ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE

Transkript

1 Humánní geografie (dříve též sociální nebo socioekonomická geografie) zahrnuje dílčí disciplíny sociální geografie zaměřené na studium obyvatelstva, sídel, zemědělství, průmyslu, dopravy a služeb. Geografie zemědělství, průmyslu, dopravy a služeb bývají souhrnné nazývány ekonomickou geografií. 1. GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A SÍDEL Demografie vědní obor zabývající se složením a vývojem obyvatelstva Geografie obyvatelstva studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých historických, sociálních a přírodních podmínkách 1.1 Růst a vývoj počtu obyvatelstva Obr. č.1 Růst počtu obyvatelstva porodnost 1. fáze 2. fáze 3. fáze 4. fáze Počet obyvatel úmrtnost Obr. č.2 Demografická revoluce čas Poznámky: 1

2 Slovníček pojmů Porodnost počet narozených na 1000 obyvatel ve sledovaném období Úmrtnost počet zemřelých na 1000 obyvatel ve sledovaném období Kojenecká úmrtnost počet zemřelých do 1 roku na 1000 živě narozených (téhož kalendářního roku Střední délka života udává, kolik let života má před sebou osoba určitého věku Plodnost poměr počtu živě narozených dětí na 1000 žen v reprodukčním věku (15 49) ve vymezeném období Hrubá míra (narození, zemřelí, ) počet událostí vztahujeme k celkovému počtu obyvatel hodnoceného území Přirozený pohyb obyvatelstva výsledek porodnosti a úmrtnosti ( přirozený přírůstek, úbytek) Mechanický pohyb obyvatelstva migrace, stěhování, pohyb za prací Hustota zalidnění poměr počtu obyvatelstva k ploše jím obývané Cenzus sčítání lidu NEJVĚTŠÍ STÁTY SVĚTA počet obyvatel 2005 (v tisících) 1. Čína Indie USA Indonésie Brazílie Pákistán Bangladéš Rusko Nigérie Japonsko Skladba obyvatelstva Složení obyvatelstva podle pohlaví v Evropě je mírná převaha žen sev. Afrika a Asie převaha mužů Věkové složení obyvatelstva a) předproduktivní věk (do 15 let) b) produktivné věk (15 65 let) c) poproduktivní věk (nad 65 let) Věková pyramida - grafické uspořádání věkové struktury populace Typy věkových pyramid PROGRESÍVNÍ STACIONÁRNÍ REGRESÍVNÍ Obr. č.3 Věková pyramida ČR

3 Poznámky: Rasové složení obyvatelstva Rasa je skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu atd.) 1. Rasa europoidní 45% obyvatelstva, Evropa, severní Afrika, JZ Asie, přistěhovalci v Sev. Americe, Již. Americe, Austrálii 2. Rasa mongoloidní 40% obyvatelstva, V + SV + JV Asie, původní obyvatelé Ameriky (Eskymáci, Indiáni) 3. Rasa ekvatoriální 11% obyvatelstva a) negroidní skupina Afrika, přistěhovalci v Severní Americe b) australoidní skupina sever Austrálie, Nová Guinea, Srí Lanka Smíšené rasové skupiny a) mulati europoidní + ekvatoriální b) zambové ekvatoriální + mongoloidní c) mestici europoidní + mongoloidní Národnostní složení obyvatelstva Národ je společenství lidí, které se vyznačuje společným historickým vývojem v jednom územním celku, stejným stupněm společenského a hospodářského rozvoje, společnou kulturou, jazykem a vědomím sounáležitosti Nejpočetnější národy (v milionech obyv.) 1. Číňané Hindustáni Američané Bengálci Brazilci, Rusové 150 Členění jazyků podle národnostní skupin 1. Indoevropská jazyková rodina a) románské francouzština, italština, rumunština, španělština, portugalština, b) germánské dánština, angličtina, norština, švédština, němčina, islandština c) baltské litevština, lotyština d) helénské nová řečtina e) slovanské čeština, slovenština, polština, ruština, běloruština, bulharština, f) keltské irština, galština, 2. Uralská jazyková rodina a) ugrofinské - maďarština, finština, estonština, 3. Altajská jazyková rodina a) altajské turečtina Náboženská struktura obyvatelstva 1) Ateisté (nevěřící) - hlavně v komunistických a postkomunistických zemích - výjimky jsou Polsko a Slovensko 2) Křesťanství - podařilo se oddělit církev od politiky a) Římskokatolické - jižní Evropa, Filipíny, Latinská Amerika, Irsko b) Evangelické (protestantské) - severní Evropa, USA, Velká Británie c) Pravoslavné - Balkán, východní Evropa, Etiopie 3

4 3) Islám - ovlivňuje politiku problém (kromě Turecka) - je rozšířen od severozápadní Afriky až do jihovýchodní Asie a Indonésie a) Sunité b) Šíté - v menšině, Írán, Irák - mezi Summity a Šíty panují špatné vztahy - špatné postavení ženy ve společnosti - nízká gramotnost - špatné vztahy s USA a Izraelem 4) Buddhismus - východní Asie - Mongolsko, Japonsko, jihovýchodní Asie - nenásilí 5) Hinduismus - Indie, Nepál - silně ovlivňuje běžný život - kasty - karma - osudovost - silný vliv rodiny (řemesla se dědí z otce na syna) 1.3 Rozmístění obyvatelstva na Zemi a) přírodní faktory: vzdálenost od moře, nadmořská výška, klima b)socioekonomické faktory historicky výhodné zemědělské usedlosti, průmyslové oblasti, urbanizace Základní dva ukazatelé rozmístění obyvatelstva: 1. kvantitativní - hustota zalidnění: základní ukazatel vyjadřuje počet obyvatel na 1 km 2 ČR 131 obyvatel na km 2 2. kvalitativní sídelní struktura: vyjadřuje poměr mezi městským a venkovským obyvatelstvem sídelní struktura světa - 49 % ve městech, 51% na venkově podíl městských obyvatel = stupeň urbanizace (ČR 75 %) rozvojový svět převažuje venkovská populace, s výjimkou Latinské Ameriky Hlavní seskupení obyvatelstva 1. země východní Asie 2. země J a JV Asie 3. státy západní Evropy 4. SV USA a JV Kanady 5. JZ USA 6. La Plata 7. Nilská delta 8. JV Austrálie Obr. č.4 Hustota zalidnění obyvatelstva v roce

5 1.3 Sídla Obec- základní sídelní jednotka Město : sídlo s určitým minimálním počtem obyvatel (př. 5000), určitým podílem zaměstnaných mimo zemědělství, charakterem zástavby, podílem vícepatrových domů atd. Proces urbanizace : 1. koncentrace obyvatelstva do měst 2. růst počtu obyvatel větších měst a menších měst se speciálními rysy 3. migrační růst největších měst a jejich zázemí 4. formování městského způsobu života životní rytmus, demografické chování, vyšší mobilita 5. metropolizace populační rozvoj největších měst a jejich zázemí 6. vznik aglomerací pohyb obyvatelstva mezi jádrem a zázemím 7. stabilizace podílu obyvatelstva ve městech 8. ztráta obslužných funkcí nejmenších středisek 9. šíření městského způsobu života na venkov 10. přijímání městského způsobu života bez další koncentrace do měst Související procesy: deurbanizace reurbanizace suburbanizace Velkoměsto město se a více obyv.soustřeďující významné hospodářské, administrativní a obslužné funkce (Praha, Brno) Aglomerace území propojené s velkoměstským jádrem intenzivními hospodářskými a obslužnými procesy a hustou osobní i nákladní dopravou, př. New York, Philadelphia, Ostrava Konurbace soustava aglomerací, měst a intnezivní využívaného zázemí hustě propojeného dopravními systémy a funkčními vztahy, př. Porýní, Porůří Megapole (megalopole) propojení významných městských aglomerací př. Tokajdó, Bos-Wash, San-San, Chi-pitts Nejlidnatější města světa (2003, v mil. obyvatel, bez aglomerací) 1. Bombaj Indie 12, Buenos Aires Argentina 12, Karáčí Pákistán 10, Manila Filipíny 10, Dilli Indie 10, Sao Paulo Brazílie 10, Soul Korejská republika 9, Istanbul Turecko 9, Šanghaj Čína 9, Dháka Bangladéš 8,942 Poznámky: 5

6 2. Světová ekonomika Vývoj světové ekonomiky: Sektorová struktura ekonomiky I. PRIMÁRNÍ SEKTOR: zemědělství, těžební průmysl II. SEKUNDÁRNÍ SEKTOR: zpracovatelský průmysl, stavebnictví, nákladní doprava, (těžební průmysl) III. TERCIÁRNÍ SEKTOR: maloobchod, administrativa, školství, zdravotní péče, služby, bankovnictví, (věda a výzkum) IV. KVARTÉRNÍ SEKTOR: věda a výzkum 2.1 Zemědělství = odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a lehký průmysl tím, že pěstuje kulturní rostliny a chová hospodářská zvířata zemědělství je základní složka socioekonomické sféry studiem zemědělství se zabývá geografie zemědělství (=vědní obor socioekonomické geografie, který studuje zákonitosti a zvláštnosti rozmístění a diferenciace zemědělské výroby) zemědělstvím se ve světě zabývá organizace OSN FAO (=Organizace pro výživu a zemědělství) je to obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata hlavní hospodářské odvětví (od počátku lidstva) zdroj většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků Přibližně před lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci (=způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen)= vznik zemědělství lidé se mohli usadit, vyprodukovat více potravin můžou se věnovat umění, řemeslům, obchodu(rozvíjet civilizaci) Rozdělení zemědělství: 1) typy zemědělství: rozdělení podle formy hospodaření rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných rozdělení podle podnebného pásu ostatní typy zemědělství 6

7 A) rozdělení podle formy hospodaření: 1) samozásobitelské (naturální) zemědělství je zemědělství, které slouží k zabezpečení základních potřeb zemědělců samozásobitelů. Je už zastaralé a dnes se téměř nepoužívá. Na světových trzích má malý vliv. Škodí mnohem méně životnímu prostředí než komerční zemědělství. Je doménou rozvojových zemí (hlavně tropických zemí). Má 4 hlavní druhy: a) lov a sběr plodin - tento druh byl v popředí do období mezi lety. V současné době téměř vymizel (pouze až na malé skupiny domorodců z Austrálie, Křováků z jižní Afriky, Pygmejů ze střední Afriky a Indiánů z Jižní Ameriky) b) kočovné pastevectví je založené na pasení ochočených zvířat(dobytka, koz, ovcí, velbloudů, lam, jaků atd.). provádí se obvykle na půdě nevhodné pro pěstování. Mezi známé kočovné pastevce patří: Tuaregové na Sahaře, Fulanové v oblasti Sahelu, beduíni z jihozápadní Asie a Bachtijárové z Íránu. c) úhorové hospodářství - je založené na metodě pokácej a spal. Objevuje se po zjištění, že některé druhy rostoucích rostlin lze pěstovat ve větším množství. V zalesněných oblastech jsou mýceny malé plochy půdy (=úhory) přesouvání. Provozuje se často v oblastech tropických pralesů. d) usedlejší formy zemědělství - zemědělci jsou usedlí (tzn. na jednom místě). Vyžadují vyšší stupeň zemědělské techniky (např. využívá pluh). Půda se udržuje vyplevelováním, hnojením, střídáním plodin, zavlažováním 2) komerční (obchodní) zemědělství je.určené k provozování obchodu. Škodí mnohem více životnímu prostředí než samozásobitelské zemědělství. Je moderní, využívá vědeckých metod. Hraje důležitou roli v ekonomice rozvinutých zemí. Intenzivní forma komerčního zemědělství je plantážní zemědělství (= pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích). Intenzivní zemědělství bylo zavedeno v tropech, kde se pěstují banány, káva, čaj. Druhy hospodaření v komerčním zemědělství: a) velké farmy pěstující obilniny nebo olejnatá semena b) zahrady se zeleninou, květinami a ovocem c) mlékárenské farmy d) ranče e) smíšené farmy(zemědělské plodiny, dobytek) 3) kolektivní zemědělství není dobrovolné, je nařizováno vládou. Používá se v Číně. Známe dva druhy hospodaření : státní statky lidé pracují jako zaměstnanci, kteří dostávají mzdu JZD(jednotná zemědělská družstva) lidé si mezi sebe rozdělují produkci a zisky B) rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných na jeden hektar zemědělské půdy: 1) INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ je založené na dokonalejší technice, lepší organizaci výroby zvyšující produktivitu práce a dosahující maximální výnosy. Vyžaduje velké vstupy kapitálu. Existuje v oblastech, ve kterých jsou přírodní podmínky pro zemědělství příznivé. Má vysoké výnosy. Rozvíjí se blízko populací velkých měst (kvůli rychlé a levné dopravě, aby se zemědělské výrobky nezkazily). Máme několik typů intenzivního zemědělství: Zahradnictví - zahrnuje pěstování rostlin v pěstitelských školkách, ve sklenících i na polích. Je několik forem zahradnictví: formy zahradnictví tržní (komerční) zahradnictví zelinářství Mléčné z. - je založené na dojení krav Smíšené z. je kombinace pěstování plodin a chovu hospodářského zvířectva 7

8 Středomořské z. ovlivňuje středomořské podnebí (horká, suchá léta a mírné, vlhké zimy). Středomořské zemědělství se objevuje v : oblast Středozemí, střední a jižní Kalifornie, centrální Chile, jihozápadní část Jižní Afriky, jihozápadní část západní Austrálie a jižní část jižní Austrálie. Rozdělujeme letní plodiny (fíky, hroznové víno, olivy, vlašské ořechy) a zimní plodiny (obilniny, zelenina). 2) EXTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ se zabývá obděláváním rozsáhlé rozlohy půdy. Vyžaduje malý vstup kapitálu, vybavení a lidské práce na 1ha. Výnosy z hektaru jsou obecně nízké. Výnosy na 1 pracovníka jsou vysoké, protože téměř všechny práce jsou mechanizovány. Provozuje se: I. ve venkovských oblastech nebo v oblastech, které mají málo dešťových srážek a disponují druhy půd, které nejsou zvláště úrodné II. III. v oblastech, kde je hodnota pozemků malá a kde žije málo lidí ve větších vzdálenostech od trhů v oblastech příliš suchých pro pěstování lesů(především v oblastech pastvin Oblastmi extenzivního zemědělství jsou : prérie centrální Kanady a USA, severní Mexiko, roviny Venezuely zvané llanos, planiny severovýchodní Brazílie, argentinské pampy, centrální nížiny Austrálie, mírné pahorkatiny Nového Zélandu, suché pastviny jižní Afriky, euroasijské stepi. Existují různé druhy extenzivního zemědělství: pěstování obilí extenzivní zahradnictví chov hospodářského zvířectva C) rozdělení podle podnebného pásu 1) tropické zemědělství - v tropickém pásu. Vyskytuje se zde jak samozásobitelské, tak i komerční (plantážnictví). Produkovalo žádané výrobky (koření, vonné esence, suroviny).tropické plodiny: banány, kakaové boby, káva, palmový olej, rýže, kaučuk(je z kaučukovníku), cukrová třtina, bavlna, juta, tabák 2) subtropické je v subtropech 3) zemědělství v mírných pásech jsou nejpokročilejší D) ostatní typy zemědělství ekologické zemědělství je zemědělství, ve kterém se nepoužívají chemikálie ani léky (místo toho se jako hnojivo používá dobytčí hnůj) zemědělství oceánů světové zemědělství 2) Odvětví zemědělství: rostlinné (základní odvětví) živočišné základní odvětví) lesnictví (samostatné odvětví) rybolov (samostatné odvětví) 8

9 Zemědělská výroba světa. Z celkové rozlohy pevniny 149,2 mil. km 2 využívá lidstvo pro zemědělství asi 36% plochy souše tj. 53,7 mil. km 2. Zemědělství dnes zaměstnává asi polovinu lidí na světě. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVINUTÝCH ZEMÍ dominuje v něm agroprůmyslový komplex má vysoký stupeň mechanizace a chemizace je produktivnější než u rozvojových států Odvětví agroprůmyslového (zemědělsko-průmyslového) komplexu (souhrnu): a) prodej zeměď. výrobních prostředků b) zeměď.výroba c) doprava, skladování, zpracování a odbyt zemědělských surovin a potravin ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ bývá úzce specializované (monokultury), zaměřená na zahraniční trhy je nejméně produktivní dominuje v něm naturální výroba Sektory zemědělství rozvojových zemí: tradiční: - nepoužívá mechanizace ani hnojiv - pěstuje: obilniny, luštěniny, škrobnaté hlízy - žárové hospodářství moderní: - hlavně plantážní zemědělství - využívá stroje, minerální hnojiva, umělé zavlažování Změny v zemědělství v rozvojových státech odstartoval v 60.letech mezinárodní program ke zvýšení produkce potravin zvaný Zelená revoluce. Výsledkem Zelené revoluce byl podivuhodný nárůst výnosů z úrody.díky Zelené revoluci se např. Indie,Pákistán,Thajsko, Indonésie, Čína staly v produkci obilnin soběstačnými samozásobiteli. Složky Zelené revoluce: (a) snaha o vyšlechtění nových druhů plodin, které by se přizpůsobily přírodním podmínkám rozvojových zemí (b) umělé zavlažování (c) aplikace moderní techniky a chemie Poznámky: 9

10 2.2 Průmysl Průmysl: je rozhodující odvětví, které produkuje materiální statky (70% ku 30% zemědělství) zaměstnává asi 20% ekonomicky aktivních obyvatel, ve vyspělých státech více než ve státech rozvojových (Asijské nově industrializované země a Latinskoamerické nově industrializované země - LANIZ se blíží vyspělým státům), vyspělé země: %, rozvojové země: 10-15%. Skladba světového průmyslu (skladba odvětví): je v pohybu, mění se ve prospěch moderních odvětví energetika (jaderná energetika), strojírenství (elektronika) a chemický průmysl (výroba léčiv) - a oslabuje význam tradičních odvětví některé druhy spotřebního průmyslu (oděvní, obuvnický, těžební, potravinářský). Státy s největším průmyslovým výstupem: USA, Japonsko, Německo, Čína, VB, Francie, Itálie, Brazílie, Jižní Korea Klasifikace průmyslu: 1. podle postavení oboru k primární surovině: těžební průmysl zpracovatelský průmysl 2. podle užití finálních výrobků: těžký průmysl zabývá se produkcí výrobních prostředků spotřební (lehký) průmysl zabývá se produkcí spotřebních předmětů Stranou stojí energetický průmysl má specifický charakter, řadí se do těžkého průmyslu Lokalizační faktory: a) přírodní b) ekonomicko technické c) sociálně politické Průmyslové makroregiony 1. Území USA 2. Evropa 3. Východní Asie 4. Rusko Poznámky: Doprava: 10

11 Ekonomická klasifikace zemí světa podle Mezinárodního měnového fondu: Člení státy světa na tyto skupiny: 1. rozvinuté (tržní) ekonomiky: 28 států světa 2 podskupiny: 1) největší ekonomiky světa, tzv. G7 - USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie, Francie 2) ostatní rozvinuté ekonomiky 21 zemí, tj. ostatní země západní Evropy, Austrálie, Izrael, Nový Zéland a asijské nově industrializované země (Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a Hongkong) 2. transformující se ekonomiky: 28 zemí 3 podskupiny: 1) střední a východní Evropa 2) Kavkazské a středoasijské republiky 3) Rusko 3. rozvojové ekonomiky: 128 zemí nacházejí se ve všech světadílech Afrika 50 zemí, Asie včetně Číny 27 zemí, Střední východ a Evropa včetně Malty a Turecka 17 zemí, Latinská Amerika 33 zemí Nejvýznamnější integrační seskupení na mapě světa: EU 25 států - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Německo, Austrálie, Finsko, Švédsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta ESVO (EFTA) Evropské sdružení volného obchodu - Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko NAFTA (North American free trade agreement) - Severoamerická dohoda o volném obchodu - Kanada, USA, Mexiko MERCOSUR Společný trh jihu - Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay ASEAN (Association of South-east Asian nations) Asociace zemí jihovýchodní Asie - Myanmar (Barma), Laos, Thajsko, Vietnam, Kambodža, Malajsie, Singapur, Brunej, Filipíny, Indonésie, Nová Guinea OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu Alžírsko, Libye, Nigérie, Irán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Indonésie, Venezuela OECD (Organization for economic cooperation and development) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj - Irsko, Korea, Lucembursko, Slovenská republika, Austrálie, Polsko, Turecko, Mexiko, Norsko, USA, Nizozemsko, Nový Zéland, Kanada, Portugalsko, Španělsko, Island, Maďarsko, Rakousko, Dánsko, Řecko, VB, Finsko, Belgie, Švédsko, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Švýcarsko, ČR Slovníček pojmů Hrubý domácí produkt vyjadřuje celkovou produkci výrobků a služeb státu za určité časové období (1 rok) v daném státě uvádí se v přepočtu na 1 obyvatele uvádí se i přepočtený paritou kupní síly tj. počítá s různými cenami v různých zemích, takže je vyčíslen rovností v cenách zboží Hrubý národní produkt představuje obdobný ukazatel jako HDP s tím rozdílem, že zahrnuje celkovou produkci výrobků a služeb vytvořenou nejen doma, ale i zahraničí Index lidského rozvoje (rozpětí 0,0 1,0) vyjadřuje civilizační a kulturní vyspělost jednotlivých zemí a jejich životní úroveň na základě desítek kritérií 11