Vážení a milí účastníci nočního čtení,

Transkript

1 Noc literatury 2015

2

3 Vážení a milí účastníci nočního čtení, jménem Českých center a sítě EUNIC, Evropského sdružení národních kulturních institutů, bych Vás ráda přivítala na letošním již devátém ročníku Noci literatury. Poslechnete si překlady současných evropských literárních děl v podání známých českých herců, tentokrát v Praze 6. Praha se od loňského prosince pyšní prestižním titulem UNESCO Kreativní město literatury. Zařadila se tak mezi nemnoho měst světa, která tento titul mají. A Česká centra ho Nocí literatury pomáhají naplňovat. Díky naší spolupráci s knihovnami, radnicemi a kulturními institucemi dnes večer literární setkání proběhnou v sedmatřiceti českých a moravských městech. Z podnětů zastoupení Českých center v zahraničí se Noc literatury uskuteční také v řadě dalších evropských měst. Já osobně se s některými jmény evropských autorů setkávám poprvé a věřím, že si svého nového autora vyberu. A přála bych si, aby si prostřednictvím Nocí literatur v evropských městech našli cestu k české literatuře i zahraniční čtenáři. Přeji Vám obohacující literární večer. Vilma Anýžová generální ředitelka Českých center

4 Vážení literární příznivci, Vážení návštěvníci, literatura je nedílnou součástí kulturní diplomacie, která pomáhá překonávat stereotypy ve vnímání národů. O jejich příslušnících se často dozvídáme nejvíc právě prostřednictvím literárních děl, která mnohdy ukazují běžně známé jevy v novém světle. Noc literatury proto velmi vítám, a to nejen ve vztahu k českému publiku, které tímto způsobem získává určitý světoobčanský nadhled, ale také pro její přesah do zahraničí, neboť do tohoto projektu Českých center se tradičně zapojuje řada zahraničních měst, v nichž zazní překlady současné české literatury do místních jazyků. Noc literatury má kromě zprostředkující role také několik stimulačních funkcí podporuje spisovatele, překladatele a literární vydavatele. Jsem velmi rád, že toto know-how patří právě České republice. Lubomír Zaorálek ministr zahraničních věcí České republiky do letošního ročníku Noci literatury je zapojeno 37 českých měst, mezi nimi Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015, a také některá další evropská města, například Bratislava, Mnichov nebo Vídeň. Přehled současné evropské literatury, která bude představena prostřednictvím série veřejných čtení, je opravdu bohatý a ukazuje na pestrost evropské kultury. Jsem proto rád, že po roce u toho můžeme být zase s Vámi, čtenáři. Evropská literatura přináší zajímavé příběhy, které mohou být potěšením, zdrojem k zamyšlení nebo inspirací. Letošnímu ročníku Noci literatury proto přeji hodně příznivců a Vám všem příjemný kulturní zážitek. Jan Michal vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice

5 1 Armáda ČR Posádkové velitelství Praha ČVUT Fakulta architektury 2 / knihovna / přednáškový sál Krejcar (Čínská 22) (Thákurova 9) Ron Lešem: Jestli je ráj (Izrael) Překlad: David Hron, Garamond 2015 Čte: Viktor Dvořák Merethe Lindstrømová: Hosté (Norsko) Překlad: Karolína Vyskočilová, Jana Břečková, Aneta Grossová, Lucie Korecká, Zuzana Micková, Zuzana Miesslerová, Markéta Podolská, Dybbuk 2014 Čte: Lenka Vlasáková Román vypráví o izraelských vojácích sloužících v průběhu libanonské války na základně ve staré křižácké pevnosti Beaufort. Základna je světem sama pro sebe, enklávou v srdci nepřátelského území, kde si její obyvatelé vytvořili stát s vlastními pravidly, zvyklostmi a jedinečným, barvitým jazykem. Autor s kritickým a zároveň soucitným pohledem přináší příběh lidskosti v nelidských podmínkách, nemilosrdně upřímný, ovšem také schopný překvapivě pobavit. Kniha byla kladně přijata nejen kritiky, ale i vojáky, kteří za izraelské okupace v Libanonu sloužili. Odhaluje trivialitu války a smrti i odvahu, které je třeba k jejímu ukončení. Zatímco třináct mladých mužů a jejich každodenní život v pevnosti posouvají děj knihy a dávají jí život, pravým hrdinou románu je strach nakažlivý, omamný a hmatatelný strach, slovo, které si vojáci sami zakázali vyslovit. Jedna ze dvou posádkových knihoven v Česku. Nově rekonstruovaná budova bývá běžně přístupná pouze současným a bývalým členům armády. Nacházejí se zde i společná kasárna Čestné stráže Armády ČR a jeden prapor Hradní stráže. Zdejším světovým unikátem jsou děla určená pro slavnostní salvy. Už jste někdy měli pocit, že cizího člověka znáte tak dobře, že vám pouhý jeho pohled, gesto rukou nebo způsob chůze prozrazuje jeho charakter? Byli jste někdy svému partnerovi nevěrní a svářely se ve vás protichůdné pocity, které hrozily, že vás rozervou, přestože navenek jste zůstávali klidní? Provinil se někdy někdo z vašich blízkých a vy jste to nejen neuměli přejít, ale ani odsoudit? Byli jste někdy přepadeni a odhadovali každý další krok útočníka doslovným přeskakováním mezi jeho a vlastní myslí? Začtete-li se do povídek ve sbírce Hosté, po přečtení prvních řádků poznáte spřízněnou duši. Nová budova ČVUT, navržená prof. Alenou Šrámkovou, je od roku 2011 domovem Fakulty architektury. Její posluchárny pojmenované podle slavných českých architektů Jaromíra Krejcara, Josefa Gočára, Pavla Janáka a Jana Kotěry se symbolicky hlásí k tomu nejlepšímu z české architektury. Počet míst: 40 Počet míst: 80

6 3 ČVUT Fakulta stavební / Ateliér D Dejvické divadlo / Anti.kvariát 4 (Thákurova 7) (Zelená 15) Jonas Karlsson: Místnost (Švédsko) Překlad: Linda Kaprová, Kniha Zlín 2015 Čtou: Jiří Mádl a Martin Hofmann Wolfgang Herrndorf: Písek (Německo) Překlad: Michaela Škultéty, Argo 2014 Čte: Ivan Trojan V minimalistické novele s prvky surreálna čtenář vstupuje do mysli chorobně pedantského a mírně autistického úředníka, který ve státním úřadě, kde pracuje, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni ostatní odmítají uznat. Vypravěč a hlavní postava v jedné osobě je posedlý potřebou ovládat druhé, trpí megalomanií a neukojitelnou touhou po moci. Různými způsoby konfrontuje své kolegy a vytváří si pozici, z níž může své okolí rafinovaně ovlivňovat. Místnost, která existuje pouze v jeho představách a v níž muž pravidelně nachází útočiště, se stává symbolem konfliktu mezi ním a jeho kolegy a jejich odlišným vnímáním reality. Autor svým ostrým a zároveň hravým vykreslením každodenního života lemovaného bizarními setkáními a nedorozuměními zkoumá nejen klasické téma zdání versus skutečnost, ale zároveň také vztah mezi konformitou a nepřizpůsobivostí. Stavební fakulta je jednou z osmi fakult ČVUT v Praze, které patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Oceňovaná velkoprostorová učebna, tzv. Ateliér D, otevřená v roce 2008, vznikla podle návrhu studia Vyšehrad atelier architektů Jiřího Smolíka a Zdeňka Rychtaříka. Román, který čtenáře zavede do severní Afriky, mezi písečné duny a do nebezpečných uliček špinavých slumů, je stejně neuchopitelný jako saharský písek. Žánrově se pohybuje mezi exotickým krimi románem, špionážním thrillerem a postkoloniální satirou, a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je skvostně zábavná parodie na každý z uvedených žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři skládá před očima jako různobarevná mozaika. Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají všichni něco společného: každá postava cosi hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku, skupinka hipíků osvícení, obchodník kontaktní osobu, malí zločinci rychlý zisk, muž s amnézií ztracenou paměť. Všichni hledají, ale nic nenacházejí pravda jim proklouzává mezi prsty jako písek V současnosti jedna z nejvyhledávanějších českých divadelních scén disponující kvalitním a sehraným hereckým souborem. Anti.kvariát Dejvického divadla slouží především jako výstavní prostor a prodejna propagačních materiálů, kde probíhají také příležitostné kulturní produkce (např. promítání dokumentů, knižní křty aj.). Počet míst: 60 Počet míst: 60

7 5 Farní sbor Českobratrské církve evangelické Farní úřad Církve československé husitské 6 (Dr. Zikmunda Wintra 15) (Wuchterlova 3) Lidia Ostałowska: Akvarely pro Mengeleho (Polsko) Překlad: Lucie Zakopalová, P3K 2014 Čte: Ivan Řezáč Colm Tóibín: Mariina závěť (Irsko) Překlad: Richard Podaný, Mladá fronta 2015 Čte: Zdena Hadrbolcová Kniha mapuje osud brněnské rodačky, výtvarnice a animátorky Diny Gottliebové- Babbitt ( ), jež byla deportovaná z Terezína do rodinného tábora v Osvětimi- Březince. Válku přežila díky tomu, že přímo pro Mengeleho pořizovala věrné portréty vězněných Romů, které chtěl použít pro svoji pseudovědeckou práci, protože akvarel dokázal věrněji zachytit odstín kůže než tehdejší barevná fotografie. Kniha Akvarely pro Mengeleho však vypráví nejen o osudech středoevropských Romů a Židů během druhé světové války. Příběh dodnes trvajícího sporu o vlastnictví portrétů, které Gottliebová vytvořila, otevírá otázky týkající se paměti a dědictví holocaustu a také kolektivní a individuální identity. Kniha byla v roce 2011 nominována na prestižní polskou literární cenu NIKE. Atypické prostory Farního sboru ČCE vznikly na místě čtyř polosuterénních bytů v nárožním činžovním domě. Okna jsou opatřena vitrážemi s motivy biblických příkladů ovoce Ducha svatého. Z masivních vnitřních stěn zůstaly uvnitř dispozice sloupy oddělující bezbariérově přístupnou emporu. Mariin příběh, jak jej nevypráví Bible: Dlouhé roky po Kristově smrti na kříži nechce Ježíšova matka o svatosti svého syna nic slyšet. Vůči jeho zázrakům je skeptická a bolest ze ztráty dosud nepřekonala. Pak se rozhodne vyprávět svou vlastní verzi o Kristově utrpení o svém smutku a scházející zbožnosti. Je to příběh ženy, která nechce chápat, proč se od ní syn odvrátil, a jež nevěří v křesťanského Boha. Skrze její oči otevírá autor zcela nový pohled na křesťanství a vytváří netušeně lidský portrét Marie coby ikony. Vstupní budova byla vystavena v letech jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy. Zde také žil a zemřel první patriarcha Církve československé dr. Karel Farský. Nyní zde sídlí Úřad ústřední rady a sídlo patriarchy Církve československé husitské. Počet míst: 120 Počet míst: 80

8 7 GARAMOND / knihkupectví Hotel International / salonek Přemysl 8 (Bubenečská 10) (Koulova 15) Javier Marías: Zamilovanosti (Španělsko) Překlad: Blanka Stárková, Paseka 2015 Čte: Lenka Krobotová Liviu Rebreanu: Adam a Eva (Rumunsko) Překlad: Jiří Našinec, Havran 2014 Čte: Martin Písařík Mladá redaktorka María Dolzová každé ráno sleduje v kavárně cizí pár. Pozorování dvojice, jež ji fascinuje, se pro ni stane posedlostí a rituálem až do okamžiku, kdy se z novin dozví, že muž byl na ulici za podivných okolností zavražděn. María se o něco později seznámí s jeho manželkou a zaplétá se do složité rodinné historie i příběhu vraždy. Marías vypravuje o lidské vůli, ničivé síle vnějších událostí, o strachu z toho, že by se mrtví mohli vrátit, kterým trpí nejvíce ti, co je oplakávají a přejí si, aby nikdy nezemřeli. V neposlední řadě pak píše o onom zvláštním duševním stavu zamilovanosti, který je na jedné straně vnímán jako pozitivní až spásný, na straně druhé ale ospravedlňuje i různé výstřelky a ničemnosti. Výběrové knihkupectví s útulnou atmosférou, obsluhou, která ráda poradí s výběrem, pečlivě voleným sortimentem toho nejzajímavějšího z knižního trhu a v neposlední řadě nabídne i možnost zpříjemnit si čas šálkem kávy či sklenkou vína. Pravidelně se zde pořádají koncerty, autorská čtení a další kulturní akce. Toma Novac, hlavní postava románu založeného na teorii o převtělování duší a prvotní jednotě ženského a mužského principu, padne za oběť žárlivosti ruského emigranta Stěpana A. Poplinského. Na smrtelném loži znovu prožívá všech svých sedm životů, kdy byl postupně pastýřem ve starověké Indii, správcem provincie v Egyptě, písařem v Babylonu, římským jezdcem za vlády císaře Tiberia, mnichem ve středověkém Německu, lékařem za Velké francouzské revoluce a profesorem filozofie v Rumunsku dvacátých let minulého století. Ve všech převtěleních hledá i za cenu nelidského tělesného utrpení ideální lásku, svůj ženský protějšek, aby jejich duše mohly opětně splynout na věčnosti. Rebreanův fantastický román si i po devadesáti letech od svého vzniku zachoval původní svěžest jako hold nehynoucí lásce, která vítězí nad smrtí a zaručuje člověku věčné mládí. Působivá budova hotelu International pochází z počátku padesátých let 20. století, má 16 pater a výšku 88 metrů, díky níž nabízí návštěvníkům úžasné výhledy na město. Listování hotelovou knihou hostů, do které se zapsala řada světově proslulých osobností, připomíná procházku dějinami Prahy uplynulého půlstoletí. Počet míst: 40 Počet míst: 90

9 9 Nádraží Praha-Dejvice Národní technická knihovna / Sál / podzemní kryt z 2. světové války (Technická 6) (Václavkova 1) Vavřince Szeghalmiho Listy ze světa stínů (Maďarsko) Překlad: Robert Svoboda, Dybbuk 2015 Čte: Jaromír Meduna Yannick Grannecová: Bohyně malých vítězství (Francie) Překlad: Danuše Navrátilová, Argo 2015 Čte: Taťjana Medvecká V roce 1839 se Užská župa stala dějištěm pozoruhodných událostí, o nichž se dozvídáme z první ruky prostřednictvím korespondence očitého svědka. Mladý užhorodský lékař v dopisech referuje svému příteli o podivných jevech, pro které neexistuje racionální vysvětlení. Přestože striktně odmítá lidové pověry, je přes počáteční nechuť nucen nastoupit cestu vedoucí od popírání všeho iracionálního k rodící se víře ve svět stínů. Svazeček listů doktora Vavřince Szeghalmiho z první poloviny 19. století byl údajně před několika lety nalezen v Kaposváru, při rekonstrukci budovy tamější fary. Výbor z těchto dopisů pořídil Krisztián Alt, který je také posléze redakčně skloubil v epistolární román. Všechny tyto okolnosti ovšem navozují otázku, kde v textech končí Szeghalmiho listy a začíná práce Krisztiána Alta a zdali vůbec nějaké původní listy existovaly... Nejstarší pražské nádraží. Původně zde začínala Lánská koněspřežka, která od roku 1830 sloužila zejména k dopravě dřeva z Křivoklátska. V podzemním krytu, na nějž se díky tajnému východu v zahradě během druhé světové války nepřišlo, se skrývali dejvičtí odbojáři i místní obyvatelé. Princetonský Institut pokročilých studií, rok Ředitel pověří mladou dokumentaristku Annu Rothovou, aby získala archiv Kurta Gödela, nejuzavřenějšího a nejuhrančivějšího matematika 20. století. Anna se proto musí spřátelit s ovdovělou Adélou Gödelovou, známou fúrií, která archiv, vědecky neobyčejně cenný, odmítá vydat; zřejmě proto, aby si vyřídila staré účty s princetonskou vědeckou komunitou. Hned při prvním setkání Adéla Anniny úmysly prohlédne. Proti očekávání ji nevyhodí, ale určí pravidla hry. Stará paní ví, že brzy zemře, a potřebuje vyprávět příběh, který nikdo nechtěl slyšet. Od zářivé Vídně třicátých let po poválečný Princeton, od anšlusu po maccarthismus, od konce pozitivistických ideálů po nástup nukleárních zbraní tak Anna vykresluje životní dráhu génia, který neuměl žít, a ženy, která uměla jen milovat. Národní technická knihovna byla vybudována podle návrhu studia Projektil architekti a veřejnosti byla plně zpřístupněna roku Interiéru dominuje rozlehlé atrium s pravoúhlým půdorysem a betonové stěny směrem do atria zdobí přes dvěstě avantgardních kreseb rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho. Počet míst: 30 Počet míst: 60

10 11 Národní technická knihovna / Galerie Památník národního písemnictví 12 (Technická 6) Literární archiv (Pelléova 20) Michael Stavarič: Království stínů (Rakousko) Překlad: Tereza Semotamová, Archa 2015 Čte: Vanda Hybnerová Paul Colize: Back up (Belgie Valonsko) Překlad: Jovanka Šotolová Čte: Václav Neužil Hrdiny tohoto románu plného ironické nadsázky a černého, až morbidního humoru jsou dva potomci řeznických rodin, jejichž dědové museli vyměnit jatka zvířecí za jatka válečná. Autor nechává vedle sebe běžet dvě dějové linie, které se protnou teprve v samotném závěru. V té první sledujeme osudy mladé Vídeňanky Rosi Schmiegové, jež vyrůstá pouze s matkou. Chybějící mužský prvek v rodině pro ni představuje její dědeček řezník, který padl ve druhé světové válce na bojišti ve Francii. Ve druhé části sledujeme pouť mladého Američana Dannyho Lokta. Také on je přitahován dědečkovou minulostí, hlavně jeho válečnými trofejemi, které dědeček skladoval v armádních bednách. Danny se proto vydává do Evropy po jeho stopách. Chce dojet až do jeho rodné vesnice, udělá však jednodenní zastávku v Lipsku, ve městě, kde se Rosa rozhodla vyučit řeznickému řemeslu... Národní technická knihovna, známá pod zkratkou NTK, je největší a zároveň nejstarší knihovna technické literatury v České republice. Galerii NTK tvoří dvoupatrový prostor se vstupem z parteru knihovny Jaká je souvislost mezi smrtí muzikantů z rockové skupiny Pearl Harbor v roce 1967 a bezdomovcem, kterého v Bruselu roku 2010 porazilo auto? Muž, jenž se probudí upoutaný na nemocničním lůžku, zjišťuje, že se nemůže hýbat ani komunikovat je postižen syndromem uzamčení. Chtěl by však pochopit, co se mu stalo, a proto se zpětně snaží složit skládačku svého života. Ve vzpomínkách bloudí od svého dětství a dospívání, zakouřených kaváren v Paříži, Londýně a Berlíně, kde se potkávají Beatles, Rolling Stones, Eric Clapton a The Who, až k válečnému peklu ve Vietnamu a rozpomíná se na vření a šílenství šedesátých let, kdy to všechno začalo... Vilu se zahradou z první čtvrtiny 20. století převzal PNP v roce V přízemí se nachází literární salon, kde se pravidelně konají autorská čtení, diskusní večery, křty, vernisáže či vzdělávací pořady. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout rovněž pracovnu spisovatele Ladislava Mňačka. Počet míst: 70 Počet míst: 50

11 13 Potrvá / literární kavárna Rezidence velvyslance 14 (Srbská 2) Nizozemského království (Slavíčkova 10) Charles Lewinsky: Gerron (Švýcarsko) Překlad: Eva Pátková, Mladá fronta 2015 Čte: Igor Bareš Esther Gerritsenová: Žízeň (Nizozemsko) Překlad: Adéla Elbel, Argo 2015 Čte: Berenika Kohoutová Román vypráví životní příběh slavného německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona ( ), který byl nacisty transportován do terezínského ghetta. Někdejší hvězda němých filmů a herecký kolega Marlene Dietrichové se stal jedním z tisíce bezejmenných vězňů. V roce 1944 měl však ještě jednou naplno rozvinout svůj režisérský talent a zachránit tak život svůj i své rodiny: Jeho úkolem bylo natočit propagandistický film Vůdce daroval Židům město, jenž měl ukázat šťastný a plnohodnotný život Židů v Terezíně. Je vůle přežít silnější než pochyby o životě ve lži? Je možné popřít celý život pro záchranu vlastního krku? Kavárna. Klub. Bar. Kombinace všech tří. Záleží na tom, v jaký den a v jakou hodinu do Potrvá přijdete. Když otevřete dveře, snadno vstoupíte do našlápnutého koncertu v hudebním klubu, živého baru, ale i tiché kavárny, kde můžete v klidu usrkávat své latte. Coco svou matku Elisabeth vídá jen sporadicky. Jednoho dne se náhodou potkají na ulici, kde matka dceři mezi řečí oznámí, že umírá. Coco cítí povinnost se o ni postarat a nastěhuje se k ní. I když nerada, snáší Elisabeth dceřinu přítomnost, protože ví, že se od matek očekává pochopení a trpělivost. Autorka k Žízni říká: Občas se do něčeho pustíte, i když víte, že byste to neměli dělat. Bývají to nebezpečné věci, ale ty jediné jsou podstatné. Může to být muž, kterého nesmíte políbit, protože víte, že budete chtít víc. Může to být pití, se kterým byste neměli začínat. Nebo touha jít si lehnout a strach, že už nikdy nevstanete. A přece to uděláte. Pijete, líbáte, jdete si lehnout. Pomůžete své umírající matce, abyste se cítili jako lepší člověk, i když víte, že to nebude stačit. Tato jedinečná vila byla postavena v roce 1899 a sousedí s dalšími cennými objekty předních českých architektů přelomu 19. a 20. století. Není proto divu, že ulice Slavíčkova, v níž se budova nachází, představuje architektonicky nejhodnotnější ulici bubenečské vilové čtvrti. Počet míst: 50 Počet míst: 30

12 15 Skleňák / obřadní síň MČ Praha 6 Ústav organické chemie 16 (nám. Svobody 1) a biochemie AV ČR / Květák (Flemingovo náměstí 2) Ida Simonsová: Pošetilá družička (Belgie Vlámsko) Překlad: Magda de Bruin Hüblová, Pistorius & Olšanská 2015 Čte: Ivana Uhlířová Jakob Melander: Krvavý vítr (Dánsko) Překlad: Robert Novotný, Panteon 2015 Čte: Karel Dobrý Hlavní hrdinkou a vypravěčkou tohoto autobiograficky laděného románu je dvanáctiletá Gittel, která s ironií a humorem hledá záchytný bod v nejistém a chaotickém světě uprostřed věčných rodičovských hádek. Její otec je šlemíl, pronásledovaný smůlou ve všem, co podnikne, a matka vždy, když už má svého muže dost, odjede s dcerou ke své matce do Antverp, kde ale vydrží jen do té doby, než se pohádá s babičkou a ostatními příbuznými. V příběhu se v různých obměnách opakuje rozpor mezi usedlým měšťanským životem a bohémským přístupem ke světu: Gittel se tak smiřuje s tím, že je pošetilá družička, protože ví, že z moudré družičky (podle biblického podobenství) nikdy nemůže být opravdu dobrá klavíristka, jíž se tolik touží stát. Významná památka funkcionalistické architektury v památkové zóně Bubenče. Budovu projektoval architekt Richard Ferdinand Podzemný jako obytný dům Zemské banky a dokončena byla roku V roce 1964 byl Skleněný palác, přezdívaný Skleňák, prohlášen kulturní památkou. Krvavý vítr je románem o rodině a zlu. A také příběhem toho, jak se z člověka stává vrah. Během německé okupace pečuje v utajeném sklepě mladá dívka o zraněného anglického pilota. Zamilují se do sebe, ale jejich vztah bude mít fatální následky, jež se plně projeví až v současnosti, kdy Kodaní otřesou morbidní vraždy. Na ostrově Amager je nalezena zavražděná žena. Tělo je neporušené, ale oči má vyloupnuté s chirurgickou přesností. Kodaňský policista Lars Winkler, samotář a bývalý pankáč, se chopí případu. Brzy se objeví další znetvořené tělo. Vypátrat vraha není jediným Larsovým problémem: opustila ho manželka, dospívající dcera Marie revoltuje a jeho nepřátelé na oddělení ho bedlivě sledují. Navíc Larsova minulost, která je mezi policisty už dlouho veřejným tajemstvím, ho začíná dohánět. Vloni otevřená nová budova Ústavu organické chemie a biochemie svými výrazně futuristickými rysy někomu připomíná květák, jinému schránku stadionu. Jejími hlavními architekty jsou Ivan Šrom a Kateřina Mašková z VPÚ Deco Praha. Autoři navrhli organickou stavbu inspirovanou tvary přírody, která má připomínat vlastní zaměření ústavu. Počet míst: 60 Počet míst: 50

13 17 Už jsme doma / kavárna Velvyslanectví Slovenské republiky 18 (Uralská 6) (Pelléova 12) Jānis Joņevs: Jelgava 94 (Lotyšsko) Překlad: Michal Škrabal Čte: Miloslav König Veronika Šikulová: Miesta v sieti (Slovensko) Slovart 2011 Čte: Claudia Vašeková Tenkrát byla muzika hlasitější, lupiči nebezpečnější a vlasy delší. Lidi dřepěli v trávě, jezdili načerno, vydávali se neznámými směry, neposlouchali své rodiče. Brodit se v noci řekou na koncert bylo mnohem důležitější než plánovat, jak vyjít s penězi. Bylo to tak strašně dávno, ale z hlavy to člověk ne a ne dostat. Román mladého lotyšského autora se odehrává v devadesátých letech minulého století a sleduje příběh několika přátel, nadšených fanoušků heavy metalu. Joņevs dovedně kombinuje deníkové prvky s detailním, téměř dokumentárním popisem nedávné minulosti a výsledkem je živá evokace atmosféry nadšení z nově získané svobody na počátku druhé nezávislosti Lotyška. Přízemí nabízí kavárnu a bar, o patro níže se skrývá malé bubenické muzeum i prostor pro koncerty a výstavy. Návštěvníci zde najdou řadu artefaktů jako originální plakáty, obaly desek, fotografie nebo hudební nástroje. Nejvíce určitě zaujme speciální kavárenský nábytek navržený dvorním výtvarníkem UJD Martinem Velíškem. Autobiograficky zabarvený román se soustředí na osudy tří žen: babičky Jolany, její dcery Alice a vnučky Verony, které se přímým pohledem na své převážně smutné, avšak statečné životy snaží vyrovnat se svými smutky a zmatky a najít díky nim své místo v sítích kolem sebe i v sobě. Vyprávění nápaditě střídá osoby vypravěče, plasticky vykresluje hlavní postavy i rázovité místní figury a působivě evokuje nejen barvy, vůně, chutě světa, který je dávno pryč, ale i různé lidské tragédie působené historickými událostmi či politickými poměry. Miesta v sieti jsou knihou, v níž se čtenáři zpovídají silné ženy, které v okamžiku, kdy všecko ztrácejí a zůstávají samy, musí najít odvahu žít dál a pečovat o své blízké Prvorepublikovou vilu v oblasti, která je sídlem mnoha dalších zahraničních zastupitelských úřadů, se slovenské Ministerstvo zahraničí rozhodlo koupit v roce Budova poté prošla náročnou rekonstrukcí, od 5. května 2009 zde sídlí Velvyslanectví Slovenské republiky a také konzulární oddělení. V čele ZÚ SR je slovenský diplomat Peter Weiss. Počet míst: 30 Počet míst: 40

14 19 Vila Lanna Villa Pellé 20 (V Sadech 1) (Pelléova 10) Michela Murgiová: Accabadora (Itálie) Překlad: Marina Feltlová, Paseka 2014 Čte: Johanna Tesařová Afonso Cruz: Kokoschkova loutka (Portugalsko) Překlad: Marie Havlíková, Argo 2015 Čte: Jiří Hána Podmanivý román vypráví příběh dvou žen zasazený do prostředí Sardinie padesátých let minulého století. Když se chudé vdově Anně Terese narodí nepříliš vítaná čtvrtá dcera Maria, ujímá se jí ve věku šesti let osamělá a bezdětná švadlena Bonaria, jež jako accabadora pomáhá ze světa nevyléčitelně nemocným. Před dívkou je tato její role utajována, a když vyjde po letech najevo, Maria adoptivní matku opustí a vydá se do Turína, kde přijme místo vychovatelky. Pak ale nadejde okamžik, kdy se na smrtelném loži ocitne Bonaria, a Marii čeká jeden z nejtěžších zápasů života. Památkově chráněná budova, která je dnes reprezentačním zařízením Akademie věd ČR, byla vybudována v roce 1872 významným podnikatelem a mecenášem Vojtěchem Lannou jako letní odpočinkové sídlo. Vila se nachází v místě hlavní cesty dobové lepší pražské společnosti do jejího hlavního rekreačního areálu, do Stromovky. Cruzův román je knihou v knize s labyrintickou stavbou, v níž se důmyslně prolínají zábavné příběhy řady postav, mezi nimi příběh Adely pátrající po svém dědovi Mathiasi Popovi, neúspěšném spisovateli a hudebníkovi, který je čtenáři představen jako autor díla Kokoschkova loutka. V souladu s tezí o skutečnosti jako nápodobě umění a o věštecké schopnosti umění, jež je jedním z leitmotivů, naplňují postavy osud, jaký jim Popa v románu přisoudil. Kromě fantazie vyniká román humorem, všudypřítomným i v pasážích připomínajících hrůzy války a holocaustu, a jazykovou bohatostí: text, stavící na metaforách, využívající významových dvojznačností, evokující skutečné i fiktivní autory a jejich díla, čerpající z filozofie (zejména orfismu) i vědy a citující z Tóry, je manifestací moci jazyka a suverénního vypravěčského umění. Galerie Villa Pellé je multifunkční kulturní prostor, v němž se pořádají výstavy moderního a současného umění, koncerty a divadelní představení. Návštěvníkům jsou k dispozici rovněž jazykové a výtvarné kurzy, přednášky, poradenství apod., od jara i příjemné posezení ve zdejší kavárně. Počet míst: 70 Počet míst: 60

15 21 VŠCHT budova A VŠCHT budova B 22 / Votočkova posluchárna A I / CARBON Café (Technická 3) (Technická 5) Deborah Levy: Doplavat domů (Velká Británie) Překlad: Jana Kunová, Odeon 2014 Čte: Veronika Gajerová Emmi Itäranta: Strážkyně pramene (Finsko) Překlad: Michal Švec, Plus 2014 Čte: Jana Stryková Francouzská riviéra, rodina na dovolené. Osoby a obsazení: Joe je uznávaný básník polského původu, jeho manželka Isabel pracuje jako válečná reportérka. A k tomu jejich pubertální dcera a dva rodinní přátelé. Tuhle idylku ráno při příjezdu naruší neznámá dívka, která se koupe nahá v jejich bazénu. Kitty je výstřední, nevypočitatelná, možná duševně nemocná, minimálně velmi nekonvenční mladá žena. Její přítomnost brzy vytvoří dusnou atmosféru v domě a vyhrotí vztahy mezi členy rodiny. Joe je zmítán svými psychickými potížemi, manželství s Isabel je křehké jako papírová stěna a Kitty nutkavě usiluje o to, aby si Joe přečetl její báseň nazvanou Doplavat domů. V průběhu jednoho horkého letního týdne tak začnou na povrch prosakovat stupňující se pocity ohrožení, zmaru a ztráty, které obrátí životy všech zúčastněných naruby. Historická posluchárna Vysoké školy chemicko-technologické je pojmenována po Emilu Votočkovi, spoluautorovi českého chemického názvosloví. V roce 2014 byla restaurována s cílem zachovat původní architektonické prvky a dnes živě přibližuje atmosféru dvacátých let 20. století. Změny klimatu způsobily rozvrat současného světa a na dlouhou dobu jej uvrhly do ničivých válek. Vlády se ujal mocný východní stát Nový Čchien a nastolil vojenskou diktaturu. Nejcennějším bohatstvím se stala pitná voda, všechny její zásoby i zdroje jsou přísně hlídány armádou a k dostání je pouze na příděl. Poslední ostrůvky klidu a bezpečí představují chýše čajových mistrů předávajících si své umění z generace na generaci. Sedmnáctiletá Noria, která žije v malé vesnici na území někdejšího Finska, se má po svém otci stát nejen novou čajovou mistryní, ale také střežit tajemství, jehož odhalení by znamenalo nebezpečí pro ni samotnou i všechny její blízké. Ponurá, lyricky laděná dystopie přivádí čtenáře do světa budoucnosti plného beznaděje a úzkosti, kde jedinou jistotu a oporu oporu představuje nejproměnlivější ze všech živlů voda. Designová nekuřácká kavárna je součástí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Řadě studentů slouží jako odpočinková zóna a také jako populární místo pro vzájemná setkávání. Svou současnou podobu získala v roce 2011, kdy prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Počet míst: 90 Počet míst: 40

16 EVROPSKÝ DŮM Vaše dveře do Evropy v srdci Prahy Jungmannova 24, Praha 1 Tel.: Otevírací doba Po - Čt: Pá: Semináře s evropskou tematikou Několikrát měsíčně pořádáme praktické semináře na aktuální evropská témata. Vašimi průvodci jsou vždy kvalifikovaní odborníci, politici, novináři, zástupci firem či neziskových organizací. Na našich internetových stránkách naleznete také prezentace jednotlivých přednášejících. C M Y Panelové diskuze Na pravidelných debatních setkáních s řečníky reprezentujícími široké spektrum názorů můžete diskutovat o ekonomických tématech, evropském vnitřním trhu, zahraniční politice, ekologii, demokracii a lidských právech. CM MY CY CMY K Kino Evropský dům Každou druhou středu od 19:00 hod si v Evropském domě přijdou na své fanoušci nekonvenčních evropských filmů. Z širokého spektra žánrů, témat a filmařských přístupů evropské provenience si vybere každý. Jsme ojedinělou alternativou běžné komerční nabídky - a navíc - vstup do našeho kina je zcela zdarma! Exkurze pro školy Sjednejte si schůzku s našimi pracovníky, rádi Vás provedou Evropským domem a seznámí Vás s naší nabídkou. Svým studentům tím dáte víc, než jsou samotné znalosti faktů o Evropské unii. Představíte jim originální nástroj, díky němuž budou vždy u zdroje aktuálních informací týkajících se jejich příležitostí ke studiu, stážím i práci v EU. Knihovna a studovna Ať už se chystáte na referát o EU, píšete diplomovou práci či potřebujete detailní informace o grantových možnostech, v naší knihovně se můžete začíst do jedné z 4000 knih a 1700 publikací nebo si informace sami dohledat na počítači ve studovně. Výstavy Přízemí Evropského domu slouží jako galerie, kde v pravidelných cyklech obměňujeme atraktivní výstavy fotografií a obrazů českých i zahraničních autorů.