Metodický pokyn k postupu před podáním žádosti o povolení projektu společného zájmu podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení EU č.

Transkript

1 Metodický pokyn k postupu před podáním žádosti o povolení projektu společného zájmu podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení EU č. 347/2013 Úvod Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (dále jen Nařízení ) jsou stanoveny zvláštní požadavky na povolovací proces projektů společného zájmu, tedy energetických projektů významných z celoevropského pohledu (dále také jen projekt ). Cílem je usnadnit včasné provádění projektů racionalizací, užší koordinací, urychlením povolovacího procesu a zvyšováním účasti veřejnosti na něm. Vnitrostátním orgánem, který odpovídá za usnadňování a koordinaci povolovacího procesu pro projekty, bylo na základě usnesení vlády ČR č. 733 ze dne stanoveno Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). MPO bude v rámci povolovacího procesu vykonávat funkci koordinátora. Nařízení reguluje schvalovací proces projektů od rané fáze před podáním žádosti až po vydání konečného povolení ve správním řízení. Povolením - komplexním rozhodnutím se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudu či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením. Metodika upravuje postup před podáním žádosti, pro který je Nařízením stanovena lhůta nejvýše dva roky. V této fázi je nutné v součinnosti s dotčenými orgány zejména posoudit zralost projektu pro další povolovací řízení a určit rozsah materiálů včetně úrovně podrobnosti dokumentace, která bude předložena v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí, zpracovat koncepci účasti veřejnosti a následně též zprávu o výsledcích konzultací s veřejností, stanovit podrobný harmonogram povolování projektu a zpracovat a předložit MPO ke stanovisku návrh dokumentace projektu před zahájením zákonného povolovacího procesu. Ačkoliv Nařízení je přímo účinné a právně závazné v celé EU i pro subjekty na národní úrovni, s ohledem na vnitrostátní právní úpravu se vydává tento metodický pokyn, který zabezpečí a usnadní plnění úkolů plynoucích z Nařízení. Obecné principy povolovacího procesu projektů veřejného zájmu Princip spolupráce 1 : Dochází-li k prodlení s vydáním vyjádření, stanoviska, závazného stanoviska nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu v kterékoliv z fází povolovacího procesu, správní orgán či předkladatel na tuto skutečnost upozorní MPO, které následně vstoupí do jednání s příslušným správním orgánem a stanoví dodatečnou lhůtu tak, aby byl příslušný správní akt vydán v termínech v souladu s Nařízením. 1 Srov. čl. 8 odst. 3 Nařízení. 1

2 Princip rychlosti 2 : Projekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž pro předkladatele projektů. Povolovací procesy by neměly vést k administrativní zátěži neúměrné rozsahu nebo složitosti projektu ani by neměly vytvářet překážky rozvoje transevropských sítí a přístupu na trh. Princip přednostního zacházení a veřejného zájmu 3 : Projektům společného zájmu by měl být přidělen "prioritní status" s cílem zajistit jejich rychlé projednání. Projekty společného zájmu by měly být považovány za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mohou mít nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky podle směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Princip veřejnosti a transparentnosti 4 : V rámci povolovacího procesu je třeba zajistit co nejvyšší standardy transparentnosti a účasti veřejnosti na rozhodování. Procesní fázi před podáním žádosti lze rozdělit do 4 kroků: 1) Uznání oznámení o projektu ze strany MPO 2) Určení rozsahu dokumentace žádosti 3) Stanovení podrobného harmonogramu projektu 4) Potvrzení návrhu dokumentace žádosti ze strany MPO Nedílnou součástí postupů dle Nařízení jdoucí napříč body ad 1) až 4) je rovněž: Koncepce účasti veřejnosti Principy spolupráce 1) Uznání oznámení o projektu ze strany MPO 5 - Nařízení stanovuje povinnost předkladateli jako první krok zaslání písemného oznámení o projektu společného zájmu příslušnému orgánu (MPO). - Dle Nařízení je součástí oznámení dostatečně podrobný popis projektu společného zájmu. 2 Srov. body 25 a 26 preambule a čl. 1 odst. 1 písm. b) Nařízení. 3 Srov. bod 28 preambule Nařízení. 4 Srov. body 29 a 30 preambule a čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 9 Nařízení. 5 Čl. 10 odst. 1 písm. a) třetí odstavec Nařízení: Pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem. 2

3 - Smyslem tohoto kroku je vyhodnocení zralosti projektu, tj. předpokládané schopnosti pozitivně obstát ve fázi před podáním žádosti v Nařízením předepsané lhůtě (standardně 2 roky). Proto je nezbytné stanovit rovněž další požadavky na obsah oznámení o projektu tak, aby bylo možné zralost projektu vyhodnotit. - Projektem je projekt společného zájmu tak, jak je uveden v prováděcím Nařízení EK č. 1391/2013, kterým se stanoví unijní seznam projektů společného zájmu. - Projekt společného zájmu se může skládat s několika dílčích staveb, které mohou mít z hlediska požadavků českého právního řádu odlišný průběh povolovacího procesu. Pro plnění požadavků Nařízení je stěžejní, že komplexním rozhodnutím je míněn soubor rozhodnutí orgánů veřejné správy, které určují, zda má být předkladateli uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury. V tomto kontextu tak povolení, které je k projektu, resp. jeho jednotlivým stavbám, vydáno jako poslední (ať již uzemní rozhodnutí či stavební povolení) završuje proces vydání komplexního rozhodnutí ve smyslu Nařízení. - Oznámení o projektu je tak zpracováno pro všechny stavby, které tvoří projekt. Obsah oznámení o projektu: dostatečně podrobný popis projektu, územně technická studie (v rozsahu podkladů pro proces EIA), vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (zajišťované v rámci zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění), pokud projekt není předmětem posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., budou doložena vyjádření k projektu z hlediska jeho souladu s územně plánovací dokumentací od příslušných orgánů územního plánování poznámka: jedná se o požadavek, který je již součástí oznámení záměru ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v případě, že na projekt tento zákon nedopadal, je třeba doložit informace z hlediska souladu s územními plány standardně od orgánů územního plánování. výstup z procesu EIA na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále také jen zákon EIA ), tj. vyjádření, že na záměr, příp. jeho stavební části, nedopadají požadavky zákona EIA nebo závěr zjišťovacího řízení; v případě, že záměr dle závěru zjišťovacího řízení podléhá procesu EIA, je nezbytné předložit prohlášení, že dokumentace podle 8 zákona EIA je rozpracována na takové úrovni, aby mohla být v další fázi v přijatelném časovém úseku předložena do procesu EIA poznámka: z hlediska časových lhůt stanovených Nařízením je v orientační době dvou let nezbytné zajistit přípravu dokumentace pro územní řízení, kterou je však nezbytné zpracovat rovněž na základě stanoviska podle 9a zákona EIA, proto je nezbytné disponovat již dostatečně připravenou dokumentací EIA. Samotný proces EIA (pokud vyplývá povinně ze zákona nebo je stanovena povinnost jeho provedení ve zjišťovacím řízení) probíhá po uznání oznámení o projektu a je tak součástí fáze před podáním žádosti. návrh okruhu dotčených orgánů (v předpokládaném rozsahu dle žádosti o ÚR), návrh rozsahu dokumentace žádosti a úrovně podrobnosti informací, které má předkladatel předložit v rámci dokumentace žádosti, návrh harmonogramu projektu v podobě přehledného vývojového diagramu doplněného o popisnou část. - Oznámení o projektu je nutné ze strany MPO uznat nebo odmítnout, a to rovněž jménem dotčených orgánů, proto jim bude oznámení projektu poskytnuto a budou požádány o zaslání vyjádření v přiměřené lhůtě (30 dní). 3

4 Forma předložení oznámení o projektu a způsob rozeslání: fyzická podoba v jednom paré, v elektronické podobě na technickém nosiči dat (CD/DVD/USB flash), oznámení o projektu bude rozesláno dotčeným orgánům datovou zprávou, v případě, že to nebude z kapacitních důvodů datových schránek možné, budou dotčeným orgánům rozeslány elektronické nosiče dat (v tomto případě doplní předkladatel projektu přesný počet nosičů na základě dohody s MPO ve vazbě na stanovený počet dotčených orgánů). Stanovení dotčených orgánů: návrh okruhu dotčených orgánů je součástí oznámení o projektu, MPO po předložení oznámení o projektu provádí kontrolu a úpravu navržených dotčených orgánů, za dotčené orgány je třeba považovat ty orgány, jejichž kompetence jsou projektem dotčeny a které vydávají svá vyjádření/stanoviska/závazná stanoviska v rámci těchto kompetencí pro účely územního řízení: např. povolující úřad, krajské úřady, orgány územního plánování, MMR, MŽP + specifické dle projektu: orgány přírody a krajiny, KHS, OBÚ, správa lesů, vodoprávní úřady). Správní forma uznání nebo zamítnutí projektu: vyjádření dle části IV správního řádu až 158 (vyjádření, osvědčení, sdělení), na vědomí bude vyjádření zasláno dotčeným orgánům, jestliže vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu trpí vadami, které lze opravit, aniž tím bude způsobena újma některé z dotčených osob, správní orgán je opraví usnesením, které se pouze poznamená do spisu ( 156 odst. 1), vyjádření správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy a které nelze opravit podle 156 odst. 1, zruší usnesením správní orgán, který jej vydal ( 156 odst. 2), při rušení vyjádření dle 156 odst. 2 se přiměřeně použijí ustanovení o přezkumném řízení. Obsah vyjádření dotčených orgánů k oznámení o projektu: Pro snížení administrativní zátěže se dotčené orgány budou v jednom kroku vyjadřovat ke třem aspektům oznámení o projektu, tj.: 1) zralost (tento rámeček), 2) rozsah materiálů a úroveň podrobností informací, které budou zapracovány do dokumentace pro územní řízení (viz níže), 3) k návrhu harmonogramu projektu (viz níže). vyjádření ke zralosti projektu pro jeho postoupení do přípravné fáze povolovacího procesu, dotčené orgány tak v této části vyjádří svůj názor na zralost projektu, tj. zda oznámení o projektu má všechny vyžadované náležitosti (viz obsah oznámení o projektu) zpracovány správně a dostatečně tak, aby mohla být zahájena přípravná fáze povolovacího procesu, ve které bude projekt dále podrobně rozpracován ve 4

5 vazbě na požadavky vyplývající především z procesu EIA a požadavků na dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby 6 (vyhláška č. 499/2006 Sb.). za nezralost projektu mohou být považovány např. nevyřešené významné územní střety s územně plánovací dokumentací, nedostatečná pokročilost zpracování dokumentace podle zákona EIA. smyslem vyjádření se ke zralosti projektu tedy není požadovat dopracování oznámení o projektu o informace, které budou známy, získávány či doplňovány v průběhu dalšího postupu před podáním žádosti, tedy v období přípravy dokumentace pro územní řízení. požadavky na obsah dokumentace, doplnění podkladů, informací nebo údajů je tedy třeba směřovat do části vyjádření týkající se rozsahu materiálů a úrovně podrobností informací, které budou zapracovány do dokumentace pro územní řízení (viz níže). - Do 3 měsíců od předložení oznámení o projektu MPO oznámení o projektu buď zamítne pro jeho nezralost, nebo oznámení o projektu uzná. Dle Nařízení lze odvodit, že obě vyjádření musí mít písemnou podobu, přičemž zamítnutí oznámení o projektu musí být odůvodněno. Datum podpisu potvrzení o přijetí projektu slouží ke stanovení dne zahájení procesu udělování povolení. - Uznání/zamítnutí provede MPO na základě oznámení o projektu a vyjádření dotčených orgánů ke zralosti projektu z hlediska jejich jednotlivých kompetencí. - Zamítnutí oznámení by kromě povinného odůvodnění mělo obsahovat i doporučení na úpravu oznámení o projektu tak, aby měl předkladatel jasné vodítko k úpravě oznámení o projektu a mohl jej po úpravě opakovaně předložit MPO. - MPO bude informovat po přijetí projektu dotčené územní samosprávné celky o nutnosti zapracování akce do územně plánovací dokumentace. 2) Určení rozsahu dokumentace žádosti 7 - Tato fáze probíhá po potvrzení oznámení o projektu (uznání zralosti). Podklady ve formě vyjádření dotčených orgánů jsou však získávány již ve fázi ad1) - Smyslem této fáze je především stanovit všechny relevantní požadavky na projekt tak, aby v samotném povolovacím řízení byly všechny požadované podklady a materiály k dispozici. Neměly by tedy být dodatečně vyžadovány v průběhu samotného povolovacího řízení (řízení o umístění stavby). - Fáze před podáním žádosti musí významně přispět ke snížení administrativního zatížení samotného povolovacího řízení. 6 Pod pojmem dokumentace žádosti ve smyslu Nařízení je třeba v české právní úpravě uvažovat zejména dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (používáno v textu), ale rovněž dokumentaci pro stavební povolení stavby v uzavřených prostorech existujících staveb podle 16 stavebního zákona. Dvoustupňové povolovací řízení požadované pro většinu staveb v České republice a zejména jejich vzájemné provázání (dokumentace pro stavební povolení navazuje na podmínky územního rozhodnutí) neumožňuje za dokumentaci žádosti považovat soubor obou dokumentací. 7 Čl. 10 odst. 4 písm. a) Nařízení: po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e). 5

6 - Již v oznámení o projektu bude předkladatelem projektu navržen rozsah materiálů a podrobnost informací. Dotčené orgány v rámci svých kompetencí vyjadřují svá doporučení a požadavky, přičemž je sdělují společně s vyjádřením oznámení o projektu (společně s vyjádřením ke zralosti projektu). - Pojem dokumentace žádosti může v případě, že je projekt složen z více než jedné stavby, zastřešovat více než jednu dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Dokumentaci pro stavební povolení (v případě, že ji předchází územní rozhodnutí) nelze z důvodů dvoustupňového povolovacího řízení a provázání jednotlivých stupňů považovat za součást dokumentace žádosti. Obsah vyjádření dotčených orgánů k rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací: základní rozsah a obsah informací nezbytných pro přípravu dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., je proto nezbytné primárně vycházet z tohoto podkladu, součástí oznámení o projektu je rovněž návrh rozsahu materiálů a podrobnosti informací zpracovaný předkladatelem, dotčené orgány by měly vyhodnotit, zda dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby zpracovaná na základě těchto dvou podkladů bude dostatečným podkladem pro předložení k vydání rozhodnutí o umístění stavby, pokud dotčené orgány v rámci svých kompetencí dospějí k tomu, že je třeba ještě doplnit další podklady či informace, stanoví tak v této fázi požadavky na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí umístění stavby, dotčené orgány mohou uvést v rámci svých kompetencí i další doplňující údaje a informace, které mohou předkladateli pomoci s přípravou dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, při stanovování požadavků je nezbytné vycházet z účelu předmětného Nařízení, kterým je mimo jiné zlepšení a zefektivnění povolovacích procesů a minimalizace administrativní zátěže pro předkladatele, v této souvislosti je proto v této fázi nezbytné stanovit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací velmi zodpovědně, protože požadavky na dodatečné informace lze po zpracování návrhu dokumentace žádosti vyžádat pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi (viz rovněž níže), ve smyslu výše uvedeného je proto důvodné doporučit dotčeným orgánům odůvodňování svých požadavků včetně podložení zákonným zmocněním k jejich vyžádání. - V dalším postupu po uznání zralosti projektu budou tato doporučení a požadavky diskutovány v úzké součinnosti dotčených orgánů a MPO (např. prostřednictvím neformálního společného ústního jednání) tak, aby mohl být určen požadovaný rozsah materiálů a podrobnost informací. Bude se to týkat zejména těch případů, kdy budou identifikovány nejistoty v interpretaci doporučení a požadavků, případně tam, kde si budou doporučení a požadavky dotčených orgánů vzájemně rozporovat. - MPO na základě návrhu předkladatele v oznámení o projektu a na základě vyjádření ostatních dotčených orgánů zaslaných k oznámení o projektu určí rozsah materiálů 6

7 a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace 8 žádosti o komplexní rozhodnutí. Právní forma stanovení rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací: obdobně jako forma uznání zralosti nebo zamítnutí projektu (viz výše). - Součástí stanovení rozsahu materiálu a úrovně podrobnosti informací bude rovněž kontrolní seznam 9, který stručně a přehledně uvede všechny nezbytné dokumenty, stanoviska a rozhodnutí. Kontrolní seznam slouží předkladateli před předložením návrhu dokumentace žádosti MPO ke kontrole toho, zda má všechny nezbytné dokumenty. - Pro uskutečnění této fáze (určení rozsahu dokumentace) není Nařízením stanovena lhůta, nicméně jedná se o zásadní podklad, který má předkladatele směřovat v dalším postupu v projektové přípravě, proto by se měl tento krok realizovat během 3 měsíců od uznání zralosti oznámení o projektu. 3) Stanovení podrobného harmonogramu projektu 10 - Stejně jako u fáze ad2), i tato fáze probíhá po potvrzení (uznání zralosti) oznámení o projektu. Podklady ve formě vyjádření dotčených orgánů jsou však získávány již ve fázi ad1). - Smyslem této fáze je stanovení podrobného harmonogramu projektu, ze kterého bude zřejmé, jaké budou časové nároky na zpracování návrhu dokumentace žádosti, jaká vyjádření/stanoviska/závazná stanoviska/rozhodnutí a od kterých orgánů a v jakém čase bude třeba získat, a jaké budou zejména personální a případné další zdroje nezbytné k získání komplexního rozhodnutí. - Již v oznámení o projektu bude předkladatelem projektu navržen podrobný harmonogram projektu (v podobě přehledného vývojového diagramu doplněného o popisnou část), který bude vycházet z požadavků stanovených Nařízením. Pro potřeby návrhu harmonogramu vychází předkladatel rovněž z příručky postupů upravujících proces udělování povolení 11. Příloha VI bod 2): V podrobném harmonogramu podle čl. 10 odst. 4 písm. b) Nařízení se uvede alespoň následující: a) vyjádření/stanoviska/závazná stanoviska/rozhodnutí, která je nutno získat; b) pravděpodobné dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost; c) jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání; d) hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato; e) zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje. 8 Pro všechny typy projektů je obecně považována za dokumentaci dokumentace pro územní rozhodnutí 9 Příloha VI bod 1) písm. e) Nařízení: informace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu. 10 Čl. 10 odst. 4 písm. b) Nařízení: příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě Dostupné zde: 7

8 - Již v oznámení o projektu bude předkladatelem projektu navržen podrobný harmonogram, kromě bodu e). Dotčené orgány v rámci svých kompetencí následně vyjádří svá doporučení k úpravě harmonogramu, a to již v průběhu připomínkování oznámení o projektu (fáze ad1)). Obsah vyjádření dotčených orgánů k harmonogramu projektu: na základě návrhu harmonogramu předkladatelem projektu v oznámení o projektu zhodnotit z hlediska svých kompetencí správnost navržených etap (resp. vyžadovaných vyjádření/stanovisek/závazných stanovisek/rozhodnutí) a reálnost stanovených lhůt, případně navrhnout úpravy při respektování lhůt stanovených Nařízením, tj. 2 roky na postup před podáním žádosti a 1,5 let na postup po předložení dokumentace žádosti. - Jak vyplývá z požadavků Nařízení, musí podrobný harmonogram obsahovat nejen jednotlivé etapy a jejich trvání vedoucí k získání komplexního rozhodnutí (územní rozhodnutí či stavební povolení), ale v obdobném rozsahu informace i o dalších nezbytných správních aktech, která je třeba získat. V tomto kontextu je třeba za taková považovat i dílčí/složková rozhodnutí, stanoviska, souhlasy či výjimky, jejichž získání je nezbytné v podrobném harmonogramu postihnout. - MPO ve spolupráci s ostatními dotčenými orgány a s předkladatelem stanoví podrobný harmonogram projektu, přičemž při určování harmonogramu vychází z určení rozsahu dokumentace žádosti určeného dle předchozího bodu (fáze ad2) a dále z vyjádření dotčených orgánů k oznámení o projektu. - Vzhledem k tomu, že i v tomto kroku je nezbytná participace dotčených orgánů, může být uspořádáno jediné společné jednání a spojit jej s projednáním problematiky podle předchozího kroku, tj. stanovování rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací. - Harmonogram má být stanoven v úzké spolupráci s předkladatelem, proto je více než žádoucí jeho účast na jednáních o stanovení harmonogramu. Správní forma stanovení podrobného harmonogramu: obdobně jako forma uznání nebo zamítnutí projektu (viz výše). - Rovněž zde není stanovena lhůta, proto se doporučuje stanovit harmonogram v době 1 měsíce od stanovení rozsahu materiálů a podrobnosti informací, které je pro stanovení harmonogramu podkladem. - Harmonogram v souladu s Nařízením stanovuje lhůty pro vydání jednotlivých vyjádření/stanovisek/závazných stanovisek/rozhodnutí. 8

9 4) Potvrzení návrhu dokumentace žádosti ze strany MPO 12 - Posledním krokem v rámci postupů před podáním žádosti je předložení návrhu dokumentace žádosti předkladatel předkládá návrh dokumentace žádosti MPO - Před předložením návrhu dokumentace žádosti si předkladatel zajišťuje podle harmonogramu všechna vyjádření/stanoviska/závazná stanoviska/rozhodnutí vyplývající z platných právních předpisů, která nemají návaznost na dokumentaci pro územní rozhodnutí. V případě prodlení s vydáním těchto stanovisek a rozhodnutí je předkladatel povinen informovat MPO o prodlení a jeho důvodech. MPO vstoupí v jednání s těmito orgány za účelem urychlení vydání požadovaného vyjádření/stanoviska/závazná stanoviska/rozhodnutí v souladu s harmonogramem. V případě prodlení s vydáním některého z podkladových správních aktů může MPO stanovit lhůtu, ve které má být tento akt učiněn MPO na základě konzultace s dotčenými orgány potvrdí návrh nebo si vyžádá doplnění chybějících informací. Nelze ovšem požadovat doplnění takových informací, které neodpovídají rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací, které MPO určilo ve fázi ad 2)). Dodatečné informace (nad rámec fáze ad 2)) lze požadovat pouze v odůvodněných případech, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi. - Lze předpokládat, že návrh dokumentace žádosti bude třeba rozeslat dotčeným orgánům k vyjádření (a stanovit přiměřenou lhůtu 30 dní). Pozn.: Jedná se o druhou možnou konzultaci s dotčenými orgány. První může proběhnout ve fázi ad 2), ovšem k jiné podrobnosti informací o projektu. - V rámci rozeslání návrhu dokumentace žádosti požádá MPO dotčené orgány o vydání závazného stanoviska, pokud již nebylo předloženo předkladatelem projektu k návrhu dokumentace žádosti. - Přezkum návrhu dokumentace žádosti potvrdí MPO do 3 měsíců od předložení chybějících informací. Z uvedeného vyplývá, že návrh dokumentace žádosti musí být předložen MPO minimálně 3 měsíce před koncem dvouleté lhůty pro fázi před podáním žádosti. - Uvedený postup je rovněž implementací čl. 10 odst. 5 Nařízení Čl. 10 odst. 4 písm. c) Nařízení: Po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi. 13 Čl. 8 odst. 3 Nařízení: Pokud dotčený orgán nepředpokládá, že toto jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní. Následně příslušný orgán znovu stanoví lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v souladu s článkem Čl. 10 odst. 5 Nařízení: Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odst. 4 písm. b). 9

10 Koncepce účasti veřejnosti 15 - Předkladatel do 3 měsíců od uznání oznámení vypracuje a předloží MPO koncepci účasti veřejnosti (v návaznosti na schvalovací proces uvedený v příručce 16 a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI Nařízení). - MPO koncepci schválí do tří měsíců od předložení nebo si vyžádá úpravy koncepce - náležitosti koncepce jsou uvedeny v příloze VI bodu 4) Nařízení Příloha VI bod 4) Nařízení: Koncepce účasti veřejnosti obsahuje minimálně informace o: a) dotčených oslovených zúčastněných stranách; b) plánovaných opatřeních s obecným uvedením návrhů dat a míst konání zvláštních schůzek; c) časové ose; d) lidských zdrojích přidělených na jednotlivé úkoly. - Při schvalování koncepce bere MPO v potaz i veřejné konzultace, které se uskutečnily před podáním oznámení o projektu, přičemž taková konzultace, má-li být zohledněna, musí splňovat požadavky článku 9 Nařízení. - Předkladatel projektu uskuteční před podáním dokumentace žádosti příslušnému orgánu alespoň jednu veřejnou konzultaci (tím není dotčena případná konzultace v průběhu povolovacího procesu konzultace v řízeních dle stavebního zákona). Příloha VI bod 3) Nařízení: Pro zvýšení účasti veřejnosti v procesu udělování povolení, zajištění informací pro veřejnost a dialogu s ní je nutno v předstihu uplatnit tyto zásady: a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi, kdy je stále ještě možné zohlednit potenciální obavy veřejnosti, rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu. b) Příslušné orgány zajistí v případech, kdy to bude možné, sloučení postupů veřejných konzultací pro projekty společného zájmu. Každá veřejná konzultace se týká všech předmětů vztahujících se k příslušné fázi řízení a jeden předmět vztahující se k příslušné fázi řízení nelze řešit v rámci více než jedné veřejné konzultace; jedna veřejná konzultace se však může konat na více než jednom zeměpisném místě. Předměty veřejné konzultace jsou jasně uvedeny v oznámení o veřejné konzultaci. c) Vznášet připomínky a námitky je přípustné pouze v období od zahájení veřejných 15 Čl. 9 odst. 3 Nařízení: Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 10 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce uvedené v odstavci 1 a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do tří měsíců; v takovém případě příslušný orgán uváží jakoukoli formu účasti veřejnosti a konzultací s ní, které se uskuteční před zahájením procesu udělování povolení, v rozsahu, v němž taková účast a konzultace veřejnosti splňují požadavky tohoto článku. Pokud má předkladatel projektu v úmyslu provést podstatné změny ve schválené koncepci, informuje o tom příslušný orgán. V takovém případě může příslušný orgán požadovat úpravy. 16 Dostupné zde: 10

11 konzultací do uplynutí termínu uzávěrky. - konzultaci je třeba provést před podáním dokumentace žádosti, tzn. že by měla být uznatelná i taková konzultace, která byla provedena již před samotným podáním oznámení o projektu a splňuje Nařízením stanovené požadavky (z Nařízení nutně nevyplývá, že musí konzultace proběhnout ve fázi před podáním žádosti). - veřejná konzultace informuje zúčastněné strany o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo trasu a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit, přičemž v příloze VI bodě 5 Nařízení jsou stanoveny minimální požadavky na konzultaci. Příloha VI bod 5): V rámci veřejné konzultace, která má být provedena před podáním dokumentace žádosti, příslušné strany minimálně: a) zveřejní informační leták v rozsahu maximálně 15 stran, který bude obsahovat jasný a výstižný nástin účelu a předběžný časový harmonogram projektu, vnitrostátní plán rozvoje sítí zohledňující alternativní možnosti, očekávané dopady včetně dopadů přeshraniční povahy a možná opatření ke zmírnění rizik, jež se zveřejní před zahájením konzultací; v informačním letáku se dále uvedou internetové adresy platformy pro transparentnost podle článku 18 a příručky postupů podle bodu 1; b) informují všechny dotčené zúčastněné strany o projektu prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 9 odst. 7 a jiných vhodných informačních prostředků; c) písemnou formou pozvou dotčené zúčastněné strany na zvláštní schůze, při nichž budou projednány problémy. poznámka: za příslušnou stranu ve smyslu aplikace ustanovení této přílohy a povinností z ní vyplývajících je považován předkladatel projektu. - Zpráva shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti bude předložena společně s návrhem dokumentací žádosti MPO (ve fázi ad 4) 17. V komplexním rozhodnutí vydávaném v povolovacím řízení musí být výsledky účasti veřejnosti zohledněny. - Předkladatel projektu provozuje a pravidelně aktualizuje internetové stránky k projektu o Nařízením požadovaném rozsahu a ke zveřejňování relevantních informací o projektu využívá rovněž dalších vhodné veřejně dostupné informační prostředky 18 - za vhodný informační prostředek lze považovat např. informační zprávu publikovanou v regionálním tisku/regionálních tiscích, které distribuční oblastí pokrývají území dotčené projektem. 17 Čl. 9 odst. 4 druhý odstavec Nařízení: Předkladatel projektu vypracuje před podáním dokumentace žádosti zprávu shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti, včetně činností, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení. Tuto zprávu předloží předkladatel projektu společně s dokumentací žádosti příslušnému orgánu. V komplexním rozhodnutí je třeba tyto výsledky řádně zohlednit. 18 Čl. 9 odst. 7 Nařízení: Předkladatel projektu nebo příslušný orgán, pokud to stanoví vnitrostátní právo, vytvoří a pravidelně aktualizuje internetové stránky o významné informace o projektu společného zájmu; na tyto stránky odkazují internetové stránky Komise a vyhovují požadavkům specifikovaným v příloze VI bodě 6. Obchodně citlivé informace jsou považovány za důvěrné. Předkladatelé projektů příslušné informace rovněž zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup. 11

12 Příloha VI, bod 6): Internetové stránky projektu obsahují minimálně: a) informační leták uvedený v bodě 5; b) netechnický a pravidelně aktualizovaný souhrn v rozsahu maximálně 50 stran, který bude odrážet aktuální stav projektu a v případě aktualizace jasně vyznačí změny v předchozích verzích; c) plánování projektu a veřejných konzultací s jasným uvedením dat a míst veřejných konzultací a jednání a předpokládaných předmětů relevantních pro tato jednání; d) kontaktní údaje s cílem získat úplný soubor dokumentace žádostí; e) kontaktní údaje za účelem předávání připomínek a námitek v průběhu veřejných konzultací. - Internetové stránky budou obsahovat také informace o podání oznámení o projektu a o uznání/neuznání projektu. Principy spolupráce 19 Ve chvíli kdy dochází k prodlení v nějaké fázi povolovacího procesu, tak předkladatel nebo dotčený orgán upozorní MPO v rámci jeho role v systému spolupráce, které následně vstoupí v jednání s příslušným dotčeným orgánem tak, aby příslušný správní akt byl vydán v termínech v souladu s Nařízením. Tento princip spolupráce platí jak pro postup před podáním žádosti, tak pro zákonný povolovací postup. 19 čl. 8 odst. 3 písm. c) Nařízení: Systém spolupráce: přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každé jednotlivé rozhodnutí přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Sleduje dodržování časových lhůt dotčenými orgány. 12