VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Centrum celoživotního vzdělávání Univerzita třetího věku GENEALOGIE RODOPIS Jaroslav Satrapa 2016

2 Recenzovala: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Jaroslav Satrapa, 2016

3 Obsah Úvod... 1 I. semestr... 3 Úvodem několik vět o sestavování rodokmenu... 4 Genealogie neboli rodopis... 6 Osobní list... 7 Co je to rodokmen... 8 Písmo v genealogii Jak převádět staré texty do současné písemné podoby Staré způsoby čtení některých písmen Zásady výuky čtení starého písma Matriky Návod jak začít hledat své předky Jak hledat v matrikách Ukázka matriky zemřelých Ukázka matriky oddaných Matriky v průběhu staletí Využití počítače v rodopisné práci II. semestr Genealogické programy Program GenoPro Program Ages Orientace v oblastních archivech Jak postupovat při studiu textu v badatelně Matriky a indexy ukázky MN, MO, MZ Přepis a překlad zápisu Transliterace Transkripce III. semestr Pro koho psát kroniku Vnější forma kroniky Nematriční zdroje Pozemkové knihy Příbuzenství Dokumentace vaší práce Mapy Osobní jména ukázky z matrik IV. semestr Pokyny ke zpracování závěrečné práce z Genealogie Ukázka zápisu informací z matrik Ukázka osobního listu s odkazy na matriky a přepis matriky Rodová, nebo rodinná kronika Úvaha na závěr Použitá literatura Zdroje... 91

4 Informace ke studiu genealogie Skripta, která otevíráte, vás povedou studiem genealogie, které je čtyř-semestrové. Kurz je určen pro počítačově znalé uživatele, což je podmínkou pro přijetí ke studiu na Vysoké škole polytechnické Jihlava na Univerzitě třetího věku. Obsah skript kopíruje výuku, rozloženou do čtyř semestrů, po dvanácti dvouhodinových lekcích. Škola umožňuje výuku v moderně vybavené učebně s počítači, promítacím zařízením, skenerem a tiskárnou. Výuku vedou zkušení lektoři. Doporučená literatura Cesta k rodinným kořenům Josef Peterka Učebnice čtení starých textů Ing. Václav Hásek a kolektiv autorů Sborník učebních textů I. Ing. Václav Hásek a kolektiv autorů Sborník učebních textů II (pro pokročilé) Ing. Václav Hásek a kolektiv autorů Příručka praktické genealogie Marie Marečková Sestavte si rodokmen Blanka Lednická Rodokmen naší rodiny Blanka Lednická Po stopách vlastních předků Henry Camillo Pohanka Slovník pro historiky a návštěvníky archivů Václav Rameš Skripta pro posluchače genealogie na U3V, při VŠPJ Jaroslav Satrapa

5 Úvod Snad každý z nás si alespoň jednou v životě položil otázku, jak a kde jeho rod vznikl, kdo byli jeho předkové, kde se narodili, čím se živili, v kolika letech vstoupili do stavu manželského, kolik měli dětí, jak se životem probíjeli, jakými nemocemi trpěli a na co a v kolika letech zemřeli. Jen málokdo pak bez cizí pomoci nalezne tolik odhodlání, aby na tyto složité otázky začal hledat odpovědi. Mnozí zůstanou pouze při otázkách, protože do nedávné doby rodopisná činnost na jedné straně vyvolávala určitý ostych a na druhé zase pohrdlivý úsměv. Hlavní příčinou však bývá, že dopracovat se uspokojivých výsledků v rodopisném bádání vyžaduje nejen mnoho práce a času, kterého se nám stále nedostává, ale i nemalou dávku odhodlání získat potřebné odborné vědomosti a dovednosti. Jeden z vynikajících rodopisců první poloviny dvacátého století, z jehož zkušeností dodnes čerpáme, Dr. Ignác Horníček, to vyjádřil nadčasovou moudrostí: Když známe rodokmeny zvířat, jak smutné, ba až nedůstojné, že nevíme, jak se jmenoval náš děd! Věda, která se zabývá těmito otázkami, se nazývá genealogie Co je to genealogie? Je to věda o vztazích mezi lidmi, které vyplývají z jejich rodového původu. Popisuje časovou posloupnost a příbuzenský vztah mezi osobami, rodinami a rody. Studuje zejména důsledky, jež vyplývají z těchto pokrevních a příbuzenských vazeb, a to po stránce právní, společenské, ekonomické, historické a kulturní, tak po stránce biologické, genetické psychologické a lékařské. Svazky vzniklé z pokrevenství jsou základním prvkem každé společnosti. Rodopis je většinou zaměřený na vyhledávání vlastních předků a zpracování historie rodu. Genealogie či rodopis souvisí převážně s historií. V těchto skriptech se dozvíte, jak se postupuje při tvorbě rodokmenu, jak se nejprve musí najít podklady v různých archivech a v matrikách. Jaké vědomosti je třeba při tom mít a hlavně, jak důležité a podstatné je použití počítače v práci genealoga. Motto: Čím jednotlivým národům jsou dějiny jejich vlasti, tím jednotlivci jsou dějiny jejich rodu. Jako národ se těší ze svých dějin v dobách radostných a čerpá z nich sílu v dobách neveselých, zlých, tak i pro jedince znalost vnějších i niterních životních osudů těch, z jejichž krve pochází, bývá potěšením a povzbuzením, vybízí k následování příkladů předků ušlechtilých, dobrých a varuje před chybami a náruživostmi praděda, za něž nezřídka pykává nevinný potomek. Bohužel, jak málo lidí naší doby ví něco o svých předcích! Převážná většina zná svoje dědy a báby sotva podle jména, o narození, sňatku a úmrtí, o nějaké znalosti bližších jejich životních osudů, jejich starostí a radostí ani nemluvě. A přece jaká to škoda! Jak mnoho tu uniká bohatých a cenných zkušeností, kolik drahých rodinných upomínek upadá v zapomenutí! A není to jen škoda pro jednotlivce VŠPJ U3V GENEALOGIE

6 Proč je třeba pátrat po své minulosti? Přítomnost údajně trvá necelou vteřinu. Vše předtím je budoucnost a vše poté se stává minulostí. Minuty, hodiny, dny, roky z ní dělají překrásné bludiště, ve kterém jsou ukryté kořeny každého z nás, historie našeho města, národa. Můžeme v ní hledat souvislosti a zákonitosti vývoje celého lidstva. Minulost je krásná, čarovná učebnice budoucnosti. V jistém smyslu se již v minulosti všechno stalo, ale je pravda, že těchto dějů se zúčastnili jiní lidé. Koloběh času a událostí si v tempu každodenních povinností nestíháme uvědomovat. Nejednou nám život uniká mezi prsty bez toho, abychom si jej dostatečně vychutnali. Zdá se nám, že všechno plyne, jakoby vedle nás pluly cizí lodě na řece života. A stačilo by asi víc pozornosti, víc klidu, víc prožívání, abychom si vychutnali každou chvíli svého života. Běh života je zastřený kouzlem tajemna a možná i nejistoty, ba dokonce i strachu. Jak praví klasik: Všechno má strach z času, ale i čas má strach z přítomnosti. Příliš rychle se mění. Pátrání je moderní Pátrání po minulosti svého rodu je v současnosti velmi moderní. Velkou módou, ale i potřebou se v posledních letech stalo v USA. Američané kromě kultu dolaru a demokracie začali uznávat kult předků. Logicky proto, že jako mladý národ si potřebovali hledat svoje kořeny. Pátrání po vlastní historii je i pátráním po souvislostech. O tom, co se stalo, ale i tom, co se mohlo stát. Dnes existuje zvláštní paradox. Když se zeptáte mladého člověka na známého zpěváka, nebo modelku ze světa šoubyznysu, poví vám o nich i různé podrobnosti. Když se ho však zeptáte na prarodiče dědečka a babičku, neví o nich skoro nic. Přitom my, jejich potomci žijeme z jejich genetické podstaty, kulturní a rodinné tradice a s jejich genetickou výbavou. Oni určili náš genofond, naše předpoklady, talent, schopnosti, ale i jistá omezení, například zdravotní. VŠPJ U3V GENEALOGIE

7 I. semestr I. semestr 1) Úvod do genealogie. Historie vašeho rodu. 2) Hlavní zásady genealogické práce. Osobní list. 3) Co je to rodokmen. Druhy rodokmen přímé linie, rodový strom, rozrod a vývod. 4) Počítač genealogický software. Využití počítače v práci genealoga. 5) Písmo v genealogii. Vývoj písma. Římské číslice. 6) Kurent, švabach, majuskule a minuskule. Vzory písem. Rodopisné zkratky. 7) Procvičování kurzivní novogotické písmo kurent. Čtení kurentu a švabachu. 8) Matriky a jejich vývoj. Matriky narozených, oddaných a zemřelých. 9) Indexy. Matriční zápisy obecně. Zápisy v MN, MO, MZ. 10) Formy zápisů a čtení v matrikách. Matriky v průběhu století. 11) Grafické znázornění výstupů rodopisné práce. 12) Hodnocení prvního semestru a opakování látky. VŠPJ U3V GENEALOGIE

8 I. semestr Úvodem několik vět o sestavování rodokmenu Podmínkou pro sestavení rodokmenu je vyhledání jednotlivých osob rodu, datum a místo jejich narození, sňatku a úmrtí. Začínáme od rodných listů rodičů a prarodičů, které se nám podaří najít doma nebo v rámci rodiny. Dále pak již musíme hledat v matrikách. Údaje z matrik (tzv. živých ), uložených ještě na matrikách Obecních úřadů, mohou však být sdělovány pouze přímým potomkům osoby, jejíž data požadujeme vyhledat. Všechny matriky starší 100 let (pokud se dochovaly a nebyly v minulosti zničeny), jsou nyní uloženy ve Státních oblastních archivech a veřejnosti jsou běžně přístupné. V současnosti je většina matričních knih již ofocena a pro vlastní hledání je k dispozici mikrofilm a prohlížecí zařízení. Např. pokud máme své předky z Jihlavska, Třebíčska, Znojemska apod., musíme hledat v matrikách uložených v Moravském zemském archivu v Brně, z Pelhřimovska, Dačicka, okolí Studené a podobně, ve Státním archivu pro jižní Čechy, umístěném na zámku v Třeboni, nebo z okolí Havlíčkova Brodu apod. ve Státním archivu pro východní Čechy, který je umístěn na zámku v Zámrsku u Vysokého Mýta. Matriční záznamy jsou psány česky, latinsky, německy, novější záznamy pak již zase česky. První obecně platnou normu o vedení matrik stanovil Tridentský koncil roku Zavedení matrik v našich zemích vyhlásila Olomoucká synoda (diecézní shromáždění katolických kněží) roku 1591, ale teprve Římský rituál (soubor předpisů a zvyklostí pro výkon bohoslužeb a jiných náboženských úkonů) z roku 1614 přesněji formuloval požadavky na vedení matrik narozených, oddaných a zemřelých. V nejstarších křestních zápisech u nás nacházíme pouze datum křtu, jméno křtěnce, rodičů a kmotrů a jejich původ. U matky, při narození dítěte, většinou nebylo uváděno její příjmení. Jednotné rubriky matrik zavedené olomouckým biskupem na celé Moravě v roce 1687 (používaly se především v opisech matrik), byly tyto: den, měsíc, jméno křtěnce, rodiče, kmotři. Další upřesněné jednotné rubriky zavedené Marií Terezií v roce 1771 byly: datum, křtící osoba, jméno křtěnce, rodiče, kmotři, náboženství, místo, popisné číslo domu (číslování domů zavedeno v roce 1770, přečíslování proběhlo v letech 1805 až 1815). Rubriky zavedené Josefem II. v roce 1784 byly obsažnější: datum narození, číslo domu, jméno dítěte, jeho pohlaví, zda je manželské nebo nemanželské, jména a příjmení rodičů, jejich náboženství, jména a stav kmotrů a také křtící kněz. VŠPJ U3V GENEALOGIE

9 I. semestr V roce 1789 bylo nařízeno uvádět v matrice také jméno porodní báby a rodné příjmení matky s místem jejího původu. V roce 1794 se měli uvádět i rodiče matky a jejich bydliště, úplně se to ale prosadilo až po roce Ke konci 19. století se začala psát také data narození rodičů a datum jejich svatby. Příjmení: V roce 1770 nařídila Marie Terezie, že poddaní mají nadále mít jen jedno příjmení a nemají je měnit např. podle gruntu (stávalo se, že přiženivší se mládenec byl uváděn pod příjmením majitele gruntu, včetně narozených dětí). Dědičnost příjmení pak uzákonil Josef II. roku 1780 patentem o ustálení příjmení a povinnosti je užívat. Kmotři: Původně byl jeden kmotr (tzv. levans) stejného pohlaví jako křtěné dítě, které držel při křtu a dva nebo více svědků. Později pak byli pouze dva kmotři ten, který je držel při křtu, byl s dítětem stejného pohlaví. V případě ztráty rodičů se měl kmotr o své křtěnce hmotně postarat. V roce 1784 nařídil Josef II., aby se kmotři do příslušné rubriky vlastnoručně podepsali a pokud to neuměli, aby napsali tři křížky a jméno za ně napsal někdo jiný. Matriky byly dříve uchovávány na farách. Od 50. let 20. století však jsou již uloženy ve Státních archivech. Některé potřebné údaje můžeme získat i z písemných dokumentů uložených ve Státních okresních archivech, kde jsou mj. uloženy archiválie z jednotlivých obcí (pokud je tam ovšem obce předaly). Pro hledání předků jsou to např.: Soupisy duší obce, Matriky příslušníků obce, Sčítání obyvatel, je zde uveden jmenný seznam lidí dle popisných čísel a věk či datum narození v době prováděného soupisu. Evidence školní docházky je uvedena obec, č. domu, otec či matka a jejich dítě a datum jeho narození. Pamětní Knihy nebo Obecní kroniky Knihy ohlášek snoubenců vedené ve farních kostelech jsou zde jména snoubenců, místo odkud pocházejí, jejich věk, zletilost, povolání, později i jména a povolání jejich rodičů. O životě svých předků se dozvíme také ze starých Gruntovních knih, uložených v oblastních archivech a novější např. na Katastrálním úřadě v Jihlavě. Jsou vedeny podle panství, obcí a jednotlivých gruntů a je v nich uveden popis domu, soupis pozemků, povinné odvody pro panství a to jak peněžité tak i naturální, včetně robotních povinností, jednotliví majitelé gruntu a jejich povinnosti a závazky váznoucí na gruntu, např. ze svatebních a odstupních smluv při předávání nebo koupi gruntu. VŠPJ U3V GENEALOGIE

10 I. semestr Genealogie neboli rodopis Kdo chce změnit svět, musí začít sám u sebe, říká stará moudrost. Máme-li změnit sami sebe, měli bychom ovšem sami sebe nejprve poznat. A součástí poznávání sebe sama je zkoumání, odkud pocházíme, kdo byli naši předkové, čím se zabývali, čeho dosáhli, i co se jim nepodařilo. Protože: co víme o svých předcích? Již o rodičích nevíme všechno. O prarodičích nevíme už téměř nic Co víme o rodičích svých prarodičů? Jejich geny přitom existují v našich tělech a ovlivňují náš život. Rodopis, cizím slovem genealogie, je stará vědecká disciplína, která se řadí do skupiny takzvaných pomocných věd historických. Jejich znalost usnadňuje práci historika na obecných problémech. Základním zájmem genealogie je rod, rodina a jejich dějiny. V nejstarších dobách bývala genealogie pěstována i s politickými cíli, protože příslušnost k určitému rodu nárokovala dobré společenské postavení a naopak nejasný původ diskvalifikoval kohokoliv v kterékoliv činnosti. Dnes se genealogie pěstuje na dvojí úrovni: vědecké a amatérské. Vědci zkoumají dějiny rodů z důvodů historických, protože znalost rodinných vazeb až překvapivě objasňuje některá "nevysvětlitelná" lidská jednání. V poslední době se o genealogii začínají zajímat též biologové a lékaři a to v souvislosti s výzkumem dědičných chorob a vlivu životního prostředí na lidský organismus. Genealogie se stává též oblíbeným koníčkem řady občanů, kteří v pátrání po svých předcích nalezli smysl svého života v dnešní vykořeněné době. Mnohdy tak vznikají i vysoce kvalitní vědecké práce. Nejlepším způsobem, jak se pustit do rodopisné práce, je začít u sebe a svých současníků rodiny. Na počátku studia je nutné vyslechnout všechny žijící členy rodiny a o všem si učinit pečlivý záznam. Diktafon je užitečný, ale záznam je nutné přepsat na kvalitní papír, a sice perem a dokumentačním inkoustem, nebo i obyčejnou tužkou. Je nutné prohlédnout domácí doklady: rodné listy, oddací listy, domovské listy po babičce atd., které mohou v budoucnu značně usnadnit práci. Vše je dobré si okopírovat, nejlépe fotograficky. Pořízení rodinného fotoalba je velmi užitečné. Na zadní stranu fotografií píšeme datum pořízení, místo a jména osob na nich se vyskytujících. Na video můžeme zaznamenat zajímavé záběry z míst, kde žijí, nebo kdysi žili naši příbuzní. Informace o každé osobě si zaznamenáme formou kartotéky nebo počítačové databáze. Z databáze ovšem všechna důležitá data vytiskneme. VŠPJ U3V GENEALOGIE

11 I. semestr Osobní list Informace o našich předcích si zapisujeme do osobních listů, nebo do sešitu A4 a nejlépe do počítače. Osobní list je vhodné použít při opisu matriky, při návštěvě v archivu. Obrázek 1 Ukázka osobního listu OSOBNÍ LIST Os. č. / / / / / / / / / 1. Příjmení (včetně rodného u žen) 2. Tituly 3. Víra 4. Jméno 5. Jméno (přezdívka) 6. Narození (datum a místo) 7. Sňatek (datum a místo) 8. Úmrtí (datum a místo) 9. Příčina úmrtí a věk (nemoci) 10. Bydliště (během života) 11. Povolání 12. Vzdělání 13. Otec (dat. a místo *) 14. Matka (dat. a místo *) 15. Manžel (ka) 1. roz. datum * datum a míst oo dat. a místo + 2. roz. datum * datum a míst oo dat. a místo + 3. roz. datum * datum a míst oo dat. a místo Děti 1. jméno datum * 5. jméno datum * VŠPJ U3V GENEALOGIE

12 I. semestr Co je to rodokmen Rozdíly, mezi jednotlivými schématy Rodokmen zaznamenává všechny syny a dcery pokud jsou manželskými potomky mužů pocházejících z manželství zakladatele rodu. Zakladatel rodu je nejstarší zjištěný přímý předek. Vnějším znakem členů rodu je společné příjmení. Vnitřním znakem členů rodu je pokrevenství po meči. Do rodokmenu patří také: Potomci neprovdaných dcer Potomci mužů, kterým byla povolena změna příjmení Potomci mužů, kteří přijali sňatkem příjmení nevěsty Do rodokmenu nepatří: Nemanželské děti synů Děti vdaných dcer ani když rodina sňatkem rodičů přijala příjmení nevěstino Adoptivní děti Nemanželské děti do rodu vdaných žen Rodokmen je základem historicky popisné genealogie (rodové kroniky). Osoby zařazené do rodokmene se zapisují jménem. Příjmení se uvádí pouze u zakladatele rodu. Pokud došlo ke změně příjmení, uvede se opět jen u prvního nabyvatele. Osoby se zařazují do rodokmenu podle pokolení (generací), v jednotlivých generacích podle rodin, v rodinách podle pořadí daného stářím tj. dnem narození. Příslušníci jednotlivých rodin (rodiče a děti) se spojují svorkou. Rozrod Rozrod zaznamenává veškeré potomstvo pocházející z jednoho společného páru předků. Do rozrodu patří všichni jedinci, muži i ženy, poutaní v jedné linii pokrevenství po meči i po přeslici k prvnímu manželskému páru (zakladatelům rodu) z něhož se rozrod sestavuje. Do rozrodu patří i nemanželské děti jak synů, tak dcer a jejich potomci. Nepatří sem děti adoptované. Rozrod má širší rozsah než rodokmen a má význam nejen pro cíle historicky popisné, ale i pro zájmy genetické a demografické, jako jsou např. volba povolání, dědičnost, dlouhověkost apod. Osoby zařazené do rozrodu zapisujeme vždy jménem a příjmením. Zařazování do rozrodu je stejné jako u rodokmene. Vývod z předků Vývod zaznamenává všechny předky, kteří se v sledu pokolení (rodiče, prarodiče, praprarodiče atd.) podíleli na zplození osoby, pro kterou se vývod sestavuje. Je tedy souhrnem všech jeho přímých předků v pokrevenství po meči i po přeslici. VŠPJ U3V GENEALOGIE

13 I. semestr Obrázek 2 Formulář pro vývod VŠPJ U3V GENEALOGIE

14 I. semestr Písmo v genealogii V českých a německých matričních záznamech se od šestnáctého století používala novogotická kurzíva, zvaná kurent. S tímto písmem se budeme v matrikách setkávat nejčastěji. Vzhledem k odlišnosti humanistického a novogotického písma, obsahuje kurent tvary, které jsou pro současného badatele neobvyklé a neznámé. Použití tohoto písma je pro řadu posluchačů bod, přes který se nedokážou dostat, protože nejsou schopni přečíst záznamy v něm napsané. Aby nás nepotkal stejný osud jako některé badatele a my neskončili s pátráním po rodinné historii tak brzy, nejen že si tabulku písma nastudujeme, ale také si ji vytiskneme, abychom ji měli při našem bádání po ruce a mohli do ní průběžně nahlížet, porovnávat jednotlivá písmena v matričních záznamech s krasopisem a tím zjišťovat, jak vypadalo písmo zapsané rukou faráře, oproti idealizované krasopisné verzi. Písmo se i v minulosti měnilo a proto přečíst bez problému a plynule matriční záznamy je věcí několika let tréninku a pravidelného čtení záznamů. V prvních dvou semestrech studia je zařazena výuka čtení zápisů v matrikách a jiných dokumentech psaných kurentem a švabachem pravidelně v každé lekci. Dnes používáme latinku, která vychází z humanistického písma. Začala být v matrikách používána kolem 19. století, s těmito záznamy pravděpodobně nebudou mít posluchači příliš velký problém. Do konce 18. století se v latinských zápisech, které najdeme v našich matrikách poměrně často, používala humanistická kurzíva, která má blízko k dnešnímu písmu. Proto jsou záznamy z 18. století často čitelnější, než záznamy novější, pokud se ovšem vypořádáme s latinou. Obrázek 3 Ukázka textu psaného kurentem z roku 1720 Zdroj: Mrákotín, matrika NOZ VŠPJ U3V GENEALOGIE

15 I. semestr Obrázek 4 Vzory písma kurent a švabach VŠPJ U3V GENEALOGIE

16 I. semestr Zdroj: Vzor písma z: Učebnice čtení starých textů Ing. Václav Hlásek a kolektiv, r.2003 VŠPJ U3V GENEALOGIE

17 I. semestr Římské číslice Římské číslice se sestavují těchto latinských písmen. Latinské písmeno Odvození Arabská číslice I Snad obraz 2. vztyčeného prstu 1 V Jako otevřená dlaň jedné ruky 5 X Dvě dlaně po 5. prstech proti sobě 10 L Původ neznámý 50 C Z latinského centum sto 100 D Původ neznámý 500 M Z latinského milic tisíc 1000 Konkrétní čísla vznikají kombinací základních číslic. Např. III 3, IV 4, XVIII 18, IX 9, XL 40, MDXIX 1519, MCMXCIX 1999 Úkol Napište čísla: Čtěte římská čísla: LXXXVIII XCIX CXLIX CDXLIV DCLXVI CMXCV MDCCCLXXVI VŠPJ U3V GENEALOGIE

18 I. semestr Jak převádět staré texty do současné písemné podoby První způsob je transliterace (přepis), kdy písmeno po písmenku starého písma přepisujeme pomocí písmen dnes používaných tvarů. Používá se při vědecké práci, nebo při výuce čtení starých písemností. Druhý způsob je transkripce (překlad), čili přepis do soudobé řeči. Jeho cílem je co nejvěrněji vyjádřit obsah textu nejen pomocí současně používaného písma, ale i v souladu s platnou gramatikou. Smysl textu má být co nejpřesněji tlumočen. Konečným cílem není hbitost ve čtení, spíše kvalita a věrohodnost přepisu starých textů do soudobé češtiny. Staré způsoby čtení některých písmen Co jak číst ve starých textech Písmena ve starých textech cz cž nebo i čz rz nebo i rž ss g y j v na začátku slov ie au w Číst jako většinou jako c, někdy č č ř š j y nebo j dlouhé měkké í u ě ou v Písmena: ě, š, ž, č, ř atd. se do poloviny 19. století zaznamenávaly spřežkami, tj. spojením dvou písmen. Také písmeno ch je spřežkou. Délka samohlásek se vyjadřuje výjimečně a to jejich zdvojením. Např. á aa, é ee. Měkké souhlásky ď, ť ň na konci slov se psaly jako d, t, n. Písmeno ž se psalo jako z, někdy s tečkou, čárkou, nebo háčkem nad z. Těchto odlišností od dnešního psaní najdeme ve starých textech mnohem více. VŠPJ U3V GENEALOGIE

19 I. semestr Zásady výuky čtení starého písma Nejdříve si zjistíme, který typ kurentu, ze kterého století je v daném textu použit. Do paměti je třeba zafixovat minuskuly a majuskuly tohoto písma. Využíváme různé druhy vnímacích schopností, tj. pasivních (čtení) i aktivních (psaní). Po důkladném seznámení s jednotlivými písmeny textu bychom měli přikročit ke spojování písmen ve slova a prvnímu pokusu o čtení. Prvně musíme číst slabikováním, někdy i hláskováním. Výuku čtení začneme na kurentu, což je nejlepší cesta k cíli. Nutným předpokladem k zvládnutí textu jsou i vhodné slovníky. Je dobré si založit vlastní slovníček německých, latinských a jiných slov, výrazů a rčení. Na konkrétním provedení takového slovníčku moc nezáleží. Může být sešitkový, lístečkový nebo elektronický. Cenným faktorem je pomoc znalejších a zkušenějších z řad přátel a známých, kteří jsou jazykově lépe vybaveni. Důležitým faktorem při zvládnutí cizích textů je znalost písma. To se týká nejen českého novogotického písma kurzívního, kurentu a švabachu, ale také starších typů písma humanistického. Naši dědové, spíš pradědové museli psát kurentem a číst švabachem. Přečíst text ve staré matrice je velice obtížná záležitost. Nenechte se odradit prvními neúspěchy. Prvně se zaměříme na velká písmena majuskuly. Pokud jde o matriky, stojí na naší straně vítaná okolnost, že mají většinou lehkou pochopitelnost, stále se opakující šablonu. Latinské matriky mají tu výhodu, že jsou psány velmi blízkým humanistickým písmem. Při praktické rodopisné práci se začátečníkům doporučuje, ať si nejdříve pokusí celý text transliterovat, aniž by porozuměli jeho obsahu. Teprve pak je možné se pustit do vlastního překladu pomocí slovníků. Překladem se zabýváme tak dlouho, dokud nejsme přesvědčeni, že jsme text řádně přečetli, přeložili a přepsali do soudobé češtiny. VŠPJ U3V GENEALOGIE

20 I. semestr Obrázek 5 Transliterace a transkripce Zdroj: Z knihy: Po stopách vlastních předků H.C. Pohanka, r VŠPJ U3V GENEALOGIE

21 I. semestr Matriky Matriky jsou hlavním pramenem poznání životních příběhů našich předků. V Čechách bylo o vedení matrik rozhodnuto na pražské synodě roku 1605, na Moravě na olomoucké synodě již roku K zápisům o křtech a sňatcích přibyly ještě podle nařízení římského rituálu z 16. června 1614 zápisy o úmrtí, takže povinnost vést knihy manželství (libri matrimoniorum), knihy zesnulých (libri defunctorum) a knihy narozených (libri baptisatorum) byla uložena všem farářům, kdežto knihu křtěnců a biřmovanců měli vést jenom někteří. V důsledku toho byly matriky vedeny stále ještě nejednotně a nedokonale. Z období před bitvou na Bílé Hoře se dochoval jen nepatrný počet matrik, většinou protestantských. Pravidelné vedení katolických matrik se však v našich zemích datuje až od čtyřicátých až šedesátých let 17. století. Matriku tehdy tvořila vždy jen jedna kniha různého formátu, rozdělená na tři části: pro zápisy o narození, oddání a úmrtí, a to pro celou farnost. Zápisy v jednotlivých částech se prováděly chronologicky pro všechny vsi farnosti. Forma zápisů byla textová a v podstatě stereotypní až do roku V části narozených se uváděl rok, měsíc a den křtu dítěte, jméno a příjmení křtícího, jméno dítěte, jméno a přízvisko či příjmení otce a jméno matky. Pak následovala jména a příjmení kmotrů a kmoter, z nichž hlavním kmotrem nebo kmotrou byla ta osoba, která novorozeňátko držela na rukou. Proto byla v matričních zápisech označována jako conpater (resp. conmater) levans. Ostatní kmotři a kmotry byli zapisováni také jako testes, tj. svědkové. Část oddaných obsahovala především datum svatby, jména a příjmení snoubenců, rodičů, svědků, jméno oddávajícího a jak a kdy byly provedeny ohlášky. Část zemřelých obsahovala datum pohřbu, jméno a příjmení zemřelého, jeho přibližný věk, poznámku, jak byl knězem zaopatřen, a jméno pohřbívajícího. Záznamy v této části jsou pro nás rodopisce co do obsahu informací o předcích nejchudší. Přesto je nesmíme opomíjet. Jazykem zápisu byla čeština nebo němčina podle jazykové oblasti fary nebo národnosti faráře. V roce 1760 pak vyšlo nařízení konsistoře o povinném užívání latiny a o připojení záznamu, kterého panství je kdo poddaným. Během doby se obsah zápisů poněkud rozšiřoval a přibyly upřesňující údaje čím synem nebo dcerou kdo byl, kterého panství byl poddaným, jaké povolání vykonával či jaké sociální postavení zastával. V zápisech o křtech přibylo datum narození. V zápisech o pohřbu bylo doplňováno i datum úmrtí, údaj o náboženství a zdůraznění, že nebožtík byl jako katolík pohřben způsobem katolickým. VŠPJ U3V GENEALOGIE

22 I. semestr K důležitým změnám ve vedení matrik dochází až ve druhé polovině 18. století, kdy do záležitostí evidence obyvatelstva začal zasahovat stát, který si v souvislosti s pronikavými změnami hospodářského života uvědomoval důležitost těchto údajů pro statistické účely při řízení národního hospodářství. Řadu opatření státního zákonodárství v Českých zemích zahájil dvorský dekret Marie Terezie z 20. července 1770 obsahující nařízení o bezplatném provádění zápisů do matrik, zachycování jmen otců nemanželských dětí, zákaz uvádět přízviska po gruntu nebo chalupě. V letech 1770 a 1771 byl proveden soupis obyvatelstva a očíslování domů. Popisná čísla uváděná v matrikách jsou nám vítaným prostředkem k rozlišení osob stejného jména a příjmení v obci v té době žijících. Ve většině matrik tím také končí údobí větných zápisů, které byly nahrazeny údaji ve sloupcích a řádcích. Avšak pro účely státní správy bylo vedení matrik dokonale upraveno až za Josefa II. císařským patentem z 1. května 1781, jenž dal matrikám průkaznost a právní platnost veřejných listin. Patentem z 20. února 1784 bylo farářům uloženo vedení samostatných knih pro každý druh zápisu (matriky narozených, oddaných a zemřelých). Patentem z 19. července 1784 bylo také uloženo vést záznamy zvlášť pro každou přifařenou osadu. Tyto patenty tedy katolickým farářům stanovily povinnost vést matriky narozených, oddaných a zemřelých a přesně určovaly nadepsání sloupců. Záznamy se pak vpisovaly ručně do předtištěných formulářů, aby byla zajištěna jednotnost. Jednotlivé druhy matrik měly tyto rubriky: Matriky pokřtěných: rok, měsíc a den křtu, křestní jméno a příjmení pokřtěného, jeho pohlaví, manželský nebo nemanželský původ, jména a příjmení rodičů, jejich náboženství, jména a povolání kmotrů. Později, koncem napoleonských válek, vedle data křtu přibylo ještě datum narození dítěte a jméno porodní asistentky. Matriky oddaných: rok, měsíc a den sňatku, číslo popisné domu, křestní jméno a příjmení, náboženství, stáří a stav (svobodný, vdovec) ženicha, totéž o nevěstě, jméno a povolání svědků. Matriky zemřelých: rok, měsíc a den smrti, číslo domu, jméno a příjmení, náboženství, pohlaví a stáří zemřelého a nakonec příčina jeho smrti. Otázka jazyka, jímž byly matriky vedeny, se dá zevšeobecnit tak, že všechny zápisy byly z počátku prováděny podle jazykové oblasti buď v češtině, nebo v němčině. V 18. století pak převažuje latina a udržuje se až do roku 1784, kdy zmíněným josefínským patentem bylo uloženo provádět zápisy v oblasti s německým obyvatelstvem německy a v oblastech s českým obyvatelstvem česky. Z různých důvodů se to však nedodržovalo a záleželo především na faráři. Od poloviny 19. století pak začíná opět pronikat čeština. Úroveň matričních zápisů je zrcadlem pisatele a i když byla forma předepsána, velmi se liší. Zapisovatelem nebyl totiž vždy farář, ale zápis mohl provádět např. kostelník, kantor apod. VŠPJ U3V GENEALOGIE

23 I. semestr Rovněž použitý inkoust, který si každý vyráběl sám, svou velmi často špatnou kvalitou, nepřispíval k čitelnosti zápisů. Tímto patentem bylo nařízeno i židovským rabínům, aby ve svých obvodech vedli matriky sňatků, porodů a úmrtí jako státní funkcionáři. Za zmínku dále stojí to, že od roku 1784 na Moravě a od roku 1794 v Čechách byly k matričním zápisům pořizovány opisy, které se měly každoročně odevzdávat konzistoři. Dekrety z let 1835 a 1836 stanovily, že se mají vyhotovovat dva stejnopisy matrik s platností originálu. Tyto opisy, převzaté v roce 1955 Státním ústředním archivem, mohou v mnoha případech nahradit matriky, které se nedochovaly pro ztrátu, zcizení, zničení požárem atp. K matričním zápisům byly rovněž pořizovány indexy, původně vpisované nebo vevazované do matrik vždy za kalendářní rok, případně za celé období užívání matriky. Později byly vedeny v samostatných svazcích. Teprve zákonem č. 268 ze dne byla matriční agenda přenesena na národní výbory v sídlech nově zřízených matričních obvodů, které od vedly matriky. V době od 2. do 15. ledna 1950 provedly národní výbory soupis všech matrik a indexů na farách. Ministerstvo vnitra dne 22. prosince 1951 nařídilo, aby dnem 2. ledna 1952 byly všechny matriky soustředěny u příslušných matričních obvodů. Protože nejstarší matriky nebyly potřebné k běžné agendě a u matričních obvodů nemohly být z vědeckého hlediska využity, nařídilo ministerstvo vnitra výnosem z 24. ledna 1952, aby tzv. neživé matriky (tj. knihy uzavřené do r. 1870) byly předány do úschovy tehdejším krajským, dnes státním oblastním archivům. Kromě matrik byl do archivů předán i průvodní listinný a spisový materiál k neživým matrikám (např. snubní protokoly, opisy křestních listů, povolení k sňatkům, ohledací a úmrtní listy, vyjádření církevních a státních úřadů ap.). Do archivů byly předány pouze matriky církve římsko-katolické a církví protestantských (augšpurské a helvetské konfese). Kromě již zmíněných matrik římsko-katolických a protestantských (samostatné vedení matrik od r. 1849), byly ještě matriky židovské (vedené od r. 1784) uložené v NA, matriky civilní (vedené od r. 1870) uložené u okresních úřadů, matriky ostatních církví (vedené po r. 1918) uložené u těchto církví a matriky vojenské uložené ve VÚA. Od 1. července 2001 pak vstoupil v platnost nový zákon č.301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení, který nahradil dosud platný zákon z roku 1949 včetně doplňujících vyhlášek. Matriky soustředěné ve státních oblastních archivech představují fond o několika tisících svazků. Každý archiv má k matričním fondům vypracován popis uveřejněný v Průvodci po archivních fondech příslušného archivu a rejstřík matrik podle far včetně existujících indexů. Matriky a indexy jsou uváděny podle roku začátku a konce jejich zápisů. Pro tyto účely byla zpracována i stručná historie všech far. Převzato z VŠPJ U3V GENEALOGIE

24 I. semestr Návod jak začít hledat své předky Ze získaných údajů (oddací, rodný, úmrtní list apod.) udělat zápis schéma vývodu od ruky na pomocný papír. Vyčíst a zapsat všechny potřebné údaje nejlépe pomocí genealogického software. Zvolit příslušný archiv, kde budu hledat (neznám-li umístění obce, zadám do internetového vyhledávače mapy). Zadat obec v SOA (Brno, Praha, Plzeň, Opava, Litoměřice). V Třeboni určit farnost zeměpisný rejstřík. V Zámrsku otevřít Inventární seznam matrik a pro rychlé vyhledání obce Ctrl F a vložit název obce. V daném farním úřadu zvolit matriku (MN, MO, MZ - též podle roku) a zorientovat se v celém jejím rozsahu. Vhodné je nejprve hledat zápis v indexu, pokud existuje index pro dané období (zde je napsáno číslo strany v matrice). Najít příslušný zápis. Zápis přečíst a pečlivě zaznamenat všechny údaje, signaturu, snímek a uložit hypertextový odkaz. Vytvořit rodokmen a zapsat po generacích souvislosti. VŠPJ U3V GENEALOGIE

25 I. semestr Jak hledat v matrikách Archivované matriky jsou uloženy ve státních oblastních archivech podle místa fary. Živé matriky se nacházejí na matričních obvodech městských nebo obecních úřadů. Při pátrání po předcích vyjdeme od nejstaršího dokumentu, který máme k dispozici, nejlépe křestního či rodného listu našeho předka. Stejně dobře poslouží list oddací. V těchto dokladech bývá uvedeno, kdo dokument vydal, což mohl být buďto farní nebo obecní úřad, a na základě kterého matričního zápisu byl vystaven. Podle místopisného lexikonu, který bývá v každé badatelně k dispozici, si zjistíme příslušnost místa fary či úřadu k státnímu oblastnímu archivu podle administrativního rozdělení z r a poznamenáme si časová rozmezí archivovaných, jinak řečeno, neživých matrik. O uložení tzv. živých matrik, do nichž se stále ještě zapisuje, mají archivy záznamy s uvedením sídla příslušného matričního obvodu. Faktickou existenci příslušné matriky na tomto obvodu bychom si pak měli ověřit telefonicky nebo písemně, neboť v důsledku častých změn státoprávního uspořádání dochází k delimitacím obcí nebo jejich částí, což archivy nemají vždy podchyceno. Když se určitá matrika týká vesnice mající jen několik domů, může se stát, že její časové rozmezí zasahuje do období Ačkoliv se tedy její záznamy týkají převážně období určeného pro archivaci, je stále živá a proto uložená na matričním obvodě. Ať už byl náš výchozí dokument vydán na základě zápisu v matrice archivované nebo živé, při první návštěvě státního oblastního archivu nebo matričního obvodu si nejdříve ověříme věrohodnost výchozího dokladu podle matriky. To proto, že matriční záznamy i dokumenty na základě nich vydané obsahují i řadu chyb. Týká se to především dokladů vydávaných v období Protektorátu Čechy a Morava. Při návštěvě matričního obvodu se můžeme dostat i do jistých obtíží, neboť platný zákon o matrikách (č. 301/2000 Sb.) umožňující nahlédnutí v přítomnosti matrikáře fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a zplnomocněným zástupcům bývá matrikáři různě vykládán. Po ověření výchozího podkladu postupujeme v příslušných matrikách směrem do minulosti a vyhledáváme potřebné údaje. Při tom můžeme s výhodou využívat archivní pomůcky, jako jsou rejstříky, v nichž jsou matriky řazeny podle druhů a podle far a následně i přifařených vsí od nejstaršího období s uvedením časového rozsahu. K nim jsou přiřazeny signatury, podle nichž si pak matriky objednáváme. Ačkoliv jsou SOA centrálně řízeny, za pozornost stojí, že mají v rejstřících matrik různé uspořádání a značení. Při hledání určitých zápisů nám pomohou další pomůcky, indexy. Při bližším seznámení s matrikami si uvědomíme řadu zajímavých souvislostí, například to, že některé začínají rokem Je to důsledkem josefínských reforem, kdy došlo k reorganizaci farních obvodů a bylo založeno mnoho nových far. Některé archivy pak mají označeno, ke které faře vsi před rokem 1784 patřily. Může se stát, že hledanou matriku nenalezneme, protože shořela při požáru nebo byla zcizena. Také určitý údaj nemusí být přes veškeré snahy v dané matrice k nalezení. VŠPJ U3V GENEALOGIE

26 I. semestr To bývá způsobeno nejen opomenutím zapisujícího, ale i tím, že fara nebyla v určité době obsazena pro nedostatek kněží (třeba po třicetileté válce) nebo pro nemoc faráře. V takovém případě nezbývá nic jiného, než hledat v okolních farnostech. Jednou z prvních zkušeností, kterou začínající rodopisec zvláště se zápisy textového charakteru udělá, je to, že někdo dávno před námi barevně, dnes bychom řekli pastelkou, podtrhal právě to nejdůležitější, co hledáme. Pachatelem tohoto "přestupku proti badatelskému řádu" byl některý z farářů, který s matrikou pracoval a hledal v ní jména a příjmení, třeba při vytváření rejstříku. My si na něho s vděkem za to vzpomeneme, protože tak usnadnil hledání i nám. Při čerpání informací z matrik platí zásada zapisovat si nebo jinak zaznamenávat celé přesné znění každého zápisu a nad ničím nemávnout rukou. Rovněž jména kmotrů a svědků jsou důležitá nejen pro určení společenského postavení předků. Pokud toto pravidlo nebudeme dodržovat, lehce se nám stane, že budeme muset některé záznamy vyhledávat znovu, až zjistíme, že jejich celé přesné znění potřebujeme. Druhým pravidlem, které se nevyplácí opomíjet, je nutnost soustavně zaznamenávat rok a měsíc zápisů textového charakteru, které se většinou "uvádějí výše". Totéž platí i o zaznamenávání údajů, odkud jsme záznam opsali: Název matriky, její signatura, fólio (list) nebo stránka. Slova nebo i celé věty, které sedíce v archivu nad matrikou nejsme schopni rozluštit, si pečlivě prohlédneme a písmenko po písmenku věrohodně obkreslíme, abychom i později mohli studovat tahy jednotlivých písmen a celý záznam konečně rozluštit. To se týká hlavně poznámek dodatečně vpisovaných, třeba o úmrtí v jiné lokalitě, vystoupení z církve, o vydání křestního listu atp. Zvlášť pečlivě musíme obkreslovat poznámky kněží zapsané latinsky pomocí zkratek a značek, dříve hojně používaných. Vyplácí se studovanou matriku podrobit důkladné prohlídce a udělat si poznámku o jejích rozměrech, počtu listů nebo stránek, stavu atp. Mnoho velmi zajímavých informací, které nemají s účelem matrik nic společného, se nachází nejen na vnitřních stranách desek nebo na předsádkách, ale i mezi jednotlivými záznamy. Mívají nejrůznější charakter. Tak např. v matrikách fary Ktiš jsou zajímavé zápisy o tureckých válkách a cenách obilí v letech , v matrikách fary Lhenice jsou zaznamenány inventáře fary a kostela. Matrika fary Čeliv začínající r. 1614, vedená nekatolickým duchovním správcem do července 1624, z jehož poznámek je zřejmé, že koncem roku 1620 musel na čas opustit faru, z níž se mu v té době ztratily starší matriky. První katolický farář, který sem byl dosazen až roku 1630, za poslední zápis svého předchůdce poznamenal, že to byl "svůdce plebanie a nejhorší luterán, jehož duše ať se škvaří ve smůle". Opomenout nesmíme ani titulní list matriky, který bývá jakousi vizitkou faráře, který ji začal psát. Prozradí nám třeba jeho akademické tituly a církevní hodnosti, oblast, jíž se matrika týká a hlavně časový rozsah záznamů. Na konci mnohých matrik se setkáváme s oddíly věnovanými zápisům o židovském obyvatelstvu nebo vojácích. V případě, že hledáme informace o svých židovských nebo vojenských předcích, neměli bychom své bádání omezovat pouze na matriky židovské či vojenské, protože i v katolických můžeme o nich leccos najít. Převzato z VŠPJ U3V GENEALOGIE

27 I. semestr Obrázek 6 Titulní list Matriční knihy Zdroj: NOZ z Kroměříže švabach Přepis: Kniha nově a schválně založena k zapisování a bedlivému poznamenání všechněch pokřtěných, oddaných, zemřelých osob a jiných rozličných mnohých pamětihodných věcí pořádným však rozdílným způsobem při tomto děkanským a farním kostele s.p. Marie v městě Kroměříži. VŠPJ U3V GENEALOGIE

28 I. semestr Ukázka matriky narozených Ukázka matriky zemřelých MZ ( ), fú. Paračov, obec Radějovice, SOA Třeboň (K 20/17) Ukázka matriky oddaných Matrika oddaných 1781, obec Dolní Cerekev, farní úřad Dolní Cerekev Jedná se o záznam, který je psaný velmi pěknou (a velmi dobře čitelnou) latinkou, proto by s ním většina badatelů neměla mít problém. Přepisuji záznam jak v původní podobě, tak v podobě, jak by asi vypadal v současné řeči. Např. "h" (jak toto písmeno vypadá) ve slově Musil je pomocným písmenem pro zápis tohoto příjmení, je možné se s ním setkat i v jiných případech. Chybí zde uvedení měsíce, ve kterém oddavky proběhly, díky ostatním záznamům ale vím, že se jednalo o listopad. VŠPJ U3V GENEALOGIE

29 I. semestr Obrázek 7 Ukázka matriky oddaných Přepis: 1781 Dies Copulans Sponsi Testes Religio Locus No. 7. Antonius Mategka Parochus Muhsil Carolus hones tus sponsus lanio, fi lius Francisci Muhsil lanionis Terto Czerequi cio et honesta sponsa Anna filia + Mathue Wittek ex Militschow subditi Richnovienses Laurentius Kötz et Maria Magdalena Mu cat. hsilowa abo Czerequi cio Terto Czere quicio 21 Překlad: 1781 Den Oddávající 7. Antonín Matějka farář Musil Karel poctivý ženich řezník, syn Františka Musila řezníka z Dolní Cerekve a poctivé nevěsty Anny dcery + Matouše Vítka z Milíčova poddaní k Rychnovu Vavřinec Kötz a Marie Magdalena Musilová z Cerekve katolíci Dolní Cerekev 21 VŠPJ U3V GENEALOGIE

30 I. semestr Matriky v průběhu staletí 1563 tridentský koncil nařídil vedení matrik 1591 olomoucká synoda nařídila vedení matrik v českých zemích 1605 pražská synoda znovu nařídila vedení matrik (důležité pro pražskou arcidiecézi) římský rituál předepsal formulář matričního zápisu (vůbec první předpis u nás nebyl dodržován) pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach nařídil reformu církevní správy, v rozhodující většině farností se zavedly matriky založení nových farností, ač se na tom usnesl sněm, se pro nedostatek kněží nerealizovalo pražská synoda nařídila duchovním, aby sami zapisovali do matrik podle několika písařských rukou v matrice nebylo zřejmě zcela dodržováno 1712 pražská konzistoř nařídila revize matrik a jejich ochranu, což bylo úkolem vikářů 1760 nařízení pražské konsistoře zavedlo jednotnou latinskou formu matričního zápisu (nedodržovalo se, objevuje se i čeština či němčina). Formule vychází z římského rituálu a byla doplněna o poddanskou příslušnost rodičů křtěných a oddaných židovským synagogám bylo nařízeno vést matriky narozených chlapců 1768 vojenským duchovním bylo nařízeno vedení vojenských matrik 70. léta státní nařízení umožnilo bezplatný zápis křtu, zakázalo psát jména po chalupě a jména nemanželských otců nejvyšší reskript nařídil duchovním zasílat čtvrtletně krajským hejtmanům výkazy ze všech druhů matrik s odkazy na čísla domů nařízení pražské konsistoře vést matriky na formulářích s rubrikami, které vydala arcibiskupská tiskárna matriky prohlášeny za veřejnou listinu; od této doby je také důsledně psáno datum narození a úmrtí a nikoliv jako předtím datum křtu a pohřbu (sloužily skutečně jen církevním účelům) toleranční patent počátek evangelických nekatolických (jen státem uznaných) církví a jejich matrik, které však byly vedeny pouze pro církevní účely, neměly veřejnoprávní platnost. Evangeličtí duchovní museli všechny úkony hlásit katolickým farářům, aby ti je zapsali do římskokatolických matrik nařízením Josefa II. zvýšen počet far a lokálií (alespoň pro 700 obyvatel a max. 1 hodina cesty do nejbližšího kostela) 1783 židovským synagogám nařízeno vést matriky narozených i pro dívky patent Josefa II. o matrikách nařídil nový formulář, který byl s malými obměnami používán až do roku 1949; židovským rabínům nařízeno vést stejné matriky jako řk. církevní správa dvorský dekret nařídil vést matriky v samostatných oddílech nebo knihách pro každé místo 1787 Židům nařízeno volit si neměnné příjmení VŠPJ U3V GENEALOGIE

31 I. semestr dvorský dekret stanovil formuláře křestních, oddacích a úmrtních listů 1790 dvorský dekret nařídil vést indexy k matrikám 1792 nařízeno foliování matrik české gubernium nařídilo vedení matričních duplikátů, roční opis potvrzený vikářem byl zasílán konsistoři guberniální nařízení stanovilo průběžné číslování matričních zápisů dekret dvorské kanceláře o doplňování poškozených a obnovování ztracených matrik na vedení vojenských matrik byl stanoven zvláštní formulář; kopie vojenských matrik bylo nařízeno posílat c.k. polní konsistoři do Vídně, kde jsou uloženy dosud dekret dvorské kanceláře nařídil zapisovat do matrik jméno porodní asistentky dekret dvorské kanceláře udělil nekatolickým duchovním oprávnění vést matriky narozených, oddaných i zemřelých (vedli o své újmě už dříve viz výše) 1837 místo opisů matrik se nadále vedou 2 originály s vlastnoručními podpisy svědků 1840 nařízen nový formulář matrik obdobný, ale k formuláři z roku 1784 byla přidána podrobná legenda do opisů matrik se nezapisovalo podle obcí, ale chronologicky tzv. "Provizorní nařízení", jímž matriky evangelických církví nabývají státní průkaznosti; tím pro evangelíky končí povinnost zápisu do katolické matriky 1850 úprava matričního formuláře 1860 pražský koncil vydal podrobné předpisy o vedení matrik povoleny občanské sňatky i pro katolíky; okresním hejtmanstvím nařízeno vést matriky oddaných civilní matriky všech tří druhů zavedeny zákonem, vedly je okresní úřady. Zápis v nich byl povinný pro všechny osoby jiného, než státem uznaného vyznání, včetně bezvěrců 1873 pražská synoda vydává podrobné předpisy o vedení matrik ministerské výnosy podrobně upravily průběžné číslování matričních zápisů definitivní sjednocení matričních formulářů na konferenci pražské, litoměřické a královéhradecké konsistoře v odtržené části pohraničí (tzv. Sudetech) vedeny matriky u občanských úřadů pro německé obyvatelstvo vydán tzv. matriční zákon č. 268/1949 Sb., jímž byla matriční agenda zestátněna vyhláška MV ČSR pověřuje vedením matrik národní výbory matriky do roku 1875 předávány do státních archivů, dnes jsou v archivech matriky přibližně do roku 1900 Zdroj: VŠPJ U3V GENEALOGIE

32 I. semestr Využití počítače v rodopisné práci Snahy a cíle počítačových a nepočítačových rodopisců jsou totožné poznat životní příběhy předků a jejich rodin do takové míry, aby bylo možno sestavit rodokmen nebo napsat kroniku. V čem spočívá podstata rodopiscovy práce. Podle počítačové terminologie ji lze rozdělit do čtyř základních oblastí: Sběr dat. Badatel vytváří souhrn získaných informací čili svůj rodopisný fond. Zahrnuje poznámky ze vzpomínek, životopisů, životních příhod atd., ale také kopie archivních dokumentů, jako jsou gruntovní a jiné záznamy, fotografie, katastrální mapy, obrazy apod. Do druhé oblasti řadíme uspořádání informací, archivaci a údržbu rodopisného fondu. Výsledkem je např. osobní či rodinná kartotéka předků, její doplňování a prohlížení. Také sem spadá způsob inventarizace jednotlivých druhů dokumentů, volba systému ukládání a označování. Do třetí oblasti spadají studia, analýzy a jiné formy zpracování dat rodopisného fondu: zařazování předků do rodokmenu nebo historického žebříčku, sestavování vývodu a rozrodu. Rodopisec také určuje další směr svého bádání. Do závěrečné oblasti náleží vypracování rodinné či rodové kroniky. V průběhu její tvorby badatel sepisuje textovou část, určuje grafickou úpravu, zařazuje obrázky, přílohy apod. Závěrem provede korekturu celé kroniky, zajistí tisk, vazbu atd. Ve všech čtyřech oblastech nachází počítač uplatnění. Největší efekt tkví v úspoře času a v kvalitě zpracování informací při výstupu sestav. Umožní nám zpracovat velké množství informací ve velmi krátkém čase. Při rozšiřování rodopisného fondu o nové předky či potomky nám rychle vytvoří nové výstupní sestavy, jako jsou vývod, rozrod nebo rodokmen. Počítač také poskytuje řadu možností jak provádět úkony, které jsme dříve byli nuceni zadávat externím službám vytváření přehledů a grafů, kopírování textu či obrázků, tisk atd. Rodopisec musí předem správně zvolit konfiguraci svého přístrojového a programového vybavení. Při nasazení výpočetní techniky hraje důležitou roli také to, jak dalece si ji rodopisec jako uživatel osvojil. Jinak řečeno, musí se s logikou počítačového programu důvěrně spřátelit. Konfiguraci počítače je nutno volit tak, aby vykonávala potřebné funkce. Někdy postačí základní konfigurace prodávaného počítače rozšířená o tiskárnu a snímací zařízení, tj. o barevný skener. Pokud chceme svou rodinnou kroniku trvale uchovat na CD-ROM, musíme si opatřit tzv. vypalovačku. Zdroj:Sborník učebních textů kurzu pro začínající rodopisce Bohumír Kurz VŠPJ U3V GENEALOGIE

33 II. semestr II. semestr 1) Seznámení s genealogickým programem GenoPro 2) Tvorba rodokmenu v genealogickém programu GenoPro vývod, rozrod 3) Kontrolní práce zobrazení rodokmenu v GenoPro 4) Archivy v ČR a jejich struktura. Jak postupovat při studiu textu v badatelně 5) Státní oblastní archiv v Třeboni. Hledání v matrikách Jihočeského kraje 6) Moravský zemský archiv v Brně. Hledání v matrikách kraje Vysočina 7) Návštěva Okresního archivu v Jihlavě 8) SOA Plzeň, Praha, Litoměřice, Opava a Zámrsk 9) Seznámení s genealogickým programem Ages 10) Tvorba rodokmenu v programu Ages. Zobrazení vývodu a rozrodu, strom života 11) Kontrolní práce rodokmen vývod v GenoPro a Ages 12) Hodnocení druhého semestru a opakování látky VŠPJ U3V GENEALOGIE

34 II. semestr Genealogické programy Usnadňují nám vyhledávání a prohlížení nashromážděných dat, umožňují je zpracovat do tvaru tištěného rozrodu, vývodu, rodokmenu, grafu délek života jedinců, přehledu skupin rodin apod. V současné době existuje velké množství genealogických programů rozšířených prostřednictvím internetu, jsou dostupné a komunikují česky. Ve škole budeme používat nejprve program GenoPro, který umožňuje získat grafické vyobrazení rozsáhlého rodokmenu. Vstupní data nejsou omezena jen na základní údaje (jméno, data narození, úmrtí a sňatku), ale lze vkládat různé lékařské, psychologické a genetické údaje. Program umožňuje uživateli elegantní sestavení grafického vyobrazení rodokmenu podle vlastních představ a vytváří databázi, kterou lze exportovat do jiných genealogických softwarů ve formátu GEDCOM. Později přejdeme ve výuce na propracovanější program AGES. Program lze zakoupit na Využívá také formát GEDCOM. Program je uživatelsky přátelský s velice pohodlným grafickým prostředím. Vedle grafických vývodů předků a rozrodů potomků nabízí kombinaci vývod/rozrod od zvolené osoby. Program GenoPro Obrázek 8 Zobrazení panelu nástrojů a několik rad pro práci v GenoPro. Zdroj: program pro tvorbu rodokmenů GenoPro VŠPJ U3V GENEALOGIE

35 II. semestr Program Ages Obrázek 9 Zobrazení panelu nástrojů v programu Ages Zdroj: Vlastní práce v programu pro tvorbu rodokmenů Ages Obrázek 10 Tabulka osobních údajů Zdroj: Vlastní práce v programu pro tvorbu rodokmenů Ages VŠPJ U3V GENEALOGIE

36 II. semestr Obrázek 11 Ukázka rodokmenu v programu GenoPro Rodokmen - rozrod od Melichar Jirkůl Melichar Jirků Rosina Švecová Ondřej Tichý Kateřina oo Domašín Pavel Jirků Anton Jirků Justina Tichá Adalbert Kalášek M Č oo oo Jakub Jirků Uršula Jirků Agnes Jirků Teresie Jirků Franz Jirků Kateřina Jirků Jan Jirků Marie Kalášková oo Klatovec m Kateřina Jirků Jan JIrků František Jirků Anna Jirků Marie Jirků oo Horní Ves Ignác Jirků František Jirků Thekla Bambulová Marie Klímová Františka Bradová Jan Jirků Josef Jirků František Matoušek Kateřina Jirků Marie Jirků Marie Matoušková oo.1905 oo 1897 oo 25. Zdroj: Vlastní práce v programu GenoPro VŠPJ U3V GENEALOGIE

37 II. semestr Obrázek 12 Cvičný rodokmen vývod Vývod - 4 generace Pra-prarodiče Josef Josefa Mirek Mirka Slávek žijící odděleně soužití oddaný vztah a odlou Prarodiče Jan Jana Karel ovdovění Rodiče Pavel rozvedeni Pobant - střen Alžběta Zdroj: Vlastní práce v programu GenoPro VŠPJ U3V GENEALOGIE

38 II. semestr Obrázek 13 Ukázka vývodu přímá linie (otcovská a mateřská) Zdroj: Vlastní práce VŠPJ U3V GENEALOGIE

39 II. semestr Obrázek 14 Rodokmen vývod 6 generací Zdroj: Vlastní práce VŠPJ U3V GENEALOGIE

40 II. semestr Orientace v oblastních archivech Zdroj: VŠPJ U3V GENEALOGIE

41 II. semestr Jak postupovat při studiu textu v badatelně Především je nutné, aby si badatel ujasnil, co si bude chtít vypůjčit k prostudování a pořízení výpisků. Ze seznamu archiválií si zjistí obsah hledaného dokladu, jeho název, období, pro které je veden, inventární číslo; zde se osvědčí použití rejstříku. Na příslušném formuláři si badatel vyžádá vypůjčení knihy nebo kartonu. V případě, že zná název fondu, inventární číslo nebo číslo kartonu, může žádanku provést písemnou formou poštou. Seznámí se s obsahem rejstříku (pokud je) a opíše si údaje v něm uvedené (jméno, stručný popis zápisu, stranu knihy atd.). Pokud rejstřík index neexistuje, je nutné prohlédnout celou knihu. Je-li znám alespoň časový úsek, ve kterém se událost uskutečnila, pak bude prohlížet jen ty stránky, které do tohoto časového úseku spadají. Text zápisu je nutné přečíst celý a snažit se při tom pochopit význam nejasně zapsaných slov. Jednotlivá písmena je třeba porovnávat se vzorníkem písma, v případě nejasností s písmem jiného zápisu. Výpisky se zapisují latinkou, doporučuje se zapsat text přesně podle originálu. Státní ústřední a státní oblastní archivy mají fotolaboratoře, které mohou dle svých kapacitních možností zhotovit kopie z knih a listin, mikrosnímky, pozitivní zvětšeniny atd. Tato forma pořízení výpisku je pro badatele nejvhodnější, protože celý zápis může doma v klidu znovu prostudovat a případně dle potřeby se k němu znovu vracet. Pro dobré porozumění zápisu je vhodné si jednotlivé údaje ihned aktualizovat, a tak staré výrazy lépe chápat (osedlý, lán, trh, podsedek atd.). Před ukončením studia v badatelně je vhodné překontrolovat, jestli jsou správně zapsány veškeré potřebné údaje o knize, listině, datum zápisu, období, pro které byl do knihy zapisován, označení strany v knize, popis knihy (rozměr, vazba, počet stran), název fondu, inventární číslo a číslo kartonu. Každý výpis z archivního fondu nebo jeho kopii je nutné označit pořadovým číslem genealogického fondu badatele, protože se na ně bude odvolávat v textu rodokmenu nebo kroniky jako dokladu pravdivosti. VŠPJ U3V GENEALOGIE

42 II. semestr Obrázek 15 Digitální archiv v Třeboni Průzkumník a Matriky Zdroj: Vlastní práce VŠPJ U3V GENEALOGIE

43 II. semestr Obrázek 16 SOA Třeboň Fú. Horní Cerekev Zdroj: Vlastní práce Obrázek 17 SOA Třeboň matriky Horní Cerekev Zdroj: Vlastní práce VŠPJ U3V GENEALOGIE

44 II. semestr Obrázek 18 MZA Brno Actapublica matriky v městě Jihlava Zdroj: Vlastní práce VŠPJ U3V GENEALOGIE

45 II. semestr Obrázek 19 Rodokmen zobrazený v programu AGES vývod, 4 generace Zdroj: Vlastní práce VŠPJ U3V GENEALOGIE

46 II. semestr Obrázek 20 Rodokmen zobrazený v programu AGES ukázka barevného zpracování I Zdroj: Vlastní práce v nastavení Ages Grafy Tisky Pined VŠPJ U3V GENEALOGIE

47 II. semestr Obrázek 21 Rodokmen zobrazený v programu AGES ukázka barevného zpracování II Zdroj: Vlastní práce v nastavení Ages Grafy Tisky Color VŠPJ U3V GENEALOGIE

48 II. semestr Obrázek 22 Možnosti zobrazení rozrodu v Ages Zdroj: Vlastní práce v nastavení Ages Seznam Descendans Potomci VŠPJ U3V GENEALOGIE

49 II. semestr Obrázek 23 Možnosti zobrazení rozrodu v Ages Zdroj: Vlastní práce v nastavení Ages Seznam Descendans Descendants List VŠPJ U3V GENEALOGIE

50 II. semestr Obrázek 24 Možnosti zobrazení vývodu v Ages Zdroj: Vlastní práce v nastavení Ages Seznam Descendes Potomci Rozrod potomků VŠPJ U3V GENEALOGIE

51 II. semestr Matriky a indexy ukázky MN, MO, MZ Obrázek 25 Ukázka matriky narozených Zdroj: MN fú. Druztová, SOA Plzeň z Přepis: Dne 21. března roku 1734, pokřtěno jest odemne, faráře Josefa Hrdého dítě jménem Klára. Otec Jan Mašek, sedlák ze Sence. Matka manželka: Barbora. Poddaní plzeňskí. Kmotři: Klára Kebková, selka ze Sence. Markyta Šikowa, selka ze Sence. Jakub Tlégl, tovaryš z Druzdova. Jméno křtěné: Klára, *1734. VŠPJ U3V GENEALOGIE

52 II. semestr Obrázek 26 Ukázka matriky oddaných a zemřelých z Dolní Cerekve Zdroj: MO Dolní Cerekev Překlad matriky MO z Dolní Cerekve Copulans Sponsi Testes Religio Locus Muhsil Carolus honestus Antonius sponsus lanio, filius Laurentius Kötz et cat. Terto Czereguicio Mategka Francisci Muhsil lanionis Maria Magdalena Muhsilowa Parochus Terto Czereguicio et honesta abo Czereguicio sponsa Anna filia + Mathue Wittek ex Militschov subditi Richnovienses Snoubenci Svědci Vyznání Místo Oddávající Musil Karel poctivý Antonín ženich řezník, syn Vavřinec Kötz a Katolíci Dolní Cerekev Matějka Františka Musila řezníka Marie Magdalena Musilová farář z Dolní Cerekve a poctivé z Cerekve nevěsty Anny dcery + Matouše Vítka z Milíčova poddaní k Rychnovu VŠPJ U3V GENEALOGIE

53 II. semestr Obrázek 27 Matrika narozených z roku 1635 Zdroj: Římskokatolický farní úřad Telč, matrika NOZ , strana 15, 3. a 4, zápis (MZA Brno) Přepis: 11. Julii pokrztieno ditie Jakub otecz Wondra Tesarz podruh z telcze Matka Anna. Kmot. Hans Truhlarz, Wit Pernikarz, Alzbieta Markuska. 14. Julii pokrztieno ditie Krystof, Pater Girzik Tlaczik Mater Katerzina Kmot: Michal Zlatnik, Jakub Pernikars Worssila Klimowa. Obrázek 28 Index k matrice narozených Zdroj: Index k MN Telč VŠPJ U3V GENEALOGIE

54 II. semestr Obrázek 30 Matrika oddaných z r Zdroj: matrika oddaných Třeboň Obrázek 29 Matrika zemřelých Zdroj:Matrika zemřelých Telč Přepis: 5. únor 1867, Telč č. 46, + Josef Demitrovič, c. k. major zdejší, stáří 56 let na anginu VŠPJ U3V GENEALOGIE

55 II. semestr Obrázek 30 Index k matrice zemřelých Zdroj:Index k MZ Třeboň VŠPJ U3V GENEALOGIE

56 II. semestr Přepis a překlad zápisu Obrázek 31 Ukázka záznamu z roku 1643 Transliterace (přepis) Letha panie w Prelauci w Miestie 4. January. Baptizatus e FiliJ Hons Krystoff, Pan Jan Dworzský Nomen Mater Catharzina Transkripce (překlad) Léta páně 1643 v Přelouči v městě 4. January [ ] baptisatus e[st] fili[us] - pokřtěný je syn Hons Kryštof, pan Jan Dvořský, nomen mater Kateřina jméno matky Kateřina Zdroj: paleografická čítanka, dostupné z VŠPJ U3V GENEALOGIE

57 IV. semestr III. semestr 1. Rodinná a rodová kronika. Co psát, o kom a pro koho. 2. Kroniky obecní, školní, vojenské. Sepsání životopisů členů rodu. 3. Získávání podkladů pro tvorbu kroniky. Vnější forma kroniky. 4. Rodokmen jako základ rodové kroniky. 5. O českých katastrech. Berní rula a lánové rejstříky. Stručně o historii. 6. Tvorba vlastního rodokmenu pro závěrečnou práci. 7. Rodinný a rodový archiv. Informace od příbuzných. 8. Příbuzenství pokrevní a právní. Tabulky pokrevenství a příbuzenství. 9. O původu, povaze a vývoji českých osobních jmen a příjmení. 10. Fotodokumentace pro kroniku. Skenování dokumentů. 11. Moje rodiště. Mapy, katastr nemovitostí. 12. Závěrečná práce na ukončení třetího semestru. VŠPJ U3V GENEALOGIE

58 IV. semestr Kroniky Kronika (řecky chronos čas) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních (tj. vyprávěcích) historiografických pramenů. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za košatější letopis. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Nejedná se však o systematickou vědeckou práci, tak, jak ji chápeme v moderní historiografii. Podle obsahu a formy se rozlišují: světové kroniky popisují příběh od stvoření světa po současnost národní kroniky o počátcích národů gesta (též činy) kroniky království, dějinných činů a jejich představitelů dynastické, zemské kroniky městské a obecní kroniky kroniky válečné biografie a autobiografie Mezi významné kroniky (popř. letopisy) českého středověku patří: Kosmova kronika Kanovník vyšehradský Mnich sázavský Rodinná kronika Jednoduše řečeno zachycuje veškeré zjistitelné informace o rodu v přímé linii, které jsou chronologicky uspořádány podle jednotlivých generací. Informace se čerpají z matrik, pozemkových knih, archiválií panství, kam byli předci poddáni, školních archiválií, obecních archiválií na tomto místě ani není možné vypsat všechny typy archivních dokumentů, protože jich může být nepřeberné množství, někdy ale také minimum. Vzhledem k tomu, že rodinná kronika je stále živá, může se zpracovávat i současnost. Rodinná kronika standardně obsahuje: rodinnou historii výpisy z matrik, případně i kopie zápisů výpisy z pozemkových knih a kopie zápisů stručnou historii vesnice, panství, ze kterých rodina pochází obrazovou dokumentaci včetně dochovaných historických rodinných fotografií či diapozitivů VŠPJ U3V GENEALOGIE

59 IV. semestr Pro koho psát kroniku Zajisté pro vlastní potěchu, pro vaše blízké, rodinu, přátele. Pro věčnou paměť rodu. Pro ty, kteří přijdou po vás, a bude je zajímat, jak žila vaše generace. Ne, to není fráze. Uvědomte si, jak jsou důležité a z historického hlediska ceněné kroniky, letopisy, či jen deníky a poznámky ať slavných či méně slavných, i těch docela bezejmenných osob. Jedna z nejznámějších je kronika miličického Vaváka, která dokumentuje život českého venkova před 200 lety, věčná škoda je, že před několika desetiletími navždy zmizela kronika písmáka Střítezského od Litomyšle, popisující jeho životní příběhy, vesnický život, hospodářské poměry, ale i zprávy o vojně, neštěstích, kalamitách a úrodě. Jedna kopie vaší kroniky patří v každém případě do okresního archivu podle místa vašeho bydliště. Budou rádi, když jim ji poskytnete. Vnější forma kroniky Dříve převažovaly ručně psané kroniky, ve tvrdých deskách svázané, krasopisně provedené. S kopiemi to bylo horší, když nebyla ještě reprodukční technika na výši, jaká je dnes. I nadále můžete psát rukou, či na psacím stroji, vlepovat obrázky, výstřižky z novin, či, máte-li nadání doplňovat vlastními kresbami. Čím dál tím více lidí píše své kroniky na počítači, který umožňuje neustále obsah inovovat a doplňovat další a další fakta. Z pěti stránek jich bude brzy dvacet, padesát, sto, počítač to všechno snese. Největší výhodou je neomezené vytváření kopií, máte-li takovou kroniku v elektronické podobě. Příchod internetu a publikování takové kroniky na něm, umožňuje seznámit s ní tisíce lidí na celém světě. Pokud máte dostatek prostředků a myslíte si, že vaše dílo by stálo za to publikovat, není problém ji vydat i knižně. Zdroj: Foto knihy VŠPJ U3V GENEALOGIE

60 IV. semestr Jak psát rodinnou kroniku Kdo jednou podlehl genealogii, má doma rozsáhlou sbírku, archiv různých genealogických vývodů a rodokmenů, informací o jednotlivých členech rodiny, stohy rodinných památek, fotografií, obrazů, korespondence, osobních průkazů, výstřižků z knih, časopisů, někde se najde i klenot rodinná bible se záznamy několika generací předchůdců. Je zapotřebí tohoto skutečného bohatství využít a prezentovat je vašim blízkým, celé rodině, známým, jiným genealogům, ale i široké veřejnosti formou zajímavou, zahrnující poznatky o vašich předcích a dokumentů z vašeho archivu, setříděných logicky a především neunavující. Jistě jste se setkali s tím, že sebelépe provedené grafy (rodokmen, vývod a rozrod) nikoho nenadchnou, a za chvíli se ti, kterým je ukazujete a vysvětlujete, začnou nudit. Maximálně pokývají hlavou jako uznání toho, že tento čtvereček se jménem Johan, hvězdičkou s datem a někdy i křížkem, představuje vašeho předka ze 17. století. Ach, to je zajímavé, kam jste se až dostal, vzdychne dívka vašich snů, a myslí si, že to není o nic poutavější než sbírka známek či motýlů toho předchozího. Něco jiného je však, vytvoříte-li vlastní knihu o dějinách vašeho rodu, o prostředí v němž vaši předci žili a pracovali, o životních radostech a strastech, které prožívali, o jejich názorech, pokud je znáte, o poměrech doby, která je ovlivnila, o jejich známých, přátelích atp. Nemusí to být dílo ani obsáhlé, ani vědecky erudované. Je lhostejné, píšete-li jej na počítači, psacím stroji či vlastní rukou. Dokonce si i myslím, že máte právo trochu fabulovat, si představovat a dokreslovat, a to tím víc, čím se dostáváte hlouběji do minulosti. Vždycky však musíte jasně oddělit pravdu (to, co je známé a nezvratné) od fikce. Vzorem částečně fiktivní a částečně pravdivé rodinné kroniky je dílo české spisovatelky Heleny Šmahelové, trilogie Stíny, Stopy a Hlasy mých otců, která v ní beletristickou formou s dialogy zachytila osud mlynářského rodu Šmahelů od konce 17. století do r Začínáme psát V prvé řadě je třeba si promyslet co psát, o kom a pro koho. Doporučuji sledovat jednu větev vašich předků, nemusí to být nezbytně ta po otcovské linii. Měla by to být ta, na které vám nejvíce záleží, o níž máte nejvíce dokumentů a představ. Řazení jednotlivých kapitol by mělo být v historickém sledu podle jednotlivých generací, ovšem vaše líčení se může prolínat. Například v kapitole o vašem pradědovi mohou být skutečnosti, které se dotýkají až vás, například vaše či jeho vzpomínky a až budete psát o svém otci, nezbytně nutně se musíte vrátit opět do doby jeho rodičů. Jen pohled a přístup bude jiný. Nejobtížnější je psát o dvou a více rodech z vašeho vývodu, tak aby se neztratila základní nit příběhu. Než se spojily osudy vašich předků, mohly být zcela rozdílné a dít se ve zcela odlišném prostředí. Město a venkov, bohatý sedlák a podruh, Čech a Němec atd. Kroniku, VŠPJ U3V GENEALOGIE

61 IV. semestr která vychází z vašeho vývodu (dva rodiče, čtyři prarodiče atd.), je nejlepší začít psát od nejstarší větve, a tak, jak se připojují další rody k tomu nejstaršímu, formou poznámek, vsuvek a odvolávek by se měla doplňovat i jejich historie. Složitější je psát současně v několika dějových rovinách, které spolu na počátku nesouvisí, až do té doby kdy se řízením osudu spojí. Jinak tedy je nejjednodušší psát kroniku jednoho rodu, například otcovu, a nezávisle na ní kroniku druhého rodu, matčina. Na počátku si měl pisatel rozvrhnout osnovu celé knihy. Nezbytný je úvod pro čtenáře současné i budoucí. Co vás k tomu vedlo, abyste se začal zabývat dějinami vaší rodiny a co vám to přineslo. První kapitoly se mohou zabývat několika generacemi předků, protože i podkladů a památek na ně je omezené množství. Později bude jedna kapitola věnována vždy jednomu předku a jeho rodině. Doporučuji dojít až ke generaci vašich rodičů, a to do doby jejich setkání, resp. sňatku. Novější historie většinou není pro veřejnost určena. Tu si ve formě pamětí můžete pořídit pro sebe a pro ty, kdo, třeba za 50 let, převezmou vaši štafetu. Druhá polovina kroniky je vyhrazena dokumentům, rodopisným tabulkám, chronologicky seřazeným, přepisům listin, fotografiím (mohou být samozřejmě i v textu), mapám, plánům, drobným poznámkám, článkům, vzpomínkám, pověstem atp. Podstatnou a nezbytnou součástí kroniky je rejstřík jmen osob, o nichž se kronika zmiňuje. Pan spisovatel Ondřej Neff říká, že všechny události, ať světové, rodinné a psí z hlediska věčnosti mají stejný význam. Vřele doporučuji, aby si pisatel obstaral obecnou dějepisnou a regionální literaturu, ve které najde vždy dějinný rámec, do níž zasadí osudy svých předků. Například žil-li váš předek kolem roku 1866 ve východních Čechách, muselo se zákonitě dotknout jeho života a života celé rodiny válečné běsnění U Hradce Králové. Vzápětí na to přišla cholera a mnoho lidí v celé zemi zemřelo. Naopak pro obyvatele Prahy koncem 18. a zač. 19. století dějinný rámec musí vytvářet rodící se obrozenecká doba. Jiným takovým mezníkem je například období Mnichova, česko-německé vztahy, které mohou svůj odraz nalézt v přímo protikladných zkušenostech vašich předků. Ať se nikdy vaše kronika nestane pouze snůškou jmen, dat a míst. Narodil se, žil, zemřel. Přidejte tolik vlastního příběhu, kolik jen můžete. Ze školního vysvědčení vyčtěte, kdo vašeho dědečka učil, rozeberte, jaké měl známky, pokuste se zjistit, proč měl asi dvojku z mravů (mimochodem, dávaly se daleko častěji, než dnes) a tyto své úvahy vložte do vaší práce. Nebojte se psát i o negativních rysech. Dá se říci, že dříve toto bylo tabu. Černé ovce rodiny se přešly mlčením nebo byly rehabilitovány. Ne, napište, jak to skutečně bylo. U doby nedávno minulé samozřejmě dejte pozor, aby se takové konstatování nedotklo druhých živoucích osob. I proto doporučuji ukončit kroniku a jednu generaci zpět. Já jsem sám našel zmínku, že můj pradědeček byl na děvčata, rád je škádlil, ba i si dovoloval, a prababičce připravil nejednu horkou chvilku. VŠPJ U3V GENEALOGIE

62 IV. semestr Zajímavou kroniku sepsal Václav Flesar, kterou tvořil po dobu čtyřiceti let. Tuto knihu je možné si zapůjčit v knihovně školy. Unikátní kniha Kořeny věků zachycuje pět set let z historie rodu Flesarů. Genealogové se shodují v tom, že dopátrat se našich předků žijících dříve než v sedmnáctém nebo šestnáctém století je velmi složité, mnohdy nemožné. Chybí potřebné dokumenty. Proto je knižní kronika rodu Flesarů ze Žďárska výjimečná. Zdroj: Foto knihy Díky svědomitosti pradědů a prababiček Václava Flesara, kteří od příchodu z Itálie na Moravu pečlivě zapisovali denní události, mohl jejich potomek žijící v Jimramově sepsat Kořeny věků. Kniha zachycuje události z let 1423 až Když jsem se vrátil z vojenské služby, brzy se oženil a začal jezdit k rodičům. Tatínek mi řekl, že ve stodole, kde jsou kozičky a prasátka, je schovaný pytel s papíry. Skutečně jsem to tam v roce 1961 našel. Část strojopisu byla z chlívku zničená, to ostatní jsem po letech začal přepisovat do počítače, vzpomíná na osudový okamžik spisovatel Václav Flesar. Ve stodole v seně našel zápisky svých předků z rodu Flesarů, přičemž nejdůležitější úlohu sehrály zápisky a strojopisy dědečka pana Václava Mořice Flesara. Děda přepsal a přeložil staré dokumenty, psané ještě švabachem, takže mé následné přepisování do knihy, bylo jednodušší, říká rodinný kronikář Flesar. Kniha je důležitým dokumentem doby, je v ní zachyceno, jak lidé žili, jak se oblékali, jak prožívali války, robotu, rodinnou pospolitost. Mezi Flesarovými byly velké rozdíly v bohatství, na jedné straně chudí, na druhé bohatí sedláci. Myslím si, že si tolik nezáviděli, brali věci tak, jak jsou, žili víc spolu, zamýšlí se Václav Flesar. VŠPJ U3V GENEALOGIE

63 IV. semestr Historie domů a lokalit Vlastníte chalupu, mlýn nebo poplužní dvůr a myslíte si, že nebude starší než 150 let? Co když pamatuje bitvu na Bílé hoře, nebo možná ve stínu lípy na vašem dvoře spočinul znavený Jiřík z Poděbrad, když zrovna pacifikoval své protivníky. Potkáváte ve svém mlýně starého ducha? Zjistěte jeho totožnost, abyste věděli, s kým máte tu čest. Chalupy, mlýny či dvory také mají svůj osud, svoji historii. Tak jako se můžeme vydat po stopách našich předků a zjistit, jaká je historie našeho rodu, lze také vypátrat minulost objektu nebo lokality. Je určitě zajímavé dozvědět se o historii chalupy, dvoru nebo domu, ve kterém bydlíme, či se v něm rekreujeme. Můžete se dozvědět, jak starý je objekt, kolik v něm žilo různých rodin, jaké byly jejich osudy v souvislosti s domem a mnoho dalších informací (dokumentace, staré fotografie apod.). Totéž se týká i lokalit. Jeden z posluchačů zpracoval historii domu, který je možné s určitostí sledovat od poloviny 17. století. Obrázek 32 Ukázka mapy s vyznačením umístění zkoumaného domu: Zdroj: Závěrečná práce posluchače U3V VŠPJ U3V GENEALOGIE

64 IV. semestr Obrázek 33 Obrázek zkoumaného domu Zdroj: Závěrečná práce posluchače U3V Obrázek 34 Fotografie zkoumaného domu Zdroj: Závěrečná práce posluchače U3V VŠPJ U3V GENEALOGIE

65 IV. semestr Nematriční zdroje Kromě matrik jsou pro genealoga důležitým zdrojem informací i další nematriční dokumenty, např.: Pozemková kniha, tereziánský a josefínský katastr, dominikální fase, berní rula v Čechách, lánové rejstříky na Moravě, fondy velkostatků, listináře matrik, soupisy duší, policejní evidence, školní evidence, sčítací statistické operáty a další. Pozemkové knihy Pozemkové knihy jsou nejzajímavějším zdrojem pro rodopisné bádání. Jsou předchůdcem dnešního katastru nemovitostí. Mohou objasnit, kde a jaké nemovitosti naši předci měli. Byly vedeny v rámci jednotlivých panství, nebo velkostatků. Potom byly převedeny do okresních úřadů, nyní jsou uloženy v oblastních a zemských archivech. Pro studium je potřeba v příslušném archivu objednat předem pozemkové knihy, protože nejsou dostupné přímo z badatelny, ale je potřeba je přivézt z depozitáře. Někdy je nazýváme gruntovní knihy, nebo gruntovnice. Na některých panstvích existují pozemkové knihy od 16. století, jinde jsou nejstarší knihy k dispozici až z počátku 19. století. Důvodem je časté střídání majitelů panství. Jazyk, ve kterém byly pozemkové knihy vedeny, se lišil podle úředního jazyka vrchnosti a podle oblasti, kde byly tyto knihy vedeny. Tam, kde převládala čeština, byly až do počátku 19. století psány česky. Poté nastoupila na několik desetiletí němčina, aby v 60. letech 19. století došlo k návratu k češtině. Existují dva typy vedení pozemkových knih: vložkový systém každý grunt měl určitý počet stran chronologický záznamy zapisovány v pořadí, ve kterém se odehrála koupě Kromě zápisu o prodeji a koupi jednotlivých usedlostí obsahují pozemkové knihy řadu dalších informací (určení vejminku pro rodiče, splácení podílů, prodeje polí). V zápisech týkajících se prodejů, často najdeme údaje o movitém vybavení gruntu. Podle zapsaných podílů při prodeji gruntu můžeme rekonstruovat členy rodiny. V gruntovních knihách nenajdeme rodiny podruhů, nádeníků, které zpravidla žili v podnájmu. Berní rula nejstarší katastr v Čechách Sepsán v 50. letech 17. století, další o dvacet let později. Originál uložen v NA Praha. Je napsaný česky. Lánový rejstřík nejstarší moravský soupis na území Moravy první lánová vizitace, druhá lánová vizitace. Je psaný v němčině. VŠPJ U3V GENEALOGIE

66 IV. semestr Obrázek 35 Ukázka gruntovní knihy Zdroj: Učebnice čtení starých textů Ing Václav Hásek VŠPJ U3V GENEALOGIE

67 IV. semestr Obrázek 36 Berní rula panství semilské Zdroj: Sborník učebních textů Ing. Václav Hásek a kol., r.2005 VŠPJ U3V GENEALOGIE

68 IV. semestr Horní Pole v lánovém rejstříku Horní Pole se v lánovém rejstříku nachází na třech foliích 147r až 148r. Je zde zapsáno celkem 13 osedlých (6 pololáníků, tři čtvrtláníci a čtyři domkaři bez půdy) a jeden nově pustý čtvrtlánových grunt, který byl opuštěn v roce Celkem se zde nachází 23 kusů obdělávané půdy třetí kategorie o rozloze 340 měřic. Pololáníci: Halb Lahner Acker Terc. Classe Majitel Předchozí majitel Stücke Metzen Achtl Mikulass Stransky stejný Wawrzinecz Dobschu Martin Dobschu Girzyk Chwatal Waczlaw Chwatal Rziha Martinku stejný Krziz Waniczek Jakub Waniczek Waczlaw Zlatuschka hat eine Mühl mit einen gang Čtrvtláníci Viertl Lahner Acker Terc. Classe Majitel Předchozí majitel Stücke Metzen Achtl Wawra Kubu stejný Waczlaw Pawliczek stejný Girzyk Sswecz Thomass Bina Ziens acker in allem Domkáři bez půdy Häusler ohne Acker Majitel Simon Klyka Siemon Ross Pawel Sswecz Mikulass Neuzil Předchozí majitel Mathauss Klyka Pawel Waniczek Girzyk Pazaur Matieg Janak Nově pustý grunt, čtvrtláník Neu oedung, 1/4 lahner Acker Terc. Classe Informace Stücke Metzen Achtl Urban Wyhnalek hat sein grundt armuth halber 1674 verlassen VŠPJ U3V GENEALOGIE

69 IV. semestr Příbuzenství Příbuzenství je buď pokrevní či přímé, nebo právní či umělé. Pokrevní je založeno na společenství krve buď tak, že jedna osoba pochází od druhé, nebo že osoby mají společného předka. V prvém případě jde o linii přímou, ve druhém o pobočnou. Z tohoto rozlišení vychází rodinné a dědické právo. Přímá linie Zahrnuje osoby nejblíže příbuzné. Především děti a děti dětí, dále rodiče a rodiče rodičů. V přímé linii tedy rozlišujeme předky a potomky. Předkové jsou linie horní či vzestupná, potomci jsou linie dolní, tj. klesající. Ve stoupající linii dostaneme řadu otec, matka, děd, bába, praděd, prabába, prapraděd atd. V klesající linii dostaneme řadu syn, dcera, vnuk, vnučka, pravnuk atd. Osoby spřízněné v první linii nemohou podle zákona uzavírat vzájemné sňatky. Pobočná linie Zahrnuje osoby, které spojuje pouto původu od společného předka. Např. sourozenci, dále sourozenci rodičů (teta, strýc), děti sourozenců rodičů (bratranci a sestřenice), atd. Sourozenci mohou mít oba rodiče společné, pak jsou to sourozenci plnorodi či vlastní. Když mají společného jen jednoho rodiče, jsou polorodi, či nevlastní. Právní společenství je umělé, zakládá se a ruší podle podmínek, které ho vytvořily. Východiskem je patriarchální rodina. V právním příbuzenství je např. manželka syna (snacha), která se přivdá do rodiny svého tchána. S rodem a zdůrazněním otcovství souvisí i držba jména. V současnosti se manželé mohou dohodnout, jaké příjmení budou jejich potomci užívat. Zpravidla dle tradice dostávají děti příjmení otce. Příbuzenství a manželství Pojem příbuzenství rozlišujeme na pokrevní příbuzenství a švagrovství. Pokrevní příbuzenství je vztah osob pocházejících od společného předka. Toto příbuzenství může být buď v linii přímé, tj. jedna z osob je předkem osoby druhé, nebo linii pobočné, týká se osob, které mají společného ascendenta, nejsou však navzájem ve vztahu předek potomek. VŠPJ U3V GENEALOGIE

70 IV. semestr Přímá linie zahrnuje osoby nejblíže příbuzné. Jsou to především děti a děti dětí, dále rodiče a rodiče rodičů. Od nich pak další předkové ve zpětné časové linii, stejně jako potomci od dětí. V přímé linii rozlišujeme předky (ascendenty) a potomky (descendenty). Předkové jsou linie horní či stoupající, potomci linie dolní, klesající. Jednotlivé členy sestupné i vzestupné linie, udávající generační vzdálenost předků či potomků od počítajícího člověka nazýváme stupně nebo generace. Se svým otcem jsme příbuzní v prvním stupni, stejně jako se synem. Se svým dědem ve stupni druhém. V pobočné linii se pak rozlišuje, zejména u sourozenců, příbuzenství plnorodé, kdy na začátku je tentýž pár předků a polorodé, kdy společný je jen jeden předek a linie od něho pocházející jsou založeny s odlišným partnerem. Ve staročeštině byli dnešní strýc a teta rozlišováni na příbuzné z otcovy strany (strýc, strýna) a matčiny (ujec, teta). Sourozenci se rozlišovali na plnorodé a polorodé. Dnes nevlastní sourozenci jsou děti, které si manželé přivedli do společného manželství, a nešlo tedy o pokrevní příbuzenství. Švagrovství čili afinita je poměr jednoho manžela k pokrevnímu příbuznému manžela druhého. Dříve se používal termín příbuzenství, či příbuzné přátelství. Také se zde používala odlišná terminologie. Rodiče druhého manžela byli tchán a tchýně, nazývaná také švegruše. Z jejich pohledu byl muž zeť, žena ovšem nikoli snacha, nýbrž nevěsta. Sourozenci manžela se nazývali jako dnes - švagr, švagrová. Pro deskripci vztahu dětí jednoho manžela k manželu druhému, jenž nebyl jejich předkem, se užívalo adjektiva nevlastní {otec, matka, syn, dcera}, nebo pojmů pastorek, pastorkyně, otčím, macecha. Pokrevní příbuzenství a švagrovství jako překážky uzavírání manželství jsou obsaženy již ve Starém zákoně. Výslovně se zakazuje manželství mezi pokrevními příbuznými, mezi sourozenci a mezi synovcem a strýní či tetou. Dále také např. mezi mužem a švagrovou, ovšem existovala výjimka, bylo-li manželství bezdětné, byl mladší bratr povinen si ovdovělou švagrovou vzít. Církevní právo nedovoluje ani sňatek mezi dětmi vdovy a pokrevními příbuznými jejího prvního manžela. Podmínkou k uzavření manželství byla také plnoletost. Za Marie Terezie to bylo u obou pohlaví věk 24 let. V současné době je dospělost od věku 18. let. VŠPJ U3V GENEALOGIE

71 IV. semestr Obrázek 37 Stupně pokrevního příbuzenství pokrevenství Zdroj:Internet VŠPJ U3V GENEALOGIE

72 IV. semestr Obrázek 38 Příbuzenství a pokrevenství Zdroj: Po stopách vlastních předků H. C.Pohanka, r VŠPJ U3V GENEALOGIE

73 IV. semestr Dokumentace vaší práce Většina lidí nemá ráda poznámky pod čarou a vysvětlivky, resp. odvolávky na původní prameny. Neváhejte ale tyto poznámky činit vždy, když citujete nějakou skutečnost z těchto pramenů. Říkala-li vám nějaká teta příhodu ze života vašeho dědečka, uveďte (většinou na konci stránky nebo na konci kapitoly) poznámku: Z vyprávění XY dne (roku) xxxx. Citujete-li kupní smlouvu, poslední vůli, vysvědčení, uveďte v poznámce, odkud ta citace je (Vysvědčení mého otce ze školního roku toho a toho, pramen uložen v mém soukromém archivu, nebo gruntovní kniha č. 15, obec Lhota, fol. 256, SOkA Nová Ves). Pouze u údajů z matrik se odvolejte generelně na vaše pátrání a v závěru kroniky uveďte seznam matrik, které jste prostudovali, a v nichž jste našli potřebná data, popř. uveďte všeobecný odkaz na váš soukromý archiv). Rovněž se to týká i odkazů a poznámek k literatuře ke knížkám, článkům v časopise atp. Přesnou citací ulehčíte vašim čtenářům, kde najít příslušný fakt, podobný problém či další příbuznou literaturu. Fotografie, obrázky V každém případě do vaší kroniky patří. Můžeme je rozdělit na obecné doplňující a dokumentární. Mezi ty obecné patří např. obrázek, který doplňuje text. Nemusí se bezprostředně dotýkat vašeho příběhu. Například mluvíte-li o těžkém životě poddaných, jistě najdete dostatek obrázků, obrazů a rytin k polním pracím, nebo k určitému řemeslu, jímž se zabývali vaši předci. Povídání o náboženském životě zpestří titulní stránka jakékoliv staré bible, krajinu Vašich předků je možno přiblížit doplňujícím obrázkem. Zajímavé je zobrazení venkovského statku, božích muk, kapličky včetně jejich půdorysu či nákresu. Nevadí, že to nebyl váš statek či chalupa. Takový snímek jedné z nich velice barvitě přiblíží život vašich předků. Dokumentární fotografie a obrázky slouží ke konkrétní dokumentaci děje. Jednak jsou to historické pohledy na město či vesnici, o které píšete, snímky jejich památek, rodinné či atelierní fotografie. Při této příležitosti bych chtěl připomenout: Na každé fotografii, kterou přikládáte k vaší kronice, či ji zařazujete do vašeho archívu, nezapomeňte uvést, kdo je na ní, kdy asi byla pořízena. Věřte, že už vašim dětem fotografie vašich přátel a blízkých nic neřeknou, nebudou-li takto označeny a nejspíš dříve či později skončí ve sběru. VŠPJ U3V GENEALOGIE

74 IV. semestr Obrázek 39 Rodinná fotografie do rodinné kroniky Zdroj: Vlastní archiv Obrázek 40 Výřez fotografie předků z rodinné fotografie Zdroj: Vlastní archiv VŠPJ U3V GENEALOGIE

75 IV. semestr Mapy Poznejme místa, kde naši předci žili, kde se narodili a zemřeli. V jakém prostředí se pohybovali. Mapy nám pomohou s hledáním odpovědí na tyto otázky. Dříve jsme používali atlas, dnes využíváme internet. Hledáme na nebo na maps.google.com. Hledáme-li v obci rodný dům, použijeme Katastr nemovitostí. Eviduje držitele jednotlivých staveb a parcel v celé ČR. Informace z katastru nemovitostí jsou na nahlizeni.cuzk.cz. Zde hledáme podle čísla popisného, nebo parcelního. Mapy stabilního katastru vznikly v první třetině 19. století. Tyto mapy jsou v NA pro Čechy a MZA pro Moravu. Jsou to tzv. Indikační skici. Císařské otisky a indikační skici jsou na adrese archivnimapy.cuzk.cz Pro Moravu: Tyto mapy zobrazují kromě obce také její okolí, tedy pole, louky, lesy. Obrázek 41 Ukázka indikační skici obce Petrov Zdroj: Sborník učebních textů Ing. Václav Hásek a kolektiv, r.2005 VŠPJ U3V GENEALOGIE

76 IV. semestr Obrázek 42 Mapa obce Opatov Zdroj: Kronika obce Opatov VŠPJ U3V GENEALOGIE

77 IV. semestr Obrázek 43 Mapa migrace rodu Zdroj: Vlastní VŠPJ U3V GENEALOGIE

78 IV. semestr O původu a vývoji českých osobních jmen Dnes má každý člověk nejméně dvě jména. Jedno dostal při narození jméno křestní. Druhým je příjmení, které je pro přesné určení totožnosti. Rodná jména i příjmení se označují jako jména osobní. Nauka o jménech se nazývá jmenosloví. Jména rodná, čili křestní Jméno nesloužilo dříve jenom k rozlišení lidí, ale mělo je ochránit před nepřízní osudu, zlými duchy atp. Od počátku křesťanství (od 9. stol., až do 13. stol.) byla používána výhradně stará pohanská jména, obsahově i tvarově vybraná. Vznešeně znějící pro šlechtu a jednodušší pro poddaný lid. Příkladem jsou jména z rodu Přemyslovců: Mojmír, Bořivoj, Ludmila, Vratislav, Václav, Boleslav a Břetislav. Lid měl jména jednodušší jako Dobroš, Chval či Odolén. Prostřednictvím německých manželek, jsme převzali neslovanská jména jako Bedřich, Oldřich, Ota, Konrád. S šířením křesťanství se u nás rozšířila jména hebrejská Daniel, Jan, Jakub, Ondřej, Alžběta, řecká Mikuláš, Jiří, Petr, Řehoř, Anežka, latinská Kliment, Pavel, Silvestr, Florián. Vznikala i česká jména vyjadřující víru v boha Bohuslav, Bohumil, Bohdan, Božetěch, Svatopluk, Bohuslava. S migrací přichází i další cizí německá jména: Adalbert, Jindřich, Volfram, ale i italská Benedikt, Božetěch, Augustin, Johan. Od poloviny 16. století se dávala jména římských mučedníků: Jan, Jiří, Adam, Jindřich, Mikuláš. Pod vlivem humanismu a renesance přichází jména: Absolon, Eliáš, Gabriel, Jakub, Jonáš, Samuel, Tobiáš. V období baroka se zavádí kult Panny Marie, svatého Josefa, objevují se Terezie, Karel, František, Antonín. Módní jména: Karolína, Viktorie, Eleonora, Josefa, Františka, Karla, Antonie. Koncem 18. století přichází jména: Miroslav, Ladislav, Stanislav, Vladimír, Pravoslav atd. Koncem 20. stol. Došlo k oživení jmen: Martin, Jakub, Michal, Tomáš, Ondřej, Kateřina, Markéta, Barbora, Zuzana, Lucie, ale i neslovanská Galina, Igor, Ivan, Táňa, Soňa, Iveta, Ivona, Monika, Patrik, René. Zdroj: Sborník učebních textů Ing Václav Hásek a kolektiv, r.2005 VŠPJ U3V GENEALOGIE

79 Česká varianta Německá varianta Latinská varianta Alžběta/Eliška Elisabeth Elisabeth Anežka Agnes Agnes Anna Anna Anna Antonín Anton Antoninus / Antonius Apolena Apollonia Apollonia Barbora Barbara Barbara Bartoloměj Bartholomeus Bartolomeus Dorota Dorothea Dorothea František Franz Franciscus Havel --- Gallus Jakub Jakob Jacobus Jan Johann/Hans Johann Jiljí Egidius Aegidius Jiří Georg Georgius Josef Joseph Josephus Kašpar Kasper Casparus Kateřina Katharina Catharina Marie Maria Maria Matěj/Matyáš Mathias Mathias IV. semestr Matouš Mathaus Ondřej Andreas Andreas Pavel Paul Paulus Petr Peter Petrus Řehoř Gregor Gregorius Terezie Theres Theresia Václav Wenzeslaus, Wenzel Wenceslaus Vavřinec Laurenz Laurentius Vojtěch Adalbert Adalbertus VŠPJ U3V GENEALOGIE

80 IV. semestr Osobní jména ukázky z matrik Jméno 17. století 1. pol. 18. století 2. pol. 18. století Alžběta Elisabetha Anežka Agnes Anna Antonín Antonius Bartoloměj Bartholomaus František Franciscus Jakub Jacobus Jan Joannes Jiří Georgius Josef Josephus Kateřina Catharina Marie Maria Matěj/Matyáš Mathias VŠPJ U3V GENEALOGIE

81 IV. semestr Matouš Mathaus Ondřej Andreas Pavel Paulus Václav Wenceslaus Vavřinec Laurentius Vojtěch Adalbertus Voršila Ursula Zdroj: Blanka Lednická internet VŠPJ U3V GENEALOGIE

82 IV. semestr Obrázek 44 Schéma příbuzenství Příbuzenství děd (otec otce) bába (matka otce) teta - (strýna) strýc (bratr otce ) strýc (ujec) (manžel tety) teta (sestra otce) otec (tchán manželky) matka (tchýně manželky) bratranec (syn strýce ) sestřenice (dcera strýce ) sestřenice (dcera tety) manželka já bratr švagrová (manželka bratra) sestra syn (vnuk otce) dcera (vnučka matky) synovec (syn bratra) Zdroj: Vlastní práce Genealogická hádanka V jakém příbuzenském vztahu je ke mně: dcera syna od otce, otec mého bratra Člověk je svérázně nevděčný tvor. Zná dějiny Země a ví, kudy táhl César do Egypta a kudy Hanibal na Řím. Ví, kdo dal koho popravit ve francouzské revoluci, a ví, jak zorganizoval svou říši Dioklecián. Ale neví, čím byl jeho vlastní pradědeček, jak se jmenovala jeho vlastní prababička za svobodna, a neví, odkud kam se harcovali a co je všechno potkalo, než začal on sám užívat krás a strastí tohoto světa. A dokonce už ztrácí i představu, co to znamenalo vonět hlínou, větrem a chlévem. Zdroj: František Nepil VŠPJ U3V GENEALOGIE

83 IV. semestr IV. semestr 1) Závěrečná práce absolventa. 2) Absolventská práce požadavky. Titulní strana, obsah. 3) Zobrazení otcovské přímé linie v Excelu. 4) Dokončení a vytištění rodokmenu s vodoznakem. 5) Zobrazení rodového vývodu do rodového stromu dub. 6) Dokončení a vytištění rodového vývodu 6 generací. 7) Vlastní kronika rodu. Rodinná, nebo rodová. 8) Ukázky zajímavých prací minulých posluchačů. 9) Zpracování rodinné kroniky. 10) Dokončení závěrečné práce absolventa. 11) Kniha Pátrání po předcích. 12) Hodnocení a ukončení kurzu. VŠPJ U3V GENEALOGIE

84 IV. semestr Pokyny ke zpracování závěrečné práce z Genealogie Obsahové náležitosti Posluchač vybere z námětů (viz níže) a samostatně k němu zpracuje pojednání, čerpá přitom z literatury a dalších zdrojů, např. internet, apod. Práce nesmí být opsaná, jejím cílem je prokázat schopnost posluchače pracovat samostatně s literaturou, na niž bude odkazováno v poznámkách v podobě bibliografických citací. Rozsah práce: stran vlastního textu. Forma: odevzdává se v tištěné a elektronické podobě (formáty:.doc,.docx,.pdf) Formální náležitosti Struktura práce: Pro titulní list požijte formulář, který je ke stažení na stránkách VSPJ pod odkazem U3V viz: Úvod úvod vlastní text závěr použité zdroje V úvodu posluchač stručně nastíní obsah své práce. Vlastní text Posluchač zde prokazuje schopnost analyzovat danou problematiku, používat odbornou terminologii. Text je doplňován odkazy na literaturu, z níž čerpal. Závěr V závěru posluchač zhodnotí zpracovanou problematiku. Požadovaný rozsah závěru je stanoven minimálně jedním odstavcem. Použité zdroje Prameny, z nichž posluchač při zpracování práce čerpal. Viz například doporučená literatura, nebo vlastní archiv. VŠPJ U3V GENEALOGIE

85 IV. semestr Náměty pro závěrečnou práci: Proč se zabývám dějinami svého rodu. Jak jsem hledal svoje předky. Genealogie můj koníček. Proč hledat svoje předky? Bádání je moderní. Stručné dějiny mého rodu. Moji předci a potomci. Matriky zdroje informací pro genealoga. Použití počítače v genealogii. Tvořím kroniku svého rodu. Co vím o svých předcích. Rodokmen přímá linie mých předků. Otec a matka spojení dvou rodů. Jak jsem získal dokumenty o svém rodu. Moji slavní předci. Rodinný archiv dokumentace o mém rodu. Co mi vyprávěli moji rodiče, prarodiče a příbuzní. Kdo je pro mne vzorem z mých předků. Nejvýznamnější osobnosti v našem rodě. Historie domu, kde žili předci. Historie obce. Foto-kronika našeho klanu. VŠPJ U3V GENEALOGIE

86 IV. semestr Obrázek 45 Rodový strom dub 6 generací VŠPJ U3V GENEALOGIE

87 IV. semestr Obrázek 46 Ukázka rodového stromu s fotografií na pozadí Rod Chmelů z Lišova Ludvík Dana Vojtěch Jan František Josef Marie Anna Marie František Jan Tomáš Mariana Václav Martin Marie Anna Jan Matěj Josef Jan František Kateřina M.Anna Anna Elisabeta Josef Josef Mariana Vojtěch Šimon Božena Chmelová *1911 Lišov Ludvík Sadílek *1908 H.Pole František Jiří Vojtěch Chmel *1867 H.Miletín Kateřina Vávrová *1874 Skalice Pavla Růžena Anděla Božena Františka Zdenka Jan Václav Jan Chmel *1837 H.Miletín Anna Vondrášková *1836 Zaliny Marie Vojtěch Václav Jakub Václav Vojtěch František Václav Mariana Josef Vojtěch Václav Tomáš Jakub Terezie Václav Tomáš Tereza Anna Rosina Kateřina Jan Chmel *1803 Neplachov Marie Křížková *1812 H.Miletín Václav Chmel *1773 Neplachov Alžběta Zasadilová *1779 Mazelov Vojtěch Chmel *1731 Neplachov Kateřina Chlupová * Neplachov Josef Chmel * Neplachov Barbora * Neplachov Zdroj: Vlastní zpracování VŠPJ U3V GENEALOGIE

88 IV. semestr Ukázka zápisu informací z matrik Zápis v matrice MN, MO a MZ pro Tomáše Satrapu Tomáš Satrapa, * Narození: * , Světlá č.27, Tomáš, o: Šimon Satrapa, m: Agnes Košinová Zdroj: Překlad: kmotři Adalbert Srb, rolník, Elizabeth, jeho manželka Svatba: oo , Světlá 27/24, Tomáš Satrapa, syn Šimona Satrapy a Agnes Košinové Zdroj: Překlad: o: Tomáš Satrapa, chalupník ve Světlé, manžel. syn Šimona Satrapy, chalupníka ve Světlé a Anežky roz. Matiáš Košina, chalupník ve Světlé. 32 let m: Rozálie, manžel. dcera zemřelého Adalberta Fejleka, půlláník v Sumrakově a Mariany, roz. Martin Dvořák, celoláník v Bolíkově. 24 let. svědci: Jan Srb ¼ láník ze Světlé, Josef Fejlek ½ láník ze Sumrakova. VŠPJ U3V GENEALOGIE

89 IV. semestr Úmrtí: , Světlá 27, Tomáš Satrapa, stáří 67 let, zemřel na souchotiny Zdroj: Překlad: Tomáš Satrapa, krejčí a domkář ve Světlé. Stáří 67 let, 11 měsíců a 24 dní. Zemřel na souchotiny. Manželka: Rozina Feyleková, * Děti: Terezie * Antonie * František * Mariana * Adalbert * VŠPJ U3V GENEALOGIE