STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ
|
|
- Blanka Marešová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z extrémně husté hmoty, která se po explozi začala rozpínat a z konstantní rychlosti rozpínání ( Hubbleova konstanta) je jeho stáří současně odhadováno na cca 14 mld. let. V obrovských rozměrech vesmíru s miliardy galaxií, které jsou od sebe vzdáleny milióny světelných let, je naše Sluneční soustava vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem. Tato sluneční soustava je součástí galaxie Mléčné dráhy. Naše Slunce je situováno v jednom rameni této spirálně rotující galaxie, asi ve vzdálenosti cca 2/3 od jejího středu a jeho existence trvá přibližně již 5,5 mld. let. Doba oběhu Sluneční soustavy kolem středu galaxie Mléčné dráhy se odhaduje na cca 220 mil.let a pravděpodobně tato rotace ovlivňuje vývoj jednotlivých planet. U planety Země se předpokládá, že změny v gravitačním poli galaxie při této rotaci způsobují zvýšenou aktivitu endogenních pochodů. Přibližně před 5,5 mld. let se z jedné spirální mlhoviny tvořené mezihvězdným prachem a plyny začala vytvářet postupným soustřeďováním hmoty hvězda Slunce, která se stala centrem rotující nebuly diskovitého tvaru. Vlivem gravitačního stlačení hmoty došlo k iniciaci nukleárních reakcí, které se staly zdrojem energie pro planety vznikající Sluneční soustavy. Během další postupné kondenzace plynuprachového disku obklopujícího Slunce se rotací kolem kondenzačních center vytvořily zárodky planet, jejichž stáří je přibližně stejné. Jejich vývoj od shlukovací fáze adheze- gravitace silného zahřátí způsobujícího natavení hmoty trval asi 1 mld. let a toto období jejich vzniku je označováno za kosmické stádium planet. Sluneční soustava se skládá ze Slunce, z vnitřních a vnějších planet a z dalších menších objektů ( jako jsou měsíce, asteroidy, komety, meteority), jejichž průměry jsou od metrů do prvních tisícovek metrů. Vnitřní (terestrické) planety a jejich měsíce jsou si blízké svým složením, stavbou, hustotou a velikostí naší planetě Zemi. Jejich vnitřní stavba je ovlivněna řadou faktorů: - výchozím složením materiálu - velikostí planety - gravitačním potenciálem - rychlostí rotace - vzdáleností od Slunce Z těchto důvodů se jednotlivé terestrické planety nevyvíjely stejně a na některých jsou konzervována stádia vývoje, kterými při svém vývoji prošla Planeta Země. Ta má v porovnání s ostatními terestrickými planetami několik odlišností ve stavbě a složení jednotlivých geosfér, které jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, při kterém docházelo k látkové a strukturní diferenciaci zemského tělesa. Kosmické stádium Země představuje formování vlastního tělesa planety ukončené prvotní diferenciací hmoty na jádro a plášť. Po určitém ochladnutí tělesa se pak postupně vytvářely zárodky kůry. Na vzniku hustotně stratifikovaných geosfér se nejvíce podílelo tavení hmoty, gravitační pole Země i odstředivá síla. Odplyněním pláště a kůry vznikala primární atmosféra a hydrosféra. Primární atmosféra byla hustší, teplejší a tvořil ji hlavně CO 2, CH 4, H, a Cl. Chyběl v ní kyslík, podstatně nižší byl obsah dusíku. Významnou roli na změnu jejího složení měli živé organismy, které ji později obohatily kyslíkem. 1
2 Další vývoj planety Země, ve kterém docházelo k neustále recyklaci hmoty mezi pláštěm a kůrou (díky termální struktuře nitra naší planety) označujeme jako geologickou historii Země. Na základě poznání přirozené radioaktivity hornin a stále rychlosti rozpadu daného radioaktivního izotopu je datován začátek geologické historie Země asi před 4,6-4,7 mld. let. Stavba planety Země Model planety Země tvořený jednotlivými vnitřními geosférami : jádro plášť kůra byl sestaven z nepřímého pozorování na základě tzv. seismického modelu Země. Ze zákonitostí šíření seismických vln pevnou hmotou a z rozložení hmot v jednotlivých geosférách na základě setrvačného momentu Země a Měsíce lze odhadovat i hustotu těchto hmot, která v důsledku vyššího stlačení s hloubkou stoupá. Velké gradienty v rychlosti šíření seismických vln indikují nejvýznamnější diskontinuity, které mohou být způsobeny : - změnou skupenství hmoty - změnou hustoty Seismické vlny jsou vyvolány náhlou deformací horniny (otřesem). Při ní vznikají jednak vlny podélné P (střídavým stlačováním a rozpínáním hmoty ve směru šíření seismické vlny částice kmitají ve směru vlnění) a jednak vlny příčné sekundární S (částice kmitají kolmo na směr vlnění). Rychlost vln podélných je cca 1,7 x vyšší než vln příčných. Pro studium vnitřní stavby Země však mají význam jen ty druhy otřesů, při kterých je uvolněna velká energie takže vzniklými seismickými vlnami procházejícími celým zemským tělesem jsou plochy diskontinuity dokumentovány. Zemská kůra byla určena na základě nízkých rychlostí seismických vln, lokálně velmi proměnlivých, které jsou zapříčiněny velkým stupněm anizotropie zemské kůry, jejím silným tektonickým porušením a nízkou hustotou ( 2,7 2,9 g/cm 3 ). Mocnost zemké kůry je proměnlivá od cca 5 km do 90 km, závislosti na jejím vývoji ( kontinentální x oceánský typ). Na stavbě zemské kůry se podílejí horniny vyvřelé, metamorfované i sedimentární, jejichž rozložení se mění v hloubkovém profilu i plošně. Z chemických prvků jsou zastoupeny vedle kyslíku, křemík a hliník (83%), dále je to Fe,Mg,Ca,K,Na (15%) a zbytek tvoří ostatní prvky. Oceánský typ zemské kůry má jednodušší stavbu než kůra kontinentů. Při její vyšší hustotě (2,9 g/cm 3 ) má oceánská kůra menší mocnost ( 5-12 km), aby byla zachována isostatická rovnováha s kůrou kontinentů. Je tvořena z vrstvy sedimentů proměnlivé mocnosti i charakteru podle místa výskytu, někde i sedimenty chybí. Bazické vyvřeliny jednak vulkanického původu a hlouběji hlubinného původu tvoří hlavní složení oceánské kůry. Vznik a zánik oceánské kůry umožňuje recyklaci hornin v rámci kůry a pláště. Kontinentální typ zemské kůry je geochemicky mnohem pestřejší a diferencovanější než oceánský zemské kůry. Průměrná hustota je nižší (2,7 g/cm 3 ) a průměrná mocnost je cca 35 km. Je tvořena ve svrchní části sedimenty, metamorfity a vyvřelinami převážně žulového složení. Spodní část je pravděpodobně z bazických hornin. Složité tekonické procesy probíhající v geologickém vývoji zapříčinily její velké hloubkové i laterální rozdíly v petrografickém složení. Dominantními minerály v zemské kůře jsou křemen, živec a slídy (alumosilikáty). 2
3 Zatímco oceánský typ zemské kůry plní funkci dynamické složky geologického vývoje Země a neustále recykluje, je kontinentální kůra konzervativní složkou, která zůstává relativně stabilní a po dlouhou geologického vývoje Země je jakousi historií Země. Plošně zaujímá cca 29% zemského povrchu, která vystupuje nad současnou hladinu oceánu, ploše 41 % odpovídá její rozloha s kontinentálním svahem. Hranice zemské kůry a svrchního pláště se projevuje náhlým zvýšením rychlosti podélných seismických vln a toto rozhraní je označeno jako MOHO plocha. Petrograficky odpovídá přechodu bazických hornin do hornin ultrabazických ( horniny s vyšší hustotou.) Zemský plášť je rozdělený na svrchní (do hloubky cca 600 km) a spodní část ( do hl km) opět podle seismických charakteristik. V chemickém složení pláště převládají kyslík, hořčík a křemík (85 %) nad Fe,AL,Ca,Na,K. Tyto prvky se koncentrují do horninotvorných minerálů : olivín pyroxen, granát, tvořící horniny : peridotit a eklogit. V svrchní části pláště byla v hloubce km indikována zóna snížených rychlostí seismických vln, zvýšené plasticity a výrazného tepelného rozhraní. Je označena jako astenosféra. Vysoký termální gradient v ní umožňuje šíření tepla konvekcí, což má vliv na vznik magmat a pohyb rigidní části svrchního pláště a kůry tzv. litosférických desek. Tato zóna plní funkci kompenzační hladiny pro jednotlivé na ní plovoucí litosférické desky, mezi nimiž dochází k ustálení izostatické rovnováhy. Proto lehčí kontinentální kůra musí mít větší mocnost než těžší oceánská kůra, aby isostatická rovnováha zůstala zachována. Zemské jádro jako poslední geosféra byla rovněž na základě seismického zkoumání rozdělena na vnější a vnitřní část. Vnější jádro je pravděpodobně tekuté ( vlny S jím neprocházejí). vnitřní část jádra je kovová tvořená hlavně železem (85%), zbytek tvoří Ni,Co. Magnetické pole Země Země se otáčí kolem své osy a tekutá vrstva vnějšího jádra umožňuje plášti a kůře relativně rychlejší pohyb oproti vnitřnímu kovovému jádru. Rozdíl v těchto rychlostech vyvolá stejný účinek jako elektrická cívka, neboť vzniká jakési dynamo a jeho výsledkem je magnetické pole Země. Siločáry tohoto pole mají charakter dipólu, jehož severní a jižní pól se nekryje se zeměpisným pólem. Magnetická osa se od osy zemské rotace odchyluje asi o 11 0.Tento úhel deklinace se v geologickém vývoji Země měnil. Rovněž docházelo k četným změnám polarity magnetického pole Země - inverzi. Tyto inverze pole jsou zřejmě spjaty se změnami rychlosti konvekce v jádře. Existence tekutého vnějšího jádra je tedy podmínkou pro udržení magnetického pole Země, které chrání biosféru před zhoubným kosmickým zářením. V Sluneční soustavě jsou prokázané zatím tři silná magnetická tělesa. Vedle Země je to Slunce a Jupiter. Magnetické pole Země se skládá ze tří složek : - vnitřní ( nejsilnější) - vnější (slabá s proměnlivou intenzitou, vyvolávána elektrickými proudy v ionosféře a magnetosféře - korová ( je dána přednostní orientací ferromagnetických minerálů v horninách zemské kůry). Stupeň zmagnetizování ( susceptibilita ) hornin je různá podle obsahu Fe v minerálech a těchto minerálů v hornině. Při krystalizaci magmatu jsou vznikající minerály zmagnetizovány daným magnetickým polem Země. Tuto remanentní magnetizaci si minerály zachovávají, takže horniny stejného 3
4 stáří by měly mít shodné magnetické póly. Tyto paleomagnetické záznamy jsou využívány při rekonstrukci pohybů kontinentů. Termální model Země Termální struktura nitra naší planety umožňuje recyklaci hmoty mezi pláštěm a kůrou, což se odráží v tektonické, seismické a vulkanické aktivitě Země a ve stupni diferenciace zemské kůry. Jestliže tepelná bilance kontroluje veškerou geologickou aktivitu Země, pak endogenní pochody jsou závislé na uvolnění a přenosu tepelné energie. A právě existence termálních nehomogenit uvnitř jednotlivých geosfér a mezi jednotlivými geosférami jsou motorem všech geologických procesů, které dávají do pohybu hmotu. Za vnitřní zdroje tepla Země je považováno : - zbytkové teplo z raného stádia Země vzniklé přeměnou potenciální energie - teplo uvolněné radioaktivním rozpadem (kontinuální kůra) - latentní teplo uvolňované při krystalizaci magmatu - teplo uvolněné při exotermických reakcích Pro přenos tepla uvnitř Země má největší význam kondukce a konvekce. Oba druhy transportu tepla se od sebe liší svojí účinností, která je závislá hlavně na tepelném gradientu a viskozitě hmoty. Kondukce je omezena na rigidní část zemské kůry, v plášti se uplatňuje hlavně konvekční proudění tepla. Distribuce tepla se může vyjadřovat pomocí tepelného toku ( množství energie procházející jednotkou plochy), nebo geotermickým gradientem (přírůstek teploty do hloubky na jednotku délky), nebo geotermickým stupněm (hloubka potřebná k tomu, aby se teplota zvýšila o 1 stupeň). A protože distribuce tepla je ovlivňována geologickou stavbou a jejím porušením, lze na základě termální charakteristiky vyčlenit oceánskou a kontinentální litosféru, ale i termální strukturu pláště a jádra. Vnější zdroje tepla představuje sluneční záření dopadající na Zemi, které mnohokrát převyšuje množství energie produkované ochlazováním vnitřních geosfér. Efektivní využití sluneční energie je ovlivňováno dvěma faktory : albedem a skleníkovým efektem. Albedem je označován poměr mezi energií odraženou do atmosféry a energií absorbovanou zemským povrchem (%) a charakterizuje schopnost povrchu různých hmot odrážet paprsky (sníh 80 %, půda bez vegetace 35%). Skleníkový efekt je ovlivňován zejména koncentrací CO 2 v atmosféře. Narůstání jeho obsahu zvyšuje nepropustnost atmosféry vůči infračervenému záření, které se přeměňuje na teplo a vyvolává zvýšení průměrné teploty na Zemi. Bilanci CO 2 v atmosféře ovlivňuje spalování fosilních paliv, vulkanická činnost, ale i změny v hydrosféře a biosféře. CO 2 v atmosféře je v rovnováze s CO 2 ve svrchních vrstvách oceánů, kde ovlivňuje rozpustnost karbonátů. Kdyby se jeho koncentrace v ovzduší stále zvyšovala, vyvolalo by to na oceánské hladině zvýšené rozpouštění vápnitých schránek planktonu, který je i regulátorem obsahu kyslíku. Přítomnost planktonu způsobuje tmavší hladinu, která snižuje odraz slunečních paprsků, což by zvýšilo Albedo a tak by byly nastartovány změny v koloběhu uhlíku na Zemi. Provázanost geologických procesů, při kterých dochází k výměně hmot, je v oblasti vnějších geosfér lépe patrná než u procesů probíhajících ve vnitřních geosférách, jejichž cyklus je mnohonásobně delší. K nejvýznamnějšímu přesunu hmoty nejen v rámci zemské kůry, ale i mezi svrchním pláštěm a kůrou dochází v horninovém cyklu, který zahrnuje cyklus magmatický, metamorfní i sedimentární a souvisí s globální deskovou tektonikou Litosférické desky teorie globální deskové tektoniky vychází z existence diskontinuit, jejichž průběh lze na povrchu prokázat a na základě ohnisek zemětřesení předpokládat i 4
5 jejich geometrii až do hloubek 600 km, z neměnnosti průměru Země a z existence astenosféry, která svou plasticitou umožňuje relativní pohyb rigidním litosférickým deskám. Na možný pohyb kontinentů (jižní Ameriky a Afriky) bylo usuzováno již od 17. století a to podle podobnosti pobřeží těchto kontinentů, později i podle vývoje organismů a nakonec i podle podobnosti geologických poměrů. Až ve 20. století na základě poznání riftových v středooceánském hřbetu v Atlantském oceánu byla vysvětlena příčina tohoto pohybu teplo plášťových magmat bazaltů ( viz obr.), které je motorem pohybu. Obdobnou činností vznikají i riftové zóny na kontinentech intrakontinentální rifty, které jsou počátkem pro rozdělení kontinentu a vzniku oceánu. Morfologie oceánských hřbetů tvořených z vulkanických hornin bazaltů s hlubokým kaňonovitým údolím riftem je v oceánské dně velmi výrazná oproti intrakontinentálním riftům, k jejichž dokumentaci kromě zlomových linií slouží i zvýšený tepelný tok, výskyt vulkánů a zvýšená seismicita. Za předpokladu neměnnosti průměru Země musí docházet i k podsouvání litosférických desek. Těžší oceánská deska se podsouvá subdukuje pod desku pevninskou. Zóny subdukce jsou v oceánském dně dokumentovány hlubokými mořskými příkopy s nízkým tepelným tokem a na povrchu ostrovy vulkanických hornin. Geometrie plochy subdukce je interpretována podle ohnisek zemětřesení. Podle charakteristického složení vzniklých vulkanických hornin se mohou dokumentovat i staré subdukční zóny uvnitř kontinentů. Uzavírání oceánů je závěrečným stádiem tohoto pohybu, kdy dojde ke kolizi stejně těžkých pevninských desek doprovázenou deformací - zvrásněním sedimentů mořského dna a jejich vyzdvižení. Vysoké tlaky a teplota způsobí rekrystalizaci minerálního složení hlouběji uložených hornin (vznik metamorfovaných hornin) až jejich natavení vznik sekundárního magmatu, ze kterého vznikají hlubinná tělesa žulových hornin typická jen pro kontinentální typ zemské kůry. Linii kolizního systému dokumentuje pásemné vrásovo-zlomové pohoří, na jehož stavbě se podílejí zvrásněné sedimenty s komplikovanou tektonickou stavbou a krystalické břidlice metamorfované horniny, jádro pásemného pohoří tvoří žulová tělesa. Právě podle tohoto složení hornin je možné zpětně interpretovat staré kolizní systémy, i když morfologie terénu už tomu neodpovídá (zvětrání - eroze denudace území). Tlakové zóny subdukce a kolizních systému jsou doprovázeny silnými projevy zemětřesení (tektonická zemětřesení), které jsou v hustě obydlených oblastech velice nebezpečné. Dochází při nich k porušení ( vznik zlomů) a pohybu horninových těles. U ohnisek zemětřesení pod oceánským dnem navíc vzniká nebezpečí vzniku vln tsunami (přístavní vlna), kterou lze na hladině rozpoznat až když dorazí k pobřeží, což bývá u plochých pobřežích na záchranu pozdě. Deformace horninových těles, ke kterým dochází v kolizních zónách, jsou nejlépe patrná v sedimentárních komplexech, kdy původně deskovitá tělesa sedimentů jsou deformována do různých typů vrás, u nespojitých zlomových deformací je pak možné interpretovat směr pohybu podél zlomových linií. Přesto je objasnění geologické stavby ve zvrásněném území velmi komplikované. Ze zákresu deformovaných vrstev lze v geologických mapách určit synklinální či antiklinální uložení ( viz obr.) Průběh zlomové linie je v geologických mapách vyznačen plnou čarou (ověřená), čárkovanou čarou (předpokládaná). 5
6 Projevy tektonických struktur v geomorfologii terénu : - ostré ukončení geologických těles - posunutí morfologických elevací a depresí - prudké svahy, výrazně protažené deprese - změny směru vodního toku - pramenní vývěry - drcená pásma, alterace, atmogeochemie Praktický význam strukturních deformací horninových těles: - Stabilita svahů v skalních horninách ( územní plánování ) - Lokalizace skládek nebezpečných odpadů - Zakládání lomů - Vodní stavby - Podzemní stavitelství - Hydrogeologie - Geologie ložisek nerostných surovin S magmatickou činností vznikají magmatické (vyvřelé) horniny, které tvoří různé typy těles ( viz obr. batolit, žíly pravé a ložní). Rychlost ochlazování magmatické taveniny v těchto tělesech závisí na jejich velikosti a hloubce uložení, která se může později změnit ( výzdvih), takže tělesa hlubinných hornin mohou být pak na povrchu. To samé zaznamenávají vyvřelé vulkanické horniny tuhnoucí na povrchu. Při ochlazování dochází ke kontrakci magmatických těles, při kterém vznikají primární deformace, které podmiňují přirozený rozpad horniny podle ploch odlučnosti ( pro žuly- kvádrovitá, čedič sloupcovitá). Praktický význam magmatické činnosti je kromě vzniku hornin dán hlavně vznikem ložisek nerostných hlavně rudních surovin. 6
STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)
2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA
VíceSTAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
VíceGlobální tektonika Země
Globální tektonika Země cíl přednášky: Pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy, které mohou ohrozit využití území STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceAlfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus
Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho
VíceSTAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:
STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal
VíceVznik vesmíru a naší sluneční soustavy
Země a její stavba Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy stáří asi 17 Ga teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která se po explozi začala rozpínat během ranných fází se vytvořily elementární
VíceVznik a vývoj litosféry
Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
VíceNové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ
VíceStavba zemského tělesa
Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího
VíceK. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a
Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.
VíceVesmír. https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM
Vesmír https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy Vesmír ~ stáří 13,82 Ga, teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která
VíceMetamorfované horniny
Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace
VíceOPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl
VíceOPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:
OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď
VíceZemě jako dynamické těleso. Martin Dlask, MFF UK
Země jako dynamické těleso Martin Dlask, MFF UK Úvod aneb o čem to dnes bude Povíme si: - Kdy a jak vznikla Země. - Jak Země vypadá a z čeho se skládá. - Jak můžeme zemi zkoumat. - Jak se v zemi šíří teplo.
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VíceGeologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceFyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní
Vícestratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie
Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceFyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Daniel Nývlt Litosféra a desková tektonika Osnova: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy deskové tektoniky 4. Wilsonův
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceGeochemie endogenních procesů 6. část
Geochemie endogenních procesů 6. část Struktura Země jádro vnější, vnitřní (celková tloušťka 3490 km) plášť tloušťka 2800 km a tvoří tak 62 % Země spodní, svrchní plášť, transitní zóny kůra variabilní
VíceZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014
ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014 Cíl Představit Zemi jako tepelný stroj. Grafiská ilustrace řezu Zemí [zdroj - www.nationalgeografic.com] Představy o Zemi: Dříve Před dvěma tisíci
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše
VíceStavba zemského tělesa. Procesy v kůře a plášti
Stavba zemského tělesa Procesy v kůře a plášti Stavba zemského tělesa Zemské geosféry, heterogenita pláště, fyz. parametry zemského pláště Pohyby na deskových rozhraních versus pohyby v astenosféře 1=
VíceMECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1
MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Geomechanika Mechanika hornin, Pruška, ČVUT, 2002 Mechanika
VíceFyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Osnova lekce 2: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy tektoniky
VíceLiteratura. uvedena na webových stranách ZČU Fak. Ped. KBI pod studium - geologie
Vědy o Zemi 2 hod. přednášky v HJ 200 (13-14 týdnů) zkouška na konci semestru písemný test + (2 testy v průběhu semestru XI, XII) Přednášející doc. RNDr. Michal Mergl, CSc. Konzultace: katedra biologie
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na
VíceMECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1
MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Pruška, J. (2002): Geomechanika Mechanika hornin. ČVUT
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceEnvironmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína
Čas v geologické historii Země Environmentáln lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk Trvání 20.století 0.000 0002% % doby existence Země Život na Zemi 85-90% Mnohob.
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013
VíceDynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..
Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují
VíceVulkanismus, zemětřesení
Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus = proces, při kterém dochází přívodními kanály (sopouchy) k výstupu roztavených hmot (lávy) a plynů z magmatického krbu do svrchních částí zemské kůry a na povrch,
VíceŠablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
Více4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY
4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Pochopit základní procesy, které vedou ke vzniku georeliéf. Zhodnotit základní geotektonické hypotézy a teorie. Rozlišit a charakterizovat
VíceVZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1
VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta
VíceCÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY
CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VíceRozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu
HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceGeochemie endogenních procesů 8. část
Geochemie endogenních procesů 8. část zemský plášť má tloušťku 2800 km a tvoří tak 62 % Země spodní, svrchní plášť, transitní zóny diskontinuity (410 km a 660 km) velmi málo informací (převážně geofyzika
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceÚvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin
Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin Geologie: výzkum látkového složení Země, její stavby a pochodů, kterými dochází ke změně zemského povrchu a nitra Země - význam geologie ve stavební
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceZeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY
Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie
VíceStavba a složení Země, úvod do endogenní geologie
Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VícePředmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně září Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří určí polohu a objasní stavbu
VícePlaneta Země žívá planeta
Planeta Země žívá planeta lze definovat 5 geosfér, tj. jádro, plášť, kůra (resp. litosféra), hydrosféra, atmosféra biosféra, resp. tektosféra tok hmoty a energie? člověk? dynamika planety Země vnitřní
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceZáklady geologie pro archeology. Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18
Základy geologie pro archeology Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18 Vyučující RNDr. Josef V. Datel, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, Praha
VíceZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU
ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_278 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘÍRODNÍ
VíceZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal
-vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik
VíceZáznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů
Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň
VíceZemské systémy a cykly
Zemské systémy a cykly dříve ve vědách o Zemi samostatné studium jednotlivých částí (geologických jednotek, oceánů, atmosféry) dnes studium jako celku, Země je nahlížena jako jednotný systém Koncepce systémů
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceIct9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál
Ict9-Z-3 LITOSFÉRA pevný obal Země vypracoval Martin Krčál Po čem šlapeme Putující kontinenty OBSAH Jak se rodí hory Jak vznikají ostrovy Úvodní opakování Závěrečné opakování Použité zdroje Po čem šlapeme
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
Víceč.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra
č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VícePřednáška II. Planeta Země
Přednáška II. Planeta Země klíčová slova: planeta Země, anatomie Země, litosféra, globální tektonika, složení litosféry, endogenní a exogenní síly, tektonický a sedimentační cyklus. 1 Vznik vesmíru - Velký
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby
Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických
VíceOBSAH PŘEDNÁŠKY SEISMOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ZEMĚ. 1) Základy teorie elastických vln 2) Seismický model Země 3) Zemětřesení
SEISMOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ZEMĚ RNDr. Aleš RUDA, Ph.D. OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Základy teorie elastických 2) Seismický model Země 3) Zemětřesení NAVŠTIVTE http://www.classzone.com/books/earth_science/terc/navigation/home.cfm
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VícePojmy vnější a vnitřní planety
KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18
VíceNAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami
NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,
VíceOPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech.
OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. Urči, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nepravdivá. Pravdivá tvrzení označ
VíceMagmatismus a vulkanismus
Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit
VíceVESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi
Život uprostřed vesmíru PhDr. et. Mgr. Hana Svatoňová, katedra geografie PdF MU VESMÍR Mléční dráha Sluneční soustava a její objekty Planeta Země jedinečnost života Životní prostředí na Zemi Galaxie Andromeda
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceGeofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
Vícehorniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy
Horniny horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy od od minerálůse liší liší látkovou a strukturní nesourodostí
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list
VíceMERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
MERKUR 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNEČNÍ SOUSTAVA PŘEDSTAVENÍ Slunci nejbližší planeta Nejmenší planeta Sluneční soustavy Společně s Venuší jediné planety bez měsíce/měsíců Má nejmenší
VíceACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie
Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
Víceaneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903
Kolize kontinentů v Čechách aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903 Desková tektonika - historie 1596 holandský mapér Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
Více