Zápis ze setkání členů Entomologického klubu při Labských pískovcích dne v restauraci U Málků v Děčíně

Transkript

1 Zápis ze setkání členů Entomologického klubu při Labských pískovcích dne v restauraci U Málků v Děčíně Šestnáctého setkání našeho klubu se zúčastnilo 22 členů (pořadí dle prezenční listiny: Trýzna M., Blažej L., Benda P., Ševčík V., Vonička P., Moravec P., Ritschel G., Lust Z., Černý J., Pokorný J., Moravec J., Malík L., Svadbík P., Čapek L., Michalega M., Kadlec J., Marschner R., Říha R., Phoenix J., Matúšových P., Schön K. & Rejl S.) a 5 hostů (Tutková J., Honců M., Brůha P., Budský Fr. a Žemlička M.). Omluvu pro časovou zaneprázdněnost a lítost nad neúčastí zaslali kolegové L. Purchart, V. Kopecký, J. Spružina a Š. Hofmeister; M. Jeremies tou dobou předsedal na setkání německých entomologů a 3 členové našeho Klubu zaslali své pozdravy přímo z entomologické expedice z daleké Bolívie (P. Baňař, O. Šafránek a V. Ryjáček). Na již tradičním místě v Restauraci U Málků v Děčíně přivítal místopředseda klubu L. Blažej všechny přítomné členy a poděkoval všem za hojnou účast. Během kolování prezenční listiny bylo požádáno o aktualizaci a doplnění kontaktních údajů. Ani letošní setkání neproběhlo bez přijetí nových členů. Páni kolegové M. Honců a P. Brůha byli po projevení zájmu jednomyslně přijati. V současné době má tak EK již 36 členů. Správnou poznámku z hlediska členství v našem EK opětovně vznesl P. Benda. Ta se týkala nutnosti spolupráce všech členů EK na výzkumu entomofauny Českého Švýcarska (Labských pískovců). Zdůraznil, že jen díky aktivní činnosti jednotlivých členů EK na zájmovém území je náš Klub dynamickým a perfektně fungujícím sdružením. Veškeré tyto požadavky doposud všichni členové splňují. P. Benda v této souvislosti rovněž vyzval k oslovování dalších především mladších potenciálních členů a členek. M. Trýzna vyslovil velký až bezbřehý dík L. Blažejovi za editaci Listů EK při Labských pískovcích. Dodal, že bez nevšední obětavosti a píle by Listy nebyly tak skvěle vyvedené, jak se Lukášovi opětovně podařilo. Zároveň všechny členy vyzval k publikování a nabídl maximální výpomoc ze strany redakční rady. Tradičně se rokovalo nad přípravou příštích Entodnů EK. L. Blažej zhodnotil předešlé jako klasicky chladné, tentokrát opravdu s mizerným

2 počasím, mizernějším než kdykoliv jindy, ale jako vždy, s potěšujícím výsledkem. Z hlediska plánování následujících Entodnů EK byly podány návrhy na uskutečnění přímo v NP České Švýcarsko a významných navazujících areálech a na Českolipsko. V hlasování nakonec převážil národní park v termínu přelom května a června. V závěru oficiální části setkání pronesli P. Benda a M. Trýzna velmi zdařilou prezentaci o entomologické výpravě na Madagaskar. Zapsal: M. Trýzna Entodny EK NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce Lukáš BLAŽEJ, Jindřich ČERNÝ, Pavel MORAVEC, Josef KADLEC, Zdenek LUST, Jiří PREISLER, Pavel VONIČKA & Matěj WISURA Výročním 10. Entodnům EK popřálo krásné počasí, což se odrazilo nejen na hojné účasti, ale také výsledcích zachycených druhů. Vše v souhře změn v organizaci (úplná eliminace L. Blažeje z jejich režie = hezké počasí) a odeslání pozvánky na poslední chvíli (uvést datumy odeslání pozvánky a termínu entodnů). V pátek ráno se tedy na Správě NP České Švýcarsko v Krásné Lípě sešlo 10 členů a 4 hosté, kteří se již nevešli do malé zasedací místnosti, a proto se celé oficiální zahájení a organizační obřad u kávy sehrálo v zasedačce velké! Výběr lokalit byl celkově situován do území NP s zaměřením na snadné parkovací i rozptylové podmínky účastníků i možnosti v zachycení širokého spektra hmyzích skupin (okolí Brtnického mostu v Zadní Doubici a prostor okolo hraničního přechodu pro pěší), a na specifickou populaci kobylky Pholidoptera aptera bohemica na vrchu Mlýny. První z lokalit opět poskytla skvělé možnosti sběru hmyzu, vč. květního. To v hojné účasti a v širokém pokryvu cílových skupin hmyzu vytvořilo hezký výčet zachycených druhů, jenž jsou přílohou tohoto příspěvku. Sběr byl soustředěn na kvetoucí okoličnaté s plejádou tesaříkovitých brouků (vč. Pachyta quadrimaculata a různé aberace Pedostrangalia pubescens), hymenopter (vč. zajímavých druhů kutilek Ectemnius rubicola a E. lituratus) a dipter. Carabidologická část exkurze se věnovala ripikolním broukům Křinice (nejvýznamnějším zachyceným druhem byl Bembidion monticola). Krátký přejezd k hraničnímu přechodu byl sice drobnou změnou lokality, ale zachycená diverzita byla prakticky stejná. Po přejezdu v době okolo oběda se účastníci sešli na vrchu Mlýny u Vysoké Lípy, kam dorazili také ostatní opozdilci M. Michalega, P. Brůha a M. Wisura (celkový počet účastníků Dnů EK tak vzrostl na rovných 20). Lokalita je známá především díky jedinečnému výskytu kobylky Pholidoptera aptera bohemica Mařan, Tato byla v desítce kusů, skoro rovnoměrném poměru pohlaví, zachycena fyzicky a dle hlasových projevů sledována v minimálně dvojnásobném množství. Ing. M. Trýzna poreferoval o výzkumech našich předních specialistů zaměřených na tento taxon a poté se účasníci EK opět rozběhli po svých zájmech. Přítomnost osluněných torz buků na okraji lesa vyzývala k sběru hymenopter a okolní porosty k prosevům a drobným dřevařským pracím. Před odjezdem litoměřické rodinky Moravců jsme provedli ještě kompletní společné foto. V těchto hodinách už se myšlenky všech chýlily ke kuloárním sběrům Druhého dne, ve slunném a již velmi horkém ráně, se rozjížděla část exkurzantů vstříc rodinám a víkendům a zbytek se rozhodl pro schlazení v inverzních roklích Tiché soutěsky. Jelikož již pokročilá sezona, a horké počasí nepřálo hmyzu, byla exkurze provedena alespoň turisticky. V těchto 2

3 místech již Entodny opustili členové Bynovské sekce a odvážní šluknovští zamířili na poslední část dnů exkurzi na zmijí farmu ve Varnsdorfu. Zde za zvuku bouracího kladiva a chlazeného lahvového piva byly letošní Entodny EK 2014 prohlášeny za velmi zdařilé. Foto L. Blažej Seznam zachycených druhů Příloha I. Použité zkratky: JČ J. Černý, JK J. Kadlec, Lx L. Blažej, ZL Z. Lust, MM M. Michalega, PM P. Moravec, JP J. Preisler, PV P. Vonička, MW M. Wisura, VMG CL Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, SČM LBC Severočeské muzeum v Liberci. Krásná Lípa Kyjov, Kyjovské údolí, Zadní Doubice (ZaDo), Brtnický most (BrMo), 18.7.: Lepidoptera U všech nálezů platí JČ lgt. et det. Nepticulidae Stigmella microtheriella (Stainton, 1854) Bohemannia pulverosella (Stainton, 1849) Gracillariidae Cameraria ohridella Deschja & Dimic, 1986 Phyllonorycter blancardella (Fabricius, 1781) Phyllonorycter froelichiella (Zeller, 1839) Phyllonorycter nicellii (Stainton, 1851) Phyllonorycter rajella (Linnaeus, 1758) Phyllonorycter geniculella (Ragonot, 1874) Argyresthiidae Argyresthia goedartella (Linnaeus, 1758) Pterophoriidae Pterophorus pentadactyla (Linnaeus, 1758) Tortricidae Celypha lacunana (Denis & Schiffermüller, 1775) Hesperiidae Ochlodes sylvanus (Esper, 1777) Pieridae Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) Nymphalidae Araschnia levana (Linnaeus, 1758) Apatura iris (Linnaeus, 1758) Coenonympha pamphillus (Linnaeus, 1758) Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) Maniola jurtina (Linnaeus, 1758) Crambidae Crambus lathoniellus (Zincken, 1817) Agriphila straminella (Denis & Schiffermüller, 1775) Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763) Erebidae Callimorpha dominula (Linnaeus, 1758) Coleoptera Carabidae Agonum fuliginosum (Panzer, 1809) JK (Lx det.), PM, PV Agonum viduum (Panzer, 1796) PM, PV Asaphidion flavipes (Linnaeus, 1761) PM Bembidion articulatum (Panzer, 1796) PM, PV Bembidion bruxellense Wesmael, 1835 JK (Lx det.), ZL (Lx det.), PM, PV Bembidion lunulatus (Geffroy in Fourcroy, 1785) - PV Bembidion mannerheimii (C.R. Sahlberg, 1827) - PV Bembidion monticola Sturm, 1825 JK (Lx det.), PM, PV Bembidion tetracolum Say, JK (Lx det.), ZL (Lx det.), PM, PV Bembidion tibiale (Duftschmid, 1812) - JK (Lx det.), ZL (Lx det.), PM, PV Clivina collaris (Herbst, 1784) PM, PV Elaphrus cupreus Duftschmidt, PV Harpalus latus (Linnaeus, 1758) PM Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) JK (Lx det.), PM, PV Paranchus albipes (Fabricius, 1796) JK (Lx det.), PV Platynus assimilis (Paykull, 1790) - PV Pterostichus melanarius (Illiger, 1798) - PV Pterostichus nigrita (Paykull, 1790) PM, PV Trechus obtusus Erichson, JK (Lx det.), ZL (Lx det.), PM, PV Trechus pulchellus Putzeys, 1846 JK (Lx det.), PM, PV Trechus secalis (Paykull, 1790) PM, PV Trechus splendens Gemminger et Harold, 1868 PM, PV Trichotichnus laevicollis (Duftschmid, 1812) - PV Staphylinidae Bledius talpa (Gyllenhal, 1810) - PV Gabrius breviventer (Sperk, 1835) PM Lathrobium longulum Gravenhorst, 1802 PM, PV Lesteva punctata Erichson, 1839 PM Omalium rivulare (Paykull, 1789) - PV Philonthus rotundicollis (Ménétriés, 1832) PM 3

4 Quedius fuliginosus (Gravenhorst, 1802) PV Quedius umbrinus Erichson, PV Rugilus rufipes Germar, 1836 PM Stenus bimaculatus Gyllenhal, 1810 PM, PV Stenus boops Ljungh, 1804 PM, PV Stenus humilis Erichson, 1839 PM, PV Stenus picipes Stephens, 1833 PM Tachinus signatus (Gravenhorst, 1802) PM, PV Elateridae Hypnoidus riparius (Fabricius, 1792) PM, PV Hymenoptera U všech nálezů platí Lx lgt. et det. Crabronidae Crossocerus barbipes (Dahlbom, 1845) - 0,1 (ZaDo) Ectemnius dives (Lepeletier & Brullé, 1834) - 2,0 (ZaDo) Ectemnius lapidarius (Panzer, 1804) - 6,5 (ZaDo); 10,8 (BrMo) Ectemnius lituratus (Panzer, 1805) - 4,1 (ZaDo); 1,0 (BrMo) Ectemnius rubicola (Dufour & Perris, 1840) - 3,2 (BrMo) Ectemnius ruficornis (Zetterstedt, 1838) - 4,1 (ZaDo); 9,0 (BrMo) Lestica clypeata (Schreber, 1759) - 1,0 (ZaDo); 0,1 (BrMo) Oxybelus argentatus debeaumonti P. Verhoeff, ,1 (BrMo) Diptera U všech nálezů platí JP lgt. et det. Heleomyzidae Suillia bicolor (Zetterstedt, 1838) Suillia fuscicornis (Zetterstedt, 1847) Suillia similis (Meigen, 1838) Eccoptomera pallescens (Meigen, 1830) Fanniidae Fannia armata (Meigen, 1826) Fannia coracina (Loew, 1873) Fannia polychaeta (Stein, 1895) Fannia postica (Stein, 1895) Fannia serena (Fallén, 1825) Jetřichovice Vysoká Lípa, vrch Mlýny, kvota 475 m n. m., 18.7.: Ensifera Tettigoniidae Pholidoptera aptera bohemica Mařan, 1953 celkem zachyceno ca 5,5 ex., 1,0 lgt. LB, VMG CL coll., 1,0 lgt. PV, SČM LBC coll. Lepidoptera Pokud není uvedeno jinak, platí u všech nálezů JČ lgt. et det. Hepialidae Pharmacis fusconebulosa (De Geer, 1778) Nepticulidae Stigmella tiliae (Frey, 1856) Stigmella ulmivora (Fologne, 1860) Stigmella tityrella (Stainton, 1854) Stigmella hemargyrella (Kollar, 1832) Gracillariidae Cameraria ohridella Deschja & Dimic, 1986 Phyllonorycter maestingella (Müller, 1764) Phyllonorycter joannisi (Le Marchand, 1936) Phyllonorycter schreberella (Fabricius, 1781) Oecophoridae Harpella forficella (Scopoli, 1763) Pieridae Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) Pieris napi (Linnaeus, 1758) - MW Lycaenidae Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761) - MW Nymphalidae Araschnia levana (Linnaeus, 1758) JČ et MW Maniola jurtina (Linnaeus, 1758) Pararge aegeria (Linnaeus, 1758) MW Polygonia c-album (Linnaeus, 1758) MW Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758) JČ et MW Geometridae Abraxas sylvatus (Scopoli, 1763) Camptogramma bilineatum (Linnaeus, 1758) Erebidae Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) Coleoptera Carabidae Tachyta nana (Gyllenhal, 1810) PM Staphylinidae Gabrius splendidulus (Gravenhorst, 1802) - PM Tenebrionidae Bolitophagus reticulatus (Linnaeus, 1767) - PM Hymenoptera U všech nálezů platí Lx lgt. et det. Crabronidae Crossocerus barbipes (Dahlbom, 1845) - 0,1 Crossocerus cetratus (Shuckard, 1837) - 0,1 Ectemnius cavifrons (Thomson, 1870) - 0,1 Stigmus solskyi A. Morawitz, ,1 Trypoxylon kolazyi Kohl, ,21 Trypoxylon minus Beaumont, ,3 Diptera U všech nálezů platí JP lgt. et det. Heleomyzidae Suillia notata (Meigen, 1830) Morpholeria ruficornis (Meigen, 1830) Fanniidae Fannia armata (Meigen, 1826) Fannia coracina (Loew, 1873) Fannia polychaeta (Stein, 1895) Hřensko, Suchá Kamenice, Lepidoptera Pokud není uvedeno jinak, platí u všech nálezů JČ lgt. et det. Nepticulidae Stigmella nylandriella (Tengström, 1848) Stigmella tityrella (Stainton, 1854) Stigmella splendidissimella (Herrich-Schäffer, 1855) Stigmella hemargyrella (Kollar, 1832) 4

5 Bucculatricidae Bucculatrix bechsteinella (Scharfenberg, 1805) Gracillariidae Phyllonorycter maestingella (Müller, 1764) Phyllonorycter sorbi (Frey, 1855) Phyllonorycter geniculella (Ragonot, 1874) Lyonetiidae Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758) Momphidae Mompha terminella (Humphreys & Westwood, 1845) Pieridae Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) Pieris napi (Linnaeus, 1758) MW Pieris rapae (Linnaeus, 1758) MW Nymphalidae Pararge aegeria (Linnaeus, 1758) JČ et MW Geometridae Cabera pusaria (Linnaeus, 1758) Eulithis populata (Linnaeus, 1758) Idea biselata (Hufnagel, 1767) Coleoptera Pokud není uvedeno jinak, platí u všech nálezů PV lgt. et det. Carabidae Agonum fuliginosum (Panzer, 1809) Asaphidion flavipes (Linnaeus, 1761) Bembidion lunulatus (Geffroy in Fourcroy, 1785) Bembidion tibialis (Duftschmid, 1812) Paranchus albipes (Fabricius, 1796) Trechus pilisensis sudeticus Pawlowski, 1975 Trechus splendens Gemminger & Harold, 1868 Dytiscidae Deronectes platynotus (Germar, 1834) Staphylinidae Deleaster dichrous (Gravenhorst, 1802) Geodromicus nigrita (Müller, 1821) Bučiny západní části CHKO Lukáš BLAŽEJ, Josef KADLEC, Petr BRŮHA, Miroslav MICHALEGA & Pavel KRÁSENSKÝ Připravované MZCHÚ se nachází mezi obcemi Libouchec a Tisá. Jedná se o prostor kyselých bučin v jižní části ohraničený svozovou lesní cestou, západní silnicí, severní okrajem lesa a z východní strany odlišným typem lesního porostu. V cca středové části protéká lokalitou bezejmenná vodoteč s celoroční vydatností. Převažujícím typem lesa jsou kyselé bučiny na krušnohorské rule. Místy jsou v suťovém lese menší osluněné plošky po vývratech a tím porušením zápoje, kde je vyvinuto sporé bylinné patro a bukové zmlazení. V porostu jsou částečně zastoupeny také javor klen, jilm horský, bříza bělokorá, jasan ztepilý apod., v horní části jsou na slunci exponovaných skalních výchozech významně zastoupeny vzrostlé duby. V porostu je přítomno velké množství torz různých typů. Významným a druhově bohatým typem stanoviště jsou lesní okraje v přechodu ve velmi zachovalé louky. Dle pobytových znaků je lokalita silně navštěvována zvěří. Připravované MZCHÚ bučiny v Bělé se rozkládá nad osadou Bělá v Děčíně. Jedná se o suťovou bučinu na pískovcovém podloží s dvěma sklaními výchozy Faraon a Strážce Bělé. Vrchol 404m. n. m. nese v jednom mapovém podkladu název Havraní vrch. Celá lokalita je součástí poměrně úzkého údolí Bělského potoka, které jistě na mnoha místech vykazuje teplotní inverzi, typickou pro oblast Labských pískovců. Bukový porost připr. MZCHÚ je lemován smrkovou monokulturou, západní svah také kulturou borovice vejmutovky. Vrcholová část skokově přechází v kulturu borovice lesní. Velmi významným faktorem pro výskyt saproxylického hmyzu je přítomnost nejrůznějších typů bukových torz různého stáří stromů s korunovými zlomy a řady typů dutin. Řídký porost buků na jižním svahu předvrcholové partie propouští hodně slunečního záření a osluňuje kmeny několika vzrostlých stromů. Věž Faraon zde během doby průzkumu byla označena kvůli hnízdění sokola stěhovavého. Přítomnost ohniště a lezeckých tras vykazuje využívání lokality lidmi. Řada pobytových znaků (trus, stezky apod.) vykazuje silné využívání lokality zvěří. 5

6 Metodika Na lokalitě v Libouchci bylo instalováno 23 ks a v Bělé 14 ks zemních pastí s octem (vnadící i konzervační medium) a cca jednoměsíční expozicí. Jejich rozmístění bylo provedeno rovnoměrně po ploše s ohledem na různé typy mikrostanovišť a přítomnost mrtvého dřeva. Ostatní sběrné metody byly soustředěny na individuální typ sběru na torzech stromů, dřevokazných houbách, prosevů a vysekávání. Vzhledem k přítomnosti okoličnatých bylin v lemu liboucheckého lesa byl sběr za slunečného počasí soustředěn i zde. V Bělé bylo využito také nočního lovu na světlo a individuálního nočního sběru na torzech stromů, který se v seznamu druhů velmi pozitivně odrazil skvělými nálezy. původních ploch. E/E eurytopní: druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních, měnících se biotopů, stejně jako druhy, obývající silně antropogenně ovlivněnou a poškozenou krajinu. Červený seznam ohrožených druhů bezobratlých ČR (VESELÝ et al. 2005): EX vyhynulý, CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený Zvláště chráněný druh podle přílohy III k vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh. Další použité zkratky: BĚL Bělská bučina, BK buk lesní, LIB Libouchecké bučiny, ZP zemní past, JK Josef Kadlec, PBr Petr Brůha, MM Miroslav Michalega, INDIV. individuální sběr. Anthribidae Platyrhinus resinosus (Scopoli, 1763): R Významný terikolní, apterní druh indikující přirozené lesy. V regionu je navcházen v nejzachovalejších listnatých porostech (např. Holý vrch, Mayberk, Růžák, kaňon Labe vše nepubl. data). Vývoj na tvrdohoubách jej situuje na stará torza. LIB: , 1 ex., BK torzo na skalním výchozu, INDIV. Pokud není uvedeno jinak, platí u všech nálezových dat L. Blažej lgt. et det., Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa in coll. Některé obtížně determinovatelné čeledi byly předány našim specialistům, např. Elateridae det P. Brůha (Ústí nad Labem), Scarabaeioidea et Scolytinae J. Kadlec (Varnsdorf), Silphidae a Leioidae J. Růžička (Praha) apod. V současnosti jsou ještě některé skupiny na revizi, např. Staphylinidae, Nitidulidae, Curculionidae, Scydmaeninae apod. Nomenklatura střevlíkovitých brouků je převzata z LÖBLA & SMETANY (2003). V seznamu zjištěných druhů jsou čeledi řazeny abecedně. Komentáře k významným druhům V přehledu zaznamenaných druhů jsou za názvem druhu použity zkratky v tomto pořadí: Bioindikační skupiny dle prací HŮRKY et al. (1996) a VESELÉHO (2002) v případě střevlíkovitých brouků a BOHÁČE et al. (2006) v případě drabčíkovitých brouků (za lomítkem): R/R1 reliktní: druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů. Jedná se většinou o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů. A/R2 adaptabilní: druhy osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti Carabidae Amara brunnea (Gyllenhal, 1810): A Dle HŮRKY (1996) cirkumpolární druh v ČR vzácný a velmi lokálně hojný. V rámci Labských pískovců se jedná o 4 lokalitu s potrvzeným výskytem (Holý vrch, Vysoká Lípa a Janov vše nepubl. data). BĚL: , 1 ex., ZP. Cicindela campestris Linnaeus, 1758: A, O Hojný eurytopní druh otevřených stanovišť. Na lokalitě soustředěn výskyt na otevřené xerothermní plošky na skalních výchozech. Zvláště chráněný druh. V regionu častý na lesních cestách, vřesovištích, v lesních školkách s nezapojeným porostem (např. Bynovec, Maxičky), stepní svahy (např. na ploše bývalé vinice na Pastýřské stěně) apod., prakticky všude na osluněných stanovištích s otevřeným substrátem. LIB: , krovka, xerothermní ploška s duby na skalním výchozu, INDIV. Cychrus attenuatus (Fabricius, 1792): R Středoevropský druh původních horských lesů (HŮRKA 1996). Dle BLAŽEJE (2014) jej lze pokládat za typický druh inverzních roklí. Z regionu je uváděn POKORNÝM (1985) jako vzácný druh bučin, dle BLAŽEJE (2014) je však znám z více lokalit včetně borových (Jetřichovice-Všemily) či smrkových porostů (Pryskyřičný důl, Soorgrund či Střelecká rokle). Bez konkrétní lokality uvádí od řeky Labe druh ŠUTERA et al. (2001). GEBERT (2006) jej uvádí ze sousedního Saska jako druh rozptýlený. 6

7 BĚL: , 2 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 5 ex., ZP; LIB: , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 3 ex., ZP; , 3 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 3 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP. Harpalus solitaris Dejean, 1829: A Dle HŮRKY (1996) holarktický druh v České republice vzácný, soustředěný zejména do podhorských oblastí. Vyskytuje se na sušších otevřených stanoviších, na pastvinách a rašeliništích. Druh svým výskytem na libouchecké lokalitě reaguje velmi pravděpodobně na neustálé disturbance povrchu zvěří (viz foto skalního výchozu s duby na začátku příspěvku). V regionu se jedná o třetí potvrzenou lokalitu. Z okolních regionů je uváděn údaj ze Svádova (ŠUTERA et al. 1999a). Hojný výskyt je udáván z celého Saska (GEBERT 2006). LIB: , 7 ex., ZP; 2 ex. LB in coll, 5 ex. in coll. VMG CL; , 1 ex., ZP. Cleridae Opilo mollis (Linnaeus, 1758) První nález tohoto pestrokrovečníka v regionu Labských pískovců. Vyskytuje se na lokalitách s torzy starých stromů (jehličnanů i listnáčů), kde loví larvy dřevokazného hmyzu. BĚL: , 1 ex., noční sběr. Colydiidae Synchita humeralis (Fabricius, 1792) Prvý nález druhu z regionu Labských pískovců. Vývoj probíhá v suchých větvích a pod kůrou listnatých sromů. BĚL: , 1 ex., INDIV. Synchita undata Guérin-Méneville, 1844: EN Prvý nález druhu z regionu Labských pískovců. Vývoj probíhá v suchých větvích a pod kůrou listnatých sromů. BĚL: , 2 ex., noční sběr. Molops elatus (Fabricius, 1801): A Středoevropský druh sušších stanovišť, v ČR ojediněle, pouze lokálně hojně (HŮRKA 1996). Výskytem soustředěn na teplé lesní okraje (v regionu znám z Děčínska a Českokamenicka vše nepubl. data). Nový region s potvrzeným výskytem v rámci Labských pískovců. Nálezová data: , 1 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 2 ex., ZP; , 12 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 6 ex., ZP; , 1 ex., ZP. Cerambycidae Anisarthron barbipes (Schrank, 1781) Velmi vzácný druh s dvouletým vývojem na listnatých stromech. Nejčastěji napadá plochy korunových zlomů. V regionu se jedná 4 známou lokalitu (BENDA & VYSOKÝ (2000) udávají lokality: Děčín, Petrovice a Mezní louka). LIB: , 1 ex., plocha s čerstvě zříceným BK, INDIV., JK det. et in coll. Prionus coriarius (Linnaeus, 1758) Významnější druh tesaříka s vývojem v bukových torzech, Lokality s jeho výskytem jsou většinou původní staré bučiny podhorských až horských poloh. Současný výčet lokalit v Labských pískovcích shrnuje BENDA & VYSOKÝ (2000). BĚL: , 4 ex., ZP; , 1 ex., ZP. Bukové torzo na lokalitě v Bělé je biotopem mnoha zajímavých saprpoxylických druhů brouků. Za společné exkurze bylo několikrát za noc navštíveno s baterkou. Elateridae Agriotes pallidulus (Illiger, 1807): VU Druh řídkých listnatých lesů s travním a bylinným patrem. V ČR je velmi lokální s častějšími nálezy ze SZ Čech. LIB: V.2014, 1 ex., ZP, PBr det.; , 1 ex., ZP, PBr det. 7

8 Athous zebei Bach, 1854: NT V ČR lokálně se vyskytující druh. Biotopem jsou listnaté podhorské lesy. BĚL: , 1 ex., indiv.; LIB: , 1 ex., ZP, PBr det. Brachygonus megerlei (Lacordaire, 1835): VU Vzácný a velmi lokální druh, jehož biotopem jsou především zachovalé, přírodě blízké listnaté porosty středních poloh a nižších poloh s vhodnými stromovými dutinami. V regionu nový čtverec s jeho výskytem (BRŮHA P., pers. comm.). BĚL: , 5 ex., na světlo + noční sběr. Eucnemidae Melasis buprestoides (Linnaeus, 1761) Nejhojnější zástupce významné saproxylické čeledi s pravděpodobným vývojem na dřevokazných houbách (Polyporales). LIB: , 1 ex., ZP. Lucanidae Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785): CR, KO Nejvýznamnější nález druhu, dle Vyhl. 395/1992 Sb. uvedeného v kategorii kriticky ohrožených druhů. Významný pralesní druh s vývojem na rozpadávajícím se dřevě jedlí. V regionu Labských pískovců nacházen především v torzech buků, bříz a smrků. Zřejmou prioritou vývojem je rozpad tzv. červenou hnilobou (viz foto spolu se samčím imagem a larvou 3. instaru). Z dalších lokalit v regionu lze jmenovat kaňon Labe, zbytky původních porostů v okolí Sněžníku a několik lokalit v NP České Švýcarsko. ĚL: , 1 ex., INDIV.; , 5 ex., INDIV., JK et MM lgt. et in coll. Scarabaeidae Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758): VU, SO Významný saproxylický druh s vývojem v tlejícím dřevě listnatých stromů. V regionu nacházen na květech okoličnatých lemujících zachovalé starší bukové porosty. Zvláště chráněný druh. LIB: , 5 ex., OBSERV.; , 1 ex., INDIV., MM in coll. Oxythyrea funesta (Poda, 1761): O Zvláště chráněný druh zlatohlávka s vývojem v trouchu listnatých dřevin. V území se jedná o hojný druh, často nacházený na pcháčích a okoličnatých. LIB: , 1 ex., INDIV. Staphylinidae Batrisodes venustus (Reichenbach, 1816): E Významný druh žijící v mokrém dřevě, nejčastěji buků. Na lokalitě však nalezen spolu s následujícím druhem (a mnohými dalšími) v torzu borovice v hnízdu mravence Lasius brunneus (Latreille, 1798). Myrmekofilní vztah tento druh nemá. Náš největší zástupce podčeledi Pselaphinae. První údaj pro Labské pískovce. BĚL: , 2 ex., INDIV. Batrisus formicarius Aubé, 1833: R2 Velmi nápadný lokální druh nalézený v torzu borovice poblíž ZP 4 v hnízdu mravence Lasius brunneus (Latreille, 1798). Jeho výskyt je soustředěn do přírodně bohatých původních lesů a starých parků teplých poloh. První údaj pro Labské pískovce. BĚL: , 2 ex., INDIV. Euryusa sinuata Erichson, 1837: R1, VU Myrmekofilní drabčík, nejčastěji nalézaný u mravence Lasius brunneus (Latreille, 1798). Na lokalitě nalezen v torzu borovice v hnízdu mravence 8

9 L. brunneus. Velmi pravděpodobně první údaje pro Labské pískovce. BĚL: , 2 ex., INDIV. Ocypus macrocephalus (Gravenhorst, 1802): R2 obr. L. Blažej Významnější podhorský až horský druh nacházený hlavně v zachovalých bučinách. V regionu několik typických lokalit: Růžák, kaňon Labe, v Lužických horách např. PR Spravedlnost. LIB: , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP; , 1 ex., ZP. Scydmaenus cf. hellwigii (Herbst, 1792) Myrmekofil u mravence Lasius brunneus (Latreille, 1798). Na lokalitě nalezen v torzu borovice poblíž ZP 4 v hnízdu L. brunneus. První údaj pro Labské pískovce. Pozn.: sebrané dokladové exempláře jsou v současné době předány k revizi. BĚL: , 16 ex., INDIV. Tenebrionidae Corticeus bicolor (Olivier, 1790) V souvislosti s ubýváním vhodných biotopů dnes vzácně nalézaný druh (NOVÁK 2014). Žije pod kůrou, v chodbách kůrovců, v dutinách, na trouchnivějícím dřevě listnáčů a také na plodnicích dřevokazných hub (např. Fomes fomentarius). První údaje pro region i severní Čechy. BĚL: , 3 ex., noční sběr. Prionychus melanarius (Germar, 1813): VU Vzácnější dutinný druh s vývojem na trouchnivém dřevě napadeném plísněmi a dřevokaznými houbami, nejčastěji na listnáčích dubech a bucích. NOVÁK (2014) uvádí ze současných lokalit souhrnně Labské pískovce, původní publikace není doposud autorovi známa. BĚL: , 1 ex., noční sběr; , 1 ex., ZP. Tab. 1: Souhrn zástůpců zachycených čeledí brouků čeleď Bělá Libouchec Celkem Anobiidae Anthribidae Carabidae Cerambycidae Cleridae Colydiidae Curculionidae Elateridae Erotylidae Eucnemidae Geotrupidae Leioidae Lucanidae Lycidae Monotomidae Mordellidae Mycetophagidae Nitidulidae Scarabaeidae Silphidae Silvanidae Staphylinidae Tenebrionidae Throscidae celkem Závěr a diskuze V připravované PR Bučiny v Bělé bylo potvrzeno 64 brouků z 19 čeledí (viz tabulka 1). Ze zvláště chráněných druhů je v kategorii kriticky ohrožených druhů uveden roháček Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785), z druhů uvedných v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR to jsou: téměř ohrožené taxony (NT): kovařík Athous zebei Bach, 1854; zranitelné taxony (VU): potemník Prionychus melanarius (Germar, 1813), drabčík Euryusa sinuata Erichson, 1837 a kovařík Brachygonus megerlei (Lacordaire, 1835); ohrožené taxony (EN): Synchita undata Guérin-Méneville, 1844 a kriticky ohrožené taxony (CR): roháček Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785). Z bioindikačně významných druhů jsou to střevlík Cychrus attenuatus (Fabricius, 1792) a některé myrmekofilní druhy drabčíků Batrisus formicarius Aubé, 1833, Euryusa sinuata Erichson, 1837 a Scydmaenus cf. hellwigii (Herbst, 1792). Krom uvedených jsou regionálně významné nálezy také Amara brunnea (Gyllenhal, 1810), Prionus coriarius (Linnaeus, 1758), Opilo mollis (Linnaeus, 1758), Synchita humeralis (Fabricius, 1792), Batrisodes venustus (Reichenbach, 1816), Batrisus formicarius Aubé, 1833, Scydmaenus cf. hellwigii (Herbst, 1792) a Corticeus bicolor (Olivier, 1790). V připravované PR Libouchecké bučiny bylo potvrzeno 72 brouků z 22 čeledí (viz tabulka 1). Ze zvláště chráněných druhů to jsou Cicindela campestris Linnaeus, 1758 a Oxythyrea funesta (Poda, 1761) uvedeni v kategorii ohrožených druhů a Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758) uvedený v kategorii silně ohrožených druhů. V červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR jsou uvedeni v kategorii téměř ohrožené taxony (NT) kovařík Athous zebei Bach, 1854; zranitelné taxony (VU): kovařík Agriotes pallidulus (Illiger, 1807) a zdobenec Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758). Z bioindikačně významných reliktních druhů lze uvést větevníčka Platyrhinus resinosus (Scopoli, 1763) a střevlíka Cychrus attenuatus (Fabricius, 9

10 1792). Kromě jmenovaných jsou regionálně významné nálezy také střevlíci Harpalus solitaris Dejean, 1829 a Molops elatus (Fabricius, 1801), tesařík Anisarthron barbipes (Schrank, 1781), Melasis buprestoides (Linnaeus, 1761) a drabčík Ocypus macrocephalus (Gravenhorst, 1802). Celkem bylo zjištěno 109 druhů brouků v 24 čeledích. Na obou lokalitách lze očekávat ještě široké spektrum xylofágních (Anobiidae, Cerambycidae, Elateridae či Silvanidae) či kortikolních (Histeridae apod.) druhů brouků, stejně jako střevlíků, především druhů lesních okrajů (Molops spp., Trechus spp.), sukcesních stanovišť (Amara spp., Cicindela spp.) či arborikolních (Dromius spp.) a kortikolních (Tachyta nana) druhů. Literatura BLAŽEJ L. 2007: Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) nivy řeky Labe v CHKO Labské pískovce. Sborník Severočeského Muzea - Přírodní Vědy, Liberec, 25: BLAŽEJ L. 2011: Entomologický pohled na nově vzniklou rezervaci NPR Kaňon Labe. Děčínské vlastivědné zprávy, 1/2011: BLAŽEJ L. 2014: Střevlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) inverzních roklí v Národním parku České Švýcarsko. Bezděz 23: BLAŽEJ L. & STRAKA J. 2010: Výsledky monitoringu vybraných skupin hmyzu (Coleoptera: Carabidae, Hymenoptera: Aculeata) v bývalé lesní školce u Býnovce (CHKO Labské pískovce). Sborník Okresního Muzea Most, Řada Přírodovědná, 32: BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. 2003: Katalog brouků Prahy, svazek IV. Drabčíkovití - Staphylinidae. (Catalogue of the beetles(coleoptera) of Prague, volume 4. Staphylinidae). Praha, 256 pp (in Czech, English summary). GEBERT J. 2006: Die Sandlaufkäfer und Laufkäfer von Sachsen. Teil 1 (Carabidae: Cicindelini Loricerini). In: KLAUSNITZER B. & REINHART R. (eds.): Beiträge zur Insektenfauna Sachsens, Band 4. Entomologische Nachrichten und Berichte, Beiheft 10: HŮRKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. HŮRKA K. 2005: Brouci České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 390 pp. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: LÖBL I. & SMETANA A. (eds.) 2003: Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 1: Archostemata - Myxophaga - Adephaga. Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. MALÍK L. 1982: Střevlíkovití města Děčína. Zprávy Československé společnosti entomologické, 18: NOVÁK V. 2014: Brouci čeledi potemníkovití (Tenebrionidae) střední Evropy. Zoologické klíče. Academia, Praha, 418 pp. POKORNÝ J. 1985: Příspěvek k faunistice brouků tribu Carabini na Děčínsku (Coleoptera, Carabidae). Zprávy Československé společnosti entomologické, 21: SMETANA A. 1958: Fauna ČSR. Svazek 12: Drabčíkovití Staphylinidae. Nakl. ČSAV, 437 pp. VESELÝ P. 2002: Střevlíkovití brouci Prahy (Coleoptera: Carabidae). (Die Laufkäfer Prags (Coleoptera: Carabidae)). Praha, 167 pp. + CD ROM. VESELÝ P., MORAVEC P. & STANOVSKÝ J. 2005: Carabidae (střevlíkovití), pp In: FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp. VYSOKÝ V. 1989: Střevlíkovití okresu Ústí nad Labem (Coleoptera: Carabidae). Příroda Ústecka II, Ústí nad Labem, 149 pp. Připravovaná PR Eiland - Ostrovská rašeliniště Lukáš BLAŽEJ, Jaroslav ŠŤASTNÝ & Petr BRŮHA Mokřady připravovaného MZCHÚ Eiland jsou v plošném údolí potoka Ostrovská Bělá. Lokalita je tvořena dvěma segmenty v osadě Ostrov u Tisé ležící na státní hranici s Německem. Tvoří ji sečené louky v okolí kempu, rybník, několik zrašelinělích tůní, zazemnělých a zarostlých vodních ploch a samotná niva toku s porostem olší. Území je celkově velmi chladné, v údolí je velmi častý inverzní stav. Na lokalitě bylo instalováno 22 zemních pastí s octem (vnadící i konzervační medium) a cca jednoměsíční expozicí. Jejich rozmístění bylo provedeno rovnoměrně po ploše s ohledem na různé typy mikrostanovišť. Sběr byl doplněn o noční smyk na podmáčených lučních biotopech, sběr 10

11 vodního hmyzu vyšlapáváním a s pomocí cedníku z břehů rašelinných jezírek a vodní nádrže vedle kempu, apod. Některé obtížně determinovatelné čeledi byly předány našim specialistům, např. Elateridae: P. Brůha (Ústí nad Labem), Scarabaeioidae, Scolitynae: J. Kadlec (Varnsdorf), Silphidae a Leioidae: J. Růžička (Praha) apod. Nomenklatura střevlíkovitých brouků je převzata z Löbla & Smetany (2003). V seznamu zjištěných druhů jsou čeledi řazeny abecedně. Seznam zjištěných druhů střevlíkovitých brouků V přehledu zaznamenaných druhů jsou Tučně vyznačeny druhy, které jsou dále komentovány. Acupalpus flavicollis (Sturm, 1825) Agonum fuliginosum (Panzer, 1809) Agonum gracile Sturm, 1824 Agonum micans (Nicolai, 1822) Agonum sexpunctatum (Linnaeus, 1758) Agonum viduum (Panzer, 1796) Amara communis (Panzer, 1797) Amara convexior Stephens, 1828 Amara lunicollis Schiödte, 1837 Bembidion articulatum (Panzer, 1796) Bembidion bruxellense Wesmael, 1835 Bembidion deletum Audinet-Serville, 1821 Bembidion doris (Panzer, 1796) Bembidion guttula (Fabricius, 1792) Bembidion lampros (Herbst, 1784) Bembidion lunulatum (Geoffroy, 1785) Bembidion mannerheimii C.R. Sahlberg, 1827 Bembidion obliquum Sturm, 1825 Bembidion octomaculatum (Goeze, 1777) Bradycellus harpalinus (Audinet-Serville, 1821) Carabus granulatus Linnaeus, 1758 Carabus hortensis Linnaeus, 1758 Carabus nemoralis O. F. Müller, 1764 Carabus violaceus Linnaeus, 1758 Cychrus caraboides (Linnaeus, 1758) Demetrias atricapillus (Linnaeus, 1758) Dyschirius globosus (Herbst, 1784) Elaphrus cupreus Duftschmid, 1812 Harpalus luteicornis (Duftschmid, 1812) Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) Notiophilus palustris (Duftschmid, 1812) Oodes helopioides (Fabricius, 1792) Patrobus atrorufus (Stroem, 1768) Platynus assimilis (Paykull, 1790) Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758) Pterostichus diligens (Sturm, 1824) Pterostichus melanarius (Illiger, 1798) Pterostichus minor (Gyllenhal, 1827) Pterostichus niger (Schaller, 1783) Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) Pterostichus rhaeticus Heer, 1837 Pterostichus strenuus (Panzer, 1796) Pterostichus vernalis (Panzer, 1796) Trechus secalis (Paykull, 1790) Trechus splendens Gemminger et Harold, 1868 Komentáře k významným druhům Carabidae Agonum gracile Sturm, 1824 V Čechách lokálně hojný druh, směrem na východ (Morava, SR) již mnohem vzácnější; preferuje rašeliniště a celkově kyselé půdy, označován za tyrfofilní druh (HŮRKA 1996). V severních Čechách na vhodných místech je poměrně hojný. Na rašeliništích bývá jeho zastoupení vzhledem k příbuzných druhům mnohem početnější. Zde byl zachycen pouze individuálním sběrem. Demetrias atricapillus (Linnaeus, 1758) Západopalearktický druh v Čechách vzácný a ojedinělý s výskytem na otevřených stanovištích (Hůrka 1996). Na lokalitě zaznamenán během večerního smyku louky přilehlé k tůni 1. V rámci regionu se jedná o druhou lokalitu s jeho výskytem. Poprvé chytán v kaňonu Labe (nepubl. data). Pterostichus rhaeticus Heer, 1837 V ČR lokálně hojný druh, jenž je nacházen především na kyselých a zrašeliněných půdách (HŮRKA, 1996). Na sledované lokalitě patří jistě mezi dominantní druhy. V severních Čechách je P. rhaeticus sice souvisle rozšířeným druhem, i přesto je od souvislého rozšíření limitován přítomností rašeliníku Sphagnum sp. V místech kde tento mech chybí je P. rhaeticus střídán příbuzným druhem P. nigrita, jenž je mnohem rozšířenější a hojnější. Dytiscidae Hydroporus gyllenhalii Schiödte, 1841 obr. L. Blažej Středo- a severoevropský druh, v ČR vzácný a lokální (častější v Čechách). Typickým stanovištěm tohoto druhu jsou lesní močály, obyčejně s porostem rašeliníku (BOUKAL et al. 2007). Elateridae Agriotes pallidulus (Illiger, 1807) Druh řídkých listnatých lesů s travním a bylinným patrem. V ČR je velmi lokální s častějšími nálezy ze SZ Čech. 11

12 Staphylinidae Acylophorus wagenschieberi Kiesenwetter, 1850 V ČR znám pouze z Čech a to především z rybničnatých oblasti jižních Čech (SMETANA 1958). V rámci severních Čech je nález tohoto druhu velmi ojedinělý. Nejbližším výskytem je PR Břehyně Pecopala na Českolipsku. Jeho preference rašelinných biotopů je soustředěná tedy pouze na velmi zachovalá a kvalitní rašeliniště. Míra indikace tohoto druhu je velmi vysoká. Bývá označován za druh sphagnikolní (SMETANA 1958). Zyras collaris (Olivier, 1795) Vzácnější druh zachovalých lučních porostů a mokřadů. Často v bultovitých porostech ostřic, ale také na totenových loukách. Tab. 1: Souhrn zástůpců zachycených čeledí brouků čeleď počet druhů Buprestidae 2 Carabidae 45 Dytiscidae 15 Noteridae 1 Coccinellidae 1 Elateridae 11 Geotrupidae 1 Chrysomelidae 1 Leioidae 4 Silphidae 4 Staphylinidae 6 Tenebrionidae 1 Throscidae 1 celkem 93 Závěr a diskuze V připravované PR Eiland bylo potvrzeno 93 brouků z 13 čeledí (viz tabulka 1). Čeledi Hydrophilidae, Staphylinidae a Curculionidae jsou ve fázi determinace. Ze zvláště chráněných druhů nebyl potvrzen žádný, z druhů uvedených v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR v kategorii zranitelné taxony (VU): kovařík Agriotes pallidulus (Illiger, 1807) a v kategorii kriticky ohrožené taxony (CR): drabčík Acylophorus wagenschieberi Kiesenwetter, 1850, který je zároveň reliktním a bioindikačně významným druhem. Z nejmenovaných, ale regionálně významných nálezů to jsou dále střevlíci Agonum gracile Sturm, 1824, Demetrias atricapillus (Linnaeus, 1758), Pterostichus rhaeticus Heer, 1837 a drabčík Zyras collaris (Olivier, 1795). A. gracile, P. rhaeticus a A. wagenschieberi jsou typickými sphagnikolními druhy. Lokalita však vykazuje potenciál pro další významné druhy, vč. reliktních, např. střevlíci Bembidion humerale Sturm, 1825 (R), Bradycellus csikii Laczó, 1912 (E), Carabus menetriesi pacholei Sokolář, 1911 (R, KO, VU), Carabus nitens Linnaeus, 1758 (R, KO, VU), Elaphrus uliginosus Fabricius, 1792 (A, VU), Leistus terminatus (Panzer, 1793) (A), Patrobus assimilis Chaudoir, 1844 (R), Trechus rivularis (Gyllenhal, 1810) (R) či další vzácné drabčíky, např. Stenus kiesenwetteri Rosenhauer, Kromě sledované skupiny brouků byl zaznamenán bohatý výskyt kriticky ohrožené zmije obecné, silně ohrožených mokřadních modrásků Phengaris teleius a P. nausithous. V rámci červeného seznamu bylo na louce vedle kempu zachyceno saranče Stetophytma grossum, uvedené v kategorii téměř ohrožených druhů (NT). Lokalita je velmi významným mokřadem s bohatou druhovou skladbou, vč. specializovaných druhů. Specializované sphagnikolní druhy, vč. populace A. wagenshieberi, jsou soustředěny v rámci sledovaného území především do rašeliníkových břehů této tůně a jejího nejbližšího okolí. Zarůstáním břehu této podmáčené plotny směrem od louky především břízou hrozí zastínění tohoto mikrostanoviště, příp. následnou plošnou expanzi náletu, čímž budou ohroženy stávající podmínky. Vhodná demostrace úplného zástinu a dopadu na tůň je hned vedle směrem k Ostrovskému rybníku. Zarostlý rybník (viz foto) je v této sukesní fázi velmi zajímavý. Postup sukcese však nevylučuje nástup dřevin, které by již plochu kvalitativně znehodnocovaly. Zmokřelé a zbrázděné spodní části louky jsou druhově bohaté, během kosení určitě zachovávat alespon část porostu keřové vrby, jenž vytváří opadem mikrostanoviště pro specializované druhy (obecně především Pselaphinae, Hydrophilidae či Carabidae). Ve spodní části louka přechází v zrašelinělou nivu toku valem s ojedinělými porosty vřesu mikrobiotop vhodný pro kriticky ohroženého Carabus nitens, jenž je v nedaleké oblasti recentně hlášen! Velmi zajímavá je zaplavovaná louka v sousedství kempu, na řadě míst se spodní vodou vystupující k povrchu (stanoviště saranče Stetophytma grossum) a místy s plotnami rašeliníku. Vhodné studie týkající se řešení této plochy by se mohla týkat zde přítomných modrásků rodu Phengaris. Příloha 1 Seznam vodních druhů brouků Dytiscidae Agabus affinis (Payk.) 12

13 Agabus congener (Thunb.) Agabus melanarius Aubé Agabus sturmii (Gyll.) Graptodytes pictus (F.) Hydroporus gyllenhalii Schiödte Hydroporus incognitus Sharp Hydroporus neglectus Schaum Hydroporus obscurus Sturm Hydroporus palustris (L.) Hydroporus tristis (Payk.) Hydroporus umbrosus (Gyll.) Ilybius ater (De Geer) Platambus maculatus (L.) Rhantus suturalis (MacLeay) Noteridae Noterus crassicornis (O.F.Müll.) Literatura BLAŽEJ L. 2007: Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) nivy řeky Labe v CHKO Labské pískovce. Sborník Severočeského Muzea - Přírodní Vědy, Liberec, 25: BLAŽEJ L. 2011: Entomologický pohled na nově vzniklou rezervaci NPR Kaňon Labe. Děčínské vlastivědné zprávy, 1/2011: BLAŽEJ L. 2014: Střevlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) inverzních roklí v Národním parku České Švýcarsko. Bezděz 23: BLAŽEJ L. & STRAKA J. 2010: Výsledky monitoringu vybraných skupin hmyzu (Coleoptera: Carabidae, Hymenoptera: Aculeata) v bývalé lesní školce u Býnovce (CHKO Labské pískovce). Sborník Okresního Muzea Most, Řada Přírodovědná, 32: BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. 2003: Katalog brouků Prahy, svazek IV. Drabčíkovití - Staphylinidae. (Catalogue of the beetles(coleoptera) of Prague, volume 4. Staphylinidae). Praha, 256 pp (in Czech, English summary). BOUKAL D. S., BOUKAL M., FIKÁČEK M., HÁJEK J., KLEČKA J., SKALICKÝ S., ŠŤASTNÝ J. & TRÁVNÍČEK D. 2007: Katalog vodních brouků České republiky. (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae). Klapalekiana, 43 (Suppl.): GEBERT J. 2006: Die Sandlaufkäfer und Laufkäfer von Sachsen. Teil 1 (Carabidae: Cicindelini Loricerini). In: Klausnitzer B. & Reinhart R. (eds.): Beiträge zur Insektenfauna Sachsens, Band 4. Entomologische Nachrichten und Berichte, Beiheft 10: HŮRKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. HŮRKA K. 2005: Brouci České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 390 pp. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: LÖBL I. & SMETANA A. (eds.) 2003: Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 1: Archostemata - Myxophaga - Adephaga. Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. MALÍK L. 1982: Střevlíkovití města Děčína. Zprávy Československé společnosti entomologické, 18: POKORNÝ J. 1985: Příspěvek k faunistice brouků tribu Carabini na Děčínsku (Coleoptera, Carabidae). Zprávy Československé společnosti entomologické, 21: SMETANA A. 1958: Fauna ČSR. Svazek 12: Drabčíkovití Staphylinidae. Nakl. ČSAV, 437 pp. VESELÝ P. 2002: Střevlíkovití brouci Prahy (Coleoptera: Carabidae). (Die Laufkäfer Prags (Coleoptera: Carabidae)). Praha, 167 pp. + CD ROM. VESELÝ P., MORAVEC P. & STANOVSKÝ J. 2005: Carabidae (střevlíkovití), pp In: FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp. VYSOKÝ V. 1989: Střevlíkovití okresu Ústí nad Labem (Coleoptera: Carabidae). Příroda Ústecka II, Ústí nad Labem, 149 pp. Výsledky průzkumu motýlí fauny (Lepidoptera) rašelinišť NP Saské Švýcarsko v roce 2014 Jindřich ČERNÝ & Miloš TRÝZNA Také v letošním roce pokračoval průzkum motýlů na rašeliništích NP Saské Švýcarsko v rámci projektu Průzkum rašelinišť Labských pískovců (Moorerkundungsprojekt Elbesandsteingebirge). Mimo lokalit Hüllenschlüchte, Eisenhübelmoor a Schinksmoor již známé z loňského čísla Listů byl náš rádius rozšířen o další stanoviště a to v blízkosti obce Cunnersdorf nedaleko rybníku Fuchsteich na Liščím potoku. Na rozdíl od ostatních se jedná o rašeliniště na volném prostranství mimo lesní porost s přímým slunečním osvitem viz foto). 13

14 Naší hlavní metodou byl opět odchyt do přenosných lapáků. Zpočátku jsme podlehli klamavému pocitu, že letos budou výsledky mnohem lepší než v minulosti. Zejména když se naše vybavení zdvojnásobilo. Částečně vinou často nepříznivého počasí, ale hlavně díky nešikovnosti jednoho z účastníků jsme museli sezonu předčasně odpískat. Počet odchycených druhů je srovnatelný s loňskými údaji 180 druhů. Ačkoliv výsledky nebyly zvlášť mimořádné, jsou některé druhy vhodné k připomenutí. Na rašeliništi Hüllenschlüchte nedaleko Zeughausu se podařilo opět potvrdit výskyt makadlovky Bryotropha boreella (Douglas, 1851). Na lokalitě Schinksmoor nás několikrát nepříjemně překvapila voda a vytopila nám nadobíčko. Přesto se podařilo opět chytit další makadlovku Monochroa servella (Zeller, 1839). Zajímavý je i nález trávníčka Elachista canapennella (Hübner, 1813). Tento druh, jehož housenka žije např. na medyňku (Holcus spp.), není ani u nás na Děčínsku příliš hojný. VÁVRA (2010) jej uvádí z okolí Vysoké Lípy a dále je znám pouze ze Šluknovska z pískovny Fukov. Docela zajímavě působí ona nová lokalita. K významnjěším nálezům zde patřili zejména pouzdrovníček Coleophora taeniipennella Herrich- Schäffer, 1855, makadlovky Sophronia semicostella (Hübner, 1813) nebo Brachmia blandella (Fabricius, 1798). Významným nálezem je také drobná píďalka vlhčích stanovišť Eupithecia plumbeolata (Haworth, 1809), jejíž housenky žijí na černýších (Melampyrum spp.). Další zajímavý druh se podařilo nalézt u rybníka Fuchsteich. V listech vrbovek (Epilobium sp.) minovaly housenky jak běžného vrbovníčka Mompha raschkiella (Zeller, 1839) tak vzácnějšího druhu Mompha locupletella (Denis & Schiffermüller, 1775). Literatura VÁVRA J Motýlí fauna Vysoké Lípy u Jetřichovic a okolí v CHKO Labské pískovce (II.). Fauna Bohemiae Septentrionalis 35, Suplementum 6: Entomologická exkurze v Horní Lužici (Oberlausitz) Jindřich ČERNÝ, Rainer MARSCHNER, Gerd RITSCHEL & Miloš TRÝZNA kvalitními vodiči to neměl být problém, zejména když byla dispozici ještě nerozlučná Rainerova navigace Pavlína, a také nebyl. Ačkoliv již v Bautzenu na nás čekala nástraha v podobě dlouhé objížďky, Pavlína nás dovedla téměř bez problémů až k cíli. Na místo ubytování v obci Reichwalde jsme dospěli v polední čas jako první a na dlouhou dobu jediní. Během krátkého oběda jsme si prohlédli areál, ve kterém jsme měli být ubytováni. Ten byl sám o sobě kvalitní lokalitou s řadou zajímavých biotopů. Poté jsme vyrazili do terénu na první obhlídku. Rybníky, které tvoří nejbližší okolí, přecházejí nejdříve v podmáčená stanoviště. Potom následuje krajina, která nejblíže připomíná Českolipsko, zejména okolí Máchova jezera. Obrovské rovinaté prostory s porosty mladých borovic s nejrůznějším podrostem od bříz po různé zahradní kultivary. Na první pohled to nebudilo dojem entomologicky zajímavé lokality, a také toho nebylo mnoho k vidění, alespoň co se týká motýlů. Jen několik okáčů, bělásků, baboček nebo otakárek fenyklový. Jistě k tomu přispělo i značné teplo. Vrátili jsme se na základnu a čekali na příjezd domácích. Po přivítání a ubytování jsme v podvečer vyrazili společně na obhlídku a vytipování míst, kde budeme svítit. Někteří z nás lovili, jiní fotografovali. Jako nejvhodnější místo se jevil jediný malý pahorek. Zároveň jsme vybrali i místo pro naše dva přenosné lapače. Zcela jednoznačně zvítězila hráz V loňském roce proběhla vydařená společná akce s kolegy z Horní Lužice, která spočívala v návštěvě několika lokalit v NP České Švýcarsko a vyvrcholila nočním lovem v PR Růžák. Na oplátku pozvali kolegové čtyři členy našeho klubu na exkurzi do Horní Lužice, konané ve dnech června Pohodlné cestování pohodlným prostorným vozem Kia Sportage trvalo až do Vlčí hory. Po naložení veškerého Rainerova materiálu se vozidlo stalo méně prostorným. Téměř to vzbuzovalo obavu, zda se k nám ještě vejde poslední účastník zájezdu Gerd. Nakonec vše dobře dopadlo a my vyrazili na další cestu. S dvěma 14

15 rybníka. S mírně klesající teplotou se objevovalo i více hmyzu. Vedle již výše zmíněných motýlů se podařilo vyrušit nejen hnědásky nebo modrásky ale také zajímavé pernatušky nebo obaleče. Noční lov byl zahájen ještě za šera. Na vybrané lokalitě se vytvořila tři stanoviště. Na úpatí u cesty, uprostřed kopce a na jeho vrcholu. My neznalí přírodních poměrů jsme si nechali vybrat to nejnižší stanoviště. V průběhu večera a po návštěvě zbylých míst jsme zjistili, že to bylo stanoviště nejchladnější a tím pádem i nejméně výživné. Přesto bylo i zde dosti zajímavých, ba nebojím se to říci, překvapivých úlovků (viz komentář). Druhý den po individuálním zpracování nasbíraného materiálu, prohlídce blízkého okolí nebo odpočinku, jsme odjeli na další lokalitu v blízkosti elektrárny Boxberg. Cestou jsme se zastavili na malém rašeliništi porostlém keříky rojovníku bahenního (Ledum palustre). Překvapivě se na několika lístcích nacházely chodby i s larvami drobníčka Stigmella lediella (Schleich, 1867). Samotná lokalita Boxberg má charakter travnatého vřesoviště s bohatým porostem kvetoucích bylin. Po kratší exkurzi jsme odjeli na základnu s tím, že se sem vrátíme na noční lov. Již za dne zde bylo k vidění několik zajímavých druhů motýlů, např. modrásci Cupido argiades (Pallas, 1771) a Plebejus argus (Linnaeus, 1758) nebo vřetenuška Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767), jejíž housenky žijí na čičorce. Při nočním lovu jsme lokalitu obklíčili ze tří stran za využití tří lamp a obou přenosných lapáků. Bohužel až pozdě jsme zjistili, že jeden z nich má vybitou baterii. Výsledek byl opět velmi bohatý. Nalétlo mnoho velkých motýlů např. lišajů, bourovců, hranostajníků, ale i jejich menších příbuzných, zejména zavíječů nebo obalečů. V neděli ráno jsme se sbalili a naložili zavazadla, poděkovali za skvělé ubytování a stravu a vydali se posíleni o Manfreda na cestu domů. Přestože nás chtěla Pavlína vést co nejkratší cestou do Bautzenu, my se díky Manfredovi vydali raději k jeho bydlišti. Když jsme poté překročili hranici, skončilo příjemné počasí, které nás provázelo po celý pobyt, a začalo pršet. Jinak velice pozitivní zážitky narušila zpráva o těžké nemoci kolegy, významného odborníka na mikrolepidopteru, Hanse Leutsche. O týden později dorazila zpráva o jeho úmrtí Závěrem bychom chtěli poděkovat hlavnímu organizátorovi celého setkání Dr. Dieteru Stöckelovi za pozvání a vřelé přijetí. Foto J. Černý Komentář k zajímavým druhům Lokalita Reichwalde je konglomerátem přírodě blízkých stanovišť (mokřiny, rybníky) a stanovišť uměle vytvořených na místech vytěžených pískových lomů (borové porosty s přirozeným podrostem i zahradními kulturami). Jak uvedeno výše, lze tuto lokalitu přirovnat k okolí Máchova jezera. Lokalitu u Boxbergu tvoří travnaté, bohatě kvetoucí xerotermní vřesoviště. Diverzita biotopů zejména první z lokalit má za následek poměrně bohatou škálu druhů od xerotermofilních až po hygrofilní. Což je vzhledem k tomu, že se jedná z velké části o umělou lokalitu překvapující. Potvrzuje to skutečnost, že řada náhradních biotopů, je často velmi kvalitní náhradou člověkem narušené přírody. Jak je z komentáře zřejmé, vyskytují se zde mnohé vzácné druhy motýlů. Pro porovnání je v komentáři u jednotlivým druhů uváděn i výskyt na území Děčínska a Šluknovska, a pro podobnost stanoviště i Českolipska. Nomenklatura podle LAŠTŮVKY & LIŠKY (2011). Použité zkratky: MUL Muzeum Ústí nad Labem; PR přírodní rezervace. Bucculatrix cristatella (Zeller, 1839) Poměrně vzácný chobotníček xerotermních stanovišť je potravně vázán na řebříček (Achillea spp.). Z Labských pískovců je uváděn z okolí Vysoké Lípy (VÁVRA 2000, 2010). Z Děčínska je znám také z Českého středohoří (Černý nepublik.). Z Českolipska jsou známy jak historické nálezy J. Manna z počátku 19. století (např. ZELLER 1848) tak současné (VÁVRA et al. 1996). Blastobasis huemeri Sinev, 1993 V Německu je tento druh někdy nesprávně uváděn (např. na www. Lepiforum) jako B. glandulella (Riley, 1871), který žije v Americe. Tato drsnohřbetka byla v Čechách poprvé nalezena v roce 2008 u Kunětické hory a v Dobrušce (ŠUMPICH et al. 2009). U mnou chycených ex. byla podle genitálních armatur potvrzena příslušnost k B. huemeri. Jedná se o šířící se mediteránní druh s neznámou bionomií. Z Labských pískovců znám dosud nepublikovaný nález z roku 2013 ze Sněžníku. Hypatopa inunctella (Zeller, 1839) Housenky této nenápadné drsnohřbetky žijí na opadaném jehličí. Z Děčínska a Šluknovska ani Českolipska není dosud neuváděna. Luquetia lobella (Denis et Schiffermüller, 1775) Nehojná plochuška xerotermních křovin s potravní vazbou na trnku (Prunus spinosa). Z Labských pískovců známa z okolí Vysoké Lípy (VÁVRA 2010) a Sněžníku (KULA 2007). Z Děčínska je známa také z Českého středohoří (ČERNÝ nepublik.). Z Českolipska jsou známy pouze literární údaje nálezy J. Manna (TREITSCHKE 1835) nebo J. Michela (STERNECK & ZIMMERMANN 1933). Depressaria daucella (Denis et Schiffermüller, 1775) Housenky této spíše vzácné plochušky žijí na mrkvovitých rostlinách (Daucaceae). Z Labských pískovců a Českolipska jsou známy současné nálezy (KULA 2007, VÁVRA et al. 1996). Depressaria badiella (Hübner, 1796) Vzácná plochuška s vazbou na bolševník (Heracleum sphondylium) a pastinák (Pastinaca 15

16 sativa). Z Děčínska a Šluknovska známy pouze staré nálezy Trekovala z roku 1954 (MUL) a z Českolipska ještě starší J. Manna (NICKERL 1908). Coleophora trifolii (Curtis, 1832) foto G. Ritschel Pouzdrovníček ze skupiny druhů Coleophora frischella. Od příbuzných druhů C. alcyonipennella Kollar a C. frischella Linnaeus se dá spolehlivě odlišit podle genitálií. Housenka v rourovitém vaku minuje listy komonice (Melilotus spp.) na xerotermních stanovištích. Z Labských pískovců znám pouze z PR Za pilou. Z Děčínska a Šluknovska uváděn ještě z Rumburku (ČERNÝ & ŘÍHA 2007). znám z Labských pískovců (např. VÁVRA 2000, KULA 2007). Z Českolipska známy údaje z 80. let minulého století (ČERNÝ 2014). Teleiodes flavimaculella (Herrich-Schäffer, 1854) Vzácná makadlovka zejména listnatých lesů s nejasnou bionomií. Živnou rostlinou jsou patrně stromy z čeledi Fagaceae. Z Děčínska a Šluknovska známy pouze údaje z okolí Vysoké Lípy (VÁVRA 2010) a nepublikované údaje ze Sněžníku. Chionodes lugubrella (Fabricius, 1794) Poměrně vzácná makadlovka, jejíž housenky žijí na různých vikvovitých (Fabaceae). Z Děčínska a Šluknovska je znám pouze soudobý ojedinělý nález z Rumburku (ČERNÝ & ŘÍHA 2007). Sophronia sicariellus (Zeller, 1839) Nehojná makadlovka xerotermních stanovišť. Housenka žije na různých složnokvětých rostlinách, např. řebříčku (Achillea spp.) nebo pelyňku (Artemisia campestris). Z Děčínska a Šluknovska jsou známy jak literární údaje z Děčína (STERNECK & ZIMMERMANN 1933) tak soudobé z Malšovic- Hliněné (ČERNÝ nepubl.). Z Českolipska pouze soudobý nález ze Starých Splavů (ČERNÝ 2014). Coleophora mayrella (Hübner, 1813) Nehojný pouzdrovníček ze stejné skupiny jako předchozí druh, který se od ostatních liší ztlustlými kořeny tykadel. Housenka žije na jeteli (Trifolium spp.). Z Děčínska a Šluknovska pocházejí literární údaje ze Šluknova (STERNECK & ZIMMERMANN 1933), soudobé z Rumburku (ŘÍHA nepubl.), Sněžníku (KULA 2007) a z Českého středohoří (ČERNÝ nepubl.). Z Českolipska jsou známy staré nálezy J. Manna (např. ZELLER 1849). Coleophora coronillae Zeller, 1849 Housenka tohoto vzácného pouzdrovníčka žije v rourovitém vaku na semenech čičorky (Coronilla spp.). Několik ex. přiletělo na světlo v lokalitě Boxberg. Z Děčínska a Šluknovska stejně jako z Českolipska jsou známy pouze historické nálezy z J. Manna z Mikulášovic a Zákup (např. NICKERL 1908). Coleophora taeniipennella Herrich-Schäffer, 1855 Poměrně vzácný drobný pouzdrovníček, jehož housenka žije na sítině (Juncus spp.). Z Děčínska a Šluknovska znám pouze soudobý nález z Rumburku (Říha nepubl.), stejně tak z Českolipska (Vávra et al. 1996). Bryotropha similis (Stainton, 1854) Poměrně hojný, ale lokální makadlovka xerotermních stanovišť. Z Děčínska a Šluknovska Dichomeris marginella (Fabricius, 1781) Vzácná makadlovka xerotermních stanovišť s živnou rostlinou jalovcem (Juniperus communis). Z Děčínska a Šluknovska je známa pouze ze Sněžníku (KULA 2007). Z Českolipska je uváděn pouze literární údaj J. Manna (např. NICKERL 1908). Stenoptilia bipunctidactyla (Scopoli, 1763) Pernatuška tečkovaná je spíše nehojným druhem. Polyfágní housenka žije na květech např. hlaváče (Scabiosa) nebo zeměžluči (Centaurium umbellatum). Z Děčínska a Šluknovska jsou známy recentní nálezy ze Šluknova (RITSCHEL nepubl.) nebo z Českého středohoří (ČERNÝ nepubl.). Z Českolipska je uváděn pouze literární údaj J. Manna (např. NICKERL 1910). Hellinsia didactylites (Ström, 1783) Housenka pernatušky bělošedé žije od podzimu do jara na jestřábníku (Hieracium spp.). Na místech výskytu je poměrně hojná. Z Děčínska a Šluknovska jsou známé jak literární např. nálezy J. Fischera von Röslerstamm z Mikulášovic (ZELLER 1841), tak soudobé z okolí Vysoké Lípy (VÁVRA 2010). Z Českolipska existují pouze staré údaje J. Manna (ZELLER 1841). Hellinsia lienigianus (Zeller, 1852) Pernatuška černobýlová je poměrně nehojným druhem suchých lokalit. Z Děčínska a Šluknovska je známa ze současných nálezů z Rumburku (ČERNÝ & ŘÍHA 2007), z Labských pískovců (VÁVRA 2000) a Českého středohoří (ČERNÝ nepubl.). Z Českolipska neuváděna. 16

17 Hellinsia osteodactylus (Zeller, 1841) Pernatuška zlatobýlová je spíše hojnějším druhem s vazbou na zlatobýl (Solidago virga aurea) a starček (Senecio fuchsii). Housenky žijí v květech a semenech. Z Děčínska a Šluknovska je známa ze současných nálezů z Rumburku (ČERNÝ & ŘÍHA 2007), z Labských pískovců (KULA 2007) a Českého středohoří (ČERNÝ nepubl.). Z Českolipska neuváděna. Celypha flavipalpana (Herrich-Schäffer, 1851) Poměrně vzácný obaleč vřesovišť. Z Děčínska a Šluknovska je známo pouze několik údajů z Labských pískovců Sněžník (KULA 2007). Z Českolipska neuváděn. Thiodia citrana (Hübner, 1799) Nehojný úhledný obaleč xerotermních stanovišť. Housenky žijí na různých složnokvětých rostlinách, např. pelyňku (Artemisia campestris) nebo řebříčku (Achillea millefolium). Z Děčínska a Šluknovska jsou známy jak literární nálezy J. Fischera von Röslerstamm z Mikulášovi (TREITSCHKE 1830), tak současné Sněžník (KULA 2014) a Českého středohoří (ČERNÝ nepubl.). Stejně tak z Českolipska známe literární (STERNECK & ZIMMERMANN 1933) i soudobé nálezy (VÁVRA et al. 1996). Epinotia cruciana (Linnaeus, 1761) Vzácný nenápadný obaleč s vazbou na jívu (Salix caprea) je znám z Děčínska a Šluknovska zejména z literárních pramenů. Jedná se o nálezy J. Fischera von Röslerstamm z Mikulášovic (TREITSCHKE 1830) a Lipové (STERNECK & ZIMMERMANN 1933). Recentně byl výskyt potvrzen na Sněžníku (KULA 2007). Z Českolipska neuváděn. Salebriopsis albicilla (Herrich-Schäffer, 1849) Lokální zavíječ lesních světlin. Housenky žijí mezi listy různých stromů a keřů. Na Děčínsku a Šluknovsku zjištěn pouze v okolí Vysoké Lípy (VÁVRA 2000, 2010). Selagia argyrella (Denis et Schiffermüller, 1775) Vzácný zavíječ xerotermních stanovišť. Na Děčínsku a Šluknovsku ani Českolipsku dosud nezjištěn. Glyptoteles leucacrinella Zeller, 1848 Zavíječ rozšířený v olšových porostech; housenka se živí detritem. Z Děčínska a Šluknovska uváděny literární údaje z Děčína (STERNECK & ZIMMERMANN 1933) a současné z Labských pískovců (VÁVRA 2010). Z Českolipska neuváděn. Nyctegretis lineana (Scopoli, 1763) Housenka zavíječe velmi teplých xerotermních stanovišť žije na různých bylinách, např. pelyňku (Artemisia campestris) nebo jehlici (Ononis). Na Děčínsku a Šluknovsku nalezen pouze na Sněžníku (KULA 2007). V Čechách jinak pouze v termofytiku. Anerastia lotella (Hübner, 1813) Lokální zavíječ velmi teplých xerotermních stanovišť. Housenka žije na různých travách. Z Děčínska a Šluknovska znám pouze historický údaj J. Fischera von Röslerstamm z Rumburku (TREITSCHKE 1832). Současné nálezy jsou uváděny pouze z Českolipska (VÁVRA et al. 1996). Friedlanderia cicatricella (Hübner, 1824) Lokální zavíječ vlhkých stanovišť. Housenka žije v lodyhách skřípiny (Scirpus lacustris). V České republice zjištěn pouze na Moravě. Agriphila deliella (Hübner, 1813) Lokální a vzácný travařík suchých a písčitých stanovišť. V Čechách zjištěn dosud pouze v termofytiku. Agriphila poliellus (Treitschke, 1832) Žije na stejných stanovištích jako předcházející druh, především v jehličnatých lesích. V Čechách zjištěn dosud pouze v termofytiku. Platytes cerussella (Denis et Schiffermüller, 1775) Lokální a nehojný druh teplých a písčitých stanovišť. Znám pouze z Českolipska (VÁVRA et al. 1996). Pyrausta aerealis (Hübner, 1793) Vzácný zavíječ známý ze střední Evropy pouze z Německa, Rakouska a Polska. Žije na suchých a písčitých stanovištích. Housenky žijí mezi spředenými kořenovými listy např. protěže (Gnaphalium spp.), pelyňku (Artemisia spp.) nebo krtičníku (Scrophularia spp.). Literatura ČERNÝ J. 2014: Mikrolepidoptera Českolipska 2. část (Coleophoridae Choreutidae). (Microlepidoptera of the district of Česká Lípa. Part II. (Coleophoridae Choreutidae). Bezděz 23: ČERNÝ J. & ŘÍHA R. 2007: Výsledky faunistického průzkumu motýlů (Lepidoptera) v okolí města Rumburk (Šluknovský výběžek, severní Čechy). (Results of faunistic research of Lepidoptera in town Rumburk and its environs (Šluknovský výběžek region, Northern Bohemia). Klapalekiana 43: KULA E. 2007: Motýli porostů náhradních dřevin v imisním území Sněžníku. (Die Schmetterlinge der Ersatzbaumarten im Immissionsgebiet Schneeberg). Lesnická práce Kostelec nad Černými Lesy, 107 pp. LAŠTŮVKA Z. & LIŠKA J. 2011: Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Biocont Laboratory, Brno, 148 pp. NICKERL O. 1908: Beiträge zur Insekten-Fauna Böhmens. VI. Die Motten Böhmens (Tineen). Prag, 161 pp. NICKERL O. 1910: Beiträge zur Insekten-Fauna Böhmens. VII. Die Federmotten Böhmens (Pterophoridae und Orneodidae). Prag, 13 pp. STERNECK J. & ZIMMERMANN F. 1933: Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens II (Mikrolepidoptera). Selbstverlag, Karlsbad, 168 pp. ŠUMPICH J., LIŠKA J., JAKEŠ O., SITEK J., SKYVA J., FEIK V., MAREK J., VÁVRA J., LAŠTŮVKA Z., VÍTEK P., BARTAS R., ČELECHOVSKÝ A., DOBROVSKÝ T., DVOŘÁK I., MARŠÍK L., MIKÁT M., ŠAFÁŘ J., VODRLIND B., ŽEMLIČKA M., DVOŘÁK M. & HULA V. 2009: Faunistic records from the Czech Republic 287. Lepidoptera: Nepticulidae, Tineidae, Gracillariidae, Yponomeutidae, Oecophoridae, Elachistidae, Coleophoridae, Blastobasidae, Gelechiidae, Cossidae, 17

18 Tortricidae, Epermeniidae, Pyralidae, Crambidae, Geometridae, Noctuidae, Nolidae, Lymantriidae. Klapalekiana, 45: TREITSCHKE F. 1830: Die Schmetterlinge von Europa (Fortsetzung des Ochsenheimer schen Werks). Achter Band. Erste Abtheilung. Leipzig, 312 pp. TREITSCHKE F. 1832: Die Schmetterlinge von Europa (Fortsetzung des Ochsenheimer schen Werks). Neunter Band. Erste Abtheilung. Leipzig, 272 pp. TREITSCHKE F. 1835: Die Schmetterlinge von Europa (Fortsetzung des Ochsenheimer schen Werks). Zehnter Band. Dritte Abtheilung der Supplemente. Leipzig, 303 pp. VÁVRA J. 2000: Motýlí fauna Vysoké Lípy u Jetřichovic a okolí v CHKO Labské pískovce. (Lepidopteran fauna (Lepidoptera) of Vysoká Lípa near Jetřichovice and surroundings in the Labské pískovce Landscape Protected Area). Sborník Okresního Muzea v Mostě, řada přírodovědná 22: pls 1-[16]. VÁVRA J. 2010: Motýlí fauna Vysoké Lípy u Jetřichovic a okolí v CHKO Labské pískovce (II.). Fauna Bohemiae Septentrionalis 35, Suplementum 6: VÁVRA J., NOVÁK I., LIŠKA J. & SKYVA J. 1996: Motýlí fauna přírodní rezervace Hradčanské rybníky u Mimoně (Lepidoptera). Lepidopteran fauna of the nature reserve Hradčanské rybníky near Mimoň (Lepidoptera). Klapalekiana, 32: ZELLER Ph. Ch. 1839: Versuch einer naturgemässen Eintheilung der Schaben. Isis von Oken, 3: ZELLER Ph. Ch. 1841: Vorläfer einer vollständigen Naturgeschichte der Pterophoriden, einer Nachtfalterfamilie. Isis von Oken, 5: , ZELLER Ph. Ch Die Gattungen der mit Augendeckeln versehen blattminirenden Schaben. Linnaea Entomologica 3: ZELLER Ph. Ch. 1849: Beitrag zur Kentniss der Coleophoren. Linnaea Entomologica, 4: Seznam zjištěných (ulovených) druhů Příloha I. Reichwalde Eriocraniidae Eriocrania sparrmannella (Bosc, 1791), miny na Betula pendula. Nepticulidae Stigmella betulicola (Stainton, 1856), miny na B. pendula. Stigmella tiliae (Frey, 1856), miny na Tilia sp. Stigmella microtheriella (Stainton, 1854), miny na Corylus avellana. Stigmella aceris (Frey, 1857), miny na Acer platanoides. Stigmella ulmivora (Fologne, 1860), miny na Ulmus sp. Stigmella desperatella (Frey, 1856), miny na Malus sylvestris. Stigmella salicis (Stainton, 1854), miny na Salix aurita. Stigmella perpygmaeella (Doubleday, 1859), miny na Crataegus sp. Stigmella basiguttella (Heinemann, 1862), miny na Quercus robur. Tischeriidae Tischeria ekebladella (Bjerkander, 1796), miny na Q. robur. Bucculatricidae Bucculatrix ulmella Zeller, 1848, miny na Q. robur. Bucculatrix thoracella (Thunberg, 1794), miny na Tilia sp. Gracillariidae Parectopa robiniella Clemens, 1863, miny na Robinia sp. Callisto denticulella (Thunberg, 1794), miny na M. sylvestris (domestica). Parornix devoniella (Stainton, 1850), miny na C. avellana. Macrosaccus robiniella (Clemens, 1859), miny na Robinia sp. Phyllonorycter coryli (Nicelli, 1851), miny na C. avellana. Phyllonorycter blancardella (Fabricius, 1781) 1 ex. ex l. (mina na M. domestica). Phyllonorycter roboris (Zeller, 1839), miny na Quercus petraea. Phyllonorycter joannisi (Le Marchand, 1936), miny na A. platanoides. Phyllonorycter harrisella (Linnaeus, 1761), miny na Q. robur. Phyllonorycter sagitella (Bjerkander, 1790), miny na Populus tremula. Phyllonorycter schreberella (Fabricius, 1781), miny na Ulmus sp. Phyllocnistis labyrinthella (Bjerkander, 1790), miny na P. tremula. Yponomeutidae Yponomeuta evonymella (Linnaeus, 1758) Cedestis subfasciella (Stephens, 1834) Argyresthiidae Argyresthia retinella Zeller, 1839 Argyresthia conjugella Zeller, 1839 Blastobasidae Blastobasis phycidella (Zeller, 1839) Blastobasis huemeri Sinev, 1993 Hypatopa inunctella (Zeller, 1839) Oecophoridae Metalampra cinnamomea (Zeller, 1839) Borkhausenia minutella (Linnaeus, 1758) Elachistidae Luquetia lobella (Denis et Schiffermüller, 1775) Agonopterix propinquella (Treitschke, 1835) Depressaria daucella (Denis et Schiffermüller, 1775) Coleophoridae Coleophora trifolii (Curtis, 1832) Coleophora mayrella (Hübner, 1813) Coleophora ibipennella Zeller, 1849 Gelechiidae Exoteleia dodecella (Linnaeus, 1758) Teleiodes flavimaculella (Herrich-Schäffer, 1854) Gelechia muscosella Zeller, 1839 Chionodes lugubrella (Fabricius, 1794) Aroga velocella (Duponchel, 1838) Neofriseria peliella (Treitschke, 1835) Dichomeris marginella (Fabricius, 1781) Pterophoridae Stenoptilia pterodactyla (Linnaeus, 1761) Stenoptilia bipunctidactyla (Scopoli, 1763) Oxyptilus chrysodactyla (Denis et Schiffermüller, 1775) Hellinsia didactylites (Ström, 1783) Hellinsia lienigianus (Zeller, 1852) Hellinsia osteodactylus (Zeller, 1841) Tortricidae Agapeta hamana (Linnaeus, 1758) Agapeta zoegana (Linnaeus, 1767) Cochylidia implicitana (Wocke, 1856) Acleris notana (Donovan, 1806) Cnephasia stephensiana (Doubleday, 1849) Epagoge grotiana (Fabricius, 1781) Clepsis spectrana (Treitschke, 1830) Endothenia quadrimaculana (Haworth, 1811) Lobesia abscisana (Doubleday, 1849) Eucosma hohenwartiana (Denis et Schiffermüller, 1775) Eucosma cana (Haworth, 1811) Eucosma metzneriana (Treitschke, 1830) Gypsonoma dealbana (Frölich, 1828) Epiblema foenella (Linnaeus, 1758) Notocelia uddmanniana (Linnaeus, 1758) Dichrorampha petiverella (Linnaeus, 1758) Pammene aurita Razowski,1991 Cossidae Cossus cossus (Linnaeus, 1758) Pyralidae Endotricha flammealis (Denis et Schiffermüller, 1775) Sciota hostilis (Stephens, 1834) Selagia argyrella (Denis et Schiffermüller, 1775) Glyptoteles leucacrinella Zeller, 1848 Crambidae 18

19 Scoparia basistrigalis Knaggs, 1866 Friedlanderia cicatricella (Hübner, 1824) Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758) Crambus pascuella (Linnaeus, 1758) Crambus lathoniellus (Zincken, 1817) Crambus perlella (Scopoli, 1763) Agriphila deliella (Hübner, 1813) Agriphila straminella (Denis et Schiffermüller, 1775) Agriphila poliellus (Treitschke, 1832) Catoptria permutatellus (Herrich-Schäffer, 1848) Schoenobius gigantella (Denis et Schiffermüller, 1775) Elophila nymphaeata (Linnaeus, 1758) Acentria ephemerella (Denis et Schiffermüller, 1775) Nymphula nitidulata (Hufnagel, 1767) Ostrinia nubilalis (Hübner, 1796) Udea prunalis (Denis et Schiffermüller, 1775) Nomophila noctuella (Denis et Schiffermüller, 1775) Sphingidae Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758) Geometridae Peribatodes rhomboidaria (Denis et Schiffermüller, 1775) Idaea fuscovenosa (Goeze, 1781) Idaea humiliata (Hufnagel, 1767) Erebidae Paracolax trisateles (Fabricius, 1794) Nolidae Nola aerugula (Hübner, 1795) Meganola albula (Denis et Schiffermüller, 1775) Noctuidae: Charanyca ferruginea (Esper, 1785) Dypterygia scabriuscula (Linnaeus, 1758) Trachea atriplicis (Linnaeus, 1758) Helotropha leucostigma (Hübner, 1808) Mythimna turca (Linnaeus, 1761) Mythimna pallens (Linnaeus, 1758) Boxberg Nepticulidae Stigmella salicis (Stainton, 1854) Bucculatricidae Bucculatrix cristatella (Zeller, 1839) Gracillariidae Phyllonorycter sagitella (Bjerkander, 1790) Glyphiperigidae Glyphipterix thrasonella (Scopoli, 1763) Blastobasidae Hypatopa inunctella (Zeller, 1839) Oecophoridae Metalampra cinnamomea (Zeller, 1839) Elachistidae Depressaria badiella (Hübner, 1796) Coleophoridae Coleophora trifolii (Curtis, 1832) Coleophora alcyonipennella (Kollar, 1832) Coleophora coronillae Zeller, 1849 Coleophora taeniipennella Herrich-Schäffer, 1855 Coleophora argentula (Stephens, 1834) Cosmopterigidae Limnaecia phragmitella Stainton, 1851 Gelechiidae Isophrictis anthemidella (Wocke, 1871) Metzneria ehikeella Gozmány, 1954 Eulamprotes unicolorella (Duponchel, 1843) Bryotropha similis (Stainton, 1854) Exoteleia dodecella (Linnaeus, 1758) Sophronia sicariellus (Zeller, 1839) Anacampsis blattariella (Hübner, 1796) Acompsia cinerella (Clerck, 1759) Pterophoridae Gillmeria ochrodactyla (Denis et Schiffermüller, 1775) Tortricidae Agapeta hamana (Linnaeus, 1758) Acleris ferrugana (Denis et Schiffermüller, 1775) Acleris notana (Donovan, 1806) Eana derivana (La Harpe, 1858) Cnephasia stephensiana (Doubleday, 1849) Hedya salicella (Linnaeus, 1758) foto G. Ritschel Celypha rufana (Scopoli, 1763) Celypha flavipalpana (Herrich-Schäffer, 1851) Celypha lacunana (Denis et Schiffermüller, 1775) Piniphila bifasciana (Haworth, 1811) Lobesia abscisana (Doubleday, 1849) Thiodia citrana (Hübner, 1799) Epinotia cruciana (Linnaeus, 1761) Epiblema graphana (Treitschke, 1835) Notocelia uddmanniana (Linnaeus, 1758) Lathronympha strigana (Fabricius, 1775) Pammene argyrana (Hübner, 1799) Limacodidae Apoda limacodes (Hufnagel, 1766) Zygaenidae Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) Lycaenidae Cupido argiades (Pallas, 1771) Plebejus argus (Linnaeus, 1758) Polyommatus icarus ((Rottemburg, 1775) Pyralidae Endotricha flammealis (Denis et Schiffermüller, 1775) Salebriopsis albicilla (Herrich-Schäffer, 1849) Dioryctria abietella (Denis et Schiffermüller, 1775) Glyptoteles leucacrinella Zeller, 1848 Nyctegretis lineana (Scopoli, 1763) Anerastia lotella (Hübner, 1813) Crambidae Scoparia basistrigalis Knaggs, 1866 Eudonia lacustrata (Panzer, 1804) Eudonia mercurella (Linnaeus, 1758) Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758) Crambus pascuella (Linnaeus, 1758) Crambus perlella (Scopoli, 1763) Catoptria pinella (Linnaeus, 1758) Catoptria margaritella (Denis et Schiffermüller, 1775) Platytes cerussella (Denis et Schiffermüller, 1775) Platytes alpinella (Hübner, 1813) Acentria ephemerella (Denis et Schiffermüller, 1775) Parapoynx stratiotata (Linnaeus, 1758) Pyrausta aerealis (Hübner, 1793) Udea prunalis (Denis et Schiffermüller, 1775) Lasiocampidae Malacosoma neustria (Linnaeus, 1758) Geometridae Ascotis selenaria (Denis et Schiffermüller, 1775) Macaria liturata (Clerck, 1759) Hydria undulata (Linnaeus, 1758) Acasis viretata (Hübner, 1799) 19

20 Eupithecia subfuscata (Haworth, 1809) Chloroclystis v-ata (Haworth, 1809) Idaea rufaria (Hübner, 1799) Idaea fuscovenosa (Goeze, 1781) Idaea humiliata (Hufnagel, 1767) Idaea aversata (Linnaeus, 1758) Idaea straminata (Borkhausen, 1794) Idaea deversaria (Herrich-Schäffer, 1847) Rhodostrophia vibicaria (Clerck, 1759) Scopula nigropunctata (Hufnagel, 1767) Scopula rubiginata (Hufnagel, 1767) Notodontidae Clostera pigra (Hufnagel, 1766) Erebidae Lymantria monacha (Linnaeus, 1758) foto G. Ritschel Mythimna impura (Hübner, 1808) Axylia putris (Linnaeus, 1761) Diarsia brunnea (Denis et Schiffermüller, 1775) Potemníkovití brouci Českého Švýcarska a Šluknovska (Coleoptera, Tenebrionidae) Lukáš BLAŽEJ Jelikož se za poslední roky podařilo potvrdit v našem společném území řadu zajímavých druhů potemníkovitých brouků (např: Corticeus bicolor a Prionychus melanarius v příspěvku výše o bučinách západní části CHKO, či Neomida haemorrhoidalis (BLAŽEJ et al. 2011), navíc se jedná převážně o skupinu saproxylických brouků a naše území je v převaze lesnaté, rozhodl jsem se tuto skupinu v rámci oblasti do budoucna sepsat. Lithosia quadra (Linnaeus, 1758) Eilema depressum (Esper, 1787) foto G. Ritschel Paracolax tristalis (Fabricius, 1794) V následující sezóně 2015 tak členy klubu prosím o evidování zástupců této čeledi, vč. hojných druhů např. Lagria hirta, Corticeus unicolor viz foto L. Blažej: populace v torzu bukové větve na lokalitě v Bělé, Bolitophagus reticulatus, příp. také druhů synantropních např. rod Tribolium, Tenebrio molitor a stejně tak nepřehlížení materiálů bývalé čeledi Alleculidae, která se stejně jako měkkokrovečníci (Lagridae) stala součástí potemníkovitých brouků. Pro zájemce mohu vřele doporučit čerstvou publikaci z edice zoologických klíčů nakladatelství Academia - NOVÁK V. 2014: Brouci čeledi potemníkovití (Tenebrionidae)střední Evropy. Laspeyria flexula (Denis et Schiffermüller, 1775) Nolidae Meganola albula (Denis et Schiffermüller, 1775) Nycteola revayana (Scopoli, 1772) Noctuidae Herminia tarsicrinalis (Knoch, 1782) Deltote bankiana (Fabricius, 1775) Deltote pygarga (Hufnagel, 1766) Heliothis viriplaca (Hufnagel, 1766) Elaphria venustula (Hübner, 1790) Charanyca ferruginae (Esper, 1785) Apamea oblonga (Haworth, 1809) Apamea sublustris (Esper, 1788) Oligia latruncula (Denis et Schiffermüller, 1775) Parastichtis suspecta (Hübner, 1817) Lacanobia thalassina (Hufnagel, 1766) 20