Průmyslový Ethernet II: Referenční model ISO/OSI

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průmyslový Ethernet II: Referenční model ISO/OSI"

Transkript

1 Průmyslový Ethernet II: Referenční model ISO/OSI František Zezulka, Ondřej Hynčica Článek je prvním pokračováním seriálu o průmyslovém Ethernetu jako nastupujícím standardu komunikace v automatizaci. Je v něm zopakován referenční model otevřené komunikace ISO/OSI a vztah modelu Ethernet TCP/IP k tomuto referenčnímu modelu. Podrobně jsou probrány vrstvy referenčního modelu důležité k pochopení funkce sítě Ethernet TCP/IP, zejména fyzická vrstva s fyzickými rozhraními, dále spojová vrstva s problematikou přístupu k fyzickému přenosovému médiu, síťová vrstva s vysvětlením problematiky adres v protokolech IPv4 a IPv6 a transportní vrstva s protokolem TCP. Nad tímto základem, tvořícím přenosový systém Ethernet TCP/IP, jsou uvedeny přehled a stručná specifikace protokolů uživatelské vrstvy, které se používají v místních sítích a v internetu, a v závěru článku stručný přehled aplikačních protokolů používaných v průmyslové automatizaci. 1. Úvod Než dojde na výklad odlišností průmyslových síti typu Ethernet od standardu IEEE 802.3, je vhodné nejprve se vydat na důkladnou exkurzi do tohoto standardu. V této druhé části seriálu o nejrozšířenějším prostředku pro otevřenou sériovou komunikaci v místních sítích (LAN) a jeho cestě k rozšíření v automatizaci je pro ty čtenáře, jimž je tato problematika zatím spíše vzdálena, zopakován referenční model otevřené komunikace OSI normotvorné organizace ISO (RM ISO/OSI) a jeho vztah k modelu Ethernet TCP/IP. Ethernet TCP/IP je jednak standard v sítích typu LAN, jednak z něj vycházejí všechny současné varianty průmyslového Ethernetu. Vzhledem k tomu, že komunikační model Ethernetu TCP/IP se zobrazuje (mapuje) jen do prvních čtyř vrstev modelu OSI, bude ze sedmi vrstev RM ISO/OSI pozornost věnována fyzické a spojové vrstvě, síťové vrstvě (protokolům IPv4 a IPv6) a transportní vrstvě aplikační program A aplikační vrstva prezentační vrstva relační vrstva transportní vrstva síťová vrstva spojová vrstva fyzická vrstva Názvosloví: paket, rámec, gram, zpráva Výrazy paket, rámec, gram a zpráva jsou často používány jako synonyma, přičemž nejobecněji lze používat označení paket. Nicméně přesněji se používají k označení různých logických bloků předávaných dat v různých vrstvách referenčního modelu ISO/OSI, a to následovně. Paket (packet) Formátovaný blok dat předávaný po komunikační síti. V modelu ISO/OSI patří k přenosům na úrovni transportní vrstvy. Paket se skládá z řídicích dat (hlavička a zakončení) a volitelně uživatelských dat. Rámec (frame) Blok dat posílaný po přenosovém médiu na úrovni spojové vrstvy. Datagram Obecně označení paketu, který není posílán zabezpečeným spojením (tedy je odeslán bez předchozího navázání spojení nebo potvrzení o příjmu). Zpravidla je spojován se síťovou vrstvou, popř. s transportní vrstvou u nespojovaných služeb. Datagramy IP tvoří základní datové bloky internetu. Jeden gram může být rozdělen a odeslán po částech. Tomuto mechanismu se říká fragmentace a používá se pro úpravu počtu bitů/bajtů (délky) odeslaných dat tak, aby odpovídala maximální délce pro daný typ spojení. Zpráva (message) Data na úrovni aplikační vrstvy. přenosové médium aplikační program B aplikační vrstva prezentační vrstva relační vrstva transportní vrstva síťová vrstva spojová vrstva fyzická vrstva Obr. 1. Výměna dat mezi dvěma účastníky a referenční model ISO/OSI (RM ISO/OSI) s protokolem TCP. V souvislosti s vysvětlením metody přístupu k médiu CSMA/CD, která je typická právě pro spojovou vrstvu sítě Ethernet, bude vysvětlena i funkce rozbočovačů (hub) a přepínačů (switch), bez nichž si současné topologie ethernetových sítí nelze představit. Článek vychází především z [1]. 2. Referenční model otevřené komunikace RM ISO/OSI Vždy, když se hovoří o komunikaci v heterogenním prostředí, přijde odkaz na RM ISO/ /OSI, tedy na referenční model (RM) otevřené komunikace (OSI Open Systems Interconnection). Jde o referenční model vypracovaný v začátku 80. let minulého století organizací ISO jako standard ISO 7498 pro propojování heterogenních počítačových systémů. Model stanovuje podmínky, při jejichž dodržení mohou různí účastníci přenosu spolehlivě komunikovat po sériové sběrnici navzájem mezi sebou. Jde o otevřený model, tedy model, který není závislý na žádném firemním řešení. Model je sedmivrstvový, přičemž každá vrstva má jistou, přesně definovanou funkci a služby. Struktura vlastního RM ISO/ /OSI je patrná z obr. 1 [1]. Zde je znázorněno, jak se tvoří zpráva, kterou odesílá účastník A účastníkovi B, a zároveň jak účastník B tuto zprávu přijímá. Vlastní přenos se uskutečňuje prostřednictvím fyzického spoje mezi každými dvěma účastníky přenosu (účastníků může být i větší počet). Důležité je, že oba účastníci (peers) přenosu mezi sebou tvoří na každé úrovni modelu virtuální spoje, zatímco k reálnému přenosu dat dochází pouze ve vrstvě 1 (fyzické), která obsahuje mj. rozhraní mezi účastníkem a přenosovým médiem. Virtuální spoj znamená, že účastníci komunikující spolu na úrovni vrstvy 7, tj. např. elektronickou poštou, nemají zdání o funkcích vrstev 1 až 6. Každá vrstva má definovány dvě základní skupiny funkcí. První jsou služby dané vrstvy a druhou funkcí je protokol vrstvy jako soubor pravidel, kterými se komunikace mezi účastníky přenosu řídí (tj. určujících, jak lze zahájit přenos, jak ho provést a jak ho ukončit). Dosah každé vrstvy modelu je minimalizován na jednu nejblíže vyšší a jednu nejblíže 86 AUTOMA 3/2007

2 Protože uvažovaná síť je důsledně heterogenní, tj. využívá se k propojování počítačů, periferií a dalších systémů od různých výrobců, je každé ethernetové rozhraní v zařízení opatřeno unikátní adresou, tzv. MAC ID. Ve standardu IP verze 4 (IPv4) jde o 48bitovou adresu (šest bajtů), uváděnou v hexadecimálním tvaru (např. 00-C0-3D-AA ). První tři bajty určují výrobce (kód výrobce), následující tři udávají vlastní adresu rozhraní (výrobní číslo karty). Spojová vrstva zajišťuje transport dat mezi komunikujícími stanicemi nebo segmenty v mezích jedné sítě Ethernet podle adresy zařízení (MAC). Druhá spojová vrstva plní funkci zabezpečení přenosu a definuje přístupovou metodu (podvrstva MAC). V případě Ethernetu jde o náhodnou decentralizovanou metodu založenou na časovém principu CSMA/CD (Carrier Sense Multiple Access/ /Collision Detection), kdy každý z účastníků připojených k síti má v principu stejné právo použít médium, jestliže ovšem v daném okamžiku již po médiu nevysílá jiný účastník [3], [5]. Aby vysílací stanice mohla zjistit, zda nenastala kolize vyslaného rámce, musí být maximální doba přenosu signálu od vysílací stanice po nejvzdálenější stanici domény a zpět kratší, než je doba potřebná k vyslání rámce nejmenší povolené délky (Round Trip Delay RTD). Ve standardu Ethernetu s přenosovou rychlostí 10 Mb/s je minimální délka rámce 64 bajvrstva n služby volání funkcí AUTOMA 3/2007 virtuální spojení volání funkcí služby vrstva n fyzické spojení vrstva 1 vrstva 1 Obr. 2. Přenos zpráv mezi vrstvami modelu OSI preambule cíl zdroj typ datové pole kontrola 8 B 6 B 6 B 2 B 46 až B 4 B Obr. 3. Formát rámce v síti Ethernet (B bajty) nižší vrstvu vlastní entity (účastníka) a na hierarchicky stejnou vrstvu jiného nebo jiných účastníků přenosu. Každá vrstva poskytuje své služby přes softwarové rozhraní (realizované jako komunikační protokol, tj. soubor pravidel pro komunikaci) vrstvě nejblíže vyšší na základě jejího požadavku na tuto službu (volání funkce), jak je patrné z obr. 2. Vztah Ethernetu k RM ISO/OSI je ve stručnosti následující. Metoda označovaná jako Ethernet představuje jen první dvě vrstvy sedmivrstvého RM ISO/OSI. Tyto dvě vrstvy byly standardizovány organizací IEEE na začátku 80. let minulého století jako standard IEEE Funkčně odpovídají vrstvám 1 a 2 podle RM ISO/OSI, nicméně spolu s protokoly vyšších vrstev IP (vrstva 3 referenčního modelu) a TCP (vrstva 4), s vynechanými vrstvami 5 a 6 a s vyjádřenou vrstvou 7 s aplikačními protokoly (FTP, Telnet, NFS atd.), tvoří velmi rozšířenou variantu komunikačního modelu otevřené komunikace k RM ISO/OSI v místních sítích a jsou svázány také se sítí Internet [6]. Je zřejmé, že dříve než, např. vytvořená v internetovém aplikačním programu (textová zpráva, javový applet, obrazová informace apod.), mohou být přenesena prostřednictvím Ethernetu, je třeba je upravit, zabezpečit, zakódovat, modulovat a opatřit adresami. V případě komunikace v místních ethernetových sítích se na tom vedle fyzické vrstvy a protokolu spojové vrstvy (Ethernet) podílejí také protokoly IP (Internet Protocol) a TCP (Transmission Control Protocol). Objevuje se tak model (síť) Ethernet TCP/IP a uvedené tři protokoly se označují jako Ethernet Protocol Suite soubor protokolů Ethernet [1]. Je třeba si uvědomit, že Ethernet nemusí být nutně svázán jen s protokoly TCP/IP, jak je tomu při kancelářském použití a v internetu. Podobně tyto vyšší protokoly nemusejí fungovat jen spolu s Ethernetem. Na tomto místě seriálu je však nutné zabývat se právě nejobvyklejší softwarovou architekturou sítě Ethernet, tj. tou, kterou definuje Ethernet Protocol Suite. V souvislosti s RM ISO/OSI je třeba se také zmínit o často používaném termínu protocol stack jako o obecném označení konkrétní softwarové implementace (tj. programového kódu, knihovny) komunikačního protokolu podle vícevrstvého komunikačního modelu ISO/OSI, pro nějž se v češtině ustálil výraz zásobník (protokolu, protokolový). Přistupme nyní k podrobnějšímu popisu Ethernetu, tj. k jeho fyzické a spojové vrstvě [1]. Jak již bylo uvedeno, Ethernet žádné další vrstvy ani nemá. 3. Fyzická vrstva Ethernetu Ethernet je logická sběrnice, tzn. že datové pakety (rámce, gramy, zprávy viz názvoslovnou poznámku v rámečku na str. 86) jsou směrovány ke všem účastníkům, avšak verze délka hlavičky typ služby celková délka identifikace příznaky číslo fragmentu životnost protokol kontrolní součet hlavičky zdrojová adresa IP (4 bajty) cílová adresa IP (4 bajty) (maximálně 64 kb) Obr. 4. Struktura gramu protokolu IPv4 [4] verze priorita značka toku délka dat příští hlavička limit skoků zdrojová adresa IP (16 bajtů) cílová adresa IP (16 bajtů) Obr. 5. Struktura gramu protokolu IPv6 [4] zdrojový port cílový port číslo sekvence číslo potvrzení offset rezervováno příznaky okno kontrolní součet ukazatel urgentních dat volby výplň Obr. 6. Struktura paketu protokolu TCP [4] jednotlivě určeny jen těm, jejichž adresy jsou uvedeny v adresovém poli rámce (tvořeném poli cíl a zdroj viz obr. 3). Každý jednotlivý datový rámec podle obr. 3 je bit po bitu přenášen fyzickým médiem. Tok bitů začíná startovací posloupností (preambule), která se používá pro synchronizaci vysílací stanice se všemi přijímacími stanicemi. Následuje adresa příjemce, adresa vysílací stanice a pole typu zprávy používané k odlišení protokolů vyšších vrstev. Následuje vlastní pole dat a rámec je zakončen kontrolním součtem (Cyclic Redundancy Check CRC). Pro pole dat je stanoven minimální počet bitů/bajtů (tzv. minimální délka). Jestliže je předáváno dat méně, než činí tato stanovená minimální délka, je datové pole doplněno na minimální délku výplní (padding). Následuje pauza před následujícím rámcem na Ethernetu. Příjemce kontroluje správnost přenosu rámce vlastním výpočtem kontrolního součtu. Když se vypočítaná hodnota součtu shoduje s hodnotou přijatou v rámci, jsou předána vrstvě 2 komunikačního protokolu. Je-li detekována chyba, příslušný rámec je vyřazen, a to bez informování vysílače o tom, že nebyl doručen. Adresy vysílací a přijímacích stanic jsou definovány podvrstvou MAC (Medium Access Control) protokolu spojové vrstvy Ethernetu. 4. Spojová vrstva Ethernetu Názvosloví: vysílání (zprávy) typu unicast, anycast, multicast a broadcast unicast zpráva jedinému příjemci (unikátní); jde o zprávy navržené pro směrovací algoritmus založený na porovnávání co možná nejdelších adres anycast zpráva určená k doručení většímu počtu přijímacích stanic (výběrová); přijímají ji jen stanice nacházející se blízko vysílací stanice multicast zpráva určená většímu počtu příjemců (skupinová); přijímají ji i vzdálené stanice broadcast zpráva určená všem stanicím na síti (všesměrová) 87

3 tů, tj. 512 bitů. Zde tedy musí být zajištěno, že maximální doba přenosu signálu od vysílací stanice nepřekročí polovinu doby potřebné pro přenos 512 bitů. Při rychlosti 10 Mb/s je doba nutná pro přenos jednoho bitu právě 100 ns, takže RTD musí být kratší než 51,2 μs. Aby tedy vysílací stanice mohla rozpoznat případnou kolizi při vysílání rámce, musí jeho první bit dosáhnout konce fyzického segmentu sítě nejpozději za 25,6 μs. Vysílací stanice tudíž po dobu vysílání rámce čeká nejméně 51,2 μs, a pokud nedostane informaci o kolizi, má za to, že rámec nebyl porušen a mohl být potenciálními přijímacími stanicemi přijat. Z této doby (51,2 μs pro rychlost přenosu 10 Mb/s) se vypočítává přípustná délka segmentu (spoje). Ta je pro jednotlivá přenosová média různá v závislosti na rychlosti šíření signálu v daném médiu. Délka spoje, která odpovídá době průchodu ethernetového rámce nejmenší povolené délky, určuje tzv. kolizní doménu. Do celkové doby přenosu je však třeba započítat i zpoždění na přepínačích, což znamená zkrácení kolizní domény vypočítané již zmíněným způsobem. Jestliže však není dodržena délka segmentu rovná délce kolizní domény nebo kratší (a na segmentu se tudíž nacházejí stanice ve vzdálenosti větší než délka kolizní domény), metoda CSMA/CD neodhalí kolizi rámce. Tu mohou odhalit protokoly vyšších vrstev, to však vede k poklesu výkonu sítě. Při používaných větších rychlostech přenosu v síti Ethernet je minimální délka rámce zvětšena tak, aby kolizní doména měla potřebnou funkční velikost. Růst rychlosti přenosu v síti Ethernet je z velké části způsoben pokrokem v mikroelektronice, vliv na rychlost přenosu však mají i další skutečnosti. Významnou roli mezi nimi má požadavek na přenos v plném duplexním režimu. Ten přišel do Ethernetu s příchodem krouceného páru vodičů jako přenosového média. Současně byla změněna topologie sítě ze sběrnice na topologii strom/ /hvězda při použití nejprve ethernetových rozbočovačů a později přepínačů. V ethernetovém kabelu je několik kroucených párů vodičů, a proto není důvod používat jen jeden pár pro poloviční duplex, ale lze využít dva páry pro plný duplex. Jeden kanál se může použít pro vysílání zpráv (Tx), druhý kanál (druhý kroucený pár) pro přijímání zpráv (Rx). Průchodnost spoje se tak může až zdvojnásobit. Zatímco rozbočovač směruje všechny rámce do všech větví hvězdicové topologie, přepínač si všechny rámce ukládá a postupně je směruje (store and forward) jen do toho segmentu sítě, pro který je daný rámec určen. Pravděpodobnost kolize se tím výrazně zmenší a efektivita přenosu výrazně vzrůstá. Přístupová metoda CSMA/CD je v každém případě sice přirozená a efektivní pro místní kancelářské sítě, avšak nedefinovaný okamžik přístupu k přenosovému médiu je největším omezením determinismu komunikace, a tím i role Ethernetu pro komunikaci a řízení v reálném čase. V tomto ohledu mají všichni kritici Ethernetu jako varianty průmyslové sběrnice pravdu. Až na to, že průmyslový Ethernet může být a také je navržen tak, aby metodu CSMA/CD využíval jen pro časově nekritické zprávy; pro přenosy v reálném čase se používají jiné metody, které nemají tu slabinu jako metoda CSMA/CD. 5. Síťová vrstva protokolu Ethernet TCP/IP Síťová vrstva v síti Ethernet TCP/IP je reprezentována protokolem IP, na rozdíl od protokolů spojové vrstvy umožňujícím přenášet mezi sítěmi Ethernet (dvěma i více). V současnosti se používá protokol Tab. 1. Přehled běžných protokolů pro Ethernet TCP/IP Název Zkratka Charakteristika Address Resolution Protocol ARP dynamicky převádí adresy IP na hardwarové adresy (MAC), je postaven na množině předdefinovaných zpráv typu žádost a odpověď (vrstva 3) Asynchronous Transfer Mode ATM spojově orientovaný způsob přenosu používaný především v rozsáhlých sítích (WAN) Bootstrap Protocol BootP umožňuje staticky konfigurovat adresy IP podle adres MAC zařízení (vrstva 5 až 7) Dynamic Host Configuration Protocol DHCP dynamicky přiděluje adresy IP a síťové masky zařízení během jejich spouštění nebo daného časového intervalu Domain Name Service DNS převádí názvy počítačů a domén na odpovídající adresy IP Digital Subscriber Line DSL skupina metod umožňujících přenášet digitální po telefonních linkách Fibre Distributed Data Interface FDDI standard pro geograficky rozlehlé sítě typu LAN založený na protokolu token ring s využitím techniky zdvojeného kruhu (Secure, Trivial) File Transfer Protocol FTP, SFTP, běžně používaný k výměnám souborů mezi dvěma počítači (popř. se zabezpečením) TFTP HyperText Transfer Protocol HTTP původně určen k publikování stránek v HTML Internet Control Message Protocol ICMP poskytuje informace o statutu jednotlivých účastníků přenosu a posílá chybové zprávy (vrstva 3) Internet Group Management Protocol IGMP používá se k řízení zařízení připojených do skupiny multicast; stanice s IGMP se mohou připojit do skupiny a odpojit se od ní a mohou posílat informace o stavu (vrstva 3) Internet Protocol IP nezabezpečená, nespojovaná služba přenosu gramů založená na striktně gramové struktuře (vrstva 3) Integrated Services Digital Network ISDN telefonní síť umožňující digitální přenos dat i hlasu po telefonních linkách Neibourgh Discovery Protocol NDP poskytuje možnost řídit vlastnosti sítě a vztahů založených na IPv6; nahrazuje tak některé protokoly IPv4 jako protokol ARP (3. vrstva) Network File System NFS umožňuje sdílet systémy souborů a přistupovat k nim přes počítačovou síť Network Time Protocol NTP protokol pro přenos časových signálů přes počítačovou síť Packet Internet Grouper PING nástroj ověřující dostupnost určitého uzlu přes síť IP s využitím protokolu ICMP Post Office Protocol POP protokol aplikační vrstvy umožňující klientům elektronické pošty stáhnout zprávy ze vzdáleného serveru prostřednictvím TCP Point-to-Point Protocol PPP protokol spojové vrstvy pro přímé propojení dvou uzlů (často používaný pro vytáčené připojení k internetu) Simple Mail Transfer Protocol SMTP poskytuje služby elektronické pošty Simple Network Management Protocol SNMP zjišťuje stav a konfiguruje parametry prvků sítě Secure Shell SSH síťový protokol pro připojení terminálu zabezpečeným (šifrovaným) spojením Transmission Control Protocol TCP realizuje službu předávání zpráv na základě ustaveného a zabezpečeného spojení (connection-oriented) (4. vrstva ) Terminal over Network Telnet protokol pro práci ze vzdáleného terminálu User Datagram Protocol UDP poskytuje nespojovanou službu předávání gramů (vrstva 4) 88 AUTOMA 3/2007

4 IPv4 s adresovacím prostorem 32 bitů [4]. Dané čtyři bajty se využívají pro adresování jak sítě (Net ID), tak koncového zařízení (Host ID). Příslušná adresa, zvaná adresa IP, musí být v tak rozsáhlé síti, jakou je např. internet, jedinečná. Rezervace a přidělování řídí úřad IANA (Internet Assigned Numbers Autority). Adresy IP jsou podle určení rozděleny do tří tříd: třída A pro rozsáhlé sítě, třída B pro organizace typu univerzit a třída C pro ostatní. Dále mohou ještě být použity třídy D a E, určené pro výzkumné a další účely. Pro dosažení co nejlepší efektivity jsou zmíněné čtyři bajty IP využity v různých třídách různě. Ve třídě A je první bajt využit pro Net ID a zbylé tři bajty pro Host ID, třída B má první dva bajty vyhrazené pro Net ID a následující dva bajty pro Host ID a třída C využívá tři první bajty pro Net ID a poslední bajt pro Host ID. Některé adresové prostory i adresy jsou využity pro speciální účely. Například nejvyšší adresy v síti třídy C jsou rezervovány jako adresa příjemce indikující všesměrově vysílané zprávy (broadcast, např. v síti třídy C s Net ID je pro broadcast využita adresa IP ). Pro skupinové (multicast) zprávy je využit adresový prostor od až po Struktura datového gramu protokolu IPv4 je na obr. 4. Protože adresovací prostor protokolu IPv4 přestává být pro rozsáhlou a stále se zvětšující síť Internet dostačující, byl v roce 1998 standardizován protokol IPv6, který postupně nahrazuje dosavadní IPv4. Protokol IPv6 má větší adresovací prostor než IPv4, a to celých 128 bitů. Na rozdíl od IPv4 pokryje IPv6 adresovací potřeby sítě Internet na velmi dlouhou dobu. Upravena byla také hlavička gramu, která je zjednodušena a přizpůsobena potřebám modularity a flexibility, aby ji bylo možné podle potřeby rozšiřovat. Dále je zavedena možnost přiřadit zprávám prioritu a také nové dvacetibitové pole, tzv. značka toku (flow label), které spolu s adresami zdroje a příjemce dat může být využito k jednoznačné identifikaci toku dat. V případě IPv4 byl datový tok identifikován pěticí bitových polí reprezentujících adresu zdroje, adresu příjemce, zdrojový port, cílový port a protokol transportní vrstvy (např. UDP nebo TCP). Při použití IPv6 mohou směrovače (router) rychleji směrovat pakety, neboť nemusejí analyzovat celou hlavičku. Dále je v IPv6, podobně jako v rozšířené verzi IPv4, zaveden také bezpečnostní mechanismus. Ve zkratce to znamená, že obsah paketů může být na ochranu před nežádoucím čtením zašifrován a že ve vrstvě 3 modelu OSI lze autentizovat přijímací i vysílací stanice a obsah paketu. AUTOMA 3/2007 čas strana A (klient) Změněna byla také klasifikace sítí. Způsob adresování zpráv je přizpůsoben jejich klasifikaci na zprávy typu multicast, anycast a unicast. Adresování typu broadcast se v IPv6 nepoužívá, protože je implementováno do zpráv typu multicast (viz názvoslovnou poznámku v rámečku na str. 87). Struktura gramu protokolu IPv6 je znázorněna na obr Transportní vrstva Transportní vrstva využívá služby síťové vrstvy a realizuje spojení pro uživatelské počítačové programy. Těchto programů může být i několik, takže mezi dvěma stanicemi (počítači apod.) může být současně navázáno SYN SYN + ACK a) b) ACK Obr. 7. Způsob (a) navázání a (b) ukončení spojení s protokolem TCP (SYN synchronize: žádost o synchronizaci čísel sekvence; ACK acknowledgment: potvrzení příjmu předchozí zprávy; FIN final: ukončení vysílání, vysílač v rámci daného spojení již nebude odesílat další ) několik různých spojení. V transportní vrstvě je zaveden např. protokol TCP (Transmission Control Protocol), který podporuje spojovanou službu a je sestaven tak, aby umožňoval zabezpečený (error free) přenos větších objemů dat. Bezchybný příjem dat je kontrolován vysílací stanicí pomocí potvrzování aktivovaného přijímací stanicí. Není-li přijetí paketu potvrzeno do určité doby, vysílač pošle předmětný paket opakovaně. Tak lze chybu nejen detekovat, ale i odstranit. Uvedený algoritmus (označovaný jako Nagelův) umožňuje také přizpůsobit rychlosti vysílače a přijímače prostřednictvím mechanismu upravujícího délku vysílacího okna. Zařízení může současně ustavit několik spojení vrstva SYN strana B (server) strana A (klient) FIN ACK FIN + ACK HTTP DNS Telnet SMTP SNMP FTP BootP DHCP TCP UDP ARP IP ICMP NDP CSMA/CD Ethernet strana B (server) Obr. 8. Protokoly nejčastěji používané v rámci modelu OSI (viz text) s druhými stanicemi. Protokolem TCP rovněž řídí navazování spojení. Po dobu trvání spojení mezi dvěma aplikačními programy TCP vytváří obousměrný duplexní virtuální přenosový kanál. Struktura paketu protokolu TCP je znázorněna na obr. 6. Způsob, jakým TCP navazuje a ukončuje spojení, je znázorněn na obr. 7. Postup při navazování spojení je následující [1]: 1. Zařízení, které spojení s použitím protokolu TCP (spojení TCP) inicializuje (klient), pošle zprávu SYN k zamýšlenému komunikačnímu partnerovi (serveru). Tato zpráva indikuje úmysl ustavit spojení TCP. Současně zařízení posílá číslo portu serveru, na které bude klient posléze připojen, a číslo sekvence (Initial Sequence Number ISN) spojení. 2. Server odpoví na akci klienta svou vlastní zprávou SYN s vlastní ISN a současně pošle potvrzovací zprávu (ACK) s ISN klienta zvětšeným o Klient odpoví na SYN serveru potvrzovací zprávou s ISN serveru zvětšeným o 1. Po uvedené trojnásobné výměně potvrzení spojení (handshake) si obě stanice klient a server mohou začít vyměňovat, přičemž každá zpráva je potvrzována (ACK). Spojení se ukončuje opět trojnásobným handshake posíláním zprávy o ukončení spojení (FIN). Dojde-li k přerušení komunikace, vrstva TCP o tom uvědomí příslušnou vyšší vrstvu komunikačního modelu. Porty, jejichž čísla jsou integrována do zpráv, fungují jako rozhraní k aplikačním programům (úlohám). Pro některé úlohy jsou rezervovány určité porty (tzv. well-known ports např. port 80 je rezervován pro HTTP). Pokud port pro navazované spojení není rezervován, port se rezervuje při navazování spojení. Kombinace adresy IP zařízení a čísla portu, která se nazývá socket, reprezentuje globálně unikátní koncový bod pro komunikaci. Funkci vrstvy 4 v RM ISO/OSI může realizovat také protokol UDP (User Datagram Protocol). Ten však je, na rozdíl od TCP, jednosměrný, což znamená, že vysílající stanice nedostává od přijímající stanice žádnou zpětnou informaci o korektnosti nebo ztrátě přenášených dat. Přenos prostřednictvím UDP je rychlejší a protokol je kratší než TCP, neumožňuje však zjistit chybu při přenosu. Detekce chyby při spojení zde musí být řešena v aplikační vrstvě, která je adresována přes porty podobně jako u TCP. Protokol UDP se používá tehdy, kdy je důležitější získat z procesu v reálném čase než využít sice zabezpečený, ale pomalý přenos kompletním protokolem TCP. Tedy UDP je vhodný protokol pro cyklický a rychlý přenos dat. 7. Aplikační vrstva Aplikační vrstva tvoří rozhraní komunikačního a uživatelského procesu. Proto proto- 89

5 koly vrstvy 7 v síti Ethernet TCP/IP podporují obecné potřeby otevřené komunikace běžné v oboru informatiky (IT). Zatímco skupina protokolů TCP/IP zajišťuje navázání, udržení a zabezpečení komunikace mezi účastníky, protokoly aplikační vrstvy 7 umožňují všem účastníkům navzájem si rozumět. K tomu je opět nutné použít jednotná pravidla, podle nichž se jednotlivé zprávy od komunikujících účastníků vytvářejí, tedy příslušné protokoly aplikační vrstvy (aplikační protokoly). Na obr. 8 je přehled protokolů nejčastěji používaných v síti Ethernet TCP/IP pro účely internetu a IT obecně, včetně běžných aplikačních protokolů. V následujícím textu je přiblíženo několik běžných aplikačních protokolů známých z IT. Zjistit adresu IP zařízení na ARP PING ICMP Ethernet HTTP základě adresy MAC umožňují např. aplikační protokoly BootP (Bootstrap Protocol) nebo DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol). V obou případech je v síti vyhrazen počítač, který pracuje jako server vyřizující převod adres MAC zařízení na adresy IP. Server BootP přiřazuje adresy IP na základě fixní tabulky adres, DHCP dovoluje přidělovat adresy dynamicky. Pro převod adres srozumitelných lidem, tedy jmen v textové podobě (např. na adresy IP je určen protokol DNS (Domain Name Service), který na principu stromové struktury bází vyhledává odpovídající adresy. Pro správu zařízení v síti jsou potřebné protokoly jako SNMP (Simple Network Management Protocol), což je asynchronní protokol umožňující číst a zapisovat poskytovaná zařízeními. Dále se běžně používají protokoly poskytující možnost realizovat terminálové připojení ke vzdálenému systému, jako je Telnet (Terminal Over Network) nebo SSH (Secure Shell). Pro přenos dat mezi systémy se používají aplikační protokoly jako FTP (File Transfer Protocol) nebo jeho zabezpečená varianta SFTP (Secure FTP). Mezi nejznámější patří HTTP (HyperText Transfer Protocol) pro přenos webových stránek nebo SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), poskytující služby elektronické pošty. Množství aplikačních protokolů nad Ethernet TCP/IP je díky internetu obrovské. SMTP POP3 TCP PPP, DSL, ISDN, RS-232 FTP FFDI Obr. 9. Úplný referenční model Ethernet TCP/IP pro oblast IT s internetovými a intranetovými protokoly důležitými pro průmyslovou komunikaci (zkratky podle tab. 1) Telnet IP TFTP DHCP ATM DNS UDP SNMP NTP token ring Přitom vznikají stále nové protokoly, ať již zcela, nebo jako náhrada dosavadních. Dosud uvedené protokoly představují jen naprostý základ. Pro získání alespoň rámcového přehledu je v tab. 1 uveden seznam názvů a zkratek běžných protokolů pro Ethernet TCP/IP, vždy s krátkou charakteristikou, a to včetně aplikačních protokolů používaných v IT. Dále je na obr. 9 ukázán úplný referenční model Ethernet TCP/IP pro oblast IT, včetně internetových a intranetových protokolů, které jsou důležité i pro průmyslovou komunikaci vzhledem k tomu, že téměř všechny varianty průmyslového Ethernetu ve větší či menší míře umožňují komunikaci v síti Internet. Zatímco aplikační protokoly pro účely IT jsou v celé své šíři jednotně používány abonenty sítě Internet i dalších sítí typu LAN, a umožňují tak tvorbu homogenních komunikačních struktur, existující aplikační protokoly pro automatizaci nad systémem Ethernet TCP/IP jsou vzájemně nekompatibilní. Například organizace ODVA zavedla pro komunikaci po Ethernetu aplikační protokol Ethernet/IP, organizace IDA Group používá modifikaci aplikačního protokolu Modbus pod názvem Modbus/TCP, organizace uživatelů sítě Profibus (PNO) využívá protokoly skupiny Profinet apod. O těchto aplikačních protokolech nad systémem Ethernet TCP/ /IP pro automatizaci budou pojednávat další díly seriálu. 8. Závěr Druhý díl seriálu článků o průmyslovém Ethernetu byl věnován referenčnímu modelu otevřené komunikace ISO/OSI, který před více než dvaceti lety definovala organizace ISO. Bylo ukázáno na souvislost tohoto referenčního modelu s komunikačním modelem Ethernet TCP/IP a vysvětleny funkce a protokoly jednotlivých vrstev, do kterých se uvedený model Ethernet TCP/IP zobrazuje. Článek poskytuje základní informace o fyzické, spojové, síťové a transportní vrstvě. V závěru je uveden přehled aplikačních protokolů nad standardem Ethernet TCP/IP pro IT a jsou nastíněny obtíže související se současnou nekompatibilitou již používaných aplikačních protokolů pro automatizaci. Literatura: [1] LÜDER, A. LORENTZ, K.: IAONA Handbook Industrial Ethernet. 2 nd edition, IAO- NA, April [2] COOKSLEY, M.: SNMP Einsatz eines Netzwerk Management. SPS Magazin, Ausgabe 12+1/2002. [3] MARSHALL, P. S.: Industrial Ethernet. ISA, USA, 2002, ISBN [4] KABELOVÁ, A. DOSTÁLEK, L.: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 3. vydání. Computer Press, Brno, 2002, ISBN: [5] BAUMANN, G.: Ethernet: Grundlagen Technologie. SPS Magazin, Ausgabe 8/2002. [6] ZEZULKA, F. HYNČICA, O.: Průmyslový Ethernet I: Historický úvod. Automa, 2007, roč. 13, č. 1, s prof. Ing. František Zezulka, CSc. Ing. Ondřej Hynčica UAMT FEKT VUT v Brně krátké zprávy Představení procesních přístrojů pro vodárenství Pro pracovníky ve vodárenství připravila společnost Siemens letos v lednu tematické setkání TIA na dosah. Představila na něm svou nabídku procesních přístrojů vhodných pro dodávky vody a měření její spotřeby. Pro měření průtoku dominují tomuto oboru magnetické indukční průtokoměry; firma Siemens představila své přístroje Sitrans FM Magflow a bateriově napájené průtokoměry MAG Jako novinka zde byl uveden ultrazvukový příložný průtokoměr Sitrans F US. Společnost Siemens dále vyvinula přístroj pro kontrolu průtokoměrů v místě instalace. Verifikátor Magflow otestuje celý elektronický systém od vstupu signálu po výstup, vyzkouší těsnost izolace a provede zkoušku magnetického chování snímače. Na semináři byly také představeny četné přístroje pro měření výšky hladiny: hydrostatické hladinoměry Sitrans MPS, ultrazvukové přístroje Probe LU, MultiRanger apod. Pro doplnění sortimentu Siemens spolupracuje se společností Hach Lange, která se specializuje na analýzu kapalin a plynů a dodává veškeré analyzátory používané ve vodárenství (kyslíku, ph, kalů, dusičnanů atd.). Seminář byl tentokrát obohacen o živé předvedení procesních přístrojů. Přistavený kamion, tzv. PI truck, byl zařízen jako demonstrační místnost, v níž byly nainstalovány provozní přístroje pro měření tlaku, teploty, průtoku a výšky hladiny a dalších veličin. (ev) 90 AUTOMA 3/2007

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly

Více

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková Internet a jeho služby Ing. Kateřina Ježková Osnova předmětu (1) 1. Princip, funkce a vznik historie Internetu. 2. Důležité protokoly - komunikační, transportní, aplikační. 3. Adresy na Internetu -číselná

Více

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní

Více

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly Architektura Počítačová síť, jako je např. založená na IP, představuje složitý systém Lze ji rozložit do několika vrstev o Zjednodušení implementace o Jednodušší k pochopení i-tá vrstva o využívá služeb

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

Technologie počítačových komunikací

Technologie počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz

Více

Počítačová síť a internet. V. Votruba

Počítačová síť a internet. V. Votruba Počítačová síť a internet V. Votruba Obsah Co je to počítačová síť Služby sítě Protokoly a služby TCP/IP model Nastavení sítě ve Windows XP Diagnostika Bezdrátové sítě Co je to počítačová síť? Síť je spojením

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Osnova přednášky. Informační a řídicí systémy I. Úvod do počítačových sítí. Doporučená literatura. Motivace

Osnova přednášky. Informační a řídicí systémy I. Úvod do počítačových sítí. Doporučená literatura. Motivace Osnova přednášky Informační a řídicí systémy I. Úvod do počítačových sítí Pavel Balda ZČU v Plzni, FAV, KKY Motivace a historie Vrstvení protokolů referenční model ISO-OSI Rodina protokolů TCP/IP Formáty

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.3 Datová vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.3 Datová vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.3 Datová vrstva Osnova = Základní principy datové vrstvy = Podpora služeb vyšších vrstev = Řízení přenosu přes médium = Vytvoření rámce = Zpřístupnění média vyšším vrstvám

Více

NETSPEC. e-learningové vzdělávání síťových specialistů. registrační číslo: CZ.04.1.03/3.3.09.3/0010

NETSPEC. e-learningové vzdělávání síťových specialistů. registrační číslo: CZ.04.1.03/3.3.09.3/0010 NETSPEC e-learningové vzdělávání síťových specialistů registrační číslo: CZ.04.1.03/3.3.09.3/0010 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Důvody

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ ZAMĚŘENÍ: VÝPOČETNÍ TECHNIKA FORMA: DENNÍ STUDIUM 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Počítačové sítě IP směrování (routing)

Počítačové sítě IP směrování (routing) Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů

Více

Adresování v internetu

Adresování v internetu IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na

Více

Typy samostatných úloh PSI 2005/2006

Typy samostatných úloh PSI 2005/2006 Typy samostatných úloh PSI 2005/2006 Každá úloha má dvě části. Část analytickou, která slouží k zachycování komunikace na síti a k zobrazování zachycených dat pomocí grafického rozhraní. K zachycování

Více

Rozšiřující modul pro BACnet přes Ethernet / IP a pro dálkový přístup

Rozšiřující modul pro BACnet přes Ethernet / IP a pro dálkový přístup s 9 263 9263p01 DESIGO PX Rozšiřující modul pro BACnet přes Ethernet / IP a pro dálkový přístup Pro procesní podstanice, typ PXC..-U PXA30-NT Pro komunikaci podstanic PXC -U v síti systému pro řízení budov

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b. výhody počítačových sítí c. rozdělení sítí z hlediska

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

Poděkování 21 Konvence a prvky použité v této knize 22. O autorech 24. ČÁST 1 Práce v síti s Windows XP

Poděkování 21 Konvence a prvky použité v této knize 22. O autorech 24. ČÁST 1 Práce v síti s Windows XP Obsah Poděkování 21 Konvence a prvky použité v této knize 22 Textové konvence 22 Konvence zobrazení 22 O autorech 24 ČÁST 1 Práce v síti s Windows XP Kapitola 1: Úvod do práce v síti s Windows XP 27 Principy

Více

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010

Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě. Michal Kahánek 22. 9. 2010 Průmyslová komunikace přes mobilní telefonní sítě Michal Kahánek 22. 9. 2010 Program Produkty Moxa pro mobilní komunikaci Operační módy mobilních modemů OnCell Operační módy mobilních IP modemů OnCell

Více

DNS, BOOTP, DHCP, FTP, Telnet, SMTP, SNMP, SSH Transportní vrstva TCP, UDP Síťová vrstva IP, ARP, ICMP, IGMP Přenosová vrstva Ethernet, HDLC

DNS, BOOTP, DHCP, FTP, Telnet, SMTP, SNMP, SSH Transportní vrstva TCP, UDP Síťová vrstva IP, ARP, ICMP, IGMP Přenosová vrstva Ethernet, HDLC 1. TCP/IP zásobník Aplikační vrstva Vypracované otázky ke zkoušce z UPS 26. 1. 2012 DNS, BOOTP, DHCP, FTP, Telnet, SMTP, SNMP, SSH Transportní vrstva TCP, UDP Síťová vrstva IP, ARP, ICMP, IGMP Přenosová

Více

Internet Information Services (IIS) 6.0

Internet Information Services (IIS) 6.0 Internet Information Services (IIS) 6.0 V operačním systému Windows Server 2003 je obsažena i služba IIS v 6.0. Služba IIS poskytuje jak www server tak i některé další služby (FTP, NNTP,...). Jedná se

Více

Technická specifikace zařízení

Technická specifikace zařízení 1. Základní podmínky dodávky: Technická specifikace zařízení Dodavatel se zavazuje dodat zařízení, včetně veškerého potřebného programového vybavení a licencí, které umožní plnohodnotné fungování následujících

Více

Y36SPS Bezpečnostní architektura PS

Y36SPS Bezpečnostní architektura PS Y36SPS Bezpečnostní architektura PS Jan Kubr - Y36SPS 1 8/2007 Cíle ochrany data utajení integrita dostupnost zdroje zneužití výkonu útok na jiné systémy uložení závadného obsahu pověst poškození dobrého

Více

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP. Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení

Více

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013 Škola Autor Číslo projektu Číslo DUM Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Jiří Tinka CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_01_ICT_08.01

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský

Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů. téma: IPsec. Vypracoval: Libor Stránský Seminární práce do předmětu: Bezpečnost informačních systémů téma: IPsec Vypracoval: Libor Stránský Co je to IPsec? Jedná se o skupinu protokolů zabezpečujících komunikaci na úrovni protokolu IP (jak už

Více

Super Hot Multiplayer vzdálené sledování finančních dat. Konfigurace sítě. Strana: 1 / 8

Super Hot Multiplayer vzdálené sledování finančních dat. Konfigurace sítě. Strana: 1 / 8 Konfigurace sítě Strana: 1 / 8 Úvod Podle 50 zákona č.202/1990 Sb. musí být VTZ připojeno k systému dálkového stahování dat. V případě VTZ SuperHot je toto řešeno připojením zařízení ke vzdálenému databázovému

Více

spojování sítí (internetworking) Internet a vlastnictví síťové prvky repeater (hub) bridge switch router gateway

spojování sítí (internetworking) Internet a vlastnictví síťové prvky repeater (hub) bridge switch router gateway Přednáška č.5 spojování sítí (internetworking) Internet a vlastnictví síťové prvky repeater (hub) bridge switch router gateway Propojení výpočetních systémů do LAN a vzájemné propojení těchto sítí může

Více

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Internet Počítačová síť, adresy, domény a připojení Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Počítačová síť počítačová síť = označení pro několik navzájem propojených počítačů,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 17 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

LAN adaptér. Návod k použití

LAN adaptér. Návod k použití LAN adaptér Návod k použití Popis adaptéru Adaptér je určen k propojení loggeru řady S/Rxxxx a PC počítače pomocí sítě Ethernet. V případě vzniku alarmu na loggeru umí LAN adaptér vyslat informační e-mail

Více

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika Ústav automobilního a dopravního inženýrství Datové sběrnice CAN Brno, Česká republika Obsah Úvod Sběrnice CAN Historie sběrnice CAN Výhody Sběrnice CAN Přenos dat ve vozidle s automatickou převodovkou

Více

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň

Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami.

Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami. Síťové karty Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami. Klíčové pojmy: Síťová karta, ethernet, UTP, MAC, RJ-45. Úvod Síťová karta (Network

Více

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ HISTORICKÉ DŮVODY VZNIKU SÍTÍ Počítačová síť vznikne ve chvíli, kdy dva (někdy se říká minimálně tři) nebo více počítačů propojíme dohromady pomocí komunikačního systému za

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

Detailní report nezávislého Network auditu pro FIRMA, s.r.o.

Detailní report nezávislého Network auditu pro FIRMA, s.r.o. Detailní report nezávislého Network auditu pro FIRMA, s.r.o. na základě výsledků měření sítě v období 01-02/2014. Digital Telecommunications s.r.o.. Obránců míru 208/12, Ostrava, 703 00 IČ: 00575810, DIČ:

Více

NOVINKY Z DÍLNY ALCOMA

NOVINKY Z DÍLNY ALCOMA NOVINKY Z DÍLNY ALCOMA Alcoma, spol. s r.o. Vinšova 11 106 00 Praha 10 Jakub Rejzek David Němec Nové spoje ALCOMA, sériová výroba již zahájena údaj v Mbit/s PŘEHLED VÝROBY AL10D MP100 100 AL10D MP165 165

Více

Ing. Jitka Dařbujanová. E-mail, SSL, News, elektronické konference

Ing. Jitka Dařbujanová. E-mail, SSL, News, elektronické konference Ing. Jitka Dařbujanová E-mail, SSL, News, elektronické konference Elementární služba s dlouhou historií Původně určena pro přenášení pouze textových ASCII zpráv poté rozšíření MIME Pro příjem pošty potřebujete

Více

Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů PS2-1

Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů PS2-1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Bezpečnostní aspekty informačních a komunikačních systémů PS2-1 1 Literatura Doseděl T.: Počítačová bezpečnost a ochrana dat, Computer Press, 2004 Časopis

Více

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www PSK2-14 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Nejpoužívanější služby Internetu Informační a komunikační

Více

Siemens (3V) Ericsson (5V) Alcatel (3.6V) C10, C35, C45, C55 T10s 501 S10, S25, S35 T20e (3V) M35, M50, MT50 T18s A60

Siemens (3V) Ericsson (5V) Alcatel (3.6V) C10, C35, C45, C55 T10s 501 S10, S25, S35 T20e (3V) M35, M50, MT50 T18s A60 1. Popis zařízení UPS monitor UPS monitor je jednoduché zařízení sloužící ke sledování stavu UPS (Uninterruptible Power Supply) záložních napájecích zdroj ů. Zařízení má vestavěný generátor času a kalendá

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

RNDr. Josef Milota Katedra aplikované matematiky a informatiky Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita

RNDr. Josef Milota Katedra aplikované matematiky a informatiky Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita Počítačové sítě RNDr. Josef Milota Katedra aplikované matematiky a informatiky Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita Počítačová síť - definice vzájemné propojení počítačů (příp. dalších zařízení) umožňující

Více

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o.

29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. 29.07.2015 QoS na L2/L3/L4 Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. Všechno přes IP, IP přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS

Více

Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí).

Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). VoIP Telefonie Provozování protokolu SIP mezi softwarovou ústřednou Asterisk a Cisco 2811 Vypracoval: Pavel Jeníček, JEN022 Martin Milata,

Více

Maturitní téma: Počítačové sítě (druhy, topologie, realizace, diagnostika)

Maturitní téma: Počítačové sítě (druhy, topologie, realizace, diagnostika) Maturitní téma: Počítačové sítě (druhy, topologie, realizace, diagnostika) Vývoj počítačových sítí: Stávající analogová telefonní síť, i když dodnes hojně využívaná pro přístup k Internetu, nikdy nebyla

Více

Počítačové sítě. Lekce 1: Úvod

Počítačové sítě. Lekce 1: Úvod Počítačové sítě Lekce 1: Úvod Sylabus Základní pojmy, rozdělení počítačových sítí Modely ISO/OSI a TCP/IP Přenos dat v počítačových sítích Fyzická vrstva modelu sítě Architektura sítí: Ethernet, token

Více

Displej DT20-6. Update firmware. Simulační systémy Řídicí systémy Zpracování a přenos dat TM 2011_07_19 19. 7. 2011

Displej DT20-6. Update firmware. Simulační systémy Řídicí systémy Zpracování a přenos dat TM 2011_07_19 19. 7. 2011 Simulační systémy Řídicí systémy Zpracování a přenos dat Displej DT20-6 Autor: Spolupracovníci: Ing. Jan Tupý Ing. Ivo Henych Vedoucí odd. : Ing. Jan Tupý TM 2011_07_19 19. 7. 2011 OSC, a. s. tel: +420

Více

Počítačové sítě I. 1. Úvod Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/

Počítačové sítě I. 1. Úvod Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ Počítačové sítě I 1. Úvod Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Výpočetní model Proč vznikly počítačové sítě? Souvislost s používaným výpočetním modelem: kde jsou uloženy

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE 2005 OBSAH SOŠS a SOU Kadaň Školení SIPVZ Počítačové sítě POÈÍTAÈOVÉ SÍTÌ...3 TOPOLOGIE SÍTÍ...3 SBÌRNICE (BUS)...3 HVÌZDA (STAR)...4 KRUH (RING)...4 TYPY KABELÙ PRO

Více

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

Uživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua

Uživatelský manuál WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua WEB SERVICE V3.0 IP kamer Dahua Obsah 1. Úvod...1 2. Přihlášení...1 3 Nastavení (Setup)...3 3.1.1. Kamera Obraz (Conditions)...3 3.1.2.1 Kamera Video Video...3 3.1.2.2. Kamera Video snímek (Snapshot)...4

Více

Kódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň

Kódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň Kódování signálu Obecné schema Kódování NRZ (bez návratu k nule) NRZ L NRZ S, NRZ - M Kódování RZ (s návratem k nule) Kódování dvojí fází Manchester (přímý, nepřímý) Diferenciální Manchester 25.10.2006

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

Semestrální projekt do předmětu SPS

Semestrální projekt do předmětu SPS Semestrální projekt do předmětu SPS Název projektu: Instalace a provoz protokolu IPv6 v nových verzích MS Windows (XP). Ověření proti routerům Cisco a Linux. Cíl projektu: Autoři: Cílem tohoto projektu

Více

Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními

Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními Bc. Josef Hrabal - HRA0031 Bc. Kamil Malík MAL0018 Abstrakt: Tento dokument, se zabývá ověřením a vyzkoušením

Více

P2P komunikace I/O modulů řady E1200 I/O moduly s komunikací přes mobilní telefonní sítě 22. 9. 2010

P2P komunikace I/O modulů řady E1200 I/O moduly s komunikací přes mobilní telefonní sítě 22. 9. 2010 P2P komunikace I/O modulů řady E1200 I/O moduly s komunikací přes mobilní telefonní sítě 22. 9. 2010 Program P2P funkce u řady E1200 Jaké jsou obvyklé nevýhody při P2P propojení? Jaké jsou výhody P2P u

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_IN7DV_05_01_19

Více

Úvod do počítačových sítí

Úvod do počítačových sítí Úvod do počítačových sítí =spojení dvou a více počítačů za účelem sdílení informací a nebo zdrojů 2 firmy,úřady, nemocnice, státní správa,... komunikace uvnitř firmy a s vnějškem sdílení zdrojů a tím snížení

Více

Ondřej Caletka. 5. listopadu 2013

Ondřej Caletka. 5. listopadu 2013 Televize v síti Ondřej Caletka 5 listopadu 2013 Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 30 Česko Ondřej Caletka (CESNET, z s p o) Televize v síti 5 listopadu 2013 1 / 20 O sdružení

Více

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes

Bezdrátové sítě Wi-Fi Původním cíl: Dnes Bezdrátové sítě Nejrozšířenější je Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi, wifi) Standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11. Původním cíl: Zajišťovat vzájemné

Více

3.8 Elektronická pošta

3.8 Elektronická pošta Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

SADA VY_32_INOVACE_PP1

SADA VY_32_INOVACE_PP1 SADA VY_32_INOVACE_PP1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Janem Prašivkou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: prasivka@szesro.cz Úvod do informatiky VY_32_INOVACE_PP1.PRA.01

Více

Advanced IT infrastructure control: Do it better, safer, easier and cheaper. FlowMon ADS 3. Nová generace řešení pro analýzu provozu datové sítě

Advanced IT infrastructure control: Do it better, safer, easier and cheaper. FlowMon ADS 3. Nová generace řešení pro analýzu provozu datové sítě Advanced IT infrastructure control: Do it better, safer, easier and cheaper FlowMon ADS 3 Nová generace řešení pro analýzu provozu datové sítě FlowMon ADS Přehled produktu Řešení pro automatickou analýzu

Více

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází.

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází. Písemná práce z Úvodu do počítačových sítí 1. Je dán kanál bez šumu s šířkou pásma 10kHz. Pro přenos číslicového signálu lze použít 8 napěťových úrovní. a. Jaká je maximální baudová rychlost? b. Jaká je

Více

1 Počítačové sítě, internet

1 Počítačové sítě, internet 1 Počítačové sítě, internet Počítačová síť není nic jiného než propojení několika počítačů mezi sebou. Takovéto propojení počítačů umožňuje pohodlnou komunikaci a výměnu dat mezi počítači. Jsou-li do sítě

Více

9. Systém DNS. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen.

9. Systém DNS. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen. 9. Systém DNS Studijní cíl Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Uvedená kapitola vychází ze zdroje [1]. Celý Internet je z hlediska pojmenovávání

Více

Kruhové sítě LAN KIV/PD Přenos dat Martin Šimek

Kruhové sítě LAN KIV/PD Přenos dat Martin Šimek KIV/PD Kruhové sítě LAN Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 FDDI FDDI II FDDI, ISO 9314 3 Fiber Distributed Data Interface přenosová rychlost 100 Mb/s vhodná pro páteřní (backbone) sítě používá

Více

Novinky u zařízení pro sériovou komunikaci. Michal Kahánek 25. 5. 2011

Novinky u zařízení pro sériovou komunikaci. Michal Kahánek 25. 5. 2011 Novinky u zařízení pro sériovou komunikaci Michal Kahánek 25. 5. 2011 Program Komunikační brány pro sběrnici Modbus Funkce ProCOM Vestavné sériové servery Uživatelské webové rozhraní EZPage Síťové servery

Více

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti 1 očítačová síť Je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. 1.1 Důvody vytváření sítí Sdílení zdrojů: HW (hardwarové zdroje): V/V

Více

23.5.2012. Bezdrátová komunikace. Program. Bezdrátové sítě ZigBee. Přehled bezdrátových technologií. ZigBee fyzická vrstva

23.5.2012. Bezdrátová komunikace. Program. Bezdrátové sítě ZigBee. Přehled bezdrátových technologií. ZigBee fyzická vrstva Michal Kahánek Přehled ch technologií Přehled ch technologií Pokrytí WWAN WMAN WLAN WPAN 2G/2.5G/3G ZigBee 802.15.4 Bluetooth 802.15.1 WiMAX 802.16 WiFi 802.11 Frekvence Rychlost Maximální dosah Provoz

Více

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. CCNA3 Modul č. 5, 6. 2007 Pavel Bartoš, Radek Matula

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. CCNA3 Modul č. 5, 6. 2007 Pavel Bartoš, Radek Matula VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Přepínání a přepínače CCNA3 Modul č. 5, 6 2007 Pavel Bartoš, Radek Matula Obsah Obsah 3 1 Úvod 4 1.1 Připojení PC ke konfigurovanému přepínači.....................

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/

Počítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network

Více

3.16 Aktivní prvky sítí

3.16 Aktivní prvky sítí Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více