Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013"

Dagmar Urbanová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

2 Struktura prezentace Epidemiologická situace v Evropě teoretický rámec zdravotního přechodu, kardiovaskulární revoluce Změny v úrovni úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v Česku Vývoj, problematické oblasti Vliv životního stylu a zdravotní péče na proběhlé změny Rizikové faktory nemocí oběhové soustavy Populační přístup Studie HAPIEE, analýza přežívání

3 Epidemiologická situace v Evropě Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy ( ) e 0 (v letech) 85 muži ženy konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 PL SWE RU F DK FIN H I LV NL SVK E CZ SLO Zdroj dat: Human Mortality Database

4 Epidemiologická situace v Evropě Standardizovaná míra úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve vybraných zemích Evropy (na obyvatel), období muži Zdroj dat: WHO HFA-DB, leden ženy konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 PL SWE RU F DK FIN H I LV NL SVK E CZ SLO

5 Kardiovaskulární revoluce v Česku Standardizovaná míra úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy (na obyvatel) v letech , logaritmické měřítko 1990 muži Zdroj dat: ČSÚ ženy Nemoci oběhové soustavy Ischemická choroba srdeční (ICHS) Akutní infarkt myokardu Chronická ICHS Cévní nemoci mozku 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Výrazný pokles intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy : index změny SDR 2011/1990 muži 49 %, ženy 52 %, růst naděje dožití při narození o 3.6 roku muži, o 3.2 roku ženy 71 % všech úmrtí představují ICHS a cévní onemocnění mozku, tzn. na základě aterosklerózy vznikající onemocnění, 7 % úmrtí na aterosklerózu Rozdíl mezi muži a ženy způsoben zejména vyšší intenzitou úmrtnosti na ICHS u mužů

6 Kardiovaskulární revoluce v Česku Problematické zóny skrývající se za celkovým poklesem úrovně úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy Předčasná úmrtnost - vysoký podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy ve věku do 75 let (44 % u mužů, 18 % u žen) Nárůst prevalence chronických forem nemocí oběhové soustavy, neklesající intenzita úmrtnosti na chronickou ICHS Růst intenzity úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční v nejstarších věkových skupinách

7 Vliv životního stylu a zdravotní péče na změny úrovně úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v české populaci Změny v intenzitě úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byly způsobeny (mezi lety 1985 a 2007): poklesem rizikových faktorů v populaci (52 % poklesu); konkrétně poklesem průměrné hladiny cholesterolu v krvi (40 % změny), poklesem průměrné hodnoty krevního tlaku (11 %) a poklesem prevalence kuřáctví (8 %), naopak nárůst prevalence diabetu a BMI (dohromady -7 %) 43 % poklesu připadalo na pokroky v léčbě (léky, chirurgické zákroky atd.) Výsledky modelu IMPACT (Bruthans 2013) V 90. letech vliv zejména životního stylu, dietární změny Od konce 90. let nabývá na váze zdravotní péče

8 Rizikové faktory nemocí oběhové soustavy Existuje více jak 300 prokázaných rizikových faktorů Z populačního hlediska / z pohledu veřejného zdravotnictví jsou důležité faktory, které jsou hojně rozšířeny v populaci a jsou ovlivnitelné Studie INTERHEART 9 potenciálně ovlivnitelných rizikových faktorů je zodpovědných za 90 % rizika vzniku AIM, tzn. 90 % rizika je preventabilní Navíc více jak 50 % souvisí se stravovacími návyky Populační atributivní frakce (%) kouření lipidy abdominální obezita vysoký krevní tlak ovoce a zelenina diabetes alkohol psychosociální faktory pohybová aktivita ostatní Populační atributivní frakce Ukazuje na sílu faktoru společně s rozšířením v populaci Podíl všech případů AIM vzniklých v důsledku působení daného rizikového faktoru

9 Data - studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe) Koncepce šetření Mezinárodní kohortová studie probíhá od roku 2002 v Česku, Polsku a Rusku, od roku 2005 v Litvě Cílem studie je objasnit příčiny vzniku chronických, zejména onemocnění oběhové soustavy hapiee.html Sledovaná populace Městská populace Česko Hradec Králové, Liberec, Kroměříž, Karviná, Jihlava, Ústí na Labem Ve věku let (na začátku studie, 2003) Dnes téměř 10 let sledování kohorty respondentů Na počátku studie v ČR kohorta 8855 jedinců

10 Analýza přežívání (Coxova regrese) riziko vzniku fatálního onemocnění oběhové soustavy Vstupní data Událost: 269 úmrtí na nemoci oběhové soustavy Populace v riziku: 8855 jedinců Doba sledování: začátek: vstup do studie konec: došlo k události x cenzorování měsíců, průměrná doba sledování 97 měsíců (8 let) Celkem osobo-měsíců Konkurující riziko: 467 událostí, úmrtí na jinou příčinu než KVO, cenzorováno Vysvětlující proměnné: konstantní v čase Limitace dat: malý počet událostí, případy s chybějícími hodnotami u některé z proměnných ponechány v analýze

11 Výskyt rizikových faktorů KVO v populaci HAPIEE, (věková skupina let) Rizikový faktor Muži (%) Ženy (%) Vysoký krevní tlak (nad 140/90 mmhg) 64,8 45,8 Vysoká hladina cholesterolu (nad 6,2 mmol/l) 27,0 33,9 Obezita (BMI nad 30 kg/m 2 ) 29,7 31,7 Kouření 29,5 23,8 Diabetes 13,6 10,2 Nedostatečná fyzická aktivita (méně než 3,5 hodiny) 55,2 55,9 Nárazové pití alkoholu (100 g/týden během jedné příležitosti)* 17,6 3,1 *cca18 g alkoholu obsahuje jedno pivo/jedna sklenice vína/jeden sklenička destilátu. Zdroj dat: Studie HAPIEE, Státní zdravotní ústav

12 Vliv vybraných faktorů na KVO úmrtnost v populaci Signifikance HAPIEE, Coxova regrese *** p-hodnota<0.001 ** p-hodnota<0.01 * p-hodnota<0.05 Sociodemografické faktory Vysvětlující proměnné HR sign. Dokončený věk 1,104 *** prevalence KVO ano 2,325 *** onemocnění (ICHS, mrtvice) ne 1 pohlaví muž 2,230 *** žena 1 vzdělání ZŠ 3,217 *** SŠ bez mat. 2,131 ** SŠ s mat. 2,043 ** VŠ 1 partner ano 1 ne 1,550 ** Proměnné vyřazené z modelu: cholesterol, nárazové pití Základní rizikové faktory KVO Vysvětlující proměnné HR sign. Kuřácké zvyklosti kuřák 1,884 *** bývalý kuřák 1,418 * nekuřák 1 Body Mass Index norma 1 nadváha 0,710 obezita 0,982 Vysoký krevní tlak ano 1,731 *** ne 1 Diabetes mellitus 2 ano 2,117 *** ne 1 Fyzická aktivita nulová (0) 1,600 *** hodiny /týden nedostatečná (1-3) 0,966 dostatečná (3+) 1 ln L -2201,2

13 Závěr V populaci je vysoký podíl osob s vysokým rizikem vzniku nemoci oběhové soustavy, zbylá část populace je potom v riziku středním. Výrazný vliv na riziko úmrtí mělo socioekonomické postavení jedince Z klasických RF se naopak nepotvrdil vliv obezity (měřeno pomocí BMI), vysoké hladiny cholesterolu a nárazového pití. Pro další zlepšení kardiovaskulárního zdraví je nezbytný populační přístup v prevenci posun celého distribučního spektra rizikových faktorů Pozornost věnovaná pouze malé části populace (nejvyšší KVO riziko) nedostatečná, nepřinese zlepšení veřejného zdraví

14 Děkuji za pozornost.

Podobné dokumenty

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Michala Lustigová Státní zdravotní ústav XLIII. konference České demografické společnosti, XLIII. konference České demografické společnosti,