Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
|
|
- Jaromír Švec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 2. blok 28/02/2013 / Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/
2 Struktura rostlinných společenstev... BIOMY JAKO PROSTŘEDÍ RŮZNÝCH FUNKČNÍ TYPŮ ROSTLIN (Bonan and Levis 2002) funkční typ rostlin (plant functional type, PFT) je soubor druhů, který se vyznačuje společnými charakteristickými znaky z globálního pohledu lze dělit stromovou vegetaci dle morfologie a životnosti listových orgánů stálezelené opadavé Proč tomu tak je? V čem se liší fungování těchto čtyřech PFT, že každý z nich je výhodný ve zcela jiných podmínkách? nahosemenné (jehlice) (jehlice) modřínová tajga, Larix gmelinii krytosemenné (široké listy)
3 Struktura rostlinných společenstev... TAJEMSTVÍ ÚSPĚHU OPADAVÝCH MODŘÍNŮ V BOREÁLNÍCH LESÍCH (Gower and Richards 1990) strukturní charakteristiky stromů mírného a boreálního pásu: nahosemenné vs krytosemenné při stejném věku resp. průměru kmene modříny dosahují vyšší průměrné výšky než jiné jehličnany (vpravo) zimní sucho mnohem více poškozuje stálezelené rostliny tj. v boreálních lesích smrky a borovice (větší potřeba vody) vysoká specifická listová plocha a konc. dusíku umožňují rychlou fotosyntézu a dobrou produkci i při každoroční obnově ě
4 Struktura rostlinných společenstev... TAJEMSTVÍ ÚSPĚHU OPADAVÝCH MODŘÍNŮ V BOREÁLNÍCH LESÍCH (Gower and Richards 1990) modřínová tajga, Larix gmelinii kónický tvar koruny modřínů využívá lépe rozptýlené světlo vyšších zeměpisných šířek než tvary plošší kónický tvar odolný vůči poškození sněhem (tomu pomáhá také opadavý habitus stromů menší povrch pro zachycení sněhové pokrývky) poměr H/R... výška/poloměr kmene každoroční obnova listoví vyžaduje velké množství živin, v ekosystémech s malou dostupností živin je nutný vysoký stupeň vnitřní recyklace... retranslokace z odumírajících listů u modřínů výrazně vyšší (až o 20%) než u stálezelených jehličnanů (vlevo)
5 Funkční typy rostlin na základě strukturních znaků: problém zařazení druhů a následně i ekologické interpretace... RIZIKA ZJEDNODUŠENÉ KLASIFIKACE (Box 1996) snaha vytvořit klasifikační systém funkčních typů rostlin na základě strukturních znaků, který by pokryl celosvětovou diverzitu rostlin na základě fyziognomie a fenologie rozlišeno 15 hlavních funkčních typů (přístup p založený na STRUKTUŘE umožnil jednoduchou klasifikaci) f kč í t b ěl d áž t ()f i l i ké díl itř í t b li (b) k l i ké funkční typy by měly odrážet: (a) fyziologické rozdíly ve vnitřním metabolismu, (b) ekologické rozdíly v odpovědi na environmentální podmínky, ale také (c) rozdíly v ovlivnění ekosystému, ve kterém se rostliny vyskytují... TYTO PODMÍNKY OVŠEM ČASTO NESPLNĚNY
6 Funkční typy rostlin na základě strukturních znaků... Box (1996) některé fyziologické funkce mají přímou souvislost se strukturními znaky (např. rychlost růstu se specifickou listovou plochou SLA), některé funkce s formou rostlin (např. větší rostliny, fanerofyty, mají vyšší hodnoty respirace)... ALE ŘADA ROSTLINNÝCH FUNKCÍ SE NEPROJEVUJE V ARCHITEKTUŘE/STRUKTUŘE ROSTLIN funkce rostlin bez zjevného strukturního znaku: velká písmena, funkce s nepřímou souvislostí se znaky: malá písmena Zá ě kl ifik tli d f kč íht ů dl t kt j říliš h í ř d f kč íh dílů Závěr: klasifikace rostlin do funkčních typů dle struktury je příliš povrchní, řada funkčních rozdílů mezi rostlinami v rámci daného typu... dnes odklon od klasifikace druhů (ta v 90. letech) směrem k analýze významu jednotlivých znaků napříč celým druhovým spektrem
7 Funkční typy rostlin: konstruovány na základě různých funkčních znaků dle potřeb jednotlivých studií... PROBLÉM SROVNATELNOSTI VÝSLEDKŮ (Díaz and Cabido 2001) pomocí manipulativních zásahů v přírodě a reakce funkčních typů na tyto zásahy se řada studií snažila vysvětlit fungování ekosystémů a to vysvětlit ekosyst. procesy: produkce a dekompozice biomasy, rezistenci společenstev k druhové změně, invazibilitu, vlhkostní režim aj. Umožňuje však znalost změn vlhkostního režimu lokalitypo selektivním odstranění C3 nebo C4 trav pochopit, které rostlinné funkce jsou za tyto změny zodpovědné?... C4 rostliny vykazují efektivnější využití vody, ale např. hloubka prokořenění již není tímto členěním zohledněna
8 Funkční typy rostlin: proč velké množství druhů ve stejném typu?... POJISTKA PROTI ZMĚNÁM ENVIRONMENTÁLNÍCH PODMÍNEK (Díaz and Cabido 2001) PŘÍKLADY (A) v bezlesých společenstev velká diverzita trav (Poaceae) proč nepřevládlo několik málo druhů? změna disturbance louky (zvýšení intenzity pastvy)... posun dominance od ovsíku k psinečku (Agrostis capillaris) (B) na vápnitých prameništích větší diverzita ostřic (Carex) pojistka proti změnám ve vlhkostním režimu (Buckland et al. 1997) ostřice chabá (Carex flacca) a ostřice prosová (Carex panicea) morfologicky i funkčně podobné druhy, ale graf ukazuje, že C. flacca si udržuje relativní obsah vody (nevadne) i při nižším průměru u celého společenstva... tzn. oproti C. panicea toleruje více sucho RWC: relative water content představuje podíl: voda v listech na představuje podíl: voda v listech na stanovišti ku vodě v listech při plném turgoru (nasycení vodou)
9 Struktura rostlinných společenstev... IDENTIFIKACE FUNKČNÍCH TYPŮ ROSTLIN NA ZÁKLADĚ SPOLEČNÝCH BIOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK (Díaz and Cabido 1997) propojení třech typů datových souborů: (a) tabulka druhů a znaků, (b) tabulka lokalit a druhů, (c) tabulka lokalit a parametrů prostředí v současné době možno tyto 3 vstupní matice analyzovat tzv. RLQ analýzou (Dolédec et al. 1996) v programu R s využitím balíku ADE4 (Dray and Dufour 2007)
10 Struktura rostlinných společenstev... IDENTIFIKACE FUNKČNÍCH TYPŮ ROSTLIN NA ZÁKLADĚ SPOLEČNÝCH BIOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK (Díaz and Cabido 1997) DCA analýza tabulky druhů a znaků první dvě ordinační osy oddělily jasně skupiny druhů s různými funkčními znaky dle DCA I (dle korel. koef. znaků s osou) vlevo nalezneme druhy s vysokým podílem listů, vysokou SLA, nízkou ík životností, dobrou chutností vpravo pak druhy ostnité, chlupaté, sukulentní, vždyzelené, s vysokou imobilizací uhlíku
11 Struktura rostlinných společenstev... IDENTIFIKACE FUNKČNÍCH TYPŮ ROSTLIN NA ZÁKLADĚ SPOLEČNÝCH BIOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK (Díaz and Cabido 1997) DCA analýza: tabulky lokalit a znaků horské pastviny horské lesy xerofilní lesy xerofilní křoviny halofilní vegetace gradient nadmořské výšky (dostupnosti vody) koresponduje s uplatněním (dominancí) funkčních íh typů rostlin
12 Přehled funkčních znaků rostlin: ARCHITEKTURA KORUN STROMŮ význam pro zachycení světla v různých podmínkách (Pugnaire and Valladares 2007) Pinus pinea Acacia spp. v rámci různých evolučních linií (naho a kryto semenné) se osvědčily ploché koruny v nižších a kónické ve vyšších zeměpisných šířkách Betula pendula Picea abies tropy:přímé záření (shora) tajga: rozptýlené pý záření (šikmo) počáteční stádia sukcese: závod o zformování stromového patra kónické koruny důležitější růst do výšky než do šířky více pater v koruně, postupné sebezastínění pozdní stádia: ploché koruny jedno patré, pro laterální růst nutná vyšší hustota dřeva pomalejší výstavba ale nestíní si
13 Přehled funkčních znaků rostlin: ARCHITEKTURA KORUN STROMŮ efekt na propustnost světla do podrostu (Pugnaire and Valladares 2007) pyramidální koruny ve stromovém patře lesa stíní nejvíce podrost, více světla prochází mezerami v širokých nebo plochých korunách stromů při samostatné mezeře v porostu lesa více hodin světelného toku v horní části více mezer ve stromovém patře naopak poskytuje větší světelnou dotaci nižším (přízemním) vrstvám
14 Přehled funkčních znaků rostlin: ARCHITEKTURA KORUN KEŘŮ NA SVAZÍCH lepší dostupnost světla (Ishii and Higashi 1997, Pugnaire and Valladares 2007) dřeviny v podrostu lesa na příkrých svazích mají často kmeny ne ve směru gravitace, ale spíše kolmo k zem. povrchu analýza terénních měření ukazuje, že výhodou tohoto t růstu ů je zkrátit vzdálenost od povrchu stromového patra... zachytit více světla Rhododendron tashiroi, Japonsko
15 Přehled funkčních znaků rostlin: ARCHITEKTURA OLISTĚNÍ význam pro zachycení světla v různých podmínkách (Pugnaire and Valladares 2007) PHYLLOTAXIS uspořádání listů na stonku rostliny Abies alba Lonicera nigra
16 Přehled funkčních znaků rostlin: ÚHEL MEZI LISTY A DÉLKA INTERNÓDIÍ význam pro zachycení světla v různých podmínkách (Pugnaire and Valladares 2007) spirální uspořádání listů na stonku velmi výhodné z hlediska účinnosti zachycení světla spirální uspořádání nelze přesně geometricky vyjádřit, avšak lze ho popsat jako podíl dvou veličin... počtu otoček, č které napočítáme než se další následující ílist tdostane do stejné polohy na stonku / počtu listů, které na stonku do té doby projdeme existuje několikmožností, jež dávají ve jmenovateli i čitateli Fibonacciho posloupnost podíl vynásobený 360 konverguje k listy svírající tento úhel ve spirále se nikdy zcela nepřekrývají nejméně si stíní Heteromeles arbutifolia, v chaparralu Kalifornie, USA
17 Přehled funkčních znaků rostlin: DISTRIBUCE OLISTĚNÍ význam pro zachycení světla (Pugnaire and Valladares 2007) LAI (leaf area index, m 2. m 2 )... udává kolik plochy listoví najdeme na jednotce zem. povrchu (např. pokryté korunou stromu) nicméně stromy se stejnou LAI mohou mít diametrálně odlišnou účinnost zachycení světla, což nejvíce ovlivňuje distribuce listů v koruně koruny se shlukovitou distribucí listů zachytí světlo méně efektivně, tj. při dané LAI propustí více světla ale l shlukovitá distribuce ib zase umožňuje expozici celkově větší listové plochy (což je třeba dobré pro zachycení vody z mlhy), tj. při pravidelné distribuci se zachytí veškeré světlo při LAI=5 kdežto při shlukovité distribuci až při LAI=15 id l á di t ib j l i ýh d á pravidelná distribuce je velmi výhodná například v podrostu lesa (kde je nízká intenzita světla)
18 Přehled funkčních znaků rostlin: TYPY VĚTVENÍ STONKŮ význam pro zachycení světla (Whitney 1976, Pickett and Kempf 1980, Pugnaire and Valladares 2007) jehličnany zachytávají světlo o 10 40% méně efektivně než stromy s pravidelnou distribucí listů distribuce olistění závisí na úhlu větvení a četnosti větvení stromu BIFURCATION (BRANCHING) RATIO... Rb Bifurkace (zlatinského furca, vidlička) znamenározvětvení dle hierarchického systému Strahlera (hydrologický tj. dle říční sítě) kde S N je počet distálních větví a S N+1 je počet proximálních větví obecně vysoké Rb je typické pro shlukovité uspořádání listů (jehličnany), zatímco nízké Rb se váže k pravidelné distribuci olistění vysoké Rb dovoluje rostlinám produkci většího množství žtílistů na jednotku jd investic do stonku, ale toto shlukovité uspořádání listů vyžaduje vysoké hladiny oslunění
19 Přehled funkčních znaků rostlin: CELKOVÁ DÉLKA LISTŮ význam pro zachycení světla (Pugnaire and Valladares 2007) na shlukovitost t olistění (tj. i efektivitu fktiit zachycení světla) má podstatný dtt vliv celková délka listů v rodu borovice (Pinus) existuje velká variabilita v délce jehlic cm při analýze 6 druhů borovic s kontrastní architekturou olistění se ukazuje, že delší jehlice skýtají možnost pokrytívětšího objemu prostoru, ale vytváří nižší hustotu olistění nižší hustota jehlic vede k menšímu zastínění, což usnadňuji kolonizaci prostoru i jinými druhy
20 Přehled funkčních znaků rostlin: DÉLKA ŘAPÍKŮ význam pro zachycení světla (Niinemets et al. 2004, Pugnaire and Valladares 2007) na shlukovitost (clumping) olistění (tj. i efektivitu zachycení světla) má velký vliv také délka řapíků hemisférické fotografie korun topolů (Populus spp.) investice i do delších řapíků vedou k celkově nižší ploše listů (trade off) KRATŠÍ ŘAPÍKY nicméně delší řapíky zase umožňují vyšší efektivitu využití světla na jednotku plochy listu nižší shlukovitost DELŠÍ ŘAPÍKY
21 Přehled funkčních znaků rostlin: POČET LISTŮ NA JEDNOTKU DÉLKY STONKU změna dle úživnosti stanoviště (Niinemets et al. 2004, Pugnaire and Valladares 2007) distribuci olistění ovlivňuje hustota listů na stonku (tj. počet listů na jednotku délky) jednoleté jehlice neúživné dvouleté jehlice DÉLKA OSY STONKU úživné tříleté jehlice počet listů na jednotku délky stonku je vyšší v prostředí s nedostatkem zdrojů (neúživné nahoře)... stejný rozdíl na celém gradientu dostupnosti světla počet listů na jednotku délky stonku je v úzkém vztahu s koncentrací živin v listech vyšší počet listů při nižších koncentracích dusíku (dole) neúživné nižší konc. N vyšší hustota listů vyš. stínění
22 Přehled funkčních znaků rostlin: SKLON A AZIMUTÁLNÍ ORIENTACE LISTŮ význam pro zachycení světla (Russel et al. 1989, Pugnaire and Valladares 2007) protože pozice slunce se mění během dne, není inklinace a orientace listů příliš důležitá pro zachycení světla a fotosyntézu porostu s malou pokryvností listoví (LAI <3m 2 m 2 ) horizontální listy dosahují maxima intercepce světla v létě a v poledne vertikální (silně ukloněné) listy se osvědčují nejvíce v zimě a za svítání nebo za soumraku řada d studií ukázala, že v horní íčásti tikoruny převládají vertikální listy a postupně k dolním a patrům se listy stávají více horizontálními tento typ olistění vede k rovnoměrnějšímu využití světla v rámci celé rostliny
23 Přehled funkčních znaků rostlin: SKLON LISTŮ prevence fotoinhibice (Valladares and Pearcy 1998, Pugnaire and Valladares 2007) Heteromeles arbutifolia osluněné osluněná rostlina zastíněná rostlina během jasného dne je horizon. povrch vystaven největší frekvenci vysoké intenzity světelného toku, ale horní listy oslun. rostlin se světlu brání sklonem (70 ) a krátkými internodii... 1/3 plochy listoví stíněna zastíněné naopak k rostliny zastíněné ě vytváří téměř vodorovné é(5 ) listy na dlouhých internodiích přestožeosluněné rostlinyměly k dispozici 7 krát více přestože osluněné rostliny měly k dispozici 7 krát více světla, zachytily jen 3 krát více a asimilovaly pouze 2 krát tolik uhlíku
24 Přehled funkčních znaků rostlin: ARCHITEKTURA OLISTĚNÍ prevence fotoinhibice (Pugnaire and Valladares 2007) při vodním deficitu může být velmi důležitou vlastností rostlin vyvarování se přehřátí jednou z nejlepších možností je volba správné architektury olistění... a to VERTIKÁLNÍ vzpřímené é( (erectophil) t listy rozmarýnu vykazovaly teplotu t vzduchu (oproti půdnímu povrchu i listům planiky, kde bylo o 20 C více)... vpravo termální snímky infračervené kamery planika obecná (Arbutus unedo)... odstín na ose Y indikuje teplotu... C rozmarýn (Rosmarinus officinalis) oba snímky pořízeny na stejném místě při venkovní teplotě 35 C a vlhkosti 23%
25 Přehled funkčních znaků rostlin: VELIKOST LISTŮ prevence fotoinhibice (Pugnaire and Valladares 2007) při vodním deficitu může být velmi důležitou vlastností rostlin vyvarování se přehřátí u horizon. listů je kromě tvaru a relativní pozice na stonku důležitá i VELIKOST LISTU větší listy fíkovníku vykazovaly výrazně ě nižší teploty t než listy pajasanu... vpravo termální snímky infračervené kamery (odstín indikuje teplotu osa y C) pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) fíkovník smokvoň (Ficus carica) oba snímky pořízeny na stejném místě při venkovní teplotě 35 C a vlhkosti 23%
26 Přehled funkčních znaků rostlin: VELIKOST LISTŮ znak určující zachycení slunečního záření penumbra (Cescatti and Niinemets 2004, Pugnaire and Valladares 2007) slunce nepředstavuje bodový zdroj světla, ale solární disk určité velikosti... překážka slun. paprskům (např. list) nezpůsobuje plné zastínění v celém prostoru za ní rozhodující parametr: výška porostu / průměr listu (přímé sl. záření je blokováno kompletně do vzdálenosti 108 násobku průměru překážky vzdálenější objekty jsou zasaženy zářením alespoň částečně... zóna PENUMBRA) koruny stromů s malými listy zachytí velkou část záření ze zóny penumbra (u jehličnanů tvoří tato část 95% využitého PAR, zatímco u širokolistých bylin pouze jednotky %) menší listy umožňují výrazně větší pronikání světla do nižších pater porostu
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
VíceOddělení biomasy a vodního režimu
Sekce klimatických analýz Sekce ekosystémových analýz Sekce impaktových studií a fyziologických analýz Sekce inovací a intervenčních opatření Oddělení biomasy a vodního režimu Doc. Ing. Radek Pokorný,
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 2. blok 28/02/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Využití metodiky pro kvantifikaci efektu výsadeb vegetačních bariér na snížení koncentrací suspendovaných částic a na ně vázaných polutantů 10. 11. 2017 Mgr. Jan Karel Metodika pro výpočet
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceVEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Metodika pro výpočet účinnosti výsadeb vegetačních pásů ke snížení imisních příspěvků liniových a plošných zdrojů emisí částic a na ně vázaných polutantů 17. 10. 2017 Mgr. Jan Karel Vegetační
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceDřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Více- Žák pojmenuje základní druhy jehličnatých stromů vyskytujících se v ČR. - Žák rozpozná jehličnaté stromy podle jejich typických znaků.
Jehličnaté stromy Obsahový cíl: - Žák pojmenuje základní druhy jehličnatých stromů vyskytujících se v ČR. - Žák rozpozná jehličnaté stromy podle jejich typických znaků. Jazykový cíl: - Žák používá slovní
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VíceVolitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz 12. 12. 2012, B36 LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Využití dálkového průzkumu země při zjištění zdravotního stavu porostů Habituální diagnostika dalších
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VíceDiferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceFaktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]
Faktory ovlivňující intenzitu záření Elektromagnetické záření je při průchodu atmosférou i po svém dopadu na zemský povrch významně modifikováno. Intenzita odraženého krátkovlnného záření, ale i intenzita
VíceSníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie
Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie Sníh Vznik okolo mrznoucích kondenzačních jader v plně saturované atmosféře při teplotách hluboko pod bodem mrazu Ostatní zimní hydrometeory Námraza ledová
VíceStruktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VícePŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE
PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE Skopalíková x M. Kuncové x Čejkova Průměr Fyzio. Zdrav. objektu Taxon Výška Průměr kmene koruny stáří Vitalita stav Stabilita Poznámka 30 Betula pendula
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
VíceVY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:
VíceNa jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
VíceStromy. Řešení. Pracovní list
Stromy Anotace: seznamuje žáky s vnější a vnitřní stavbou stromu a se základními rozdíly mezi jehličnatými a listnatými, opadavými a Zároveň vysvětluje rozdíl mezi krytosemennými a nahosemennými rostlinami.
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceOdhad biomasy a produkce
Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MATEMATICKÉ (OPTICKÉ) ZÁKLADY FOTOGRAMMETRIE
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MATEMATICKÉ (OPTICKÉ) ZÁKLADY FOTOGRAMMETRIE MATEMATICKÉ ZÁKLADY FOTOGRAMMETRIE fotogrammetrie využívá ke své práci fotografické snímky, které
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VícePracovní list: řešení
Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceÚzemní systém ekologické stability ÚSES
Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceOstrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
VíceInventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.
Inventarizace krajiny CzechTerra IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. http://www.ifer.cz Zadání 1. Vytvořit/doplnit systém pro sledování stavu a vývoje ekosystémů a využívání krajiny, podklad
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceŠíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří
Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Zarůstání pozemků, které přestaly být zemědělsky obhospodařované (orba, kosení, pastva) křovinami a posléze stromy
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VícePracovní list. (3) školní automatická stanice
Pracovní list Prší, prší, jen se leje... 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice (4)
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceDiagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození
Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VícePodnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
* Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících
VíceIng. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice
VíceFormy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceŽELEZNIČNÍ PŘECHOD (PŘEJEZD)
ŽELEZNIČNÍ PŘECHOD (PŘEJEZD) Kód prvku Součást trasy GPS souřadnice '. '' N '. '' E Měření provedl D.. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VícePPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015
PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 Základní identifikační údaje o projektu Název akce: PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VíceKorespondenční soutěž Tajemství lesů
Korespondenční soutěž Tajemství lesů I. kolo Kategorie MLADŠÍ Tým: Škola: Třída: 1. Co je to les? Vysvětlete vlastními slovy. 2. Lesy ve světě. V závislosti na různých podmínkách (podnebí, hydrologické,
VíceA B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Zoologie
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence občanské respektuje přesvědčení druhých je si vědom svých
VíceSOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ
SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceÚčel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny
Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení
VícePROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3
Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum
VíceDPZ - Ib Interpretace snímků
DPZ - Ib Interpretace snímků Ing. Tomáš Dolanský 2007 Co je DPZ? Bezkontaktní metoda poznávání Zaměřuje se na tvar, velikost a vlastnosti objektů a jevů na zemském povrchu K poznávání využívá vlastností
VíceFotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy
VíceEEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová
VíceZáklady Zakládání Zeleně. Ladislav Kejha
Základy Zakládání Zeleně Ladislav Kejha projekční příprava výběr taxonů pro výsadbu velikost a typ výsadbového materiálu hustota výsadeb volba a popis technologie výsadby Pořizovací cena i následná údržba
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVY_52_INOVACE_79 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
VY_52_INOVACE_79 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jedle bělokorá Jedle bělokorá - Abies alba Miller Strom velkých rozměrů, vždyzelený
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 15 Modřín Ing. Hana
VíceKRAJINA KOLEM NÁS. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy krajina, mapa plán, učí se v krajině se orientovat.
KRAJINA KOLEM NÁS Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy krajina, mapa plán, učí se v krajině se orientovat. Mapa, plán k orientaci na neznámých místech nám pomůžou
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VícePřízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha
Přízemní ozón v Jizerských horách Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha Ozón v evropském kontextu Monitoring ozónu v ČR AIM Expozice ozónu v horských
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VícePopisná statistika. Komentované řešení pomocí MS Excel
Popisná statistika Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Máme k dispozici data o počtech bodů z 1. a 2. zápočtového testu z Matematiky I v zimním semestru 2015/2016 a to za všech 762 studentů,
VíceDŘEVO pracovní list II.
DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou
VíceNázev materiálu: Nahosemenné rostliny
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
Více