5 Zásady odvodňování stavebních jam
|
|
- Ludmila Holubová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 5 Zásady odvodňování stavebních jam 5.1 Pohyb vody v základové půdě Podzemní voda je voda vyskytující se pod povrchem terénu. Jejím zdrojem jsou jednak srážky, jednak průsak z vodotečí, nádrží, jezer a moří. Jde tedy o vodu gravitační, která je pod vlivem zemské přitažlivosti, jež se dělí na vodu: volnou, která souvisle vyplňuje póry v základové půdě pod hladinou podzemní vody, kapilární, která pod vlivem povrchového napětí vzlíná v pórech (a kapilárách) v zemině nad hladinu podzemní vody. Kromě toho je v zemině obsažena voda vázaná, jež vytváří na povrchu částic zeminy difúzní obal z orientovaných molekul vody. Součástí krystalické mřížky minerálů je voda strukturální, jež nemá na mechanické vlastnosti zemin žádný vliv. Vázaná voda má vliv na vlastnosti jemnozrnných zemin, neboť ovlivňuje rozhodujícím způsobem jejich základní vlastnosti jako soudržnost a plasticitu. Na vlastnosti nesoudržných zemin nemá vázaná voda praktický vliv. Volná voda zaplňuje souvisle póry zeminy pod hladinou podzemní vody, jejíž úroveň se zjišťuje v rámci geotechnického průzkumu. Přitom je třeba rozlišovat naraženou hladinu podzemní vody (pro případ konkrétního průzkumného díla a konkrétního času) a ustálenou hladinu podzemní vody, jež bývá pro další úvahy rozhodující. Ta může být ovlivněna i případnou napjatostí podzemní vody, způsobenou např. existencí artéského stropu (nepropustné vrstvy) apod. Proudění vody v zemině je způsobeno gravitací, přičemž voda proudí ve směru hydraulického spádu. Její pohyb však není obyčejně pravidelný, neboť voda prosakuje složitým systémem vzájemně více či méně propojených kanálků, kdy částice vody při průsaku mění směr i rychlost, což nelze matematicky vyjádřit. V praxi se potom používá filtrační (průsaková) rychlost proudění podzemní vody v, jež je definována: v = q / A (49) kde q je množství prosáklé vody, A příčná plocha k průsaku (kolmá na vektor hydraulického spádu). Skutečná rychlost vody v pórech v sk je ovšem podstatně větší a závisí zejména na pórovitosti zeminy n. Rychlost proudění vody v základové půdě v se řídí Darcyho zákonem: v = k i (50) kde k je koeficient filtrace základové půdy [ms -1 ], (někdy nesprávně nazýván jako součinitel propustnosti); jeho orientační velikosti jsou uvedeny v tab. 17, i je hydraulický spád (sklon, gradient), jenž je definován jako poměr rozdílu hladin dvou bodů na proudnici h ku délce průsaku l, tedy: i = h / l (51) 87
2 Z á sady odvodňování stavebních jam U jemnozrnných zemin může proudění nastat teprve po překonání odporu částic vázané vody v pórech, tj. po překonání počátečního gradientu i or, potom lze Darcyho zákon upravit na tvar: v = k (i i or ) (52) přičemž v případě jílů může dosáhnout počáteční gradient až i or = 10. Tab. 17 Orientační velikosti koeficientu filtrace k pro vybrané typy zemin Zemina k [ms -1 ] štěrk a písčitý štěrk jemnozrnný písek jílovitý písek a spraš hlína, silt jíl Pro jakékoliv výpočty a úvahy týkající se pohybu vody v zemině je třeba znát hydrogeologické poměry na staveništi, tj. úroveň hladiny podzemní vody, směr jejího proudění, vlastnosti jednotlivých vrstev základové půdy, tj. zejména velikost koeficientu filtrace, eventuálně úroveň nepropustného podloží. 5.2 Koeficient filtrace a metody jeho stanovení Propustnost základové půdy lze stanovit in situ, v laboratoři, popř. nepřímou metodou ve vztahu k základním indexovým vlastnostem této zeminy. Nejlepší způsob je přímé stanovení v poli tzv. čerpací zkouškou, jde však samozřejmě o metodu nejdražší. Zkouška však zahrnuje poměrně velký objem zeminy a výsledek není tak ovlivněn bodovým odběrem, jenž je typický pro stanovení laboratorní. Nejlevnější a současně nejméně věrohodné je odvození velikosti koeficientu filtrace nepřímými metodami z ostatních vlastností základové půdy (z křivky zrnitosti, z charakteristických průměrů zrn a z pórovitosti). Čerpací zkouška Využívá se tzv. hydrologického kříže, v jehož středu je studna, jež má být dokonalá, tzn., že je vetknuta do nepropustného podloží a přítok do ní je zprostředkován pouze jejím pláštěm, na němž je osazena perforovaná zárubnice. Ta bývá obklopena tzv. obráceným filtrem, tj. kačírkem různé zrnitosti, jímž je vyplněno mezikruží mezi pažnicí (jež přijde po obsypu vytáhnout) a zárubnicí. Průměr zárubnice by měl být alespoň 400 mm. Ze studny se čerpá konstantní množství vody Q, při němž dojde ke konstantnímu snížení hladiny vody o velikost s, tedy původní výška vody (nad nepropustným podložím) H bude snížena na velikost h 0. Kolem čerpací studny jsou rozmístěny tzv. pozorovací vrty (pégly) ve dvou na sebe kolmých směrech, v nichž se měří příslušné snížení hladiny vody h i v závislosti na vzdálenostech od studny r i. Vzdálenost 1. péglu se volí asi r 1 = H / 2, druhého r 2 = 2r 1 atd. Tím se zajistí dobrá možnost pro stanovení skutečného poloměru deprese R (obr. 40). 88
3 Obr. 40 Schéma dokonalé čerpací studny Vlastní výpočet přítoku vody do dokonalé studny, jež je základem všech následných hydrologických výpočtů, vychází z předpokladu, že rozdělení rychlosti proudění podzemní vody po výšce je rovnoměrné, tudíž je třeba, aby depresní kužel byl dostatečně plochý a snížení ve studni s nebylo větší než asi H / 4. Pláštěm studny protéká množství vody: q = 2 r h v = 2 r h k i = 2 r h k dh / dl = 2 r h k dh / dr (53) neboť pro malé spáry hladin můžeme psát: dl dr. Platí tedy: q / ( k) dr / r = 2h dh, neboli q / ( k) dr / r = 2h dh (54) po integraci: h 2 = q / ( k) lnr + C (55) integrační konstantu C určíme z okrajových podmínek: pro r = r 0 je h = h 0, tedy: C = h 0 2 q / ( k) lnr 0 (56) a po dosazení do rovnice (55) a náhradě q = Q pro r = R a h = H získáme: H 2 h 0 2 = Q / ( k) (lnr lnr 0 ) = Q / ( k) ln(r / r 0 ) (57) tedy konečně: Q = k (H 2 h 0 2 ) / ln(r / r 0 ) (58) což je základní vzorec pro přítok vody do dokonalé studny. Velikost koeficientu filtrace pak při změřených a známých velikostech (H, h 0, R, r 0, Q) vypočteme: k = Q ln(r / r 0 ) / ( (H 2 h 0 2 )) (59) Laboratorní zkoušky pro stanovení koeficientu filtrace se provádějí na neporušených vzorcích základové půdy, a to buď přístrojem s konstantním, nebo proměnným spádem. Podrobnosti o těchto zkouškách jsou v [5] nebo v učebnicích mechaniky zemin. 89
4 Z á sady odvodňování stavebních jam Informativní velmi přibližné údaje o velikosti koeficientu filtrace lze získat pomocí nepřímých zkoušek z křivky zrnitosti zeminy, jež je základní laboratorní zkouškou potřebnou pro zatřídění zeminy do příslušné klasifikace anebo pomocí empirických vzorců, např.: Hanzen (1893) k 1, d 10 [ms -1 ] (60) kde d 10 je průměr zrn [m] odpovídající propadu na sítě v množství 10 % Jáky (1944) k 10 4 d m 2 kde d m je průměr zrn [m] vyskytující se s největší frekvencí [ms -1 ] (61) Cassagrande (1948) k 1,4k 0,85 e 2 [ms -1 ] (62) kde k 0,85 je koeficient filtrace při čísle pórovitosti e = 0,85 Terzaghi (1955) k d 2 e e 2 [ms -1 ] (63) kde d e je efektivní průměr zrn [m] a e je číslo pórovitosti. 5.3 Způsoby odvodňování stavebních jam Při zakládání pod hladinu podzemní vody je nutné základovou spáru odvodnit, tzn. vyčerpat podzemní vodu nejen z vytěženého prostoru, ale zčásti i pod základovou spáru. Odvodnění stavebních jam se provádí buď povrchově, nebo hloubkově. Při povrchovém odvodnění (obr. 41) se voda odčerpává postupně s hloubením (pod úroveň původní hladiny podzemní vody). Voda se odvádí postupně hloubenými svahovanými příkopy do sběrných jímek (studní), z nichž se čerpá. Povrchové odvodnění se provádí ponejvíce v případě nehlubokých svahovaných jam v relativně stabilních zeminách (štěrcích, píscích a v horninách poloskalních a skalních), neboť svahy prosakující voda snižuje významně jejich stabilitu. Obr. 41 Povrchové odvodnění svahované stavební jámy V případě hloubkového (podpovrchového) odvodnění (obr. 42) se voda čerpá systémem studní a jáma se hloubí až po snížené podzemní vodě. Rozměry studní, jejich počet a čerpané množství vody se stanoví většinou orientačním výpočtem. Velikosti studní závisejí na druhu základové půdy (její propustnosti) a na čerpaném množství. V silně propustných zeminách se navrhuje menší počet studní větších průměrů, neboť dosah depresní křivky je značný. Naopak v málo propustných zeminách postačí menší průměr studní; jejich počet musí být značný, neboť depresní křivka je strmá a dosah deprese malý. Voda se čerpá buď ponornými čerpadly, jež jsou umístěna ve studni vybavené obyčejně plovákovým systémem s automatickým udržováním zvolené hladiny, nebo odstředivými čerpadly, umístěnými na povrchu s příslušným rozvodem a sacími koši v jednotlivých studních. V tomto případě lze však počítat se sací výškou kolem 6 7 m, neboť vodu vytlačuje atmosférický tlak rovný přibližně 100 kpa, čemuž odpovídá teoretická hydrostatická výška 10 m. 90
5 Obr. 42 Hloubkové (podpovrchové) odvodnění svahované stavební jámy V případě zvodnělých písků s koeficientem filtrace k = 10-4 až 10-5 ms -1 se používá vakuové hloubkové odvodňování čerpacími jehlami (obr. 43). Obr. 43 Vakuové odvodnění svahované stavební jámy: 1 čerpací jehla, 2 koncovka jehly, 3 sběrné potrubí Odvodňováním povrchové Bývá vždy levnější, vyžaduje však dostatek prostoru v okolí stavební jámy, neboť sklony svahů jsou plošší. Vycházíme z předpokladu, že stavební jáma se nachází ve zvodnělém prostředí, charakterizovaném koeficient filtrace k, a v jisté hloubce H pod hladinou podzemní vody, jež je větší, než je hloubka stavební jámy, existuje nepropustné podloží. Z hydraulického hlediska se tedy jedná o případ tzv. nedokonalé (neúplné) studny, kde přítok vody nastává jednak pláštěm (svahu stavební jámy), jednak dnem studny (jámy). Gravitační přítok do úplné studny (zapuštěné do nepropustného podloží) je dán rovnicí (58). Jde-li o artéskou vodu s přetlakovou výškou (H t), je přítok do této studně dán vztahem: Q = 2 k t (H h 0 ) / ln(r / r) (64) Jde-li o stavební rýhu délku l ve zvodni s klidnou hladinou podzemní vody, je jednostranný přítok: Q = k (H 2 h 0 ) 2 l / 2R (65) a konečně v případě stavební rýhy s artéskou hladinou vody je jednostranný přítok: Q = k t (H h 0 ) l / R (66) Dosah snížení (depresní křivky) lze určit pouze přibližně pomocí empirických vzorců: podle Sichardta R = 3000 (H h 0 ) k 1/2 (67) podle Kusakina R = 575 (H h 0 ) (k H) 1/2 (68) 91
6 Z á sady odvodňování stavebních jam Poznámka 1: Z uvedených vzorců vypočtené velikosti R se mohou lišit až o 100 %, pro další úvahy se obyčejně uvažuje s menší velikostí R. Pokud je v blízkosti úplné studny přímkový zdroj vody (vodoteč, nádrž, jezero apod.) ve vzdálenosti L, potom se v případě, že R 2L, dosazuje se do vzorců pro výpočet přítoku dosazuje R = 2L a do vzorců (65) a (66) se dosadí R = L v případě, že R L. Přítok vody do stavební jámy při povrchovém odvodnění se stanoví přibližně jako přítok vody do neúplné studny o poloměru r s, jež je rovnoplochá s jámou o ploše A: r s = (A / ) 1/2 (69) Dosah snížení podzemní vody R se obvykle měří od tohoto poloměru, tedy vzorec pro gravitační přítok stěnami (58) se upraví na tvar: Q 1 = k (H 2 h 0 ) 2 / ln((r s + R) / r s ) (70) Přítok vody dnem jámy se stanoví obyčejně podle vzorce: Q 2 = k 2(H h 0 ) r s / / 2 + 2arcsin (r s / (h 0 + (h r s 2 ) 1/2 ) + 0,515 r s / h 0 ln((r s + + R) / 4h 0 ) (71) přičemž celkový přítok je: Q = Q 1 + Q 2 (72) Poznámka 2: Veškeré uvedené hydraulické výpočty jsou v podstatě odbornými odhady, neboť velikost přítoku je vždy přímo úměrná velikosti koeficientu filtrace k, který lze s ohledem na nehomogenitu základové půdy odhadnout nejvýše řádově. Příklad 6 Stanovte přítok vody do stavební jámy půdorysných rozměrů dna 30 x 45 m podle obr. 54 pro případ povrchového odvodnění. Jáma je hloubena ve štěrku o mocnosti 8,0 m s jílovým nepropustným podložím. Hloubka jámy je 5,0 m, hladina podzemní vody v hloubce 1,5 m pod terénem. Štěrk má koeficient filtrace k = 10-3 ms -1. Řešení: 1. návrh sklonů svahů stavební jámy: předpokládáme efektivní úhel vnitřního tření štěrků ef = 36, tedy nad vodou bude sklon; o tg = (tg ) / 1,1 = 0,66, tedy sklon bude asi 1 : 1,5, pod vodou bude sklon 2x plošší, tedy asi 1 : 3. 92
7 Obr. 44 Schéma pro výpočet povrchového odvodnění z příkladu 7: a půdorys stavební jámy, b charakteristický řez 2. rozměry fiktivní studně: jednostranné rozšíření nad vodou (voda bude snížena z titulu deprese nejméně o 1,0 m), tedy: 1 1,5 + 2,5 3,0 = 9,0 m fiktivní rozměry a plocha jámy v úrovni hladiny podzemní vody: A = (30, ,0) (45, ,0) = 48,0 63,0 = 3024,0 m 2 poloměr náhradní studny: r s = (3024 / ) 1/2 = 31,0 m 3. zbylé údaje viz obr. 44: H = 6,50 m; h 0 = 2,50 m (snížení volíme 0,5 m pode dnem jámy) 4. dosah snížení: podle Sicharta podle Kusakina 5. Přítok vody svahy jámy: R = 3000 (6,5 2,5) (10-3 ) 1/2 = 379,5 m R = 575 (6,5 2,5) (6, ) 1/2 = 185,4 m (volíme tuto velikost) Q 1 = 10-3 (6,5 2 2,5 2 ) / ln((31, ,4) / 31,0) = 0,058 m 3 s Přítok vody dnem: Q 2 = (6,5 2,5) 31,0 / / 2 + 2arcsin h(31,0 / (2,5 + (2, ,0 2 ) 1/2 ) + + 0,515 31,0 / 2,5ln((31, ,4) / (4 2,5)) = 0,034 m 3 s Celkový přítok: Q = 0, ,034 = 0,092 m 3 s -1 = 92 ls -1 93
8 Z á sady odvodňování stavebních jam Odvodňování hloubkové Při hloubkovém odvodnění se kolem stavební jámy realizuje řada studní, v nichž se předem čerpá podzemní voda, a vytvoří se tak příslušná deprese a stavební jáma se hloubí již v suchu. Vlastní odvodnění se stanoví za předpokladu, že přítok do stavební jámy je přítokem do dokonalé studny (pouze pláštěm), za niž se pokládá fiktivní rovnoplochá studna, daná rozměry v místě studní. Příklad 8 Stanovte přítok vody do stavební jámy půdorysných rozměrů dna 30 x 40 m hluboké 6,0 m v prostředí písků s koeficientem filtrace k = ms -1 podle obr. 45. Mocnost písků je 9,0 m, hladina podzemní voda je v hloubce 2,0 m pod terénem. Nepropustné podloží je tvořeno křídovým slínovcem. Obr. 45 Schéma pro výpočet hloubkového odvodnění z příkladu 8: a půdorys stavební jámy, b charakteristický řez Řešení: 1. sklon stavů stavební jámy: efektivní úhel vnitřního tření písků ef = 32, dočasný sklon: tg = (tg 32) / 1,1 = 0,568, tj. 1 : 76, volíme 1 : 1,8 v celém rozsahu jámy, 2. umístění studní a geometrické charakteristiky: studně umístíme na lavici šířky 3,0 m v úrovni původní hladiny podzemní vody ve vzdálenosti 1,5 m od hrany svahu, tedy: jednostranné rozšíření jámy (po osu studní): 4 1,8 + 1,5 = 8,7 m, rozměry fiktivní plochy: 30, ,7 = 47,4 m; 40, ,7 = 57,4 m, hloubka původní hladiny podzemní vody H = 9,0 2,0 = 7,0 m požadované snížení pod dno jámy je 0,5 m, tedy h 0 = 3,0 0,5 = 2,5 m 94
9 3. výpočet potřebných údajů: náhradní plocha A = 47,4 57,4 = 2720,76 m 2 poloměr náhradní studny r s = (2720,76 / ) 1/2 = 29,44 m dosah snížení podle Sichardta R = 3000 (7,0 2,5) ( ) 1/2 = 301,86 m dosah snížení podle Kusakina R = 575 (7,0 2,5) (5 7, ) 1/2 = 153,07 m (použijeme) 4. celkový přítok do stavební jámy: Q = (7,0 2 2,5 2 ) / ln((153, ,44) / 29,44) = 0,0368 m 3 s -1 = 37 ls návrh studní: obvod stavební jámy (v ose studní) je: 2 (47,4 + 57,4) = 209,6 m volíme 10 studní (rozmístění podle obr. 45) každá studna bude čerpat Q s = 37,0 / 10 = 3,7 ls -1 kapacita jedné studny Q c = 2 r 0 h 1 v p kde r 0 je poloměr studny (zárubnice), h 1 vtoková výška pláště studny (h 1 = h 0 1,5 = 1,0 m), v p mezní přípustná rychlost proudění (podle Sichardta v p = k 1/2 / 15 = 0,0015 ms -1. Minimální poloměr studny bude tedy: r 0 = Q s / (2 h 1 v p ) = 0,0037 / (2 1,0 0,0015) = 0,392 m volíme tedy 10 studní se zárubnicí o průměru 800 mm Odvodňování vakuové Při hloubkovém odvodňování v píscích se s výhodou využívá vakuového odvodňování pomocí tzv. jehlofiltrů, což jsou ocelové perforované trubky průměru do 100 mm, opatřené kulovým ventilem a jednoduchou filtrační mřížkou. Ty se obyčejně do základové půdy vplachují proudem vody. Jejich osová vzdálenost bývá kolem 2 3 m. Napojeny jsou na sběrné potrubí, v němž se vytvoří podtlak. Schéma tohoto odvodňování je na obr. 43. Přítok vody do stavební jámy při tomto způsobu odvodnění lze spočítat pomocí vzorce: Q = k (H 2 + 2m h 0 3h 0 2 ) / ln((r + r s ) / r s ) (73) m = (p 0 p) / w (74) kde p 0 je vnější atmosférický tlak, p podtlak vyvozený vakuem v čerpací jehle (sběrném potrubí). 95
Proudění podzemní vody
Podpovrchová voda krystalická a strukturní voda vázaná fyzikálně-chemicky adsorpční vázaná molekulárními silami na povrchu částic hygroskopická (pevně vázaná) obalová (volně vázaná) volná voda kapilární
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Zakládání staveb Fyzikálně chemické vlastnosti hornin doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceZAJEČÍ - prameniště. projekt hloubkového odvodnění
ZAJEČÍ - prameniště projekt hloubkového odvodnění Brno, září 2013 2 Obsah 1. Úvod... 4 2. Hydrogeologické podmínky pro realizaci hloubkového odvodnění... 4 3. Návrh technického řešení hloubkového odvodnění...
VícePovrchové odvodnění stavební jámy. Cvičení č. 8
Povrchové odvodnění stavební jámy Cvičení č. 8 Odvodňování Problematika odvodňování bývá z důvodu její dočasnosti mnohdy podceňována, zapomíná se na ekonomické náklady spojené se zhotovením suchého pracovního
VícePopis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)
Klasifikace zemin Popis zeminy 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) kyprá, hutná 2. Struktura (laminární) 3. Barva 4. Velikost částic frakc 5. Geologická
Více5. Cvičení. Napětí v základové půdě
5. Cvičení Napětí v základové půdě Napětí v základové půdě - geostatické (původní) napětí - σ or - napětí od zatížení (od základu) - σz h σor σz Průběh napětí v zemině Na svislé ose: z h Pa Objemová tíha
VíceZakládání staveb 5 cvičení
Zakládání staveb 5 cvičení Únosnost základové půdy Mezní stavy Mezní stav použitelnosti (.MS) Stlačitelnost Voda v zeminách MEZNÍ STAVY I. Skupina mezní stav únosnosti (zhroucení konstrukce, nepřípustné
Více141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hdraulik a hdrologie (K141) Přednáškové slid předmětu 141 (Hdraulika) verze: 9/28 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů složených
VíceOdvodňování. Nejdůležitější charakteristikou zeminy, je součinitel filtrace k.
Odvodňování Problematika odvodňování bývá z důvodu její dočasnosti mnohdy podceňována, zapomíná se na ekonomické náklady spojené se zhotovením suchého pracovního prostoru. Je třeba věnovat pozornost konstrukčnímu
Více4+5. Cvičení. Voda v zeminách Napětí v základové půdě
4+5. Cvičení Voda v zeminách Napětí v základové půdě DRUHY VODY Gravitační (volná, kapilární) Vázaná (pevně vázaná - absorbovaná, kapilární - osmotická) Strukturní (chemicky vázaná, krystalická) Vodní
VíceSypaná hráz výpočet ustáleného proudění
Inženýrský manuál č. 32 Aktualizace: 3/2016 Sypaná hráz výpočet ustáleného proudění Program: MKP Proudění Soubor: Demo_manual_32.gmk Úvod Tento příklad ilustruje použití modulu GEO5 MKP Proudění při analýze
Víceedb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu
Tak ne předběžný hydrogeologický průzkum Hodov... z provedené čerpací zkoušky na vrtu ČI 1 vyplývá, že při čerpání vydatnosti 0,2 l/s (1 000 l/den) poklesla hladina ve vrtu zhruba o 1/3 (ustálená HPV před
VíceOdvodnění stavebních jam Drainage of foundation pits
VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Odvodnění stavebních jam Drainage of foundation pits Student: Vedoucí bakalářské práce: Tomáš Pospíšil
VíceMECHANIKA HORNIN A ZEMIN
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Konsolidace zemin
VíceHYDRAULICKÉ PARAMETRY ZVODNĚNÝCH SYSTÉMŮ
HYDRAULICKÉ PARAMETRY ZVODNĚNÝCH SYSTÉMŮ CHARAKTERIZUJÍ FILTRACI PROSTÉ PODZEMNÍ VODY O URČITÉ KINEMATICKÉ VISKOZITĚ Předpoklad pro stanovení : Filtrační (laminární proudění) Znalost homogenity x heterogenity
VícePODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1
PODZEMNÍ VODA Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby Ovlivňuje fyzikálně- mechanické vlastnosti Je faktorem současných geodynamických procesů Komplikuje zakládání staveb Podzemní stavby mění
VíceZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin
ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN Stanovení vlhkosti zemin ČSN ISO/TS 17892-1 Vlhkost zeminy Základní zkouška pro zatřídění, pojmenování a popis Příklady dalšího použití: stanovení
VíceNávrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1
Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací
VíceMĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
MĚSTO RALSKO NÁHLOV OVĚŘOVACÍ VRT PODKLAD PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ÚNOR 2015 1. Technický projekt hydrogeologického opěrného a ověřovacího vrtu pro vrtanou studnu PIC 1 Náhlov Po odvrtání ověřovacího vrtu bude
VíceVYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT. RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s.
VYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s. EXPERT je soustavou kalkulátorů, které zjednodušují práci při zpracovávání hydrogeologických
VícePříklady ke cvičení Mechanika zemin a zakládání staveb
Stavební fakulta ČVUT Praha Program, ročník: S+A, 3. Katedra geotechniky K135 Posluchač/ka: Akademický rok 2018/2019 LS Stud. skupina: Příklady ke cvičení Mechanika zemin a zakládání staveb Příklad 1 30
Více4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i
Opěrné zd i 4 Opěrné zdi 4.1 Druhy opěrných zdí Podle kapitoly 9 Opěrné konstrukce evropské normy ČSN EN 1997-1 se z hlediska návrhu opěrných konstrukcí rozlišují následující 3 typy: a) gravitační zdi,
VíceKONSOLIDACE ZEMIN. Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení.
KONSOLIDACE ZEMIN Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení. Konsolidace je reologický proces postupného zmenšování objemu póru zeminy a změny struktury zeminy
VícePovrchové odvodnění stavební jámy. Cvičení č. 8
Povrchové odvodnění stavební jámy Cvičení č. 8 Příklad zadání Vypočtěte přítok vody do stavební jámy odvodněné povrchově. Jáma je hloubená v písčitém štěrku o mocnosti 8 m. Pod kterým je rozvětralá jílovitá
VíceVýpočet konsolidace pod silničním náspem
Inženýrský manuál č. 11 Aktualizace: 02/2016 Výpočet konsolidace pod silničním náspem Program: Soubor: Sedání Demo_manual_11.gpo V tomto inženýrském manuálu je vysvětlen výpočet časového průběhu sedání
VíceKopané, hloubené stavby
Kopané, hloubené stavby 25/08/2014 2014 Karel Vojtasík - Geotechnické stavby 1 OBSAH Charakteristika kopaných hloubených GS Jámy Pažící konstrukce Zatížení pažící konstrukce Řešení pažící konstrukce Stabilita
VíceSmyková pevnost zemin
Smyková pevnost zemin Pevnost materiálu je dána největším napětím, který materiál vydrží. Proto se napětí a pevnost udává ve stejných jednotkách nejčastěji kpa). Zeminy se nejčastěji porušují snykem. Se
VíceObecné požadavky správce kanalizační sítě při HDV Rosypalová H., Fišáková R., úsek koncepce kanalizací a ČOV, Pražská vodohospodářská společnost a.s.
Obecné požadavky správce kanalizační sítě při HDV Rosypalová H., Fišáková R., úsek koncepce kanalizací a ČOV, Pražská vodohospodářská společnost a.s. Likvidace srážkových vod bude navržena v souladu s:
VíceLožisková hydrogeologie. V. Odvodnění a zatápění ložisek
Ložisková hydrogeologie V. Odvodnění a zatápění ložisek Lokalizace jam z hlediska odvodňování Projekt výstavby (rozšíření, rekonstrukce) výhledová studie střet zájmů, ekonomická těžitelnost, vliv na HG
VíceGEOoffice, s.r.o., kontaktní
Úvod do problematiky vsakování vod, výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů problematiky týkajících
VíceVýpočet konsolidace pod silničním náspem
Inženýrský manuál č. 11 Aktualizace: 06/2018 Výpočet konsolidace pod silničním náspem Program: Soubor: Sedání Demo_manual_11.gpo V tomto inženýrském manuálu je vysvětlen výpočet časového průběhu sedání
VíceS = VODA V ZEMINĚ. w = m. Obsah vody v zemině. Zinženýrského hlediska voda při 105 o C. m w. hmotnost vody m d. hmotnost sušiny. V w.
VODA V ZEMINĚ Obsah vody v zemině Zinženýrského hlediska voda při 105 o C vlhkost w = m m w d.100[%] m w hmotnost vody m d hmotnost sušiny stupeň nasycení S = r V V w p V w objem vody V p objem pórů Druhy
VíceProgram cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb
Stavební fakulta ČVUT Praha Katedra geotechniky Rok 2004/2005 Obor, ročník: Posluchač/ka: Stud.skupina: Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Příklad 1 30g vysušené zeminy bylo podrobeno
VíceHydraulika a hydrologie
Hydraulika a hydrologie Cvičení č. 1 - HYDROSTATIKA Příklad č. 1.1 Jaký je tlak v hloubce (5+P) m pod hladinou moře (Obr. 1.1), je-li průměrná hustota mořské vody ρ mv = 1042 kg/m 3 (měrná tíha je tedy
Více09 Vnitřní kanalizace 2.díl
09 Vnitřní kanalizace 2.díl Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/21 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Výpočet průtoku splaškových odpadních vod ČSN 75 6760
VíceMechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky
Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Zemní tlaky Rozdělení, aktivizace Výpočet pro soudržné i nesoudržné zeminy Tlaky zemin a vody na pažení Katedra geotechniky a podzemního
VíceMECHANIKA HORNIN A ZEMIN
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky
VíceStanovení migračních parametrů jako podklad pro využití nanoželeza při sanaci podzemních vod Ivan Landa, Pavel Šimek, Markéta Sequensová,, Adam Borýsek Úvod do MZ nezbytné údaje o podmínkách šíření znečištění
VíceSedání piloty. Cvičení č. 5
Sedání piloty Cvičení č. 5 Nelineární teorie (Masopust) Nelineární teorie sestrojuje zatěžovací křivku piloty za předpokladu, že mezi nulovým zatížením piloty a zatížením, kdy je plně mobilizováno plášťové
Více1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. popis stavby... 3. 4.1. Čerpací stanice ČSOV 2... 3 4.2. Výtlak V1...
OBSAH: 1. identifikační údaje... 2 2. úvod... 3 3. přehled výchozích podkladů... 3 4. popis stavby... 3 4.1. Čerpací stanice ČSOV 2... 3 4.2. Výtlak V1... 4 4.2.1. Trasa... 4 4.2.2. Materiál... 5 4.2.3.
VíceSylabus 5. Základní vlastnosti zemin
Sylabus 5 Základní vlastnosti zemin zeminy jsou složeny ze 3 fází: zrna, voda a vzduch geotechnické vlastnosti ovlivňuje: - velikost zrn - cementace zrn (koheze) - kapilarita základní fyzikální vlastnosti
VíceZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:
ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN Zhutnitelnost zeminy závisí na granulometrickém složení, na tvaru zrn, na podílu a vlastnostech výplně z jemných částic, ale zejména na vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:
VíceMechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.
Mechanika hornin a zemin Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), docházka
Více135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb. Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění
ČUT v Praze - Fakulta stavební Centrum experimentální geotechniky (K220) 135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění Jde o obecné studijní
VíceHydraulika podzemních vod
Hydraulika podzemních vod STOUPACÍ ZKOUŠKY - vyhodnocení stavu po skončení čerpací zkoušky - měří se tzv. zbytkové snížení (původní hladina hladina po skončení čerpání v libovolném čase po skončení odběru)
VíceNejprve v rámu Nastavení zrušíme zatrhnutí možnosti nepočítat sedání. Rám Nastavení
Inženýrský manuál č. 10 Aktualizace: 05/2018 Výpočet sedání a natočení patky Program: Soubor: Patky Demo_manual_10.gpa V tomto inženýrském manuálu je popsán výpočet sednutí a natočení plošného základu.
VíceZakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz
Zakládání staveb Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), včasné odevzdání
VíceRain Bloc inspect. obj. číslo 360015
Vsakovací blok Flexibilní a výkonný vsakovací blok 120x60x42 cm Garantia Rain Bloc (dodávaný také pod značkou SIROBLOC) nachází své uplatnění především ve veřejném a komerčním sektoru. Je možné jej použít
VícePředběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji
Předběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji Jiří Michna hydogeologie, GEOtest, a.s. Součástí projektu Rebilance zásob podzemních vod byly v rámci aktivity 4
VíceSTABILITA SVAHŮ staveb. inženýr optimální návrh sklonu
IG staveb. inženýr STABILITA SVAHŮ - přirozené svahy - rotační, translační, creepové - svahy vzniklé inženýrskou činností (násypy, zemní hráze, sklon stavební jámy) Cílem stability svahů je řešit optimální
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VícePrůtoky. Q t Proteklé množství O (m 3 ) objem vody, který proteče průtočným profilem daným průtokem za delší čas (den, měsíc, rok)
PRŮTOKY Průtoky Průtok Q (m 3 /s, l/s) objem vody, který proteče daným průtočným V profilem za jednotku doby (s) Q t Proteklé množství O (m 3 ) objem vody, který proteče průtočným profilem daným průtokem
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Zakládání staveb Vlastnosti zemin při zatěžování doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceZrnitost zemin se zjišťuje zkouškou zrnitosti, která se provádí 2 způsoby:
racovní list č.2: lastnosti zein Zrnitost zein Zrnitost zein se zjišťuje zkouškou zrnitosti, která se provádí 2 způsoby: 1 Zrna většího průěru než 0,06 lze získat prosévání na řadě sít různé velikosti
VíceZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II. DOC. ING. MILOSLAV PAVLÍK, CSC. Základové konstrukce Hlavní funkce: přenos zatížení do základové půdy ochrana před negativními účinky základové půdy ornice
VíceUniverzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398
Univerzita obrany K-204 Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 39 Protokol obsahuje 12 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina:
VícePilotové základy úvod
Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet
Více1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)
Teorie K sesuvu svahu dochází často podél tenké smykové plochy, která odděluje sesouvající se těleso sesuvu nad smykovou plochou od nepohybujícího se podkladu. Obecně lze říct, že v nesoudržných zeminách
VícePŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.
PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -. Řešené příklady z hydrodynamiky 1) Příklad užití rovnice kontinuity Zadání: Vodorovným
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškové slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) verze: 09/008 K4 Fv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů
VíceGEOTECHNOLOGIE. resp. Příklady výzkumu mechanického chování zemin na PřF: 1. Výsypky severočeských dolů. 2. Cementační vazby v jílu
GEOTECHNOLOGIE resp. Příklady výzkumu mechanického chování zemin na PřF: 1. Výsypky severočeských dolů 2. Cementační vazby v jílu 3. Tégl napjatost, překonsolidace 1/45 Geotechnologie = studijní obor PřF
VíceHydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
VíceMECHANIKA HORNIN A ZEMIN
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek 10 - STAVEBNÍ
VíceNásep vývoj sedání v čase (konsolidace) Program: MKP Konsolidace
Inženýrský manuál č. 37 Aktualizace: 9/2017 Násep vývoj sedání v čase (konsolidace) Program: MKP Konsolidace Soubor: Demo_manual_37.gmk Úvod Tento příklad ilustruje použití modulu GEO5 MKP Konsolidace
VíceGEOTECHNICKÝ PRŮZKUM TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU
GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU Ing. Radek Bernatík SŽDC, s.o., Ředitelství, Obor traťového hospodářství, Praha 1. Úvod Geotechnický průzkum je soubor činností vedoucích ke zjištění a posouzení
VíceMíchání a homogenizace směsí Míchání je hydrodynamický proces, při kterém je různými způsoby vyvoláván vzájemný pohyb částic míchaného materiálu.
Míchání a homogenizace směsí Míchání je hydrodynamický proces, při kterém je různými způsoby vyvoláván vzájemný pohyb částic míchaného materiálu. Účelem mícháním je dosáhnout dokonalé, co nejrovnoměrnější
Více1 Geotechnický průzkum
1 Geotechnický průzkum Geotechnický průzkum musí poskytnout dostatečné údaje o základové půdě a podzemní vodě na staveništi a v jeho okolí pro sestavení prostorového modelu geologických a hydrogeologických
VíceMetodický pokyn ČAH č. 2/2008 k vyhlášce č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla
Metodický pokyn ČAH č. 2/2008 k vyhlášce č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla 1. ÚVOD Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 590,/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla, po
VíceSplaveniny. = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti
SPLAVENINY Splaveniny = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti Vznik splavenin plošná eroze (voda, vítr) a geologické vlastnosti svahů (sklon, příp.
VíceZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH
ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH ZAKLÁDÁNÍ NA NÁSYPECH Skladba násypů jako: zeminy, odpad z těžby nerostů nebo průmyslový odpad. Důležité: ukládání jako hutněný nebo nehutněný materiál. Nejnebezpečnější
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring stavebních jam doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceMezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty
Kontaktní prvky Mezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty Základní myšlenka Modelování posunu po smykové ploše, diskontinuitě či na rozhraní konstrukce a okolního
VíceF.2.1 Technická zpráva ke stavebnímu objektu SO 01 část retenční přehrážka
F.2.1 Technická zpráva ke stavebnímu objektu SO 01 část retenční přehrážka Ke zdůvodňování a vysvětlování návrhu změny stavby představované jediným stavebním objektem - vodohospodářské polyfunkční opatření
VíceKancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet
231/2018 Strana: 1 Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Botanická 256, 362 63 Dalovice - Karlovy Vary IČO: 25 22 45 81, mobil: +420 602 455 293, +420 602 455 027, =================================================
Více1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha
Poklesové kotliny 1 Úvod Projekt musí obsahovat volbu tunelovací metody a případných sanačních opatření, vedoucích ke snížení deformací předpověď poklesu terénu nad výrubem stanovení mezních hodnot deformací
VíceD.2.1 LIKVIDACE DEŠŤOVÝCH VOD. STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č. 1/1 k.ú. Mirošov u Jihlavy (695459)
P R O J E K T Y, S. R. O, H A V Í Ř S K Á 1 6, 5 8 6 0 1 K A N C E L Á Ř : C H L U M O V A 1, 5 8 6 0 1 D.2.1 LIKVIDACE DEŠŤOVÝCH VOD STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č.
VíceZáklady vakuové techniky
Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení
GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení Název úkolu : Horní Lhota, polní cesty Číslo úkolu : 2013-1 - 089 Odběratel : Gepard spol. s r.o., Štefánikova 52,
VíceZákladové konstrukce (3)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Základové konstrukce (3) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
VícePosouzení mikropilotového základu
Inženýrský manuál č. 36 Aktualizace 06/2017 Posouzení mikropilotového základu Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_36.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu GEO5 SKUPINA
VíceHYDROTECHNICKÝ VÝPOČET
Výstavba PZS Chrást u Plzně - Stupno v km 17,588, 17,904 a 18,397 SO 5.01.2 Rekonstrukce přejezdová konstrukce v km 17,904 Část objektu: Propustek v km 17,902 Hydrotechnický výpočet HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET
VíceÚvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad
Úvodní list Název školy Integrovaná střední škola stavební, České Budějovice, Nerudova 59 Číslo šablony/ číslo sady 32/09 Poř. číslo v sadě 18 Jméno autora Období vytvoření materiálu Název souboru Zařazení
VíceSmyková pevnost zemin
Smyková pevnost zemin 30. března 2017 Vymezení pojmů Smyková pevnost zemin - maximální vnitřní únosnost zeminy proti působícímu smykovému napětí Efektivní úhel vnitřního tření - část smykové pevnosti zeminy
VíceTlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže
Tlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA BS053 Rybníky a účelové nádrže Tlumení energie Rozdělení podle způsobu vývarové (vodní skok, dimenzování) bezvývarové (umělá drsnost koryta) průběžná niveleta (max. 0,5 m převýšení)
VíceObr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.
VYUŽITÍ CHEMICKÝCH INJEKTÁŽÍ PRO RAŽBU KRÁLOVOPOLSKÉHO TUNELU JIŘÍ MATĚJÍČEK AMBERG Engineering Brno, a.s. Úvod Hlavní důvody pro provádění injektáží v Královopolském tunelu byly dva. V první řadě měly
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring přehradních hrází doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceKompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex 29.3.2017 Jablonné nad Orlicí Matematické modelování (obecně hydrogeologie) ve svých
VíceNáhradní jímací vrt PH-3
RNDr. Václav Dubánek FER&MAN Technology Tréglova 795, 152 00 Praha 5, tel. 777 249 826 RNDr. Václav Dubánek, Tréglova 795, 152 00 Praha 5 Náhradní jímací vrt PH-3 projekt hydrogeologických průzkumných
VícePodklady WWW. ge_id=302
Podklady WWW http://departments.fsv.cvut.cz/k135/cms/?pa ge_id=302 Smyková pevnost zemin Se smykovou pevností zemin to není až tak jednoduché, zemina je třífázová, smykovou pevnost má pouze pevná fáze.
VíceProudění s volnou hladinou (tj. v otevřených korytech)
(tj. v otevřených korytech) TYPY OTEVŘENÝCH KORYT PŘÍRODNÍ přirozená a upravená KORYTA - přirozená: nepravidelného geometrického průřezu - upravená: zhruba pravidel. průřezu (upravené většinou jen břehy,
VíceHydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h
CVIČENÍ 8: HYDRAULICKÝ VÝPOČET OBJEKTŮ Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h křivky) a určení
VíceVýpočet sedání osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 14 Aktualizace: 06/2018 Výpočet sedání osamělé piloty Program: Pilota Soubor: Demo_manual_14.gpi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu GEO 5 PILOTA pro výpočet
VíceCo můžeme zakládat. Základy budov patky pasy. Mostní pilíře. Přehrady. desky
Zakládání na skále Co můžeme zakládat Základy budov patky pasy desky Mostní pilíře Přehrady Příklady VD Mšeno Návrh základu ovlivňuje cenu a chování konstrukce Na čem se zakládá -ukázky Stálá rovinná
VícePřednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ
Přednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ 1. ODVODŇOVACÍ SYSTÉMY: Otevřený systém voda je svedena výsledným sklonem k okraji vozovky, kde je zachycena rigolem nebo příkopem a odvedena mimo těleso
VíceSO 02 DEŠŤOVÁ KANALIZACE ČÁST DOKUMENTACE D TECHNICKÁ ZPRÁVA
Novostavba RD na parcele 2317/25 Šumice SO 02 DEŠŤOVÁ KANALIZACE ČÁST DOKUMENTACE D.1.1.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA MÍSTO STAVBY: INVESTOR: PROJEKT VYPRACOVAL: ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: STUPEŇ DOKUMENTACE: Šumice,
VíceTECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VNITŘNÍ KANALIZACE PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VNITŘNÍ KANALIZACE PŘEČERPÁVÁNÍ ODPADNÍCH VOD OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických
VíceSEPARAČNÍ A FILTRAČNÍ FUNKCE
SEPARAČNÍ A FILTRAČNÍ FUNKCE Lumír Miča VUT FAST Brno SKLADBA PŘEDNÁŠKY: POPIS SEPARAČNÍ FUNKCE NÁVRHOVÁNÍ APLIKACE POPIS FILTRAČNÍ FUNKCE NÁVRHOVÁNÍ APLIKACE TECHNOLOGIE Separační funkce Separační oddělení
VíceSTANOVENÍ SEDÁNÍ POVRCHU PO ODVODNĚNÍ PODLOŽÍ PODPOVRCHOVÝM PODZEMNÍM DÍLEM
Doc.Ing.Karel VOJTASÍK, CSc. Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava L.Podéště 1875, Ostrava Poruba tel.: +42 597 321 947, e-mail: karel.vojtasik@vsb.cz STANOVENÍ
VíceVlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram).
2.cvičení Vlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram). Složení zemin a hornin Fyzikální a popisné vlastnosti Porovitost Číslo pórovitosti V n V V e V p p s.100
Více