POTENCIÁLNÍ DOPADY DOPORUČENÍ NLP II NA KONKURENCESCHOPNOST LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A NA STÁTNÍ ROZPOČET ČR ČÁST 1.

Transkript

1 POTENCIÁLNÍ DOPADY DOPORUČENÍ NLP II NA KONKURENCESCHOPNOST LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A NA STÁTNÍ ROZPOČET ČR ČÁST 1. Jiří Matějíček ÚHÚL Brandýs nad Labem Seminář Postup práce na realizace NLP II v roce 2013, H. Králové

2 OBSAH 1. Úvod 2. Doporučení KR 3. Metodický přístup 4. Konkurenceschopnost obecně 5. Konkurenceschopnost LH 6. Státní rozpočet a LH 7. Závěr 2

3 ÚVOD 3

4 ÚVOD - 1 Zadání MZe: Provedení vyhodnocení doporučení projednaných KR (legislativa, finanční nástroje, osvěta a poradenství, ostatní) v průběhu řešení NLP II z hlediska jejich potenciálních dopadů na konkurenceschopnost lesního hospodářství a na státní rozpočet ČR. Výchozí materiál: Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II (NLP II) (ÚHÚL Brandýs nad Labem, 2013) 4

5 Co se ukázalo? ÚVOD - 2 ZADÁNÍ VELMI ŠIROKÉ (OBECNÉ) NEBYLO NA CO NAVÁZAT PROBLÉM ČASOVÝ,KAPACITNÍ, INFORMAČNÍ aj. JAK SE K ZADÁNÍ POSTAVIT? Termín zpracování: únor 2013 Forma: studie STUDIE = výsledek možného 5

6 ÚVOD - 3 LESNICKÁ POLITIKA A EKONOMICKÝ PILÍŘ V NLP II MCPFE Štrasburk vychýlení k ekologickému pilíři Vídeň 2003 (Vídeňská rezoluce V2) korekce jednostranně zaměřené LH nevede k TUHL TUHL = ziskové LH 6

7 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ TUR Varšavská deklarace Lesy pro kvalitu života EKOLOGICKÝ EKONOMICKÝ SOCIO - KULTURNÍ W1: Lesy a voda W1: Lesy, dřevo a energie V1: Víceoborová spolupráce a NLP V4: Biologická rozmanitost lesů V2: Ekonomická životaschopnost TUHL H2: Zachováni biodiverzity lesů V5: Klimatické změny a TUHL V3: Sociální a kulturní rozměry TUHL L1: Socio-ekonomické aspekty TUHL L2: Pan-evropská kritéria, ukazatele směrnic na provozní úrovni pro TUHL H4: Adaptace lesů na klimatické změny S1: Monitoring lesních ekosystémů S2: Genetické zdroje H1: Trvale udržitelné hospodaření v lesích Evropy H3: Spolupráce se zeměmi v ekonomické transformaci S3: Databáze lesních požárů S4: Úprava hospodaření v horských lesích S5: Výzkum fyziologie stromů S6: Výzkum lesních ekosystémů

8 DOPORUČENÍ KR 8

9 DOPORUČENÍ KR Počet doporučení: L = 154, F = 124, 0 = 271 v NLP II z hlediska významu a složitosti značně nevyvážené formulace Pozn.: Úvodní slovo ředitele v Závěrech a doporučeních KR ze dne 19. prosince 2012 ( značně nesourodý materiál, složený z různě obsažných a různě přijatých doporučení. vágní formulace (bez konkrétního uvedení bližšího rámce směřování finanční podpory a jejího rozsahu - kvantifikace) např. finanční opatření: Vhodnou dotační politikou podporovat dosažení žádoucího stavu. chybí definování priorit NLP II, doporučení na rozpracování již existujících podkladů (největší multiplikační účinek ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví) 9

10 METODICKÝ PŘÍSTUP 10

11 METODICKÝ PŘÍSTUP -1 Etapy: Analýza závěrů a doporučení NLP II Agregace zjistitelných finančních požadavků z návrhu legislativních opatření z návrhu finančních opatření z návrhu informačních opatření Shromáždění dostupných informací (především pro numerickou kvantifikaci) Pokus o doplňování a kvantifikaci chybějících informací Výběr a posouzení kalkulačních vstupů Varianty řešení nebyly zvažovány 11

12 METODICKÝ PŘÍSTUP - 2 Členění opatření podle KA NLP II Zaměření jen na konkurenceschopnost LH jako výrobního odvětví LH v rámci domácí ekonomiky a ne LH v rámci lesnicko-dřevařského sektoru ČR (správné komplexní řešení) Posouzení vlivu opatření NLP II stanovení referenční úrovně dostupné ukazatele (cenový vývoj vs změny ve struktuře výroby) 12

13 METODICKÝ PŘÍSTUP - 3 jednotný přístup k provedení požadovaných vyhodnocení poukázaní na problémy s kvantifikací dat a ekonomickým vyjádřením efektů (např. nedostatečnost ekonomických podkladů, nedostatečný výzkum v minulosti i v současnosti), navrhnutí vhodných ukazatelů a metodik měření a požadovaného druhu hodnocení, identifikace oblastí s potřebou systematického sledování stavu, kterým nebylo možné se blíže věnovat, STUDIE = výchozí materiál pro další zpřesňování a doplnění informací, resp. pro další podobně zaměřené práce ve specializovaných oblastech nebo zaměřené na komplexní řešení (např. analýza statistických dat, analýza informací z trhu, analýza vlastních modelů apod.), jež nejsou z různých důvodů v daný okamžik k dispozici, 13

14 METODICKÝ PŘÍSTUP - 4 Způsoby posouzení potenciálních dopadů na konkurenceschopnost LH lze vyjádřit např. formou numerické kvantifikace slovním komentářem s věcnou argumentací 14

15 METODICKÝ PŘÍSTUP - 5 INFORMAČNÍ ZDROJE časová náročnost shromažďování vstupních informací, které nelze získat běžným postupem z veřejných zdrojů (statistiky) neexistence podrobněji koncipovaného ekonomického monitoringu v odvětví LH zaměřeného i na další sociálně ekonomické vazby polyfunkčnost LH neexistence potřebné datové základny (údaje z IDC nebo výsledky průniku grafických vrstev GIS většinou nepostačují pro objektivní kalkulace) nedostatek řešitelských kapacit pro podrobnější analýzu celého lesnicko-dřevařského sektoru a dalších návazností neexistence zkušeností s metodami hodnocení konkurenceschopnosti lesnických subjektů (problém měření dopadu realizace opatření změnou vhodného ukazatele viz např. vliv LH na rozvoj venkova atd.) 15

16 Data ČSÚ Národní účty (ESA 95) Data MF makroekonomický model statistický model národního hospodářství Ekonomické účty pro lesnictví a těžbu dřeva (Integrované environmentální a ekonomické účetnictví pro lesy) IEEAF Integrated Environmental and Economic Accouting for Forests Evropský systém účtů ESA 1995 Státní a resortní statistické výkazy ČSÚ + MZe Statistika různá Počty ekonomicky činných subjektů podle odvětví (NACE) daňová výtěžnost lesů - lesnictví a těžba: DPH, daň z příjmů PO a FO, daň spotřební (PHM), daň silniční atd. Data ÚHÚL (IDC) Data MZe OPRL NIL Zelená zpráva Věstníky MZe Podklady pro Program rozvoje venkova Další podklady METODICKÝ PŘÍSTUP 6 INFORMAČNÍ ZDROJE LČR, MŽP, PGRLF, VÚLHM. závěrečné zprávy (např. Kvantifikace objemu náhrad ekonomické újmy za omezení hospodaření na lesních plochách ve zvláště chráněných územích,matějíček 2003) 16

17 METODICKÝ PŘÍSTUP 7 TĚŽIŠTĚ POZORNOSTI Ekonomická životaschopnost a konkurenceschopnost se odvíjí od ekonomicko-sociálních aspektů trvale udržitelného hospodaření v lesích (TUHL) : nabídky a poptávky, výnosů a nákladů kompenzací a dotací, daní, pracovních příležitostí, inovací, diverzifikace výroby a snižování rizika, iniciativy a motivace, úrovně řízení 17

18 KONKURENCESCHOPNOST OBECNĚ 18

19 KONKURENCESCHOPNOST Co je to konkurenceschopnost? 18 pojetí konkurenceschopnosti nutno předem identifikovat, jaké pojetí se prezentuje! Podle EU: LH (nebo jiné odvětví) je konkurenceschopné, když: je ziskové a založené na tržních výnosech, poskytuje produkty požadované spotřebiteli, se může dynamicky přizpůsobovat tržním změnám. Podpora příjmů vlastníků lesa (či farmářů) ze strany státu může pomoci přežít, ale takové přežití není založeno na konkurenceschopnosti! Podle OECD: schopnost společností a odvětví, regionů, národů a nadnárodních celků generovat relativně vysoké úrovně příjmů z výrobních faktorů, ale také schopnost jejich využití na udržitelné úrovni v současném konkurenčním prostředí. 19

20 Podstata konkurenceschopnosti spočívá v: zabezpečování vysoce kvalitních výrobků a služeb s vysokým podílem přidané hodnoty, splňující kritéria rostoucí poptávky spotřebitelů na domácích a mezinárodních trzích (KOVALČÍK a kol. 2009) musíme pracovat s ukazatelem přidané hodnoty v LH 20

21 KONKURENCESCHOPNOST Vícero dimenzí konkurenceschopnosti: konkurenceschopnost státu, konkurenceschopnost regionu, konkurenceschopnost odvětví (LH), konkurenceschopnost podniku, konkurenceschopnost produktu. 21

22 KONKURENCESCHOPNOST STÁTU Posuzování dle vývoje v 5 hlavních oblastech: Růstová výkonnost a stabilita Institucionální kvalita (kvalita života, kvalita státní správy, podmínky podnikání aj.) Strukturální konkurenceschopnost Inovační výkonnost Kvalita lidských zdrojů (pro kvalifikačně náročné práce, ve výzkumu a vývoji aj.) PORTER (1980) definoval 3 stadia konkurenceschopnosti: 1) země těží z laciné pracovní síly a přírodních zdrojů 2) zdrojem komparativních výhod se stává efektivnost výroby standardních komodit 3) výroba inovačních výrobků a poskytování služeb 22

23 KONKURENCESCHOPNOST REGIONU Schopnost regionu nabídnout vhodné podmínky pro fungování jednotlivých subjektů (především firem a jednotlivců). Faktory meziregionálních rozdílů: ekonomická struktura rozsah inovací dopravní dostupnost regionu kvalifikovanost pracovní síly Konkurenceschopnost regionu lze vyjádřit jen na základě komparativní analýzy, tedy porovnání s ostatními regiony 23

24 KONKURENCESCHOPNOST ODVĚTVÍ A PODNIKU Tvorba bohatství probíhá na PODNIKOVÉ a nikoliv odvětvové úrovni Jen růst podnikové konkurenceschopnosti vede k růstu odvětvové konkurenceschopnosti!!! Na úrovni podniku je k dispozici celá řada ukazatelů výkonnosti měření, časové řady, závěry 24

25 Konkurenceschopný podnik Dokáže v dlouhodobém časovém horizontu při vykonávání jednotlivých aktivit dosahovat zisku, stejně tak i udržet a rozšiřovat svoji pozici na domácím a zahraničním trhu (MÓDOS 2001) Kapacita produkce výrobků nebo objem služeb pro otevřený trh ve stejné době, kde podnik vytváří hodnotu, vytváří zisk z investovaného kapitálu, který se rovná nebo je vyšší než jeho náklady jiných příležitostí (CUERVO 1994) *** Konkurenceschopnost je jádrem úspěchu či neúspěchu podniků (PORTER 1993) Klíčem k úspěchu podniku je jeho řízení kvalita managementu. 25

26 Konkurenceschopnost podniků a funkce lesů Nedořešenou otázkou v LH, která výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost lesních podniků, stále zůstává ocenění veřejně prospěšných funkcí lesa a především akceptace tohoto ocenění prostřednictvím TRHU Pro lesní podniky tím, že tyto funkce zabezpečují, to znamená náklady vs ztráty na zisku z omezení svých hospodářských aktivit 26

27 KONKURENCESCHOPNOST PRODUKTU Za předmět lesnického marketingu můžeme považovat lesnické produkty, kterými jsou: Lesnické výrobky: (např. sortimenty surového dříví), které jsou předmětem trhu, a tedy komerčního zhodnocení Konkurence s jinými výrobky, stavebními materiály a jinými zdroji energie - úsilí o substituci neobnovitelných materiálů a energií Podíl LH na tématu Energeticky soběstačná obec Lesnické služby: (např. rekreační, environmentální, poutání uhlíku aj.), které dosud nejsou předmětem trhu a jsou společnosti poskytovány bezplatně Úspěch = vznik obchodních vztahů, nabídka atraktivních produktů 27

28 Konkurenční výhody a marketing Konkurenční výhody do produktu dodává proces inovačního a inovativního marketingu tak, aby byla zachována integrita prosperity v krocích: marketing inovace vyšší konkurenceschopnost vyšší prosperita 28

29 FAKTORY ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Makro úrovňové faktory Členství v Evropské unii Náklady na energie Přijetí eura Stabilita směnného kurzu Kvalita dopravní infrastruktury Odvětvové faktory Náročnost zákazníka Dostupnost kvalifikovaných a zkušených manažérů Podstata konkurenční výhody Nabídka adekvátní vzdělané pracovní síly Existence rozvinutých odběratelských odvětví Vnitropodnikové faktory Profesionalita managementu Kvalita řízení podniku Orientace na snižování nákladů (ceny produkce) Efektivnost podnikového vedení Rozsah využívání komunikačních technologií 29

30 UKAZATELE EFEKTIVNOSTI Analýzy vztahu mezi konkurenceschopností a efektivností podniku Členění přístupů: makroekonomické přístupy agregované údaje. Porovnávají se skupiny podniků, resp. jednotlivá odvětví nebo země navzájem, mikroekonomické přístupy porovnání jednotlivých podniků navzájem. 30

31 METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI Statické metody Podnikový efekt, Porovnávání nákladů, Porovnávání zisku, Rentabilita investice, Účetní rentabilita kapitálu, Doba návratnosti, Bod zvratu, Komerční životaschopnost projektu, Metoda konečné hodnoty. 31

32 METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI Dynamické metody Podnikový efekt, Doba návratnosti, Komparace nákladů, Metoda diskontních nákladů, Rentabilita investice, Čistá současná hodnota, Vnitřní výnosové procento, Index rentability, Diskontní doba splatnosti. 32

33 UKAZATELE KONKURENCESCHOPNOSTI Skupiny ukazatelů pro měření a hodnocení konkurenceschopnosti Konkurenceschopnost a ekonomická životaschopnost Efektivnost a výkonnost Přidaná hodnota Vývoj v měření a řízení výkonnosti od *** a) tradičních přístupů (zisk, rentabilita, cash flow) k b) moderním přístupům (měření hodnoty pro vlastníky a akcionáře -VBM) 33

34 UKAZATELE KONKURENCESCHOPNOSTI Produkce HDP LH a důchod Tržby a výnosy v LH Náklady LH Daně, úvěry Investice Pracovní síla Podpora LH z veřejných zdrojů Kompenzace škod Intenzita využívaní výrobních faktorů Ekonomické nástroje (daně, úvěry, odvody za vynětí, pokuty a sankce, náhrady škod) Rentabilita (ukazatele ziskovosti) Hrubá rentabilita celkového kapitálu: (HV před úroky a zdaněním / Celkový kapitál) 100 Čistá rentabilita celkového kapitálu: (HV po zdanění bez úroků / Celkový kapitál) 100 Rentabilita vlastního kapitálu: (HV / Vlastní kapitál) 100 Rentabilita aktiv: (HV / Celková aktiva) 100 Rentabilita nákladů: (HV / Náklady) 100 Rentabilita tržeb: (HV / Tržby) 100 Solventnost: (Cash flow / Dlouhodobé a krátkodobé závazky finanční účty) Platební neschopnost: Závazky / Pohledávky 34

35 POTENCIÁLNÍ DOPADY NA KONKURENCESCHOPNOST LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ (příspěvek jednotlivých doporučení dle KA) 35

36 VYHODNOCENÍ KLÍČOVÝCH AKCÍ A MOŽNÉ DOPADY Pracovní postup zpracování doporučení: 1. krok vynechání opatření bez očekávaných zvýšených nákladů, s řešitelností v rámci stávajících rozpočtů lesnických institucí 2. krok - vyřazení opatření bez možnosti vlastní kvantifikace 3. krok zjištění věcně stejných a podobně formulovaných (duplicitních) doporučení 4. krok posouzení konkrétnosti navržených opatření (možnosti kvantifikace) dle otázky: KDO, CO, DOKDY, ZA KOLIK, JAKÝM ZPŮSOBEM? 5. krok dopady na konkurenceschopnost Vztah stát a lesnické subjekty (daně, podpory) Pozitivní multiplikační efekt (škody zvěří, MFL, vyšší využití dřeva, zalesňování zem.půd, VaV, celoživotní vzdělávání, poradenství, sdružování..) Kalkulace potenciálních dopadů 36

37 POZNÁMKA K DOPORUČENÍM Nedostatečná pozornost fungování LDS vývoz surového dříví z ČR (pozn.: nikde v NLP II se nevolá po snížení vývozu surového dříví rozvoj venkova a využití domácího potenciálu lesů), využívání výrobků ze dřeva jako hlavního produktu LH se všemi souvislostmi na tvorbu přidané hodnoty, zaměstnanost, pracovní příjmy, rozvoj venkova apod., vazba LH na malé a střední dřevozpracující podniky na venkově, neexistence návrhu na vyhotovení komplexního systému celoživotního vzdělávání pracovníků LH (viz Rakousko Ort, Ossiach). 37

38 Pokračování v druhé části... 38