bezpečnost jaderných zaŕízem

Transkript

1 bezpečnost jaderných zaŕízem

2 Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení" Modrá obálka s červeným pruhem: - obecně závazné právní předpisy a mezinárodní smlouvy z oblasti mírového využívání jaderné energie Modrá obálka se zeleným pruhem: - dokumenty z oblasti jaderné bezpečnosti, které mají charakter doporučení a návodů, jež obsahově navazují a konkretizují požadavky obecně závazných právních předpisů vydávaných v oblasti jaderné bezpečnosti; dokumenty této kategorie nejsou závazné, jejich dodržování však napomáhá realizaci právních norem na úseku jaderné bezpečnosti Modrá obálka bez barevného označení: - ostatní dokumenty z oblasti jaderné bezpečnosti informativního charakteru

3 Bezpečnost jaderných zařízeni' 6/1994 NAVOĎ K ZÍSKANÍ A UDRŽOVANÍ KVALIFIKACE A ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRACOVNÍKŮ JADERNÝCH ELEKTRÁREN K VÝKONU PRACOVNÍ ČINNOSTI Ústav jaderných informací Zbraslav, a. s.

4 Bezpečnost jaderných zařízení NÁVOD K ZÍSKÁNÍ A UDRŽOVÁNÍ KVALIFIKACE A ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRACOVNÍKŮ JADERNÝCH ELEKTRÁREN K VÝKONU PRACOVNÍ ČINNOSTI Překlad dokumentu MAAE: "IAEA TECDOC Guidebook on Training to Establish and Maintain the Qualification and Competence of Nuclear Power Plant Personnel", Vídeň 1989 Přeložil: Dr. Vratislav Nechuta Editoval: Ing. Pavel Kovář Ediční řadu "Bezpečnost jaderných inspektora státního dozoru SÚJB zařízení" řídí úsek hlavního Vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost v nakladatelství NUKLIN v Ústavu jaderných informací Praha - Zbraslav Publikace bez jazykové úpravy 01875

5 Předmluva Vydávaný překlad publikace MAAE TECDOC č. 525 je z hlediska zajišťování bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren stěžejním materiálem Agentury v oblasti přípravy personálu, vytváření jeho kvalifikace a kompetence. Velký počet mimořádných událostí na JE, počínaje menšími poruchami, přes havárie s velmi vážnými (TMI) až katastrofálními následky (Černobyl), je způsobován selháním lidí při řízení složitých procesů probíhajících v jaderné elektrárně. Je jasné, že tato selhání jsou v menší či větší míře způsobena nedostatečnou přípravou ke kvalifikovanému a kompetentnímu jednání člověka ve vztahu k reálnému technologickému zařízení JE. Vydávaná publikace vychází z moderních zásad vzdělávání dospělých, které jsou aplikovány na podmínky jaderné energetiky a její bezpečnosti. Je zde popsána metoda systematického přístupu k základnímu i opakovacímu výcviku (SAT), ověřená ve vyspělých západních zemích a doporučovaná k důslednému zavedení i v České republice. Některé části SAT u nás již fungují, ale chybí ucelenost, zejména v oblasti rozborů pracovní činnosti spojené s plněním pracovních úkolů a následné tvorby účinných a ekonomicky výhodných výcvikových programů a jejich hodnocení. Jinými slovy, ověřená metoda SAT otevírá perspektivu dokonalejší a efektivnější přípravy personálu JE. Překlad materiálu MAAE TECDOC č. 525 do českého jazyka byl zkrácen o přílohy uváděné v originálu. Podobně bez příloh byla Agenturou v březnu t.r. vydána i 1. revize TECDOC č. 525, která je v textu doslovně shodná s původním originálem. Důvodem k vypuštění příloh, které obsahovaly přístupy některých členských zemí, byla skutečnost, že nedokladovaly vždy to, co je v materiálu Agentury doporučováno. Odvolávky v textu překladu na anglické přílohy originálu TECDOC č. 525 (1989) byly však pro orientaci čtenáře zachovány. Editor

6 OBSAH Kapitola 1 - ÚVOD DŮLEŽITOST VÝCVIKU PRO BEZPEČNOST A SPOLEHLIVOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN ÚLOHA KVALIFIKOVANÉHO PERSONÁLU V BEZPEČNÉM VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE DOPORUČENÉ OBLASTI PRO ZLEPŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO A OPAKOVACÍHO VÝCVIKU SYSTEMATICKÝ PŘÍSTUP K VÝCVIKU ÚLOHA VEDENÍ PODNIKU VE VÝCVIKU A KVALIFIKACI ZÁVĚR LITERATURA 17 Kapitola 2 - ORGANIZACE A PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ ÚVOD PRINCIPY ORGANIZACE JADERNÉ ELEKTRÁRNY HLAVNÍ FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ORGANIZACI JADERNÝCH ELEKTRÁREN ORGANIZACE A FUNKCE NEZBYTNÉ PRO PROVOZ ELEKTRÁRNY ORGANIZACE ELEKTRÁRNY V DOBĚ ODSTÁVKY ORGANIZACE JADERNÉ ELEKTRÁRNY V HAVARIJNÍCH SITUACÍCH ORGANIZACE JADERNÉ ELEKTRÁRNY V PRŮBĚHU SPOUŠTĚNÍ ORGANIZACE VÝCVIKU POČET PRACOVNÍKŮ V ELEKTRÁRNĚ POUŽITÍ SLUŽEB DODAVATELŮ ROZHODNUTÍ VEDENÍ, KTERÁ OVLIVŇUJÍ VÝCVIK SOUHRN LITERATURA 37 Kapitola 3 - VÝCHOVA, NÁBOR A VÝBĚR PRACOVNÍKŮ ÚVOD VZDĚLÁVACÍ SYSTÉMY Inženýři a vědečtí pracovníci Technici Řemeslníci POŽADAVKY NA VZDĚLÁNÍ PRO OBSLUHU JADERNÝCH ELEKTRÁREN NÁBOR VHODNÝCH KANDIDÁTŮ VÝBĚR KVALIFIKOVANÝCH KANDIDÁTŮ Vzdělání Praktické zkušenosti Osobní historie Pohovory Testy ROZHODNUTÍ O VÝBĚRU ROZVOJ KARIÉRY SOUHRN LITERATURA 50

7 Kapitola 4 - SYSTEMATICKÝ PŘÍSTUP K ZÁKLADNÍMU VÝCVIKU 4.1. PŘEHLED SYSTEMATICKÉHO PŘÍSTUPU K VÝCVIKU Úvod Analýza (viz kap. 4.2.) Analýza potřeb výcviku Analýza pracovní činnosti a výběr úkolů (viz kap ) Analýza úkolu (viz kap ) Návrh výcvikového programu (viz kap. 4.3.) Standardy výkonu (viz kap ) Místo (prostředí) výcviku (viz kap ) Vstupní úroveň frekventanta (viz kap ) Cíle výuky (viz kap ) Jednotlivé položky zkoušek a zkoušky (viz kap ) Plán výcviku (viz kap ) Sestavování programu výcviku (viz kap. 4.4.) Výukové činnosti (viz kap ) Metody výcviku (viz kap ) Materiály a pomůcky pro výcvik (viz kap ) Plán výuky (lekcí) (viz kap ) Přehled materiálů a jejich zlepšování (viz kap ) , Realizace výcvikového programu (viz kap. 4.5.) Realizace plánu výcviku Realizace výcviku (viz kap ) Zhodnocení výkonu frekventanta (viz kap ) Záznamy o výcviku (viz kap ) Udržování a zlepšování efektivnosti výcvikového programu Hodnocení výcvikových programů ze strany elektrárenské společnosti Hodnocení výcvikových programů externími organizacemi Náprava označených problémů Souhrn Bibliografie URČENÍ POŽADAVKU ZPŮSOBILOSTI ÚVOd Znalosti, intelektuální schopnosti a požadavky na dovednosti Analýza pracovní činnosti a výběr úkolů Analýza úkolu Zkušenosti a omezující faktory v aplikaci analýzy pracovní činnosti spojené s plněním úkolů Všeobecný výcvik zaměstnanců Souhrn Bibliografie NÁVRH VÝCVIKOVÉHO PROGRAMU Úvod, Stanovení výkonnostních standardů posluchačů Výběr prostředí pro výcvik 78

8 Výběr nejlepšího prostředí pro výcvik Výcvik na učebně Výcvik v laboratoři a v dílně Stážování Výcvik na trenažéru Samostudium Určení vstupní úrovně posluchačů Příprava a řazení cílů výuky Tvorba položek zkušebních testů a jej ich sestavování Sestavování výcvikového plánu Souhrn TVORBA VÝCVIKOVÉHO PROGRAMU Úvod Určení výukových činností Výběr výcvikových metod Sestavování výcvikových materiálů Písemné materiály Audiovizuální pomůcky Výuka pomocí počítače Modely a makety Plány lekcí Materiály pro stážování Hodnocení výcvikových materiálů Souhrn Bibliografie PROVÁDĚNÍ VÝCVIKU A HODNOCENÍ VÝKONU FREKVENTANTA Úvod Příprava způsobilých instruktorů Kvalifikace instruktora Získání inštruktorské způsobilosti Certifikace Programy opakovačího výcviku instruktorů Předběžné testování frekventantů Příprava instruktora pro výcvik Výcvik na učebné Stážování Výcvik v laboratoři a v dílně Samostudium Výcvik na trenažéru Stručná instruktáž před cvičením Cvičení na simulátoru Diskuse po cvičení, Použití ostatních simulátorů Výcvik personálu nepracujícího v dozorně na plnorozsahovém simulátoru Hodnocení výkonu účastníka výcviku Metody hodnocení Zpětná vazba Výkony pod požadovaným standardem Záznamy o výcviku Shrnutí Bibliografie

9 4.6. UDRŽOVÁNÍ A ZLEPŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI VÝCVIKOVÉHO PROGRAMU Úvod Shromažďování informací o účinnosti výcvikového programu a měnících se požadavcích na výcvik Zpětná vazba ze zkušeností z provozu elektrárny Provozní zkušenosti z průmyslu Zprávy a hodnocení z inspekcí elektrárny Změny (technická řešení) realizovaná na elektrárně a zmény v provozních předpisech Zpětná vazba od inspektorů práce Zpětná vazba od absolventů programu Hodnocení výcvikových programů frekventanty Zpětná vazba od instruktorů Zpětná vazba z výkonu operátorů na simulátoru Analýza informací o efektivnosti výcvikového programu Opravné akce Shrnutí Bibliografie, VÝCVIK ÚDRŽBY 142 Kapitola 5 - SYSTEMATICKÝ PŘÍSTUP K OPAKOVACÍMU VÝCVIKU ÚVOD ROZSAH PROGRAMU OPAKOVACÍHO VÝCVIKU Udržování pracovních kompetencí Zvyšování pracovních kompetencí Zlepšování možností pro vývoj kariéry ANALÝZA NUTNÉHO VÝCVIKU Rozbor témat základního výcviku Rozbory provozu Změny na elektrárně a změny pracovních postupů Vývoj kariéry Předměty nevhodné pro opakovací výcvik Výsledek z analýzy nezbytnosti výcviku Speciální faktory vztahující se k opakovacímu výcviku různých skupin a zaměstnanců Manažeři Personál blokové dozorny Personál údržby Technické zabezpečení a monitorující personál SESTAVOVÁNÍ A VÝVOJ PROGRAMŮ OPAKOVACÍHO VÝCVIKU Výcvikové metody Výuka na učebnách Schůzky vyhrazené rozborům provozu Výcvik na simulátoru Havarijní cvičení Všeobecný výcvik zaměstnanců 159 8

10 5.5. REALIZACE PROGRAMU OPAKOVACÍHO VÝCVIKU Pracovní výkon ve směně Pracovní výkon pod požadovanými standardy Záznam opakovacího výcvikového programu HODNOCENÍ A ZPĚTNÁ VAZBA Z OPAKOVACÍHO VÝCVIKOVÉHO PROGRAMU SHRNUTÍ Bibliografie 165 Kapitola 6 - PRVNÍ JADERNÁ ELEKTRÁRNA, PROBLÉMY A POŽADAVKY NA PERSONÁL A VÝCVIK ÚVOD KVALIFIKOVANÝ PERSONÁL INFRASTRUKTURY Průmyslová infrastruktura Vzdělávací a výcvikové infrastruktury SOCIOLOGICKO-EKONOMICKÝ FAKTOR A JINÉ FAKTORY ÚLOHA VLÁDY PŘI PODPOŘE ZAVÁDĚNÍ JADERNÉ ENERGETIKY A VÝCVIKU KVALIFIKOVANÉHO PERSONÁLU VYŠKOLENÍ KVALIFIKOVANÉHO PERSONÁLU POVOLOVACÍHO ORGÁNU SPECIÁLNÍ ÚVAHY PRO PROVOZNÍ ORGANIZACE PODMÍNKY A OMEZENÍ VÝCVIKU PODPŮRNÉ ZDROJE PRO SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ A ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PRVNÍ JADERNÉ ELEKTRÁRNY Podpora od dodavatelů reaktorů Kooperace s dalšími jadernými elektrárenskými společnostmi Pomoc od konzultačních společností Pomoc od MAAE SHRNUTÍ Bibliografie 190 GLOSÁŘ 191

11 Kapitola 1 ÚVOD 1.1 DŮLEŽITOST VÝCVIKU PRO BEZPEČNOST A SPOLEHLIVOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN Od doby, kdy MAAE publikovala v roce 1984 "Návod 0 kvalifikaci pracovníků provozu jaderných elektráren" (Guidebook on the Qualification of Nuclear Safety Power Plant Operations Personnel) (Ref.l), došlo k výraznému vývoji v této oblasti, který byl pozitivně akceptován mnoha provozovateli JE v řadě zemí. Tyto organizace si uvědomily pokračující dopad, který byl způsoben nedostatečnými znalostmi a dovednostmi pracovníků při těch nehodách, při kterých selhání lidského faktoru bylo hlavní příčinou (Ref. 2). Vzaly do rukou iniciativu se snahou prověřit a zlepšit tvorbu a používání základních i opakovacích výcvikových programů. Tento Návod representuje přístup, který není jenom úplný a systematický, ale je při svém zavedení 1 ekonomicky výhodný. Důležitost účinného školení a výcviku při zajišťování bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren není nikdy dostatečně doceňována. Mezinárodní poradní skupina pro bezpečnostní otázky (International Safety Advisory Group) při MAAE ve zprávě z roku 1988 (viz Ref.3 a Dodatek A) zahrnula mezi hlavní bezpečnostní principy pro jaderné elektrárny následující zásady: - jedna z největších zkušeností z hlediska výskytu mimořádných událostí, počínaje malými incidenty až po vážné nehody je, že velmi často byly důsledkem nesprávného jednání lidí - provozující organizace si musí uvědomovat mimořádně složitý technický aspekt, existující v případě jaderných elektráren a musí zajistit, aby jejich pracovníci byli schopni si s tímto aspektem poradit - složka lidského selhání v průběhu mimořádných událostí a nehod byla v minulosti až příliš významná; řešením je dokonalejší konstrukce, včetně automatizace a optimální využití lidského důmyslu v případě výskytu neobvyklých okolností - provozující organizace zodpovídá za zajištění všeho potřebného zařízení, pracovníků, postupů a způsobů vedení, které jsou nezbytné pro bezpečný provoz, včetně ochrany životního prostředí; z tohoto hlediska je bezpečnost považována za jeden z nejdůležitějších faktorů a je předmětem osobní zodpovědnosti všech zaměstnanců - může se zdát, že přílišný důraz na bezpečnostní aspekt 10

12 může být protichůdný k požadavku docílení vysokého koeficientu využití a k požadavku na splnění všech podmínek potřebných pro výrobu elektrické energie. Tento rozpor je spíše zdánlivý než reálný a může být nanejvýš přechodného rázu, neboť faktory z oblasti konstrukce, stavby a způsobu řízení, které mají zvýšit bezpečnost, jsou obvykle i faktory zvyšující spolehlivost provozu. Spolehlivost pojatá dlouhodobě nemůže být řešena krátkodobými kompromisy na úkor bezpečnosti. - výcvik pracovníků údržby je mimo oblast výuky základních dovedností za účelem zvýraznění potenciálních bezpečnostních důsledků v případě technického nebo procedurálního selhání. Výcvik a kvalifikace pracovníků údržby odráží fakt, že tam, kde prokazatelně došlo k projevům provozní nespolehlivosti a k chybné, či falešné nebo náhodné aktivaci bezpečnostních systémů v minulosti, byly také zaznamenány chyby v údržbárskych postupech a praxi. Výcvik a školení pracovníků údržby s takovými incidenty počítá. Zkoušky pracovníků údržby ověřují jejich obeznámenost s těmito principy. Několik studií zabývajících se nehodami a haváriemi, které se přihodily v jaderných elektrárnách ukázalo, že lidské selhání bylo velmi významným faktorem, který k těmto nehodám přispěl. Byl to důsledek nedostatečného výcviku nebo znalostí personálu (viz Dodatek B). Vysoce kompetentní pracovníci provozu a údržby jsou nejdůležitější složkou ve strategii "hloubkové ochrany" směřující k zajištění bezpečnosti jaderných elektráren a ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti elektrárny a kompetence jejích pracovníků je záležitostí provozujících organizací, je tento Návod určen vedení a školícím útvarům těchto organizací. Je určen jak rozvojovým zemím, tak i zemím s dobře rozvinutým programem využití jaderné energie. Přijmutí systematického přístupu k výcviku a kvalifikaci pracovníků tak, jak je popsáno v tomto Návodu, se doporučuje pro všechny provozující organizace. Koncepce je založena na zkušenostech a úsudku těch, kteří prosazovali nebo prosazují tento přístup a jsou jim známy výhody, které může poskytnout ÚLOHA KVALIFIKOVANÉHO PERSONÁLU V BEZPEČNÉM VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE Kvalifikace a výcvik personálu jaderné elektrárny jsou životně důležité z hlediska bezpečného využívání jaderné energie. Proto by na jejich získání a průběžné zlepšování mělo být vynaloženo značné úsilí. Na světě je obecně velký zájem o zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren. To je ovšem také závislé na kompetentnosti jejich pracovníků. Pro zemi, která zamýšlí zahájit, nebo již využívá jaderný 11

13 program k výrobě elektrické energie, je nedostatek kvalifikovaného personálu se schopností provádět klíčové operace a plnit funkce při obsluze jaderné elektrárny, jakož i provádět údržbu, jedním z hlavních problémů a omezení. Speciální problémy, před kterými stojí země zavádějící jadernou energii poprvé, jsou popsány v kap. 5. Hlavní zodpovědnost, kterou provozující organizace má je zajištění bezpečného a spolehlivého provozu jaderné elektrárny. Tato zodpovědnost spočívá plně na provozující organizaci, ať již je to elektrárenský podnik, úřad pro atomovou energii, nebo jiná instituce. Každá země tedy musí zahájit a provádět účinný výcvik personálu v rámci jaderného programu tak, aby převzala tuto zodpovědnost a akceptovala i cíle pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti svých zařízení a činností. Kvalifikovaný a kompetentní personál sehrává význačnou roli v prevenci jaderných nehod a havárií a je současně i zárukou, že je správně zvládne i v případě, že k nim dojde. Požadovanou kvalifikaci a způsobilost je možno docílit pouze při správném vzdělání, výcviku a zkušenostech. V oblasti jaderné energie neexistují kompromisy co se týká bezpečnosti; vysoké bezpečnostní a kvalitativní standardy je třeba zavést a striktně dodržovat, což může být dosaženo jen se správně kvalifikovaným personálem. I když existují různé cesty k docílení požadované úrovně a kompetence pracovníků, je třeba, aby v každé zemi, která provozuje jadernou elektrárnu byla dosažena stejná úroveň. Prakticky v každé fázi a činnosti jaderného programu je zahrnuta moderní technologie, která vyžaduje kvalifikovaný personál schopný porozumět, přijmout a používat danou technologii. V zemi, která nemá jaderný průmysl, je technologie obvykle získána od více vyvinuté země, schopné a ochotné tuto technologii poskytnout. Má-li však být dodávka technologie úspěšná, musí být příjemce schopný tuto technologii absorbovat; klíč k tomu opět spočívá v dostupnosti kvalifikované pracovní síly. Je nezbytné, aby si obsluha osvojila a udržovala základní znalosti a praktické dovednosti pomocí příslušného, prakticky orientovaného vzdělání a výcviku, pomocí odpovídajícího výcviku na pracovišti - stážování a pomocí opakovacího výcviku. Některé země mají problémy v zajišťování praktického výcviku a předávání zkušeností profesionálním inženýrům a technikům na vysoké úrovni, kteří jsou třeba pro provoz jaderných elektráren. Je nutno si uvědomit, že cena vzdělání a výcviku k získání kvalifikovaného personálu představuje jen malý zlomek ze všech nákladů na jaderný projekt. Navíc jsou tyto náklady na vzdělání a výcvik personálu nesmírně nízké ve srovnání s ekonomickými, finančními a jinými náklady, které se objeví, jestliže musí být jaderná elektrárna zastavena, byť i na krátkou dobu, z důvodu 12

14 nesprávných činností nedostatečně kompetentního nebo málo kvalifikovaného personálu. Dobré vzdělání a výcvik jsou nejen nezbytnou, ale i dobrou investicí do bezpečného a ekonomického provozu jaderných elektráren. Z tohoto důvodu by mělo vzdělání a výcvik, včetně opakovacího výcviku, být nedílnou součástí činností v jaderných elektrárnách. Všechno toto jsou důležité úkoly a problémy k řešení procesu získání a udržování kompetencí a kvalifikací obsluhy jaderných elektráren. Aby tyto úkoly byly úspěšně splněny, je zapotřebí zdrojů, úsilí a kooperace vlády, veřejných služeb, průmyslu a příslušných vzdělávacích, výcvikových a výzkumných institucí státu DOPORUČENÉ OBLASTI PRO ZLEPŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO A OPAKOVACÍHO VÝCVIKU Klíčová koncepce a požadavky, které charakterizují podstatu a zaměření úspěšného provozu jaderné elektrárny jsou: zodpovědnost, kvalita a kompetentnost celé organizace, jakož i schopnost splnit každý oprávněný požadavek. Odpovědnost, kvalita a způsobilost k provedení práce jsou vyžadovány zejména u těch, kteří se zabývají provozem a údržbou elektrárny, řízením a výcvikem provozního personálu a údržby. Mise OSART objevily při své činnosti některé nedostatky ve výcviku: neadekvátnost základního a opakovacího výcviku provozního a jiného personálu elektrárny; nedodržování a malý důraz na zavedené pracovní postupy; nedostatečná kultura bezpečnosti práce a bezpečnostní povědomí; přílišné sebevědomí pracovníků pokud jde o znalosti elektrárny a jejich schopnosti ji řídit; problémy v komunikaci mezi člověkem a strojem; nedostatky ve vedení, v organizaci a v provozních postupech (Ref. 2). Ve vztahu k těmto problémům bylo pozorováno, že řídicí a kontrolní pracovníci často nedostatečně motivovali nebo řídili ostatní pracovníky, přičemž ani oni sami nebyli dostatečně angažováni ve výcviku a v kvalifikačním procesu směřujícímu k dosažení a zachování vysokého pracovního standardu a k tomu, aby personál dodržoval zavedené pracovní postupy. Některé z opakovaně se vyskytujících problémů ve vývoji, kvalifikaci a hodnocení pracovníků a v příslušných výcvikových programech vedly k následujícím doporučením: - výcvikové programy by měly zahrnovat všechny důležité předměty, včetně principů řízení jakosti, administrativních procedur, odezvy k haváriím, které jdou 13

15 i za rámec konstrukčních možností; zvládání stresových stavů; diagnostiky; týmového výcviku a provozní zkušenosti seznam úkolů specifických pro jadernou být kompletní a aktuální elektrárnu by měl naučené zásady by měly poskytnout měřitelné požadavky a standardy pro hodnocení úspěšnosti posluchačů výukové programy by měly obsahovat detailní plány jednotlivých lekcí v nichž by byly zřetelně vyznačeny cíle, kterých má být dosaženo a písemné pokyny, které by specifikovaly jakým způsobem provádět výuku; tím by se zajistila konsistentní kvalita výuky výcvikové výuky metody a materiály by měly být úměrné cílům měly by být poskytnuty dostatečné podrobnosti o význačných mimořádných událostech (hlavní příčina události, ponaučení z ní vyplývající, aplikovatelnost na místní podmínky) a tyto zahrnuty do výcviku stážování by mělo být řízeno a hodnoceno adekvátním způsobem směrnice a kvalifikační kontrolní záznamy by měly být použity k tomu, aby se zajistila jednotnost výcviku v průběhu stážování kontrolní a řídící pracovníci by měli absolvovat odpovídající výcvik ve vedení, komunikaci, zvládání stresů, motivaci, kontrolní potřebných dovednostech činnosti a v dalších standardy používané pro hodnocení výkonu pracovníka při výcviku na simulátoru by měly být dostatečně specifické a měly by poskytovat dostatečnou bázi pro smysluplné ohodnocení individuálních i týmových výkonů zodpovědní pracovníci by měli být hodnoceni podle požadavků na jejich výkon z hlediska výcviku; kvalifikační a výcvikové vymezeny potřeby těchto pracovníků by měly být jasně odezva po výcviku by měla být formálně shromažďována a použita dále ke zlepšení výcviku instruktoři by měli udržovat a znalosti a dovednosti zlepšovat svoje technické zodpovědní pracovníci by měli dostat samostatnou práci až po absolvování požadovaného svoji funkci kvalifikováni výcviku a měli by být pro opakovací výcvik by měl zahrnovat oblasti, ve kterých byly pozorovány nedostatky ve výkonu, změny v elektrárně nebo změny postupů a také nácvik úkolů, které se provádějí zřídka a jsou obtížné průběžný výcvik by měl být považován významnou část provozní činnosti za nedílnou a výcvikové programy by měly zahrnovat periodická cvičení, aby se zajistilo, že personál je schopen reagovat na poplachové situace např. při odstavení elektrárny s evakuací blokové dozorny. 14

16 1.4 SYSTEMATICKÝ PŘÍSTUP K VÝCVIKU Systematický přístup k výcviku (SAT - Systematic Approach to Training) tak, jak je popsán v tomto Návodu, skýtá řadu výhod ve své konsistentnosti, účinnosti, ekonomické efektivnosti, řízení a zodpovědnosti za výcvik a kvalifikaci provozního a údržbárskeho personálu. SAT zahrnuje také určitou flexibilitu ve své schopnosti přijímat a přizpůsobovat se novým trendům, vedoucím ke zlepšení kvality lidské složky při provozování elektrárny, např. trend směřující k využití postupů založených na symptomech. SAT také poskytuje vedení elektrárny možnost monitorovat výkon a způsobilost pracovníků na všech úrovních, včetně hodnocení tohoto výkonu a tak zajistit odpovídající kvalifikaci personálu. Systematický přístup k výcviku v sobě zahrnuje činnosti založené na hodnocení výkonu a zadávání úkolů, které, j sou-li správně aplikovány, mohou vytvořit a udržet příslušnou způsobilost a kvalifikaci provozního personálu. Takový výcvikový program by měl být definován a aplikován pro každou skupinu pracovníků. Hlavní složky a činnosti SAT v sobě zahrnuj í: - určení kompetencí: využívání analýzy potřeby výcviku, analýzy pracovní činnosti a pracovních úkolů - návrh výcvikového programu: stanovení výkonových standardů posluchačů a definování cílů výuky - vývoj výcvikového programu: vývoj plánů výuky; specifikování výcvikových činností; příprava materiálů - vlastní provádění výcvikového programu: provádění výcviku a hodnocení výkonu posluchačů - hodnocení a zlepšování výcvikového programu. Celá řada nejlepších výcvikových programů je založena na výuce cílů, které byly definovány pomocí analýzy pracovní činnosti a pracovních úkolů. Tyto jsou průběžně zlepšovány např. vyžadováním zpětné odezvy od dřívějších posluchačů a jejich školitelů. Nejlepší programy berou v úvahu provozní zkušenosti nejen z dané jaderné elektrárny, ale také z jiných elektráren a jejich výcvik zahrnuje i reakci na podmínky vážné havárie. Výcvikové materiály, jako např. zjednodušené popisy systémů a bloková schémata (nákresy zařízení a procesů) by měly být ve výuce uplatňovány tak, aby se zajistilo porozumění činnosti elektrárny a funkci jednotlivých systémů. Výcvikové materiály by měly co nejvěrněji odrážet skutečné podmínky v elektrárně. Základní a opakovací výcvik na simulátoru, určený pro osádky blokové dozorny, by měl být prováděn na simulátoru, který je replikou panelů na dozorně a který je vybaven softwarem schopným pokrýt celou oblast normálních, abnormálních a nouzových provozních scénářů. Účinnost poznatků získaných ve třídě by měla být dále zvýšena použitím vizuálních pomůcek, 15

17 jako jsou videozáznamy, filmy, diapozitivy a grafy, které by věrně demonstrovaly podmínky v jaderné elektrárně. Výcvik směřující ke specifické činnosti a kvalifikační programy pro každou skupinu pracovníků by měly rozvíjet a zlepšovat znalosti a dovednosti potřebné k provádění pracovních úkolů a funkcí za všech podmínek. Výcvikové programy pro vedoucí pracovníky a manažery by měly být navrženy tak, aby rovněž rozvíjely jejich dovednosti v oblasti kontroly a managementu. Vedoucí personál v dozorně by měl být cvičen k zvládnutí stresových situací a k sebeovládání. Navíc by měli být cvičeni k provádění kontroly, řízení a komunikace s lidmi. Systematický přístup k opakovacímu výcviku je také velmi důležitý, zejména pro provozní a údržbársky personál, neboť by měl zachovat a aktualizovat jejich úroveň kvalifikace a schopností. Tito pracovníci by měli pravidelně absolvovat cílený opakovací výcvik a čas, který je k tomu zapotřebí, by měl být zohledněn při sestavování pracovních programů. Výcvik na simulátoru pro operátory by měl být systematicky plánován a měl by odrážet jejich pracovní zkušenosti. Zpětná odezva od posluchačů a jejich vedoucích, výsledky zkoušek a známkování a provozní zkušenosti získané jak v jaderné elektrárně samotné, tak i v oblasti jiných služeb a průmyslu, by měly být vzaty v úvahu a měly by být použity ke zlepšení všech těchto výcvikových programů. Instruktoři musí být dobře kvalifikovaní z hlediska jejich technické a pedagogické způsobilosti. Mělo by na nich být požadováno, aby si udržovali své technické a pedagogické znalosti a kvalifikaci, jakož i svou znalost pracovních požadavků, změn systémů elektrárny, současné praxe a provozních postupů ÚLOHA VEDENÍ PODNIKU VE VÝCVIKU A KVALIFIKACI Vedení jaderné elektrárny musí zajistit, aby personál byl odpovídajícím způsobem školen a cvičen, a musí dostatečným způsobem dbát na to, aby byla věnována pozornost kvalitě a podrobnostem zavedených pracovních postupů, pro které má být personál cvičen. Někteří vedoucí pracovníci podceňují důležitost systematického výcviku personálu a také důležitost vytváření a efektivního zavádění programů pro opakovací výcvik. Vedoucí pracovníci mají důležitou roli zejména v oblasti zajišťování kvalifikovaného a kompetentního provozního personálu (viz také Ref. 4). Vedení provozu by mělo být angažováno při určování potřeb opakovacího výcviku a při zajišťování základního i opakovacího výcviku na trenažéru tak, aby odrážel provozní praxi. Vedoucí provozní pracovníci (manažeři a supervisoři) by měli zajistit, aby obsluha byla cvičena k dodržování zavedených postupů a aby tak činila i v praxi. Management organizace by měl hodnotit kvalitu 16

18 výcviku poskytovaného jak v rámci elektrárny, tak i v příslušném výcvikovém středisku, využívaném pro výcvik obsluhy jaderné elektrárny. Vrcholové vedení elektrárny by mělo pěstovat správný postoj pracovníků elektrárny k jejich práci tím, že se osobně zúčastní provozních a výcvikových činností ZÁVĚR Aby se zajistila bezpečnost a spolehlivost provozu jaderných elektráren, měl by provozovatel uvolnit příslušné prostředky a věnovat se zajištění výcviku a kvalifikace obsluhy elektrárny. Kompetence pracovníků jaderných elektráren do značné míry určuje úspěch celého jaderného programu. Je široce akceptovaným faktem, že systematický přístup k výcviku tak, jak jej naznačuje tento Návod, je nejúčinnější a nejefektivnější metoda k docílení požadované kompetence provozních a údržbárskych pracovníků LITERATURA (1) Qualification of Nuclear Power Plant Personnel: A Guidebook, Technical Report Series No. 242, IAEA,Vienna (1984) Kvalifikace personálu jaderných elektráren (2) The Human Factor Information Feedback in Nuclear Power: Implications of Operating Experience on System Analysis, Design and Operation (Lidský faktor a jeho informační zpětná vazba v jaderné energetice: Důsledky provozní zkušenosti na analýzu systému, konstrukci a provoz) Proč. of IAEA-NPPCI Specialists Meeting in R i so, Denmark, May 1987, R i so National Laboratory, Roski 1 de, Denmark (1987) (3) Basic Safety Principles for Nuclear Power Plants: A Report by International Nuclear Safety Advisory Group (Základní bezpečnostní principy pro jaderné elektrárny: Zpráva mezinárodní poradní skupiny pro nukleární bezpečnost. Safety Series No. 75-INSAG-3, IAEA, Vienna (1988). (4) OSART RESULTS: A Summary of the Results of Operational Safety Review Team Missions During the Period August 1983 to May 1987 (Výsledky OSART: Souhrn výsledků misí OSART v průběhu srpna 1983 až května 1987) IAEA-TECDOC-458 (1988). 17

19 Kapitola 2 ORGANIZACE A PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ 2.1 ÚVOD Provozní personál v jaderné elektrárně by měl mít odpovídající znalosti a dovednosti, aby byl schopen plnit všechny úkoly potřebné k zajištění bezpečného provozu elektrárny. Jak popisuje kapitola 4, znalosti a dovednosti požadované k plnění určitých funkcí a pracovních úkolů lze odvodit z výsledků analýzy pracovní činnosti a zodpovědností na daném pracovním místě. Je tedy nezbytné, aby tyto byly jasně definovány pro každou funkci v rámci organizace celé jaderné elektrárny. Takové definice musí pokrývat všechny fáze provozu elektrárny (výstavbu, uvedení do provozu, normální i abnormální provoz, a havarijní situace) a specifikovat zodpovědnost a úkoly, které náleží každému hospodářskému pracovníkovi. Smyslem této kapitoly je popsat některé hlavní charakteristiky organizace jaderných elektráren s důrazem na ty rysy, které ovlivňují výcvik a kvalifikaci personálu elektrárny, což je předmětem tohoto Návodu. Vytvoření organizačního schématu je nezbytným krokem, který je třeba učinit dříve, než se provede analýza a vymezení kvalifikačních požadavků pro danou činnost. V této kapitole však nebudeme diskutovat všechny oblasti, které jsou nezbytné pro vytvoření a zvládnutí organizace elektrárny. 2.2 PRINCIPY ORGANIZACE JADERNÉ ELEKTRÁRNY Aby provozní personál jaderné elektrárny prováděl efektivně svoji činnost je zapotřebí, aby existovalo dobré organizační schéma, jak z hlediska struktury, tak i z hlediska funkce. To znamená vytvořit: - dobře definovanou strukturu pracovních míst, která by umožňovala takový systém příkazů a komunikací, aby celá organizace fungovala - definice funkcí, které je nutno plnit v rámci každého pracovního zařazení: (zodpovědnost, úkoly a pravomoce náležející každé funkci), což by ve svém spojení mělo pokrýt všechny činnosti nezbytné pro zajištění bezpečného a přitom efektivního provozu elektrárny - monitorovací systém, který zajistí, aby činnosti v elektrárně směřovaly k zajištění jejího poslání a aby tyto činnosti byly prováděny tak, jak bylo původně zamýšleno Je zřejmé, že organizace jaderné elektrárny musí mít 18

20 takovou strukturu, která by umožňovala její nepřetržitý provoz (tzn. 24 hodinovou směnovou práci pro základní provoz a požadované podpůrné útvary). Provozující organizace musí mít také takovou strukturu, aby mohla plnit nouzové funkce a další funkce, které je nezbytné plnit při závažných opravách a odstávkách z důvodu výměny paliva. 2.3 HLAVNÍ FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ORGANIZACI JADERNÝCH ELEKTRÁREN Vzhledem k tomu, že hlavní úkoly a problémy spojené s provozem všech jaderných elektráren jsou si podobné, je možno nalézt mnoho společných rysů mezi organizačními strukturami různých elektráren. Rozdíly je však možno nalézt v následujících oblastech: - konstrukce elektrárny a její technologie: typ reaktoru, výkon elektrárny, dispozice elektrárny, počet komponent, úroveň automatizace, existence jednoho nebo několika bloků v dané lokalitě - rozsah pomocných služeb: existence hlavní správy, která by elektrárně zajistila určité činnosti, jako jsou velké údržbárske práce, dodávky náhradních dílů, dodávky paliva, bezpečnostní a jiné analýzy, komerční a finanční záležítosti aj. - dopad organizace práce v dané zemi: to může ovlivnit organizační strukturu i specifikaci výcvikových požadavků - vedení elektrárny a personální politika: využití některých jaderných elektráren jako zdroje pracovní síly pro budoucí elektrárny, plánování personálního obsazení a přijímání dalších zaměstnanců do některých klíčových funkcí za účelem kompenzace odchodu některých pracovníků - dosažitelnost pomoci ze strany externích dodavatelů pro potřeby elektrárny. velká údržba v průběhu odstávek, modifikace systémů a komponent, konstrukční a analytické práce - požadavky vyplývající z předpisů a nařízení: činnosti, funkce nebo pracovní místa vyžadovaná povolujícími orgány (např. požadování směnových technických poradců v některých zemích) 2.4 ORGANIZACE A FUNKCE NEZBYTNÉ PRO PROVOZ ELEKTRÁRNY Dobrá organizační struktura jaderné elektrárny zaručuje, že na svých místech bude kvalifikovaný personál, který bude provádět všechny práce nezbytné pro bezpečnou, spolehlivou a efektivní činnost elektrárny. Organizace jaderné elektrárny zahrnuje jednotlivá pracovní místa, která v souhrnu pokrývají celé spektrum požadovaných činností. V typickém organizačním schématu jaderné elektrárny jsou 19