Jak to dělají jinde: Příklady úspěšných způsobů nakládání s bioodpadem

Transkript

1

2 Jak to dělají jinde: Příklady úspěšných způsobů nakládání s bioodpadem V závěru roku 2011 jsme pro město Šternberk připravovali návrh řešení nakládání s bioodpady. Proto jsme se obrátili na obce z celé České republiky, které už mají zavedené různé systémy sběru bioodpadu, a ptali se je na jejich zkušenosti s nimi. Sešla se nám pestrá směs námětů, názorů a postřehů. Pojďme se podívat na některé z nich. Mohou být inspirací pro zavedení nebo rozšíření sběru bioodpadů i ve vaší obci. Cheb: Sbírat bioodpad lze i v rekreační oblasti Západočeské město Cheb má asi 33 tisíc obyvatel. Svoz bioodpadu zde provádí soukromá firma, která jednou za týden vyváží sběrné nádoby, rozmístěné v zástavbě rodinných domů. Vytříděný bioodpad se pak zpracovává v kompostárně na okraji města. Tedy klasický systém, který se osvědčil v řadě dalších obcí. Vedle toho však město Cheb v létě umožňuje sběr bioodpadu i v rekreační oblasti u přehrady. Zde mají občané možnost odkládat bioodpad do velkoobjemového konteneru. Aby obec předešla ukládání nevhodných odpadů, které by vytříděný bioodpad znehodnotily, pořídila kontejner uzamykatelný, a obyvatelům rekreační oblasti rozdala klíče. Tento systém se osvědčil a město zvažuje pořízení dalších obdobných kontejnerů, které přes sezónu umístí do chatových oblastí. Tišnov: Vedle biopopelnic se osvědčily i kompostéry Tišnov, obec s bezmála 8500 obyvateli, leží asi dvacet kilometrů severozápadně od Brna. Bioodpady zde třídí již od roku Tišnov je jednou z obcí, kde se vedle biopopelnic osvědčily také kompostéry. Ty obce poskytují obyvatelům domů se zahradou. Narozdíl od biopopelnic se kompostéry nevyvážejí, slouží k domácímu kompostování a občané mohou vytvořený substrát použít přímo na svých zahrádkách. Kompostéry jsou tedy výhodné jak pro občany, tak pro obec při jejich použití se narozdíl od svozových systémů vzniku odpadu předchází (respektive je zpracován a proměněn na hodnotnou surovinu přímo v místě vzniku), a uleví se tak systému sběru odpadů v obci. 2 Valtice: Pytlový sběr Ze dvaadvaceti obcí, které jsme při průzkumu nakládání s bioodpady oslovili, využívají téměř všechny různé kombinace tří systémů: svozových nádob, kompostérů a velkoobjemových kontejnerů. Pouze občané jihomoravských Valtic (3500 obyvatel) ukládají bioodpad před svozem namísto do biopopelnic do pytlů. Pytle pak jednou za čtrnáct dní uloží na ulici, odkud obec zajišťuje jejich svoz. Ukládání a odvoz bioodpadů je ve Valticích součástí pytlového sběru dalších druhů tříděného odpadu. Možná právě proto má město Valtice s tímto systémem sběru bioodpadů dobré zkušenosti. Kromě využití pytlového sběru mohou občané Valtic kdykoli bioodpad sami dopravit a umístit do velkoobjemového kontejneru na bioodpad. Ten je veřejně přístupný 24 h denně a k zamezení ukládání jiného druhu odpadu je monitorován kamerovým systémem. V různých obcích se tedy osvědčují různé metody sběru bioodpadu. O tom který způsob je nejvhodnější rozhoduje například velikost obce, typ zástavby, nebo stávající způsob třídění odpadů. Pokud plánujete zavést či rozšiřovat systém sběru bioodpadů i u Vás, doporučujeme nejprve zvolenou metodu vyzkoušet v menší, pilotní oblasti. Umožní vám to vyřešit případné problémy na malém území a ověřit který systém bude právě u vás nejvhodnější. Navíc tím můžete zlepšit zapojení občanů. Podle zkušeností z Tišnova se zprvu skeptičtí a nedůvěřiví občané nakonec do sběru bioodpadu také zapojí, když po rozhovorech se známými a sousedy zjistí, že to funguje. Elektronickou verzi textu Analýzy nakládání s bioodpady, ve které zpracováváme informace o nakládání ve 22 obcích ČR, si můžete vyžádat na u ekoporadna@ hnutiduha.cz. Tento text vznikl jako součást projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích, který byl podpořen Státním fondem životního prostředí.

3 Sběr přepáleného oleje z domácností Jedlý olej a tuk je v Katalogu odpadů zařazen pod číslo a původce tohoto odpadu (obvykle jde o jídelny, restaurace a podobná zařízení) má stejně jako u dalších druhů odpadů povinnost se jej řádně zbavovat. Většina provozoven to také dělá. Problém nastává v domácnostech, kdy občané obvykle nevědí, co si s olejem z fritézy nebo pánve počít. Tento olej skončí v nejlepším případě na kompostu nebo na zahradě, v horším pak v popelnici nebo dokonce v kanalizaci. V potrubí však olej ztuhne, vytváří nánosy a může kanalizaci i ucpat. Ve větším množství poškozuje zařízení čističek odpadních vod. Odhaduje se, že ročně skončí v kanalizačním potrubí a v popelnicích u nás kolem tun oleje. Přepálený olej a tuk všeho druhu z fritéz a pánví je po vyčištění dobře použitelný jako palivo či součást nafty (do které se ostatně rostlinná složka přimíchává ze zákona), mazadlo apod. dvůr nebo podobný prostor, osvědčilo se sbírání právě ve školách některé firmy dokonce nabízí pro školy a žáky motivační soutěže. Svoz olejů spojený se svozem ostatních odpadů je nejjednodušší pro občany, nicméně není možné kontrolovat jaké oleje a v jaké kvalitě občané odevzdávají; totéž platí pro sběr do speciálních, volně přístupných popelnic obdobných kontejnerům na jiný tříděný odpad. V posledních letech vzniklo několik firem, které se zabývají výkupem a recyklací oleje z velkých provozoven (občerstvení, jídelen, restaurací) ale i domácností. Vzhledem k malé produkci v jednotlivých domácnostech (řádově v litrech ročně) se firmy snaží zajistit v obci nebo části města sběrné místo, kde se olej shromažďuje. V mnoha případech jsou to právě školy, což zajistí jak bezpečnou likvidaci oleje z jídelny, tak vytvoří místo pro shromažďování oleje od žáků, zaměstnanců i dalších obyvatel. Na tomto principu funguje například pražský cz, do kterého je zapojeno několik stovek škol, menší sběrné systémy fungují na Třebíčsku, Karvinsku i jinde. Sběr obvykle funguje tak, že občané nebo žáci školy přináší olej v plastových lahvích, které se podle typu svozu buď vhazují celé do připraveného kontejneru nebo se olej vylévá do barelů. V oleji mohou být drobné nečistoty, ty se při zpracování odstraní. Při naplnění kontejneru si jej poskytovatel vyzvedne a přistaví kontejner nový. Vzhledem k tomu, že jde o žádanou komoditu, nabízí zpracovatelé výkupní cenu 3 6 Kč/litr, případně další bonusy pro obec nebo žáky školy. Vyčištěný olej se používá jako palivo(místo řepkového oleje z pěstované řepky), ale i mazadlo např. pro motorové pily nebo v chemickém a gumárenském průmyslu. Pro obce se nabízí několik variant svozu: ve sběrném dvoře u popelnic při svozu odpadů donáškový systém (sběr např. ve škole, na úřadě) do speciálních popelnic v obci Všechny varianty mají své pro a proti. V případě sběru ve sběrném dvoře odpadá problém s umístěním barelů a kontrolou čistoty oleje. Pokud obec nemá sběrný Přehled firem zabývajících se sběrm a zpracováním oleje z obcí, škol a domácností. Seznam si nečiní nárok na úplnost. SK-OIL Olomouc Cholina 27 Mobil: mylek@likvidace-oleju.cz Působí na Moravě, sváží olej i ze sběrných dvorů v Olomouci Viking group s.r.o. Vondroušova Praha 6 Tel: Mobil: info@vikinggroup.cz Nabízí online objednávky odvozu a věrnostní program pro zákazníky 3

4 Svatopetrská BRNO Brno Tel: Prodej nového a výkup přepáleného oleje Daruel, s.r.o. Za Zvoničkou Dobšice Tel: info@daruel.cz Výkup přepáleného oleje, likvidace biologických zbytků Prague Management International U chaloupek 14/ Praha 8 - Ďáblice Mobil: uhlikova.iva@p-m-i.cz Spolupracují zejména se školami, nabízí motivační systém odměn pro žáky MVDr. Ivan HORA NAPRO Soškova 660 Post. BOX Nové Město na Moravě Tel: horaoil@horaoil.cz Výkup oleje od producentů, zejména stravovacích zařízení EKO - PF s.r.o. Rudolfovská České Budějovice Tel: Sběr oleje od producentů, v Českých Budějovicích mají vlastní speciální popelnice na láhve s olejem Společnost Vašata a Vlnas s.r.o. Újezd č.p Unhošť Tel: Výkup oleje v oblasti Kladna, Prahy a okolí Černohlávek oil Sv.Jakub 38, Církvice Mobil: Výkup oleje v celé ČR, projekt pro školy Stop lhostejnosti zaměřený na sběr oleje TULAP - Vladimír Barchánek Kyjevská 26, Plzeň Tel: Mobil: Svoz a likvidace olejů, především z provozoven Exkurze Progresivní odpadové hospodářství obcí a měst v praxi Pro starosty a zastupitele obcí se v pátek 25. května uskuteční exkurze s názvem Progresivní odpadové hospodářství obcí a měst v praxi. Účastníci se seznámí s pytlovým sběrem či s organizací ekologické likvidace autovraků ve městěm, zjistí, jak je možné využít žetony k motivaci občanů třídění odpadu nebo jaký je zájem lidí dotované kompostéry. Naplánovaná je návštěva Hustopečí nad Bečvou (přednášející Ing. Miroslav Hýža) a Nového Jičína (přednášející Mgr. Marta Kiššová). Na exkurzi bude přítomen také odborník Hnutí DUHA na odpadovou problematiku. Účastníci obdrží informační materiály související s tématem. Exkurzi doporučujeme pracovníkům úřadů, zastupitelům, starostům obcí, členům poradních orgánů (komisí apod.) samosprávy. 4

5 Bližší informace k exkurzi Termín: pátek Odjezd autobusu: 9:00 z autobusového nádraží U tržnice v Olomouci, dále v 9:40 od vlakového nádraží v Hranicích na Moravě Návrat: 15:00 Cena: zdarma (plná cena za účastníka je 400 Kč, oběd si účastníci hradí sami) Další informace (včetně časového harmonogramu exkurze) a závazné přihlášky: Hana Kovaříková, , hana.kovarikova@hnutiduha.cz. Vydání infolistu bylo finančně podpořeno Státním fondem ŽP v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. A Dolní náměstí 38, Olomouc T F E olomouc@hnutiduha.cz Zpracovali: Jana Matrková a Renata Placková Fotografie: Archiv Hnutí DUHA, Radka Spurná, ehow.com, vtm.zive.cz Vydalo Hnutí DUHA, květen Hnutí DUHA s úspěchem prosazuje ekologická řešení, která zajistí zdravé a čisté prostředí pro život každého z nás. Navrhujeme konkrétní opatření, jež sníží znečištění vzduchu a vody, pomohou omezit množství odpadu, chránit krajinu nebo zbavit potraviny toxických látek. Naše práce zahrnuje jednání s úřady a politiky, návrhy zákonů, kontrolu průmyslových firem, pomoc lidem, rady domácnostem a vzdělávání, výzkum, informování novinářů i spolupráci s obcemi. Hnutí DUHA působí celostátně, v jednotlivých městech a krajích, i na mezinárodní úrovni. Je českým zástupcem Friends of the Earth International, největšího světového sdružení ekologických organizací. 5