Průmyslový Ethernet II: Referenční model ISO/OSI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průmyslový Ethernet II: Referenční model ISO/OSI"

Transkript

1 Průmyslový Ethernet II: Referenční model ISO/OSI František Zezulka, Ondřej Hynčica Článek je prvním pokračováním seriálu o průmyslovém Ethernetu jako nastupujícím standardu komunikace v automatizaci. Je v něm zopakován referenční model otevřené komunikace ISO/OSI a vztah modelu Ethernet TCP/IP k tomuto referenčnímu modelu. Podrobně jsou probrány vrstvy referenčního modelu důležité k pochopení funkce sítě Ethernet TCP/IP, zejména fyzická vrstva s fyzickými rozhraními, dále spojová vrstva s problematikou přístupu k fyzickému přenosovému médiu, síťová vrstva s vysvětlením problematiky adres v protokolech IPv4 a IPv6 a transportní vrstva s protokolem TCP. Nad tímto základem, tvořícím přenosový systém Ethernet TCP/IP, jsou uvedeny přehled a stručná specifikace protokolů uživatelské vrstvy, které se používají v místních sítích a v internetu, a v závěru článku stručný přehled aplikačních protokolů používaných v průmyslové automatizaci. 1. Úvod Než dojde na výklad odlišností průmyslových síti typu Ethernet od standardu IEEE 802.3, je vhodné nejprve se vydat na důkladnou exkurzi do tohoto standardu. V této druhé části seriálu o nejrozšířenějším prostředku pro otevřenou sériovou komunikaci v místních sítích (LAN) a jeho cestě k rozšíření v automatizaci je pro ty čtenáře, jimž je tato problematika zatím spíše vzdálena, zopakován referenční model otevřené komunikace OSI normotvorné organizace ISO (RM ISO/OSI) a jeho vztah k modelu Ethernet TCP/IP. Ethernet TCP/IP je jednak standard v sítích typu LAN, jednak z něj vycházejí všechny současné varianty průmyslového Ethernetu. Vzhledem k tomu, že komunikační model Ethernetu TCP/IP se zobrazuje (mapuje) jen do prvních čtyř vrstev modelu OSI, bude ze sedmi vrstev RM ISO/OSI pozornost věnována fyzické a spojové vrstvě, síťové vrstvě (protokolům IPv4 a IPv6) a transportní vrstvě aplikační program A aplikační vrstva prezentační vrstva relační vrstva transportní vrstva síťová vrstva spojová vrstva fyzická vrstva Názvosloví: paket, rámec, gram, zpráva Výrazy paket, rámec, gram a zpráva jsou často používány jako synonyma, přičemž nejobecněji lze používat označení paket. Nicméně přesněji se používají k označení různých logických bloků předávaných dat v různých vrstvách referenčního modelu ISO/OSI, a to následovně. Paket (packet) Formátovaný blok dat předávaný po komunikační síti. V modelu ISO/OSI patří k přenosům na úrovni transportní vrstvy. Paket se skládá z řídicích dat (hlavička a zakončení) a volitelně uživatelských dat. Rámec (frame) Blok dat posílaný po přenosovém médiu na úrovni spojové vrstvy. Datagram Obecně označení paketu, který není posílán zabezpečeným spojením (tedy je odeslán bez předchozího navázání spojení nebo potvrzení o příjmu). Zpravidla je spojován se síťovou vrstvou, popř. s transportní vrstvou u nespojovaných služeb. Datagramy IP tvoří základní datové bloky internetu. Jeden gram může být rozdělen a odeslán po částech. Tomuto mechanismu se říká fragmentace a používá se pro úpravu počtu bitů/bajtů (délky) odeslaných dat tak, aby odpovídala maximální délce pro daný typ spojení. Zpráva (message) Data na úrovni aplikační vrstvy. přenosové médium aplikační program B aplikační vrstva prezentační vrstva relační vrstva transportní vrstva síťová vrstva spojová vrstva fyzická vrstva Obr. 1. Výměna dat mezi dvěma účastníky a referenční model ISO/OSI (RM ISO/OSI) s protokolem TCP. V souvislosti s vysvětlením metody přístupu k médiu CSMA/CD, která je typická právě pro spojovou vrstvu sítě Ethernet, bude vysvětlena i funkce rozbočovačů (hub) a přepínačů (switch), bez nichž si současné topologie ethernetových sítí nelze představit. Článek vychází především z [1]. 2. Referenční model otevřené komunikace RM ISO/OSI Vždy, když se hovoří o komunikaci v heterogenním prostředí, přijde odkaz na RM ISO/ /OSI, tedy na referenční model (RM) otevřené komunikace (OSI Open Systems Interconnection). Jde o referenční model vypracovaný v začátku 80. let minulého století organizací ISO jako standard ISO 7498 pro propojování heterogenních počítačových systémů. Model stanovuje podmínky, při jejichž dodržení mohou různí účastníci přenosu spolehlivě komunikovat po sériové sběrnici navzájem mezi sebou. Jde o otevřený model, tedy model, který není závislý na žádném firemním řešení. Model je sedmivrstvový, přičemž každá vrstva má jistou, přesně definovanou funkci a služby. Struktura vlastního RM ISO/ /OSI je patrná z obr. 1 [1]. Zde je znázorněno, jak se tvoří zpráva, kterou odesílá účastník A účastníkovi B, a zároveň jak účastník B tuto zprávu přijímá. Vlastní přenos se uskutečňuje prostřednictvím fyzického spoje mezi každými dvěma účastníky přenosu (účastníků může být i větší počet). Důležité je, že oba účastníci (peers) přenosu mezi sebou tvoří na každé úrovni modelu virtuální spoje, zatímco k reálnému přenosu dat dochází pouze ve vrstvě 1 (fyzické), která obsahuje mj. rozhraní mezi účastníkem a přenosovým médiem. Virtuální spoj znamená, že účastníci komunikující spolu na úrovni vrstvy 7, tj. např. elektronickou poštou, nemají zdání o funkcích vrstev 1 až 6. Každá vrstva má definovány dvě základní skupiny funkcí. První jsou služby dané vrstvy a druhou funkcí je protokol vrstvy jako soubor pravidel, kterými se komunikace mezi účastníky přenosu řídí (tj. určujících, jak lze zahájit přenos, jak ho provést a jak ho ukončit). Dosah každé vrstvy modelu je minimalizován na jednu nejblíže vyšší a jednu nejblíže 86 AUTOMA 3/2007

2 Protože uvažovaná síť je důsledně heterogenní, tj. využívá se k propojování počítačů, periferií a dalších systémů od různých výrobců, je každé ethernetové rozhraní v zařízení opatřeno unikátní adresou, tzv. MAC ID. Ve standardu IP verze 4 (IPv4) jde o 48bitovou adresu (šest bajtů), uváděnou v hexadecimálním tvaru (např. 00-C0-3D-AA ). První tři bajty určují výrobce (kód výrobce), následující tři udávají vlastní adresu rozhraní (výrobní číslo karty). Spojová vrstva zajišťuje transport dat mezi komunikujícími stanicemi nebo segmenty v mezích jedné sítě Ethernet podle adresy zařízení (MAC). Druhá spojová vrstva plní funkci zabezpečení přenosu a definuje přístupovou metodu (podvrstva MAC). V případě Ethernetu jde o náhodnou decentralizovanou metodu založenou na časovém principu CSMA/CD (Carrier Sense Multiple Access/ /Collision Detection), kdy každý z účastníků připojených k síti má v principu stejné právo použít médium, jestliže ovšem v daném okamžiku již po médiu nevysílá jiný účastník [3], [5]. Aby vysílací stanice mohla zjistit, zda nenastala kolize vyslaného rámce, musí být maximální doba přenosu signálu od vysílací stanice po nejvzdálenější stanici domény a zpět kratší, než je doba potřebná k vyslání rámce nejmenší povolené délky (Round Trip Delay RTD). Ve standardu Ethernetu s přenosovou rychlostí 10 Mb/s je minimální délka rámce 64 bajvrstva n služby volání funkcí AUTOMA 3/2007 virtuální spojení volání funkcí služby vrstva n fyzické spojení vrstva 1 vrstva 1 Obr. 2. Přenos zpráv mezi vrstvami modelu OSI preambule cíl zdroj typ datové pole kontrola 8 B 6 B 6 B 2 B 46 až B 4 B Obr. 3. Formát rámce v síti Ethernet (B bajty) nižší vrstvu vlastní entity (účastníka) a na hierarchicky stejnou vrstvu jiného nebo jiných účastníků přenosu. Každá vrstva poskytuje své služby přes softwarové rozhraní (realizované jako komunikační protokol, tj. soubor pravidel pro komunikaci) vrstvě nejblíže vyšší na základě jejího požadavku na tuto službu (volání funkce), jak je patrné z obr. 2. Vztah Ethernetu k RM ISO/OSI je ve stručnosti následující. Metoda označovaná jako Ethernet představuje jen první dvě vrstvy sedmivrstvého RM ISO/OSI. Tyto dvě vrstvy byly standardizovány organizací IEEE na začátku 80. let minulého století jako standard IEEE Funkčně odpovídají vrstvám 1 a 2 podle RM ISO/OSI, nicméně spolu s protokoly vyšších vrstev IP (vrstva 3 referenčního modelu) a TCP (vrstva 4), s vynechanými vrstvami 5 a 6 a s vyjádřenou vrstvou 7 s aplikačními protokoly (FTP, Telnet, NFS atd.), tvoří velmi rozšířenou variantu komunikačního modelu otevřené komunikace k RM ISO/OSI v místních sítích a jsou svázány také se sítí Internet [6]. Je zřejmé, že dříve než, např. vytvořená v internetovém aplikačním programu (textová zpráva, javový applet, obrazová informace apod.), mohou být přenesena prostřednictvím Ethernetu, je třeba je upravit, zabezpečit, zakódovat, modulovat a opatřit adresami. V případě komunikace v místních ethernetových sítích se na tom vedle fyzické vrstvy a protokolu spojové vrstvy (Ethernet) podílejí také protokoly IP (Internet Protocol) a TCP (Transmission Control Protocol). Objevuje se tak model (síť) Ethernet TCP/IP a uvedené tři protokoly se označují jako Ethernet Protocol Suite soubor protokolů Ethernet [1]. Je třeba si uvědomit, že Ethernet nemusí být nutně svázán jen s protokoly TCP/IP, jak je tomu při kancelářském použití a v internetu. Podobně tyto vyšší protokoly nemusejí fungovat jen spolu s Ethernetem. Na tomto místě seriálu je však nutné zabývat se právě nejobvyklejší softwarovou architekturou sítě Ethernet, tj. tou, kterou definuje Ethernet Protocol Suite. V souvislosti s RM ISO/OSI je třeba se také zmínit o často používaném termínu protocol stack jako o obecném označení konkrétní softwarové implementace (tj. programového kódu, knihovny) komunikačního protokolu podle vícevrstvého komunikačního modelu ISO/OSI, pro nějž se v češtině ustálil výraz zásobník (protokolu, protokolový). Přistupme nyní k podrobnějšímu popisu Ethernetu, tj. k jeho fyzické a spojové vrstvě [1]. Jak již bylo uvedeno, Ethernet žádné další vrstvy ani nemá. 3. Fyzická vrstva Ethernetu Ethernet je logická sběrnice, tzn. že datové pakety (rámce, gramy, zprávy viz názvoslovnou poznámku v rámečku na str. 86) jsou směrovány ke všem účastníkům, avšak verze délka hlavičky typ služby celková délka identifikace příznaky číslo fragmentu životnost protokol kontrolní součet hlavičky zdrojová adresa IP (4 bajty) cílová adresa IP (4 bajty) (maximálně 64 kb) Obr. 4. Struktura gramu protokolu IPv4 [4] verze priorita značka toku délka dat příští hlavička limit skoků zdrojová adresa IP (16 bajtů) cílová adresa IP (16 bajtů) Obr. 5. Struktura gramu protokolu IPv6 [4] zdrojový port cílový port číslo sekvence číslo potvrzení offset rezervováno příznaky okno kontrolní součet ukazatel urgentních dat volby výplň Obr. 6. Struktura paketu protokolu TCP [4] jednotlivě určeny jen těm, jejichž adresy jsou uvedeny v adresovém poli rámce (tvořeném poli cíl a zdroj viz obr. 3). Každý jednotlivý datový rámec podle obr. 3 je bit po bitu přenášen fyzickým médiem. Tok bitů začíná startovací posloupností (preambule), která se používá pro synchronizaci vysílací stanice se všemi přijímacími stanicemi. Následuje adresa příjemce, adresa vysílací stanice a pole typu zprávy používané k odlišení protokolů vyšších vrstev. Následuje vlastní pole dat a rámec je zakončen kontrolním součtem (Cyclic Redundancy Check CRC). Pro pole dat je stanoven minimální počet bitů/bajtů (tzv. minimální délka). Jestliže je předáváno dat méně, než činí tato stanovená minimální délka, je datové pole doplněno na minimální délku výplní (padding). Následuje pauza před následujícím rámcem na Ethernetu. Příjemce kontroluje správnost přenosu rámce vlastním výpočtem kontrolního součtu. Když se vypočítaná hodnota součtu shoduje s hodnotou přijatou v rámci, jsou předána vrstvě 2 komunikačního protokolu. Je-li detekována chyba, příslušný rámec je vyřazen, a to bez informování vysílače o tom, že nebyl doručen. Adresy vysílací a přijímacích stanic jsou definovány podvrstvou MAC (Medium Access Control) protokolu spojové vrstvy Ethernetu. 4. Spojová vrstva Ethernetu Názvosloví: vysílání (zprávy) typu unicast, anycast, multicast a broadcast unicast zpráva jedinému příjemci (unikátní); jde o zprávy navržené pro směrovací algoritmus založený na porovnávání co možná nejdelších adres anycast zpráva určená k doručení většímu počtu přijímacích stanic (výběrová); přijímají ji jen stanice nacházející se blízko vysílací stanice multicast zpráva určená většímu počtu příjemců (skupinová); přijímají ji i vzdálené stanice broadcast zpráva určená všem stanicím na síti (všesměrová) 87

3 tů, tj. 512 bitů. Zde tedy musí být zajištěno, že maximální doba přenosu signálu od vysílací stanice nepřekročí polovinu doby potřebné pro přenos 512 bitů. Při rychlosti 10 Mb/s je doba nutná pro přenos jednoho bitu právě 100 ns, takže RTD musí být kratší než 51,2 μs. Aby tedy vysílací stanice mohla rozpoznat případnou kolizi při vysílání rámce, musí jeho první bit dosáhnout konce fyzického segmentu sítě nejpozději za 25,6 μs. Vysílací stanice tudíž po dobu vysílání rámce čeká nejméně 51,2 μs, a pokud nedostane informaci o kolizi, má za to, že rámec nebyl porušen a mohl být potenciálními přijímacími stanicemi přijat. Z této doby (51,2 μs pro rychlost přenosu 10 Mb/s) se vypočítává přípustná délka segmentu (spoje). Ta je pro jednotlivá přenosová média různá v závislosti na rychlosti šíření signálu v daném médiu. Délka spoje, která odpovídá době průchodu ethernetového rámce nejmenší povolené délky, určuje tzv. kolizní doménu. Do celkové doby přenosu je však třeba započítat i zpoždění na přepínačích, což znamená zkrácení kolizní domény vypočítané již zmíněným způsobem. Jestliže však není dodržena délka segmentu rovná délce kolizní domény nebo kratší (a na segmentu se tudíž nacházejí stanice ve vzdálenosti větší než délka kolizní domény), metoda CSMA/CD neodhalí kolizi rámce. Tu mohou odhalit protokoly vyšších vrstev, to však vede k poklesu výkonu sítě. Při používaných větších rychlostech přenosu v síti Ethernet je minimální délka rámce zvětšena tak, aby kolizní doména měla potřebnou funkční velikost. Růst rychlosti přenosu v síti Ethernet je z velké části způsoben pokrokem v mikroelektronice, vliv na rychlost přenosu však mají i další skutečnosti. Významnou roli mezi nimi má požadavek na přenos v plném duplexním režimu. Ten přišel do Ethernetu s příchodem krouceného páru vodičů jako přenosového média. Současně byla změněna topologie sítě ze sběrnice na topologii strom/ /hvězda při použití nejprve ethernetových rozbočovačů a později přepínačů. V ethernetovém kabelu je několik kroucených párů vodičů, a proto není důvod používat jen jeden pár pro poloviční duplex, ale lze využít dva páry pro plný duplex. Jeden kanál se může použít pro vysílání zpráv (Tx), druhý kanál (druhý kroucený pár) pro přijímání zpráv (Rx). Průchodnost spoje se tak může až zdvojnásobit. Zatímco rozbočovač směruje všechny rámce do všech větví hvězdicové topologie, přepínač si všechny rámce ukládá a postupně je směruje (store and forward) jen do toho segmentu sítě, pro který je daný rámec určen. Pravděpodobnost kolize se tím výrazně zmenší a efektivita přenosu výrazně vzrůstá. Přístupová metoda CSMA/CD je v každém případě sice přirozená a efektivní pro místní kancelářské sítě, avšak nedefinovaný okamžik přístupu k přenosovému médiu je největším omezením determinismu komunikace, a tím i role Ethernetu pro komunikaci a řízení v reálném čase. V tomto ohledu mají všichni kritici Ethernetu jako varianty průmyslové sběrnice pravdu. Až na to, že průmyslový Ethernet může být a také je navržen tak, aby metodu CSMA/CD využíval jen pro časově nekritické zprávy; pro přenosy v reálném čase se používají jiné metody, které nemají tu slabinu jako metoda CSMA/CD. 5. Síťová vrstva protokolu Ethernet TCP/IP Síťová vrstva v síti Ethernet TCP/IP je reprezentována protokolem IP, na rozdíl od protokolů spojové vrstvy umožňujícím přenášet mezi sítěmi Ethernet (dvěma i více). V současnosti se používá protokol Tab. 1. Přehled běžných protokolů pro Ethernet TCP/IP Název Zkratka Charakteristika Address Resolution Protocol ARP dynamicky převádí adresy IP na hardwarové adresy (MAC), je postaven na množině předdefinovaných zpráv typu žádost a odpověď (vrstva 3) Asynchronous Transfer Mode ATM spojově orientovaný způsob přenosu používaný především v rozsáhlých sítích (WAN) Bootstrap Protocol BootP umožňuje staticky konfigurovat adresy IP podle adres MAC zařízení (vrstva 5 až 7) Dynamic Host Configuration Protocol DHCP dynamicky přiděluje adresy IP a síťové masky zařízení během jejich spouštění nebo daného časového intervalu Domain Name Service DNS převádí názvy počítačů a domén na odpovídající adresy IP Digital Subscriber Line DSL skupina metod umožňujících přenášet digitální po telefonních linkách Fibre Distributed Data Interface FDDI standard pro geograficky rozlehlé sítě typu LAN založený na protokolu token ring s využitím techniky zdvojeného kruhu (Secure, Trivial) File Transfer Protocol FTP, SFTP, běžně používaný k výměnám souborů mezi dvěma počítači (popř. se zabezpečením) TFTP HyperText Transfer Protocol HTTP původně určen k publikování stránek v HTML Internet Control Message Protocol ICMP poskytuje informace o statutu jednotlivých účastníků přenosu a posílá chybové zprávy (vrstva 3) Internet Group Management Protocol IGMP používá se k řízení zařízení připojených do skupiny multicast; stanice s IGMP se mohou připojit do skupiny a odpojit se od ní a mohou posílat informace o stavu (vrstva 3) Internet Protocol IP nezabezpečená, nespojovaná služba přenosu gramů založená na striktně gramové struktuře (vrstva 3) Integrated Services Digital Network ISDN telefonní síť umožňující digitální přenos dat i hlasu po telefonních linkách Neibourgh Discovery Protocol NDP poskytuje možnost řídit vlastnosti sítě a vztahů založených na IPv6; nahrazuje tak některé protokoly IPv4 jako protokol ARP (3. vrstva) Network File System NFS umožňuje sdílet systémy souborů a přistupovat k nim přes počítačovou síť Network Time Protocol NTP protokol pro přenos časových signálů přes počítačovou síť Packet Internet Grouper PING nástroj ověřující dostupnost určitého uzlu přes síť IP s využitím protokolu ICMP Post Office Protocol POP protokol aplikační vrstvy umožňující klientům elektronické pošty stáhnout zprávy ze vzdáleného serveru prostřednictvím TCP Point-to-Point Protocol PPP protokol spojové vrstvy pro přímé propojení dvou uzlů (často používaný pro vytáčené připojení k internetu) Simple Mail Transfer Protocol SMTP poskytuje služby elektronické pošty Simple Network Management Protocol SNMP zjišťuje stav a konfiguruje parametry prvků sítě Secure Shell SSH síťový protokol pro připojení terminálu zabezpečeným (šifrovaným) spojením Transmission Control Protocol TCP realizuje službu předávání zpráv na základě ustaveného a zabezpečeného spojení (connection-oriented) (4. vrstva ) Terminal over Network Telnet protokol pro práci ze vzdáleného terminálu User Datagram Protocol UDP poskytuje nespojovanou službu předávání gramů (vrstva 4) 88 AUTOMA 3/2007

4 IPv4 s adresovacím prostorem 32 bitů [4]. Dané čtyři bajty se využívají pro adresování jak sítě (Net ID), tak koncového zařízení (Host ID). Příslušná adresa, zvaná adresa IP, musí být v tak rozsáhlé síti, jakou je např. internet, jedinečná. Rezervace a přidělování řídí úřad IANA (Internet Assigned Numbers Autority). Adresy IP jsou podle určení rozděleny do tří tříd: třída A pro rozsáhlé sítě, třída B pro organizace typu univerzit a třída C pro ostatní. Dále mohou ještě být použity třídy D a E, určené pro výzkumné a další účely. Pro dosažení co nejlepší efektivity jsou zmíněné čtyři bajty IP využity v různých třídách různě. Ve třídě A je první bajt využit pro Net ID a zbylé tři bajty pro Host ID, třída B má první dva bajty vyhrazené pro Net ID a následující dva bajty pro Host ID a třída C využívá tři první bajty pro Net ID a poslední bajt pro Host ID. Některé adresové prostory i adresy jsou využity pro speciální účely. Například nejvyšší adresy v síti třídy C jsou rezervovány jako adresa příjemce indikující všesměrově vysílané zprávy (broadcast, např. v síti třídy C s Net ID je pro broadcast využita adresa IP ). Pro skupinové (multicast) zprávy je využit adresový prostor od až po Struktura datového gramu protokolu IPv4 je na obr. 4. Protože adresovací prostor protokolu IPv4 přestává být pro rozsáhlou a stále se zvětšující síť Internet dostačující, byl v roce 1998 standardizován protokol IPv6, který postupně nahrazuje dosavadní IPv4. Protokol IPv6 má větší adresovací prostor než IPv4, a to celých 128 bitů. Na rozdíl od IPv4 pokryje IPv6 adresovací potřeby sítě Internet na velmi dlouhou dobu. Upravena byla také hlavička gramu, která je zjednodušena a přizpůsobena potřebám modularity a flexibility, aby ji bylo možné podle potřeby rozšiřovat. Dále je zavedena možnost přiřadit zprávám prioritu a také nové dvacetibitové pole, tzv. značka toku (flow label), které spolu s adresami zdroje a příjemce dat může být využito k jednoznačné identifikaci toku dat. V případě IPv4 byl datový tok identifikován pěticí bitových polí reprezentujících adresu zdroje, adresu příjemce, zdrojový port, cílový port a protokol transportní vrstvy (např. UDP nebo TCP). Při použití IPv6 mohou směrovače (router) rychleji směrovat pakety, neboť nemusejí analyzovat celou hlavičku. Dále je v IPv6, podobně jako v rozšířené verzi IPv4, zaveden také bezpečnostní mechanismus. Ve zkratce to znamená, že obsah paketů může být na ochranu před nežádoucím čtením zašifrován a že ve vrstvě 3 modelu OSI lze autentizovat přijímací i vysílací stanice a obsah paketu. AUTOMA 3/2007 čas strana A (klient) Změněna byla také klasifikace sítí. Způsob adresování zpráv je přizpůsoben jejich klasifikaci na zprávy typu multicast, anycast a unicast. Adresování typu broadcast se v IPv6 nepoužívá, protože je implementováno do zpráv typu multicast (viz názvoslovnou poznámku v rámečku na str. 87). Struktura gramu protokolu IPv6 je znázorněna na obr Transportní vrstva Transportní vrstva využívá služby síťové vrstvy a realizuje spojení pro uživatelské počítačové programy. Těchto programů může být i několik, takže mezi dvěma stanicemi (počítači apod.) může být současně navázáno SYN SYN + ACK a) b) ACK Obr. 7. Způsob (a) navázání a (b) ukončení spojení s protokolem TCP (SYN synchronize: žádost o synchronizaci čísel sekvence; ACK acknowledgment: potvrzení příjmu předchozí zprávy; FIN final: ukončení vysílání, vysílač v rámci daného spojení již nebude odesílat další ) několik různých spojení. V transportní vrstvě je zaveden např. protokol TCP (Transmission Control Protocol), který podporuje spojovanou službu a je sestaven tak, aby umožňoval zabezpečený (error free) přenos větších objemů dat. Bezchybný příjem dat je kontrolován vysílací stanicí pomocí potvrzování aktivovaného přijímací stanicí. Není-li přijetí paketu potvrzeno do určité doby, vysílač pošle předmětný paket opakovaně. Tak lze chybu nejen detekovat, ale i odstranit. Uvedený algoritmus (označovaný jako Nagelův) umožňuje také přizpůsobit rychlosti vysílače a přijímače prostřednictvím mechanismu upravujícího délku vysílacího okna. Zařízení může současně ustavit několik spojení vrstva SYN strana B (server) strana A (klient) FIN ACK FIN + ACK HTTP DNS Telnet SMTP SNMP FTP BootP DHCP TCP UDP ARP IP ICMP NDP CSMA/CD Ethernet strana B (server) Obr. 8. Protokoly nejčastěji používané v rámci modelu OSI (viz text) s druhými stanicemi. Protokolem TCP rovněž řídí navazování spojení. Po dobu trvání spojení mezi dvěma aplikačními programy TCP vytváří obousměrný duplexní virtuální přenosový kanál. Struktura paketu protokolu TCP je znázorněna na obr. 6. Způsob, jakým TCP navazuje a ukončuje spojení, je znázorněn na obr. 7. Postup při navazování spojení je následující [1]: 1. Zařízení, které spojení s použitím protokolu TCP (spojení TCP) inicializuje (klient), pošle zprávu SYN k zamýšlenému komunikačnímu partnerovi (serveru). Tato zpráva indikuje úmysl ustavit spojení TCP. Současně zařízení posílá číslo portu serveru, na které bude klient posléze připojen, a číslo sekvence (Initial Sequence Number ISN) spojení. 2. Server odpoví na akci klienta svou vlastní zprávou SYN s vlastní ISN a současně pošle potvrzovací zprávu (ACK) s ISN klienta zvětšeným o Klient odpoví na SYN serveru potvrzovací zprávou s ISN serveru zvětšeným o 1. Po uvedené trojnásobné výměně potvrzení spojení (handshake) si obě stanice klient a server mohou začít vyměňovat, přičemž každá zpráva je potvrzována (ACK). Spojení se ukončuje opět trojnásobným handshake posíláním zprávy o ukončení spojení (FIN). Dojde-li k přerušení komunikace, vrstva TCP o tom uvědomí příslušnou vyšší vrstvu komunikačního modelu. Porty, jejichž čísla jsou integrována do zpráv, fungují jako rozhraní k aplikačním programům (úlohám). Pro některé úlohy jsou rezervovány určité porty (tzv. well-known ports např. port 80 je rezervován pro HTTP). Pokud port pro navazované spojení není rezervován, port se rezervuje při navazování spojení. Kombinace adresy IP zařízení a čísla portu, která se nazývá socket, reprezentuje globálně unikátní koncový bod pro komunikaci. Funkci vrstvy 4 v RM ISO/OSI může realizovat také protokol UDP (User Datagram Protocol). Ten však je, na rozdíl od TCP, jednosměrný, což znamená, že vysílající stanice nedostává od přijímající stanice žádnou zpětnou informaci o korektnosti nebo ztrátě přenášených dat. Přenos prostřednictvím UDP je rychlejší a protokol je kratší než TCP, neumožňuje však zjistit chybu při přenosu. Detekce chyby při spojení zde musí být řešena v aplikační vrstvě, která je adresována přes porty podobně jako u TCP. Protokol UDP se používá tehdy, kdy je důležitější získat z procesu v reálném čase než využít sice zabezpečený, ale pomalý přenos kompletním protokolem TCP. Tedy UDP je vhodný protokol pro cyklický a rychlý přenos dat. 7. Aplikační vrstva Aplikační vrstva tvoří rozhraní komunikačního a uživatelského procesu. Proto proto- 89

5 koly vrstvy 7 v síti Ethernet TCP/IP podporují obecné potřeby otevřené komunikace běžné v oboru informatiky (IT). Zatímco skupina protokolů TCP/IP zajišťuje navázání, udržení a zabezpečení komunikace mezi účastníky, protokoly aplikační vrstvy 7 umožňují všem účastníkům navzájem si rozumět. K tomu je opět nutné použít jednotná pravidla, podle nichž se jednotlivé zprávy od komunikujících účastníků vytvářejí, tedy příslušné protokoly aplikační vrstvy (aplikační protokoly). Na obr. 8 je přehled protokolů nejčastěji používaných v síti Ethernet TCP/IP pro účely internetu a IT obecně, včetně běžných aplikačních protokolů. V následujícím textu je přiblíženo několik běžných aplikačních protokolů známých z IT. Zjistit adresu IP zařízení na ARP PING ICMP Ethernet HTTP základě adresy MAC umožňují např. aplikační protokoly BootP (Bootstrap Protocol) nebo DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol). V obou případech je v síti vyhrazen počítač, který pracuje jako server vyřizující převod adres MAC zařízení na adresy IP. Server BootP přiřazuje adresy IP na základě fixní tabulky adres, DHCP dovoluje přidělovat adresy dynamicky. Pro převod adres srozumitelných lidem, tedy jmen v textové podobě (např. na adresy IP je určen protokol DNS (Domain Name Service), který na principu stromové struktury bází vyhledává odpovídající adresy. Pro správu zařízení v síti jsou potřebné protokoly jako SNMP (Simple Network Management Protocol), což je asynchronní protokol umožňující číst a zapisovat poskytovaná zařízeními. Dále se běžně používají protokoly poskytující možnost realizovat terminálové připojení ke vzdálenému systému, jako je Telnet (Terminal Over Network) nebo SSH (Secure Shell). Pro přenos dat mezi systémy se používají aplikační protokoly jako FTP (File Transfer Protocol) nebo jeho zabezpečená varianta SFTP (Secure FTP). Mezi nejznámější patří HTTP (HyperText Transfer Protocol) pro přenos webových stránek nebo SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), poskytující služby elektronické pošty. Množství aplikačních protokolů nad Ethernet TCP/IP je díky internetu obrovské. SMTP POP3 TCP PPP, DSL, ISDN, RS-232 FTP FFDI Obr. 9. Úplný referenční model Ethernet TCP/IP pro oblast IT s internetovými a intranetovými protokoly důležitými pro průmyslovou komunikaci (zkratky podle tab. 1) Telnet IP TFTP DHCP ATM DNS UDP SNMP NTP token ring Přitom vznikají stále nové protokoly, ať již zcela, nebo jako náhrada dosavadních. Dosud uvedené protokoly představují jen naprostý základ. Pro získání alespoň rámcového přehledu je v tab. 1 uveden seznam názvů a zkratek běžných protokolů pro Ethernet TCP/IP, vždy s krátkou charakteristikou, a to včetně aplikačních protokolů používaných v IT. Dále je na obr. 9 ukázán úplný referenční model Ethernet TCP/IP pro oblast IT, včetně internetových a intranetových protokolů, které jsou důležité i pro průmyslovou komunikaci vzhledem k tomu, že téměř všechny varianty průmyslového Ethernetu ve větší či menší míře umožňují komunikaci v síti Internet. Zatímco aplikační protokoly pro účely IT jsou v celé své šíři jednotně používány abonenty sítě Internet i dalších sítí typu LAN, a umožňují tak tvorbu homogenních komunikačních struktur, existující aplikační protokoly pro automatizaci nad systémem Ethernet TCP/IP jsou vzájemně nekompatibilní. Například organizace ODVA zavedla pro komunikaci po Ethernetu aplikační protokol Ethernet/IP, organizace IDA Group používá modifikaci aplikačního protokolu Modbus pod názvem Modbus/TCP, organizace uživatelů sítě Profibus (PNO) využívá protokoly skupiny Profinet apod. O těchto aplikačních protokolech nad systémem Ethernet TCP/ /IP pro automatizaci budou pojednávat další díly seriálu. 8. Závěr Druhý díl seriálu článků o průmyslovém Ethernetu byl věnován referenčnímu modelu otevřené komunikace ISO/OSI, který před více než dvaceti lety definovala organizace ISO. Bylo ukázáno na souvislost tohoto referenčního modelu s komunikačním modelem Ethernet TCP/IP a vysvětleny funkce a protokoly jednotlivých vrstev, do kterých se uvedený model Ethernet TCP/IP zobrazuje. Článek poskytuje základní informace o fyzické, spojové, síťové a transportní vrstvě. V závěru je uveden přehled aplikačních protokolů nad standardem Ethernet TCP/IP pro IT a jsou nastíněny obtíže související se současnou nekompatibilitou již používaných aplikačních protokolů pro automatizaci. Literatura: [1] LÜDER, A. LORENTZ, K.: IAONA Handbook Industrial Ethernet. 2 nd edition, IAO- NA, April [2] COOKSLEY, M.: SNMP Einsatz eines Netzwerk Management. SPS Magazin, Ausgabe 12+1/2002. [3] MARSHALL, P. S.: Industrial Ethernet. ISA, USA, 2002, ISBN [4] KABELOVÁ, A. DOSTÁLEK, L.: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 3. vydání. Computer Press, Brno, 2002, ISBN: [5] BAUMANN, G.: Ethernet: Grundlagen Technologie. SPS Magazin, Ausgabe 8/2002. [6] ZEZULKA, F. HYNČICA, O.: Průmyslový Ethernet I: Historický úvod. Automa, 2007, roč. 13, č. 1, s prof. Ing. František Zezulka, CSc. Ing. Ondřej Hynčica UAMT FEKT VUT v Brně krátké zprávy Představení procesních přístrojů pro vodárenství Pro pracovníky ve vodárenství připravila společnost Siemens letos v lednu tematické setkání TIA na dosah. Představila na něm svou nabídku procesních přístrojů vhodných pro dodávky vody a měření její spotřeby. Pro měření průtoku dominují tomuto oboru magnetické indukční průtokoměry; firma Siemens představila své přístroje Sitrans FM Magflow a bateriově napájené průtokoměry MAG Jako novinka zde byl uveden ultrazvukový příložný průtokoměr Sitrans F US. Společnost Siemens dále vyvinula přístroj pro kontrolu průtokoměrů v místě instalace. Verifikátor Magflow otestuje celý elektronický systém od vstupu signálu po výstup, vyzkouší těsnost izolace a provede zkoušku magnetického chování snímače. Na semináři byly také představeny četné přístroje pro měření výšky hladiny: hydrostatické hladinoměry Sitrans MPS, ultrazvukové přístroje Probe LU, MultiRanger apod. Pro doplnění sortimentu Siemens spolupracuje se společností Hach Lange, která se specializuje na analýzu kapalin a plynů a dodává veškeré analyzátory používané ve vodárenství (kyslíku, ph, kalů, dusičnanů atd.). Seminář byl tentokrát obohacen o živé předvedení procesních přístrojů. Přistavený kamion, tzv. PI truck, byl zařízen jako demonstrační místnost, v níž byly nainstalovány provozní přístroje pro měření tlaku, teploty, průtoku a výšky hladiny a dalších veličin. (ev) 90 AUTOMA 3/2007

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. 4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI

Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy: POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout

Více

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008

Více

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných

Více

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005 Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování

Více

Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz ISO_OSI 2 Obsah 1. bloku Vrstvový model Virtuální/fyzická komunikace Režie přenosu Způsob přenosu

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních

Více

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako

Více

EU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013

EU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Komunikační protokoly v počítačových sítích Číslo materiálu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)

Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem

Více

Technologie počítačových sítí 2. přednáška

Technologie počítačových sítí 2. přednáška Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva

Více

Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI

Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI Počítačové sítě ve vrstvách model ISO/OSI Vzhledem ke komplikovanosti celého systému přenosu dat po sítích bylo vhodné nahlížet na přenosové sítě v určitých úrovních. Pro představu: Jak a čím budeme přenášet

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

Projekt IEEE 802, normy ISO 8802

Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Rozdělení (typy) sítí

Rozdělení (typy) sítí 10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

Systémy pro sběr a přenos dat

Systémy pro sběr a přenos dat Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod

Více

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 počítačových sítí Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 Základní pojmy z počítačových sítí Základní pojmy Protokol popisuje

Více

Definice pojmů a přehled rozsahu služby

Definice pojmů a přehled rozsahu služby PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly

Více

Architektura TCP/IP v Internetu

Architektura TCP/IP v Internetu Architektura TCP/IP v Internetu Síťová architektura Internetu - TCP/IP Soustava protokolů TCP/IP je v současné době nejpoužívanější v nejrozsáhlejším konglomerátu sítí - Internetu. Řekne-li se dnes TCP/IP,

Více

Semestrální práce CC3 TCP/IP transport a aplikace

Semestrální práce CC3 TCP/IP transport a aplikace Semestrální práce CC3 TCP/IP transport a aplikace Datum: 23.3. 2007 Vypracoval: Aleš Skopal, Radek Žilka Obsah TCP/IP... 2 Historie a vývoj of TCP/IP... 3 Filosofie TCP/IP... 3 Aplikační vrstva...3 Transportní

Více

Co je to počítačová síť?

Co je to počítačová síť? Co je to počítačová síť? Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak, aby mohli navzájem sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná o prostředky hardwarové nebo softwarové.

Více

SPŠ a VOŠ Písek, Písek, K. Čapka 402. Učební texty. Datové sítě I. Vypracovala: Mgr. Radka Pecková

SPŠ a VOŠ Písek, Písek, K. Čapka 402. Učební texty. Datové sítě I. Vypracovala: Mgr. Radka Pecková Učební texty Datové sítě I Vypracovala: Mgr. Radka Pecková CZ.1.07/2.1.00/32.0045 ICT moderně a prakticky 1 Obsah Výukové cíle... 3 Předpokládané vstupní znalosti a dovednosti... 3 1 Úvod... 4 2 Základní

Více

Distribuované systémy a počítačové sítě

Distribuované systémy a počítačové sítě Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem

Více

Modemy a síťové karty

Modemy a síťové karty Modemy a síťové karty Modem (modulator/demodulator) je zařízení, které konvertuje digitální data (používané v PC) na analogové signály, vhodné pro přenos po telefonních linkách. Na druhé straně spojení

Více

Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace

Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Počítačové sítě Téma: Počítačové sítě Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK1 Hodina: 21-22 Číslo: III/2 4. Síťové

Více

Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006

Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně

Více

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Informatika pro devátý ročník

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Informatika pro devátý ročník Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Informatika pro devátý ročník Název DUM: VY_32_INOVACE_5A_5_Protokoly_a_porty Vyučovací předmět: Informatika

Více

Přednáška 9. Síťové rozhraní. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 9

Přednáška 9. Síťové rozhraní. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 9 Přednáška 9 Síťové rozhraní. 1 Počítačové sítě Sítě jsou složité pro zjednodušení jsou řešeny po vrstvách ISO/OSI model od teorie k praxi příliš se neujal 7 vrstev TCP/IP model od praxe k teorii sada protokolů

Více

Telekomunikační sítě LAN sítě

Telekomunikační sítě LAN sítě Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě LAN sítě Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120214_kapitola3

Více

A7B36PSI Úvod 1/29. Jan Kubr. Honza Kubr - 1_uvod

A7B36PSI Úvod 1/29. Jan Kubr. Honza Kubr - 1_uvod A7B36PSI Úvod 1/29 A7B36PSI přednášející: kubr@fel.cvut.cz,místnost KN:E-435,(22435) 7628 cvičící: Ondřej Votava votavon1@fel.cvut.cz, KN:E-22,(22435) 7296, Michal Medvecký medvem1@fel.cvut.cz, KN:E-435,(22435)

Více

Počítačové sítě. 30.11.2004 20:06 1 z 29

Počítačové sítě. 30.11.2004 20:06 1 z 29 Počítačové sítě 30.11.2004 20:06 1 z 29 Obsah Úvod Historie počítačových sítí Definice základních pojmů síťové problematiky Počítačová síť Topologie sítí Komunikace v počítačové síti Model propojování

Více

X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006

X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO přednášející: Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost G2,(22435) 7628 cvičící: Jan Kubr Jiří Smítka smitka@fel.cvut.cz, G2, 7629 Pavel Kubalík xkubalik@fel.cvut.cz,

Více

OSI TCP/IP Aplikace a protokoly 7. aplikační 6. presentační 5. relační

OSI TCP/IP Aplikace a protokoly 7. aplikační 6. presentační 5. relační 3. TCP/IP Z ISO/OSI vychází i množina protokolů TCP/IP. Protokol TCP/IP vznikl původně jako komunikační protokol ministerstva obrany USA pro sjednocení počítačové komunikace v rámci ARPANET. Slouží ke

Více

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní

Více

Ethernet Historie Ethernetu Princip

Ethernet Historie Ethernetu Princip 11 Ethernet Ethernet je technologie, která je používaná v budování lokálních sítích (LAN). V referenčním modelu ISO/OSI realizuje fyzickou a spojovou vrstvu, v modelu TCP/IP pak vrstvu síťového rozhraní.

Více

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková Internet a jeho služby Ing. Kateřina Ježková Osnova předmětu (1) 1. Princip, funkce a vznik historie Internetu. 2. Důležité protokoly - komunikační, transportní, aplikační. 3. Adresy na Internetu -číselná

Více

Local Interconnect Network - LIN

Local Interconnect Network - LIN J. Novák Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering Dept. Of Measurement Distributed Systems in Vehicles CAN LIN MOST K-line Ethernet FlexRay Základní charakteristiky nízká

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

LAN - lokální síť (Local Area Network).

LAN - lokální síť (Local Area Network). Vzájemné propojení počítačů mezi sebou lze realizovat různými způsoby. Nejjednodušší způsob představuje přímé propojení dvojic počítačů samostatným datovým okruhem. Společnosti si instalují počítačové

Více

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2 IPZ laboratoře Analýza komunikace na sběrnici USB L305 Cvičení 2 2008 Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan Obsah cvičení Fyzická struktura sběrnice USB Rozhraní, konektory, topologie, základní

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Vyhrazené spojení krátkého rozsahu (DSRC) Datová

Více

Počítačové sítě Datový spoj

Počítačové sítě Datový spoj (Data Link) organizovaný komunikační kanál Datové jednotky rámce (frames) indikátory začátku a konce signálu, režijní informace (identifikátor zdroje a cíle, řídící informace, informace o stavu spoje,

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802: standardy pro lokální sítě. podvrstvy

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802: standardy pro lokální sítě. podvrstvy Ethernet Vznik Ethernetu 1980 DIX konsorcium (Digital, Intel, Xerox) určen pro kancelářské aplikace sběrnicová topologie na koaxiálním kabelu přístup k médiu řízen CSMA/CD algoritmem přenosová rychlost

Více

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly Architektura Počítačová síť, jako je např. založená na IP, představuje složitý systém Lze ji rozložit do několika vrstev o Zjednodušení implementace o Jednodušší k pochopení i-tá vrstva o využívá služeb

Více

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje CO JE TO SÍŤ? Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak aby mohli navzájem sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná o prostředky hardwarové nebo softwarové. Před

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Osnova = Základní vlastnosti transportní vrstvy = Zodpovědnosti transportní vrstvy = Vlastnosti transportní vrstvy = Protokoly transportní vrstvy = TCP

Více

SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu?

SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu? SÍTĚ OTÁZKY 1) Přenos signálu a. Vyjmenujte média pro šíření a přenosy signálu? Koaxiál, kroucená dvoulinka, optický kabel, bezdrátový přenos b. Jaké jsou charakteristické atributy analogového signálu?

Více

Technologie počítačových komunikací

Technologie počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz

Více

Protokoly a Internet. Miloš Hrdý. 19. listopadu 2007

Protokoly a Internet. Miloš Hrdý. 19. listopadu 2007 Protokoly a Internet Miloš Hrdý 19. listopadu 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Protokoly 2 2.1 Odeslání zprávy............................ 2 2.2 Protokol IP.............................. 4 2.3 Protokoly vyšších

Více

Počítačové sítě Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7.

Počítačové sítě Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7. Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7. Aplikační vrstva přístup ke komunikačnímu systému, k síťovým službám 6. Prezentační

Více

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS) Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou

Více

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně

Více

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Škola SOŠ a SOU Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Miriam Sedláčková Číslo VY_32_INOVACE_ICT.3.01 Název Teorie internetu- úvod Téma hodiny Teorie internetu Předmět

Více

Obsah PODĚKOVÁNÍ...11

Obsah PODĚKOVÁNÍ...11 PODĚKOVÁNÍ..........................................11 ÚVOD.................................................13 Cíle knihy............................................. 13 Koncepce a přístup.....................................

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo didaktického materiálu EU-OVK-VZ-III/2-ZÁ-319. Počítačové sítě

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo didaktického materiálu EU-OVK-VZ-III/2-ZÁ-319. Počítačové sítě Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo didaktického materiálu EU-OVK-VZ-III/2-ZÁ-319 Druh didaktického materiálu DUM Autor Ing. Renata Zárubová Jazyk čeština

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Síťové protokoly. Filozofii síťových modelů si ukážeme na přirovnání:

Síťové protokoly. Filozofii síťových modelů si ukážeme na přirovnání: Provoz na síti musí být řízen určitými předpisy, aby dorazila na místo určení a nedocházelo ke kolizím. Tato pravidla se nazývají síťové protokoly. Síťových protokolů je mnoho, a každý zajišťuje specifickou

Více