi souvisí, proto se vykládají společně; hmotné říká co se stane, pokud rodiče neposílají děti do školy; procesní jak stanovit sankce, jak se jich domoci, jak se odvolat (správní řád 500/2005 by měl platit od základní předpis; zvláštní zákony mají přednost je to výjimka to v trestním ani civilním nenajdeme (třeba stavební řízení, řízení o přestupcích); mimo správní řízení je zákon o správě daní a poplatků. 4

5 Skupina A - Prameny správního práva Soudní kontrola správy nejen správní soudnictví to se potom řídí civilním soudním řádem nebo soudním řádem správním 2) Část obecná a část zvláštní toto je zásadní dělení; obecná část vysvětluje (také sem řadíme evropské právo správní) co není zde, to nahrazuje teorie práva; zvláštní část hmotné právo správní upravují právní materii jednotlivých odvětví (předpisy, které se vztahují k jednotlivým oblastem) nejvíce frekventované: stavební právo, komunální právo, právo řešící policii a bezpečnost státu všeobecně. Prameny správního práva Ústavní normy základní úprava Zákony obojí je v pravomoci parlamentu Musejí být vykládány ústavně konformním způsobem tento výklad je nezbytný Mezinárodní smlouvy Prameny, které vydává správa samotná za podmínky souladu se zákony a neupravování záležitostí nad jejich rámec ČL. 78 (Ú) K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. Vláda má tedy všeobecné zmocnění, zatímco ministerstvo nemůže, stejně tak jako další správní úřady, ty mohou pouze na základě zmocnění v zákoně: ČL. 79 (Ú) (3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Pokud toto vydá rada, tak se to nazývá nařízení (pro toto potřebuje zmocnění ) ČL. 104 (3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Prameny evropského práva a jejich vliv = za určitých podmínek mají evropské předpisy aplikační přednost. Prameny evropského správního práva Administration of government. Forma Funkce Monocentrické pojetí Polycentrické pojetí Prostor 1.2: Předpokládá se, že je věcí jednotlivých států, jak si uspořádají fenomén mezinárodní správy. Řešení může být více: 1) klasická správní unie státy se dohodnou na mezinárodní smlouvě 19. století vztahy mezi státy z jejichž vůle vzniká správní unie 2) výkon správních funkcí lze převést na MO ty mohou mít vlastní exekutivu i administrativu s tím, že mohou mít vlastní sankční režim. 3) mezinárodní správní právo Prostor 2.1: Funkcionální pojetí podstatná je funkce (kompetence); je třeba odpoutat se od představy, že správní právo je spojeno s vládou. Governance Správní společenství právo správního společenství. Kooperativní správa máme více vykonavatelů (také svým způsobem na sobě závisí. Právní stát ukládá omezení veřejné správě, tudíž i správní společenství tyto omezení přejímá prostor 2.1 je chápán jako prostor monocentrický. 5/101

6 Postupová zkouška správní právo Konstitucionalizační proces začal v evropských společenstvích až v průběhu 60. let. Je to neverending story. Společenství Jednotlivec Členský stát Prostor 2.2: Mladé (posledních let) prostor globální správy a globálního správního práva. Bez tohoto bychom totiž nedokázali držet krok. Setkáváme se zde s jevem rozdělení správa (distributed administration). Nejsilnější segment je na úrovni národních exekutiv členských států. Ale svět tíhne ke zjednodušením. Funguje to tak, že se některý stát snaží z pozice národního státu vyřešit něco globálního (krabi a želvy federální správa USA). Globální správní právo má schopnost pronikat přes bariéry. Fenomén hybridní správy (kombinace veřejných a soukromých správců). Třeba SWIFT. Evropské správní právo Zasahuje: Forma Funkce Monocentrické pojetí Polycentrické pojetí Správní právo ESEU (komunitární a unijní); právo společného správního prostoru je to obecnější právo vytvářené a používané na různých úrovních mezivládní spolupráce (v extrémních případech i soukromý prostor). Ius comune existuje nějaké nezpochybnitelné právo, společný základ (jádro), spojený s evropskou právní tradicí. Způsob zavedení evropské správy - proces může být posilován vírou v to, že pravidla evropského práva jsou transparentnější (nepodléhají tak častým změnám) - efekt harmonizační zjednodušuje se výkon státní správy - efekt umožnění ekvivalence a vzájemného uznávání správních rozhodnutí spojeno s prokázáním ekvivalentnosti (prokázání odbornosti apod. úřadu) - důvody úspěchu evropské (globální) správní právo zná rychlé způsoby řešení sporů Prameny evropského správního práva Společný správní prostor Heteronomní Smlouva mezivládní právo povahy (především) Hard Správní law předpisy J-M-L Konstantní rozhodovací praxe Soft law Dohoda či doporučení EU Smlouvy (8); Ústava; Obecné zásady právní VPS vnitřní právo společenství KRP Primární Sekundární Máme právo nahlížet i do vnitřních předpisů. Heteronomní právo to, co stojí mimo veřejnou správu a nebylo v podstatné míře ovlivněno jejími představami. Správní předpisy obecně závazný předpis. Nevytváří se ve společném správním prostoru. Judge made law i právo soudcovské musíme v souvislosti s evropským správním právem brát v úvahu. Vnitřní právo společenství odlišuje společný správní prostor a EU. Právo, které je hierarchické na druhém místě za těmi heteronomními (proto primární a sekundární právo). 6

7 Skupina A - Prameny správního práva Primární smlouvy klíčové je, zdali jsem schopni rozlišit, které jsou self executed a non-self executed. Je třeba poznat cíl, pro který bylo pravidlo vymyšleno; je nutno se vyhnout použití obecných pojmů; self executing musí vylučovat diskreci. Self executing má přednost před běžnými vnitrostátními právními pravidly. Bezprostředně použitelné pravidlo má přednost před zákony. O bezprostřední použitelnosti hovoříme shodně o těchto pravidlech ve společném správním prostoru a EU. Č. 5 smlouvy o EU unijní právo se vytváří komunitární správou. Nelze důsledně odlišovat komunitární a unijní nemá to význam u soft law a JMD. Pokud není určitý akt mezinárodního práva v rozporu s ius cogens, tak je zde jistý hierarchický vztah mezi výše uvedenými staví ius cogens nad primární právo EU. Smlouvy jsou navzájem na stejné rovině (8 základních). Existuje horizontální vymezení základních smluv. Obecné zásady právní primární, heteronomní a zároveň nepsaný pramen právní. Soudci jsou tedy vázáni smlouvami, obecnými zásadami právními tedy už nikoliv správními předpisy. Evropské správní právo není formální musíme se ptát na obsah nikoliv na formu (obsahové charakteristiky) = nařízení,směrnice a rozhodnutí (obecné opatření, závazné a přímo použitelné vůči svým adresátům, už si nedělá hlavu se státními hranicemi). Nařízení X Směrnice je reflexe úvah na téma co je a co není self executing. Nařízení je self executing, ale pokud přímo tuto formu má. K provedení směrnic je potřeba transpozice. Stále více a více nařízení potřebuje adaptaci do členských právních předpisů. Směrnice má určovat výsledek a na vnitřních normách státu má nechat jakým způsobem se k němu dostaneme. KRP konstantní rozhodovací praxe (nemá smysl hovořit o precedenčním právu, je to jakýsi quasi-precedens), takto je to zdrojem evropského rozhodovacího práva. Ne každý rozsudek má povahu pramene práva. Soud Lucemburský má více peněz i personálu než Štrasburský soud, podle toho to tak vypadá. Ne všechny prameny jsou zjevné. SYSTÉM PRAMENŮ SPRÁVNÍHO PRÁVA zásadně je to právo psané, je tu ale systém obecných principů práva a obecných principů správního práva prameny SPP jsou takové formy, které jsou státem uznány, tento systém se ale nemusí vždy přesně překrývat s formami, ve kterých je v praxi právo nalézáno nelze připustit existenci pramene práva, pokud nemá oporu v ústavě nebo alespoň v zákoně; stát jednotlivé formy uznává stanovením druhu forem práva, určení oprávněných subjektů tento systém je hierarchicky uspořádán odráží význam jednotlivých státních funkcí nejvyšší postavení mají akty zákonodárného sboru; výkonná moc má za stanovených pod-mínek také pravomoc vydávat obecně závazné normy správa vydává jejich určitou část relativně samostatně; jsou-li k normotvorbě zmocněny subjekty od státu odlišné, je na ústavě n. zákonech, aby určily, jaké místo budou jejich akty zaujímat norma vyššího stupně je určující pro normu nižšího stupně lex posterior derogat priori uplatňuje se, ale je nutná opatrnost může dojít nesprávnému uplatnění na vztahy předpisů speciálních vůči obecným prameny mimo hierarchickou strukturu pravidla MP a právo ES uplatňuje se princip aplikační přednosti => je tedy vyloučena zásada lex posterior derogat priori; přednost se vztahuje k vnitrostátnímu řádu jako celku PRÁVNÍ ŘÁD ČR po zániku ČSFR materiální kontinuita právního řádu dále ČR deklarovala vůli být nástupnickým státem ČSFR ke smluvním a jiným závazkům MP, a ke konkrétním závazkům ČSFR, jsou-li spojeny s územím ČR časová působnost převzatých norem zůstala nedotčena; územní a věcná => jsou-li spojena práva a povinnosti s územím ČSFR a stát. občanstvím ČSFR rozumí se tím území a státní občanství ČR byla zrušena bývalá ústava, zákon o čsl. federaci a UZ, které je měnily a doplňovaly a také zákon o státních symbolech 7/101

8 Postupová zkouška správní právo DRUHY PRAMENŮ SPRÁVNÍHO PRÁVA ústava a ústavní zákony: upravují postavení veřejné správy, její kompetenci a pozici adresátů jejího působení; ústavní základy veřejné správy jsou hlavně v úpravě moci zákonodárné, výkonné a soudní ústavní principy i normy upravující stavební prvky správy, jsou dlouhodobým, relativně neměnným východiskem pro celý pr. řád => i pro normotvorbu správy pravidla mezinárodního práva: ovlivňují prakticky všechny oblasti správy novým zněním čl. 10 od jsou do našeho pr. řádu inkorporovány všechny vyhlášené MS, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas; mají přednost před zákonem posun k monistickému pojetí vztahu vnitrostátního a mezinárodního práva právo ES: zvláštní autonomní pr. řád v jeho prospěch člen. státy omezily svou suverénní normotvornou pravomoc => toto právo je závazné v rámci členských států od přistoupení k EU se vztahy našeho pr. řádu a pr. řádu ES řídí principy aplikační přednosti, bezprostřední použitelnosti a přímého účinku komunitárního práva obecné principy práva a obecné principy správního práva: řada z nich je v ústavě, ale řada nikoliv v důsledku velké roztříštěnosti SPP do mnoha předpisů naléhavost čerpání práva z obecných principů soudce je nevytváří, pouze zjišťuje, konstatuje jejich existenci tendence ke sjednocování vedou k sjednocování principů právního státu jde o principy plynoucí ze zásady rovnosti a zákazu diskriminace, vztahující se k organizaci a činnosti správy zákony: dominující vnitrostátní pramen SPP zásada svrchovanosti (přednosti) zákona sám může být zrušen n. měněn pouze zákonem nebo ÚZ, předpisy nižší síly jím mohou být zrušeny správa je povinna zákony prosazovat a aktivně uskutečňovat jsou zde tyto oblasti pr. úpravy: kde je požadována vždy forma zákona (výhrada zákona); kde vztahy mohou být upraveny v předpisech nižší pr. síly; kde je výlučně příslušná normotvorba exekutivy výhrada zákona nejčastěji chápáno jako zásada, že urč. věci mohou být upraveny pouze formou zákona n. na základě jeho delegace X Hoetzl tím ale rozumí jen případy, kdy je požadována výlučná úprava zákonem => zákaz delegace okruh věcí, které musí mít zákonnou formu 2 póly, mezi nimiž se řešení pohybuje: vyhrazený zásah plná vázanost = každý akt ve správě musí mít zákonný základ u nás je ten 2. pól zákon je vždy základem činnosti správy v našem pr. řádu tedy výhrada zákona znamená případy, kdy urč. vztahy lze upravit jen zákonnými normami zákonodárce musí stanovit působnost, subjekt (např. čl. 79 Ú), v zákl. rysech proces rozhodování, obsah a rozsah zásahů do práv n. stanovení jejich povinností (Preambule, čl. 4 Listiny, ) účel jimi sledovaný tím je obecně určen rozsah výhrady zákona; to je ale doplňováno dalšími výhradami týkají se hlavně oblastí základních práv a svobod a výkonu státní moci (=> čl. 4 odst. 2 L) nařízení: obecná forma normotvorby veřejné správy, je výrazem jí svěřené pravomoci upravovat závaznými normami společenské vztahy je to teoretický pojem označují se tak pr. předpisy vlády a územních samospr. celků v oblasti výkonu stát. správy (přenesené působnosti), jinak se nařízení označují v praxi jako vyhlášky ústava odvozenou normotvorbu považuje za nutný atribut výkonné moci; nařizovací pravomoc vyjadřuje relativně samostatné postavení a odpovědnost veřejné správy nemůže upravovat věci, které jsou vyhrazeny pouze zákonu, není možné ani výslovné zákonné zmocnění v tomto smyslu musí být opřeno o zákon 8

9 Skupina A - Prameny správního práva je vždy obecné, řešení konkrétního případu nepřichází v úvahu organizace procesu, v němž jsou nařízení vydávána: rychlost, operativnost, specializace, pružnost subjekt, který nařízení vydal, je oprávněn je kdykoliv zrušit nebo změnit = pravidlo, že veřejná správa může měnit svoji organizaci; platným nařízením je ale správa vždy vázány, protože je to součást pr. řádu tvůrce je povinen nařízení zrušit n. změnit, pokud se dostane do rozporu s nově vydanými předpisy vyšší pr. síly jsou takto upraveny věci nepodstatné z hlediska zákonné formy, ale je nutné je upravit; věci nepředvídatelné; podléhající častým změnám; podrobnosti technického charakteru, subjekty oprávněné vydávat nařízení: vláda podle čl. 78 Ú k provedení zákona a v jeho mezích bez zmocnění; provedení zákona zákon musí být proveden tak, aby co nejlépe plnil svůj úkol => nařízení je nástrojem jeho realizace ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny podle čl. 79 odst. 3 Ú tedy vždy musí mít výslovné zmocnění; správní úřad subjekt plnící určité správní funkce, který je ve smyslu čl. 79 odst. 1 Ú zřízen a jeho působnost stanovena zákonem; společným znakem je zde specializace převažuje názor, že prezident podle Ú nařizovací pravomoc nemá kritériem ústavnosti nařízení je považován hlavně soulad jeho obsahu, účelu a rozsahu s obecným výkladem zákona jako celku a s jeho účelem nařízení nemohou vyšší orgány měnit ani rušit (výjimkou je zákon 22/1997), v úvahu přichází jen sistace a návrh na zrušení k ÚS normotvorba exekutivy je vždy odvozena přímo od zákona, neexistují terciální předpisy mezi nařízeními a jinými akty správy není ostrá hranice v pochybostech je třeba vycházet z charakteru konkrétního zákonného zmocnění a z posouzení obsahu aktu spolu s úpravou požadavků na jeho publikaci; nález 73/2000 sv. 18 klasifikaci pramenů je nutno odvinout hlavně od obsahu pr. normy obecně závazné vyhlášky územních samosprávných celků v oblasti samosprávy: forma normotvorby subjektů územní samosprávy, jsou jedním z projevů jejich práva na samosprávu mohou být vydávány v hranicích působnosti, kterou zákon o obcích, zákon o krajích, z. o hl. m. Praze, nazývají samostatnou působnost X při výkonu přenesené působnosti státní správy se vydávání předpisů orgány územní samosprávy řídí shodným režimem jako u pr. předpisů správních orgánů musí být v souladu se zákony a pr. předpisy vydanými k jejich provedení nemohou upravovat věci vyhrazené pouze zákonu musí obsahovat výlučně obecnou úpravu, nikoliv rozhodnutí v konkrétní věci musí být dodržen zákonem stanovený postup jejich přijetí a vyhlášení subjekt, který ji vydal, ji může kdykoliv změnit n. zrušit, je povinen tak učinit, pokud se dostane do rozporu s právními předpisy vyšší pr. síly jsou výrazem ústavně zaručené autonomie subjektů územní samosprávy X nařízení jsou formou činnosti státní správy u ministerstev, jiných spr. úřadů i orgánů územní samosprávy v rámci státní správy je to vždy záležitost výslovného zákonného zmocnění X u samosprávné působnosti mají naopak vyhrazeny urč. vztahy, které mohou právně upravit závisí čistě na jejich vůli, zda přikročí k pr. úpravě či to bude řešit jinak nařízením je prováděn konkrétní zákon X u obecně závaz. vyhlášek je zákonná delegace provedena jinak, často obsahově širší formulací možnost ukládání povinností ve vyhláškách je v ČR řešena hlavně organizačně technickým výčtem věcné působnosti PUBLIKACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ jedna z podmínek platnosti ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním plného znění: ÚZ a jiné zákony 9/101

10 Postupová zkouška správní právo zákonná opatření Senátu nařízení vlády, pr. předpisy vydané ministerstvy, jinými ústředními spr. úřady a ČNB = vyhlášky vyhlašují se i další akty státních orgánů (108) prakticky všechny pr. předpisy ústředních orgánů ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ú budou publikovány ve Sbírce zákonů, jiný způsob publikace by musel určit zvláštní zákon jako výjimku MS, jimiž je ČR vázána, oznámení o výpovědi MS a o jiných významných skutečnostech, se vyhlašují ve Sbírce mezinárodních smluv zvláštní zákony upravují publikaci právních předpisů obcí a krajů (obecně závazných vyhlášek a nařízení) obce vyvěšením na úřední desce obec. úřadu po 15 dnů; dnem vyhlášení předpisu je první den jeho vyvěšení; kromě toho může obec uveřejnit předpis způsobem v místě obvyklým kraje vyhlašují předpisy uveřejněním ve Věstníku právních předpisů kraje; je-li třeba, aby předpis nabyl účinnosti již dnem vyhlášení, vyhlašuje se i na úřední desce kraj. úřadu, obdobně j. u krajů je upraveno vyhlašování ve Sbírce právních předpisů hl. m. Prahy Formy správní činnosti Formy, kterými správa působí navenek Vydávání právních předpisů (normativní právní akty) ČL. 78 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. ČL. 79 (3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. ČL. 104 (3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Individuální správní akty (akty aplikace práva) Subjekty samosprávy mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy Příkladmo: osvědčení, sdělení, vyjádření apod. nemění právní okolnosti, ale umožňují nám dále něco uplatňovat Další úkony nezařaditelné do výše uvedených (donucovací apod.) Opatření obecné povahy - někde mezi individuálním a normativním právním aktem třeba cenové výměry Stížnosti Právní předpisy a jiné abstraktní formy správní činnosti právo vydávat abstraktní akty je spojeno s výkonem vrchnostenské správy nebo s oprávněním zavazovat pracovníky urč. organizační jednotky n. členy samosprávného společenství v absolutistických monarchiích a poté v totalitárních státech vůdcovského typu mohla být nařízení stejně závazná jako zákony a být vydávána nezávisle na zákonech až moderní ústavy vycházející z dělby moci přinesly změnu parlament je nositelem zákonodárné moci a jediným oprávněným orgánem státu zákony přijímat v materiálním smyslu ale zůstala legislativní pravomoc rozdělena mezi moc zákonodárnou a výkonou X priorita zákonodárné moci ale nebyla narušena původní představa: pravomoc vydávat nařízení je výrazem postavení nejvyššího představitele výkonné moci změna nařízení se stalo jednou z možných forem pr. předpisu k provedení zákona 10

11 Skupina A - Abstraktní akty, nařízení ABSTRAKTNÍ A KONKRÉTNÍ AKTY hranice mezi nimi se stává propustnou obecně konkrétní akt abstraktnost je spatřována: v druhovém vyjádření věci nebo v neurčitém počtu adresátů nebo současně v obou u konkrétnosti je to obdobné týká se urč. věci nebo určených osob nebo obojího současně zahraniční literatura pojem všeobecné opatření adresátem je neurčitý počet osob, ale je konkrétní ve věci X u klasického správního aktu jmenovité určení osob i konkrétní věc znaky, které tyto formy pr. jednání identifikují: subjekt oprávněný akt vydat; zda je o hierarchický vztah mezi oprávněným akt vydat a adresátem; akt jednostranně upravuje práva a povinnosti adresátů; právní závaznost aktu; způsob určení věci a osob, kterým je akt adresován Abstraktní akty, nařízení ABSTRAKTNÍ A KONKRÉTNÍ AKTY hranice mezi nimi se stává propustnou obecně konkrétní akt abstraktnost je spatřována: v druhovém vyjádření věci nebo v neurčitém počtu adresátů nebo současně v obou u konkrétnosti je to obdobné týká se urč. věci nebo určených osob nebo obojího současně zahraniční literatura pojem všeobecné opatření adresátem je neurčitý počet osob, ale je konkrétní ve věci X u klasického správního aktu jmenovité určení osob i konkrétní věc znaky, které tyto formy pr. jednání identifikují: subjekt oprávněný akt vydat; zda je o hierarchický vztah mezi oprávněným akt vydat a adresátem; akt jednostranně upravuje práva a povinnosti adresátů; právní závaznost aktu; způsob určení věci a osob, kterým je akt adresován JINÉ ABSTRAKTNÍ AKTY nemají povahu právních předpisů statutární předpisy: jsou výrazem oprávnění samosprávných korporací vydávat vlastní pravidla formou abstraktních aků a tím regulovat ty záležitosti, které patří do okruhu jim vymezené samostatné působnosti v oblasti veřejného práva jedná se o právo autonomní normotvorby tato autonomie je legislativní praxí často omezována zákony např. stanoví náležitosti statutu a/nebo povinnost předkládat všechny n. některé statutární předpisy k registraci nebo jinému posouzení zákonnosti nemohou zasahovat do soukromoprávních vztahů vztah k pr. předpisům: jde-li o obce a kraje jde o pr. předpisy (obecně závazné vyhlášky) X jde-li o jiné subjekty než obce a kraje, je to řešeno nejednotně nejčastěji jako zákonné pověření adresované nositeli samosprávy vydat k urč. zákonu jakýsi prováděcí předpis formou statutárního předpisu otázka souladu s pr. předpisy možnosti řešení rozporu: rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kompetenčním sporu; rozhodnutí jiného orgánu, pokud je zákonem zmocněn; rozsudkem příslušného obecného soudu v přezkumném řízení proti rozhodnutí jiného než soudního orgánu založeny na příslušnosti k urč. obci, městu, VŠ, vnitřní předpisy: jsou v nich obsaženy závazné prac. postupy, informační toky, instrukce podřízeným pracovníkům n. úřadům a zařízením akty abstraktní povahy, které slouží k uspořádání poměrů uvnitř jedné nebo více organizačních jednotek nebo zařízení veřejné správy, jejichž vydání se opírá o právně zakotvený vztah podřízenosti k vydavateli aktu předmětem: organizační řád, jednací řád, pracovní postupy, 11/101

12 Postupová zkouška správní právo vztah podřízenosti se může týkat přímo osob nebo celých podřízených organizačních jednotek (=> úkoly z interního předpisu nižšímu úřadu stanoveny vyšším úřadem by měly být stanoveny předpisem vedoucího tohoto nižšího úřadu) založeny na vztazích pod- a nadřízenosti zvláštním druhem jsou provozní řády vydávány zařízeními užívanými veřejností za účelem poskytování nějaké služby (nemocnice, knihovny, školská zařízení, ); mohou mít i formu právního nebo statut. předpisu NAŘÍZENÍ charakteristické znaky: podzákonnost secundum et intra legem abstraktnost opak konkrétnosti, neznamená to ještě, že je obecný obecnost je spojena s právní závazností aktu, nelze však zaměňovat s neomezenou platností, která se projevuje jako územní, zpravidla s věcným omezením, nebo jako osobní (str. 105) jednostrannost je výrazem pravomoci orgánu autoritativně rozhodovat; je charakteristickým rysem i většiny dalších forem nařízení je zde teoretickým pojmem zahrnující všechny formy pr. předpisů, pokud odpoví-dají výše uvedenému vymezení zahrnujeme pod něj mimo nařízení vlády, nařízení kraje, nařízení obce také pr. předpisy vydávané ministerstvy, jinými správními úřady na základě zmocnění k provedení zákona a v jeho mezích bez ohledu na konkrétní označení právo vydávat nařízení mají: vláda, ministerstva a ostatní spr. úřady, rada obce nebo kraje Právní předpisy obcí a krajů OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY územní samosprávné celky vydávají pr. předpisy ve věcech jejich samostatné působnosti jde o zvláštní formu statutárního předpisu její vydání je na rozdíl od nařízení právem, nikoliv povinností dříve se takto označovaly všechny pr. předpisy orgánů obcí v samostatné i přenesené působ-nosti; dnes jde jen o abstraktní akty v samostatné působnosti zákony vymezují úkoly, které tvoří náplň samostatné působnosti obce nebo kraje; moohu také klást urč. omezení např. 10 OZř taxativní výčet případů, kdy obec může ukládat v samostatné působnosti povinnosti obecně závazné vyhlášky územních samosprávných celků v oblasti samosprávy: forma normotvorby subjektů územní samosprávy, jsou jedním z projevů jejich práva na samosprávu mohou být vydávány v hranicích působnosti, kterou zákon o obcích, zákon o krajích, z. o hl. m. Praze, nazývají samostatnou působnost X při výkonu přenesené působnosti státní správy se vydávání předpisů orgány územní samosprávy řídí shodným režimem jako u pr. předpisů správních orgánů musí být v souladu se zákony a pr. předpisy vydanými k jejich provedení nemohou upravovat věci vyhrazené pouze zákonu musí obsahovat výlučně obecnou úpravu, nikoliv rozhodnutí v konkrétní věci musí být dodržen zákonem stanovený postup jejich přijetí a vyhlášení subjekt, který ji vydal, ji může kdykoliv změnit n. zrušit, je povinen tak učinit, pokud se dostane do rozporu s právními předpisy vyšší pr. síly jsou výrazem ústavně zaručené autonomie subjektů územní samosprávy X nařízení jsou formou činnosti státní správy u ministerstev, jiných spr. úřadů i orgánů územní samosprávy v rámci státní správy je to vždy záležitost výslovného zákonného zmocnění X u samosprávné působnosti mají naopak vyhrazeny urč. vztahy, které mohou právně upravit závisí čistě na jejich vůli, zda přikročí k pr. úpravě či to bude řešit jinak nařízením je prováděn konkrétní zákon X u obecně závaz. vyhlášek je zákonná delegace provedena jinak, často obsahově širší formulací možnost ukládání povinností ve vyhláškách je v ČR řešena hlavně organizačně technickým výčtem věcné působnosti 12

13 Skupina A - Zásahy, pokyny a donucení PUBLIKACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ jedna z podmínek platnosti ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním plného znění: ÚZ a jiné zákony zákonná opatření Senátu nařízení vlády, pr. předpisy vydané ministerstvy, jinými ústředními spr. úřady a ČNB = vyhlášky vyhlašují se i další akty státních orgánů (108) prakticky všechny pr. předpisy ústředních orgánů ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ú budou publikovány ve Sbírce zákonů, jiný způsob publikace by musel určit zvláštní zákon jako výjimku MS, jimiž je ČR vázána, oznámení o výpovědi MS a o jiných významných skutečnostech, se vyhlašují ve Sbírce mezinárodních smluv zvláštní zákony upravují publikaci právních předpisů obcí a krajů (obecně závazných vyhlášek a nařízení) obce vyvěšením na úřední desce obec. úřadu po 15 dnů; dnem vyhlášení předpisu je první den jeho vyvěšení; kromě toho může obec uveřejnit předpis způsobem v místě obvyklým kraje vyhlašují předpisy uveřejněním ve Věstníku právních předpisů kraje; je-li třeba, aby předpis nabyl účinnosti již dnem vyhlášení, vyhlašuje se i na úřední desce kraj. úřadu, obdobně j. u krajů je upraveno vyhlašování ve Sbírce právních předpisů hl. m. Prahy Zásahy, pokyny a donucení představují faktickou správní činnost, kt. je uskutečňována na základě zákona a jejímž prostřednictvím jednotlivé úřední osoby v konkrétních případech zasahují do správních poměrů FO, popř. PO jsou neformální úkon není výsledkem formálního procesu; povinnost či oprávnění vznikají přímo ze zákona právní závaznost nelze se proti nim bránit ve správním řízení; od 2003 se lze v urč. případech domáhat ochrany před nezákonným zásahem, pokynem, donucením ve správním soudnictví faktické pokyny: správní úkon zákonem oprávněné jednotlivé úřední osoby, spočívající ve vyslovení zákazu nebo příkazu urč. jednání, který je jeho adresát povinen respektovat typicky "v terénu", ústně, gestem, pomocí nějakého tech. zařízení bezprostřední zásahy: správní činnost k odvrácení nebezpečí, které bezprostředně ohrožuje právem chráněné zájmy; veřejná správa fyzicky zasahuje do právních poměrů osob, které toto ohrožení vyvolaly n. třetích osob a omezuje je na jejich právech tři předpoklady musí být splněny: existence speciálního zákonného zmocnění k takovému zásahu právem chráněný zájem musí být bezprostředně ohrožen nebo poškozen nebezpečí nelze odvrátit jinak => tento zásah má tedy subsidiární povahu úřední osoba si musí počínat přiměřeně; někdy má povinnosti před provedením (=> upozornění, varování, ), někdy po provedení zásahu (odvrácení, zmírnění nepříznivých následků) osoba, vůči níž zásah směřuje, je povinna jej strpět, nutná obrana není přípustná exekuční úkony: povinný je jimi donucován ke splnění již dříve uložené povinnosti, kterou nesplnil dobrovolně; exekučním titulem je správní akt nutný je písemný příkaz; SpŘ stanoví např. v 80/2 případy, kdy nelze úkon provést zásada přiměřenosti 13/101

14 Postupová zkouška správní právo zajišťovací úkony: jejich smyslem je zajistit průběh, popř. účel nějakého formálního spr. procesu, hlavně správního řízení osoba, vůči níž směřují, je povinna to strpět, popř. poskytnout součinnost např. úkony při dokazování ve spr. řízení, předvolání, příbuzné instituty zákon svěřuje urč. osobám oprávnění, popř. i povinnost provést ve veřejném zájmu zásahy do práv třetích osob (zaměstnanec provozovatele dráhy => zastavování vozidel v blízkosti želez. přejezdu; případy, kdy lze umístit nemocného do ústavní péče bez jeho souhlasu, ) Vyjádření, osvědčení a sdělení správní činnost je zajišťována také širokou škálou správních úkonů s nižší intenzitou právních účinků jejich prostřednictvím plní vykonavatelé veřej. správy úkoly jde o úkony, kt. přímo nezasahují do ničích práv mohou být na základě zákona nebo může jít o správní činnost neupravenou obecné meze: nepřípustné, aby takové správní úkony ohrožovaly plnění jiných úkolů veřej. správy, znamenaly plýtvání veřej. prostředky, ohrožovaly rovný přístup k výkonům veřej. správy, apod. subjekt veřej. správy má povinnost úkon provést; může spočívat v kvalifikovaných účincích pro jiné vykonavatele veřej. správy; tyto úkony mohou mít všeobecný průkazní význam (VŠ diplom) mohou směřovat vůči FO a PO mimo veřej. správu, vůči jiným vykonavatelům veřej. správy n. jde čistě o vnitřní činnost mohou být na žádost i z vlastního podnětu mohou být i vícestranné osvědčení: potvrzuje skutečnosti, které jsou v něm uvedeny; na rozdíl od deklaratorního aktu se vydává v případech, kdy není třeba autoritativní zjištění (o věci není spor, ani pochybnost) je to veřejná listina; platí pro ně presumpce správnosti nelze se bránit žádným formálním opravným prostředkem, ale důkazem opaku formální náležitosti; uvedení pr. předpisu, kt. potvrzení vyžaduje; uvedení skutečností, kt. se potvrzují; od r se lze domáhat ochrany před nečinností spočívající v nevydání osvědčení ověření: formálně jednodušší dvě formy: vidimace ověřuje se shoda opisu n. kopie s listinou; nepotvrzuje se obsah, správnost a pravdivost, ani pravost listiny; v zákonech je taxativně stanoveny, kdy ji nelze provést (308) legalizace ověřuje pravost podpisu; také nepotvrzuje obsah listiny; nelze provést, jestliže listina s podpisem neobsahuje žádný text posudky, stanoviska, vyjádření: prezentace odborného názoru, který není pro orgány nebo osoby, jimž je určen, právně závazný => nezasahují autoritativním způsobem do subjektivních práv nebo povinností FO a PO jsou určeny hlavně jiným vykonavatelům veřej. správy v procesu vydávání správních aktů zásadně písemné nutné odlišit případy, kdy je nějaky vykonavatel vázán názorem jiného => jde o řetězení nebo subsumpci spr. aktů informační úkony: vytváření, zpracování, využívání informací k potřebám veřej. správy // nebo sdělování informací navenek => FO a PO na ně mohou mít nárok pro úřední informace platí presumpce správnosti, některé mohou veřej. správu zavazovat nesplnění informační povinnosti může být důvodem vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím n. nesprávným úředním postupem evidenční úkony, dokumentační úkony, statistické úkony, komunikační úkony 14

15 Skupina A - Veřejná správa; základní principy činnosti veřejné správy registrace: podobají se evidenčním úkonům, ale registrace bývá hmotněpr. předpokladem / jedním z předpokladů jiné právní skutečnosti => ta však nastává ex lege, není výsledkem registrač-ního úkonu vydává se o ní potvrzení, o jejím odmítnutí správní akt programovací úkony: různé spr. úkony, které lze označit jako koncepce, plány, prognózy, programy; jejich smyslem je předpověď budoucího stavu organizační úkony: mohou být samostatné nebo mít jen pomocnou povahu doporučení a výzvy: tím vykonavatel veřej. správy vyjadřuje svoji představu o vhodném modelu chování adresátů těchto úkonů; může to být návod k aktivnímu, ale i pasivnímu chování pokud by s neuposlechnutím doporučení n. výzvy byly spojeny nějaké nepříznivé pr. důsledky, nešlo by již o právně nezávazný správní úkon veřejnoprávní ujednání: hlavně nezávazná ujednání mezi subjekty nebo vykonavateli veřejné správy; nelze se právně domáhat plnění z těchto ujednání procedurální aspekty: pr. předpisy většinou neupravují postup při provádění správních úkonů této skupiny uplatní se základní pravidla správního řízení požadavek zákonnosti, materiální pravdy, a to, že správní orgány jsou povinny poskytovat pomoc a poučení obranou proti nim je pouze stížnost nebo petice, a nepřímo nárok na náhradu škody někdy se úkonu, který je materiálně jiným úkonem, propůjčuje forma správního aktu cíl je zvýšit ochranu adresáta dvě situace: pozitivní úkon se provádí jako jiný úkon, zatímco negativní má podobu správního aktu forma správního aktu se propůjčuje i pozitivnímu aktu Veřejná správa; základní principy činnosti veřejné správy POJEM: existuje řada definic; v minulosti byl pojem veřejná správa nahrazován pojmem státní správa => tím bylo za socialismu dáváno najevo, že jen stát a jeho orgány jsou způsobilé a oprávněné dbát o obecné blaho v současnosti stát přestal být jediným nositelem státní správy, úkoly jsou částečně delego-vány na jiné nositele veřejné správy (výčet v 4 odst. 1 SŘS) rozlišuje se mezi správou soukromou a veřejnou (zda je vykonávána ve veřejném / soukro-mém zájmu); veřejná správa je více vázána právem než soukromá; nositelé vrchnostenské veřejné správy jsou vázáni čl. 3 odst. 2 Listiny materiální pojetí rozhodující je druh činnosti: pozitivní vymezení pokus o popis správních úkonů; nejvýznamnější je vymezení veřejné správy jako činnosti, při jejímž výkonu jsou správní úřady (orgány) vázány ve své činnosti nejen právními předpisy, ale též rozhodnutími vyšších úřadů (orgánů) platí to pro státní správu (největší část veřejné správy) negativní vymezení založeno na substrakci (odečítání) substraktivní vymezení: veřejná správa je souhrn činností, které nelze kvalifikovat jako zákonodárství nebo soudnictví formální pojetí rozhodující je povaha instituce ROZDÍLY MEZI VEŘEJNOU SPRÁVOU, ZÁKONODÁRSTVÍM, SOUDNICTVÍM A VLÁDOU rozhodujícím kritériem je formální hledisko správa a zákonodárství: zákonodárství je v demokratickém parlamentním státě veřejné správě nadřazeno, vytváří pro ni formou zákonů právní rámec veřejná správa se přímo nebo nepřímo na zákonodárství podílí (např. čl. 41 odst. 2 Ú), ale formálně je zákonodárství spojováno jen s tím státním orgánem, kterému podle Ú náleží 15/101

16 Postupová zkouška správní právo správa a soudnictví: soudnictví provádění zákonů a jiných pr. předpisů osobami, které jsou nezávislé (vázány jen zákony) veřejná správa provádění zákonů n. jiné činnosti ve veřejném zájmu osobami, které nejsou nezávislé rozhodující pro odlišení je, zda je s výkonem funkce spojena nezávislost či není dále veřejná správa je činností nepřetržitou, směřující k naplnění budoucího cíle X soudnictví spojeno se současným stavem, zásada hic et nunc (soudní akty většinou deklaratorní; správní obvykle konstitutivní) správa jedná ve vlastní věci, z vlastní iniciativy; soudnictví nalézá právo ve sporu, kde soudce je neutrální a bez iniciativy jejich vztahy jsou stále intenzivnější správa a vláda: už neobstojí chápání vlády jen jako jako nejvyššího orgánu státní správy => vůči jiným subjektům a jejich orgánům vykonávajícím veřejnou správu je pravomoc vlády omezena na formy stanovené pr. řádem úkoly vlády: politické vedení správy, spolupůsobení při utváření vnitřních směrů politiky a vnějších vztahů státu vykonává to hlavně rezortně uspořádaná státní správa může docházet k prolínání vládních a správních funkcí metody a formy vykonávání moci jsou spojovány s institucí, které je výkon přikázán DRUHY VEŘEJNÉ SPRÁVY dělení podle J. Hoetzla str. 12 organizační uspořádání: neexistuje obecné organizační uspořádání veřejné správy, je takto prováděna ústava toho určitého státu územní hledisko ústřední, oblastní a obecní správa věcné hledisko politická (obecná) a odborná (specializovaná) správa z hlediska subjektů v kontinentálním právu se vychází z toho, že originárním nositelem veřejné správy je stát (=> bezprostřední veřejná správa), který ji může delegovat na jiné subjekty (ty jsou pak vázány ústavou a zákony státu) => zprostředkovaná správa podle právní formy: zda veřejná správa používá formy veřejného práva (=> vrchnostenská správa) nebo soukromého práva (=> fiskální správa) vrchnostenská správa nařízení, správní akt, donucovací opatření fiskální správa tehdy, jestliže stát nevstupuje do právních vztahů vrchnostensky, ale z pozice rovného partnera ve věcech finančních a státního majetku ale vedle nich jsou další správní aktivity, kde podřízení veřejnému n. soukromému právu není jednoznačné podle úkolů: podle toho, zda vrchnostensky zasahuje nebo zabezpečuje či obstarává (ale ne formou hospodářské výdělečné činnosti) rozlišují se oblasti veřejné správy podle úkolů, které mají plnit základní oblasti jsou správně politická, správně hospodářská, sociální a kulturní, ekologická X to je příliš rozsáhlé proto se uplatňuje hlubší dělení na správní odvětví 16

17 Skupina A - Správní akty, pojem a druhy Správní akty, pojem a druhy typická skupina správních úkonů je to jednostranný správní úkon, kterým správní úřad v konkrétním případě řeší právní poměry jmenovitě určených osob znaky: jednání příslušného správního úřadu na základě zákona jednostranný autoritativní výrok o právech a povinnostech nepodřízených subjektů bezprostřední pr. závaznost konkrétnost věci i subjektů, jimž je akt určen Členění podle obsahu: materiální správní akty upravují hmotněprávní postavení adresátů procesní správní akty postavení adresátů ve správním řízení podle povahy právních účinků: konstitutivní zákládají, mění n. ruší vztahy spr. práva, působí pro futuro a ex nunc deklaratorní zjišťují, prohlašují existenci n. vlatnosti a potvrzují již existující vztahy správního práva pro praetorio a ex tunc to má praktický význam pro vznik n. zánik, a obsah vztahů SPP podle okruhu osob, které akt zavazuje: akty ad personam řeší osobní poměry adresátů zavazují pouze je; pokud řeší poměry více adresátů, je možné část vztáhnout jen na některého z nich X to u aktů ad rem nelze akty in rem týkají se adresáta kvůli jeho vztahu k určité věci zavazují i jejich právní nástupce to musí být až na výjimky výslovně vyjádřeno v zákoně podle trvání účinků aktu: neomezené a omezené; většinou nebývají omezované podle přínosu obsahu pro adresáta: buď k jeho dobru nebo k jeho tíži často je ale obojí obsaženo v jednom aktu zda se pozice adresátů pak mění či nikoliv: pozitivní akty mění se (přijetí na VŠ) negativní akty nemění se (zamítnutí přijetí na VŠ) => pro tento akt pak neplatí překážka rei iudicatae zda se uplatňuje správní uvážení či nikoliv: významné při přezkoumávání zákonnosti správních aktů soudy procesní režim většinou podle správního řádu, někde stanoven jiný procesní režim; jen výjimečně je vyloučeno použití správního řádu a není stanoven žádný procesní režim => judikatura to považuje za protiústavní vybrané správní akty: souhlas n. schválení vykonavatel veřej. správy je může vydat, ale nemůže stanovit žádné meze výkonu oprávnění povolení k někt. činnostem, které nejsou obecně zakázané, je třeba povolení vykonavatele veřej. správy tato modifikace obecné zásady "vše, co není zakázáno, je dovoleno" musí mít vždy zákonný základ; splňuje-li žadatel předpoklady, nelze vydání aktu odepřít; v povolení mohou být stanoveny meze povolované činnosti koncese na její vydání není právní nárok, je to věcí správního uvážení příslib vykonavatel veřej. správy se tak zavazuje vydat souhlas, povolení či koncesi, budou-li splněny podmínky (procesní n. hmotněprávní) u nás spíše teoretická kategorie volněji jsou označovány akty, jejichž hlavní složkou je povinnost: příkazy, zákazy, "nařízení" anebo závazné pokyny 17/101

18 Postupová zkouška správní právo Náležitosti a vady správních aktů NÁLEŽITOSTI SPRÁVNÍCH AKTŮ kompetenční: vyjadřují hmotněprávně působnost a pravomoc vykonavatelů veřej. správy a procesněprávně jejich příslušnost k vydání aktu správní akt musí být vydán věcně a místně, popř. též funkčně příslušným orgánem, v mezích jeho pravomoci a nesmí přitom dojít ke zneužití této pravomoci obsahové: obsah vyjadřuje projev vůle vykonavatele veřej. správy v konkrétní věci, který směřuje vůči jmenovitě určeným osobám a sleduje zákonem stanovený n. z něj vyplý-vající účel rozhodnutí může být jednoduché n. složené => ve zvláštních případech mají složené akty vedlejší ustanovení: příkazy zpravidla u spr. aktu, který přiznává nějaké oprávnění; tyto příkazy lze stanovit jen na základě výslovného zákonného zmocnění (výjimka jen tam, kde oprávnění bylo příznáno na základě volné úvahy) časové doložky mají-li být účinky spr. aktu zvlášť časově omezeny; rozlišují se suspenzivní (odkladné) a rezolutivní (rozvazovací); možnost takového omezení musí vyplývat ze zákona (výjimka možná u spr. uvážení) podmínky podobně jako u čas. doložek jde o vznik či zánik spr. aktu, nezávisí však na plynutí času, ale na jiných okolnostech; jejich užití je ve srovnání s předchozíma dvěma mnohem méně časté výhrada zcela výjimečné; vykonavatel veřej. správy si vyhrazuje do budoucna právo zasáhnout do pr. poměrů založených spr. aktem, lze soudit, že je k tomu nezbytné výslovné zákonné zmocnění dále bude spr. akt obsahovat informace odůvodňující rozhodnutí obsah musí být určitý; musí být zřejmé přesné určení správního úřadu n. orgánu, kt. akt vydal a adresátů, kterým je určen; požadavek logické nerozpornosti aktu; obsah aktu musí být přiměřený potřebě, která byla podnětem jeho vydání; rozhoduje-li se o návrhu adresáta aktu, nelze bez jeho souhlasu návrh autoritativně změnit; neměl by být v rozporu s dobrými mravy materiální rovnost při řešení stejných n. podobných situací nemají vznikat neodůvodněné rozdíly vnější forma: zásadně písemná; listina výslovně označená jako rozhodnutí či jinak v souladu se zákonem adresát má nárok na obdržení písemného vyhotovení výroková část, zpravidla odůvodnění a poučení o opravném prostředku n. o tom, že jej opravným prostředkem napadnout nelze jen výjimečně není předepsána písemná forma procedurální náležitosti VADY SPRÁVNÍCH AKTŮ správní akt je vadný, pokud nemá všechny nezbytné náležitosti typické vady: nedostatek kompetence, obsah aktu, postup při vydávání, nepřesnosti v písemném vyhotovení mohou se prostupovat n. různě podmiňovat akty nezákonné nebo věcně nesprávné: k jejich nápravě je třeba akt změnit n. zrušit nezákonné v rozporu se zákonem n. jiným pr. předpisem; úřední povinnostíje zjednat nápravu; není-li akt pravomocný, může se uplatnit kvalifikovaný podnět adresáta, je-li pravomocný => podnět adresáta jen z taxativně uvedených důvodů v zákoně přihlíží se i k vadám procedurálním a vadám vnější formy => vady řízení ale jen tehdy, jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost obsahu napadeného aktu věcně nesprávné ale nikoli nezákonné má smysl to rozlišovat jen u aktů s použitím správního uvážení; pokud nejsou pravomocné, může je napadnout pouze adresát akty formálně vadné: do určitého stupně takovéto nedostatky nevyvolávají nutnost procedurální opravy ta je provedena bezprocedurálně; tyto akty se označují jako opravitelné 18

19 Skupina A - Náležitosti a vady správních aktů pro správní akty platí presumpce správnosti = považován za bezvadný, není-li shledán opak způsoby nápravy: konverze aktu akt, který je vadný jako určitý správní akt a nebyl vadný jako jiný akt (úkon), je považován za tento jiný akt (úkon) konvalidace automatické zhojení vad v důsledku určitých právních sku-tečností, které nastanou dodatečně ratihabice dodatečné schválení vadného správního aktu u nás oporu pro tyto instituty nenalezneme nulita je třeba ji odlišit od vadných správních aktů; nastává v důsledku někt. vad, které způsobují, že nelze o aktu vůbec hovořit => paakt nemůže být zhojena plynutím času; takový akt nikoho nezavazuje; nelze zde uvažovat o presumpci správnosti; soud při přezkoumávání zákonnosti k nulitě přihlíží z úřední povinnosti; formulace důvodů nulity je doktrinální záležitost a judikatury spr. soudnictví nastává zpravidla v důsledku: nedostatku právního podkladu zákonný podklad pro uplatnění pravomoci nedostatku pravomoci <= není to v pravomoci veřejné správy nejtěžších vad příslušnosti aboslutní věcná, absolutní místní nepříslušnost absolutního nedostatku formy absolutního omylu v osobě adresáta adresováno něčemu, co není osobou v pr. smyslu neexistence skutkového základu způsobujícího bezobsažnost požadavku trestného plnění naplňuje to skutkovou podstatu TČ nebo správního deliktu požadavku plnění fakticky nemožného nutné posuzovat v čase neurčitosti či nesmyslnosti projevu vůle neexistenci vůle vůbec nejde o projev vůle vykonavatele veřejné správy X u nás nemůže nulitu zakládat akt v rozporu s dobrými mravy týká-li se nulita pouze oddělitelné části aktu => ve zbytku je akt vadný, popř. konvertovaný riziko, že adresát nebude v důsledku nulity považovat něco za akt a ve skutečnosti o akt půjde, nese on sám (v případě přípustných oprav. prostředků jako by šlo o vadný právní akt / nebo žádost o vydání deklaratoního nálezu, že jde o nulitu) VLASTNOSTI SPRÁVNÍCH AKTŮ platnost: akt je platný, jakmile správní úřad učiní projev vůle, který je jeho obsahem, navenek vůči adresátům tento projev je učiněn zřejmě až doručením adresátovi; až po té, co je projev vůle učiněn navenek, má smysl posuzovat, zda jde o platný správní akt n. o případ nulity platnost je předpokladem toho, aby spr. akt mohl mít ostatní vlastnosti od okamžiku platnosti je správní úřad svým spr. aktem vázán akt platnosti pozbývá, je-li omezena (hlavně časově) n. vedlějším ustanovením toho správního aktu, anebo je jako vadný zrušen právní moc: v procesním smyslu (formální právní moc) správní akt je konečný výsledek urč. postupu správního úřadu spr. akty, proti nimž nelze podat odvolání nebo rozklad či podobný oprav. prostředek => nabývají prvání moc oznámením adresátovi X ostatní spr. akty nabývají pr. moc marným uplynutím lhůty k podání odvolání n. rozkladu, vzdáním se odvolání n. rozkladu, n. spolu s přezkumným spr. aktem, jímž bylo rozhodnuto o odvolání n. rozkladu hmotněprávní důsledky (materiální právní moc): správní akt nelze s výjimkou zákonem stanovených případů změnit n. zrušit ve věci, ve které byl vydán spr. akt nelze s výjimkou zákonem stanovených případů n. tehdy, vyplývá-li to z povahy věci znovu rozhodnout (res iudicatae) právní moc spr. aktu zaniká spolu s jeho platností změna a zrušení pravomocného spr. aktu: změnit pravomocný spr. akt může jen z důvodu nezákonnosti ve spr. řízení nadřízený spr. úřad n. správní úřad, kt. jej vydal od r pravomocný spr. akt, jímž se ukládá trest za správní delikt, může nahradit soud při výkonu spr. soudnictví z důvodu zjevné nepřiměřenosti 19/101

20 Postupová zkouška správní právo zrušení ze zákona v případě nového rozhodnutí ve věci v rámci obnovy pr. řízení je to věc nevratná zrušit pravomocný spr. akt může: z důvodu nezákonnosti ve spr. řízení nadřízený spr. úřad n. ten, který jej vydal z důvodu nezákonnosti soud při výkonu správ. soudnictví pro porušení základních práv a svobod Ústavní soud v rámci ústavní stížnosti dochází zřejmě ke zrušení ex tunc a pr. poměry založené nezákonným spr. aktem pozbývají zrušením svého pr. základu (=> využil-li adresát v dobré víře oprávnění, nelze na to nahlížet jako na protiprávní jednání; porušil-li adresát při výkonu takového oprávnění pr. povinnost, zůstává i po zrušení jeho odpovědnost nedotčena; porušil-li adresát stanovené povinnosti, není za to odpovědný; str. 145) podle nových názorů je třeba nezákonné akty vydané k tíži adresáta posuzovat s účinky ex tunc a ve prospěch adresáta s účinky ex nunc (pokud ale nezákonnost sám zapříčinil, tak se posuzuje účinky ex tunc) nové rozhodnutí v pravomocně skončené věci: v některých případech lze zasáhnout do pr. poměrů regulovaných bezvadnými pravomocnými spr. akty: výhrada nového rozhodnutí při změně vnějších okolností klauzule rebus sic stantibus; u pozitivních spr. aktů to musí být vyjádřeno explicitně; u negativních spr. aktů => většinou obsažena implicitně odnětí přiznaného oprávnění jestliže oprávněná osoba porušuje právní povinnosti nebo to může nastat při nevyužití přuznaného oprávnění prominutí uložené povinnosti pokud realizace povinnosti ohrožuje nepřiměřeným způsobem povinného nebo pokud splnit povinnost již není zapotřebí upřesnění obsahu (iterace) spr. aktu ojediněle; nový spr. akt následně konkretizuje obsah dřívějšího, jehož konkretizovaná část byla formulována jen rámcově; lze s tím v původním aktu výslovně počítat nebo se potřeba to upřesnit ukáže až dodatečně účinnost: u konstitutivních aktů přiznává-li oprávnění => je možno ho již vykonávat ukládá-li povinnost => je nutno ji plnit u deklaratorních aktů stav, kdy autoritativní potvrzení pr. poměrů již působí navenek předpokladem účinnosti je právní moc X výjimkou je předběžná účinnost, kt. by měl vždy výslovně umožňovat zákon např. s nedostatkem odkladného účinku odvolání n. rozkladu může zaniknout spolu s platností nebo samostatně (=> smrt FO / zánik PO u aktů ad personam /zánik věci u aktů in rem; dále na základě výslovné úpravy zákona, ) fakticky zaniká v případě konzumace obsahu správního aktu zpětné přiznání práva: konstitutivní účinky působní zásadně pro futuro X výjimečně umožňuje-li to výslovně zákon, může být přiznáno zpětně vynutitelnost: nebo-li vymahatelnost znamená, že plnění uložené povinnosti lze vymáhat úřední cestou proti vůli povinného formou správní exekuce nebo soudní exekuce předpokladem vynutitelnosti je účinnost správního aktu a dále marné uplynutí lhůty stanovené k dobrovolnému splnění povinnosti může zaniknout n. být oslabena před zánikem účinnosti hl. uplynutím času prekluze, promlčení a z dalších zákonem stanovených důvodů vykonatelnost: pokud sem to správně pochopila, tak zřejmě účinnost má zahrnovat vykonatelnost a jiné právní účinky 20