21. KONFERENCE MONITORING ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Transkript

1 21. KONFERENCE MONITORING ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚSTŘEDÍ MONITORINGU ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV, PRAHA MILOVY října 2016 SOUHRNNÁ SDĚLENÍ

2 SOUHRNNÁ SDĚLENÍ OBSAH OVZDUŠÍ MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., Ing. Věra Vrbíková, Ing. Miroslava Mikešová, Mgr. Lenka Šubčíková, Ing. Ladislava Matějů (SZÚ Praha): Studie kvality vnitřního ovzduší v mateřských školách... 6 Poster: Martin Janko, Ing. Lucie Hellebrandová (ZÚ Ostrava): Syndrom Hokejové plíce... 7 VODA MUDr. František Kožíšek, CSc., Ing. Daniel Weyessa Gari, Ph.D. (SZÚ Praha): Kvalita pitné vody v ČR v roce RNDr. Jiří Kos (KHS Vysočina): Pesticidní látky v pitných vodách staronový problém Mgr. Filip Kothan, Mgr. Petr Pumann (SZÚ Praha): Kvalita koupacích vod v ČR v letech Poster: RNDr. Marie Fiedorová (KHS Ostrava): Acetochlor ESA ve zdroji pitné vody... ZDRAVOTNÍ STAV, EHES Bc. Eva Kolářová (KHS Ostrava): Aktivity obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji v podpoře zdraví obyvatel MUDr. Jana Kratěnová, MUDr. Kristýna Žejglicová, RNDr. Vladimíra Puklová, RNDr. Marek Malý, CSc. (SZÚ Praha): Výskyt alergických onemocnění a respiračních obtíží u dětí v Moravskoslezském kraji srovnání s výsledky celostátního šetření MUDr. Kristýna Žejglicová, MUDr. Jana Kratěnová, RNDr. Vladimíra Puklová, RNDr. Marek Malý, CSc. (SZÚ Praha): Studie alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji porovnání prevalence v pěti oblastech Moravskoslezského kraje MUDr. Naděžda Čapková, Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. (SZÚ Praha): Diabetes, epidemie 21. století; výsledky studie EHES

3 Mgr. Michala Lustigová, Ph.D., MUDr. Naděžda Čapková, MUDr. Kristýna Žejglicová (SZÚ Praha): Kardiovaskulární riziko české populace; výsledky studie EHES MUDr. Jarmila Rážová (KHS Stř. Č.): Zdraví dětí a mladistvých v mezinárodním srovnání... HLUK MUDr. Zdeňka Vandasová, Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D. (SZÚ Praha): Subjektivní odpověď na hluk a její vztah k vybraným onemocněním Mgr. Jan Beneš (KHS Ostrava): Integrovaný plán mobility Ostrava Ing. Tomáš Hellmuth, CSc. (ZÚ Ostrava): 2. kolo strategického hlukového mapování výsledky... Ing. Dana Potužníková (ZÚ Ostrava): Možnosti hodnocení neprofesionální expozice nízkofrekvenčnímu hluku... PŮDA MUDr. František Stehlík (KHS Stř. Č.): Dílčí hodnocení zdravotního rizika obyvatel lokality Kutná Hora - Kaňk Ing. Zdeňka Podolská, MUDr. Magdalena Zimová, CSc. (SZÚ Praha): Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických a veterinárních zařízení Ing. Anna Cidlinová (SZÚ Praha): Kontaminace půdy pražské aglomerace BIOLOGICKÝ MONITORING Prof. MUDr. Milena Černá (SZÚ Praha): Biomonitoring člověka, jeho vývoj a cíle v rámci Evropy v příštích 5 letech: Evropská iniciativa v biomonitoringu (EHBMI)... Mgr. Lenka Sochorová, Mgr. Lenka Hanzlíková 1, RNDr. Alena Fialová, Ph.D. 1, doc., Ing. Jana Pulkrábová, Ph.D. 2, prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. 1 (SZÚ Praha, VŠCHT Praha): Biologický monitoring vybraných perzistentních organických polutantů ve vzorcích krevního séra

4 Mgr. Lenka Hanzlíková, Mgr. Lenka Sochorová, Ing. Mája Čejchanová, RNDr. Alena Fialová Ph.D., prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (SZÚ Praha, UK 3. LF, Praha): Biologický monitoring v roce 2015: Výsledky vybraných prvků u dospělé populace HYGIENA PRÁCE MUDr. Zdenka Fenclová, CSc., doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. (SZÚ Praha, 1. LF UK Praha): Monitoring nemocí z povolání v České republice v roce RNDr. Bohumil Pokorný, CSc. (AgemanagementCZ, z.s.): Objektivizace pracovní schopnosti pomocí indexu WAI, výsledky prvních měření v ČR Mgr. Kateřina Janošová, MUDr. Vladimíra Lipšová, Mgr. Jana Jínová (SZÚ Praha): Stárnoucí pracovní populace a psychosociální rizika MUDr. Michael Vít, Ph.D. (SZÚ Praha): Co je nového v hygieně práce a pracovního lékařství DIETÁRNÍ EXPOZICE RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. a kol. (SZÚ Brno): Výsledky monitoringu dietární expozice v období Mgr. Lucie Martykánová, Mgr. Marcela Dofková, Mgr. Martina Kalivodová, Ing. Jitka Blahová, Ing. Miroslava Krbůšková, RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (SZÚ Brno): Porovnání obsahu makronutrientů ve školních obědech s nutričním doporučením Ing. Jitka Blahová, Mgr. Marcela Dofková, Mgr. Lucie Martykánová, Mgr. Martina Kalivodová, RNDr. Irena Řehůřková, prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (SZÚ Brno): Obsah vybraných minerálních látek ve školních obědech Mgr. Svatava Bischofová, Mgr. Radek Kavřík, Ing. Jana Nevrlá, Ing. Jitka Blahová, Mgr. Marcela Dofková, RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (SZÚ Brno): Vitamin D a jeho přívod u osob žijících na území ČR Ing. Zuzana Holubová, Ph.D., RNDr. Jana Řeháková, Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, Ing. Veronika Kýrová, RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (SZÚ Brno): Porovnání obsahu vápníku v kravském a makovém mléce Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, Ing. Veronika Kýrová, Ph.D., prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (SZÚ Brno): Nanotechnologie, potraviny a monitoring

5 Ing. Veronika Kýrová, Ph.D., doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc. Ing. Pavla Surmanová, prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (SZÚ Brno): Nové genové techniky, potraviny a monitoring

6 STUDIE KVALITY VNITŘNÍHO OVZDUŠÍ V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., Ing. Věra Vrbíková, Ing. Miroslava Mikešová, Mgr. Lenka Šubčíková, Ing. Ladislava Matějů Centrum zdraví a životního prostředí, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: helena.kazmarova@szu.cz V letech 2015 až 2016 Státní zdravotní ústav v úzké spolupráci se zdravotními ústavy a krajskými hygienickými stanicemi realizoval studii, zaměřenou na deskripci životního prostředí specifické skupiny dětí dětí navštěvujících mateřské školky. Projekt navázal na předchozí měření, která proběhla v letech v mateřských školách a v bytech vybraných dětí, v letech ve velikostně nejfrekventovanějších bytech ČR a v letech v základních školách. Při realizaci byly využity některé nové přístupy a metody získané při řešení mezinárodního projektu SINPHONIE v letech Cílem bylo aktualizovat a rozšířit informace o výskytu látek ve vnitřním ovzduší mateřských škol (I. etapa topná sezóna 2016) a vybraných bytů rodin s dětmi v MŠ (II. zatím nerealizovaná etapa) v ČR. Projekt byl realizován v pěti největších městech ČR (nad obyvatel) tj. v Brně, Ostravě, Plzni, Liberci a v Praze. V každém městě bylo ve spolupráci s KHS vybráno vždy 5 mateřských škol. Měření kvality ovzduší probíhalo v topné sezóně, kdy byl v každé školce proměřen vždy prostor, kde děti tráví nejvíce času. Současně byla měřena kvalita ovzduší na jednom místě venku v blízkosti školky. Měření zahrnovalo chemické, fyzikální a biologické faktory a CO2 jako indikátor výměny vzduchu. Rozsah měřených parametrů vycházel z výsledků studie realizované v základních školách v letech Byl rozšířen o vybrané těkavé organické látky, které by podle posledních odborných studií mohly mít negativní vliv na zdraví (alfa-pinen, limonen, aceton, acetaldehyd) a doplněn o měření biologických faktorů. Pro potřeby projektu byly vypracovány dva dotazníky, které vychází z mezinárodního projektu Sinphonie. Dotazník školka pro deskripci školky a měřeného prostoru, vyplňovaný v době měření se zástupcem MŠ a druhý - multifaktoriální dotazník pro děti v měřených školkách, který vyplnili rodiče. 6

7 SYNDROM HOKEJOVÉ PLÍCE Martin Janko, Ing. Lucie Hellebrandová Centrum hygienických laboratoří oddělení ovzduší, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 2633/7, Ostrava tel.: Martin.Janko@zuova.cz Příčinou intoxikace hráčů v případě, který se stal v lednu tohoto roku, je pravděpodobná souhra mnoha okolností účinků emisí NO2 z provozu rolby, charakteru konstrukce ledových arén obecně, mimořádné teplotní inverze a zhoršených rozptylových podmínek ve vnějším ovzduší i vnitřním ovzduší haly, zvýšené fyzické námahy a chybějící ventilace a signalizace zvýšených koncentrací NO2 v ovzduší nad ledovou plochou. NO2 je špatně rozpustný, jedovatý plyn, těžší než vzduch proto se usazuje nad ledem. Jeho původcem jsou vesměs spalovací motory zařízení na úpravu ledu. NO2 dráždí horní i dolní dýchací cesty a může způsobit krátkodobé příznaky postižení CNS (MMWR, 2012). NO2 proniká do periferních dýchacích cest a alveolů, kde společně s vodou vytváří dusivou kyselinu dusičnou. Přítomnost kyseliny dusičné zvyšuje permeabilitu buněčných membrán, což vede ke vzniku intersticiálního plicního edému a pneumonii. Expozice vysokým koncentracím NO2 v nedostatečně větraném prostoru (například krytý zimní stadion), vede k různě závažnému poškození plic, které se může projevit v těžkých případech i respiračním selháním s potřebou invazivní mechanické ventilace a intenzivní péče. Tento stav byl poprvé popsán v 80 tých letech minulého století v USA jako syndrom hokejové plíce v souvislosti se sérií těžkých otrav oxidem dusičitým na zimních stadionech. Základními příznaky jsou kašel, bolest na hrudi, dušnost, hemoptýza a cyanóza. Může se vyskytovat i slabost, bolesti hlavy nebo nevolnost. Příznaky se objeví během 6-48 hodin po expozici v závislosti na době expozice a úrovni NO2 v aréně. Závažnost symptomů vrcholí h po expozici. Po akutních expozicích může dojít ke vzniku chronického kašle a příznaků podobných astmatu (Brat et al., 2013). Většina ledových arén je navržena tak, aby se minimalizovalo přirozené větrání ve snaze udržet teplý vzduch mimo povrch ledové plochy a teplotu ledu poblíž bodu mrazu. To může samo o sobě vytvořit teplotní inverzi, ve které se studený vzduch a plyny usazují nad ledem. Ochranné sklo mezi diváky a kluzištěm vytváří překážku pro proudění vzduchu (MMWR, 2012). Za normálních podmínek teplota vzduchu s výškou klesá. Toto teplotní zvrstvení atmosféry společně s větrem zajišťuje příznivé rozptylové podmínky látek v ovzduší. Při teplotní inverzi je naopak studený vzduch při zemi a teplý vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry. Vzhledem k tomu, že studený vzduch je těžší než teplý vzduch nad ním, nemá důvod, aby stoupal. Znečišťující látky se nemohou dobře rozptýlit do vyšších vrstev atmosféry, jejich koncentrace při zemi narůstají a tím se i zvyšuje jejich toxický účinek. Zvýšené koncentrace nad ledem mohou za této situace přetrvávat delší dobu. Námaha se zvýšenou frekvencí a hloubkou dýchání jednoznačně přispívá k větší náchylnosti hokejistů k účinkům NO2 než v případě diváků nebo trenérů (MMWR, 2012). 7

8 Události bylo možné zabránit kombinací funkčního ventilačního systému, čidel včasné indikace přítomnosti NO2 v ovzduší nad povrchem ledové plochy a poučením hráčů. Doporučuje se proto neprodleně uplatnit všechna tato opatření, aby bylo možné těmto událostem do budoucna předcházet. Rovněž se doporučuje zvážit nahrazení stávající rolby využívající spalovací motor rolbou na elektrický pohon. 8

9 KVALITA PITNÉ VODY V ČR V ROCE 2015 MUDr. František Kožíšek, CSc.; Ing. Daniel Weyessa Gari, Ph.D. Centrum zdraví a životního prostředí, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: voda@szu.cz V prvních cca 10 ročnících konference Zdraví a životní prostředí byl na programu pravidelný příspěvek, podávající přehled o kvalitě pitné vody za předešlý rok. Protože se časem situace s daty ustálila, jak co do množství dat, tak co do kvality vody a jejího vývoje (mírné zlepšování), byly si tyto příspěvky stále více podobnější a pro posluchače stále méně zajímavější. Proto od nich bylo časem ustoupeno. Nicméně, protože už dlouho žádný podobný přehled na konferenci podán nebyl, a především proto, že výsledky za rok 2015 se od těch předešlých do určité míry odlišovaly, považujeme za užitečné celkový přehled o kvalitě pitné vody opět jednou do programu konference zařadit. V roce 2015 bylo ze sítí veřejných vodovodů zásobovaných oblastí, které zásobují pitnou vodou obyvatel, odebráno vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo hodnot celkem 261 ukazatelů jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody a přírodní složení vody nebyly dodrženy v nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,61 % v nejmenších oblastech zásobujících do obyvatel na 0,1 % v oblastech zásobujících více než obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,16 % na 0,28 %. Celkem 7,1 milionů obyvatel (67,67 %) bylo zásobováno pitnou vodou z distribučních sítí, v nichž v roce 2015 nebylo nalezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných NMH. Proti tomu ve 142 převážně nejmenších vodovodech zásobujících celkem obyvatel bylo nejméně u jednoho ukazatele nalezeno překročení NMH uvedené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. ve všech provedených stanoveních. Z toho 20 vodovodů zásobujících obyvatel má pro daný ukazatel v IS PiVo evidovanou platnou dočasnou výjimku. Porovnámeli tyto údaje s dále uvedenými celkovými počty výjimek, zjišťujeme, že v mnoha zásobovaných oblastech s výjimkou není limitní hodnota překračována trvale, ale jen občasně. Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2015 v České republice obyvatel (38,85 %) a oblastí (88,52 %) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, obyvatel (36,87 %) a 289 oblastí (7,06 %) z povrchových zdrojů a konečně obyvatel (19,01 %) a 181 oblastí (4,42 %) ze smíšených zdrojů. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2015 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 49,70 % a povrchové zdroje 50,30 %. Obsah radionuklidů přítomných v pitné vodě způsobí efektivní dávku v průměru přibližně 0,07 msv/rok. Příjmem pitné vody je tedy čerpáno 5 % obecného limitu (1 msv/rok) daného vyhláškou č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Z přímých hlášení pracovníků odboru komunální hygieny krajských hygienických stanic o případně zaznamenaných nákazách, otravách či jiných onemocněních, ke kterým došlo 9

10 v souvislosti s jakostí a užíváním pitné vody ze sledovaných vodovodů a veřejných (popř. pro zásobování veřejnosti používaných) studní, vyplynulo, že v roce 2015 bylo v sedmi krajích zaznamenáno a hlášeno osm takových událostí. Jednalo se o dvě suspektní epidemie (Zlínský a Liberecký kraj) a šest potvrzených epidemií z pitné vody (Praha a kraje Jihomoravský, Jihočeský, Moravskoslezský, Zlínský a Vysočina). O dejvické epidemii bylo podrobně referováno již na minulém ročníku konference, později i v odborném tisku 1. V údajích o hodnocení příspěvku pitné vody k expoziční zátěži obyvatelstva vybraným škodlivým látkám stejně jako v minulých letech jednoznačně dominuje expozice dusičnanům, která dosahuje hodnoty 7,26 % expozičního limitu pro větší (zásobující nad obyvatel) a 8,41 % pro menší zásobované oblasti (hodnoty vypočtené z mediánu). Při použití 90% kvantilu (koncentrace v pitné vodě) byly získány hodnoty 8,99 % pro větší, respektive 10,32 % pro menší zásobované oblasti. Expoziční zátěž pro trichlormethan se pohybuje kolem 1 %. Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody. Expozici těmto látkám proto není možno exaktně hodnotit, s jistotou lze však říci, že je menší než 1 % expozičního limitu. Akutní poškození zdraví obyvatelstva sledovanými kontaminanty zjištěno nebylo. Expozičním limitem se rozumí odhad každodenní expozice lidské populace (včetně citlivých populačních skupin), která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince. Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 12 organickým látkám z příjmu pitné vody byl použit lineární bezprahový model podle metody hodnocení zdravotního rizika. Provedené výpočty ukázaly, že konzumace pitné vody může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění hodnotou přibližně 2x10-7, což znamená asi 2 dodatečné případy nádorových onemocnění na 10 milionů obyvatel. V IS PiVo bylo evidováno 125 zásobovaných oblastí, pro které v roce 2015 platila výjimka schválená orgánem ochrany veřejného zdraví. Mírnější hygienický limit (pro ukazatele s NMH), než stanoví platná vyhláška č. 252/2004 Sb., byl nejčastěji určen pro ukazatel dusičnany (43 oblastí zásobujících celkem obyvatel). Povolená limitní hodnota se pohybovala v rozmezí mg/l. Na druhém místě byl uran (10 oblastí, obyvatel, limit µg/l). Povolení užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, bylo nejčastěji pro ukazatele ph (16 oblastí, obyvatel, limit 5,0 5,8), mangan (13 oblastí, obyvatel, limit 0,2 2,0 mg/l) a železo (8 oblastí, obyvatel, limit 0,5 1,2 mg/l). Ve 104 oblastech byla udělena výjimka pro 1 ukazatel jakosti pitné vody, ve 14 oblastech platila výjimka pro 2 ukazatele, v 6 oblastech pro 3 ukazatele, a v 1 oblasti pro 7 ukazatelů. Obyvatelé postižených oblastí jsou o schválených výjimkách povinně informováni, ať už z nich vyplývá či nevyplývá nějaké omezení spotřeby vody pro některou skupinu obyvatel (obvykle kojence a malé děti nebo těhotné ženy). Podle záznamů v IS PiVo platil ve 28 zásobovaných oblastech zásobujících obyvatel alespoň po část roku 2015 zákaz užívání vody jako vody pitné. Z toho úplný zákaz platil ve 22 oblastech (4 659 obyvatel) a omezený zákaz pak v 6 oblastech ( obyvatel). Z údajů získaných v rámci standardního chodu celostátního monitoringu jakosti vod v letech 2004 až 2015 dosud vyplývalo, že dochází k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody což ovšem platí pro celorepublikové zpracování výsledků a nevylučuje, že v některých vodovodech nemohlo dojít k výraznému zhoršení nebo (spíše) zlepšení stavu nicméně v roce 2015 se tento trend zastavil, když bylo pozorováno četnější nedodržování NMH než v předešlých letech. Hlavní příčinou je sledování většího 10

11 spektra pesticidních látek a jejich metabolitů a častější nalézání vyšších koncentrací těchto látek. I když z celkového objemu dat ročně vkládaných do IS PiVo jich je cca 95 % dodáno provozovateli veřejných vodovodů (a jen asi 5,5 %), nemyslíme si, že by to mohlo nepravdivě zkreslovat celkový statistický obraz o kvalitě pitné vody v ČR. Co však (dosud) výsledky v IS PiVo nedokáží, je učinit si představu o výskytu havarijních situací, ke kterým občas při zásobování dochází. Za havarijní situace lze určitě považovat všechny uvedené epidemie, ale z médií víme, že v roce 2015 došlo k sérii (snad vlivem dejvické havárie a epidemie) poměrně medializovaných asi 10 havarijních situací [2], z nichž většina nebyla (zřejmě) spojena s žádnou epidemií. Přestože provozovatel má možnost vzorky vložené do databáze označit jako havarijní, v roce 2015 tak provozovatelé učinili jen ve 3 případech: Suchomasty (Středočeský kraj), Brtnice (kraj Vysočina) a nemocnice v Prachaticích (Jihočeský kraj). Jen jeden z těchto vodovodů ale patří mezi těch deset zmíněných havarijních případů. Do IS PiVo byly rovněž vloženy výsledky rozborů vzorků pitné vody odebraných v roce 2015 ze využívaných studní (313 veřejných studní a komerčních studní). Z celkového počtu stanovených hodnot ukazatelů jakosti pitné vody byly limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH překročeny v 680 případech (1,03 %) z stanoveních ukazatelů limitovaných NMH. Celkem bylo zaznamenáno případů (4,17 %) nedodržení MH limitních hodnot ukazatelů jakosti ze stanoveních hodnot. Literatura: [1] Kožíšek F. Dejvická havárie a epidemie nebyla náhoda Příčiny a průběh dejvické epidemie v květnu Vodní hospodářství, 2016, 66(1): 1-7. [2] Kožíšek F. Mediálně známé havárie a epidemie na vodovodech v ČR v období : jaké jsou jejich příčiny a co nám mají říci. In: Říhová Ambrožová J. (ed). Sborník, Petráková Kánská K. konference Vodárenská biologie 201 6, , Praha, str Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim ISBN

12 RNDr. Jiří Kos PESTICIDNÍ LÁTKY V PITNÝCH VODÁCH STARONOVÝ PROBLÉM Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, Krajská hygienická stanice kraje Vysočina Tolstého 1914/15, Jihlava tel.: jiri.kos@khsjih.cz Pesticidy, přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, skladových zásob, zvířat, člověka se aplikují v zemědělství, v lesnictví, v potravinářských provozech a také ve veterinární sféře (jako léčiva). V celosvětovém měřítku je registrováno okolo 800 sloučenin účinných látek pesticidů zahrnujících fungicidy, zoocidy (insekticidy, rodenticidy, akaricidy, nematocidy, moluskocidy, piscicidy), herbicidy včetně desikantů, někdy jsou mezi ně řazeny regulátory růstu. Degradace pesticidů v abiotickém prostředí probíhá převážně působením světla a tepla - fotolýza představuje jeden z nevýznamnějších procesů vedoucích k eliminaci z prostředí, hydrolýza je obzvláště účinná při vysokém ph. V biotickém prostředí degradace zahrnuje 2 biotransformační fáze využívající enzymatické systémy organismů. Fáze I zahrnuje změny katalyzované hydrolázami a oxidázami - zavedení polární funkční skupiny - pesticid X je přeměněn na polárnější metabolit X OH. Ve fázi II dochází ke konjugaci, vznikající produkty jsou neaktivní a jsou vylučovány. Transformace pesticidů má převážně detoxikační charakter, ale mohou vznikat i toxičtější produkty např. u organofosfátů probíhá desulfurizace. Žádný z dnes používaných pesticidů nebyl mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako lidský karcinogen, řada z nich je ale potenciálně karcinogenních a mnohé jsou prokázané xenoestrogeny Hodnocení obsahu pesticidních látek v pitné vodě není novinkou, jejich koncentrace jsou legislativně ošetřeny limity charakteru nejvyšších mezních hodnot. Podstatné, co podléhá změnám, je spektrum stanovovaných látek podmíněné narůstajícím počtem využívaných chemických individuí a rozvojem analytických metod pro jejich stanovení. V současné době dostupné laboratorní zázemí nabízí v pitných vodách možnost stanovení aktuálních 66 účinných pesticidních látek a 13 jejich metabolitů. Obecný postup u pesticidních přípravků je takový, že při registraci přípravku na ochranu rostlin je vydáno Rozhodnutí, ve kterém se povolí prodej a používání daného přípravku na určitou dobu. Po vypršení platnosti takového Rozhodnutí, pokud firma nepožádá o jeho prodloužení, je přípravek automaticky zakázán k prodeji a následně k použití. (Tyto informace jsou zemědělským subjektům známy.) Doba použití může být delší, než doba prodeje a to z důvodu možnosti doprodání zásob. V tomto případě je zcela na firmě, zda má zájem mít přípravek registrovaný. V poslední době se ukazuje z pohledu monitoringu jako zajímavá skupina chloracetanilidových herbicidů, vyvinutá agrochemickými firmami Monsanto a Seneca užívaná proti plevelům na polích s kukuřicí, řepkou a obilninami. Přes relativně dlouhou dobu trvající zákaz aplikace přípravků s účinnými látkami acetochlor a alachlor se v běžné praxi setkáváme s poměrně vysokou četností nálezů metabolitů těchto látek. Problematice se blíže věnuje navazující prezentace. 12

13 KVALITA KOUPACÍCH VOD V ČR V LETECH Mgr. Filip Kothan, Mgr. Petr Pumann Centrum zdraví a životního prostředí, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: filip.kothan@szu.cz, petr.pumann@szu.cz V návaznosti na evropskou směrnici 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS byla v roce 2011 ČR rozsáhle novelizována legislativa, která se této oblasti dotýká (zákon o ochraně veřejného zdraví a vodní zákon a na tyto předpisy navazující vyhlášky). Počínaje koupací sezónou 2012 se koupací vody sledují podle nových pravidel. V příspěvku se zaměříme kvalitu vod během čtyřletého období v přírodních koupalištích na povrchových vodách a v dalších povrchových vodách vhodných ke koupání (tj. vodách uvedených na seznamu vytvořeného podle 6g zákona o ochraně veřejného zdraví). Jejichž počet v jednotlivých letech se pohyboval mezi 170 a 180 (obr. 1). V tomto příspěvku se nebudeme zabývat kvalitou ve venkovních bazénech bez úpravy vody a dezinfekce (tzv. betoňáků) a přírodních koupalištích s přírodní úpravou vody (tzv. přírodních biotopech či biokoupalištích). Oba zmíněné typy kopacích vod sice také patří mezi přírodní koupaliště, ale mají jiné požadavky na monitoring a jiné limitní hodnoty počet koupacích vod povrchová voda vhodná ke koupání "betoňák" reportováno Evropské komisi 13 přírodní koupaliště na povrchové vodě "biotop" Obr. 1. Vývoj počtu kopacích vod v ČR v letech (data IS PiVo) Kvalita vod ke koupání se sleduje a hodnotí jednak po stránce možných zdravotních následků (možnost nákazy infekčním onemocněním a otravy / onemocnění způsobené sinicemi či řasami) a dále po stránce viditelného znečištění (nadměrný rozvoj sinic, řas či dalších vodních organismů nebo přítomnost jiného přírodního znečištění nebo odpadů). Riziko nákazy infekčním onemocněním se posuzuje z výskytu dvou indikátorů fekálního znečištění (E. coli a intestinální enterokoky) a je podrobně pospáno ve zmíněné směrnici 2006/7/ES, takže možnost národních úprav je velmi omezená. Výsledky fekálních indikátorů se obvykle (není-li podezření na znečištění) nehodnotí na základě posledního odběru, ale až

14 po koupací sezóně z dat za předchozí čtyři roky. Každé koupací místo je klasifikováno do jednoho ze čtyř stupňů (výborná, dobrá, přijatelná, nevyhovující). Kvalita našich vod poměrně dobrá. Největší problémy lze předpokládat na tekoucích úsecích řek, na kterých v současnosti neleží žádné sledované místo (poslední Vojníkov ležící na Otavě těsně nad vzdutím Orlické nádrže bylo vyřazeno před sezónou 2016). Jinak všechny koupací vody v uvedeném období se nacházely na různých typech nádrží. Po sezóně 2015 (pro klasifikaci byla využita data za období ) spadalo 145 vod do kategorie výborná, 22 do kategorie dobrá, 3 do kategorie přijatelná a 3 do kategorie nevyhovující. Nejčastějším a nejdiskutovanějším (přinejmenším mediálně) i když asi ne zdravotně nejvýznamnějším problémem koupacích vod v ČR je masový rozvoj sinic. Jejich hodnocení se provádí kombinací ukazatelů chlorofyl-a (spektrofotometrická analýza ukazuje na souhrnné množství řas a sinic ve vzorku), sinice (mikroskopická kvantifikace) a vizuálního hodnocení vodních květů na lokalitě. Z tabulek 1 a 3 je zřejmé, že překročení limitů pro I. stupeň (> buněk sinic / ml a zároveň >10 µg chlorofylu-a /l) se v každé sezóně týká cca lokalit a že výskyt silných vodních květů (2 a 3 stupeň; tab. 3) se týká cca 30 lokalit. Tabulka 1. Nejhorší hodnocení sinic v koupací sezóně na základě ukazatelů chlorofyl-a a sinice podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 238/2011 Sb. Limity pro I. stupeň jsou > buněk sinic / ml a zároveň >10 µg chlorofylu-a /l, pro II. stupeň pak > buněk sinic / ml a zároveň >50 µg chlorofylu-a /l); data IS PiVo Výskyt sinic Méně než I. stupeň Překročeny limity I. stupně Překročeny limity II. stupně Pro koupající se není důležitá jen bezpečnost vody z hlediska případných onemocnění, ale rovněž to, zda je voda vizuálně čistá (vysoká průhlednost, nepřítomnost vodních květů sinic, dalšího znečištění v podobě přílišného výskytu vyšších vodních rostlin nebo jejich částí, absence odpadků ve vodě i na břehu). S nízkou průhledností (< 1 m, případně < 0,5 m) má problémy více než polovina lokalit (tab. 2). Časté jsou také výskyty vodních květů sinic (viz výše). Vyšší nálezy přírodního znečištění a znečištění odpady (tab. 3) se týkaly jen menšího počtu lokalit (jednalo se např. stavy po povodních v roce 2013 na nádržích Slapy a Orlík či vyšší výskyt vodních rostlina na Velkém boleveckém rybníku. Tabulka 2. Počty koupacích vod rozdělné do kategorií podle nejnižší průhlednosti v koupací sezóně; data IS PiVo Nejnižší průhlednost v sezóně > 2 m m ,5-1 m < 0,5 m Tabulka 3. Nejhorší hodnocení během koupací sezóny pro vizuálně posuzované ukazatele Přírodní znečištění, znečištění odpady a vodní květy. Pro všechny ukazatele platí čtyřbodová stupnice (0 nejlepší, 3 nejhorší, popis stupňů pro jednotlivé ukazatele se však liší; viz přílohy 4 a 5 vyhlášky č. 238/2011 Sb.); data IS PiVo Stupeň Přírodní znečištění Znečištění odpady Vodní květy (sinicové)

15 Legislativou doposud neřešeným problémem některých lokalit je cerkáriová dermatitida. Jedná se o onemocnění způsobené parazity, kteří normálně žijí část života ve vodních ptácích a část ve vodních plžích. Pokud drobné larvičky (tzv. cerkárie) po uvolnění z vodního plže nenarazí na vodního ptáka ale na koupajícího se člověka, proniknou mu do kůže. V ní sice zahynou, ale v místě průniku se objeví pupínek, který velmi nepříjemně několik dní svědí. Doposud se obvykle řeší až následky (nahlášené jednotlivé případy a epidemie). V letech byly případy či epidemie cerkáriové dermatitidy zaznamenány na 8 sledovaných koupacích vodách. Všechny výše zmíněné rizikové faktory jsou brány v úvahu při souhrnném hodnocení, které se provádí ve shodě s přílohou č. 6 vyhlášky č. 238/2011 Sb. (tab. 4). Toto hodnocení je základem pro komunikaci s širokou veřejností (zveřejňováno na na stránkách KHS apod. Tabulka 41. Souhrnné hodnocení (vždy podle nejhoršího hodnocení v koupací sezóně) podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 238/2011 Sb.; data IS PiVo Souhrnné hodnocení Voda vhodná ke koupání Voda vhodná ke koupání se zhoršenými vlastnostmi Zhoršená jakost vody Voda nevhodná ke koupání Voda nebezpečná ke koupání zákaz koupání

16 AKTIVITY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V PODPOŘE ZDRAVÍ OBYVATEL Bc. Eva Kolářová Oddělení podpory zdraví a zdravotní politiky, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, Ostrava tel.: eva.kolarova@khsova.cz Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Je vymezen okresy Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou km 2 zaujímá 6,9 % území České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Se svým počtem necelých tisíc obyvatel je třetí nejlidnatější v ČR. Většina obyvatel (téměř 60 %) žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Krajské hygienické stanici náleží podle 82 odst. 2, písm. t) a u) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik a spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu. Předpokladem úspěšného plnění těchto úkolů je úzká součinnost všech zapojených subjektů včetně obcí a také vzájemná informovanost. Proto jsme se obrátili na starosty obcí s rozšířenou působností s žádostí o poskytnutí stručných informací o aktivitách obce v oblasti snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí, v oblasti zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity následné, dlouhodobé a domácí péče, v rozvoji zdravotní gramotnosti obyvatel,v podpoře pohybové aktivity, správné výživy a stravovacích návyků. Následovaly informativní pracovní schůzky za účelem konzultace a další spolupráce v oblasti programů ochrany a podpory veřejného zdraví. Členem Národní sítě zdravých měst je Moravskoslezský kraj a dále 9 obcí, z toho 7 obcí s rozšířenou působností, jeden zdravý mikroregion Sdružení obcí Hlučínska a jedna místní akční skupina Opavsko. Obce, které nejsou součástí NSZM, přesto vykonávají řadu aktivit v podpoře zdraví pro občany. 16

17 VÝSKYT ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ A RESPIRAČNÍCH OBTÍŽÍ U DĚTÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI SROVNÁNÍ S VÝSLEDKY CELOSTÁTNÍHO ŠETŘENÍ MUDr. Jana Kratěnová, MUDr. Kristýna Žejglicová, RNDr. Vladimíra Puklová, RNDr. Marek Malý, CSc. Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: jana.kratenova@szu.cz Moravskoslezský kraj (MSK) patří v ČR k oblastem s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. Studie alergických onemocnění a dýchacích obtíží u dětí (5,9,13 a 17 let) byla v roce 2015 provedena s cílem porovnat výskyt onemocnění v jednotlivých částech kraje a také s výsledky celostátního šetření. Na studii spolupracoval Státní zdravotní ústav v Praze s Krajskou hygienickou stanicí MSK a 73 praktických lékařů pro děti a dorost. Jednalo se o průřezové dotazníkové šetření a celkem bylo získáno 7519 dotazníků. Čtvrté celostátní šetření alergických onemocnění proběhlo v roce 2011, populační vzorek zahrnoval 6503 dětí. Obě šetření (celostátní i studie v MSK) probíhala stejnou metodikou. Složení obou souborů se nelišilo z hlediska věku ani pohlaví, v obou šetřeních bylo 51,5 % chlapců a jednotlivé věkové skupiny byly zastoupeny rovnoměrně. Sledované ukazatele s možným vlivem na rozvoj alergického onemocnění, jako je např. přítomnost alergie v rodině, termín porodu a porodní hmotnost dítěte, věk matky v době narození dítěte, rizikové těhotenství, prodělaný stres a kouření v době těhotenství, doba kojení dítěte, byly v obou souborech srovnatelné. Rozdílné bylo zastoupení matek s různým stupněm vzdělání - ve srovnání se souborem ČR byl v MSK významně nižší podíl matek s vyšším stupněm vzdělání (SŠ a VŠ). Z výsledků vyplývá, že se výskyt celkové alergie v celostátním šetření a MSK nelišil, v obou souborech byl cca 30 %. V MSK byl však vyšší výskyt respiračních forem alergie astmatu, recidivující bronchitidy, alergické rýmy sezónní pylové i celoroční. Výskyt dýchacích onemocnění (zánětů průdušek a horních cest dýchacích) a dýchacích obtíží vyskytujících se mimo infekční onemocnění (pískoty, kašel, projevy podráždění sliznic nosu a očí) byl v MSK významně vyšší než v celostátním šetření, ve všech věkových skupinách a zejména u pětiletých dětí. Častými záněty průdušek a horních cest dýchacích trpělo zhruba dvojnásobně pětiletých dětí, než byl celorepublikový průměr. Při interpretaci výsledků je třeba vzít v úvahu časový rozdíl mezi oběma studiemi (2011 a 2015). Relevantnější srovnání bude možné provést po vyhodnocení dat z celostátní studie, probíhající v průběhu roku

18 STUDIE ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI POROVNÁNÍ PREVALENCE V PĚTI OBLASTECH MSK MUDr. Kristýna Žejglicová, MUDr. Jana Kratěnová, RNDr. Vladimíra Puklová, RNDr. Marek Malý, CSc. Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: Pro možnost porovnání výskytu respiračních onemocnění a obtíží v rámci MSK, byl kraj rozdělen na 5 oblastí podle dlouhodobé kvality ovzduší a byly vypočítány a porovnány prevalence vybraných ukazatelů v souborech dětí z jednotlivých oblastí. Do analýz bylo zařazeno 7419 dětí, u kterých bylo známo místo bydliště (sídlo). Bydliště dětí zahrnovala cca 250 sídel. Pro sídla, ve kterých bydlelo více než 35 dětí (38 sídel), byla odhadnuta dlouhodobá průměrná roční koncentrace oxidů dusíku (NO2), polétavého prachu (PM10) a 4. nejvyšší 24hod. koncentrace oxidu siřičitého (SO2). Jako podklad pro výpočet sloužily modelové imisní mapy ČHMÚ za pětileté období Sídla byly následně, na základě zjištěných koncentrací škodlivin, rozděleny do 5 skupin (oblastí) pomocí shlukové analýzy. Děti žijící v obcích nezařazených do této analýzy (1338 dětí, 18% ze všech) byly do oblastí přiděleny jednotlivě podle polohy bydliště a s přihlédnutím k imisním koncentracím. Výsledky procentuálního zastoupení diagnóz/obtíží v jednotlivých oblastech jsou prezentovány ve formě adjustovaných procent (zohledněny pohlaví, věk rodinná anamnéza, vzdělání matky a finanční situace rodiny). Pro párová porovnání jednotlivých oblastí byla použita metoda mnohonásobného srovnávání. Testy byly prováděny na hladině významnosti 0,05. V jihozápadní (Oblast 1) a v centrální (Oblast 2) části MSK s dlouhodobě lepší kvalitou ovzduší, zejména z hlediska prašnosti, byl zjištěn nejnižší výskyt dýchacích obtíží (časté záněty HCD a průdušek, podráždění sliznic a suchý kašel). Naopak nejvyšší výskyt těchto obtíží a také vyšší výskyt pylové alergické rýmy byl zjištěn v části kraje zahrnující východní polovinou Ostravy a území ležící od ní východně a jihovýchodně (Oblast 5 s nejvyššími koncentracemi oxidu dusíku), a v oblasti na hranici s Polskem severovýchodně od Ostravy (Oblast 4 s nejvyššími hodnotami prašnosti a nejvyššími překračovanými hodnotami oxidu siřičitého). 18

19 DIABETES, EPIDEMIE 21. STOLETÍ; VÝSLEDKY STUDIE EHES MUDr. Naďa Čapková, Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: Diabetes mellitus je závažné metabolické onemocnění mnohočetného původu, které je charakterizováno chronickou vysokou hladinou krevního cukru (hyperglykémií) a poruchou metabolismu cukrů, tuků a bílkovin (definice WHO). Je to onemocnění způsobené neschopností organizmu správně hospodařit s glukózou. WHO odhaduje, že na celém světě, je hyperglykémie třetím nejzávažnějším rizikovým faktorem předčasné úmrtnosti, po vysokém krevním tlaku a kouření. Celosvětový výskyt diabetu u dospělé populace se od roku 1980 téměř zdvojnásobil, a to ze 4,7 % na 8,8 % a očekává se další nárůst (Global report on diabetes., WHO, 2016). Prognóza osob s diabetem není dobrá; tyto osoby mají minimálně 2krát vyšší riziko úmrtí v důsledku kardiovaskulárních příčin a vzniku dalších zdravotních komplikací. Diabetes je sice pouze ve 2 % příčinou úmrtí v české populaci; to ale spíše odráží kódovací praxi statistiky příčin úmrtí (80 % osob s diabetem umírá na nemoci srdce a cév) než závažnost tohoto onemocnění. Nebezpečí této nemoci spočívá hlavně v tom, že v populaci zůstává mnoho osob s nepoznaným/skrytým diabetem (v Evropě až 36 %). Pokud je diabetes nerozpoznaný a neléčený, postihuje následně cévy, zapříčiňuje srdeční infarkty, mozkové mrtvice, postižení zraku, ledvin, končetin s hrozícími amputacemi (diabetická noha). Předmětem sdělení budou výsledky šetření EHES (European Health Examination Survey)a EHIS (European Health Interview Survey), zaměřené na problematiku diabetu. Obě šetření zdravotního stavu populace (EHIS/EHES) proběhla v letech 2014/2015. Bylo získáno 6737 dotazníků respondentů EHIS ve věku nad 15 let (respondence 72%) a provedeno 1220 lékařských vyšetření respondentů EHES, ve věku od 25 do 64 let (respondence 32%). Diabetes byl u respondentů EHES identifikován na základě glykovaného hemoglobinu, tj. parametru, který vypovídá o dlouhodobé průměrné hladině cukru. Lze ho využít v rámci screeningu jak diabetu, tak i prediabetu. Poskytuje informaci o glykémii za období 2 3 měsíců, je tedy i efektivním nástrojem sledování průběhu a léčby diabetiků. Podle výsledků EHES byla populační hodnota glykovaného hemoglobinu 37,6 mmol/mol. Prevalence diabetu byla zjištěna u 8,6 % mužů a 5,7 % žen. Téměř ¼ respondentů o svém zdravotním problému nevědělo a další ¼ populace měla hodnoty glykovaného hemoglobinu v pásmu prediabetu. Léčbu diabetu lze považovat v české populaci za nedostatečnou. Kompenzovaný diabetes byl zjištěn u 53 % léčených diabetiků a u 58 % léčených diabetiček. V posledním roce bylo provedeno měření hladiny cukru v krvi u 52 % respondentů studie EHES (u 54 % mužů a 50 % žen), dalším 30 % respondentů bylo toto měření provedeno před 1 3 lety. Nikdy nebylo vyšetřeno 8 % respondentů a necelá 3 % nevěděla, zda podstoupila vyšetření na stanovení hladiny cukru v krvi. Výskyt diabetu v české populaci se pohybuje kolem 10 % a zřejmě bude narůstat, a to nejen kvůli stárnutí populace, ale především v důsledku nárůstu podílu osob s nadváhou, fyzickou inaktivitou a neadekvátním energetickým příjmem. Navíc ani již léčení diabetici nejsou ochotni akceptovat a podřídit se omezením, které tato nemoc vyžaduje (např. mezi 19

20 respondenty studie EHES s diabetem byl statisticky významně větší podíl obézních osob než u osob bez diabetu). Diabetici lpí více na užívání léků, které však tuto nemoc nevyléčí a mohou ovlivnit jen zlomek zdravotních komplikací. Včasná a účinná prevence by však zamezila vzniku srdečních infarktů, mozkových mrtvic a snížila by tím následnou intenzitu úmrtnosti. 20

21 KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACE; VÝSLEDKY STUDIE EHES Mgr. Michala Lustigová, Ph.D., MUDr. Naďa Čapková, MUDr. Kristýna Žejglicová Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: michala.lustigova@szu.cz V průběhu posledních dvaceti pěti letech došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu české populace. Ten lze zjednodušeně doložit růstem naděje dožití při narození o více jak 7 let u mužů a více jak 6 let u žen. Naděje dožití při narození tak dosáhla v roce 2014 hodnot 75,8 let u mužů a 81,7 let u žen. Za touto pozitivní změnou stojí zejména pokles intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, kdy koncem 80. let začala opožděně probíhat tzv. kardiovaskulární revoluce. I přes tento pozitivní vývoj úroveň kardiovaskulárního zdraví české populace nedosahuje úrovně KVO zdraví populací zemí západní Evropy. V roce 2014 proběhlo v Česku šetření EHES, které kromě standardního zjišťování zdravotního stavu populace dotazníkových šetřením (EHIS), provedlo i lékařské vyšetření u respondentů ve věku let. V populaci středního a vyššího věku (25 64 let) byla zjištěna vysoká prevalence řady rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy. Mezi účastníky studie EHES bylo 47 % mužů a 26 % žen s hypertenzí. Dyslipidémie byla zjištěna u 77 % mužů a 66 % žen. Diabetes potom u 8,6 % mužů a 5,7 % žen, navíc dalších 25 % mělo hodnoty glykovaného hemoglobinu v pásmu prediabetu. Nad hranicí normální hmotnosti se podle hodnot BMI pohybovalo 73 % mužů a 55 % žen. Lze tedy očekávat, že u řady jedinců bude docházet ke kumulaci rizikových faktorů a k ohrožení jejich kardiovaskulárního zdraví. Proto bylo odhadnuto kardiovaskulární riziko (odhad rizika úmrtí v důsledku srdečně-cévního onemocnění v příštích deseti letech) na základě multifaktoriální modelu SCORE. Ten riziko odhaduje na základě 5 rizikových faktorů (věk, pohlaví, kouření, hodnota systolického tlaku a hodnota celkového cholesterolu). Přestože se jedná zejména o klinickou pomůcku pro prevenci a motivaci jedinců ke zvýšení úrovně kardiovaskulárního zdraví, lze metodu dobře uplatnit i na populačních studiích. Riziko nabývá hodnot od 0 % do 57 %; za vysoké riziko je považována hodnota vyšší nebo rovna 5 %. Hodnoty SCORE byly rozděleny následovně: nízké riziko (0 1 %), střední riziko (2 4 %), vysoké riziko (5 9 %) a velmi vysoké riziko (10 %). Ve vysokém riziku se automaticky nacházejí osoby, které již prodělaly onemocnění srdce a cév, a které mají diabetes. Odhad rizika lze stanovit pro populaci 40 a více let. Pouze 24 % mužů spadalo do kategorie nízkého rizika, u žen byl tento podíl výrazně vyšší (63 %). Ve velmi vysokém riziku vzniku fatální kardiovaskulární příhody se naopak nacházelo 26 % mužů a 14 % žen ve středním věku. Pro zlepšení kardiovaskulárního zdraví je nezbytné si uvědomit, že riziko se neobjevuje až při dosažení tzv. rizikových hodnot faktorů, ale zvyšuje se napříč hodnotami ukazatelů. Z populačního hlediska je tedy důležité nejenom snižovat podíl osob s vysokým rizikem, ale i nepříznivými hodnotami. Nejenom snížení prevalence, ale i tíže rizikových faktorů snižuje počet nových KVO a také zmírňuje závažnost nových a stávajících onemocnění a v konečném důsledku i počet úmrtí. 21

22 SUBJEKTIVNÍ ODPOVĚĎ NA HLUK A JEJÍ VZTAH K VYBRANÝM ONEMOCNĚNÍM MUDr. Zdeňka Vandasová, Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D. Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, Praha 10 tel.: zdenka.vandasova@szu.cz Výstupy z dotazníkových šetření Subsystému III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku z let 2007 a 2013 byly využity pro vyhodnocení vztahů mezi subjektivní odpovědí na hluk a vybranými nemocemi. Bylo vyhodnoceno dotazníků získaných v první fázi ve 14 lokalitách a 762 dotazníků získaných v druhé fázi v 6 lokalitách zařazených do systému monitorování. Věk respondentů se pohyboval v rozmezí lety, mužů bylo 42%, žen 58%. V celém souboru se hypertenze vyskytovala u 1292 osob (32 %), ischemická choroba srdeční u 414 osob (11 %) a mrtvice u 94 osob (2,5 %). Za subjektivní odpověď na hluk bylo považováno obtěžování hlukem a rušení spánku hlukem z dopravy, sousedským hlukem a celkovým hlukem bez udání jeho zdroje. Bylo vytvořeno celkem 12 proměnných popisujících subjektivní odpovědi na hluk z různých zdrojů a v různé denní době. Jejich vztah k vybraným onemocněním (hypertenzi, ischemické chorobě srdeční a mrtvici) byl vyhodnocen pomocí logistické regrese. Hypotézy z první fáze šetření byly nezávisle validovány v druhé fázi. Byly zjištěny následující statisticky významné závislosti: Hypertenze obtěžování hlukem z dopravy (senioři, OR 1,4) Hypertenze rušení spánku hlukem z dopravy i sousedským hlukem (senioři, OR 1,6) Ischemická choroba srdeční obtěžování hlukem bez udání zdroje (celý soubor, OR 1,5 a dospělí, OR 1,8) Ischemická choroba srdeční obtěžování i rušení spánku hlukem bez udání zdroje (celý soubor OR 1,3) Mrtvice obtěžování i rušení spánku hlukem z dopravy i sousedským hlukem (celý soubor OR 1,8) 22

23 INTEGROVANÝ PLÁN MOBILITY OSTRAVA - ABSTRAKT Mgr. Jan Beneš Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Odbor hygieny obecné a komunální Na Bělidle 724/7, Ostrava - Moravská Ostrava Tel: jan.benes@khsova.cz Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (dále KHS MSK ) se dlouhodobě zabývá zejména dozorem nad vlivem hluku v komunálním prostředí prostřednictvím posuzování vlivů na životní prostředí, projektových dokumentací či šetřením podnětů na hluk. V letech se KHS MSK podílela na tvorbě Integrovaného plánu mobility města Ostrava prostřednictvím odborných názorů zejména z oblasti hluku v životním prostředí. Cílem Plánu udržitelné městské mobility je vytvoření systému udržitelné městské dopravy s vyřešením problémů v několika oblastech. Zejména se jedná o zajištění dostupnosti dopravního systému pro nejširší možnou veřejnost, zlepšení bezpečnosti dopravy, snížení znečištění ovzduší, znečištění hlukem, emisí skleníkových plynů a spotřebu energie, zlepšení účinnosti a hospodárnosti přepravy osob a zboží a přispění ke zlepšení atraktivnosti a kvality městského prostředí a městského regionu. V oblasti vlivu hluku z dopravy byla pozornost zaměřena na zpracování hlukové studie s cílem navrhnout dopravní řešení směřující ke snížení vlivu hluku na chráněné prostory. Problematické bylo vypořádání se se starou hlukovou zátěží, přičemž v této oblasti došlo v roce 2016 k další změně v rámci posuzování tohoto typu hluku z dopravy. Role KHS MSK tedy byla v rovině poradenství, poskytnutí dlouholetých zkušeností z posuzování hluku na Ostravsku a usměrnení dokumentu v oblasti hluku v životním prostředí tak, aby nedocházelo k protichůdným akcím s již schválenými projekty a strategiemi v komunálním prostředí. 23

24 DÍLČÍ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA OBYVATEL LOKALITY KUTNÁ HORA KAŇK MUDr. František Stehlík, Ing. Marek Michna Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, úp. Kutná Hora U Lorce 40, Kutná Hora tel.: frantisek.stehlik@khsstc-kh.cz MUDr. Eva Rychlíková Ph.D., Bc. David Šubrt; RNDr. Ivana Suchomelová, Ing. Ivana Hrubcová, Ing. Eva Hrdličková, Jana Moravcová Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Moskevská 15, Ústí nad Labem Studie vznikla na základě objednávky KHS Středočeského kraje ze dne v rámci běžného hygienického dozoru a usnesení vlády ČR č. 538 ze dne , které uložilo MŽP vyřešit problém kontaminace prostředí arsenem a kovy v Kutné Hoře a ministrovi zdravotnictví hodnotit zdravotní riziko. Toto usnesení není plněno v rámci prevence expozice obyvatelstva. KHS Stč. kraje, ÚP Kutná Hora realizovala další hodnocení zdravotního rizika k průkazu průniku škodlivin As, Cd, Pb a Sb do vnitřního obytného prostředí a lidských organizmů v rámci biologického monitoringu - moči a vlasů. Výsledky byly porovnávány s literárními celosvětovými údaji nebo platnou legislativou ČR, pokud je stanovena. Součástí zjištění bylo i vyhodnocování anonymního cíleného dotazníku. Součástí sledování bylo ověření expozičních cest kůží, dýcháním (sedimentovaný prach a aerosolové částice) a zažívací cestou příjmem doma vyprodukované zeleniny a vajec. Z nich a na základě nových informací byla vypočítána i pravděpodobná chronická denní dávka, která byla využita i pro hodnocení zdravotního rizika 806 obyvatel Kaňku včetně skupiny malých dětí. Na podkladě výsledků bylo vypracováno doporučení pro obyvatele k řízení zdravotního rizika z životního prostředí. Měření vnitřního prostředí obytných místností: 1. Byly vyhodnocovány aerosolové částice PM 10 v domácím prachu z 24 hod. odběrů ng/m 3 pořízených v pěti domácnostech: As 9,6-11,8, Cd 0.5-0,8, Pb 1-23,7, Sb 1-2,2. Zjištěné koncentrace přesahují limit arsenu pro vnitřní prostředí v USA 2 ng/m 3 (US EPA, 2015), přesahují hodnoty zjištěné v korejských domácnostech - 0,4-4,2 ng/m 3 (Cleland et al, 2009). Kadmium, olovo a antimon byly nalezeny v aerosolu PM10 v podlimitních hodnotách. Přítomnost arsenu v aerosolu uvnitř budov svědčí o pravděpodobném významném pronikání kontaminace arsenu ve vdechnutelné podobě zvenčí. 2. Byly vyhodnoceny obsahy škodlivin ve vysavačovém prachu v mg/kg po dobu 20 min odběru v pěti domácnostech: As , ø 201,4, Cd 0,58-1,58, ø 1,09, Pb 23,7 112, ø 47,22, Sb 9,2-16,6, ø 12,34. Limit stanovený pro hrací plochy vyhl. č. 238/2011 Sb. v mg/kg - As 10,0, Cd 0,5, Pb 60,0, pro Sb není limit. Nejvyšší hodnoty jsou zjišťovány v návaznosti lokalizace domácností na odkryté haldy. V sedimentovaném prachu bytových prostor je kontaminace z vnějšího prostředí zjištěna a je významná. Biologický monitoring: Moč - koncentrace celkového arsenu (µg/g kreatininu) v moči byla analyzována u 39 obyvatel Kaňku. Analyzován byl celkový arsen metodou ICP/MS. Výsledná koncentrace v moči v mg byla přepočtena na gram kreatininu. Arsen v moči dosáhl ve čtyřech případech koncentrací vyšších než 0,05 mg/g kreatininu a to je více, než uvádí vyhl. č. 432/2003 Sb. Šlo o tři muže starší 30 let a patnáctiletou dívku. Nalezené hodnoty arsenu v 24