Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Eukaryotická buňka. Milan Dundr"

Transkript

1 Eukaryotická buňka Milan Dundr

2 Buněčné jádro:

3 jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána plynule přechází v ER jaderné póry

4 Chromozóm = nositel zakódované dědičné informace 2 chromatidy centromera primární konstrikce sekundární konstrikce satelit

5 Chromozóm

6 Chromozóm

7 Chromozóm

8 Telomery na obou koncích chromozómů umožňují kopírování DNA (replikaci) programovaný počet dělení?

9 Počet chromozómů haploidní (n) x diploidní (2n) viditelnost před dělením a při něm počet určuje druh: člověk (2n=46) kukuřice (2n=20) hrách (2n=14) moucha (2n=8) kapr (2n=104)

10 Počet chromozómů

11 = tekutá hmota (karyoplazma) vjádře s chromozómy Chromatin

12 Buněčné jádro řídící centrum buňky; syntéza DNA a RNA lze jej řadit mezi membránové organely

13 Jadérko (nucleolus) vjádře jedno nebo několik tvorba ribozómů (geny pro rrna) zproteinů importovaných z cytoplazmy vytvářeny podjednotky a transportovány zpět do cytoplazmy jadernými póry

14 Buněčné povrchy:

15 biomembrána BUNĚČNÉ POVRCHY: Plazmatická membrána =dvojvrstva fosfolipidů sproteiny a glykoproteiny součástí bývá i cholesterol fluidní mozaika

16 Kompartmentace buňky rozděluje eukaryotickou buňku do kompartmentů (podprostorů)

17 Plazmatická membrána reguluje příjem a výdej látek (přechody látek přes membránu) přijímá signály z okolí, předává signály ven

18 Plazmatická membrána tloušťka 5 nm (=asi 50 atomů) není vidět ve světelném mikroskopu prostoupena proteinovými kanály a pumpami, čidly

19 Plazmatická membrána polopropustná (semipermeabilní): obecně: čím menší a rozpustnější v oleji je molekula, tím snadněji projde malé nepolární molekuly (O 2, CO 2 ) rychle projdou

20 Plazmatická membrána polopropustná (semipermeabilní): nenabité polární molekuly jsou-li malé, také projdou: voda a ethanol projdou rychle glycerol projde pomaleji glukosa projde jen stěží

21 Plazmatická membrána polopropustná (semipermeabilní):

22 Plazmatická membrána polopropustná (semipermeabilní): ionty a nabité molekuly (K+, Na+) neprojdou větší molekuly (sacharidy, AK, proteiny, nukleotidy) procházejí příliš pomalu proto jsou transportovány membránovými proteiny

23 BUNĚČNÉ POVRCHY: Buněčná stěna (BS) jen u rostlinných buněk a buněk hub!! z polysacharidů celulosa u rostlin chitin u hub a z bílkovin pevná, určuje tvar buňky oboustranně propustná

24 Buněčná stěna vní: vlákna celulosy (buničiny) ve dřevě ligninová síť u hub chitin

25 Buněčná stěna

26 Buněčná stěna

27 Cytoplazma (=cytosol) = viskózní (vazký), koncentrovaný gelovitý roztok mnoha malých i velkých molekul natěsnaných blízko vedle sebe zcela vyplňuje prostor buňky

28 Cytoskelet (kostra buňky): u všech eukaryotických buněk tvoří soustavu trámů, nosníků, lan a motorů, která dodává buňce její mechanickou pevnost, ovlivňuje její tvar, pohání a řídí její pohyby

29 =vlákénka Cytoskelet: mikrofilamenta bílkoviny podobné svalovým buňkám tenká a pružná vbuňce tvoří svazky

30 zkracují se a natahují způsobují pohyb cytoplazmy uvnitř buňky i aktivní pohyb buněk (např. měňavkovitý) Cytoskelet: mikrofilamenta

31 v rostlinné buňce pohání organely (např. mitochondrie) po cytoskeletárních kolejích Cytoskelet: mikrofilamenta

32 = nejtlustší vlákna, která mají tvar dutých trubiček Cytoskelet: mikrotubuly

33 jsou v centrozómu podílejí se na vzniku dělicího vřeténka (centrozóm organizuje mikrotubuly do dělicího vřeténka) Cytoskelet: mikrotubuly

34 organizují vnitřek buňky umožňují vnitrobuněčný transport organely se pohybují podél mikrotubulů Cytoskelet: mikrotubuly

35 řasinky a bičíky obsahují stabilní mikrotubuly, které jim umožňují pohyb (9 + 2) Cytoskelet: mikrotubuly

36 Cytoskelet střední filamenta = pevná, odolná vlákna ochraňují buňky proti mechanickému stresu

37 BUNĚČNÉ ORGANELY:

38 Ribozómy = místo syntézy bílkovin buď volné v cytoplazmě nebo vázané na ER drsné ER

39 Ribozómy ze 2 podjednotek (menší a větší) obsahují rrna a více než 50 druhů proteinů

40 Ribozómy prokaryotická buňka klidová jich - několik set rostoucí i více obě podjednotky - menší hmotnosti než u eukaryotické buňky eukaryotická buňka v cytoplazmě miliony ribozómů

41 Ribozómy vznikají vjádře (resp. v jadérku) transportovány do cytoplazmy jadernými póry (každá podjednotka zvlášť)

42 Ribozóm obě podjednotky se spojují na mrna syntetizují podle ní protein po ukončení syntézy se opět oddělí

43 v eukaryotické buňce jeden ribozóm připojí k rostoucímu řetězci 2 AK za minutu v bakteriální buňce ještě asi 10x rychlejší Ribozóm

44 zodpovídá za nasednutí trna na kodóny mrna Ribozóm malá podjednotka

45 katalyzuje vznik peptidové vazby mezi AK a polypeptidový m řetězcem Ribozóm velká podjednotka

46 Endoplazmatické retikulum (ER) z biomembrány (nejrozsáhlejší membránový systém v eukaryotické buňce)

47 Endoplazmatické retikulum (ER) =systém navzájem propojených zploštělých měchýřků (kanálků); nepravidelný labyrint buněčných prostorů; obklopují jádro a pronikají do celé buňky

48 Endoplazmatické retikulum (ER) ploché váčky se nazývají cisterny (i jaderný obal je jednou cisternou) vnější jaderná membrána plynule přechází v ER

49 Endoplazmatické retikulum připojeny ribozómy syntéza bílkovin drsné

50 Endoplazmatické retikulum syntéza glykolipidů syntéza některých hormonů detoxikace řady molekul (včetně alkoholu v jaterních buňkách) hladké

51 Endoplazmatické retikulum místo vzniku většiny složek buněčné membrány ukládá a transportuje produkty syntetizované buňkou vznikají vněm materiály určené pro export zbuňky

52 Golgiho aparát (G. systém) = stohy zploštělých membránových váčků znich se odškrcují malé váčky

53 Golgiho aparát (G. systém) základní útvar ze 6 paralelně uspořádaných cisteren = diktyozóm Golgiho komplex může být tvořen větším počtem prostorově vzdálených diktyozómů diktyozóm

54 Golgiho aparát (G. systém) obvykle poblíž jádra přijímá a mění molekuly vyrobené v ER (proteiny a lipidy) poté je směřuje do okolí buňky (sekrece) nebo do různých jejích částí

55 Golgiho aparát (G. systém)

56 Lysozomy =malé nepravidelné organely v nich vnitrobuněčné trávení odbourávají nežádoucí molekuly pro recyklaci nebo vyloučení malé membránové váčky s trávicími enzymy

57 Lysozomy odbourávají opotřebované organely i makromolekuly a částice, které buňka pohltila při endocytóze u poškozené buňky (nebo po její smrti) způsobí autodestrukci nejsou v rostlinných buňkách, kde jejich funkci plní vakuoly

58 Vakuoly =velké membránové měchýřky naplněné vodným roztokem nejrůznějších látek (zásobní a odpadní látky, trávicí enzymy) obsah se nazývá buněčná šťáva biomembrána = tonoplast

59 především u rostlinných buněk (u živočišných pouze trávicí, vylučovací a pulsující vakuoly) Vakuoly

60 Vakuoly mladé buňky více menších vakuol staré buňky jedna velká vakuola cytoplazma a buněčné jádro zatlačeny k okraji jádro často zploštělé

61 Peroxizomy = malé organely s jednoduchou membránou je jich asi 400 v jedné buňce

62 Peroxizomy obsahují enzymy odbourávají lipidy ničí toxické molekuly (oxidací) odbourávají nebezpečný H 2 O 2

63 Bičík u Prokaryot =tenké (14 nm) spirálně stočené vlákno delší než buňka zakotveno v plazmatické membráně v bílkovinném prstenci, který je jakýmsi ložiskem, vněmž se bičík otáčí (další ložisko je vbuněčné stěně)

64 pohyb bakterie se uskutečňuje otáčením polotuhého bičíku buňka tak spotřebovává energii Bičík u Prokaryot

65 Bičík u Eukaryot asi nemá vývojově nic společného sbičíkem prokaryot 250 nm v průměru na povrchu membrána, která je pokračováním plazmatické membrány

66 Bičík u Eukaryot uvnitř mikrotubuly (9 + 2) pohyb bičíku = klouzání mikrotubulů po sobě spotřeba ATP (dodán z cytoplazmy) prvoci, spermie apod.

67 Řasinky (brvy, cilie): = vláskovité výběžky buněčného povrchu; průměr kolem 250 nm uvnitř svazek mikrotubulů jako u eukaryotického bičíku

68 Řasinky (brvy, cilie): svazek mikrotubulů vyrůstá z bazálního tělíska vcytoplazmě; povrch řasinky je kryt membránou též uspořádání 9 + 2

69 Centriola není vbuňkách vyšších rostlin = světlolomné tělísko poblíž jádra tvořeno svazečkem mikrotubulů

70 Centriola okolo je dvůrek světlolomné cytoplazmy = centrosféra spolu s centriolou tvoří centrozóm

71 před dělením buňky se centrozóm zdvojí (diplozóm) a vytváří dělící vřeténko (organizuje mikrotubuly) Centriola

72 Centriola

73 SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY: předpokládá se, že vznikly endosymbiózou Lynn Margulis (nar. 1938) americká bioložka znaky: mají dvojitou membránu, vlastní DNA (kruhovou), množí se dělením; mají i vlastní ribozómy (velikostí odpovídají prokaryotickým) a syntetizují vlastní bílkoviny

74 Lynn Margulis

75 mitochondrie plastidy SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY:

76 Mitochondrie ve všech eukaryotických buňkách v 1 buňce až několik tisíc

77 Mitochondrie dvojitá biomembrána, vnitřní silně zřasená (přepážky, kristy, cristae zvětšený povrch) nebo až trubičkovitá uvnitř hmota matrix

78 Mitochondrie

79 Mitochondrie vyvinuly se endosymbiózou z bakterií pohlceny předkem dnešních eukaryotických buněk vnější membrána je obal hostitelské buňky

80 Mitochondrie mají vlastní mitochondriální DNA (mtdna) množí se dělením

81 Mitochondrie = energetické centrum buňky spotřebováván kyslík, uvolňuje se oxid uhličitý buněčné dýchání

82 Mitochondrie - ATP energie skladována v chemické formě: ATP = adenosintrifosfát nukleotid RNA adenosinmonofosfát + dva fosfáty připojené makroergními /energeticky bohatými/ vazbami

83 Mitochondrie - ATP vznik ATP v mitochodriích = oxidační (oxidativní) fosforylace ADP + P (fosfát) + energie ATP AMP + P-P (bifosfát) + energie ATP ATP ADP + P + energie ATP AMP + P-P + energie

84 Endosymbióza

85 Plastidy: Chromoplasty Chloroplasty Leukoplasty

86 Chromoplasty obsahují červená a žlutá asimilační barviva nerozpustná ve vodě karotenoidy xanthofyly v červeně, žlutě a oranžově zbarvených květech a plodech

87 Chloroplasty dvojitá membrána teorie endosymbiózy vyvinuly se ze sinic pohlceny ranou eukaryotní buňkou jen u rostlin, řas a rostlinných bičíkovců

88 Chloroplasty zploštělé membránové měchýřky thylakoidy grana granární thylakoidy stupňovitě nad sebou uložené uvnitř hmota (bílkovinná plazma) stroma v ní stromatární thylakoidy

89 Chloroplasty mají vlastní DNA množí se dělením

90 Chloroplasty fotosyntéza fotosyntéza vytvářejí molekuly potravy (sacharidy) a kyslík vznik ATP při fotosyntéze v chloroplastech = fotosyntetická fosforylace (fotofosforylace)

91 Chloroplast

92 Chloroplasty

93 Leukoplasty v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky, vnitřní části stonků) hromadí se v nich zásobní látky škrob bílkoviny lipidy

94 Buněčné inkluze volně uvnitř rostlinných buněk např.: škrobová zrna mikrokapénky tuků

95 Buněčné inkluze krystalky šťavelanu vápenatého (Dieffenbachia, šťavel, suché suknice cibule) silice (miříkovité, hluchavkovité aj.)

96 Rostlinná x živočišná buňka

97 Co má rostlinná buňka (ale nemá živočišná buňka): buněčnou stěnu plastidy vakuoly

98 Co má živočišná buňka (ale nemá rostlinná buňka): lysozómy centriolu nemají vyšší rostliny

99

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Prokaryotní a eukaryotní buňka 2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní

Více

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)

Více

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF 1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D. BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné

Více

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení

Více

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

Souhrnný test A. 3. c,d

Souhrnný test A. 3. c,d Souhrnný test A Platí: 1. Molekuly bílkovin jsou stavební součástí 1. a,b a) všech protilátek, b) některých hormonů, 2. c,d c) enzymů katalyzujících pochody buněčného metabolismu, 3. b,c,d d) všech buněčných

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

1. Buňka základní funkční jednotka organismu Obsah kapitoly 1. Buňka základní funkční jednotka organismu 1.1 Stavba eukaryotní živočišné buňky 1.1.1. Biologické membrány a jejich základní složky 1.1.2 Membránové organely buňky 1.1.3. Nemembránové

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu

Více

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola 4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,

Více

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot

Více

Biologie buňky struktura

Biologie buňky struktura Biologie buňky struktura Jana Horáková Jana.horakova@tul.cz Doporučená literatura o Alberts B. et al., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science o Pecka M., 2002, Laboratorní hematologie

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie

Více

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger

Více

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza

Více

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky

Více

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Základy světelné mikroskopie

Základy světelné mikroskopie Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší

Více

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č.

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. Maturitní téma č. 3 BUŇKA Živá buňka = vyšší stavební a funkční prvek, který je již schopen všech základních projevů života, existující v přírodě často i jako samostatný organismus (např. bakterie, kvasinka,

Více

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz

Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní

Více

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové 1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce

Více