FUNKČNÍ PROFIL MLADÝCH TRÉNOVANÝCH SPORTOVCŮ*
|
|
- Josef Černý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 4, p FUNKČNÍ PROFIL MLADÝCH TRÉNOVANÝCH SPORTOVCŮ* FUNCTIONAL PROFILE OF YOUNG TRAINED ATHLETES VÁCLAV BUNC, PAVEL HRÁSKÝ, JIŘÍ BALÁŠ, MARIE SKALSKÁ Laboratoř sportovní motoriky Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN Základním problémem tréninku mladých sportovců je propojení kondičního a dovednostního tréninku. Je zřejmé, že zvýšení fyzické kondice bude užitečnější, pokud se reflektuje ve zlepšení dovedností a závodní způsobilosti. Biologické charakteristiky spolu s tréninkovým systémem se zdají být nejdůležitější pro sportovní úspěch v dospělém věku. Tento je významně závislý na identifikaci talentů sportu a na aplikovaném tréninkovém procesu, který musí odrážet biologický vývojový stav sportovce. Nejvíce údaje máme o funkčních předpokladech sportovního výkonu. Dalším problémem u mladých sportovců je určení skutečného (biologického) stavu sportovců, které je nezbytné pro interpretaci zátěžového testu. Pro určení aktuálního stavu rozvoje lze využít tělesné složení (BC). Na základě našich výsledků uvádíme základní parametry BC a fyziologické charakteristiky pro úspěch ve vybraných sportech jak u chlapců, tak i u dívek. Stejně u jiných sportovních disciplín, kde fyziologické předpoklady hrají důležitou roli, nejsou tyto údaje jediným prediktorem závodní výkonnosti. Nicméně tyto standardy jsou nezbytnou, ale nikoliv postačující podmínkou pro úspěch v závodě. Tyto parametry hrají rozhodující roli při výběru talentů pro konkrétní sportovní disciplíny. Klíčová slova: mladí sportovci, chlapci a děvčata, funkční charakteristiky, vývoj, biologický a chronologický věk, laboratorní a terénní testování. ABSTRACT The basic problem of young athletes training is a connecting of fitness and skill training. It is likely that an increase in fitness level will be more useful if there is an improvement in the athlete s skill and the race sense. ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ * Studie vznikla s podporou Výzkumného záměru MŠMT ČR a PRVOUK P Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
2 The biological characteristics together with training system seem to be the most important for sports success in adult age. This is strongly dependent on an identification of sport talent, and on an imposed training process which must reflects the biological development state of subjects. The most details were collected about physiological characteristics of sports performance. The other basic problem in young athletes is a determination of actual (biological) state of subjects which is necessary for interpretation of exercise testing. Body composition (BC) may be used as a criterion of their development state. According to our results and we present the basic physiological predispositions for success in some sports in both boys and girls. As in other sports events where the physiological predispositions play the important role, these data are not the sole predictor of racing success. Nevertheless these standards are necessary but not sufficient conditions for success in race. These data play a decisive role in the selection of talent for the particular sports event. Key words: young athletes, boys and girls, functional characteristics, development, biological and chronological age, laboratory and field testing. ÚVOD I když se poslední dobou spíše setkáváme s klesajícím zájmem o pohybové aktivity na straně jedné, na straně druhé v důsledku celé řady nových sportů roste počet mladých sportovců a spolu s tím i nároky na ně kladené. Je dobré si uvědomit, že vrcholoví mladí sportovci tvoří jen malou část těch, kteří mají pravidelný pohybový režim trénují. Dispozice pro vrcholový sport má podle současných poznatků cca 3 % jedinců v populaci (Bunc, 1989). Otázkou je, zda jsme schopni tyto talentované jedince spolehlivě a včas identifikovat. Rozhodující předpoklady sportovního výkonu technika, taktika a kondice jsou spolu navzájem vázány a vzájemně se ovlivňují. Nejvíce informací je shromážděno o kondičních předpokladech a kondiční přípravě, méně již o technických a taktických předpokladech pohybového výkonu. Řada v současnosti využívaných postupů nebo metod již v mnoha případech neodpovídá současným poznatkům. Přesto však jejich znalost může významným způsobem přispět k rozvoji současné teorie i praxe pohybového nebo sportovního tréninku. Kondiční předpoklady lze shrnout do tří skupin: morfologické a antropometrické (především tělesné dimenze a složení těla); svalová síla, vytrvalost a výkon (často určovaných pomocí motorických testů v terénních či laboratorních podmínkách) a aerobní a anaerobní zdatnost (především charakterizovanou pomocí maximální spotřeby kyslíku a anaerobní charakterizovanou laktátem nebo proměnnými, které mohou popisovat anaerobní produkci energie) (Maud & Foster, 1995). Většinu z těchto proměnných lze stanovovat na základě testů realizovaných v laboratoři nebo v terénu za využití submaximálních nebo maximálních intenzit zatížení. Výhody submaximálních zatížení jsou spojeny s nižší závislostí na sportovcově motivaci, s většími změnami sledovaných parametrů v závislosti na použitém tréninku a s vyšší diferenciací u podobně trénovaných jedinců. Typickým příkladem submaximálních intenzit zatížení je anaerobní práh (Bunc, 1989). Výhody testování s využitím 96 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
3 maximálních intenzit zatížení jsou spojeny především s hodnocením síly nebo rychlostních předpokladů, případně se stanovením funkční kapacity organismu. Aktuální motorický výkon i aktuální úroveň zdatnosti jedince, je vždy určena průnikem jeho genetických dispozic a absolvovaného tréninku. V reálu je velmi obtížné tyto skupiny předpokladů od sebe rozlišit (Malina & Bouchard, 1991). Sledování míry genetického vlivu na tělesné dimenze potvrzuje jejich významné genetické ovlivnění, i když existuje mnoho výjimek. Srovnávací studie u jednovaječných dvojčat a dvojčat dvojvaječných naznačují, že genetické ovlivnění dětské výšky, stejně jako výšky v dospělosti je přibližně 60 % (Rowland, 1996). Rozvoj fyziologických proměnných u rostoucího jedince reflektuje jeho biologické zrání. Mechanismy, které urychlují biologické zrání, jsou různorodé, komplexní a nelze je jednoduše vysvětlit (Malina a Bouchard, 1991). Vzhledem k tomu, že úroveň fyziologického zrání je obtížné určit, hledají se substituční markery, pomocí nichž lze určit biologický věk. Ideální ukazatel biologického věku by měl být: snadný, bezpečný a dostatečně přesný, úzce spojený s rozvojem fyziologických proměnných, vhodný a použitelný pro všechny věkové skupiny. Bohužel marker vyhovující všem výše uvedeným požadavkům dosud nebyl nalezen. Chronologický věk není spolehlivým ukazatelem biologické zralosti. Použití morfologických markerů jako jsou výška a hmotnost má omezenou hodnotu, vzhledem k velké interindividuální variabilitě těchto proměnných. V současnosti se ukazuje jako velmi nadějné pro určení biologického věku hodnocení poměru extracelulární a intracelulární hmoty (ECM/BCM) (Bunc et al., 2001). Chceme-li posuzovat funkční předpoklady mladých sportovců, je třeba hodnotit jak aerobní a anaerobní předpoklady, tak i předpoklady silové a rychlostní. Genetický vliv je vyšší u rychlostních a silových předpokladů. Tyto proměnné se mohou zlepšit v důsledku tréninku o cca 20 %. Aerobní předpoklady nejsou tak silně geneticky závislé a mohou být zlepšeny o 30 a více procent (Bassett, Howley, 2000). Z tohoto hlediska má rozhodující vliv na úspěch v daném sportu včasná identifikace talentu, tedy určení funkčních norem pro daný biologický věk subjektu, který je zásadní pro úspěch v dospělosti. Pravděpodobnost úspěchu výběru talentů se snižuje s klesající věkem a před pubertou (do věku přibližně 12 let u dívek a 14 let u chlapců) je nižší než 50 % (Bunc, 1989; Malina & Bouchard, 1991). Rozvoj dovedností a periferních fyziologických adaptací potřebných pro optimální výkon v sportovních disciplínách, je podmíněn mimo jiné i specifickým tréninkovým zatížením (Holly et al., 1986; Kohrt, O Connor & Skinner, 1989). Primárním faktorem úspěchu aplikovaného tréninku je schopnost udržet vysokou míru energetické náročnosti použitého zatížení po delší časové období. Tréninkem vyvolané fyziologické adaptace prakticky ve všech systémech těla umožňují sportovci, aby byl úspěšný. Aerobní kapacita charakterizovaná pomocí spotřeby maximální kyslíku, ekonomika pohybu a využití maximální funkční kapacity odrážejí integrovanou odpověď na tyto fyziologické adaptace (O Toole et al., 1987; O Toole & Douglas 1995). 97 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
4 Četné studie dokládají různě vysoké průměrné hodnoty maximální spotřeby kyslíku pro různé skupiny sportovců, které jsou jasně vyšší než hodnoty netrénované populace (Landers et al., 2000). U vytrvalostních disciplín hodnoty maximální spotřeby trénovaných jedinců dobře korelují s výkonem. Fyziologické adaptace, které odpovídají zlepšené maximální kyslíkové spotřebě, ovlivní i centrální kardiovaskulární systém, vyvolají zvýšení maximálního srdeční výdeje a okrajově se projeví i v metabolickém systému. Odrážejí se také ve zvýšení arterio-venózní O 2 diference. Kardiovaskulární, metabolické a neuromuskulární adaptace jsou hlavními fyziologickými proměnnými, které zlepšují ekonomiku pohybu (O Toole & Douglas, 1995). Ekonomiku pohybu lze charakterizovat pomocí energie potřebné k přenosu hmotnosti 1 kg po dráze 1 m C. Energii při pohybu lze pak popsat následovně (Bunc, 1989, Saunders et al., 2004) E = C*v + BMR kde C je koeficient energetické náročnosti pohybu udávaný v J.kg 1.m 1, v je rychlost pohybu v m.s 1, BMR je klidová energie potřebná k zajištění základních životních funkcí. Z výše uvedeného vztahu je pak možné stanovit maximální rychlost pohybu v max = (E max BMR)*C 1 Z tohoto vztahu vyplývá, že maximální rychlost pohybu závisí jak na aerobní a anaerobní kapacitě, tak na ekonomice pohybu technice pohybu (Bunc a Heller, 1989; diprampero et al., 1986). Celková energie potřebná na zajištění konkrétní pohybové činnosti je závislá na intenzitě a době trvání zatížení. Koeficient C je v pásmu submaximálních intenzit zatížení prakticky konstantní. Pro běh je C závislé na hustotě prostředí, čelním průřezu a také na tělesných dimenzích a na rychlosti pohybu (di Prampero et al., 1986; Saunders et al., 2004). Přímé měření E v průběhu reálné pohybové aktivity je značně komplikované. V praxi často využíváme pro stanovení energetické náročnosti spotřebu kyslíku (VO 2 ). V těchto případech se vyjadřuje C v ml.kg 1.min 1 nebo J.kg 1.m 1 a rychlost pohybu v m.min 1, energie je pak v běžně užívaných jednotkách ml.kg 1.min 1. Vztah mezi energií a rychlostí pohybu v lze pak vyjádřit ve tvaru (Bunc, 1989) VO 2 = C*v + VO 20 Je-li hrazení energetických požadavků převážně aerobní, lze energii při pohybové aktivitě vyjádřit jako frakci f z maximální spotřeby kyslíku ve tvaru fvo 2 max; v pásmu submaximálních intenzit zatížení pak platí fvo 2 max = C*v + VO 20 a rychlost pohybu lze z tohoto vztahu určit následovně v=(fvo 2 max VO 20 )*C 1 Fyziologické a biomechanické faktory ovlivňující C jsou detailně popsány např. Morganem et al. (1989), Bailey & Patem (1991) nebo Saundersem et al. (2004). Z pohledu biomechaniky představuje lidský pohyb přenos hmotnosti na definovanou vzdálenost. Energie potřebná na zajištění konkrétní pohybové činnosti je tím vyšší, čím vyšší je hmotnost jedince a čím delší je dráha, po které se pohybuje. 98 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
5 Protože celková hmotnost významně ovlivňuje realizaci pohybových aktivit, je žádoucí stanovit pro každou pohybovou aktivitu vhodnou hmotnost. Jedna z možností, jak lze tento proces realizovat, je určení tělesného složení. Při vlastním hodnocení se vychází z dvousložkového modelu tělesného složení (Heyward & Wagner, 2004): BM = FFM + BF kde BM je celková tělesná hmotnost (kg), FFM beztuková hmota (kg) a BF je hmotnost tuku (kg). Novější metody hodnocení tělesného složení umožňují posoudit nejen množství tělesného tuku a FFM, ale současně umožňují posoudit morfologii svalové hmoty (Bunc a kol., 2000; Bunc a Štilec, 2007; Heyward a Wagner, 2004). Beztukou hmotu lze dále popsat za využití molekulárního modelu jako součet mimobuněčné hmoty ECM a vnitrobuněční hmoty BCM. Pro potřeby posouzení předpokladů pro pohybovou zátěž je rozhodující stanovení BCM, která je součtem hmotnosti všech buněk, které utilizují kyslík (Heyward a Wagner, 2004). Extracelulární hmota je tvořena součtem extracelulárních tekutin ECW a extracelulárních pevných látek ECS. Protože absolutní hodnota FFM je závislá na celkové tělesné hmotnosti jedince, používá se pro hodnocení předpokladů pro pohybovou zátěž poměru ECM/BCM. Tento koeficient je pak možné normovat. Koeficient ECM/BCM je možné použít k hodnocení kvality svalové hmoty. Platí, že čím nižší je hodnota tohoto koeficientu, tím větší je množství BCM a tím lepší jsou předpoklady pro pohybové zatížení (Bunc & Skalská, 2012). Cílem této studie bylo: 1. Posoudit základní funkční a morfologické parametry mladých českých sportovců a sportovkyň. 2. Na základě těchto dat po doplnění údaji z literatury stanovit fyziologické standardy použitelné při identifikaci talentů. METODY V laboratoři na běhacím koberci o sklonu 5 % byly stupňovaným zatížením do subjektivního vyčerpání vyšetřeni trénovaní mladí sportovci i sportovkyně. Přehled sledovaných skupin spolu s vybranými antropometrickými parametry je uveden v tabulkách 1A a 1B. Sledovaní jedinci absolvovali dvě zatížení, každé v trvání 4 min, na běhátku o sklonu 0 %. Počáteční rychlosti běhu se pohybovaly v rozmezí 9 km.h 1 až 13 km.h 1 v závislosti na rychlostních předpokladech vyšetřovaných jedinců. Druhé zatížení bylo vždy o 2 km.h 1 vyšší. Stupňované zatížení začínalo na stejné rychlosti, jaká byla při druhé rozcvičce. Sklon byl 5 % a rychlost byla zvyšována o 1 km.h 1 až do okamžiku subjektivního vyčerpání. Všichni sledovaní sportovci byli výkonnostně nejlepší v dané věkové kategorii u nás v daném období. Pravidelně se zúčastňovali evropských nebo světových mistrovství své věkové kategorie. Všichni trénovali nejméně 6 dní v týdnu a intenzivně byli zatěžování nejméně 5 let; průměrný čas tréninkové jednotky se pohyboval mezi 60 až 120 min. Hmotnost byla zjišťována pomocí elektronické váhy bez bot a ve cvičebním úboru. Přesnost stanovení byla 0,1 kg. Výška byla měřena pomocí antropometrického měřiče s přesností 0,5 cm. Tělesné složení bylo zjišťováno pomocí celotělové multifrekvenční metody s použitím tetrapolární konfigurace elektrod, které byly umístěny podle doporučení výrobce na paži a na noze na pravé straně těla vleže. Vlastní měření 99 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
6 Tabulka 1A Průměry a směrodatné odchylky vybraných antropometrických parametrů u chlapců Věk (roky) Hmotnost (kg) Výška (cm) % tuku (%) ECM/BCM Triatlon (n = 91) 16,3±1,8 67,5±6,9 179,6±4,1 10,4±2,2 0,72±0,06 Vytrvalci (n = 29) 16,0±0,8 62,9±4,9 178,1±4,5 8,0±1,9 0,71±0,07 Střední tratě (n = 35) 16,4±1,1 64,2±4,1 179,5±4,0 9,0±2,0 0,70±0,09 Lyže běh (n = 41) 16,3±0,8 64,5±4,1 176,8±3,4 8,1±3,0 0,72±0,07 Lyže sjezd (n = 21) 16,1±0,6 69,5±3,2 177,8±3,1 12,3±3,4 0,71±0,05 Biatlon (n = 86) 16,4±0,7 66,2±3,8 179,3±3,2 9,4±2,7 0,72±0,08 Cyklistika (n = 15) 15,5±0,6 63,9±3,1 177,0±3,0 8,6±1,4 0,74±0,07 Fotbal (n = 98) 15,9±1,2 67,9±3,0 180,6±2,1 9,6±1,2 0,78±0,10 Basketbal (n = 17) 16,4±0,9 82,4±2,9 191,1±4,2 11,9±1,6 0,76±0,08 Squash (n = 16) 15,8±1,8 64,5±3,0 178,5±4,5 9,7±2,1 0,77±0,09 Tenis (n = 12) 15,9±1,5 66,5±2,7 179,1±3,7 10,2±2,2 0,70±0,06 Kanoistika (n = 37) 16,4±0,8 72,5±5,1 179,5±4,6 11,4±1,9 0,73±0,11 Plavání (n = 14) 16,3±0,9 71,6±3,5 182,3±3,2 12,0±2,4 0,74±0,10 Tabulka 1B Průměry a směrodatné odchylky vybraných antropometrických parametrů u děvčat Věk (roky) Hmotnost (kg) Výška (cm) % tuku (%) ECM/BCM Triatlon (n = 59) 16,1±1,1 59,3±3,6 169,3±2,0 12,5±1,9 0,74±0,08 Dlouhé tratě (n = 32) 16,1±0,9 54,8±1,9 167,3±2,1 9,4±1,3 0,73±0,10 Střední tratě (n = 33) 16,2±1,0 55,3±2,2 169,5±2,4 10,3±2,0 0,72±0,09 Lyže běh (n = 46) 16,4±1,1 58,2±1,9 171,2±2,1 9,5±1,4 0,72±0,08 Lyže sjezd (n = 19) 15,8±1,2 63,4±1,6 173,4±2,3 14,2±1,6 0,74±0,08 Biatlon (n = 41) 16,2±0,8 60,3±1,7 171,8±1,8 10,6±1,5 0,73±0,09 Cyklistika (n = 11) 16,1±0,8 55,4±2,4 168,3±1,9 11,1±1,7 0,74±0,09 Fotbal (n = 19) 15,9±0,7 54,3±2,1 165,3±1,7 13,0±1,9 0,80±0,08 Basketbal (n = 22) 16,0±0,8 71,3±2,6 182,1±1,9 14,2±2,1 0,83±0,07 Squash (n = 14) 15,3±0,8 55,4±5,0 167,2±4,0 14,5±2,0 0,86±0,10 Tenis (n = 11) 15,5±0,9 57,5±4,0 168,1±3,6 14,7±2,2 0,87±0,08 Kanoistika (n = 15) 15,5±0,8 63,7±5,2 172,3±4,1 12,8±1,6 0,76±0,08 Plavání (n = 13) 16,2±1,1 62,8±2,5 172,6±2,0 13,9±1,9 0,75±0,10 bylo provedeno multifrekvenčním bioimpedančním analyzátorem B.I.A. 2000M a byly použity predikční rovnice, které respektovaly nejen věk a pohlaví, ale i předpokládané množství a rozložení tělesného tuku. Tyto rovnice byly verifikovány pomocí DEXA metody (Bunc, 2001). Před vlastním měřením byla vždy kontrolována hydratace, pokud možná byl kontrolován příjem tekutin, v období konkrétního dne, kdy bylo měření realizováno. Informace byly získávány v rámci vstupní anamnézy. Hydratace byla kontrolována v období cca 2 hodin před vlastním měřením. 100 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
7 Kardiorespirační parametry byly měřeny v otevřeném systému diagnostickými aparaturami Jaeger, TEEM 100 nebo Cortex Metanalyzer. Rozdíly ve sledovaných parametrech různými diagnostickými prostředky byly menší než 3 %. Ventilace i koncentrace O 2 a CO 2 byly kontrolovány před každým měřením mechanickou pumpou a kalibračními plyny. Srdeční frekvence byla monitorována pomocí sporttesterů Polar. Sledovaná data byla tištěna v intervalech 20 nebo 30 s. Maximální hodnoty jsme počítali jako průměr ze dvou po sobě jdoucích nejvyšších hodnot. Koeficient energetické náročnosti běhu C byl počítán při nejvyšší intenzitě zatížení, kdy ještě platí lineární vztah mezi rychlostí běhu a intenzitou zatížení. Tato intenzita odpovídá anaerobnímu prahu v našem případě ventilačnímu prahu VT (Bunc et al., 1987). Pro neinvazivní stanovení anaerobního prahu existuje celá řada metod, které se liší hodnocenými parametry a tím i protokolem zatěžování. Jednu z nejčastěji používaných metod hodnotí nelineární vzestup ventilace ve vztahu k VO 2 nebo VCO 2. Kritériem stanovení VT je bod, kdy je porušena lineární závislost ventilace na VO 2 nebo VCO 2 (Bunc et al., 1987). Ventilační práh byl zjišťován pomocí dvousložkového likérního modelu za využití počítačového algoritmu jako průsečík dvou lineárních závislostí (Bunc et al., 1987). Krevní laktát byl stanovován ve třetí minutě po ukončení zatížení z arterializované krve odebrané z bříška prstu. Enzymatická metoda s využitím Boehringerovských setů byla užita pro stanovení koncentrace LA. Data jsou prezentována v tabulkách jako průměry a směrodatné odchylky. Konvenční statistické metody byly použity pro stanovení průměrů a směrodatných odchylek. Rozdíly byly hodnoceny pomocí nepárového t-testu a závislosti byly hodnoceny korelační analýzou. Hladina významnosti byla na úrovni p < 0,05. VÝSLEDKY Vybrané antropometrické parametry spolu s hodnotami koeficientu SCM/BCM pro chlapce jsou v tabulce 1A a pro děvčata v tabulce 1B. Procento tuku bylo významně vyšší u děvčat než u chlapců stejného sportovního zaměření (p < 0,05). Nejnižší hodnoty byly nalezeny u vytrvalostně orientovaných sportů. Naopak u silově zaměřených bylo procento tuky významně vyšší. Nejnižší hodnoty ECM/BCM poměru nacházíme u sportů, kde rozhodujícím předpokladem je síla střední tratě, kanoistika a sjezdové lyžování. Tabulka 2A uvádí hodnoty vybraných funkčních parametrů u chlapců a tabulka 2B u děvčat. Nenašli jsme signifikantní rozdíly ve sledovaných parametrech u vytrvalostně orientovaných sportů podobně, jako nejsou významné rozdíly mezi parametry u her, kanoistiky plavání. Hodnoty maximální spotřeby kyslíku jsou u sportů vytrvalostního charakteru významně vyšší než u zbývajících sportů (p < 0,05). Podobně je tomu u maximální rychlosti běhu. Ventilace až na vytrvalce, squashisty a tenisty je prakticky homogenní a u ostatních sportů je oproti posledně uvedeným významně vyšší (p < 0,05). Průměrné hodnoty vybraných funkčních parametrů na úrovni VT u chlapců jsou uvedeny v tabulce 3A. Ve stejné tabulce jsou uvedeny i hodnoty koeficientu 101 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
8 Tabulka 2A Průměry a směrodatné odchylky vybraných maximálních funkčních parametrů stanovené na běhacím koberci o sklonu 5 % u děvčat VO 2 max.kg 1 (ml) V max (l.min 1 ) v max (km.h 1 ) LA max (mmol.l 1 ) Triatlon (n = 91) 71,9±5,9 137,6±15,7 18,8±1,3 12,8±2,1 Vytrvalci (n = 29) 74,8±3,6 121,6±12,4 19,0±0,8 12,6±1,8 Střední tratě (n = 35) 69,7±4,5 138,7±16,7 19,1±0,9 13,4±2,0 Lyže běh (n = 41) 76,9±2,3 147,1±8,9 19,6±0,5 13,6±1,4 Lyže sjezd (n = 21) 57,3±2,3 149,2±5,9 14,6±0,6 12,0±1,2 Biatlon (n = 86) 75,3±2,7 145,5±9,1 18,8±0,6 13,5±1,6 Cyklistika (n = 15) 68,4±5,2 132,3±12,6 18,1±0,7 13,3±1,7 Fotbal (n = 98) 60,9±2,9 127,5±9,6 17,6±0,7 12,6±1,9 Basketbal (n = 17) 56,2±1,9 142,5±10,4 16,8±0,9 12,4±1,6 Squash (n = 16) 58,9±8,5 106,2±12,8 17,0±0,9 13,4±0,8 Tenis (n = 12) 57,5±5,2 109,5±9,6 16,5±0,8 13,1±1,2 Kanoistika (n = 37) 62,2±3,0 137,4±18,1 17,8±0,8 12,9±1,2 Plavání (n = 14) 63,5±3,1 148,6±18,7 17,5±0,8 11,8±2,4 Tabulka 2B Průměry a směrodatné odchylky vybraných maximálních funkčních parametrů stanovené na běhacím koberci o sklonu 5 % u děvčat VO 2 max.kg 1 V max v max LA max (ml) (l.min 1 ) (km.h 1 ) (mmol.l 1 ) Triatlon (n = 59) 61,9±2,4 126,6±13,0 15,7±0,6 12,7±1,2 Dlouhé tratě (n = 32) 65,7±2,6 119,3±12,4 16,4±0,6 12,5±1,6 Středná tratě (n = 33) 62,3±2,1 118,6±12,7 16,4±0,8 13,7±2,4 Lyže běh (n = 46) 66,5±2,3 119,1±8,6 16,3±0,9 13,3±2,0 Lyže sjezd (n = 19) 49,7±2,1 108,1±8,6 13,5±0,7 12,0±0,8 Biatlon (n = 41) 64,7±2,0 117,5±9,1 16,0±0,9 13,0±1,8 Cyklistika (n = 11) 59,8±2,0 116,2±12,9 15,4±0,8 12,9±1,8 Fotbal (n = 19) 50,6±1,6 94,1±7,8 14,7±0,6 12,1±1,2 Basketbal (n = 22) 48,9±1,8 109,5±6,4 14,3±0,7 12,0±1,8 Squash (n = 14) 53,4±5,7 86,8±6,0 14,5±0,9 13,0±0,7 Tenis (n = 11) 52,9±3,2 90,8±8,4 14,3±0,8 13,1±1,0 Kanoistika (n = 15) 51,8±2,3 120,3±11,8 15,6±0,9 13,0±1,6 Plavání (n = 13) 57,9±2,2 133,4±14,8 15,2±0,5 11,7±2,4 energetické náročnosti běhu C. Tabulka 3B obsahuje tytéž hodnoty děvčat. Hodnoty koeficientu C jsou u chlapců nevýznamně nižší než u děvčat. Nejnižší hodnoty C nacházíme u sportů, kde podmínkou úspěšného výkonu je dobrá technika běhu běžci a běžkyně na střední tratě. U vytrvalostně orientovaných sportovců nacházíme nevýznamný vztah mezi sportovní výkonností a ventilací i laktátem jak u chlapců, tak i u děvčat. Naopak nacházíme významný vztah mezi sportovní výkonností a maximální spotřebou 102 Kinantropologie_2013_4.indd :20:20
9 Tabulka 3A Průměry a standardní odchylky vybraných funkčních proměnných na úrovni VT a koeficientů energetické náročnosti (běhátko o sklonu 5 %) u chlapců VO 2.kg 1 (ml) % VO 2 max.kg 1 (%) v (km.h 1 ) % v max (%) C (J.kg 1.m 1 ) Triatlon (n = 91) 59,5±4,9 82,7±2,1 15,4±1,5 81,9±2,6 3,74±0,13 Vytrvalci (n = 29) 62,8±4,5 83,9±2,9 16,1±1,8 84,7±2,3 3,70±0,11 Střední tratě (n = 35) 57,8±4,2 82,9±2,7 16,2±2,0 84,9±2,0 3,69±0,10 Lyže běh (n = 41) 64,4±2,8 83,7±1,9 15,8±0,7 80,6±1,1 3,74±0,09 Lyže sjezd (n = 21) 45,0±2,2 78,6±1,2 11,9±0,7 81,4±1,3 3,84±0,07 Biatlon (n = 86) 62,4±2,1 82,8±1,6 15,1±0,6 80,3±1,0 3,75±0,09 Cyklistika (n = 15) 57,0±5,1 83,3±2,3 14,9±1,2 82,5±2,9 3,80±0,12 Fotbal (n = 98) 48,6±3,1 79,8±2,6 13,8±0,9 80,4±1,6 3,76±0,10 Basketbal (n = 17) 44,2±1,0 78,6±2,0 12,8±0,8 76,3±2,0 3,90±0,11 Squash (n = 16) 46,6±1,9 79,2±1,6 13,4±0,5 78,8±2,3 3,84±0,12 Tenis (n = 12) 45,2±2,1 78,6±2,4 13,2±0,6 80,0±2,1 3,87±0,10 Kanoistika (n = 37) 49,4±3,1 78,9±2,0 14,1±0,5 79,3±2,4 3,86±0,14 Plavání (n = 14) 50,4±3,7 80,3±2,2 14,2±1,8 81,1±1,9 3,84±0,09 Tabulka 3B Průměry a standardní odchylky vybraných funkčních proměnných na úrovni VT a koeficientů energetické náročnosti (běhátko o sklonu 5 %) u chlapců VO 2.kg 1 % VO 2 max.kg 1 v % v max C (ml) (%) (km.h 1 ) (%) (J.kg 1.m 1 ) Triatlon (n = 59) 51,4±2,9 83,1±1,9 13,2±0,8 84,0±1,9 3,71±0,13 Dlouhé tratě (n = 32) 54,3±3,4 83,7±2,0 13,8±1,0 84,3±2,1 3,71±0,09 Středná tratě (n = 33) 51,6±2,7 82,9±2,3 13,7±1,2 83,7±2,2 3,70±0,10 Lyže běh (n = 46) 55,2±2,8 83,0±2,0 13,6±1,3 84,0±2,1 3,74±0,09 Lyže sjezd (n = 19) 38,8±1,8 78,0±1,2 13,6±1,3 11,2±2,1 3,81±0,09 Biatlon (n = 41) 53,1±2,2 82,1±1,7 12,8±1,2 80,0±1,8 3,76±0,08 Cyklistika (n = 11) 49,7±2,9 83,1±2,4 12,6±0,9 82,0±2,5 3,82±0,08 Fotbal (n = 19) 39,6±1,8 78,1±1,6 11,7±0,6 79,8±2,0 3,84±0,07 Basketbal (n = 22) 38,0±1,7 77,6±1,8 11,3±0,7 79,2±1,8 3,86±0,08 Squash (n = 14) 42,6±1,6 79,7±1,6 11,9±0,9 82,1±1,9 3,82±1,00 Tenis (n = 11) 41,8±2,0 79,0±1,9 11,7±0,8 81,8±2,2 3,85±0,09 Kanoistika (n = 15) 41,0±2,4 79,1±1,8 12,4±1,1 79,8±2,0 3,84±0,09 Plavání (n = 13) 46,8±3,0 80,9±1,7 12,4±1,1 81,5±2,0 3,86±0,10 kyslíku vyjádřenou v in ml.kg 1.min 1 (u chlapců se koeficient korelace pohybuje v rozmezí 0,631 až 0,811, u děvčat od 0,706 do 0,875; p < 0,01), maximální rychlostí běhu na běhacím koberci (u chlapců od 0,598 do 0,805 a u děvčat od 0,656 do 0,872; p < 0,01) a rychlostí běhu na úrovni VT (u chlapců od 0,563 do 0,821 a u děvčat od 0,714 do 0,784; p < 0,01). 103 Kinantropologie_2013_4.indd :20:21
10 DISKUSE Při porovnávání základních antropometrických údajů mladých vytrvalostně orientovaných sportovců s mladými hráči stejného věku nacházíme mimo basketbalistů podobné hodnoty tělesné výšky. Nejvyšší hmotnost byla nalezena u nejvyšších sportovců (basketbalisté a basketbalistky). U jiných vytrvalostně orientovaných sportovců je hmotnost nižší u těch, kteří mají delší dobu trvání sportovního výkonu vytrvalci oproti kanoistům a plavcům. Příčinu je nutné hledat ve vyšších nárocích na sílu při realizaci výkonu, a tudíž i ve větším množství svalové hmoty (Bassett, Howley, 2000). Průměrná hmotnost tuku u děvčat je větší než u chlapců zhruba od 10. roku věku. Tyto rozdíly narůstají v pubertě, kdy u dívek dochází k významnému vzestupu tukové tkáně. Procento tělesného tuku pomalu klesá během raného dětství u obou pohlaví až do období prvních růstových spurtů (Malina, Bouchard, 1991). S nástupem puberty dochází u děvčat k progresivnímu nárůstu tukové tkáně, který pokračuje i v průběhu dospívání. Chlapci naopak vykazují mírný nárůst relativního množství tuku v pozdním prepubertálním věku; procento tělesného tuku pak pomalu klesá, což odráží rozvoj FFM v pubertě. V důsledku toho děvčata mají větší procento tělesného tuku než chlapci po celé dětství počínaje věkem zhruba 3 4 roky. V pozdní dospělosti má průměrné děvče asi o 50 % vyšší relativní tučnost než její protějšek (Malina, Bouchard, 1991). Hodnoty maximální spotřeby kyslíku vztažené na kg hmotnosti jsou typické pro sportovce s vysokými vytrvalostními předpoklady (Astrand a Rodahl, 1986; Maud a Foster, 1995; Rowland, 1996; Thevenet et al., 2008). Jak specifická svalová hmota, tak i oxidativní kapacita pracujících svalů vzrůstá v důsledku specifického pohybového tréninku a tak VO 2 max.kg 1 reflektuje aktuální specifické předpoklady pro vytrvalostní zátěž. Maximální spotřeba kyslíku trénovaných sportovců je obecně vyšší v zátěžových pracovních situacích, což umožňuje optimální využití specificky trénovaných svalových vláken (Wilmore a Costill, 1994). Toto pak může být rozhodující příčinou v běžecké VO 2 max.kg 1, jestliže srovnáváme sportovní výsledky (běžecké sportovní výsledky) specialistů na střední tratě, cyklisty a plavce (Thevenet et al., 2008). Maximální spotřeba kyslíku je rutinně využívána k posouzení vytrvaleckého výkonu. Je faktem, že úspěšná výkonnost ve vytrvalostních běžeckých disciplínách je primárně připisována VO 2 max.kg 1. Na druhé straně je třeba vždy při posuzování předpokladů pro vytrvalostní výkon vedle spotřeby kyslíku uvádět i zvládnutý pohybový výkon (Bunc, 1989; Thevenet et al., 2008). Platí, že maximální spotřeba kyslíku je nutným, nikoliv postačujícím předpokladem vytrvalostního výkonu. Toto je potvrzeno množstvím studií, které nacházejí vysoce signifikantní vztahy mezi spotřebou kyslíku vztaženou na kg hmotnosti a vytrvaleckým výkonem (Astrand & Rodahl, 1986; Bunc, 1989; Dengel et al., 1989; O Toole, Douglas, 1995). Rozsah VO 2 max.kg 1 u našich sledovaných mladých vytrvalostně orientovaných sportovců je relativně velký a tyto hodnoty jsou nevýznamně nižší než hodnoty získané u dospělých stejného sportovního zaměření. V praxi to znamená, že maximální spotřeba nebude rozhodující při vysvětlování rozdílů mezi mladými a dospělými vytrvalci. Rozhodující se ukazují specifické rychlostní předpoklady, které lze získat jen po letech vysoce intenzivního vytrvaleckého tréninku (Bunc, 1989). Maximální spotřeba kyslíku je jednou z nutných a nikoliv postačujících podmínek dosažení nejvyšší sportovní 104 Kinantropologie_2013_4.indd :20:21
11 výkonnosti. Pro vlastní vytrvalecký výkon je rozhodující netto spotřeba, tedy spotřeba, která zajišťuje konkrétní pohybový výkon. Na druhou stranu je nutné připomenout, že není mnoho substitučních parametrů, které jsou schopny kompenzovat nízkou nebo sníženou hodnotu VO 2 max.kg 1 při realizaci vrcholných vytrvaleckých výkonů. Samotná vysoká hodnota spotřeby kyslíku ještě neznamená automaticky vysokou sportovní výkonnost, protože technika pohybu, odolnost vůči např. prohlubující se acidóze, nastupující únavě spolu s psychickými parametry ovlivňuje jak pozitivně, tak i negativně aktuální sportovní výkon. Jak jsme již dříve uvedli, je charakterizování vytrvalostních předpokladů pouze pomocí VO 2 max.kg 1 nedostatečné a vždy je nutné tento parametr doplnit údajem o současně zvládnutém pohybovém výkonu. Literatura, která se zabývá problematikou fyziologických charakteristik elitních mladých vytrvalců se shoduje na tom, že podmínkám dosažení vrcholné výkonnosti chlapců ve věku 16 let je VO 2 max.kg 1 vyšší než 75 a u děvčat stejného věku alespoň 68 ml.kg 1.min 1 na běhacím koberci (Astrand & Rodahl, 1986; Wilmore & Costill, 1994). Z tohoto pohledu se pak považuje maximální spotřeba kyslíku vztažená na kg hmotnosti za kritérium vytrvaleckého potenciálu (O Toole & Douglas, 1995). Metabolická adaptace může být nepřímo charakterizována schopností efektivně využívat funkční kapacitu organismu po dostatečně dlouhou dobu, lze hodnotit pomocí procent maximálních funkčních parametrů (přednostně maximální spotřeby kyslíku) na úrovni VT (Bunc et al., 1987). U osob bez pravidelného pohybového tréninku se toto procento pohybuje okolo 70 % VO 2 max.kg 1, u hoby sportovců okolo % maximální spotřeby a u vrcholově trénovaných sportovců pak v rozmezí % VO 2 max (Bunc et al., 1987; Wilmore & Costill, 1994). Ukazuje se, že rozhodující je zaměření pohybového výkonu. Nejvyšší hodnoty nacházíme u vytrvalců, kde pohybový výkon je realizován na vysokých intenzitách zatížení v době trvání desítek minut. Toto je potvrzeno i u našich sledovaných skupin mladých sportovců. Vedle charakteru tréninku ovlivňuje velikost této proměnné i specifika zatížení. Jsou-li sledovaní sportovci na dané zatížení adaptováni, tedy je-li zatížení specifické, jsou hodnoty % VO 2 max v pásmu typickém pro vrcholové sportovce. Naopak jsou-li zatíženi nespecificky, odpovídají tyto hodnoty datům typickým pro volnočasové sportovce (Bunc, 1989). Proto je třeba vždy při posuzování funkčních předpokladů vrcholových sportovců volit zatížení co možná nejpodobnější zatížení závodnímu. Koeficient C lze využít k posouzení adaptace sledovaného jedince na použité zatížení, hlavně z pohledu zvládnutí techniky pohybu (Bunc & Heller 1989). Platí, že čím vyšší je adaptace na danou pohybovou zátěž, tím méně energie je třeba k přenosu 1 kg hmotnosti po dráze 1 m, nebo energie pro zajištění pohybu hmotnosti 1 kg po dobu jedné minuty. Jestliže vyjdeme ze známých skutečností, že technika běhu je nejvyšší u běžců na střední tratě, což je dáno vysokými energetickými nároky střednědobého pohybového výkonu, je tato skutečnost reflektována ve velikosti koeficientu C. Toto dokládají i hodnoty C nalezené u námi sledovaných mladých sportovců, kdy nejnižší hodnoty nacházíme u běžců na střední tratě, jak u chlapců, tak i u děvčat. Známá skutečnost, že vytrvalostní předpoklady žen jsou lepší než u mužů, což je důsledek vyššího podílu pomalu kontrahujících vláken ve svalech, je doložena u našich mladých sportovců nevýznamně nižšími hodnotami koeficientu C u stejných sportů u děvčat oproti hodnotám chlapců (Astrand & Rodahl, 1986; Bunc & Heller, 1989; 105 Kinantropologie_2013_4.indd :20:21
12 Saunders et al., 2004; Wilmore & Costill, 1994). Tato data spolu s výsledky u jiných skupin sportů než vytrvalostně orientovaných ukazují na nezbytnost stanovení limitních hodnot maximálních funkčních parametrů, které ještě vytváří podmínky pro dosažení vysoké sportovní výkonnosti. Podobně jako u jiných sportů ať vytrvalostního, nebo silového zaměření, tvoří funkční parametry nutnou nikoliv postačující podmínku závodního úspěchu. Při interpretaci výsledků funkčního laboratorního vyšetření je vždy třeba přihlížet k tomu, jak budou výsledky využity, hlavně z pohledu tréninkového a závodního zatížení. Na druhou stranu jsou tyto proměnné nenahraditelné při výběru talentů pro konkrétní sport. LITERATURA ASTRAND, P. O. & RODAHL, K. (1986) Textbook of work physiology. 3rd ed. New York: McGraw Hill Book Co. BASSETT, D. R. & HOWLEY, E. T. (2000) Limiting factors for maximum oxygen uptake and determinants of endurance performance. Med. Sci. Sports Exerc., 32(1), p BOSCO, C., KOMI, P. V. & SINKKONEN, K. (1987) Mechanical power, net efficiency, and muscle structure in male and female middle-distance runners. Scand. J. Sports Sci., 2, p BUNC, V., HELLER, J., LESO, J., ŠPRYNAROVA, Š. & ZDANOWICZ, R. (1987) Ventilatory threshold in various groups of highly trained athletes. Int. J. Sports Med., 8, BUNC, V. (1989) Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení. Praha: UK. BUNC, V. & HELLER, J. (1989) Energy cost of running in similarly trained men and women. Eur. J. Appl. Physiol., 59, p BUNC, V., HELLER, J., HORCIC, J. & NOVOTNY, J. (1996) Physiological characteristics of best Czech male and female young triathletes. J. Sports Med. Phys. Fitness, 36(4), p BUNC, V. (2001) Prediction equations for the determination of body composition in children using bioimpedance analysis. In JURIMAE, T., HILLS, A. V. (eds.) Body composition assessment in children and adolescents. Med. Sport Sci., 44, p BUNC, V. & SKALSKÁ, M. (2012) Funkční a pracovní charakteristiky zdravotnických záchranářů. Česká kinantropologie, 16(3), CURETON, K., BISHOP, P., HUTCHINSON, P., HEWLAND, H., VICKERY, S. & ZWIREN, L. (1986) Sex differences in maximal oxygen uptake. Eur. J. Appl. Physiol., 54, p DEITRICK, R. W. (1991) Physiological responses to typical versus heavy weight triathletes to treadmill and bicycle exercise. J. Sports Med. Phys. Fitness, 31, p DENGEL, D.R., FLYNN, M. G., COSTILL, D. L. & KIRWAN, J. P. (1989) Determinants of succes during triathlon competition. Res. Quart. Exerc. Sport, 60, p DI PRAMPERO, P. E., ATCHOU, G., BRUECKNER, J. C. & MOIA, C. (1986) The energetics of endurance running. Eur. J. Appl. Physiol., 55, p FARBER, H. W., SCHAEFER, E. J., FRANEY, R. F., GRIMALDI, R. & HILL, N. S. (1991) The endurance trithlon: metabolic changes after each event and during recovery. Med. Sci. Sports Exerc., 23, p HEYWARD, V. H. & WAGNER, D. R. (2004) Applied body composition assessment. Champaign, IL: Human Kinetics. HILLER, W. D. B., O TOOLE, M. L., FORTESS, E. E., LAIRD, R. H., IMBERT, P. C. & SISK, T. D. (1987) Medical and physiological considerations in triathlons. Am. J. Sports Med., 15, p HOLLY, R. G., BARNARD, R. J., ROSENTHAL, M., APPELGATE, E. & PRITIKIN, N. (1986) Triathlete characterization and response to prolonged strenuous competition. Med. Sci. Sports Exerc., 18, p KOHRT, W. M., O CONNOR, J. S. & SKINNER, J. S. (1989) Longitudinal assessment of responses by triathletes to swimming, cycling and running. Med. Sci. Sports Exerc., 21, p KREIDER, R. B., BOONE, T., THOMPSON, W. R., BURKES, S. & CORTES, C. W. (1988) Cardiovascular and thremal responses of triathlon performance. Med. Sci. Sports Exerc., 20, p Kinantropologie_2013_4.indd :20:21
13 LANDERS, G. J., BLANSKBY, B. A., ACKLAND, T. R. & SMITH, D. (2000) Morphology and performance of world championship triathletes. Ann. Hum. Biol., 27(4), p MALINA, R. M. & BOUCHARD, C. (1991) Growth, maturation and physical activity. Champaign, IL: Human Kinetics. MAUD, P. J. & FOSTER, C. (1995) Physiological assessment of human fitness. Champaign, IL: Human Kinetics. O TOOLE, M. L., HILLER, W. D. B., CROSBY, L. O. & DOUGLAS, P. S. (1987) The ultraendurance triathlete: a physiological profile. Med. Sci. Sports Exerc., 19, p O TOOLE, M. L. & DOUGLAS, P. S. (1995) Applied physiology of triathlon. Sports Med. 19(4), p ROALSTAD, M. (1989) Physiologic testing of the ultraendurance athlete. Med. Sci. Sports Exerc., 21(Suppl.), p ROWLAND, T. W. (1996) Developmental exercise physiology. Champaign, IL: Human Kinetics. SAUNDERS, P. U., PYNE, D. B. & TELFORD, R. D. et al. (2004) Factors affecting running economy in trained distance runners. Sports Med., 34(7), p STROMME, S. B., JUGJER, F. & MEEN, H. D. (1977) Assessment of maximal aerobic power in specially trained athletes. J. Appl. Physiol., 42, p THEVENET, D., LECLAIR, E. & TARDIEU-BERGER, M. et al. (2008) Influence of recovery intensity on time spent at maximal oxygen uptake during an intermittent session in young, endurance-trained athletes. J. Sports Sci., 26(12), p WILMORE, J. H. & COSTILL, D. L. (1994) Physiology of sport and exercise. Champaign, IL: Human Kinetics. Prof. Ing. Václav Bunc, CSc. UK FTVS, J. Martího 31, Praha 6-Veleslavín bunc@ftvs.cuni.cz 107 Kinantropologie_2013_4.indd :20:21
Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění
Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak
VíceKondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže
Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže V.Bunc UK FTVS Praha Co je možné prohlásit za problematické u mládeže Nízká schopnost realizace herních dovedností ve vysoké intenzitě. Řešení situace
Více"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha
"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí
VícePOHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA
POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA Václav Bunc UK FTVS Praha Tělo nechť každodenní své hýbání má (J. A. Komenský) Zdraví není všechno, ale bez zdraví je vše ničím (A. Schopenhauer) Pohyb
VíceVytrvalostní schopnosti
Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující
VíceMotorické schopnosti
Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět
VíceFakulta Sportovních Studií
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Fakulta Sportovních Studií Seminární práce na téma Vytrvalostní běh Fyziologie sportovních disciplín David Tomšík RVS CŽV UČO: 200488 1 Funkční a metabolická charakteristika
VíceReakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž Srdeční frekvence (SF) Hodnoty klidové srdeční frekvence se u běžné populace středního věku pohybují okolo 70 tepů za minutu (s přibývajícím věkem hodnoty SF
VícePohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha
Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Množství PA (hod.týden) Množství realizovaných pohybových aktivit u chlapců a děvčat za týden 10 1996 8 Chlapci mladší než
VíceDIAGNOSTIKA VE SPORTU
DIAGNOSTIKA VE SPORTU VÁCLAV BUNC LSM UK FTVS Praha ÚVOD Řízení sportovního tréninku je vysoce kreativní činnost, která musí vycházet z objektivizovaných údajů o řízeném sportovci. Čím více těchto relevantních
Vícezáměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti
základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností
Vícemnohaletého tréninkového procesu
9. Posouzení vlivu sportovní přípravy z hlediska mnohaletého tréninkového procesu 9.1. ÚVOD Sportovní příprava dětí je často charakterizována snahou po všestranné přípravě, která zajistí potřebnou úroveň
VíceSůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu
Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup
VíceKondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:
Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován
VíceTEPOVÁ FREKVENCE A SPORT
TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:
VícePROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?
PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě
VíceCoaches Conference FISA 2013
Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská)
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova Ochrana obyvatelstva Tělesná výchova (dvouoborové studium) Cílem zkoušky
VíceKapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ
Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou
VíceFUNCTIONAL PROFILE OF THE CZECH RESCUERS
Česká kinantropologie 2012, Vol. 16, no. 3, p. 81 92 FUNKČNÍ PROFIL ČESKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ* FUNCTIONAL PROFILE OF THE CZECH RESCUERS VÁCLAV BUNC, MARIE SKALSKÁ Laboratoř sportovní motoriky Fakulta
VíceSpectral Analysis System Sport Assessment System
www.mysasy.com Spectral Analysis System Sport Assessment System Představení mysasy v 5 bodech Co? Proč? Jak? Kdy? Nenechte se zaskočit 1. CO? mysasy měří? Systém mysasy monitoruje klidovou srdeční frekvenci
VícePOHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti
POHYBOVÉ SCHOPNOSTI relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti KONDIČNÍ SCHOPNOSTI podmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie
VíceRekondice a regenerace
Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový
VíceMaximání tepová rezerva - MTR
Regenerace ve sportu pro RVS 25.3-26.3.2015 Srdeční frekvence je velmi ovlivnitelný ukazatel, reaguje přes stresové hormony (adrenalin) na rozrušení, zvyšuje se tudíž i v předstartovním stavu. Její zvýšení
VíceFyzické testy žactva v orientačním běhu
Fyzické testy žactva v orientačním běhu Bc. Marcela Kubíčková 1. Úvod Součástí společné přípravy talentovaného žactva východočeské oblasti jsou každoroční motorické testy, které jsou prováděny za účelem
VíceAerometabolická náročnost vytrvalostního běhu u mužů při došlapu na přední část nohy a při došlapu na zadní část nohy
Kineziologická sekce STUDIA SPORTIVA 2014 / č. 1 Aerometabolická náročnost vytrvalostního běhu u mužů při došlapu na přední část nohy a při došlapu na zadní část nohy Aerometabolic economy of long distance
VíceŽena a sport. Jiřina Máčková Subkatedta tělovýchovného lékařství IPVZ, FN Motol. e:mail:jirina.mackova@lfmotol.cuni.cz 5.
Žena a sport Jiřina Máčková Subkatedta tělovýchovného lékařství IPVZ, FN Motol e:mail:jirina.mackova@lfmotol.cuni.cz 5. ZKSM 2006 Žena a sport podobnosti a rozdíly ve stavbě těla složení těla fyziologické
VíceTitle: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11
OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení
VíceFormy silového tréninku a jejich aplikace
Formy silového tréninku a jejich aplikace 1. OB jako silově vytrvalostní sport (jeho specifika z hlediska požadavků na sílu). 2. Metody silového tréninku a jejich vliv na vytrvalostní výkon. 3. Aplikace
VíceModerní trénink vytrvalosti v házené
Moderní trénink vytrvalosti v házené Obsah: 1. Úvod 5 2. Co je to vytrvalost 6 3. Druhy vytrvalostních schopností 7 4. Význam vytrvalostních schopností pro házenou 9 5. Trénink aerobní vytrvalosti 12 5.1.
VíceINTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská)
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obory: Učitelství předmětu tělesná výchova Tělesná výchova a sport Aplikovaná tělesná výchova Tělesná výchova
VícePreskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková
Preskripce pohybové aktivity MUDr. Kateřina Kapounková Preskripce PA v rámci programu PA zdravých osob není obtížná Důležitý je časový faktor - priorita Proto - kompromis = = sladění fyziologického hlediska
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů STUDIJNÍ PROGRAM: TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT MODUL TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT PRO STUDIJNÍ OBORY - APLIKOVANÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA - TĚLESNÁ
VíceKapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu
Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Jana Kratěnová Usnesení vlády ČR, od roku 1993 Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o kvalitě životního prostředí - ovzduší, pitné, koupací
VíceFyziologické aspekty cyklistiky
Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie
VíceRegenerace ve sportu biologické veličiny. MUDr.Kateřina Kapounková
Regenerace ve sportu biologické veličiny MUDr.Kateřina Kapounková Biologické veličiny pro řízení zatížení Srdeční frekvence Laktát Močovina Kreatinkináza Amoniak Hematokrit a hemoglobin Glukóza Minerály
VíceSportovní příprava mládeže
Sportovní příprava mládeže Základní koncepce tréninku dětí 2 základní koncepce: Raná specializace snaha o nejvyšší výkonnost v útlém dětství; děti se přizpůsobují tréninku trénink je zaměřen na okamžitý
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Laboratoř sportovní motoriky Bakalářská práce ROZDÍLY VÝSLEDKŮ FUNKČNÍ ZÁTĚŽOVÉ DIAGNOSTIKY V TESTECH NA BĚHÁTKU A CYKLISTICKÉM ERGOMETRU Vedoucí
VíceStátní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v
VíceMOŽNOSTI REALIZACE MODIFIKOVANÉHO CONCONIHO TESTU PRO BĚŽCE
MOŽNOSTI REALIZACE MODIFIKOVANÉHO CONCONIHO TESTU PRO BĚŽCE TOMÁŠ KALINA Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě, Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita Souhrn V příspěvku jsou představeny
VíceFyziologie sportovních disciplín
snímek 1 Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková snímek 2 Krevní oběh a zátěž Složka : Centrální / srdce / Periferní / krevní oběh / Změny Reaktivní adaptační snímek 3 Centrální část
VíceTématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura
9. lekce Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 1. AEROBNÍ ZDATNOST Tento složitý komplex dispozic se v literatuře někdy
VíceJaroslava Chovancová, Martina Bernaciková, Jan Novotný, Tomáš Kalina, Miriam Kalichová. Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, Brno
STUDIA SPORTIVA 2014 / č. 2 Srovnání ekonomiky běhu na základě příjmu kyslíku u vytrvalostních běžců na asfaltu, škváře a tartanu The Comparison of Running Economy by Oxygen Uptake in Long Distance Runners
VíceNeustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evrops
Kondiční příprava v tréninku basketbalistů. Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evropské poháry
VíceCHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI poslední vývojové stadium mezi dětstvím a dospělostí postupně se vyrovnávají pubertální nesrovnalosti a disproporce a dokončuje
VíceLenka Kovářová, Martin Berka, David Pánek
Porovnání aktuálních metodik identifikace funkčních a anaerobních prahů na bicyklovém ergometru u triatlonistů Comparison of current methodics for functional and anaerobic threshold identification on a
Víceběh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ
Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES
VícePhDr. Jan Cacek, Ph.D.
PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Historické kontexty V posledních desetiletích Rozvoj výkonnosti žen Důvody materiální zázemí, vývojem techniky jednotlivých disciplín zrovnoprávnění žen ve společnosti zefektivnění
Víceedí organismu tj. reakci. teplo, chlad, vysokohorské prostřed
ZATÍŽEN ENÍ základní definice záměrný, cílený c podnět t k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám m funkční aktivity organismu = = ke změnám m trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností,,
VíceKE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie
VíceBc. Jaroslav Kubricht.
Bc. Jaroslav Kubricht jaroslavkubricht@gmail.com Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Z celkového počtu 538 žáků základních škol absolvovalo všechny testy tělesné zdatnosti
VíceTestování a pohybový režim zdravotně postižených
Testování a pohybový režim zdravotně postižených Klára Daďová Katedra ZTV/TVL FTVS UK Proč testovat či hodnotit v aplikovaných pohybových aktivitách? Informace pro dělání rozhodnutí diagnostika tréninkový
VíceFunkční a sportovní antropologie - vybrané metody
Funkční a sportovní antropologie - vybrané metody Pavel Bláha VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA, SPOL. S R.O. FUNKČNÍ A SPORTOVNÍ ATROPOLOGIE - VYBRANÉ METODY Doc. RNDr. Pavel BLÁHA, CSc.
VíceProjev sportovní formy:
TRÉNOVANOST Trénovanost je komplexní úroveň připravenosti sportovce daná aktuální mírou přizpůsobení sportovce na požadavky konkrétní sportovní činnosti. Komplexnost připravenosti je dána dílčími úrovněmi
VíceAntropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.
Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Cizí jazyky v kinantropologii 1 Ontogeneze lidské motoriky (dospívání stáří) Osnova prezentace Pubescence Adolescence Dospělost Stáří CZ.1.07/2.2.00/15.0199
VíceVyužití pohybových aktivit ve vodě ve Zdravotní tělesné výchově na základních školách
Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Využití pohybových aktivit ve vodě ve Zdravotní tělesné výchově na základních školách Jitka Pokorná, Gabriela Břečková Uveřejněno: POKORNÁ, J.,
Vícevýchovy a sportu v testu 12minutového plavání
Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Výkonnost studentů 1.. ročník níků Fakulty tělesné výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Irena Čechovská, Barbora Čechovská, Gabriela
VíceSPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého
SPIROERGOMETRIE = zátěžové vyšetření (velmi podobné ergometrii) posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému objektivizace závažnosti onemocnění (přesně změří tělesnou výkonnost), efekt intervenčních
VícePozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice
Pozdíšek s.r.o. Nádražní 35 789 85 Mohelnice +420 777 081 906 info@sportovnitesty.cz www.sportovnitesty.cz IČ 27789161 Jméno: Tomáš Příjmení:Korbička Rodné číslo: 3.6.1975 Datum testu: 24.11.2010 Věk:35
VíceUZ vyšetření jako měřená veličina v rámci screeningu VVV
UZ vyšetření jako měřená veličina v rámci screeningu VVV Loucký Jaroslav (loucky@imalab.cz) http://www.imalab.cz/ 1 Souhrn Screening VVV je multidisciplinární oblastí vyšetřování Je žádoucí dokumentovat
VíceOtazníky zdraví. možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže. Projekt OPVK, výzva 53
+ Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Projekt OPVK, výzva 53 + Měření fyzické zdatnosti - teorie, historie v ČR PhDr. Martin Musálek, Ph.D. Fakulta tělesné výchovy a
VíceSOMATOTYP A JEHO VZTAH K ATLETICKÉ VÝKONNOSTI U STUDENTŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY NA FTK UP V OLOMOUCI. Vítězslav PRUKNER - Iva MACHOVÁ
SOMATOTYP A JEHO VZTAH K ATLETICKÉ VÝKONNOSTI U STUDENTŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY NA FTK UP V OLOMOUCI Vítězslav PRUKNER - Iva MACHOVÁ Katedra sportů, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Česká
VíceSILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice
SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO
Více001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku
001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku
VíceLyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB
Lyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB Když je sníh, tak se lyžuje nejen do školy.. ;-) https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288
VíceEnergie a pohyb. Bc. Denisa Staňková Bc. Markéta Vorlíčková
Energie a pohyb Bc. Denisa Staňková Bc. Markéta Vorlíčková Obsah přednášky Energetická potřeba (bazální a klidový metabolismus, zdroje energie, měření energetické potřeby) Fyzická aktivita (doporučení,
VíceVybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008
Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008 Luboš Marek, Michal Vrabec Souhrn: V tomto příspěvku jsme se zaměřili na zkoumání rozdílů u běžných charakteristik mzdových
VíceTEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU
TEORETICKÝ PODKLAD PRO TVORBU A VYPLŇOVÁNÍ DENÍKU ROČNÍ TRÉNINKOVÝ CYKLUS Jak uvádí Mrázková (2010), roční tréninkový cyklus považujeme za základní jednotku dlouhodobě organizované sportovní činnosti.
VíceFYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková Lukáš Olejníček Milan Mojţíš. Konzultační hodiny: pouze po domluvě em
FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE Martina Bernaciková Lukáš Olejníček Milan Mojţíš Konzultační hodiny: pouze po domluvě emailem Podmínky ukončení předmětu docházka (max. 2 absence na cvičeních) pracovní listy + protokoly
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,
VíceMETODOLOGIE I - METODOLOGIE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU
METODOLOGIE I - METODOLOGIE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU vyučující doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr. M I 4 Metodologie I 7. ANALÝZA DAT (KVANTITATIVNÍ VÝZKUM) (MATEMATICKÁ) STATISTIKA DESKRIPTIVNÍ (popisná) ANALYTICKÁ
VíceHodnocení STM za 1. pololetí 2011
Hodnocení STM za 1. pololetí 2011 Na základě schválené koncepce bylo v letošním roce zřízeno celkem jedenáct sportovních center a středisek. Přínosem nové koncepce je aktuální situace zejména v nejmladších
VíceNejpřesnější analyzátory na světovém trhu. Rychlost s přesností ruku v ruce.
Co dokáže InBody230? Nejpřesnější analyzátory na světovém trhu. Rychlost s přesností ruku v ruce. www..iinbody..cz www..biiospace..cz www..iinbody4care..sk Co je to InBody230? Když chci získat co největší
VíceFyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství
Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)
VíceAntropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.
Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. jazyky v kinantropologii 1 Osnova prezentace Klasifikace lidského pohybu Teorie tělesných cvičení (TC) Strukturální stránka TC Procesuální stránka TC Finální stránka
VíceROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA. M energetický výdej (W/m 2 )
ROVNICE TEPELNÉ BILANCE ČLOVĚKA W = Cres Eres + K + C + R + E + produkce = výdej + akumulace S.. energetický výdej W.. mechanická práce C res výměna citelného tepla dýcháním E res výměna vázaného teplo
VíceSpolečné cíle a propojení kinantropologie a tělovýchovného lékařství. Jan Novotný 2009
Společné cíle a propojení kinantropologie a tělovýchovného lékařství Jan Novotný 2009 Společné cíle a propojení kinantropologie a tělovýchovného lékařství 1. Úvod OSNOVA PŘEDNÁŠKY 2. Vybrané příspěvky
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
VíceZdravý Plzeňský kraj PROGRAM PERSONALIZOVANÉHO PŘÍSTUPU V PRIMÁRNÍ PREVENCI A POSILOVÁNÍ POZITIVNÍHO ZDRAVÍ
Zdravý Plzeňský kraj P pro ZDRAVÍ PROGRAM PERSONALIZOVANÉHO PŘÍSTUPU V PRIMÁRNÍ PREVENCI A POSILOVÁNÍ POZITIVNÍHO ZDRAVÍ Program zaměřený na individuální vyšetřování a poradenství v oblasti optimalizace:
VíceTermoregulace a výkon Cvičení v horku
Termoregulace a výkon Cvičení v horku Doc. MUDr. Jiřina Máčková, CSc. Subkatedra tělovýchovného lékařství IPVZ Klinika TL, FN Motol e-mail:jirina.mackova@lfmotol.cuni.cz Odhad výdeje tepla při prolongovaném
VíceAleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar. Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2
Název: Autor: Běhání (+ DVD) Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar Formát: 16x24 cm, 248 stran Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2 Anotace Kniha, doplněná DVD, poradí s technikou a nastavením
VíceKatedra antropologie a zdravovědy PdF UP v Olomouci
Katedra antropologie a zdravovědy PdF UP v Olomouci Mgr. Michaela HŘIVNOVÁ, Ph.D. Funkce: odborná asistentka Adresa pracoviště: Katedra antropologie a zdravovědy, Pedagogická fakulta UP v Olomouci, Žižkovo
VíceRychlostně silové Atletika skoky Atletika vrhy a hody Alpské lyžování Skoky na lyžích
Rychlostně silové Rychlostně vytrvalostní Silově vytrvalostní MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Rychlostně silové Atletika skoky
VíceInovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml
VíceTématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura
3. lekce Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura 1. TĚLESNÁ ZDATNOST Tělesná zdatnost v moderním
VíceProč rehabilitace osob vyššího věku?
Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,
VíceHODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY
HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY I. Indexy vycházející z antropometrických ukazatelů: 1) Brocův index: : tělesná výška v cm - 100 nebo (tělesná výška v m) 2 23 : (tělesná výška v cm - 100) - 10 % nebo (tělesná výška
VíceFakulta tělesné výchovy a sportu
Fakulta tělesné výchovy a sportu Na této stránce najdete kompletní nabídku Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pokud máte zájem o kompletní nabídku, navštivte hlavní stránku. Přehled vědeckých
VíceCo dokáže InBody 230? Nejpřesnější analyzátory na světovém trhu.
Co dokáže InBody 230? Nejpřesnější analyzátory na světovém trhu. Kvalita s kvantitou ruku v ruce. www.inbody.cz www.biospace.cz www.lekarna-invest.cz Co je to InBody 230? Když chci klientovi sdělit co
VíceANTROPOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ
Protokol č. 1: Fyziologie ANTROPOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Obor: VSTUPNÍ ÚDAJE % REFERENČNÍ HODNOTY REFERENČNÍ HODNOTA Hmotnost Výška kg cm Šířka epikondylu humeru cm Kožní řasa nad tricepsem mm Šířka zápěstí
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceInBodyS10. Všestranná aplikace s pokročilou technologií
InBodyS10 Všestranná aplikace s pokročilou technologií Inbody vyrobil přenosný analyzátor složení těla, který se specializuje na měření tělesného složení. Poskytuje informace o množství a stavu tělesné
VíceDidaktické metody Metodou
Didaktické metody Metodou rozumíme záměrné, plánovité uspořádání úkolů a činností sportovce tak, aby vzhledem k spolupůsobícím podmínkám byl co nejefektivněji dosažen tréninkový cíl. Z aspektu trenéra
VíceStudie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie Zdraví dětí 2016 MUDr. Kristýna Žejglicová Obezita onemocnění charakterizované patologickým hromaděním tukové tkáně v těle, které mění fyziologické poměry v organismu je jedním z nejzávažnějších
VíceFYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková. A33/dv.305. Konzultační hodiny: St: Pá: dle domluvy mailem.
FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE Martina Bernaciková bernacikova@fsps.muni.cz A33/dv.305 Konzultační hodiny: St: 10.30 11.30 Pá: dle domluvy mailem Podmínky ukončení předmětu docházka (max. 2 absence na cvičeních) pracovní
VíceROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU
ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN
VíceCharakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů
Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů Josef Horčic Uveřejněno: HORČIC, J. Charakteristika zatížení v plavecké části
VíceEkonomické aspekty statistické regulace pro vysoce způsobilé procesy. Kateřina Brodecká
Ekonomické aspekty statistické regulace pro vysoce způsobilé procesy Kateřina Brodecká Vysoce způsobilé procesy s rozvojem technologií a důrazem kladeným na aktivity neustálého zlepšování a zeštíhlování
Více