VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Transkript

1 VEŘEJNÉ FINANCE

2 3 SOUSTAVA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ ČR 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. 3.2 Role státu v tržní ekonomice. 3.3 Historie vzniku, pojem, podstata a funkce státního rozpočtu. 3.4 Rozpočtové zásady a pravidla. 3.5 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba. 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. 3.8 Instituce správy zdrojů státního rozpočtu. 3.9 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje Rozpočtové určení daní.

3 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. Soustava veřejných rozpočtů ČR (základní pojetí) Veřejné rozpočty Státní rozpočet Rozpočty územní samosprávy Mimorozpočtové fondy (na úrovni státu) Kapitoly St. rozpočtu Rozpočty obcí Rozpočty krajů St. mimorozp. fondy SF životního prostředí SF dopravní infrastruktury SF rozvoje bydlení S zemědělský intervenční fond SF kultury SF ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Privatizační fondy Fond národního majetku Pozemkový fond Veřejné zdravotní pojištění

4 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. ČR je unitární stát s modelem relativní samostatnosti rozpočtů. Soustava veřejných rozpočtů ČR je závislá na územně správním uspořádání státu a zahrnuje (širší pojetí): (1) státní rozpočet; (2) rozpočty státních finančních účelových fondů a ostatních fondů; (3) rozpočty krajů; (4) rozpočty obcí; (5) rozpočty veřejných podniků a veřejnoprávních institucí; (6) rozpočty dobrovolných svazků obcí; (7) rozpočty Regionálních rad soudržnosti. V tzv. širším pojetí soustava veřejných rozpočtů zahrnuje navíc ještě tzv. instituce správy zdrojů veřejných rozpočtů.

5 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. (1)Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond s finančními vztahy, které zabezpečují financování funkcí a potřeb státu v rozpočtovém roce. Obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky. Ve věcné podobě je státní rozpočet souhrnem širokého vějíře finančních dokumentů, které jsou každoročně zakotveny v zákonu o státním rozpočtu. Z hlediska struktury je státní rozpočet členěn na kapitoly státního rozpočtu. (2)Rozpočty státních finančních účelových fondů stojí mimo státní rozpočet v rámci systému tzv. fondového hospodaření. Jde o finanční prostředky a vztahy, v rámci nichž se uplatňuje účelová vazba mezi příjmy a výdaji. Tato skupina veřejných financí má autonomní charakter a tvoří specifický segment veřejného sektoru.

6 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. V současnosti existují v ČR tyto státní fondy: Státní fond životního prostředí; Státní fond dopravní infrastruktury; Státní fond rozvoje bydlení; Státní fond kultury; Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie; Státní zemědělský intervenční fond. Každý státní finanční účelový fond je právnickou osobou a zřizuje se zákonem. V rámci fungování veřejných financí jsou kromě již citovaných státních finančních účelových fondů zřizovány další fondy, které podle cílového zaměření a charakteru aktivit slouží k hospodářským a k veřejně prospěšným účelům. Patří k nim např. fondy podpory podnikání, privatizační (majetkové) fondy a svěřenecké (pojistné) fondy.

7 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. Nadnárodní rozpočet (EU) Příjmy Dotace Ústřední rozpočet Výdaje Dotace Příjmy Fondové financování Výdaje Dotace Příjmy Příjmy Dotace Regionální rozpočet Místní rozpočet Výdaje Výdaje Fondové financování může být také na regionální úrovni a místní úrovni

8 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. (3)Rozpočty krajů jsou samostatnými články soustavy veřejných rozpočtů, které financují nejen přímo svoji činnost, ale také společensky významné činnosti veřejných institucí a podniků, vůči nimž vystupují v roli zakladatelů a zřizovatelů. Mají v rámci příjmové stránky rozpočtu shodné spektrum sdílených daní jako obce. Delegace daňových výnosů ve prospěch příjmů rozpočtů kraje je převážně dána podílem z celostátního hrubého výnosu jednotlivých daní (7,86 % z celostátního hrubého výnosu DPH, 8,92 % záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou a daně z příjmů právnických osob)- podrobně viz schéma rozpočtového určení daní v ČR. Procentické podíly, kterými kraje participují na celostátním hrubém výnosu sdílených daní, se značně liší. Na úrovni kraje mohou být zřizovány i mimorozpočtové fondy krajů.

9 3.1 Veřejné rozpočty v ČR. (4)Rozpočty obcí jsou typické municipální (místní) rozpočty. Obec má vlastní majetek. V rámci role obcí v soustavě veřejných financí a veřejných rozpočtů má obec působnost tzv. samostatnou (výkon samosprávy) a tzv. přenesenou (plnění úkolů pro stát, tj. výkon státní správy). Příjmem rozpočtu obce jsou jak sdílené daně, tak i svěřené daně (např. daň z nemovitostí), významnými příjmy obce jsou i výnosy z místních poplatků, dotace, dary a jiné příjmy. Ze sdílených daní plyne do rozpočtu obcí podíl 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH, 22,87 % záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a 1,5 % podle kritéria počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci, 23,58 % daně z příjmů vybírané srážkou a daně z příjmů právnických osob, 30 % daně z příjmů z podnikání podle bydliště podnikatele a z 60 % celostátního výnosu DPFO OSVČ 23,58 %.

10 3.2 Role státu v tržní ekonomice. Představy o roli státu v tržní ekonomice mají dlouholetý vývoj, který ovládaly různé doktríny, jak např. typu laissezfaire, tak i pojetí prezentující nezbytnost zavádění účinných zásahů do tržní ekonomiky představované např. pojetím Keynese. V teorii veřejných financí převládá názor, že stát by měl v tržní ekonomice plnit především tyto role: (1) korigování nedokonalé alokace zdrojů; (2) stanovení pravidel pro rozvíjení podnikatelské aktivity; (3) udržení konkurenčního rámce; (4) produkce veřejného zboží a služeb; (5) vyrovnávání působení externalit kladných (external economy) a záporných (external diseconomy); (6) realizace stabilizační politiky.

11 3.3 Historie vzniku, pojem, podstata a funkce státního rozpočtu.. Vznik státního rozpočtu je historicky spjat s vývojem společenských formací, v nichž byla postupně nastolována otázka naplňování společenských potřeb prostřednictvím jakési veřejné instituce s charakterem samostatného účelového souboru, který by se aktivně podílel na zlepšování životních podmínek lidí s cílem uplatnit v individualistickém ekonomickém systému dílčí solidaristické prvky. V dějinném kontextu tak vznikaly požadavky na tvorbu nejrůznějších pokladen až po specificky utvářené fondy. Prvotní příčinou vzniku státního rozpočtu byla trvalá poptávka po zdrojích financování válečných akcí a druhotnou pak zájem na tlumení následků přírodních kalamit.

12 3.3 Historie vzniku, pojem, podstata a funkce státního rozpočtu. Podstata státního rozpočtu tkví v rozdělování a přerozdělování důchodů (např. hrubého domácího produktu) a představuje tedy souhrn finančních vztahů fungujících v oblasti tvorby, rozdělování, přerozdělování a užití centralizovaného peněžního fondu. Pojem státní rozpočet lze vysvětlit jako: (1) centralizovaný peněžní fond; (2) bilance příjmů a výdajů (účetní dokument); (3) finanční plán na rozpočtové období; (4) ekonomický vztah; (5) právní předpis (norma).

13 3.3 Historie vzniku, pojem, podstata a funkce státního rozpočtu. Státní rozpočet má určité funkce, které jsou věcnělogickým projevem jeho podstaty a které postupně vyplynuly z povahy úkolů a okolností, za nichž stát vstupoval do ekonomiky jako regulující subjekt. Proto státní rozpočet plní zejména tyto funkce: (1) alokační; (2) distribuční, resp. redistribuční; (3) stabilizační; (4) kontrolní; (5)regulační; (6) stimulační.

14 3.4 Rozpočtové zásady a pravidla. Charakter státního rozpočtu jako nástroje redistribuce důchodů do dispozice státu a veřejných institucí vedl postupně, zejména na základě dlouhodobých historických zkušeností, k formulaci rozpočtových zásad, jimiž se má řídit státní hospodaření. Empirické zkušenosti byly postupně zobecněny teorií. Později se však začal prosazoval požadavek na minimalizaci rozpočtových zásad, aby svým rozsahem nadměrně nesnižovaly zdroje akumulace. Tyto zásady nelze chápat jako statický model, ale jako dynamický model, v rámci kterého dochází k posunům v jejich interpretaci a aplikaci.

15 3.4 Rozpočtové zásady a pravidla. V rozpočtové praxi jde o tyto rozpočtové zásady: (1) zásada úplnosti; (2) zásada jednotnosti; (3) zásada reálnosti a pravdivosti; (4) zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu; (5) zásada vyrovnanosti; (6) zásada publicity a transparentnosti; (7) zásada přehlednosti.

16 3.4 Rozpočtové zásady a pravidla. V rozpočtové soustavě mají místo i rozpočtová pravidla, která vycházejí z formulovaných rozpočtových zásad a upravují způsob nakládání s prostředky veřejných rozpočtů (např. upravují daňové určení, kompetence, sankční instrumenty, rozpočtová opatření apod.). V teorii veřejných financí jsou často uváděna rozpočtová pravidla, jako např. pravidlo: (1) institucionálního určení navrhovatele rozpočtu; (2) způsobu vypracování výdajové stránky rozpočtu; (3) přednosti výdajů před příjmy; (4) pravidlo schvalování rozpočtu; (5) omezení přesunů v rozpočtu; (6) alokace výdajů;

17 3.4 Rozpočtové zásady a pravidla. (7) vymezení příjmů, výdajů a rezerv; (8) rozpočtového provizória; (9) časového užití a účelovosti výdajů; (10) úhrady rozpočtově nezajištěných potřeb; (11) sestavení a schvalovací procedury státního závěrečného účtu.

18 3.5 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba. V rámci státního rozpočtu musí být zabezpečeny týmy pracovníků okruhy činností, k nimž patří zejména: (1) sestavení návrhu rozpočtu a práce s ním spojené; (2) projednání a schválení rozpočtu v zákonodárném sboru; (3) problematika změny rozpočtů; (4) realizace státního rozpočtu; (5) naplnění kontrolní funkce během rozpočtového období; (6) postrozpočtová kontrola plnění rozpočtu.

19 Správci kapitol (ministerstva, ústřední orgány) Podklady a střednědobý rozpočtový výhled Obce Kraje Státní fondy Ministerstvo financí Návrh státního závěrečného účtu ČNB Návrh státního rozpočtu a střednědobého výhledu Vláda Parlament Následná kontrola Následná kontrola Schválený státní závěrečný účet Zákon o státním rozpočtu Průběžná kontrola Realizace státního rozpočtu Kontrola Nejvyšší kontrolní úřad Schéma rozpočtového procesu

20 3.5 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba. Po ukončení rozpočtového roku se sestavuje tzv. Státní závěrečný účet, který obsahuje výdaje o výsledcích hospodaření uplynulého rozpočtového roku. Jeho součástí jsou závěrečné účty kapitol. Společně se státním závěrečným účtem podává vláda Parlamentu a Senátu zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasív a zprávu o souhrnných výsledcích veřejných rozpočtů. Široký vějíř příjmů a rozpočtů, které procházejí státním rozpočtem, vyvolal potřebu systematického, jednotného, přehledného a závazného třídění rozpočtových příjmů a výdajů, a to podle několika hledisek. Základem analytického rámce rozdělení peněžních operací je 8 kritérií, resp. hledisek, podle kterých se v rámci platné rozpočtové skladby člení peněžní operace:

21 3.5 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba. (1) inkaso x platba; (2) nenávratná x návratná; (3) domácí x zahraniční; (4) opětovaná x neopětovaná; (5) povinná x dobrovolná; (6) běžná x kapitálová; (7) týkající se aktiv a pasív; (8) pro účely rozpočtové politiky x řízení likvidity. V rámci rozpočtové skladby se uplatňuje třídění peněžních operací na kapitolní, druhové a funkční.

22 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. Stát získává příjmy do svého rozpočtu z různých zdrojů. Podle formy zdrojů jsou to především: (1) daně, (2) odvody, (3) cla, (4) poplatky, (5) sankční platby; (6) emisní výnosy, (7) splátky úvěrů a půjček a jiné výnosy.

23 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. V rámci rozpočtového určení daní jsou příjmem státního rozpočtu výnosy ze sdílených daní, např. podíl 71,31 % z celostátního hrubého výnosu DPH a 66,98 daně z příjmů ze závislé činnosti, dále pak podíl 67,50 % daně z příjmů vybírané srážkou a daně z příjmů právnických osob. Výnosy státního rozpočtu jsou i svěřené daně (daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí). Výdaje státního rozpočtu se člení na běžné a kapitálové nebo na návratné a nenávratné. Obdobně členění se uplatňuje i pro strukturu příjmů. Běžné výdaje se vynakládají na spotřebu během rozpočtového roku a mají charakter konečné spotřeby, kdežto kapitálové výdaje jsou určeny na investice, které nelze financovat během 1 roku. Nejfrekventovanější je sledování výdajů podle jednotlivých rozpočtových kapitol.

24 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. Příjmy Nenávratné Návratné Daňové Nedaňové Bankovní úvěr Emise obligací Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet

25 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. Výdaje Nenávratné Návratné Vládní nákupy Transfery Běžné půjčky Kapitálové půjčky Běžné Kapitálové

26 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. Státní rozpočet má celkem (rok 2014) 42 kapitol. Struktura výdajů podle kapitol rozpočtu je následující : Číslo kapitoly Kapitola Výdaje (tis. Kč) Struktura (%) 301 Kancelář prezidenta republiky , Poslanecká sněmovna Parlamentu , Senát Parlamentu , Úřad vlády ČR , Bezpečnostní informační služba , Ministerstvo zahraničních věcí , Ministerstvo obrany ,46

27 308 Národní bezpečnostní úřad , Kancelář Veřejného ochránce práv , Ministerstvo financí , Ministerstvo práce a sociálních věcí , Ministerstvo vnitra , Ministerstvo životního prostředí , Ministerstvo pro místní rozvoj , Grantová agentura ČR , Ministerstvo průmyslu a obchodu , Ministerstvo dopravy , Český telekomunikační úřad , Ministerstvo zemědělství ,31

28 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy , Ministerstvo kultury , Ministerstvo zdravotnictví , Ministerstvo spravedlnosti , Generální inspekce bezpečnostních sborů , Úřad pro ochranu osobních údajů , Úřad průmyslového vlastnictví , Český statistický úřad , Český úřad zeměměřičský a katastrální , Technologická agentura ČR , Český báňský úřad , Energetický regulační úřad ,02

29 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže , Ústav pro studium totalitních režimů , Ústavní soud , Akademie věd ČR , Rada pro rozhlasové a televizní vysílání , Správa státních hmotných rezerv , Státní úřad pro jadernou bezpečnost , Nejvyšší kontrolní úřad , Státní dluh , Operace státních finančních aktiv , Všeobecná pokladní správa ,89 CELKEM ,0

30 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. Existuje řada možností řešení deficitu státního rozpočtu. Patří mezi ně zejména: (1) emisní řešení deficitu (money financed deficit), a to: a) kreace nových peněz; b) úvěr od centrální banky; (2) dluhové financování deficitu (debt financed deficit), a to: a) vnitřní dluh (domestic public debt); b) vnější dluh (external publicdebt). V podmínkách ČR se uplatňuje dluhové financování deficitu.

31 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. Teorie financí rozlišuje rovněž deficit (schodek) státního rozpočtu jako: (1) aktivní (strukturální); (2) pasivní (cyklický). Hlediskem pro diferenciaci deficitu na cyklický a strukturální je reálný výkon národního hospodářství. V okamžiku, kdy se reálný HDP nachází: a) nad potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického přebytku; b) pod potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického deficitu.

32 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. Celkový veřejný deficit ( Σ D v ) zahrnuje tedy aktivní (strukturální) deficit (D s ) a pasivní (cyklický) deficit (D c ), tj. Σ D v = D s + D c Celkový veřejný přebytek ( Σ P v ) pak zahrnuje aktivní (strukturální) přebytek (P s ) a pasivní (cyklický) přebytek (P c ), tj. Σ P v = P s + P c Aktivní (strukturální) deficit má záměrný charakter, protože se vlády z různých důvodů rozhodují pro deficitní výsledek svého hospodaření a uplatňují expanzivní fiskální politiku.

33 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. Základní příčiny vzniku uváděných dvou typů deficitů jsou následující : Aktivní (strukturální) deficit Pasivní (cyklický) deficit 1.expanzivní fiskální politika 1. hospodářský pokles 2. politické důvody (populismus) 3. rozložení důsledků výdajových šoků (ozdravění bank) 4. rozložení daňového zatížení na více generací 2. růst cen základních surovin 3. společenská a přírodní kataklyzmata 4. úroky z veřejného dluhu

34 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. Podle OECD Economic Surveys byly pro ČR provedeny odhady strukturálního a cyklického deficitu v % HDP Rok Deficit veřejných rozpočtů Strukturální složka Cyklická složka ,5-1,4-1, ,2-2,5 +0, ,4-3,6 +1, ,2-2,7 +0, ,3-2,0-0, ,5-2,8-0, ,2-3,7-0, ,5-6,2-0,3

35 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. Jde o rozložení deficitu veřejných financí ČR na cyklickou a strukturální složku prostřednictvím tzv. Hodrick-Prescottova filtru.

36 3.8 Instituce správy zdrojů státního rozpočtu. Rozpočtová soustava ČR zahrnuje (v širším pojetí) rovněž instituce, které spravují a kontrolují příjmovou a výdajovou stránku veřejných rozpočtů. Patří k nim především: (1) Poslanecká sněmovna a Senát; (2) Vláda; (3) Ministerstvo financí a další kapitoly státního rozpočtu; (4) Finanční orgány (finanční ředitelství a finanční úřady); (5) Celní orgány (celní ředitelství a celní úřady); (6) Orgány správy sociálního zabezpečení; (7) Všeobecná zdravotní pojišťovna a další veřejné pojišťovací instituce; (8) Nejvyšší kontrolní úřad.

37 3.8 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Kraje zahájily činnost od a od disponují vlastními příjmy z výnosů z tzv. sdílených daní. Krajská samospráva kromě své vlastní působnosti plní též úkoly v přenesené působnosti, a to z jednoho rozpočtu. Teorie veřejných financí zdůrazňuje, že optimální regionální finanční systém musí splňovat určité obecné požadavky, především však požadavek na relativní stabilitu tohoto systému. Pak lze dokonaleji plánovat zabezpečení objemu a kvality poskytovaných veřejných statků.

38 3.8 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Akcentovat je třeba význam rozpočtových výhledů a tvorby dostatečných finančních rezerv. Požadavek stability je často spojován s požadavkem adaptability spočívající v pružném reagování na nepředvídanou dynamiku vnitřních a vnějších změn. Adaptabilita je dána i legislativně v zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která dovolují měnit rozpočet z důvodů organizačních, metodických a věcných změn. Změny rozpočtu se pak provádějí prostřednictvím rozpočtových opatření. Účinnost regionálního finančního sytému je dána také portfoliem výdajů, které umožňují realizovat funkce krajské samosprávy.

39 3.8 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Z rozpočtu krajů se hradí tyto výdaje: a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy; b) výdaje na činnost orgánů kraje; c) výdaje spojené s výkonem státní správy; d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů; e) dotace do rozpočtu obcí v kraji; f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky; g) úhrada úroků z přijatých půjček a úroků; h) výdaje na emise vlastních dluhopisů; i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti; j) výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj; k) dary a příspěvky na sociální a humanitární účely; l) jiné výdaje.

40 3.8 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Teoretické premisy teorie veřejných financí se promítly do konkrétních zásad financování regionální samosprávy a jsou ztělesněny v dokumentu zvaném Evropská charta regionální samosprávy.

41 3.8 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří: a) daň z příjmů právnických osob (kdy poplatníkem je kraj); b) podíl na 7,86 % z celostátního hrubého výnosu DPH; c) podíl na 8,65 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (kromě daně vybírané srážkou); d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně vybírané srážkou; e) podíl na 8,92 % z 60 % celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) daně z příjmů fyzických osob snížené o výnosy uvedené v písm.c) a d), jde tedy o výnosy z daně zejména z titulu podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů; f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob (kromě případu ad a) a dále DPPO, kdy poplatníkem je příslušná obec; g) 100 % výnosu DPPO placené kraji.

42 3.8 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Kromě daňových příjmů tvoří příjmy kraje: dotace ze státního rozpočtu (z kapitoly všeobecná pokladní správa) a ze státních fondů; příjmy z vlastního majetku a majetkových práv; příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti; příjmy z hospodářské činnosti organizací, které kraj založil nebo zřídil; příjmy ze správních činností (správní poplatky, pokuty); přijaté peněžité dary a příspěvky; jiné příjmy.

43 3.9 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Kraje zahájily činnost od a od disponují vlastními příjmy z výnosů z tzv. sdílených daní. Krajská samospráva kromě své vlastní působnosti plní též úkoly v přenesené působnosti, a to z jednoho rozpočtu. Teorie veřejných financí zdůrazňuje, že optimální regionální finanční systém musí splňovat určité obecné požadavky, především však požadavek na relativní stabilitu tohoto systému. Pak lze dokonaleji plánovat zabezpečení objemu a kvality poskytovaných veřejných statků.

44 3.9 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Akcentovat je třeba význam rozpočtových výhledů a tvorby dostatečných finančních rezerv. Požadavek stability je často spojován s požadavkem adaptability spočívající v pružném reagování na nepředvídanou dynamiku vnitřních a vnějších změn. Adaptabilita je dána i legislativně v zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která dovolují měnit rozpočet z důvodů organizačních, metodických a věcných změn. Změny rozpočtu se pak provádějí prostřednictvím rozpočtových opatření. Účinnost regionálního finančního sytému je dána také portfoliem výdajů, které umožňují realizovat funkce krajské samosprávy.

45 3.9 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Z rozpočtu krajů se hradí tyto výdaje: a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy; b) výdaje na činnost orgánů kraje; c) výdaje spojené s výkonem státní správy; d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů; e) dotace do rozpočtu obcí v kraji; f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky; g) úhrada úroků z přijatých půjček a úroků; h) výdaje na emise vlastních dluhopisů; i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti; j) výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj; k) dary a příspěvky na sociální a humanitární účely; l) jiné výdaje.

46 3.9 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Teoretické premisy teorie veřejných financí se promítly do konkrétních zásad financování regionální samosprávy a jsou ztělesněny v dokumentu zvaném Evropská charta regionální samosprávy. ECHRS je dokumentem pouze doporučujícím na rozdíl od Evropské charty místní samosprávy, která je dokumentem pro ČR závazným.

47 3.10 Evropská charta místní samosprávy Evropská charta místní samosprávy (ECHMS) je zavazujícím dokumentem pro členské státy, který schválila Rada EU. ECHMS stanoví následující principy : 1. Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat. 2. Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem. 3. Alespoň část finančních prostředků místních společenství pochází z místních daní a poplatků, jejichž sazbu mohou místní společenství v mezích zákona stanovit. 4. Finanční systémy, na nichž se zakládají zdroje, které jsou místním společenstvím k dispozici, musí být natolik různorodé a pružné, aby umožňovaly, že tyto zdroje budou pokud možno stále odpovídat skutečnému vývoji nákladů na plnění úkolů, které místní společenství mají.

48 3.10 Evropská charta místní samosprávy 5. Ochrana finančně slabších místních společenství volá po zavedení postupů finančního vyrovnávání nebo rovnocenných opatření, jež mají korigovat důsledky nerovného rozdělování potenciálních finančních zdrojů a finančního zatížení, které je třeba z nich hradit. Takové postupy nebo taková opatření nesmějí omezovat volné uvážení, které místní společenství mohou v rámci své vlastní odpovědnosti uplatňovat. 6. S místními společenstvími se vhodným způsobem konzultuje, jak se jim přerozdělované zdroje mají přidělovat. 7. Dotace místním společenstvím se pokud možno předem neváží na financování konkrétních projektů. Poskytování dotací nelikviduje základní svobodu místních společenství uplatňovat v rámci své působnosti volné uvážení. 8. Za účelem získávání úvěru na kapitálové investice mají místní společenství v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh.

49 3.11 Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Obce vykonávají činnosti jak v samostatné působnosti (podle ústavy mají právo na samosprávu), tak i v přenesené působnosti (plní úkoly pro stát, především na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy, silničního hospodářství, obrany státu, zemědělství, všeobecné vnitřní správy,energetiky, kultury aj.). a) výnos daně z nemovitostí (100 %); b) podíl na 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH; c) podíl na 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně (dle 4 kritérií) a dále 1,5 %(podle počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci);

50 3.11 Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. d) podíl na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně vybírané srážkou; e) podíl na 23,58 % z 60 % celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob (OSVČ); f) podíl na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob; g) 100 % daně z příjmů právnických osob v případech, kdy je poplatníkem příslušná obec.

51 3.11 Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Další příjmy obce tvoří: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv; příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti; příjmy z hospodářské činnosti právnických osob založených nebo zřízených obcí; příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy; výnosy z místních poplatků; dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů; dotace z rozpočtu kraje; dary a příspěvky; bezúročné návratné finanční výpomoci; návratné zdroje (půjčky, úvěry, komunální obligace) a jiné příjmy.

52 3.11 Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Výdaje z rozpočtu obce zahrnují následující položky: a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených zákonem; b) výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti; c) výdaje spojené s výkonem státní správy; d) závazky z uzavřených smluvních vztahů; e) závazky ze spolupráce s obcemi a dalšími subjekty; f) úhrada úroků z půjček a úvěrů; g) výdaje na emise vlastních dluhopisů; h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti; i) výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec; j) dary a příspěvky na sociální a humanitární účely; k) jiné výdaje (např. splátky půjček, úvěrů a návratných výpomocí, splátky jistin dluhopisů).

53 3.10 Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje. Územní samosprávné celky (kraje a obce) si mohou k zajištění veřejných statků založit nebo zřídit následující subjekty:

54 Obec Organizační složka Příspěvková organizace Obchodní společnost Obecně prospěšná společnost Nadace Nadační fond Družstvo Kraj Organizační složka Příspěvková organizace Obchodní společnost Obecně prospěšná společnost Nadace Nadační fond Družstvo Svazek obcí Zájmové sdružení právnických osob (obec s jinými subjekty) Mezinárodní sdružení místních orgánů Zájmové sdružení právnických osob (kraj s jinými subjekty) Mezinárodní sdružení se zahraničními partnery

55 3.12 Rozpočtové určení daní. Rozpočtové určení daní je dáno zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, který má zabezpečovat fiskální dostatečnost územně správních celků. Zákon rozvrhuje daňové příjmy tak, aby státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí byly relativně vyváženy a jejich fiskální kapacita se rozvíjela proporcionálně.

56 3.11 Rozpočtové určení daní. Relativní podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů je pak uveden ve vyhlášce Ministerstva financí č. 426/2006 Sb. V příloze k této vyhlášce jsou u jednotlivých obcí uvedeny tyto údaje: název obce (Letonice); kraj (Jihomoravský); okres (Vyškov); kód (593257); počet obyvatel (např ); koeficient velikostní kategorie obce (0,5881); procentní podíl obce na výnosu daní z příjmů (0,008171); počet zaměstnanců (56); procentní podíl obce na výnosu DPH (0,001339).