Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava"

Transkript

1 Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava Pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava, vytvořená na základě doporučení Regionálního řídícího výboru v rámci projektu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava

2 Obsah 1) Několik slov úvodem 2) Popis území 3) Analýza současné situace východiska 4) SWOT analýza 5) Strategie rozvoje 6) Akční plán 7) Zásobník projektů 8) Možné zdroje financování 9) Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu 2

3 1. Několik slov úvodem Cestovní ruch na Šumavě představuje ekonomickou aktivitu, jejíž rozsah je ve velké míře spjat s existencí velkoplošných chráněných území Šumavy národního parku a chráněné krajinné oblasti. Zatímco ve vlastním národním parku cestovní ruch v místních ekonomikách dominuje, v navazujícím území chráněné krajinné oblasti nebo jinak řečeno v nárazníkové a přechodové zóně biosférické rezervace Šumava, je tento potenciál zatím prakticky stále nevyužit. Zpracování tohoto konceptu cestovního ruchu, který vychází ze strategického dokumentu Cestovní ruch na Šumavě, Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu, Akční plán nám opětovně ukázalo, že chceme li uchovat nesporné přírodní kvality národního parku i pro budoucí generace, je nezbytné nahlížet na území v komplexnějším pohledu, např. optikou biosférické rezervace. Není prostě možné vměstnat problematiku cestovního ruchu se všemi svými atributy včetně potřebné doprovodné infrastruktury do uměle vytvořených administrativních hranic. Stejně tak přírodní hodnoty národního parku mohou být ve stejném území sotva vyváženy kulturními hodnotami, jež jsou návštěvníky území stále více požadovány a jež v národním parku takřka nejsou nebo jenom v minimální míře. Jsou však téměř po ruce v bezprostřední blízkosti v kulturní, po staletí obývané krajině za hranicí národního parku, vyvažujíce přirozeně drsnost přírody národního parku. Koncept rozvoje cestovního ruchu pro NP Šumava je jedním z dílčích dokumentů, jež by měly společně s dalšími obdobnými vyústit v Krajinný integrovaný plán rozvoje regionu NP Šumava (KIPR). V souladu se zadáním se koncept zabývá přednostně územím národního parku, nicméně, jak již bylo uvedeno, širší pohled na území považují zpracovatelé za nezbytný a metodicky správný. Píšeme li tedy o Šumavě, máme na mysli celé širší území biosférické rezervace. Na jednotlivé aktivity v akčním plánu je pak nahlíženo z hlediska potřeby území, čili objektu. Jejich realizace, v akčním plánu popsaná jako příležitost je výzvou pro jednotlivé subjekty, tedy včetně Správy NP a CHKO Šumava. Zpracovatelé se zároveň přimlouvají za podstatné posílení monitorovacích a evaluačních aktivit, jež jsou dosud zcela nedostatečné vzhledem k objemu prostředků, obsaženém v cestovním ruchu i nezbytnosti uchování kvalitního přírodního prostředí, nejcennějšího kapitálu pro cestovní ruch na Šumavě. 3

4 4

5 2. Popis území Národní park Šumava, nazývaný také zelená střecha Evropy se rozprostírá v příhraniční oblasti jihozápadních Čech, na průsečíku tří historických zemí střední Evropy Bavorska, Horního Rakouska a Čech. V současném administrativním vymezení zasahuje tato významná turistická oblast do území okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Z pohledu regionálního uspořádání je pak rozdělena do dvou krajů: Plzeňského a Jihočeského. Šumava zaujímá výhodnou dopravní polohu ve vztahu k hlavním poptávkovým vnitroregionálním centrům Praze, Plzni a Českým Budějovicím. Dobré napojení má nejen s bezprostředně sousedícími turistickými regiony v Bavorsku a Horním Rakousku, ale i se vzdálenějšími sídelními centry (Linec, Mnichov). Jedná se tedy o vysoce turisticky atraktivní oblast, která je z větší části dopravně poměrně dobře dostupná, a to jak pro turisty z ČR, tak pro návštěvníky ze střední a západní Evropy. Pohoří Šumava je jedním z nejstarších v Evropě. Některá žulová tělesa dosahují stáří až 350 miliónů let. Vedle žuly jsou nejrozšířenější ruly, doplněné vložkami krystalického vápence a břidlic. Na Šumavě hojně rozšířená rašeliniště jsou čtvrtohorního původu. Šumava je lesnaté pohoří se zaoblenými terénními formami s rozsáhlými náhorními plošinami. Severně od Všerubského průsmyku navazuje na Šumavu pásmo Českého lesa. Na jihovýchodě do území dále zasahují Novohradské hory; v celém průběhu pak sleduje linii pohoří Šumavské podhůří. Vlastní hornatina Šumavy se vyznačuje horským, avšak v porovnání s jinými pohořími v ČR, mírnějším mezoklimatem. Průměrné roční teploty v centrální Šumavě činí zhruba 3,5 5,0 stupně Celsia; průměrná teplota ve vegetačním období se pak pohybuje mezi stupni Celsia. Průměrný úhrn srážek je dosti nevyrovnaný a obvykle se pohybuje mezi až mm. Sněhové podmínky jsou méně příznivé než v jiných českých či moravských horách. Sněhová pokrývka tu v průměru přetrvává 4 5 měsíců a dosahuje mocnosti o něco větší než 1 m. V nejchladnějších, srážkově dobře zásobených lokalitách (pohraniční rašeliniště šumavských plání) vydrží sníh až půl roku a výška sněhové pokrývky dosahuje až 2 m. Nicméně v posledních letech výška sněhové pokrývky klesá. Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Šumava je bohatá na vodní toky. Významnou a turisticky velice atraktivní řekou je Vydra s výrazně utvářeným balvanitým řečištěm. Celá oblast má značný vodohospodářský význam díky nadprůměrně příznivým hydrogeologickým poměrům. V historii byla vodnatost šumavských toků využívána na svou dobu mimořádnými technickými úpravami pro plavení dřeva (Schwarzenberský a Vchynicko Tetovský plavební kanál). Celá Šumava leží ve středoevropské květnaté oblasti. Základní typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, acidofilní doubravy a bučiny a klimaxové smrčiny. Vedle těchto tří hlavních typů se zde vytvořila celá řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních ekosystémů (jedná se zejména o rašeliniště, údolní luhy, podmáčené smrčiny, reliktní bory a bezlesá kamenná moře, ekosystémy jezerních karů, vzácné relikty přirozeného, většinou mokřadního bezlesí, ekosystémy stojatých a tekoucích vod). Podrobnější výčet taxonů není předmětem tohoto konceptu, mezi nejznámější zástupce šumavské květeny je možno uvést hořec šumavský, kamzičník rakouský, oměj šalamounek, hořeček český či kapradinu žebrovici různolistou. K druhům vázaným na rašelinné prostředí patří bříza trpasličí, suchopýr pochvatý, masožravé rosnatky okrouhlolistá a anglická, kyhanka sivolistá a vlochyně bahenní. Unikátní je výskyt šídlatek ostnovýtrusné a jezerní v některých šumavských jezerech. 5

6 Většina druhů živočichů z období postglaciálu, s výjimkou velkých predátorů (z nichž populace rysa ostrovida byla znovu vysazena v 80.letech), se na Šumavě udržela až do dnešní doby. Tradiční je především spárkatá zvěř (jelení, srnčí, mufloní a černá zvěř), z dalších savců jsou rozšířeny lasicovité šelmy (kuna lesní, kuna skalní, tchoř, jezevec, hranostaj a lasice kolčava). Velmi bohatá je ptačí fauna, reprezentovaná zhruba 200 druhy (mezi typické šumavské ptáky patří ohrožené druhy kurů tetřev, tetřívek a jeřábek). Pro Šumavu jsou dále charakteristické některé druhy sov (sýc rousný, výr velký, kulíšek nejmenší), z mnoha dravců jsou zde zastoupeni např. orel křiklavý, ostříž lesní a sokol stěhovavý. Z nižších obratlovců je zde zastoupeno okolo 30 druhů ryb (mezi jinými pstruh potoční či lipan podhorní) a zhruba 15 druhů obojživelníků a plazů (např. čolek horský a velký, ropuchy, ještěrky, užovky a zmije obecná). Mezi druhově nejbohatší patří fauna bezobratlých, často se jinde v ČR nevyskytující (např. pavouci rašelinných biotopů a někteří měkkýši). Kvalitní šumavská příroda se pochopitelně stala i předmětem ochrany. Šumava tak dnes patří k nejrozsáhlejším chráněným územím v České republice, zároveň patří k těm nejdéle chráněným. Snahy o vyhlášení národního parku na Šumavě se datují od počátku 20. století. V roce 1963 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a od roku 1991 získaly její přírodně nejcennější partie statut národního parku. Kvalita šumavské přírody je důležitá i v mezinárodním měřítku. Proto byla Šumava v roce 1990 zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Celková rozloha Biosférické rezervace Šumava činí km 2. Zahrnuje celý Národní park Šumava (690 km 2 ) a převážnou část Chráněné krajinné oblasti Šumava (980 km 2 ). Jako kategorie mezinárodní ochrany biodiverzity nemá ekvivalent v českém legislativním systému ochrany přírody. Nevytváří tedy žádné dodatečné limity pro využívání území. Je spíše mezinárodně uznávanou značkou jeho kvality. Krásná příroda, navíc certifikovaná statutem chráněného území je v současné době největším turistickým atraktorem území, tedy jeho rozvojovým potenciálem. Cílem ochrany přírody je vysokou kvalitu přírodního prostředí udržet, pokud ne zlepšit. Ochrana přírody se tedy stává garantem dlouhodobého turistického využívání území tím, že střeží kvalitu zdroje, na kterém je turismus založen. Fakt, že Šumava má statut národního parku, je zároveň limitem i komparativní výhodou. Sociálně ekonomický vývoj příhraniční oblasti Šumavy byl výrazně ovlivněn dopady desítky let přetrvávající izolace tohoto území, které byly způsobeny především důsledky existence železné opony a celkově nepříznivými následky vyplývajícími z periferní polohy oblasti v rámci tehdejšího státu. Negativním efektem neprodyšně uzavřené hranice byl na obou jejích stranách stagnující hospodářský vývoj, trvalé vylidňování příhraničního prostoru a 6

7 téměř neexistující přeshraniční spolupráce. Celkový dopad tohoto historického vývoje je na území Šumavy patrný dodnes. Šumavský region patřil tradičně mezi chudší horské a příhraniční oblasti s převažující zemědělskou a řemeslnickou malovýrobou. Z tradičních průmyslových oborů se zde uplatnily zejména činnosti spojené s využíváním místních přírodních zdrojů (např. těžba a zpracování dřeva, sklářský, těžba rašeliny, atd.). Pozitivní vývoj je patrný i v přínosech a kvalitativních změnách, které charakterizují dnešní situaci v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšení životního prostředí, v nárůstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, jakož i v nebývalém rozmachu přeshraniční spolupráce. Nelze si nepovšimnout progresivních změn zaměřených na kvalitu a regionální akcent, který s sebou přináší programy zaměřené na certifikaci regionálních produktů. Vedle zemědělských produktů a řemeslných výrobků se certifikují i služby v oblasti CR (ubytování, stravování). Tento pozitivní trend napomáhá i regionální profilaci Šumavy jako kvalitní destinace CR. Otevření hranic přineslo výrazný impuls pro rozvoj cestovního ruchu, jehož význam a pozice v regionální ekonomice se výrazně posílila. Návštěvnost, včetně zahraniční návštěvnosti jak krátkodobé (Německo, Rakousko), tak i dlouhodobé (především Nizozemí), představuje zvýšenou poptávku a zájem o turistické zajímavosti regionu, s příznivými dopady na rozvoj turistické infrastruktury, rozvoj podnikání, na zaměstnanost ve službách, dopravě, maloobchodu, na vývoj příjmů ve veřejném i soukromém sektoru. Podíl zahraničních návštěvníků nicméně nepřesahuje 5%. Šumavský region disponuje poměrně přijatelnou dopravní infrastrukturou, má relativně hustou silniční síť, poměrně dobré silniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem. Stoupající motorizace, spojená s modernizací osobních automobilů, přináší s sebou vyšší mobilitu. Území národního parku se stalo novým cílem cest za rekreací a poznáním jak v letní, tak i zimní turistické sezóně. Jeho území je osobním autem dosažitelné i z velkých měst ve vnitrozemí v čase ne delším než 2 hodiny. Území národního parku protínají nebo po jeho okraji vedou po silnicích první třídy č. I/4 a I/27 mezinárodní dopravní koridory Praha Strážný (hraniční přechod SRN) a Klatovy Železná Ruda (hraniční přechod SRN). Regionální význam mají vybrané silnice II. třídy č.141: Vodňany Prachatice Lenora Houžná, č.145: Češňovice Vimperk Kašperské Hory Hartmanice Petrovice, č.190: Hartmanice Gerlova Huť Železná Ruda, č.169: N. Dvůr u Horažďovic Sušice Rejštejn Zhůří Kvilda, č.163: Volary Horní Planá Frymburk Vyšší Brod Horní Dvořiště. Silniční síť veřejných komunikací, vedoucích územím národního parku si podržela dopravní parametry, které měla před jeho vyhlášením. Současná hustota provozu rekreační osobní automobilové dopravy v místech soustředěného zájmu koliduje s narůstajícím cykloprovozem na komunikacích a může v budoucnu devalvovat rekreační hodnotu území. Páteřní cyklotrasa národním parkem budovaná Správou NP svědčí o tom, že Správa NP si je tohoto faktu plně vědoma. Rozlehlost území zatím dovoluje v letní sezóně zřejmě ještě únosný rozptyl vozidel. V zimní sezóně tato výhoda již přestává platit. Soustředěním zájmu při běžeckém lyžování hlavně na Kvildsko, se již vyčerpaly tamní současné parkovací možnosti. 7

8 Obdobně jako ostatní venkovské prostory v ČR je i dopravní obslužnost oblasti nedostatečná. Z pohledu návštěvníka využívajícího prostředky hromadné dopravy je zejména nevyhovující dopravní propojení napříč Šumavou, tedy uvnitř oblasti v podélném směru přes hranice krajů. Charakter železničního propojení v rámci regionu neumožňuje intenzivnější využití tohoto druhu přepravy pro cestovní ruch. Tento nedostatek částečně eliminuje v hlavní letní turistické sezóně ekologická autobusová doprava (tzv. zelené autobusy ) zajišťovaná Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s regionálními partnery. Dopravní obslužnost také zlepšuje síť cyklobusů provozovaných v letní sezóně dalšími provozovateli. Mimo hlavní turistickou sezónu je frekvence spojů malá a dopravní dostupnost, zejména menších obcí velmi špatná. Stav a vybavenost území technickou infrastrukturou zásadním způsobem podmiňují jeho ekonomický rozvoj a kvalitu životních podmínek. Třebaže se v posledním desetiletí úroveň a kvalita vybavenosti technickou infrastrukturou v regionu výrazně zlepšila, a to zejména díky aktivitě obcí podporovaných státní a krajskou správou, využívajících i pomoci poskytované z fondů EU, zůstává na mnoha místech regionu zejména vodohospodářská infrastruktura díky své zastaralosti a nedostatečné kvalitě velkým problémem. Možnosti pro potřebný rozvoj infrastruktury jsou v oblasti obecně omezeny především vysokými investičními náklady vyplývajícími z řídkého osídlení a obtížných terénních podmínek. Úspěchem je uplatnění ekologických technologií využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění obcí ležících v blízkosti NP Šumava (např. Nová Pec, Hartmanice, Borová Lada). 8

9 Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami Turismus je významným faktorem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku regionu, který v mnoha aspektech příznivě ovlivňuje kvalitu života místních obyvatel. Na druhé straně může jeho neúměrně intenzivní rozvoj ohrozit přírodní kvalitu území, na níž je podnikání v turismu do značné míry závislé. Je tedy zcela legitimní zabývat se rozborem vlivů již realizovaných aktivit, možnými vlivy aktivit uvažovaných a hledáním potenciálu pro rozvoj takových forem turismu, které by přírodní prostředí Šumavy negativně neovlivňovaly. Existence Národního parku Šumava a Biosférické rezervace Šumava je z pohledu ochrany přírodních hodnot nesporným přínosem. Toto území ochraňuje přírodní potenciál, jež je hojně turismem využíván. Některá vysoce atraktivní místa však již vykazují známky stavu blížícího se dosažení limitu přírodní únosnosti. Stále nedokončená jednání o koncepčním směřování ochrany přírody na Šumavě a na ně navazující rajonizace území představuje značný handicap pro rozvoj turismu i výrazné riziko ohrožení kvality přírody způsobené překotným vývojem ve stylu dnešní vítěz bere vše, zítra může být jinak. Nepřímým ohrožením biodiverzity je i absence systémového a dlouhodobě realizovaného monitoringu aktivit souvisejících s turismem. Tato situace dlouhodobě výrazně snižuje kvalitu rozhodovacích procesů v oblasti turismu, kdy se diskuse redukují na prezentaci ekonomických přínosů ze strany investorů a neselektivní blokádu většiny projektů ze strany státní ochrany přírody. Ad hoc prováděná sledování nemohou tento dlouhodobý monitoring plně nahradit. Dalším rizikovým faktorem z hlediska kvality přírodního prostředí se ukazuje být živelná urbanizace krajinného prostoru mající za následek mizení rostlinných druhů, ať již přímou zástavbou nebo související intenzivní údržbou krajiny v zájmu její sportovně rekreační funkce nebo estetiky. Pro divoká zvířata toto znamená fragmentaci jejich životních areálů, u zvláště ohrožených druhů i nebezpečí jejich vymizení. Tyto trendy se na Šumavě projevují víceméně plošně, nejzřetelnější jsou v oblasti Lipenska a Železnorudska. Snahy o urbanizaci volného krajinného prostoru je však možné pozorovat i v centrální oblasti Šumavy uvnitř národního parku. Snahy o odlehčení již zatížených center (Železná Ruda) posílením dalších krystalizačních jader (Hojsova Stráž, Špičák) přinesly zvýšení atraktivity celého krajinného prostoru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny však znamenaly pouze násobný efekt v zátěži prostředí. Rizikovým faktorem je i nedostatečný management návštěvnických toků v území. Zvýšená hustota pohybu návštěvníků v nejcitlivějších přírodních oblastech při absenci alternativy přesměrování turistů do méně exponovaných lokalit působí jako rušivý faktor na řadu 9

10 živočichů. Z ekologicky nesporně pozitivních způsobů pohybu návštěvníků v území jako je cykloturistika se při objemech překračujících stovky průjezdů stává aktivita ovlivňující negativně přirozené poměry v konkrétní lokalitě. Významnou zátěží pro přírodu je individuální automobilová doprava. Tuto skutečnost nevyvažuje ani poměrně úspěšný projekt veřejné autobusové dopravy provozovaný v centrální části území v období hlavní letní návštěvnické sezóny. Více než 85% hostů území použije ke své návštěvě osobní vůz se všemi negativními dopady na přírodu. Zplodiny výfukových plynů, parkování na nezpevněných plochách i nepovolené průniky do území společně s dosud ne zcela zvládnutou technologickou dopravou uživatelů pozemků jsou hlavními vlivy dopravy na šumavskou přírodu. Intenzivní zimní solení silnic v zájmu místních obyvatel i hostů území mění podstatným způsobem floristické složení mnoho desítek metrů od komunikací a umožňuje rozvoj vesměs nepůvodních slanomilných druhů. Některé další negativní průvodní projevy turismu, jakými jsou rizika eroze, průniky návštěvníků do citlivých oblastí (nejcennější komplexy šumavských slatí), hluk, nebezpečí ohně, zvýšený výskyt odpadů, zavlečení nepůvodních druhů podél stezek apod. jsou často se vyskytujícími průvodními jevy, které provázejí rozvoj turismu. Kvalitním plánováním, řádnou implementací plánů a uplatňováním pozitivního návštěvnického managementu je možno tyto jevy do značné míry eliminovat. V odůvodněných případech je nezbytné vymáhání práva v souladu s legislativou ve prospěch ochrany biodiverzity území. 10

11 3. Analýza současné situace východiska Atraktivity území Přírodní hodnoty Šumava je díky svým přírodním atraktivitám již dnes jednou z turisticky nejvyhledávanějších rekreačních oblastí cestovního ruchu. Turismu se v této souvislosti přisuzuje značný význam i do budoucnosti, jeho rozmach je spojen se zcela novými rozvojovými šancemi pro celé území Šumavy. NP Šumava představuje území, které je pouze velmi málo poznamenané negativními důsledky civilizačního vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Ve spojení s Biosférickou rezervací Šumava a s obdobně přírodně cenným vysoce zalesněným územím na protilehlé straně hranice v Bavorsku a Horním Rakousku, spoluvytváří turisticky nejvýznamnější region ve střední Evropě. Přistoupením ČR k Schengenskému prostoru nastal volný pohyb osob přes hranice, tím se rozšiřují možnosti pro vzájemné poznávání evropského regionu. V přírodně citlivém území NP Šumava je nezbytné nalezení kompromisu mezi volným pohybem osob a ochranou přírody. Oblíbené přírodní turistické cíle v NP Šumava: Březník Klostermannova vyhlídka u Srní Mrtvý luh Povydří Prameny Vltavy Stifterova vyhlídka nad Plešným jezerem Stožecká skála Trojmezí Vintířova skála Řeky: Křemelná, Otava, Vydra, Vltava Ledovcová jezera: Jezero Laka, Plešné jezero, Prášilské jezero Slatě: Chalupská slať, Jezerní slať, Modravské slatě, Tříjezerní slať Vrcholy: Luzný, Plechý, Poledník, Roklan, Trojmezná, Třístoličník Poznámka: Kompletní přehled cílů naleznete v příloze Turistická nabídka na Šumavě 11

12 Historické, kulturní a technické zajímavosti Území vlastního národního parku nedisponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit. Nabídka pro rodiny s dětmi a v případě špatného počasí je nedostatečná. Zde však více než kde jinde vystupuje do popředí úloha biosférické rezervace, kde v šumavském předhůří je velmi bohatá nabídka kulturně historických památek. Četné zastoupení mají hrady, zámky, tvrze i zříceniny (nejvýznamnější jsou např. Rabí, Klenová, Velhartice, Chudenice, Kašperk, Vítkův Hrádek), muzea a skanzeny (jako např. Železná Ruda, Hartmanice, Sušice, Kašperské Hory, Lenora, Horní Planá) a také historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů se zachovalou architektonickou a urbanistickou strukturou historických center (Kašperské Hory, Sušice, Volary). Významná je nabídka atraktivních technických památek, které skýtají možnosti pro rozvoj aktivních forem pěší turistiky či cykloturistiky s tématickým zaměřením (Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko Tetovský plavební kanál, elektrárna Čeňkova pila, hradlový most na Vydře (Rechle). Potenciál řešeného území je také významně rozšiřován památkami obdobného charakteru v Bavorsku a Horním Rakousku. O některé památky je pečováno společně, ať již přímo (Schwarzenberský plavební kanál) nebo formou finanční spoluúčasti zahraničních partnerů při záchraně zejména sakrálních objektů (kostely, hřbitovy). 12

13 Oblíbené turistické cíle v NP Šumava: Areál lesních her Kašperské Hory Archeopark Prášily Botanická zahrada Prášily Hauswaldská kaple Kostel sv. Vintíře na Dobré vodě Keltské hradiště Obří hrad Muzeum Dr. Šimona Adlera Dobrá voda Muzeum šumavských lokálek Muzeum Expo Kanál Jelení vrchy Návštěvnické centrum dřevařství Modrava Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem Rechle (Hradlový most na Vydře) Rosenauerova kaple Rozhledna Poledník Schwarzenberský plavební kanál Stálá expozice Kvildy a Bučiny Stará Huť u Podlesí Stožecká kaple Turnerova Chata Venkovní geologická expozice Rokyta Vchynicko tetovský plavební kanál Vodní elektrárna Čeňkova pila Vodní elektrárna Vydra se stálou expozicí Šumavská energie Zřícenina hradu Kunžvart Žďárské jezírko zaniklé obce: Bučina, Hůrka, Knížecí Pláně, Pláně, Podlesí, Zhůří, Zlatá studna Poznámka: Kompletní přehled cílů naleznete v příloze Turistická nabídka na Šumavě 13

14 Volnočasové aktivity Nabídka území umožňuje veškeré formy turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezonách. Jsou zde možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, vodní turistiku i turistiku zaměřenou na poznávání přírodních zajímavostí a tradic. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů, rozvinuté jsou i možnosti pro rybolov, myslivost a další sportovní aktivity. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Je zde namístě podotknout, že nabídka regionu se v současné době stále markantně omezuje na dvě hlavní sezónní období (letní a zimní sezóna), přičemž adekvátní nabídka pro mimosezónní období, kupříkladu v podobě dále zmiňované infrastruktury při nepříznivém počasí, ale také ve formě tzv. měkkých aktivit (programová nabídka, marketingová podpora mimosezón), doposud chybí. Vybavenost regionu infrastrukturou pro trávení volného času významně zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výběru určité destinace. Význam existence odpovídající infrastruktury pro volný čas se navíc zvyšuje v případě nepříznivého počasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míře) věnovat venkovním aktivitám. Infrastruktura tohoto typu stále není vybudována v dostačující kapacitě, nabídka zařízení a aktivit vhodných za nepřízně počasí je nedostatečná a zdaleka nepokryje poptávku, totéž platí i pro infrastrukturu pro děti. Prvními vlaštovkami jsou nově vznikající interaktivní expozice, kde se návštěvníci mohou nejen seznámit s historií tradičních řemesel, ale také se aktivně zapojit a vytvořit svůj vlastní výrobek. Tyto zážitky nabízí například v Návštěvnickém centru dřevařství na Modravě. Stejné nedostatky vykazuje i infrastruktura pro děti, zatím ojediněle se začínají budovat dětské koutky a hřiště v přírodě. Infrastruktura při nepříznivém počasí a pro děti je posílena snadno dostupnou nabídkou v oblasti CHKO a Biosférické rezervace Šumava, avšak ani zde není tato nabídka zcela uspokojivá a dostatečná. 14

15 Pěší turistika Turistika, rozumějme činnost související s aktivním pohybem a pobytem v přírodě, je nejpřirozenějším způsobem dosažení přírodního prožitku. V souladu s posláním národního parku nalézá své stálé místo ve škále aktivit v území. Její trvale udržitelné provozování v sepětí s přírodou národního parku je základním smyslem aktivity. Za současných podmínek je pohyb návštěvníků v území vedle standardně obecně platných norem usměrňován zejména zákonem o ochraně přírody a návštěvním řádem NPŠ. Stávající normy poskytují poměrnou volnost pohybu pro pěší návštěvníky území NP a běžkaře. Pro všechny turistické aktivity společně platí, že v I. zónách NP jsou omezeny na pohyb po značených trasách. Zásadní roli v usměrňování návštěvnosti hraje aktivní pozitivní přístup Správy NP a dalších správců aktivit (obce, podnikatelé, KČT,..) a jejich vzájemná koordinace. Přirozeně nejrozšířenější turistická aktivita, ve spektru turistických aktivit je nejpřijatelnější forma pohybu v národním parku. Z legislativního hlediska je pohyb návštěvníků v přírodě národního parku omezen nad rámec obecně platných pravidel plošně pouze v I. zóně ochrany přírody, kde je možné chodit jen po turisticky značených cestách. K orientaci v terénu slouží síť turistických značených tras (TZT) pro pěší. Stávající síť TZT je výsledkem řady kompromisů mezi nezbytně nutnou ochranou území před nadměrnou návštěvností a přirozenou snahou člověka po navštívení celého chráněného území. Odráží dlouhodobou tradici turistického využívání území před 2. světovou válkou, zejména Klubem českých turistů, stejně jako snahy o kompletní obnovu sítě pěších TZT po r Garantem značení v národním parku i chráněné krajinné oblasti je KČT. Stávající síť je až na několik málo přetrvávajících výjimek (přístup k Modrému sloupu a.j.) akceptována všemi rozhodujícími uživateli systému. Jednou z aktivit, která obohacuje regionální nabídku služeb v cestovním ruchu je projekt Průvodci krajinou, který realizovala Správa NP Šumava a v jeho rámci bylo proškoleno cca 80 místních lidí na průvodce, z nichž v současné době tuto činnost aktivně vykonává 30 osob. Návštěvníci Šumavy se mohou obracet na takto proškolené osoby místně znalé průvodce a sjednat si za úplatu jejich odborný doprovod. Průvodce krajinou a přírodou vysvětluje vztahy v přírodě a dává porozumět vzájemné interakci člověka s přírodou. V roce 2009 vzniklo sdružení těchto proškolených průvodců s názvem Průvodci Šumavou (www.pruvodcisumavou.cz). Jejich cílem je šíření a podpora turismu šetrného k přírodě. Významným přínosem pro rozvoj kulturního a poznávacího cestovního ruchu je síť naučných stezek a poznávacích okruhů: Naučná stezka Chalupská slať Naučná stezka Jezerní slať Naučná stezka Karla Klostermanna Naučná stezka Keltové na Šumavě Obří hrad Naučná stezka Medvědí stezka Naučná stezka Povydří Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál Naučná stezka Stožecká skála 15

16 Naučná stezka Tříjezerní slať Naučná stezka Vchynicko tetovský plavební kanál Naučná stezka Vintířova stezka Poznávací okruh Les Poznávací okruh Národní park Poznávací okruh Nelesní krajina Vycházková stezka Okolo Kostelního vrchu (Hauswaldská kaple) Zážitková stezka Duch pralesa Zážitková trasa Na Ztraceném Zážitková trasa Proměna horské smrčiny Poznámka: Kompletní přehled cílů naleznete v příloze Turistická nabídka na Šumavě Cykloturistika Národní park s navazující chráněnou krajinnou oblastí představují nesmírně přitažlivé území k provozování všech forem cykloturistiky. Legislativně je pohyb cyklistů v národním parku omezen zákonem na jízdu po silnicích, místních komunikacích a místech vyhrazených se souhlasem Správy NP Šumava. Na základě tohoto vymezení, vznikla po dohodě s ostatními uživateli systému, síť značených cyklotras v NP. Cykloturistika je na jedné straně příležitostí k relativně šetrnému způsobu pohybu v přírodě národního parku spojenou s poznáváním území, na druhé straně představuje potenciální a stále aktuálněji i reálné nebezpečí poškozování přírodního prostředí NP, mj. agresivním průnikem do jinak vzdálenostně obtížně dostupných území, stále více masovým charakterem aktivity a trvalou snahou o vyhledávání nových tras mimo systém stávajících značených cyklotras. Zároveň přináší řadu nových sociologických aspektů, jako jsou kontakt s dalšími uživateli území. V pozici silnějšího s pěšími turisty, v pozici slabšího s motorovými dopravními prostředky na veřejných i účelových komunikacích (lesnický management). Garantem za značení cykloturistických značených tras (CZT) je v NP Klub českých turistů. Dosavadní systém značení Správy NPŠ je nyní postupně nahrazován celostátně užívanou symbolikou KČT. Postupně se buduje páteřní cyklostezka propojující severozápadní a jihovýchodní části regionu, v současnosti jsou dokončeny dílčí úseky této trasy (cyklotrasa č. 33), přičemž v nejproblematičtějších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro přesun využívat stávající motoristické komunikace. 16

17 Zimní sporty NP Šumava je významnou oblastí nabízející provozování zimních sportů, především pro zimní turistiku na běžkách jsou zde ideální podmínky. Počet kilometrů pravidelně strojově upravovaných běžeckých stop v rámci projektu Bílá stopa se stále zvyšuje. Značná část je vedena ve výšce okolo 1000 m n.m., v okolí šumavských hřebenů. Dobré podmínky existují ve vybraných lokalitách i pro sjezdové lyžování, sáňkování nebo pro další netradiční sporty, jako je snowtubing, snowkiting, chůze na sněžnicích a jízda se psím spřežením. Z legislativního hlediska je obdobně jako u pěší turistiky pohyb návštěvníků v přírodě národního parku omezen nad rámec obecně platných pravidel pohybu ve volné krajině plošně pouze v I. zóně ochrany přírody a v klidových územích, kde je možné chodit jen po značených cestách. Zimní specifika ve vztahu k ochraně zvířat však přinášejí navíc určitá místní a časová omezení. Běžecké lyžování Centrální Šumava je charakteristická rozsáhlými pláněmi, tj. územím se stálou nadmořskou výškou nad 1000 m., což jsou ideální podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování, které je tu podporováno a bráno jako prioritní zimní sportovní aktivita. Lyžařská turistika, nezávislá na infrastruktuře vleků a svažitých terénech, se stále více přesouvá do sněhově jistější oblasti plání uvnitř národního parku, blíže k hraničnímu hřebeni. Má klidový charakter, který však v posledních letech nabývá v oblasti Kvild zejména o víkendech prvků masovosti. Na Šumavě se nachází nejrozsáhlejší síť udržovaných značených tras pro lyžaře u nás. Většina z více než 500 km tras udržovaných rolbou je situována do území Národního parku Šumava. Každoročně přibývají další nově udržované úseky, které napomáhají zatraktivnění území. Rozsáhlá předsezónní příprava tras počítá s úpravou dvojstopy, trasy na bruslení jsou upravovány zejména na Železnorudsku. Základem orientace v terénu národního parku jsou lyžařské značené trasy (LZT) s běžeckými stopami udržovanými obcemi za přispění dalších subjektů místních podnikatelů, Správy NP Šumava, fyzických osob atd. Jednotlivé aktivity vedoucí k rozvoji lyžařských tras v centrální Šumavě zastřešuje projekt Bílá stopa na Šumavě (www.bilastopa.cz). Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí, jednotná propagace, financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba) a získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras). Kvalita stop a tím jejich přitažlivost pro většinu návštěvníků je poplatná objemu shromážděných finančních prostředků a iniciativě jednotlivých garantů úpravy stop. 17

18 Sjezdové lyžování Sjezdové lyžování patří mezi nejpopulárnější zimní sportovní aktivity. Většina šumavských lanovek, vleků a sjezdovek je soustředěna do 3 hlavních lyžařských středisek: Lipno Kramolín, Železná Ruda Špičák a Zadov Churáňov, jež leží vně NP Šumava. Velké areály doplňují mnohá menší zařízení pokrývající plošně téměř celou biosférickou rezervaci (Hartmanice, Kašperské Hory, Nezdice na Šumavě, Kubova Huť, Horní Vltavice aj.) Možnosti sjezdového lyžování v NP Šumava: Vlek u hotelu Vydra (Srní) Lyžařský vlek Modrava Lyžařský vlek Kvilda Lyžařský areál Strážný Ski areál České Žleby 18

19 Vodní sporty Významnou rekreační aktivitou je také vodní turistika na kanoích, kajacích či raftingových člunech, návštěvním řádem NP vymezena na část toků Otavy a Teplé Vltavy. Na rozdíl od suchozemských aktivit není v otázce vodní turistiky dosud dosaženo dlouhodobé shody uspokojující většinu partnerů vzhledem k podmínkám aktivity ohledně využívání dalších toků v národním parku k vodní turistice (Křemelná, Studená Vltava, Vydra). Režim splouvání na vymezených tocích je limitován sezónně, denní dobou a minimálním stavem hladiny pro splouvání. Na Vltavě je formou registračního systému realizován projekt řízeného splouvání. Horší je to s vybaveností regionu přírodními koupališti a venkovními i krytými bazény, nedostatek možností koupání mnoho návštěvníků jmenuje na prvním místě jako slabou stránku regionu. Opět podstatně lepší nabídka se ukazuje z pohledu biosférické rezervace. Hipoturistika Jízda na koních není v národním parku doposud významnou aktivitou zejména s ohledem na téměř nulové chovatelské zázemí v obcích NP. Z legislativního hlediska není jízda na koních s výjimkou I. zóny a klidových území limitována (obdobně jako u pěších a lyžařských tras). Doprovodné aspekty související s veřejně nabízenou aktivitou (narušení půdního krytu na trvalých stezkách, potenciální konflikty s dalšími uživateli stezek apod.) však přinášejí nutnost projednání podmínek provozování v řízeních ke konkrétním projektům. Páteřní hypostezka napříč národním parkem není prakticky využívána. S ohledem na minimální zázemí pro aktivitu uvnitř NP, jsou v současnosti nabízeny kratší několikadenní vyjížďky z chovatelského zázemí v předpolí NP v CHKO, či ještě dále z vnitrozemí. Způsob provozování aktivity a limity dohodnuté s provozovateli neznamenají ve své nynější podobě vážnější problém pro přírodu NP i pro ostatní návštěvníky území. Návštěvníci se sníženou mobilitou, senioři a rodiče s kočárky V NP Šumava není doposud realizován ucelený program pro zdravotně postižené návštěvníky a rodiče s kočárky, první řešení se objevila ve spolupráci Správy NP s firmou Trianon. Existuje však množství důležitých podmiňujících detailů jako vhodný základ pro vytvoření programu bezbariérový přístup do všech informačních zařízení Správy, upravené toalety, možnosti parkování na malých parkovacích plochách s blízkými vyhlídkami, popř. následnou dostupností přírodních atraktivit. Příznivé pro vozíčkáře jsou mnohé cesty. Pozitivní jsou aktivity ve formě organizování zájezdů hromadným dopravním prostředkem k vybraným přírodním atraktivitám mimo hlavní sezónu. Negativem zůstává nedostatečná garance vůči možnému ohrožení technologickými vozidly a v poslední době i cyklisty. 19

20 Táboření, hygienická zařízení Tábořit v národním parku je možné pouze na místech k tomu vyhrazených se souhlasem Správy NP Šumava. Tato možnost je v praxi reprezentována oficiálními tábořišti Antýgl a Zahrádky. Táboření pro nemotorizované návštěvníky je dále možné v lokalitě Paulina louka pod Čeňkovou Pilou. Množství tábořišť je situováno v dostupné vzdálenosti často v těsné blízkosti národního parku v CHKO (Nová Pec, Horní Planá, Radešov, Anín aj.). Provozovaná tábořiště v národním parku nejsou zdrojem zásadních problémů pro přírodu národního parku a jejich provoz, za předpokladu respektování obecných norem ochrany životního prostředí, je slučitelný s posláním národního parku. Částí návštěvnické veřejnosti byla dlouhodobě požadována možnost bivakování ve volné přírodě. Obecně je toto omezeno zákonem o ochraně přírody a návštěvním řádem NP na místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. V roce 2008 Správa NP a CHKO Šumava vytipovala tato místa a zprovoznila síť nouzových nocovišť v blízkosti červené páteřní hřebenové turistické trasy v NP Šumava. Nouzová nocoviště jsou v ČR ojedinělá záležitost, kterou vyhledává a využívá stále více návštěvníků Šumavy. Nouzová nocoviště: Hůrka u Prášil GPS: 49 7'36.905"N, 13 19'42.604"E Poledník GPS: 49 3'52.018"N, 13 23'43.198"E Modrava GPS: 49 1'26.776"N, 13 29'26.37"E Bučina GPS: 48 58'16.615"N, 13 35'50.579"E Strážný GPS: 48 54'2.518"N, 13 42'40.812"E Nové údolí GPS: 48 49'46.716"N, 13 48'2.613"E Pod Plešným jezerem GPS: 48 46'45.783"N, 13 53'4.301"E 20

Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava

Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava 2011-1 - Obsah 1) Několik slov úvodem 2) Popis území 3) Analýza současné situace - východiska 4) SWOT analýza 5) Strategie rozvoje

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku:

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku: LIPNO BEZ BARIÉR Lipno bez bariér je jediný produkt svého druhu obsahující komplexní nabídku s celoročním využitím nejen pro handicapované, a to díky svým synergickým efektům. Přednosti: vše na jednom

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Milí návštěvníci Šumavy,

Milí návštěvníci Šumavy, Milí návštěvníci Šumavy, existuje poměrně velká skupina turistů, kteří cestují po vlastech českých a dokonce vyráží i do světa, přestože se potýkají s nějakým omezením. Každý handicap cestování značně

Více

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l

KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l KRKONOŠE Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část Krkonoš je rozlehlejší a členitější oproti polské.krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. & Regionální sdružení Šumava Stachy 422 384 73 Stachy

TISKOVÁ ZPRÁVA. Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. & Regionální sdružení Šumava Stachy 422 384 73 Stachy TISKOVÁ ZPRÁVA Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. & Regionální sdružení Šumava Stachy 422 384 73 Stachy Telefon: 380 120 262 E-mail: info@rras.cz www.rras.cz Šumavská magistrála Již v sobotu

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

NP Šumava Národní Park, rozlehlé souvislé území, hraniční poloha, odlehlé lokality, především přírodní památky.

NP Šumava Národní Park, rozlehlé souvislé území, hraniční poloha, odlehlé lokality, především přírodní památky. Příloha DC 1_3 - Vymezení pilotních lokalit pro ověření metodiky a optimalizačního modelu, výběr vhodného způsobu monitoringu a režimu zpoplatnění pro tyto lokality Pro pilotní šetření za účelem ověření

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy léto Šumava IOP č. 5 Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č. Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Nobody

Více

Analýza možnosti dotací na projektové záměry. Support project. s.r.o.

Analýza možnosti dotací na projektové záměry. Support project. s.r.o. Analýza možnosti dotací na projektové záměry Support project. s.r.o. Obsah Ekologická doprava-silniční vláček 5 Národní park Šumava pro všechny 8 Farma Strážný - agroturistika, mlékárna, sýrárna, zimoviště

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY

PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY PLZEŇSKÝ A JIHOČESKÝ KRAJ 1 OBSAH: ZELENÉ AUTOBUSY Vyhodnocení

Více

Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka

Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka Dana Fialová, Tereza Gelná, Jiří Vágner GAČR 403/09/1491Význam rekreační funkce sídel a obcí v procesu

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

TURISTICKÝ RUCH NA CHRUDIMSKU-HLINECKU

TURISTICKÝ RUCH NA CHRUDIMSKU-HLINECKU TURISTICKÝ RUCH NA CHRUDIMSKU-HLINECKU HLINECKU Prezentace závěrů výzkumného šetření DUBEN 2009 Realizováno za podpory Heřmanova 22, CZ 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 580 Fax: +420 220 190 590 E-Mail:

Více

Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 Strom pracovních míst k datu 30.9.2014 -

Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 Strom pracovních míst k datu 30.9.2014 - Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 1 - [97001] Ředitel 2 - [97901] Vedoucí Oddělení kanceláře ředitele-personalista 3 - [34801] Referent BOZP, PaM 3 - [97111] Tiskový mluvčí 3 -

Více

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Offpark je první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě, které nabízí celou řadu sportovního a lehce adrenalinového vyžití. Zážitkové aktivity jsou soustředěny

Více

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Klášterec nad Ohří Kadaň

Klášterec nad Ohří Kadaň Klášterec nad Ohří Kadaň Úvodem Města Klášterec nad Ohří a Kadaň připravují pro návštěvníky regionu návštěvnickou kartu. Karta umožní volný vstup do řady turisticky atraktivních zařízení a poskytne slevy

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností 1 OBSAH 1. Výzva k předkládání návrhů projektů... 3 2. Informace o přípravě IPRM... 6 3. Veřejné projednání IPRM - pozvánka... 11 4. Veřejné projednání IPRM - prezentace...

Více

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010 Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima CELKOVÉ SROVNÁNÍ TURISTICKÝCH REGIONŮ Česká republika IOP č. Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č. Sběr informací domácí

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

REKREAČNÍ KRAJINNÝ CELEK SOBOTÍN 14-42-03, 14-42-04, 14-42-07, 14-42-08, 14-42-12, 14-42-13

REKREAČNÍ KRAJINNÝ CELEK SOBOTÍN 14-42-03, 14-42-04, 14-42-07, 14-42-08, 14-42-12, 14-42-13 REKREAČNÍ KRAJINNÝ CELEK SOBOTÍN 1. Základní údaje Mapové sekce : 14-24-22, 14-24-23, 14-24-24, 14-42-02, Okres : Šumperk Rozloha : 6 520,6 ha 14-42-03, 14-42-04, 14-42-07, 14-42-08, 14-42-12, 14-42-13

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

VÝTAH ZE STUDIE: NÁZEV: CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ CHLUM, MARKETINGOVÁ ANALÝZA ZPRACOVÁNO: LISTOPAD 2003 ZPRACOVATEL: INCOMA RESEARCH ZADAVATEL: LIPNO

VÝTAH ZE STUDIE: NÁZEV: CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ CHLUM, MARKETINGOVÁ ANALÝZA ZPRACOVÁNO: LISTOPAD 2003 ZPRACOVATEL: INCOMA RESEARCH ZADAVATEL: LIPNO VÝTAH ZE STUDIE: NÁZEV: CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ CHLUM, MARKETINGOVÁ ANALÝZA ZPRACOVÁNO: LISTOPAD 2003 ZPRACOVATEL: INCOMA RESEARCH ZADAVATEL: LIPNO SERVIS S.R.O. ZDROJE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ: ČESKÝ STATISTICKÝ

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

1. Analýza očekávaných efektů realizace

1. Analýza očekávaných efektů realizace 1 OBSAH 1. Analýza očekávaných efektů realizace... 3 1.1. Vymezení území... 3 1.2. Rozbor očekávaných efektů, synergické vazby... 4 1.3. Systém finálního zhodnocení realizace KIPR... 8 1.4. Indikátory

Více

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007 Strana 1 (celkem 7) Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007 1. Komunikace, koordinace, spolupráce 1.1. Pravidelná jednání zástupců Jihočeského kraje, Jihočeské hospodářské komory,

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Jihočeský systém páteřních cyklistických cest

Jihočeský systém páteřních cyklistických cest Jihočeský systém páteřních cyklistických cest NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY Dopravní systém CYKLOTRANS ČSAD JIHOTRANS Motto na úvod Předtím, než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše. Člověk

Více

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999 Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999 OBSAH: str. 1. Cíl a metodika výzkumu...2 2. Analýza pobytu návštěvníka...2 2.1. Důvod návštěvy... 2-3 2.2. Počet zahraničních návštěvníků...4 2.3... Průměrná doba

Více

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy léto 2010

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy léto 2010 Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy léto CELKOVÉ SROVNÁNÍ TURISTICKÝCH REGIONŮ Česká republika IOP č. Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č. Sběr informací domácí

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)

Více

Jak se naučná stezka doplňuje s nabídkou pro turisty na české straně. Destinační agentura Krušné hory, o. p. s.

Jak se naučná stezka doplňuje s nabídkou pro turisty na české straně. Destinační agentura Krušné hory, o. p. s. Jak se naučná stezka doplňuje s nabídkou pro turisty na české straně Destinační agentura Krušné hory, o. p. s. Proč navštívit plavební kanál a jeho okolí? Přehrada Fláje Dřevěný kostel v Českém Jiřetíně

Více

v oblasti cestovního ruchu v kraji Vysočina - turistický portál www.region-vysocina.cz

v oblasti cestovního ruchu v kraji Vysočina - turistický portál www.region-vysocina.cz Využití IT v oblasti cestovního ruchu v kraji Vysočina - turistický portál www.region-vysocina.cz Turistický portál kraje Vysočina www.region-vysocina.cz 2 Funkce:! nabídka, propagace, prezentace! neomezený

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz. Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu

Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz. Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu Českosaské Švýcarsko modelový region pro turistiku v EU o Spolupráce dvou klíčových aktérů: Turistického

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

GfK Group Custom Research Monitoring návštěvníků v regionu Krkonoše Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Krkonoše Vyhodnocení etapy www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2

Více

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků Kritéria pro výběr k podpoře (hodnocení): odpovídají hodnotícím kritériím Příloh III pro programy 2 a 3, s tím, že dodatečným kritériem bude územní

Více

Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu

Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu Ing. Kateřina Setunská _ 7.12.2012 Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu DP obhájena na

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Rekreační potenciál našich řek

Rekreační potenciál našich řek Rekreační potenciál našich řek Marina Týnec nad Labem APL - Asociace lodního průmyslu Ing. Vladimír Žák 724 371 294 Slovo úvodem Turistika je v posledních letech bez hranic a se stoupající mobilitou roste

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Celkový počet odpovědí respondentů: 506

Celkový počet odpovědí respondentů: 506 MIKROREGION LUHAČOVSKÉ ZÁLESÍ: DOTAZNÍK ISÚ Celkový počet odpovědí respondentů: 56 Slopné 4,35% Velký Ořechov,59% Název obce respondenta Želechovice nad Dřevnicí 7,31% Biskupice 1,98% Březnice 2,9 Bohuslavice

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více