Cytologie I, stavba buňky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Cytologie I, stavba buňky"

Transkript

1 Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky:

2 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka organizmu, schopná všech základních životních funkcí. Proces diferenciace vede u mnohobuněčných organizmů k morfologickému rozrůznění buněk vzhledem k jejich specifickému funkčnímu uplatnění. Cytologie si při popisu buňky všímá obecných principů, společných všem buňkám. aktinové filamentum intermediární filamentum mitochondrie plazmatická membrána drsné endoplazmatické retikulum (GER) ribosom centriola sekreční granulum cytosol Golgiho aparát transportní váček hladké endoplazmatické retikulum (SER) jaderný obal jádro jaderný pór lyzosom mikrotubulus peroxisom Stevens and Lowe 1993, Histology CYTOPLAZMA Cytosol tekutá složka cytoplazmy obsahuje 1) buněčné organely charakteristická morfologická stavba a specifická funkce 2) cytoskelet síť submikroskopických tubulů a filament podpůrná funkce a pohyb 3) buněčné inkluze pasivní složka cytoplazmy, neuplatňují se aktivně v životních procesech 1

3 PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA Odděluje vnitřní prostředí buňky (intracelulární) od jejího okolí (extracelulární). Složení Lipidová složka fosfolipidová dvojvrstva a vložené molekuly cholesterolu glykolipidy vnější strana Proteiny integrální zabudované do membrány transmembránové prostupují celou membránou periferní vázané elektrostaticky k povrchu glykoproteiny vnější strana glykoprotein fosfolipid fosfolipidová dvojvrstva cholesterol glykolipid integrální protein integrální transmembránový protein cytoplazma periferní protein integrální transmembránový protein Molekula fosfolipidu má hydrofobní a hydrofilní část, v dvojvrstvě jsou hydrofobní póly orientovány dovnitř a hydrofilní ven z membrány. hydrofilní orientováno ven dusíkatá sloučenina fosfátový můstek glycerol hydrofobní orientováno dovnitř nasycená mastná kyselina nenasycená mastná kyselina Burkitt, Young and Heath 1993, Wheater s Functional Histology 2

4 Současná představa plazmatické membrány předpokládá její fluiditu jednotlivé molekuly fosfolipidů se mohou přemisťovat v rovině vrstvy i mezi vrstvami. Fluiditu a flexibilitu membrány ovlivňuje přítomnost řetězců nenasycených mastných kyselin ve fosfolipidech. Cholesterol membránu stabilizuje. Polysacharidové řetězce glykolipidů a glykoproteinů jsou součástí glykocalyx na zevním povrchu membrány. Transport přes plazmatickou membránu Pasivní difuze Facilitovaná difuze kanály a transportéry Aktivní transport pumpy, spotřeba energie, proti koncentračnímu gradientu transportovaná molekula fosfolipidová dvojvrstva koncentrační gradient difuze kanál transportér pumpa PASIVNÍ TRANSPORT Alberts et al. 2004, Essential Cell Biology AKTIVNÍ TRANSPORT Endocytóza, pinocytóza, fagocytóza FAGOCYTÓZA PINOCYTÓZA extracelulární prostor pevná částice plazmatická m. pseudopodium fagosom cytoplazma endocytický váček 3

5 JÁDRO Substance jádra nukleoplazma oddělena od cytoplazmy buňky jaderným obalem Jádro obsahuje DNA, nukleoproteiny, RNA (nově syntetizovaná m, r a trna) Chromatin DNA vázaná na proteiny histony Chromosomy v období mezi buněčným dělením (interfázové jádro) nejsou spiralizované (a tedy nejsou identifikovatelné) Jaderný obal Dvěma membránami ohraničená oploštělá perinukleární cisterna perforovaná jadernými póry. Na vnější membránu nasedají ribosomy, může být napojena na drsné endoplazmatické retikulum. Na vnitřní povrch obalu naléhá proteinová lamina fibrosa stabilizuje Chromatin Euchromatin aktivní v RNA syntéze Heterochromatin neaktivní v RNA syntéze Jadérko V jádře jedno i více Pars fibrosa primární transkripty genů pro rrna Pars granulosa dozrávající ribosomy Nukleolární organizátor sekvence kódující rrna euchromatin lamina fibrosa jadérko jaderný obal ribosomy pars fibrosa pars granulosa heterochromatin jaderný pór Junqueira and Carneiro 2003, Basic Histology 4

6 ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM Granulární (drsné) endoplazmatické retikulum (GER) Systém vzájemně komunikujících oploštělých cisteren a kanálků, na jejichž membránu nasedají ribosomy. V blízkosti jádra některé cisterny komunikují s perinukleární cisternou jaderného obalu. Funkce syntéza proteinů, především pro export Ribosomy Složené z velké a malé podjednotky, obě podjednotky obsahují rrna. Syntéza rrna vzniká v jadérku, kde je kompletována s proteiny, které vstupují do jádra z cytoplazmy. Podjednotky ribosomů pak opouštějí jádro jadernými póry. Ribosom syntetizuje protein podle informace uložené v řetězci mrna, řetězcem mrna se volné ribosomy sdružují v polysomy. Syntéza proteinu pro vlastní buňku ribosomy zůstávají volně v cytoplazmě Syntéza proteinu pro export (např. sekret) ribosomy zakotví na membráně cisterny GER,v jehož lumen se pak syntetizovaný protein shromažďuje (o zakotvení rozhoduje informace v mrna) polysomy v cytoplazmě polysomy vázané na GER ribosomy protein v lumen GER membrána GER mrna volné proteiny v cytoplasmě Junqueira and Carneiro 2003, Basic Histology Agranulární (hladké) endoplazmatické retikulum (SER) Komunikující systém kanálků ohraničených membránou, bez ribosomů. Funkce různorodá podle buněčného typu syntéza steroidů, štěpení glykogenu, detoxikační procesy, ve svalových elementech rezervoár kalciových iontů 5

7 GOLGIHO APARÁT Komplexní útvar tvořený mírně prohnutou skupinou silně oploštělých stěsnaných cisteren, přilehlých vezikul a vakuol. Ke konvexní cis straně směřují transportní vezikuly obsahující protein syntetizovaný v GER. Na konkávní trans straně se nalézají velké vakuoly s produktem zpracovaným Golgiho komplexem. Obsah váčků je distribuován do sekrečních granul, lyzosomů a granul obsahujících protein pro obnovu buněčné membrány. cis - konvexní trans - konkávní Junqueira, Carneiro and Kelley (překlad Jelínek) 1995, Základy Histologie LYZOSOMY Primární vezikuly ohraničené membránou. Obsahují široké spektrum hydrolytických enzymů, které jsou aktivní při kyselém ph, typická je kyselá fosfatáza. Sekundární vznikají splynutím primárního lyzosomu s fagosomem nebo autofagickou vakuolou. Probíhá v nich trávení pohlceného materiálu nebo membránou segregované části vlastního obsahu buňky. Terciární (zbytková tělíska) nestravitelné zbytky. U dlouho žijících buněk se mohou hromadit ve formě lipofuscinu (pigment z opotřebení). 6

8 MITOCHONDRIE Obal vnější a vnitřní mitochondriální membrána, mezi je intermembranózní prostor Vnitřní membrána tvoří cristae mitochondriales (kristy). Jejich hustota je úměrná metabolické aktivitě dané buňky. Vnitřní membrána nese enzymy aerobní fosforylace. Mitochondriální matrix v interkristálním prostoru obsahuje enzymy zapojené do oxidace mastných kyselin a enzymy Krebsova cyklu. Funkce: produkce energie, která je ukládána ve formě ATP Některými znaky (vlastní DNA bakteriálního typu, typ ribosomů) se mitochondrie podobají bakteriím. Syntetizují si část svých proteinů, množí se autoreplikací. vnější membrána vnitřní membrána matrix intermembranózní prostor Stevens and Lowe 1993, Histology PEROXISOMY Zvané též mikrotělíska Obsahují mimo jiné enzym katalázu,důležitý pro odbourávání peroxidu vodíku a při detoxikačních procesech. CYTOSKELET Mikrofilamenta Tenká vlákna (5 7 nm), tvořená dvojšroubovicí vláknitého proteinu F-aktinu, složeného z globulárních podjednotek G-aktinu. Ve svalu zajišťuje aktin spolu s myosinem kontraktilní schopnost. V nesvalových buňkách odpovídá za pohybové aktivity membrány (endo- a exocytóza, migrace pomocí pseudopodií), přesun cytoplazmatických komponent, pohyb mikroklků. Síť mikrofilament v buňce se dynamicky mění přeměnou G-aktinu v F-aktin a opačně. 7

9 Mikrotubuly Dutá vlákna (24 nm), stěna vystavěna z podjednotek heterodimeru α a β tubulinu. Polymerizace tubulinu je řízena organizačními centry centrioly, centromery chromosomů, bazální tělíska Jsou zapojeny do pohybů organel, k nimž jsou připojeny prostřednictvím asociovaných proteinů. Jako součást dělicího vřeténka se zásadním způsobem uplatňují při buněčném dělení a zabezpečují pohyb řasinek a bičíků. Mikrotubuly přirůstají a zkracují se přidáváním či ubíráním podjednotek, což je principem jejich fungování. Intermediární filamenta Tloušťkou mezi oběma předešlými (10 12 nm). Na rozdíl od nich jsou to stabilní struktury. Jejich složení je specifické pro jednotlivé typy tkání. v epitelových buňkách se skládají z cytokeratinů v buňkách pojiv z vimentinu ve svalové tkáni z desminu v neuronech z proteinu neurofilament v neuroglii z kyselých proteinů neuroglie mikrotubulus aktinové filamentum intermediární filamentum Rosypal et al. 2003, Nový Přehled Biologie 8

10 Funkce cytoskeletu Podpůrná pro membránu, organely a cytosolové enzymatické systémy Zajišťování pohybu organel, membrány a složek cytosolu pro běžné fungování buňky. Améboidní pohyb buněk a pohyb speciálních zařízení buněk (řasinky, bičíky). Kontraktilita elementů svalové tkáně. Centrioly Specializované mikrotubulární struktury devět trojic mikrotubulů V nedělící se buňce se nachází pár centriolů orientovaných podélnými osami navzájem kolmo. Okrsek cytoplazmy s párem centriolů se nazývá centrosom. Obvykle má v buňce centrální polohu. Funkce organizační centrum mikrotubulů cytoskeletu, které od nich paprsčitě vyzařují (tzv. aster) při buněčném dělení, přičemž se uplatňuje jejich schopnost autoreplikace při ciliogenezi (vývoji řasinek) Stevens and Lowe 1993, Histology BUNĚČNÉ INKLUZE Zásobní látky Tukové kapénky Glykogenová granula Proteinové parakrystaly Sekreční granula Depozita kondenzovaného sekrečního produktu buňky Obalená membránou Tvoří se z vakuol Golgiho komplexu zahušťováním obsahu Pokud obsahují trávicí enzymy, nazýváme je zymogenní granula Pigmenty Exogenní fagocytované částice prachu a sazí, lipochromy ze skupiny karotenoidů Endogenní hematogenní produkty rozpadu hemoglobinu hemosiderin, hematoidin autogenní melanin, lipofuscin 9

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Studie zdravotního stavu dětí

Studie zdravotního stavu dětí Studie zdravotního stavu dětí z Radvanic a Bartovic Miroslav Dostál Ústav experimentální mediciny AV ČR, v.v.i., Praha 1 Zdravotní stav dětí Cíl porovnat zdravotní stav dětí žijících v Radvanicích & Bartovicích

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.

icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.. I utorský kolektiv: MUDr. Klára Bernášková - kap. 8, 11-14, 16, 17, 20 Ing. Norbert Kříž, CSc. - kap. 1, 2 doc. MUDr. Jarmila Myslivečkové,

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE

NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE Laboratoře AGEL a.s., klinické laboratoře, tel.: 800 700 701 Laboratoř imunologie a sérologie Revoluční 2214/35, Nový Jičín 741 01, tel.: 556 416 242-244 NEPŘÍMÁ IMUNOFLUORESCENCE Autoimunitní choroby

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu.

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Funkce jater 7 Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Játra centrální orgán v metabolismu živin a xenobiotik 1. Charakterizujte strukturu

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno

Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Ústav biologie a chorob volně ţijících zvířat, FVHE, VFU Brno Kontakt: tel: 541562633 e-mail: bartovae@vfu.cz www: http://biology.hostuju.cz/pripravny_kurz_2012-2013_pk3zatzt00/

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Metabolismus steroidů. Petr Tůma Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

Didaktické testy z biochemie 2

Didaktické testy z biochemie 2 Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE

KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE Pokroky v biologii buňky (přednáškový kurz): Koordinátor a odborný garant kurzu: prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc., Ústav buněčné biologie a

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

Bílkoviny, tuky prezentace

Bílkoviny, tuky prezentace Bílkoviny, tuky prezentace VY_52_Inovace_243 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Bílkoviny

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Arterio-nebo ateroskleróza (askl.) pomalu postupující onemocnění tepen, při němž je ztluštělá intima fibrózními uloženinami, které postupně zužují lumen a současně jsou místem vzniku

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN pro lesníky

FYZIOLOGIE ROSTLIN pro lesníky LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA MEDLOVY UNIVERZITY V BRNĚ ÚSTAV EKOLOGIE LESA A CENTRUM VÝZKUMU GLOBÁLNIÍ ZMĚNY AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY V.V.I. FYZIOLOGIE ROSTLIN pro lesníky Michal V. Marek 1. ÚVODEM

Více

Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.

Více

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO Energie pro život buňky Energie pro Váš život POZNÁTE ZLEPŠENÍ fyzické odolnosti a vytrvalosti mentální odolnosti a neurologických funkcí buněčné regulace tělesných

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie Mgr. Jan Černý PhD. Oddělení vývojové biologie, Katedra fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta UK v Praze janmartincerny@seznam.cz Klasická světelná mikroskopie sloužila

Více

UNIVERZITA KARLOVA v PRAZE 2. lékařská fakulta PATOBIOCHEMIE BUŇKY. J. Masopust, R. Průša

UNIVERZITA KARLOVA v PRAZE 2. lékařská fakulta PATOBIOCHEMIE BUŇKY. J. Masopust, R. Průša UNIVERZITA KARLOVA v PRAZE 2. lékařská fakulta PATOBIOCHEMIE BUŇKY J. Masopust, R. Průša Spolupracovali: prof. MUDr. P.Goetz, prof. RNDr.V.Pelouch, prof. MUDr. T. Zima, prof. MUDr. J.E. Jirásek, doc. RNDr.

Více

Potravinářské aplikace

Potravinářské aplikace Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie KREV Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam Ústav histologie a embryologie MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie

Více

HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů

HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednáška 2. paralelky 25.

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA REPRODUKCE BUNĚK základní znak života nové bb. vznikají pouze dělením existujících bb. život každé buňky probíhá v reprodukčních cyklech: růst (zdvojení všech buněčných

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese a oogenese určeno výhradně pro přípravu p pravu studentů 1.léka kařské fakulty Rešerše: Hamilton-Boyd-Mossman, Langman, Larsen, Lüllmann-Rauch, Moore-Persaud, edu,

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Lipidy příručka pro učitele Téma Lipidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Výklad je možno doplnit žákovskými referáty, pro SZŠ doporučujeme: Steroidy, Lipofilní vitamíny event.

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUŇKA Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010 Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUNĚČNÁ TEORIE základ vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_03_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY TRÁVICÍ ŽLÁZY SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) protáhlá 14-18 cm 60-90 g uložená v ohbí dvanáctníku

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

VZNIK EUKARYOTICKÉ BUŇKY EUKARYOGENEZE (PROTISTOLOGIE 2013) - VLADIMÍR HAMPL

VZNIK EUKARYOTICKÉ BUŇKY EUKARYOGENEZE (PROTISTOLOGIE 2013) - VLADIMÍR HAMPL VZNIK EUKARYOTICKÉ BUŇKY EUKARYOGENEZE (PROTISTOLOGIE 2013) - VLADIMÍR HAMPL Tento text obsahuje veškeré informace potřebné ke zvládnutí otázek týkajících se eukaryogeneze na zkoušce z protistologie. Při

Více

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ

POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ Prof.MUDr. Stanislav Štípek, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK v Praze Přehled hlavních metabolických cest KATABOLISMUS Glykolysa Glykogenolysa Pentosový cyklus Oxidace

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

1 Histologie buněk imunitního systému

1 Histologie buněk imunitního systému 1 Histologie buněk imunitního systému Buňky v krevním řečišti, které vykonávají imunitní funkce se obecně označují jako leukocyty bílé krvinky. Jejich název je odvozen od bílé vrstvy, kterou formují během

Více

ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA

ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA ZOBRAZENÍ NÁDORŮ MOZKU NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI Jiří Ferda, Eva Ferdová, Jan Kastner, Hynek Mírka, *Jan Mraček, *Milan Choc **Ondřej Hes KLINIKA ZOBRAZOVACÍCH METOD *NEUROCHIRURGICKÉ ODDĚLENÍ **ŠIKLŮV ÚSTAV

Více

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů

3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy, společenstva mnoha populací různých organismů

Více

-fluorescenční mikroskopie. -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie

-fluorescenční mikroskopie. -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně

Více

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Firma Abbott Laboratories nabízí na imunoanalytických systémech ARCHITECT test ke stanovení biologicky aktivní části vitaminu

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko?

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Simone Schaumberger Produktový manažer pro mykotoxiny Nicole Reisinger Projektový vedoucí pro endotoxiny Endotoxiny u krav Podceňova 2 Science & Solutions červen

Více