STANOVENÍ NÁVRHOVÝCH PARAMETRŮ DRENÁŽE HYDRAULICKÝM VÝPOČTEM

Transkript

1 STANOVENÍ NÁVRHOVÝCH PARAMETRŮ DRENÁŽE HYDRAULICKÝM VÝPOČTEM drenážní proudění - proudění v nasyceném pórézním prostředí, voda přitéká k symetricky rozmístěným rovnoběžným drénům, uloženým ve stejných vzdálenostech a ve stejné hloubce od povrchem výpočet při ustáleném proudění - předpoklad rovnováhy mezi efektivní infiltrací a drenážním odtokem - poloha hladiny mezi drény je v čase konstantní - nemění se její tvar využití při trvalém přítoku vody v důsledku dlouhodobé regionální srážky nebo trvalém přítoku podzemní vody výpočet při neustáleném proudění - nejčastější případ, kdy se poloha hladiny podzemní vody v čase mění, současně se mění i hodnota drenážního odtoku, je požadavek snížit vysokou HPV za nějakou dobu na požadovanou úroveň výpočet při transientním proudění - nastane v případě, že při snižování HPV dojde k dalšímu přítoku vody k hladině a hladina roste - nastává oscilace hladiny efektivní infiltrace drenážní potrubí HPV drenážní odtok nasycená půda

2 h (x,t) STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PROUDĚNÍ poloha hladiny podzemní vody v čase mění, je požadavek snížit vysokou HPV za nějakou dobu t na přípustnou úroveň neustálené proudění vody popisuje Boussinesque rovnicí: x h h x N - přítok k HPV + N K = Pd K h t h t2 N h t1 pro N=0, linearizovaný tvar K H 2 h 2 x P d h t h - výška hladiny nad nepropustným podložím (x,t) H - průměrná mocnost prostředí v němž dochází k drenážnímu proudění K - koef. hydraulické vodivosti P d - efektivní drenážní pórovitost

3 STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PRŮTOKU dříve - řešení za zjednodušujících předpokladů různé experimentálně ověřené vzorce - např. Glover, US Bureau of Reclamation nově - řešení pomocí numerických modelů (řídící rovnice pro proudění v proměnlivě nasyceném prostředí) ŘEŠENÁ ÚLOHA: počáteční podmínka - v čase t=0 je HPV na konstantní úrovni h 0 (zátopa, závlaha) požadavek řešení - snížit HPV na úroveň h t uprostřed drénů za předepsaný čas t U S Bureau of Reclamation pro D > 0 L n P d 10KHt ln h 1,16 h 0 t kde H h 0 4 h t D D - ekv. hloubka neprop. vrstvy Holý 1987 pode dnem dren. rýhy

4 STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PRŮTOKU R.E.GLOVER pro D = 0 L n 4,46Kh P d h h 0 t 0 1 t Holý 1987 rovnice pro výpočet tvaru HPV při klesání hladiny: 4h n at h( x, t) e sin, a 2 n 1,3,5 n L L a - faktor intenzity drenáže [T -1 ] n x KH P d

5 STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PRŮTOKU výška HPV uprostřed v čase t: 4h at h( L / 2, t) 0 e, nebo h( L / 2, t) 1, 16 h0 e at je možné také určit hodnotu specifického drenážního odtoku pro daný časový interval q tm n a i 1 e, 2 m 2 n 1,2,... n kde i m h 0 t h t P d mmd 1 q tm je dren. odtok na konci m-tého intervalu [mm d -1 ] m je časový interval [d] i m je průměrná efektivní infiltrace během m-tého intervalu [mm d -1 ] drenážní systém navržený podle uvedených rovnic zajistí snížení HPV z počáteční vysoké úrovně na úroveň s max. přípustnou výškou HPV uprostřed drénů během požadovaného časového intervalu Holý 1987

6 STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI TRANSIENTNÍM PROUDĚNÍ transientní proudění = nestacionární proudění při kterém dochází k proměnlivému zásobení půdního profilu vodou HPV v důsledku existence drenážního systému klesá, při další dotaci infiltrací vzrůstá, při evapotranspiraci klesá - nastává kolísání hladiny a také drenážní odtok je v čase proměnný v odborné literatuře je k dispozici řešení pro několik scénářů zásobení půdního profilu pro výpočet proměnného dren. odtoku a návrh rozchodu drénů je možné použít tabulky

7 ÚDRŽBA A PROVOZ DRENÁŽE - TNV 4922 Údržba odvodňovacích zařízení pro zabezpečení správné funkce drenáže je nutná soustavná a pravidelná péče o odvodňovací zařízení: předpokladem řádné údržby je evidence vybudovaných zařízení a jejich dokumentace pravidelná udržovací prohlídka - stav jednotlivých zařízení a stav odvodňované plochy (výskyt zjevných poruch na objektech, výskyt zamokřených míst, stav výústí, zanesení šachtic, odtoky z drénů) provádění údržby: odstraňování porostů a nánosů z odv. příkopů, z okolí šachtic, propláchnutí drénů buďto pouze uzavřením odtoku a po naplnění drénu odstranění ucpávky nebo pomocí tlakové vody - hadicí proti proudu, hydročističem

8 ÚDRŽBA A PROVOZ DRENÁŽE - TNV 4922 Údržba odvodňovacích zařízení poruchy funkce drenážního sytému mohou být způsobeny: nedostatečnou údržbou, neprovedením oprav vnějším poškozením některé součásti - poškození zemědělskými stroji při obdělávání pozemků, poškození jinou výstavbou (komunikace), poškození výústí při čištění odv. kanálů stárnutím - ukončením životnosti - zborcení drénů mimořádné situace - povodně (eroze) nedostatečná funkce může být způsobena také změnou hydrofyzikálních vlastností půdy, změnou hydrologických a klimatických podmínek opravy: nalezení a výměna poškozené části při přerušení jinou výstavbou - převedení drénu mimo (okolo stavby)

9 DRENÁŽNÍ FILTRY zásyp výkopkem drenážní filtr je materiál, který obklopuje drenážní potrubí většinou štěrk, štěrkopísek, min. tloušťka obsypu je 100 mm účel: zabránit zanášení otvorů drenáže jemnými půdními částicemi, zvýšení účinnosti drénu - snížení vstupního odporu do trubkového drénu, ochrana před zanášením sloučeninami železa drenážní filtr 0,3 m

10 DRENÁŽNÍ FILTRY zásyp výkopkem náchylnost k zanášení při čísle nestejnozrnnosti D 60 /D 10 <15, při vysokém obsahu jemných částic o průměru < 0,05 mm většinou štěrk, štěrkopísek, min. tloušťka obsypu je 100 mm v současné době obaly kokosovými vlákny, geotextiliemi 0,3 m drenážní filtr

11 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Dvouetážová drenáž používá se na stanovištích s málo propustnou půdou K < 0,1 m/d a P d < 2%, srážková voda nemůže infiltrovat, povrch půdy se rozbahňuje, není možné plochu obdělávat, trubková drenáž není účinná protože voda nemůže dobře infiltrovat na povrchu půdy se vytvoří propustnější vrstva (horní etáž) mocnosti h 1, která zajistí odvedení infiltrované vody v horizontálním směru k drenážním rýhám (propustný zásyp) a k drenážnímu potrubí v nich (druhá etáž) povrch odvodňovaného území h 0 K 1, P d1 h 1 h K vr h t L K 2, P d2 h 2 l nepropustná vrstva

12 Dvouetážová drenáž ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY - zlepšení propustnosti horní etáže se provádí vhodnými agrotechnickými, biologickými a technickými opatřeními: vhodná volba střídání plodin (hlubokokořenící plodiny - např. víceleté pícniny) optimální hospodaření s hnojivy, organické hnojení, zelené hnojení, vápnění u středně těžkých půd pod nímž je propustná půda je vhodné dlátování (středně hluboké kypření do hl. 0,45 m) u středně těžkých až těžkých půd se doporučuje hloubkové kypření - krtkování (0,5 až 0,8 m), účinnost kypření je 2 až 3 roky, provádí se napříč sběrných drénů zdroj:

13 SPORTOVNÍ PLOCHY horní etáž tvoří umělá vrstva - (vrstva štěrkopísku, vhodné zeminy), která musí být propustná a dolní etáž je tvořena trubkovou drenáží

14 povrch odvodňovaného území Dvouetážová drenáž Model I platnost uvedeného modelu I - návrh rozchodu podle Glovera: K 2 < 0,1 md -1, P d2 < 2% K 1 h 1 > 10 K 2 h 2, K vr K 1, b' 0,2 m 0,2 m + h 1 h < h 1 +h 2, 0 l L n 4,46K P d1 h h 0 t 1 h 0 1 t h 0 K 1, P d1 h 1 h K vr h t L K 2, P d2 h 2 l nepropustná vrstva vytipovány další 3 modely geometrického uspořádání vrstev a výpočet návrhu rozchodu v podmínkách neustáleného proudění

15 Krtčí drenáž DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ používá se u trvalých travních porostů na těžkých, soudržných, méně propustných půdách (K<0,5m/d) bez kamenů - v nivách, na zemědělsky obdělávaných pozemcích může tvořit horní etáž dvouetážového odv. - napříč trubkovou drenáží = křížová drenáž při zamokření srážkami nebo cizí povrchovou vodou, provádí se opakovaně jednou za tři až pět let provádění pomocí krtčího pluhu s drenérem (krtkem, průměr 60-80mm) a rozšiřovačem hloubka drénů je 0,6-0,8 m, rozchod 2-3 m, výhodou je jednostranný mírný sklon terénu, drény ústí do ojedinělého drénu se silně propustným obsypem v rýze

16 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Štěrbinová drenáž navrhuje se pro zlepšení funkce trubkové drenáže na půdách málo propustných pro zachycení přítoku svahových vod, při kombinovaném zamokření podzemní a povrchovou vodou štěrbinové drény jsou vedeny kolmo na směr trubkové drenáže a jsou vodivě napojeny na spodní etáž použití také při odvodnění golfových hřišť

17 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Biologická drenáž princip tohoto způsobu odvodnění spočívá ve využití rostlin se střední až vysokou evapotranspirací, případně podporou výparu z půdy - slunečnice, vojtěška, mokřady, mokré louky, topoly, vrby, olše... listy zeleně působí jako vodohospodářský regulační prvek, v případě přebytku vláhy v půdě dochází k pohybu vody přes kořenový systém a cévy rostlin do listů a k vypařování do vzduchu - evapotranspirace, v případě nedostatku vláhy v půdě se tento proces utlumuje, u lesních a lučních porostů je významná také intercepce - zadržování vody na povrchu vegetace (listnaté lesní porosty 2-10% srážkového úhrnu, jehličnaté porosty až 16%) intenzita přenosu vody v systému půda - vegetace- atmosféra je závislá na vlhkosti a vlastnostech půdy technické zásahy, upravující vlhkost půdy je vhodné doplnit biologickými a biotechnickými opatřeními

18 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Biologická drenáž vodno-vzdušný režim půd je možné upravit pomocí melioračních opatření: cílem je regulovat infiltraci povrchové vody do půdy, zvýšit retenční schopnost půdy, řídit transport živin a látek v půdě, vytvořit příznivé podmínky pro vegetaci - zvyšují ekologickou stabilitu krajiny biologické meliorace (fytomeliorace) - zelené hnojení, mulčování, speciální osevní postupy (hlubokokořenící rostliny), protierozní postupy, hnojení chlévskou mrvou, použití bioalgenátů meliorace lehkých půd - aplikace jílů, slínů, bentonitů, zvýšení obsahu humusu pomocí kompostu, řašeliny, organominerálních odpadů a rostlinných zbytků meliorace těžkých půd - zlepšování půdní struktury kypřením, podrýváním, vápněním, hnojením chlévskou mrvou

19 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Opatření ke snížení tlaku podzemní vody s napjatou hladinou zamokření může být způsobeno tlakovou podzemní vodou při výšce piezometrické úrovně v hloubce menší než 1 m pod terénem, v kombinaci s povrchovým zamokřením i při hloubce menší způsob snížení piezometrické úrovně závisí na konkrétních podmínkách a vlastnostech prostředí, možnosti: opatření mimo odvodňovanou plochu (snížení hladiny v toku, zamezení přítoku svahových vod) zásahy po obvodu nebo uvnitř oblasti do tlakové zvodně (hluboké záchytné drény, odv. kanály, vrty, studny, hluboké pramenní jímky) plošné odvodnění jedná se o opatření mimořádná, mohou významně změnit hydraulické poměry v širším území - podrobný hydrogeologický a hydropedologický průzkum odvodnění stavebních jam, zářezů, základů staveb při vysoké poloze HPV (odvodňovací příkopy, čerpací studny)

20 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Opatření ke snížení tlaku podzemní vody s napjatou hladinou hluboká pramenní jímka technické řešení - úplná odlehčovací studna - vrt vystrojený perforovanou pažnicí v celém rozsahu vodonosné vrstvy, obsyp filtračním materiálem, prostup výpažnice v horní vrstvě je těsněný jílovitým materiálem, pod terénem trubní vedení pro odvod vytékající vody do recipientu,

21 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Regulační drenáž patří mezi víceúčelové odvodňovací systémy, umožňuje udržovat půdní vlhkost v optimálním stavu pomocí oboustranné regulace polohy hladiny podzemní vody regulace odtoku v systému podpovrchového odvodnění může být významným prvkem při zvyšování retence vody v krajině, při prevenci před suchem převedení části povrchového odtoku na podpovrchový, jeho zpomalení a případně vytvoření uzavřeného koloběhu může významně přispět k optimální hydrologické bilanci v malém povodí plní funkci odvodňovací, závlahovou (navlažovací) a optimalizační použití je vhodné v těchto podmínkách: hydraulická vodivost půdy nad trubkovou drenáží je K > 0,12 m/d efektivní pórovitost Pd > 3% urovnaný terén se sklonem do 2% HPV kolísá za přirozených podmínek v rozmezí terén až 1,5 max. 2 m pod terénem, nebo je k dispozici vhodný zdroj vody pro závlahovou funkci hloubka nepropustného podloží do 1,5 m na základě podrobného zhodnocení místních podmínek se navrhne vodohospodářská bilance v území a navrhne se technické řešení (parametry, materiál, objekty)

22 Regulační drenáž pro zavlažovanou plochu je třeba zajistit dostatečný zdroj vody (vodní tok, nádrž) podrobná síť je tvořena sběrnými (zavlažovacími) drény a svodnými (rozváděcími) drény, v síti jsou rozmístěny speciální objekty (rozdělovací, větrací šachtice, čerpací stanice) a regulační prvky výpočet návrhových parametrů: rozchod, hloubka uložení regulačních drénů (0,8 až 0,9 max. 1,3 m), průměr svodných drénů, měrný drenážní odtok, měrný drenážní přítok sběrné drény jsou většinou většího průměru než v případě obyčejné drenáže - DN 65 až 80 (pálená hlína a flexibil PVC) kvůli tlakovému rozvodu závlahové vody svodné drény jsou neperforované při provozu nastávají tři fáze: fáze závlahová - dochází postupně k trubní sítě, příkopů a k plnění pórů, nejprve pod úrovní drénů a postupně se plní póry v půdním profilu - tato fáze může trvat několik dní fáze udržovací - udržuje se poloha HPV a doplňuje se pouze množství vody odpovídající evapotranspiraci fáze odvodňovací - při zamokření povrchu v důsledku srážky nastane funkce drenážní

23 Regulační drenáž závlahová fáze hydraulické funkce regulační drenáže patří mezi víceúčelové odvodňovací systémy, umožňuje udržovat půdní vlhkost v optimálním stavu pomocí oboustranné regulace polohy hladiny podzemní vody plní funkci odvodňovací a závlahovou (navlažovací) je vybavena speciálními

24 Regulační drenáž technické řešení je velmi rozmanité podle konkrétních podmínek, existence a umístění zdroje závlahové vody rozdělení oblasti do jednotlivých skupin, ovládaných co nejmenším počtem regulačních prvků (šachtice s regulací odtoku, nápustné šachtice), max. délka reg. drénů 120 m, optimální sklon 0,1 až 0,06%, zaústění drénů kolmo do svodných drénů řízení je možné ručně, poloautomaticky, plně automaticky (čidla pro měření vlhkosti, polohy HPV, srážkoměry, teploměry) velkoprofilová regulační drenáž v rovinném území s písčitým půdním profilem 1 hlavní náhon 2 rozvodné náhony 3 regulační drén 4 drenážní výúsť 5 stavidlo DN 100 až DN 200

25 DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Navlažovací drenáž tato drenážní soustava je vybavena šachticemi, které umožňují vzdouvat vodu a retardovat drenážní odtok umožňuje navlažení půdního profilu v šachticích jsou regulační prvky, které vzdouvají vodu a do doby, než dojde k jejich přelití, zabraňují odtoku vody z drenáže např. drenážní podmok podle Wichully: dvojitá drenážní síť uložená nad sebou, v dolní etáži jsou odvodňovací trubky (1,0 až 1,4 m) a nad nimi v polovině rozchodu jsou zavlažovací drény (hloubka 0,8 až 1,0 m), na obou sítích jsou vzdouvací objekty

26 Navlažovací drenáž drenážní podmok podle Krauze jedna drenážní síť pro obě funkce, navlažování svodným drénem z recipientu, v šachtách jsou regulační prvky pro vzdutí vody uzávěr na vtoku do svodného drénu regulační prvky

27 Petersonova drenáž - navlažovací U. Peterson 1860 Šlesvicko (sev. Německo) vzdouvací stavítka v šachtách na svodných drénech vzdouvají vodu: pod úroveň terénu drenážní podmok Obr. a na povrch půdy brázdový přeron Obr. b

28 Plošná retardační drenáž používá se v oblastech, kde je třeba odvést menší množství vody z profilu než při použití klasické trubní drenáže při střetu zájmu zemědělců a ochrany vodních zdrojů U profil z laminátu do rýhy je vložen profil z nepropustného materiálu laminát, folie), nahoře je překryt roštem (pojezd zem. mechanizace), na dno se položí sběrné drény, rýha se zasype původní zeminou (K>0,2m/d, P d >3%) nepropustný okraj rýhy značně zmenší množství vody přitékající radiálně do drénu používá se s výhodou i tam, kde je třeba omezit množství odváděné vody, která se musí do recipientu přečerpávat

29 Podzemní retardace drenážního odtoku retardace drenážního odtoku je dosažena vložením retardačních prvků přímo na sběrné či svodné (výjimečně) drény, používá se na středně těžkých a těžkých půdách se sklonem terénu do 5% táhlo k ovládání hradítka h t výška regulace h t je u polních plodin 0,25 až 0,35 m, u trvalých travních porostů 0,4 až 0,45 m pro umístění retardačních prvků platí určitá pravidla (počet prvků na 1 ha, vzájemná vzdálenost prvků apod.)

30 Odvodňování travnatých sportovních povrchů odvodnění je zajištěno dvouetážovou drenáží cílem je zajistit zpřístupnění plochy po uplynutí požadované doby po srážce horní vrstva umělá propustná vrstva tvořena vrstvou zeminy a vrstvou štěrkopísku zemina propustná, biologicky aktivní, mocnost cca 0,15 m vrstva štěrkopísku horní etáž odvodnění, musí mít schopnost kapacitní (např. 100-letou 24hodinovou srážku), komunikační (K > 0,8 m/d) dolní vrstva systematická trubková drenáž návrh proveden tak, aby došlo ke snížení HPV po srážce: v rozsahu 12 hod až 20 minut podle kategorie hřiště drenážní rýhy min. hloubka a šířka cca 0,25 m, materiál: dvouprofilové dren. potrubí vnější DN 150 nebo 200 z děrované kameniny a vnitřní flexibilní PVC DN 80 nebo 100, silnostěnné flexibilní potrubí DN 65, 80 zásyp rýhy drenážní filtr

31 Odvodňování travnatých sportovních povrchů (fotbalová, golfová hřiště) uspořádání trubních drénů většinou pravoúhlé, sběrné drény (ve sklonu 5 ) mohou být zaústěny do obvodového kanálku šířky 0,6 m překrytého mříží, ten slouží i k odvedení povrchové vody voda je gravitačně odváděna do recipientu, příp. kanalizace možná uspořádání drenážního systému experimentální ověření hydrofyzikálních vlastností vrstev na kontrolní ploše možná uspořádání drenážního systému řez sběrným drénem A-A řez svodným drénem B-B

32 Odvodňování staveb cílem odvodňovacího systému je zamezit nepříznivému působení vody na konstrukci stavby jak při výstavbě tak po celou dobu životnosti silnice, dálnice, podzemí stavby, stavby infrastruktury, základy budov horizontální, vertikální, kombinovaná drenáž snížení HPV pod úroveň základů budovy agresivní podzemní vody vody měkké (vody hladové = s nízkým obsahem minerálních látek, vody kyselé ) a vody silně mineralizované (síranové, se zvýšeným obsahem Mg 2+, uhličité s vysokým obsahem CO 2, vody akalické), ochrana konstrukce primární, sekundární síranová agresivita (Praha 42% staveb) rozrušování betonu krystalizačními tlaky, krystalky roztrhají cementovou maltu, mění ji na mazlavou hmotu, zkašovatění betonu použití dvouetážové drenáže horní plošná etáž - štěrkopískový podsyp, dolní etáž trubková drenáž uložená do mělké rýhy, systém musí zabezpečit snížení HPV za požadovaný čas t (24 až 48 hodin) většinou ortogonální uspořádání, dvouprofilové vedení vnější děrovaná kamenina DN 150, 200, 300, vnitřní flexibilní z PVC DN , min. podélný sklon je 5 až 10, voda se odvádí gravitačně do recipientu, do kanalizace anebo se přečerpává realizace odvodňovacích systémů u rozsáhlých inž. staveb Skanska a.s., Subterra a.s., SSŽ

33 snížení HPV tak, aby úroveň podlahy v podzemním podlaží byla nad úrovní kapilárního lemu (0,3 až 2 m)

34

35 HYDROIZOLACE ZÁSYP HUTNĚNÝ VERTIK. DRENÁŽ FILTRAČNÍ TEXTILIE GEOTEXTILIE plošná vertikální drenáž nopová folie FILTRAČNÍ OBSYP

36

37 Odvodňování staveb ochrana konstrukce před: vlhkostí přilehlého půdního prostředí (většinou bez drenážního systému) vodou prosakující přilehlým propustným pórovitým prostředím (bez drenáže) tlakovou podzemní vodou drenážní trubky jsou obsypány štěrkopískem, který plní funkci filtru (obvykle frakce 0/32 mm, tloušťka obsypu cca 0,15 m, 8/16 mm tloušťka obsypu 0,1 m potřeba použít filtrační fólii zamezení vtoku jemných částic na základě hydrologického, hydropedologického a hydrogeologického průzkumu je třeba stanovit množství vody, které bude drenážní systém odvádět na toto množství provést návrh u staveb velkého rozsahu je třeba provést také posouzení stavby na režim proudění podzemní vody

38 Literatura: Holý, M. a kol., 1987: Odvodňovací stavby, SNTL/ALFA Kulhavý, F., Kulhavý, Z., 2008: Navrhování hydromelioračních staveb, ČKAIT Dvořák, P., 1981: Podklady pro navrhování odvodňovacích staveb, skripta ČVUT Váška, J. a kol., 2000: Hydromeliorace, ČKAIT Kulhavý,Z., Soukup, M. a kol., 2007: Zemědělské odvodnění drenáží, Racionalizace využívání, údržby a oprav, VÚMOP Štibinger, J., Kulhavý, Z., 2010: Úpravy vodního režimu půd odvodněním, ČZU v Praze, VÚMOP v.v.i. ČSN Hydromeliorace - Úprava vodního režimu zemědělských půd odvodněním