Evropský soudní dvůr a předběžná otázka podle čl. 234 SES. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík LL.M., Ph.D. Text vypracován pro projekt Team Europe

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropský soudní dvůr a předběžná otázka podle čl. 234 SES. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík LL.M., Ph.D. Text vypracován pro projekt Team Europe"

Transkript

1 Evropský soudní dvůr a předběžná otázka podle čl. 234 SES JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík LL.M., Ph.D. Text vypracován pro projekt Team Europe Jen stěží lze přecenit vliv, který měly na vývoj evropské integrace odpovědi ESD na předběžné otázky pokládané soudy členských států. 1 Prostřednictvím institutu předběžné otázky ESD formuloval své klíčové doktríny týkající se strukturálních vlastností evropského práva (princip přednosti, princip přímého účinku), vnitřního trhu (princip Cassis ) nebo úrovně ochrany lidských práv v EU a to bez přímého střetu mezi soudy ES/EU a členskými státy. Zároveň umožnil institut předběžné otázky přímou komunikaci ESD s vnitrostátními soudy členských států a zapojil tak vnitrostátní justici do přímo a intenzivně do procesu evropské integrace. Předběžná otázka je upravena již od 50. let pro oblast I. pilíře ve čl. 234 SES (ex-čl. 177). Amsterdamská smlouva pak zavedla zvláštní formu předběžné otázky pro oblast azylové, vízové a imigrační spolupráce (čl. 68 SES) a pro oblast III. pilíře (čl. 35 SEU). O úspěšnosti tohoto právního nástroje svědčí i růst položených předběžných otázek za jeden rok jak v absolutních číslech (viz tabulka), tak i v podílu na celkovém soudním nápadu (např. v roce 1961 tvořily předběžné otázky jen 4% rozhodovací praxe ESD, zatímco v roce 1998 již 64 %). 2 Článek 234 (bývalý článek 177) Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se: a) výkladu této smlouvy, b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství a ECB, c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví. Vyvstane-li taková otázka před soudem (soudem nebo tribunálem) členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce. Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem (soudem nebo tribunálem) členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr. Překlad dle Institut předběžné otázky umožňuje soudu či tribunálu členské země při řešení problému s komunitárním prvkem obrátit se na ESD s otázkou na výklad evropského práva či platnost komunitární normy. ESD zahrnul do systému předběžné otázky i normy, které jen hraničně spadaly pod akty institucí ES a ECB, o kterých mluví čl. 234 odst. 1 písm. b) ESD se tak 1 Edward, D.: National Courts the Powerhouse of Community Law. In Bell, J., Dashwood, A., Speancer, J., Ward, A. (eds.) The Cambridge Yearbook of European Legal Studies, Volume Five , Hart Publ., Oxford 2004, s Tridimas, Takis. Knocking on Heaven s Door: Fragmentation, Efficiency and Defiance in the Preliminary Reference Procedure, Common Market Law Review 1/2003, str. 16 1

2 zabýval i právními implikacemi existence Světové obchodní organizace (World Trade Organisation, WTO) pro členské státy, 3 asociačními dohodami mezi ES a třetími zeměmi (Haegemann v. Belgie, C-181/73) nebo čistě vnitrostátním zákonem přijatým implementujícím komunitární směrnici (Dzodzi v. Belgie, C-297/88 a C-197/89). ESD se může vyjadřovat k výkladu a platnosti nejen závazných právních norem, ale i nezávazných doporučení a stanovisek přijatých orgány ES (Grimaldi, C-322/88). ESD přijal i předběžnou otázku položenou soudem mimo území členského státu, pokud se na něj alespoň částečně vztahovalo komunitární právo např. soud na ostrově Man (Barr and Montrose Holdings, C- 355/89). Při řízení o předběžné otázce nejde primárně o spor před ESD (tj. nejde o přímou žalobu k ESD nebo SPI), ale o extenzi řízení spor před soudem členského státu. Pokud má vnitrostátní soud (například městský soud ve Florencii) použít komunitární právo, což se děje relativně často, může se, a někdy i musí, na ESD obrátit s otázkou jeho platnosti nebo výkladu. Položení otázky podle čl. 234 SES není rovněž ani odvoláním ani jinou formou opravného prostředku. Zatímco využití odvolání nebo jiného opravného prostředku záleží na iniciativě stran sporu, položení předběžné otázky je zcela v diskreci vnitrostátního soudu. ESD rovněž nemůže zrušit nebo změnit rozhodnutí vnitrostátního soudu tak, jak to může udělat odvolací soud. Poté, co ESD na předběžnou otázku odpoví, řízení před vnitrostátním soudem pokračuje od bodu, kdy bylo přerušeno kvůli položení předběžné otázky. ESD také přímo nerozhoduje o neplatnosti vnitrostátní legislativy. Spíše je předběžná otázka mechanismem umožňujícím ESD zajišťovat (relativně) homogenní interpretaci evropského práva ve značně odlišných soudních systémech členských států. ESD tak prostřednictvím odpovědí na předběžné otázky poskytuje vnitrostátním soudům členských států interpretační servis a zároveň kombinuje v kontrolně-výkladovém mechanismu komunitárního práva prvky centralizace (rozhodovací monopol ESD) a decentralizace (otázku pokládají soudy z různých členských zemích a odlišným postavením v rámci vnitrostátní soudní hierarchie). Institut předběžné otázky rovněž umožnil ESD přímo komunikovat se soudy členských zemí. Mechanismus předběžné otázky je nastaven mazaně tak, že umožňuje pokládat předběžné otázky i soudnům nižších stupňů a zároveň vyšší soudy (proti jejichž rozhodnutí není opravný prostředek) k podání předběžné otázky přímo zavazuje. Obecně to byly hlavně nižší soudy, které se možnosti přímé komunikace s ESD rády využívaly, zatímco nejvyšší a ústavní soudy členských zemí přijímaly povinnost referovat k ESD jen neochotně či neúplně. ESD interpretoval pojem soud či tribunál pro účely pokládání předběžné otázky velmi široce, takže zahrnuly např. i orgány profesní samosprávy nebo některé kvazi-soudní instituce, které rozhodují případy s komunitárním prvkem. Zároveň ale využitím doktríny acte claire a vlastních procesních mechanismů si ESD zajistil relativní kontrolu nad množstvím práce, kterou mu odpovídání na předběžné otázky přináší. Institut předběžné otázky tak přispěl k přesunu pravomocí v Evropské unii ve třech směrech: Posílení pravomocí a efektivity regulace na evropské úrovni na úkor pravomocí členských států prostřednictvím institutu předběžné otázky byla formulována např. doktríny přednosti komunitárního práva nebo doktrína přímého účinku; na evropské úrovni posílení soudní moci na úkor moci výkonné a zákonodárné (nakolik lze tyto struktury lze v institucionálním rámci EU/ES rozlišit); v rámci vnitrostátních soudních struktur členských států posílení nižších soudů (včetně soudů prvoinstančních) na úkor vyšších článků soudní hierarchie položením předběžné otázky umožňuje nižším soudům obejít rozhodování odvolacích soudních instancí nebo vnitrostátních ústavních soudů; komunitární právo např. zakazuje vnitrostátními soudními předpisy podmínit položení předběžné otázky souhlasem vyššího soudu. 3 Amministrazione delle Finance dello Stato v. SPI a SAMI, C /81 2

3 Tabulka: Počet položených předběžných otázek ve vybraných letech Rok Celkem do konce roku 2003 Počet předběžných otázek položených v daném roce Zdroj: Annual Report of ECJ for year 2003, k dispozici na (údaj ze dne 2. června 2004). Zvláštní podoby předběžné otázky V oblasti azylové, vízové a imigrační politiky předpokládá Amsterdamská smlouva (která tyto politiky komunitarizovala, tj. převedla ze III. pilíře do rámce I. pilíře), budou moci pokládat předběžné otázky jen nejvyšší soudy členských zemí. V oblasti předběžných otázek týkajících se azylové, vízové a imigrační politiky je třeba si rovněž uvědomit zvláštní postavení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Irské republiky a Dánského království, které je dáno jejich částečným opt-out v této oblasti (čl. 69 SES). Ve III. pilíři se rovněž objevuje prostor pro položení předběžné otázky, typicky trestním soudem, majícím při svém rozhodování použít právo EU III. pilíře. Ve srovnání s prvým pilířem EU je pravomoc Evropského soudního dvora (ESD) rozhodovat o předběžných otázkách v domácích sporech o záležitostech III. pilíře omezenější. ESD sice může odpovídat na dotazy o platnosti a výkladu rozhodnutí, rámcových rozhodnutí a úmluv přijatých v rámci III. pilíře, ale tato pravomoc nevznikla automaticky pro všechny státy vstupem Amsterdamské smlouvy v platnost. Aby tuto pravomoc ESD získal, vyžaduje se navíc jednostranné prohlášení členského státu o jejím přijetí. Prohlášení musí rovněž vymezit, které národní soudní instituce (soudy a tribunály) mohou dotazy pokládat. Prvek diferenciace je zde zřejmý pokud souhlas vyjádří pouze některé členské státy (jak se skutečně stalo), intenzita dopadu aktivity ESD na národní soudní systémy se bude lišit stát od státu. Do roku 2000 umožnilo svým soudům obracet se na ESD s předběžnými otázkami ve věcmi justiční a policejní spolupráce jedenáct států. Belgie, Finsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, SRN, Španělsko a Švédsko. Rozsah přijaté jurisdikce ESD se liší, např. Španělsko umožnilo pokládat dotazy pouze svým nejvyšším soudům, proti jejichž rozhodnutí není odvolání. 4 Rámeček: Text čl. 68 SES a 35 SEU Článek 68 SES (část) 1. Článek 234 se použije na tuto hlavu za následujících okolností a podmínek: jestliže v určité věci, která je předmětem řízení zahájeného u soudu členského státu, jehož rozhodnutí již nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, vyvstane otázka výkladu této hlavy nebo platnosti a výkladu aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy, požádá tento soud Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce, jestliže je považuje za nutné k vydání svého rozsudku. 2. Soudní dvůr nemá v žádném případě pravomoc rozhodovat o opatřeních a rozhodnutích přijatých k provedení čl. 62 bodu 1), která se týkají udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti. Článek 35 (ex-čl. K.7) SEU (část) 1. Soudní dvůr Evropských společenství má za podmínek stanovených v tomto článku pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se platnosti a výkladu rámcových rozhodnutí a rozhodnutí, výkladu úmluv uzavřených podle této hlavy, jakož i platnosti a výkladu opatření k jejich 4 Peers S.: EU Justice and Home Affairs Law, Pearson 2000, str. 46 3

4 provedení. 2. Každý členský stát může uznat prohlášením učiněným při podpisu Amsterodamské smlouvy nebo kdykoli později pravomoc Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách podle odstavce Učinil-li členský stát prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku, uvede, že: a) každý soud tohoto státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v odstavci 1, která se v řízení před ním vyskytla, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku, nebo že b) každý soud tohoto státu může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu aktu uvedeného v odstavci 1, která se v řízení před ním vyskytla, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku. 4. Každý členský stát může bez ohledu na to, zda učinil prohlášení podle odstavce 2, předložit Soudnímu dvoru v řízeních podle odstavce 1 svá podání nebo písemná vyjádření k věci. Zdroj: Překlad podle Klíčové problémy Pro pochopení významu předběžné otázky jsou důležité zejména následující problémy: kdo může předběžnou otázku položit jaké instituce spadají pod vymezení soudu či tribunálu podle čl. 234; který soud či tribunál musí předběžnou otázku položit a případné výjimky z této povinnosti; přístup ESD k předběžným otázkám, zejména ochota odpovídat na otázky nesprávně formulované, bagatelní nebo otázky již zodpovězené v minulosti; procesního zakotvení předběžné otázky v právu členských zemí; důsledky nepoložení předběžné otázky soudem či tribunálem, který má tuto povinnost, a nebo nerespektování odpovědi ESD v následujícím řízení před vnitrostátním soudem. Instituce oprávněné položit předběžnou otázku (soud či tribunál dle čl. 234 SES) ESD opakovaně konstatoval, že pojem soud nebo tribunál použitý ve čl. 234 SES je pojmem komunitárního práva a jen částečně se překrývá s definicemi soudů či tribunálů ve vnitrostátním právu členských zemí. Ve své judikatuře definovat ESD pro účely čl. 234 SES soud či tribunál jako instituci splňující následující znaky (tzv. Vaasenská kritéria ) 5 : má zákonný základ je nezávislá a rozhoduje nestranně má trvalý charakter má obligatorní jurisdikci (jurisdikci založenou zákonem) řídí se v rozhodování zákonnými předpisy, tj. ne na základě volního uvážení rozhoduje ve sporném řízení Předběžnou otázku tak mohou úspěšně položit nejen klasické soudy, ale i mnohé jiné instituce pověřené právním systémem rozhodovat spory. Na základě judikatury ESD zde spadají rovněž např. disciplinární orgány profesních komor (např. odvolací výbor nizozemské komory všeobecných lékařů - Broekmeulen v. Huisart Registratie Commissie, C-246/80), orgány zdravotních pojišťoven nebo dokonce samostatně jednající imigrační důstojník ve Velké Británii (El-Yassini v. Secretary of State for the Home Department, C-416/96). ESD se naopak odmítl zabývat otázkami položenými soudy členských států jednajícími jako správní, a ne soudní orgán např. při rozhodování o zápisech do obchodního rejstříku (HSB-Wohnbau, C-86/00) nebo problematiky katastru nemovitostí (Salzman, C-178/99). Rovněž se ESD odmítl zabývat otázkami vyvstalými ve sporu řešeném soukromým 5 Podle rozhodnutí ESD v kauze Vaassen v. Gőbbels, C-61/65 4

5 rozhodcem (Nordsee Deutsche Hochseefisherei GmbH v. Reederei Mond, C-102/81). ESD také nepřijímá předběžné otázky položené jiným mezinárodním soudem například Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku nebo Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, i když např. přijal otázku položenou Soudním dvorem Beneluxu, což je zvláštní tribunál pro rozhodování sporů společných s integrací v rámci Beneluxu (Campina Melkunie, C-265/00). 6 Jiným problémovým okruhem institucí, které by mohly položit předběžnou otázku (tj. vejít se do definice soudu či tribunálu dle čl. 234 SES), jsou orgány veřejné správy. ESD např. odmítl odpovědět na otázky položené lucemburskými daňovými orgány s odůvodněním, že coby součást ministerstva financí postrádají nezávislost coby prvek charakterizujíc soud či tribunál pro účely čl I v otázce nezávislosti instituce prošla judikatura značným ESD vývojem. Po postupném rozšiřování chápání nezávislosti, kdy byla ESD uznána jako nezávislý soud či tribunál i instituce, jejíž členové byli jmenováni a odvolávání výkonnou mocí (případy Dorsch Konsult, C-54/96, Kőllenspergr, C-103/97, nebo Gabalfrisa, C /98), dospěl ESD k relativně užšímu výkladu v kauze Schmidt (C-516/99) 7. Objevily se i pochybnosti, zda do kategorie soud či tribunál podle čl. 234 SES spadají i ústavní soudy členských států, které se svým charakterem a funkcí liší od běžných soudů členských států. Proti zařazení ústavních soudů pod čl. 234 SES se argumentovalo zejm. jejich politickým charakterem a funkcí často označovanou jako negativní zákonodárce či dodatečná komora parlamentu. Tento názor je ale minoritní a obecně snad s výjimkou francouzské Ústavní rady čl. 234 SES zahrnuje i ústavní soudy členských států 8. Soudy či tribunály s povinností položit předběžnou otázku Podle čl. 234 odst. 3 SES je předběžnou otázku povinen položit soud či tribunál, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva příslušného členského státu. Pro vymezení soudu či tribunálu pro účely čl. 234 odst. 3 SES existují dva teoretické přístupy. Prvým je abstraktní teorie, která za takový soud považuje pouze soudní instituci stojící na vrcholu soudní hierarchie příslušného státu. Takto úzké chápání soudu, který musí k ESD referovat, ale bylo odmítnuto jak ESD (již v raném rozhodnutí v kauze Costa v. ENEL, C-6/64) 9 tak i většinou akademické obce. Při posuzování soudů pro účely čl. 234 odst. 3 proto dominuje tzv. konkrétní teorie, která za povinný soud považuje konkrétní soud, proti jehož rozhodnutí v daném případu neexistuje opravný prostředek. Stejně jako u definice soudu či tribunálu i definice opravného prostředku byla Evropským soudním dvorem prohlášena za pojem komunitárního práva. Pojem opravný prostředek dle čl. 234 se obvykle vykládá jako řádný opravný prostředek, tj. nezahrnuje např. obnovu řízení, ústavní stížnost nebo milost presidenta. Přesto ale v této otázce zůstává několik otevřených bodů zejména, zda-li podmínku opravného prostředku splňuje opravný mechanismus, jehož využití je podmíněno souhlasem vyššího soudního orgánu. jako např. v britském systému je odvolání od rozhodnutí Appelate Court ke Sněmovně Lordů podmíněno souhlasem právě této nejvyšší britské soudní instituce; nebo jako jsou některé formy dovolání v českém občanském procesním právu podmíněny souhlasem Nejvyššího soudu ČR. ESD se v případu Lyckesgog (Kenny Roland Lyckesgog, C-99/2000) vyjádřil ve 6 Podrobnější analýza viz Leanerts, K., Arts, D.: Procedura Law of the European Union, Sweet and Maxwell, Londýn 1999, str a Douglas-Scott, Sionaidh: Constitutional Law of the European Union, Longman, Harlow 2002, str Podrobněji Tridimas, Takis. Knocking on Heaven s Door: Fragmentation, Efficiency and Defiance in the Preliminary Reference Procedure, Common Market Law Review 1/2003, str Ježek, M.: Soudní orgán ve smyslu čl. 234 SES, Evropské a mezinárodní právo 2/2004, str V kauze Costa v. ENEL pololožil předběžnou otázku italský smírčí soud, který rozhodoval jako soudní první a zároveň poslední instance důvodem byla mimořádně nízká suma, o kterou ve sporu šlo okolo jednoho dolaru. 5

6 prospěch interpretace, že v takovém případě je soudem dle čl. 234 odst. 3 až soud, který povoluje využití opravného prostředku. K kauze Lyckesgog šlo o možnost odvolat se proti rozhodnutí Odvolacího soudu pro západní Švédsko ke švédskému Nejvyššímu soudu, kde ale k takovému odvolání musel dát Nejvyšší soud souhlas a v praxi tak činil jen ve velmi omezeném počtu případů. ESD přesto za soud, který musí položit předběžnou otázku prohlásil až Nejvyšší soud Nejvyšší soud ale musí položit předběžnou otázku již tehdy, když otázka komunitárního práva vyvstane v průběhu jeho rozhodování o svolení s podáním odvolání od nižšího soudu a nebo později, když rozhoduje jako odvolací orgán v meritu věci. Platnost komunitárního práva Užší vymezení soudů, které musí položit předběžnou otázku, ale platí jen pro případ, kdy se předběžná otázka týká interpretace evropského (komunitárního) práva. Pokud se předběžná otázka týká platnosti sekundárních norem, musí předběžnou otázku položit vnitrostátní soud vždy, bez ohledu na existenci opravného prostředku (Foto-Frost, C-314/85) 10. Ačkoliv se samotný text čl. 234 SES o tomto rozdílu výslovně nevyjadřuje, ESD jej vyvodil ze svého monopolu na rozhodování o neplatnosti sekundárního evropského práva a požadavku uniformity aplikace komunitárního práva ve všech členských zemích; nepřímo pak i z monopolu ESD/SPI na rozhodování o žalobě na neplatnost dle čl. 230 SES. 11 Nejvyšší a ústavní soudy členských států Nejvyšší a ústavní soudy členských států často přijímaly povinnost referovat k ESD jen se značnými výhradami. Povinnost referovat k ESD může být v nejvyššími/ústavními soudy interpretována jako vlastní podřízení se soudní autoritě ESD; situaci nepříjemnou pro soudní instituci zvyklou být ve své národní doméně konečným arbitrem ústavnosti nebo zákonnosti. Tak např. dosud k ESD nikdy nereferoval Federální ústavní soud SRN, italský Ústavní soud nebo francouzská Ústavní rada. Naopak k ESD referovaly francouzská Conseil d Etat i Kasační soud (Cour de Cassation), stejně jako nejvyšší soudy belgické, nizozemské a lucemburské, irské, dánské či britské (House of Lords poprvé referovala v roce 1979). Relativně krátce po rozšíření v roce 1995 se na ESD obrátily nejvyšší a ústavní soudy Švédska (1995, 1997), Finska (1996,1999) a Rakouska (1999) 12. Někdy se této povinnosti nejvyšší vnitrostátní soudy zbavovaly tím, že prohlásily nepoložení předběžné otázky nižším soudem za porušení vnitrostátních ústavních standardů a vrátily kauzu na nižší úroveň soudní hierarchie např. Ústavní soud SRN shledal, že nepoložení předběžné otázky nižším německým soudem, který tak podle evropského práva měl povinnost učinit (tj. soudem, proti jehož rozhodnutí není řádný opravný prostředek; ústavní stížnost se mezi řádné opravné prostředky nepočítá) za porušení práva na zákonného soudce garantovaného v německém ústavním pořádku (případ Kloppenburg, 1985). Podobná situace může nastat i ve vztahu k Ústavnímu soudu České republiky. 13 Tabulka: Předběžné otázky pokládané nejvyššími a ostatními soudy ve vybraných členských státech (v letech ): 10 Foto-Frost v. Hauptzollant Lubeck Ost, C-314/85. Podrobnější analýza případu Arnull, Antony: The European Union and its Court of Justice, Oxford Univ. Press, Oxford 1999, str Douglas-Scott, Sionaidh: Constitutional Law of the European Union, Longman, Harlow 2002, str Podrobný přehled praxe nejvyšších a ústavních soudu členských zemí podává Mayer, F.: The European Constitution and the Courts, Adjudicating European constitutional law in multilevel system, Jean Monnet Working Paper 9/03, str. 5-8 (k dispozici na údaj ze dne ) 13 Jeden ze scénářů jeho chování je ten, že v případě ústavní stížnosti bude Ústavní soud považovat nepoložení předběžné otázky obecným soudem za porušení práv garantovaných ústavním pořádkem ČR. Pak Ústavní soud nebude k ESD referovat sám, ale zruší rozsudek obecného soudu, vůči kterému směřovala ústavní stížnost, a vyzve obecný soud, aby se při následkem rozhodnutí na ESD obrátil sám. 6

7 Stát Typy soudů Počet položených předběžných otázek jednotlivými soudy Belgie Irsko Itálie Francie SRN Velká Británie Cour de Cassation Cour d Arbitrage Conseil d Etat Ostatní soudy a tribunály Supreme Court High Court Ostatní soudy a tribunály Ústavní soud Corte Suprema di Cassazione Consiglio di Stato Ostatní soudy a tribunály Conseil Constitutionnel Cour de Cassation Conseil d Etat Ostatní soudy a tribunály Spolkový Ústavní soud Nejvyšší spolkový soud (Nejvyšší) Spolkový pracovní soud (Nejvyšší) Spolkový správní soud (Nejvyšší) Spolkový finanční soud Nejvyšší spolkový soud pro sociální záležitosti Nejvyšší státní rada Ostatní soudy a tribunály House of Lords Court of Appeal Ostatní soudy a tribunály Celkový počet předběžných otázek položený všemi soudy členského státu Zdroj: Annual Report of ECJ for year 2003, k dispozici na (údaj ze dne 2. června 2004). 374 Přístup ESD k pokládaným předběžným otázkám ESD obecně projevoval tendenci akceptovat a odpovídat i na předběžné otázky,které byly položeny neobratně, nejasně či jen s malou relevancí pro komunitární právo. ESD pouze tradičně vyžadoval, aby předběžná otázka pocházela z reálně existujícího sporu proto se odmítl zabývat otázkami čistě teoretickými či hypotetickými (Pasquale Foglia v. Mariella Novello, fáze I., C-104/79), otázkami soudního sporu zahájeného pouze pro získání odpovědi na předběžnou otázku (Pasquale Foglia v. Mariella Novello, fáze II., C-244/80, PreussenElektra, C-379/98) nebo otázkami sporu již ukončeného (Teresa Zabala Erasun, C- 422/93). Např. v kauze PreussenElektra se odmítl ESD zabývat otázkou položenou německým soudem, protože obě strany vnitrostátního sporu sdílely názor o existenci rozporu příslušné německé legislativy s komunitárním právem a zároveň jedna ze stran sporu (firma PreussenElektra) byla hlavním akcionářem druhé strany sporu (firmy Schleswag), a tudíž mohla tuto firmu přimět k otevření sporu směřujícího výlučně k tomu, aby se ESD mohl vyjádřit k (ne)konformitě německé legislativy s acquis communautaire. Společně se růstem soudního nápadu, jehož podstatnou část tvořily právě odpovědi na předběžné otázky, se ale v procesních normách i judikatuře ESD objevují tendence omezit či ukáznit předběžné otázky pokládané vnitrostátními soudy. Omezující mechanismy mají zejména následující podobu: 7

8 změny procesních pravidel umožňující ESD odpovídat na předběžné otázky, na které již ESD někdy v minulosti odpověděl nebo je odpověď jasně zřejmá z existující judikatury ESD; vydání (nezávazných) pokynů pro vnitrostátní soudy, jak formulovat předběžné otázky; formulace doktríny acte éclairé, která zbavuje soudy členských států povinnosti pokládat předběžnou otázku v případě, kdy je odpověď zřejmá z existující judikatury ESD, a doktríny acte clair, kde k referenci nemusí dojít, protože je odpověď na případnou otázku obecně známá; nižší ochota ESD odpovídat na nejasně formulované předběžné otázky nebo otázky de facto přeformulovat ESD tak často na předběžnou otázku prostě odmítne odpovědět. Doktríny acte clair a acte éclairé Doktrína acte éclairé předpokládá, že vnitrostátní soudu nemusí položit předběžnou otázku tehdy, pokud lze odpověď ESD předvídat z již existující starší judikatury. Ačkoliv nemají rozhodnutí ESD charakter precedentu, v praxi existuje jakási kolektivní paměť Soudu a ESD ze svých starších rozhodnutí vychází a v rozsudcích na ně často odkazuje. Doktrína acte éclairé má pro ESD dva účinky: poskytuje rozhodnutím ESD kvazi-precedenční charakter; výrazně ESD odbřeměňuje od povinnosti odpovídat na série identických předběžných otázek vyvolanými paralelními vnitrostátními spory týkající se podobných problémových bodů evropské integrace. S doktrínou acte éclairé je spojena a částečně se překrývá doktrína acte clair. Doktrína acte clair pochází z francouzského správního práva a vychází z předpokladu, že se vnitrostátní soud nemusí na ESD obrátit, pokud je odpověď jasná z obecných vědomostí či logiky. Příkladem může být hypotetická směrnice o ochraně mořských savců otázka, zda je velryba savec, je sice pro aplikaci komunitárního práva zásadní, ale pro odpověď se není třeba obracet na ESD, ale do středoškolské učebnice biologie. Argumentace doktrínou acte clair byla často využívána až zneužívána např. francouzskou Státní radou (Conseil d Etat), aby se tento nejvyšší francouzský správní soud vyhnul povinnosti obracet se s předběžnou otázkou na ESD známým případem se stala např. kauza Cohn-Bendit, kdy Státní rada přezkoumávala zákaz pobytu známého studentského aktivisty z roku 1968 na francouzském území. Aby se vyhnula nutnosti referovat k ESD předběžnou otázku na existenci přímého účinku směrnic regulujících volný pohyb osob v ES, na který se Cohn-Bendid spoléhal, prohlásila Státní rada, že nemožnost argumentace založené na směrnici vůči aktům státní správy je zřejmá, i když existující judikatura ESD naznačovala pravý opak 14. I proto je přijímání doktríny acte clair Evropským soudním dvorem značně opatrné a omezuje se na opravdu zcela jasné situace. Pro obě doktríny je zřejmě klíčovým rozhodnutím hojně komentovaná i kritizovaná kauza CILFIT (CILFIT v. Ministry of Health, C-283/81), kde ESD konstatoval, že soud členského státu nemusí k ESD referovat tehdy, když lze odpověď s velkou mírou určitosti odvodit od již existující judikatury. ESD tedy nevyžaduje, aby již dříve sám rozhodl v materiálně identickém sporu, ale ponechává vnitrostátním soudům jistou míru samostatnosti, ale se značně omezujícími podmínkami 15. Změny procesních pravidel 14 Douglas-Scott, Sionaidh: Constitutional Law of the European Union, Longman, Harlow 2002, str Pro podrobnou analýzu kauzy CILFIT Douglas-Scott, Sionaidh: Constitutional Law of the European Union, Longman, Harlow 2002, str

9 Čl. 104 odst Procesních pravidel (Rules of Procedure) umožňuje ESD, aby v odpovědi na předběžné otázky, které jsou identické s již dříve odpovězenými otázkami, kde lze odpověď vyvodit z již existující judikatury nebo kde je odpověď zřejmá (neponechává prostor pro rozumné pochybnosti) odpověděl ve formě jednoduchého zdůvodněného příkazu ( reasoned order ) ESD zde nevysvětluje podrobně a komplikovaně svůj názor, ale prostě odkáže na již existující odpověď. I v řízení podle čl. 104 odst. 3 ale musí ESD vyslechnout názor Generálního advokáta a stanoviska členských států a komunitárních institucí (pokud je předloží). Do stejné kategorie procesních změn patří stále častější výzvy ESD vnitrostátním soudům, zda jim k pokračování řízení nepostačuje odpověď ESD na předběžnou otázku týkající se identického či velmi podobného případu, kde ji položil jiný vnitrostátní soud. Pokyny pro soudy členských států V roce 1996 ESD vydal pětistránkový dokument shrnujíc nezávazné pokyny pro soudy členských zemí, jak dle názoru ESD - řádně formulovat předběžné otázky včetně náležitostí, jež by dotaz od vnitrostátního soudu měl obsahovat (Note on Guidance on Reference by National Courts for Preliminary Rulings). Ačkoliv jde o nezávaznou normu, je pravděpodobné, že jej bude ESD ve své rozhodovací praxi respektovat, zejména když pokyny vycházejí z judikatury ESD. ESD ale výslovně uvedl, že nerespektování těchto pokynů vnitrostátními soudy nebude automaticky důvodem pro odmítnutí odpovědět předběžnou otázku 17. Zároveň se ESD stále častěji odmítá zabývat předběžnými otázkami, kdy vnitrostátní soud dostatečně nevysvětlí podstatu spotu a relevanci komunitárního práva. Za zhojení tohoto nedostatku nepovažuje ESD ani situaci, kdy vnitrostátní soud k položené otázce přiloží celou dokumentaci sporu a vyjádření stran (Telemarsicabruzzo, C /90), i když posoj ESD ještě není zdaleka ustálen. 18 Jiné možnosti Dosud nevyužity zůstaly další dvě možnosti omezení zátěže ESD předběžnými otázkami: decentralizace rozhodování tj. přesun části rozhodování na SPI nebo specializované soudní panely. Smlouva z Nice umožňuje, aby změnou procesních pravidel (Statutu) byl pověřen rozhodováním o předběžné otázce i SPI. Dosud k tomu ale nedošlo a monopol na odpovědi si zachovává ESD; filtrace rozhodování tj. změna primárního práva tak, aby umožnila ESD odpovídat jen vybrané předběžné otázky např. v závislosti na druhu sporu, soudu pokládajícího otázku nebo prostě dle uvážení ESD (dle závislosti na zajímavosti případu či jeho relevanci pro vývoj komunitárního práva). Podobnou pravomoc má např. Nejvyšší soud Spojených států, který může pomocí instituce certiorari (writ of centiorari) vybírat k vlastnímu přezkumu jen některé z kauz rozhodovaných nižšími federálními soudy Čl. 104 odst. 3 v angličtině zní: Where a question referred to the Court for a preliminary ruling is identical to aquestion on which the Court has already ruled, where the answer to such a question may be clearly deduced from existing case-law or where the answer to the question admits of no reasonable doubt, the Court may, after informing the court or tribunal which referred the question to it, hearing any observations submitted by the persons referred to in Article 23 of the Statute and hearing the Advocate General, give its decision by reasoned order in which, if appropriate, reference is made to its previous judgment or to the relevant case-law. 17 Douglas-Scott, Sionaidh: Constitutional Law of the European Union, Longman, Harlow 2002, str Rovnež Arnull, Antony: The European Union and its Court of Justice, Oxford Univ. Press, Oxford 1999, str. 60. Text pokynů je k dispozici na 18 Podrobná analýza viz Arnull, Antony: The European Union and its Court of Justice, Oxford Univ. Press, Oxford 1999, str Srov. např. Nowak, J., Rotunda, R.: Constitutional Law (6.vyd.), West Group, St. Paul 2000, str

10 Zakotvení předběžné otázky v procesním právu členských zemí - Procesní autonomie členských států Procesní autonomie členských států znamená, že si mohou autonomně upravit detaily procesního práva upravujícího pokládání předběžných otázek. K nejtypičtějším oblastem, které jsou v jednotlivých členských státech upraveny odlišně, je např. přezkumný mechanismus proti rozhodnutí vnitrostátního soudu o (ne)položení předběžné otázky nebo zapojení stran sporu do rozhodování vnitrostátního soudu nebo míra detailnosti úpravy ve vnitrostátních procesních předpisech. Obecně je pak vyjádřením procesní autonomie i nastavení opravných prostředků v domácích procesních kodexech a tím i vymezení soudů, které musí k ESD referovat podle čl. 234 odst. 3 SES. Příznakem procesní autonomie je i to, že soudy jednotlivých členských států využívají možnosti položit předběžnou otázku s odlišnou intenzitou (viz tabulka). Statistická data ale je nutné (ostatně jako vždy) používat s jistou opatrností. Existují značné rozdíly mezi využívání předběžné otázky jednotlivými soudy ve SRN např. výrazně nadprůměrný počet předběžných otázek položených vyššími soudy iniciovaly finanční a daňové soudy 20, a naopak Ústavní soud SRN referovat trvale odmítá (teoretické důvody Ústavního soudu jsou uvedeny výše); množství předběžných otázek pokládaných rakouskými soudy jsou mj. způsobeny nutností opakovaně pokládat identické otázky v opakujících se kauzách (absence procesního pravidla, které by umožnilo pouze přerušit řízení a počkat na odpověď ESD na předběžnou otázku položenou rakouským soudem dříve). Tabulka: Předběžné otázky pokládané soudy jednotlivých členských států ( ) Stát Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko SRN Španělsko Švédsko Velká Británie Celkem Zdroj: Tridimas, T. Knocking on Heaven s Door: Fragmentation, Efficiency and Defiance in the Preliminary Reference Procedure, Common Market Law Review 1/2003, str. 50 a Annual Report of ECJ for year 2003, k dispozici na (údaj ze dne 2. června 2004). Autonomie členských států ale není neomezená. Zaprvé nemůže členský stát bránit svému soud v položení předběžné otázky ani v případě soudů, které mají povinnost předběžnou 20 Např. z celkového počtu 436 předběžných otázek položených v letech nejvyššími soudy SRN (celkem položily německé soudy 1364 předběžných otázek) již celkem 206 položil Spolkový finanční soud. Podrobná analýza Alter, Karen: Establishing the Supremacy of European Law, Oxford Univ. Press, Oxford 2001, str Celkový počet je vyšší než součet předběžných otázek položených soudy členských států, protože v roce 2000 byla položena i otázka Soudem Beneluxu (Campina Melkunie, C-265/00). 10

11 otázku položit, ani v případě soudů, proti jejichž rozhodnutí existuje opravný prostředek. Položení předběžné otázky je v takovém případě na diskreci příslušného soudu a nesmí být členským státem omezována např. podmínkou svolení nadřízeného soudu nebo Ústavního soudu. Procesní autonomii členského státu může taky prolomit přímý účinek čl. 234 SES, o který se může vnitrostátní soud opřít a ignorovat omezení dle domácího procesního práva resp. absenci vnitrostátní procesní úpravy. Jiným možným problémem, který může před členskými státy vyvstat, je napětí mezi požadavky řádného procesu podle Evropské úmluvy o lidských právech a délkou řízení o předběžné otázce před ESD. ESD v průměru trvá více než dva roky 22, než na předběžnou otázku odpoví, a po tuto dobu je vnitrostátní řízení (obvykle) přerušeno a celková délka řízení se tak prodlužuje v řádu let. Průtahy v soudním řízení přitom byly ESLP prohlášeny za porušení práva na řádný proces dle Evropské úmluvy o lidských právech (čl. 6 odst. 1 EÚLP). V kontextu předběžné otázky ale přistupoval Evropský soud pro lidská práva (ESLP) k řízení před ESD značně vstřícně v kauze Pafitis v. Řecko tak ESLP při posuzování přiměřenosti délky občanskoprávního řízení před řeckými soudy nepřihlížel k době, kdy bylo řízení přerušeno kvůli předběžné otázce položené řeckým soudem ESD. 23 Důsledky nerespektování povinnosti položit předběžnou otázku Členský stát může porušit své povinnosti dle čl. 234 SES několika způsoby. Typickým příkladem může být situace, kdy vnitrostátní soudy s povinností referovat k ESD, předběžnou otázku nepoloží nebo ji položí nesprávným způsobem může se tak stát chybou jednání soudu nebo z důvodu nesprávně nastavených procesních pravidel. Dalším příkladem může být situace, kdy sice vnitrostátní soud předběžnou otázku položí, ale poté ve svém konečném rozhodnutí odpověď ESD nerespektuje. Vůči porušení povinností státu spojených s předběžnou otázkou pak existují v principu tři linie řešení (možné nápravy): pomocí vnitrostátního ústavního soudnictví pomoc dozorčí žaloby Evropské komise proti členskému státu pomocí žaloby na náhradu škody proti členskému státu Vnitrostátní ústavní soudnictví Ústavní soud příslušného státu může považovat nepoložení předběžné otázky za porušení práv stran sporu garantovaných ústavními předpisy; nejčastěji jako porušení práva na zákonného soudce nebo práva na řádný proces. V takovém případě existuje pro strany sporu možnost obrátit se s ústavní stížností (nebo obdobným procesním nástrojem) na domácí ústavní soud. Výsledkem řízení před ústavním osudem může být zrušení rozhodnutí obecného soudu a pokyn pro nižší soud, aby se při opakování řízení s předběžnou otázkou na ESD tentokrát obrátil. Tato situace se odehrála např. ve SRN v již zmíněné kauze Kloppenburg z roku Dozorčí žaloba Evropské komise proti členskému státu Žaloba pro porušení evropského práva (dozorčí žaloba) podle čl. 226 SES je páteří kontrolně sankčního mechanismu vykonávaného Evropskou komisí vůči členským států. Podrobná analýza dozorčí žaloby by přesáhla cíle tohoto textu, a proto se omezím na několik 22 V roce 2001 byla průměrná délka řízení o předběžné otázce 22,7 měsíce, v roce ,1 měsíce a v roce 2003 dosáhla 25,5 měsíce. Zdroj: Annual Report ECJ 2003, k dispozici na (údaj ze dne 17.července 2004) 23 Tridimas, Takis. Knocking on Heaven s Door: Fragmentation, Efficiency and Defiance in the Preliminary Reference Procedure, Common Market Law Review 1/2003, str

12 poznámek. Je jen třeba zdůraznit, že členský stát nese odpovědnost za všechny ústavní struktury státu exekutivu, legislativu i moc soudní. Evropský soudní dvůr opakovaně judikoval, že dozorčí žalobou je postižitelné jednání moci zákonodárné (např. Komise v. Francie, C-167/73) i výkonné (Komise v. Řecko, C-68/88) členských států. Také jsou dozorčí žalobou postižitelné aktivity územních samosprávných jednotek členského státu, ať už na regionální 24 či obecní 25 úrovni, a akty agentur kontrolovaných státem (kauza Buy Irish, Komise v. Irsko, C-249/81). (Ne)existence ústavních garancí autonomie jednání regionální samosprávy zde nehraje žádnou roli členský stát má dle evropského práva povinnost nastavit své vnitřní ústavní struktury tak, aby neplnění evropského práva zabránily. 26 V případě porušení acquis communautaire (ne)aktivitou soudní moci je ale situace komplikovanější. Na teoretické rovině není mezi aktivitami zákonodárné či výkonné mocí a jednáním vnitrostátní justice rozdílu. Praxe evropské integrace ale poskytuje odlišný obraz. V kauze Bouchereau 27 navrhl generální advokát, aby se za porušení povinností členského státu považovala jen situace, kdy soud členského státu porušil evropské právo úmyslně / s rozmyslem ( deliberately ), aby se odlišilo od situace, kdy je evropské právo porušeno občasnými omyly justice, které se vyskytují v každém soudním systému. 28 Rovněž Evropská komise využívala svého práva iniciovat dozorčí žalobu pro pochybení soudních orgánů členských států jen velmi opatrně zpět byla např. vzata žaloba reagující na jednání Ústavního soudu SRN v kauze Solange I 29 a zcela se Evropská komise vyhnula soudnímu řízení pro jednání francouzské Státní rady v 70. a 80. letech 30, kdy vrcholné soudy SRN i Francie se odmítly obrátit se na ESD s předběžnými otázkami a rozhodovaly pouze na základě vlastního ústavně-právního uvážení. Nové tendence ale možná naznačuje rozsudek ESD v kauze Komise v. Itálie (C-129/00), kde byla Evropskou komisí napadena dlouholetá interpretační praxe italských soudů, týkající se vracení celních poplatků a daní zaplacených soukromými subjekty 31 I v této kauze se ale ESD zachoval ke svým italským protějškům 24 Komise v. Belgie (C-239/85) 25 Nepřímo vyplývá z případu Fratelli Constanzo SpA v. Commune do Milano (C-103/88). 26 Teoreticky by bylo možné mezi situací, kdy je autonomie regionů garantována ústavně, a kdy je založena pouze na zákonné normě či dokonce jen nepsaných pravidlech. V druhém případě by měla exekutiva členského státu větší manévrovací prosto, jak region přimět k jednání slučitelnému s komunitárním právem v praxi se takové rozlišení pro řízení před ESD význam nemá. Rovněž Leanerts, Koen, Arts Dirk, Bray Robert: Procedual Law of the European Union, Sweet & Maxwell 1999, str. 98. Rovněž Dauses, Manfred: The Role of Regions in Public Interest Litigation Before the EC Courts, in Micklitz, H., Reich, N.: Public Interest Litigation before European Courts, Nomos, Baden- Baden 1997, str Regina v. Buchereau (C-30/77) 28 Leanerts, Koen, Arts Dirk, Bray Robert: Procedural Law of the European Union, Sweet & Maxwell 1999, str Literatura analyzující ságu Solange je mimořádně rozsáhlá. Mezi klíčové práce patří Alter, K.: Establishing the Supremacy of European Law, The Making of an International Rule of Law in Europe, Oxford Univ. Press, Oxford 2001, str , Schmid, Christoph: From Pont d Avignon to Ponte Vecchio The Resolution of Constitutional Conflicts Between the European Union and the Member States Through Principles of Public International Law, EUI Working Paper LAW č. 98/7 30 Postojem francouzské Ústavní rady se zabývá např. Bonne, A.: The Constitutionality of Tranfers of Sovereignty: The Franch Approach, European Public Law, 4 (1998), , Boyron, S.: The Conseil Connstutionel and the EU Public Law 38 (1993) 30-37, Mouthaan, S.: Amending the Amended Constitution, European Law Review, 23 (1998), , Olivier, P.: French Constitution and Maastricht Treaty, International and Comparative Law Quarterly 43 (1994) Šlo o navracení již zaplacené celních poplatků a daní, které měla dle evropského práva Itálie navracet jen tehdy, pokud tato nebyla plátcem daně přenesena na třetí stranu. Itálie toto ustanovení vykládala jako povinnost plátce prokázat, že náklady na třetí stanu nepřenesl, což v praxi často vrácení celních a daňových poplatků zabránilo. Tato praxe byla potvrzena dlouhodobou praxi italských soudů, včetně nejvyšších soudních instancí (Corte suprema di cassazione). 12

13 vstřícně, protože za hlavního viníka označil italské zákonodárce, kteří dle názoru ESD nedostatečně přesně formulovali příslušnou italskou legislativu. 32 Náhrada škody Nedávné rozhodnutí ESD v kauze Köbbler (resp. Köbbler II, C-224/01) potvrdilo teoretickou koncepci, že členské státy nesou odpovědnost za chyby svých domácích soudů, včetně soudů nejvyšších. V případu Köbbler šlo o předběžnou otázku položenou rakouským nejvyšším soudem, kterou ale tento soud vzal zpět poté, co byl ESD dotázán, zda rakouskému soudu k rozhodnutí nestačí odpověď ESD v jiném, byť podobném případu. V konečné instanci ale rakouský soud rozhodl v neprospěch pana Köbblera a zřejmě i v rozporu s judikaturou ESD. Pan Köbbler se po vyčerpání domácích opravných prostředků podal na rakouský stát žalobu na náhradu škodu způsobenou porušením komunitárního práva rakouskou justicí. Žalobu podal přesto, že rakouská ústava výslovně vylučovala odpovědnost státu za jednání jeho nejvyšších soudů (Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu). K kauze Köbbler II se rakouský (nižší) soud rozhodující spor o náhradu škody obrátil na ESD s předběžnou otázkou, zda a jakých podmínek by odpovědnost rakouského státu nastala. ESD odpověděl ve svém téměř klasickém stylu uznal odpovědnost státu jako princip a konstatoval, že ústavní klauzule o neodpovědnosti státu za akty své vrcholné justice nehrají pro účely náhrady škody za porušení acquis communautaire žádnou roli. Na druhé straně ale ESD v konkrétním případě pana Köbblera prohlásil, že pochybení rakouské justice nebylo dostatečně závažné, aby měla Rakouská republika povinnost uhradit panu Köbblerovi způsobenou škodu 33. Literatura: Alter, Karen: Establishing the Supremacy of European Law, Oxford Univ. Press, Oxford 2001 Arnull, Antony: The European Union and its Court of Justice, Oxford Univ. Press, Oxford 1999, str Bobek, Michal: Porušení povinnosti zahájit řízení o předběžné otázce podle článku 234 (3) SES, C.H.BECK Praha 2004 Douglas-Scott, Sionaidh: Constitutional Law of the European Union, Longman, Harlow 2002, str Ježek, M.: Soudní orgán ve smyslu čl. 234 SES, Evropské a mezinárodní právo 2/2004 Lenaerts, Koen, Arts, Dirk: Procedura Law of the European Union, Swet and Maxwell, Londýn 1999 Mayer, F.: The European Constitution and the Courts, Adjudicating European constitutional law in multilevel system, Jean Monnet Working Paper 9/03 Peers, Steve: EU Justice and Home Affairs Law, Pearson 2000 Tridimas, Takis. Knocking on Heaven s Door: Fragmentation, Efficiency and Defiance in the Preliminary Reference Procedure, Common Market Law Review 1/2003, str Wattel, Peter: Köbbler, Cilfit and Welthgrove: We Can t Go on Meeting Like This, Common Market Law Review 1/2004, str Zemánek, Jiří: Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci rozhodnutím nejvyššího soudu, Evropské a mezinárodní právo 5/ K problematice dozorčí žaloby pro (ne)aktivitu vnitrostátní soudní moci viz Craig, Paul, Búrca, Gráinne: EU Law: Texts, Cases and Materials, Oxford University Press, Oxford 2002, str Podrobná analýza kauzy Köbbler viz Zemánek, J.: Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci rozhodnutím nejvyššího soudu, Evropské a mezinárodní právo 5/2003. Kritika rozhodnutí Köbbler viz Wattel, Peter: Köbbler, Cilfit and Welthgrove: We Can t Go on Meeting Like This, Common Market Law Review 2/2004, str

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Vstup České republiky do Evropské unie a české ústavní soudnictví

Vstup České republiky do Evropské unie a české ústavní soudnictví Vstup České republiky do Evropské unie a české ústavní soudnictví Podkladový materiál pro kulatý stůl v rámci Fóra pro evropskou politiku Prosinec 2004 PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Institut pro evropskou

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Evropské správní soudnictví

Evropské správní soudnictví Evropské správní soudnictví Pojem evropského správního soudnictví správní soudnictví=soudní přezkum správních aktů a dalších činností veřejné správy poskytuje se ochrana veřejným právům FO a PO ochrana

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Postavení neprivilegovaných subjektů v žalobě na neplatnost před soudy Evropské unie současný stav, trendy a implikace pro Českou republiku

Postavení neprivilegovaných subjektů v žalobě na neplatnost před soudy Evropské unie současný stav, trendy a implikace pro Českou republiku Postavení neprivilegovaných subjektů v žalobě na neplatnost před soudy Evropské unie současný stav, trendy a implikace pro Českou republiku JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík LL.M., Ph.D. * EMP 2/2004 Premisy Každý

Více

SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA

SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA I. JAKÉ ZÁLEŽITOSTI MŮŽE SOUD PROJEDNÁVAT? 1. Evropský soud pro lidská práva je mezinárodní institucí, která může při splnění

Více

Metodický list číslo 1

Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Prameny a systém evropského práva Cílem předmětného kursu je objasnění hierarchie pramenů práva ES, seznámení s vlastnostmi jednotlivých druhů právních

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)

Formy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola) Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční

Více

Poznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

c) Podrobný výklad soudnictví

c) Podrobný výklad soudnictví c) Podrobný výklad soudnictví 1. Smírčí soud Smírčí soudce je soudce, který je občanu nejblíže. Jmenuje ho král v souladu s ústavou. V Belgii je sto osmdesát sedm smírčích soudů. V každém soudním kantonu

Více

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000

Více

Ústavní stížnost. Ústavní soud Joštova 625/ Brno. Sp. zn.: (nepředchází)

Ústavní stížnost. Ústavní soud Joštova 625/ Brno. Sp. zn.: (nepředchází) Ústavní soud Joštova 625/8 660 83 Brno Sp. zn.: (nepředchází) Stěžovatel: Zastoupen: Tomáš Pecina Slezská 56 120 00 Praha 2 Mgr. Petrem Kočím, PhD., advokátem Na Šťáhlavce 1105/16 160 00 Praha 6 Účastník:

Více

ECB-PUBLIC. 1. Úvod. 2. ECB a její správní revizní komise

ECB-PUBLIC. 1. Úvod. 2. ECB a její správní revizní komise Výzva externím odborníkům k vyjádření zájmu o jmenování do funkce náhradníka člena správní revizní komise Evropské centrální banky (Frankfurt nad Mohanem, Německo) 1. Úvod Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Základy právní nauky

Základy právní nauky Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného

Více

Mezinárodní právo soukromé

Mezinárodní právo soukromé Mezinárodní právo soukromé Generováno 11. 1. 2015 .1 Pojem, předmět a prameny mezinárodního práva soukromého a procesního.................... 3.3 Kolizní norma, její struktura, třídění kolizních norem,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 2 As 54/2011-63 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše

Více

Závěr č. 88 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne

Závěr č. 88 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Příloha č. 2 k zápisu z 26. 3. 2010 MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 88 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 3. 2010 - Výklad

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. č. j. 4 Ao 1/2007-43 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: N.

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 3 - KS VŠFS 2014

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 3 - KS VŠFS 2014 ADR a rozhodčí řízení Přednáška 3 - KS VŠFS 2014 Rozhodčí soudy /RS/ stálé rozhodčí instituce -rozhodčí soudy (RS) Zřízeny podle právních předpisů státu, kde mají sídlo (zřizovatele) vydávají svá pravidla

Více

Domácí porody. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA

Domácí porody. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA Domácí porody 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Dopis ze dne 20.3.2012 jsem těhotná...přeji si rodit své první dítě doma za asistence

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

USNESENÍ. Komp 6/2010-123

USNESENÍ. Komp 6/2010-123 Komp 6/2010-123 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy, JUDr.

Více

Dozorová činnost ÚOHS. Josef CHÝLE Místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 1. 10. 2015

Dozorová činnost ÚOHS. Josef CHÝLE Místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 1. 10. 2015 Dozorová činnost ÚOHS Josef CHÝLE Místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 1. 10. 2015 Základní charakteristika ÚOHS Způsob řízení Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti ÚOHS, 1 V čele Úřadu je

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 Ads 98/2010-56 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 34/2010-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

OBSAH. Úvod... 10 ČÁST PRVNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA POMŮCEK. 1 Co to vůbec pomůcky jsou?... 11. 2 Co může být pomůckami?... 12

OBSAH. Úvod... 10 ČÁST PRVNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA POMŮCEK. 1 Co to vůbec pomůcky jsou?... 11. 2 Co může být pomůckami?... 12 OBSAH Úvod... 10 ČÁST PRVNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA POMŮCEK 1 Co to vůbec pomůcky jsou?... 11 2 Co může být pomůckami?... 12 3 Pravidla pro použití pomůcek... 14 3.1 Kdy je možno použít pomůcek?... 14 3.2 Pomůcky

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce

Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce Milan Štefanec Nezávislé sociálně ekologické hnutí NESEHNUTÍ Chraňme si svůj prostor, Brno, 18. 2. 2013 Administrativní (byrokratická) a

Více

Písemná práce k modulu Základy práva a institucí EU

Písemná práce k modulu Základy práva a institucí EU The Nottingham Trent University B.I.B.S., a. s. Brno BA (Hons) in Business Management Písemná práce k modulu Základy práva a institucí EU Vztahy mezi národními soudy a ESD na základě předběžné otázky o

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD

Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD 22. června 2012 Janusz Tomczak Praha ERA Seminar Criminal defence in the context of European criminal justice Právo na obhajobu v judikatuře ESLP a ESD Institucionální

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE

SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE 28.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 160/1 IV (Informace) INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE Následující text nahrazuje informativní sdělení zveřejněné

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 8 As 6/2013-33 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 As 23/2004 73 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr.

Více

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru dozoru a kontroly Posuzování samostatné působnosti obcí při 310 kontrolách (2006 2012) bylo zjištěno celkem 1 688 případů porušení

Více

Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU

Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU Země Belgie Bulharsko Chorvatsko Estonsko Právní úprava Čl. 2 zákona č. 10-10-1913 obsahuje stejný požadavek pro formu plné moci

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 2. října 2014(*)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 2. října 2014(*) ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 2. října 2014(*) Řízení o předběžné otázce Šestá směrnice o DPH Článek 8 odst. 1 písm. a) Určení místa dodání zboží Dodavatel usazený v jiném členském státě, než

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 Ads 132/2012-59 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše

Více

TEORIE PRÁVA Aplikace práva

TEORIE PRÁVA Aplikace práva TEORIE PRÁVA JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Realizace práva = výkon práva (jednání způsobem, které objektivní právo umožňuje) kvalifikovaná forma realizace práva, při níž orgány veřejné

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 93/2013-31 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava

Více

Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb.

Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb. Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb. Zákon 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) a řízení proti nim Cílem tohoto zákona, který vstoupil v České republice v účinnost dnem

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 5 Afs 54/2012 33 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, Mgr. Davida Hipšra, JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr.

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Metodický list č. 1. Název tématického celku: Přijímání právních aktů v právu ES

Metodický list č. 1. Název tématického celku: Přijímání právních aktů v právu ES Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské soudnictví a právní ochrana v EU Cílem tohoto semestrálního kursu je osvětlení základních pojmů a principů rozhodovací činnosti Evropského soudního

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

SMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1

SMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1 SMLOUVA MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Strana 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998, o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném

Více

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce Poprvé se objevila ve Smlouvě o Evropské unii Třetí pilíř Společná politika upravená v ust. čl. 81 89

Více

POKYNY PRO STANOVENÍ FINANČNÍCH OPRAV PŘI PORUŠENÍ PRAVIDEL PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

POKYNY PRO STANOVENÍ FINANČNÍCH OPRAV PŘI PORUŠENÍ PRAVIDEL PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK HLAVNÍ TYPY NESROVNALOSTÍ A ODPOVÍDAJÍCÍ SAZBY FINANČNÍCH OPRAV 1) Oznámení o zakázce a specifikace Č. Typ nesrovnalosti Platné právo/referenční dokument Popis nesrovnalosti Sazba opravy 1. Nezveřejnění

Více

POPLATKOVÉ PRÁVO. 4. přednáška 15. listopadu 2013

POPLATKOVÉ PRÁVO. 4. přednáška 15. listopadu 2013 POPLATKOVÉ PRÁVO 4. přednáška 15. listopadu 2013 Doplnění: Místní poplatky Správa místních poplatků Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad. Tato působnost je výkonem přenesené působnosti. Procesní úpravou

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Správní žaloba. Městský soud v Praze Hybernská 1006/18 110 00 Praha 1. Sp. zn.: (nepředchází) Slezská 56 120 00 Praha 2 DS: whehjsc

Správní žaloba. Městský soud v Praze Hybernská 1006/18 110 00 Praha 1. Sp. zn.: (nepředchází) Slezská 56 120 00 Praha 2 DS: whehjsc Městský soud v Praze Hybernská 1006/18 110 00 Praha 1 Sp. zn.: (nepředchází) Žalobce: Zastoupen: Tomáš Pecina Slezská 56 120 00 Praha 2 DS: whehjsc JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem Opletalova 1535/4

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu. Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu. Jménem republiky Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Lichovníka, soudců JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj)

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 71/2013-26 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa

Více

Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření

Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření Plná moc, která neobsahuje omezení, představuje pověření k jednání v plném rozsahu (neomezeně) se všemi správci daně bez ohledu na to, zda obsahuje výslovný text se všemi správci daně, a bez ohledu na

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Afs 119/2014-25 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje JUDr. Karla Šimky a ze soudců JUDr. Petra

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST. 1. Důvod předložení. k návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST. 1. Důvod předložení. k návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění A. OBECNÁ ČÁST 1. Důvod předložení Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o finančním zajištění,

Více

BŘEZEN 2015 ARBITRABILITA V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ

BŘEZEN 2015 ARBITRABILITA V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ BŘEZEN 2015 ARBITRABILITA V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ ÚVOD Arbitrabilita představuje jedno ze stěžejních témat a problémů v rozhodčím řízení. Arbitrabilita je okruh právních vztahů, ve kterém si státní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Afs 69/2010-135 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 3 Afs 14/2004-53 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/EEE/XPA/cs 1 Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (dále jen Společenství ) a BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA

SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA (Cze) (18/01/2007) SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA I. JAKÉ ZÁLEŽITOSTI MŮŽE SOUD PROJEDNÁVAT? 1. Evropský soud pro lidská práva je mezinárodní institucí, která

Více