Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Transkript

1 kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok 215. Současně byly zpřesněny již dříve zveřejněné údaje za roky 211 až 214 v návaznosti na předcházející revize ročních národních účtů. Aktuálně zveřejněné údaje za rok 215 vycházejí z předběžné verze ročních národních účtů a zatím neúplných datových zdrojů potřebných pro regionální členění. Po zapracování aktuálnějších vstupních údajů bude v průběhu roku 217 vydána revidovaná verze regionálních účtů za rok 215, případně i zpřesněných verzí let předchozích. Podrobné informace popisy změn provedených v revizi jsou součástí internetové prezentace ročních národních účtů ( V publikaci Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje 215 vydané v srpnu 216, byl v kapitole ekonomického vývoje uveden vývoj regionálních makroekonomických údajů do roku 214 ve stavu před revizí. V další části jsou uvedeny revidované údaje do roku 214 doplněné o předběžné výsledky roku Hrubá přidaná hodnota Přelomové roky 28 až 211 Z pohledu vývoje makroekonomických ukazatelů byly v Jihomoravském kraji významné roky 28 až 211. Rok 28 byl ještě rokem růstovým a předkrizovým, rok 29 byl rokem propadu, v roce 21 se příznivý vývoj regionálních makroekonomických ukazatelů obnovil a v roce 211 bylo dosaženo předkrizové úrovně. Graf 1 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny) p o d íl sektorů v ,34 38,43 5,22 59,19 36,66 4,15 62,2 35,25 2,73 62,86 34,55 2,59 61,38 36,15 2,47 59,2 38,17 2,63 61,59 36,4 2,1 369, 38,5 39, Podílu sektorů na tvorbě HPH dominuje sektor služeb Změny v krajské struktuře HPH se blíží republikovým změnám terciární sektor sekundární sektor primární sektor HPH v běžných cenách 61,75 36,43 1,83 6,36 36,89 2,75 59,35 38,1 2,64 45,4 6,5 36,59 2,91 427,9 6,48 36,63 2,89 448,4 Podle předběžných výsledků hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 215 objemu 448,4 mld. Kč běžných cen. Objem HPH, i když vyjádřený v běžných cenách, se zvyšoval každoročně od roku 21. Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství a průmyslu. Primární sektor (zahrnuje zemědělství, myslivost, lesní hospodářství a rybolov) je zastoupen nejméně, ještě v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,22. V roce 21 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,83 ), v roce 215 tvořil 2,69 (o 2,53 bodu méně než v roce 1995). Podíl sekundárního sektoru (zahrnuje dobývání nerostných surovin, průmysl celkem a stavebnictví) v roce 215 činil 35,68, proti roku 1995 poklesl o 2,75 bodu. Do terciárního sektoru patří oblast služeb, obchod, ubytování, stravování, doprava, podnikatelská činnost, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví atd. Na HPH se podílel hodnotou 61,63, což bylo proti roku 1995 o 5,28 bodu více. Z grafu 2 je zřejmé, že trend změn v krajské struktuře HPH v roce 215 proti roku 1995 byl téměř totožný s republikovými změnami, i když podíly jednotlivých odvětví byly rozdílné (zejména nižší podíl průmyslu, vyšší podíl zemědělství, stavebnictví a vzdělávání). Vcelku se podíl terciárního sektoru v kraji oproti změně v ČR zvýšil výrazněji (v ČR zvýšení z 56,67 na 59,71, tj. o 3,4 bodu). 61,63 35,68 2, HPH (mld. Kč) kraj z pohledu regionálních účtů 215 1

2 Graf 2 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR kraj ,7 5,2 29, 3,7 6,7 7,7 18,2 18,2 6,3 4,5 3,2, 7,8 6,5 6,6 8,4 15,9 15,8 2,4 2, ,5 32,1 5,7 18,4 5,1 4,2 8,4 6,6 14,9 2,1 ČR ,4 31,4 7,6 2,6 2,9 3,3 6,4 6,3 14,4 2, zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl stavebnictví obchod, doprava, ubytování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče ostatní činnosti Podíl služeb na tvorbě HPH je mezi kraji 2. nejvyšší Objem HPH v Jihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními kraji v roce nejvyšší (po Hl. m. Praze a Středočeském kraji). V grafu 3 je uvedena struktura tvorby HPH podle sektorů. kraj je podílem terciárního sektoru druhý mezi kraji a je o 1,92 procentního bodu nad úrovní průměru ČR. Průměr ČR je ovšem ovlivněn Hl. m. Prahou, kde podíl činí 84,56. Nejnižší podíl terciárního sektoru je zaznamenán ve Zlínském kraji (44,16 ), v tomto kraji je naopak nejvýrazněji zastoupen sekundární sektor (53,44 ). Primární sektor má nejvýraznější zastoupení v Kraji Vysočina, a to 5,73. Graf 3 Hrubá přidaná hodnota v roce 215 podle krajů (běžné ceny) HPH v roce 215 (mld. Kč) 1,5 474,6 27,3 29,4 78,2 247,4 132,4 187,5 162, 162, 448,4 193,9 2,4 391,1 Karlovarský Struktura HPH podle sektorů v roce ,4 84,56 47,59 49,28 41,37 53,28 46,32 5,17 37,28 58,45 5,4 47,48 47,82 5,18 47,25 48,71 43,8 52,21 47,9 46,38 35,68 61,63 42,27 53,74 53,44 44,16 47,14 51, mld. Kč Regionální HDP Objem HDP na 1 obyvatele v roce 211 přesáhl hodnoty roku 28 Krajský podíl na HDP ČR byl V Jihomoravském kraji dosáhl v roce 215 regionální hrubý domácí produkt (HDP) hodnoty 498,8 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu představovalo 425, tisíc Kč na jednoho obyvatele. I když se jedná o vyjádření HDP v běžných cenách, lze uvést porovnání s předešlými lety (nominální růst, pokles) meziročně hodnota HDP vzrostla o 25,2 mld. Kč (o 5,3 ) a proti roku 29 byl zaznamenán nárůst hodnoty o 95,7 mld. Kč (o 23,7 ). Z grafu 4 je patrné, že přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 28, kdy dosáhla maxima (36,5 tisíc Kč na obyvatele). Po poklesu v roce 29 následoval opět postupný růst, v roce 211 byla překonána i tzv. předkrizová hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v letech 212 až 215. Z grafu 4 je ale také zřejmé, že v celém období byla krajská hodnota HDP na obyvatele pod průměrem ČR. V roce 25 činila dokonce jen 89,4 průměru ČR, 2 kraj z pohledu regionálních účtů 215

3 v letech 214 a 215 shodný k hodnotě ČR se kraj přiblížil nejvíce v roce 213 (99,4 ). Právě v těchto letech se kraj podílel nejnižším (9,9 ), resp. nejvyšším (11,1 ) dílem na republikové hodnotě HDP. Podíl kraje na republikovém HDP v roce 215 zůstal na úrovni roku 214, činil 11, a ve srovnání s ostatními kraji byl 3. nejvyšší. Graf 4 Hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji (běžné ceny) tis. Kč (běžné ceny) ,3 142,9 153, HDP na 1 obyvatele - JmK HDP na 1 obyvatele - ČR p o d íl kraje n a HDP ČR 1, 29,3 231, 284,7 9,9 9,9 318,3 36,3 341,6 1, 337,3 371,2 1,3 1,3 1,3 36,5 385, 35,5 373,8 353,2 375,9 1,5 362, 384,3 1,7 372,1 386,3 11,1 387,6 389,9 11, 11, ,5 49,9 425, 432, 11,4 11, 1,6 1,2 9,8 9,4 Dominantní postavení Hl. m. Prahy Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou úrovní Hl. m. Praha (v roce ,4 tisíc Kč HDP na obyvatele), a to do té míry, že pod průměrem ČR jsou všechny ostatní kraje. kraj se ale řadí na 2. místo v pořadí krajů, nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji - 291,3 tisíc Kč. Karlovarský kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP ČR (1,9 ). Graf 5 Hrubý domácí produkt v roce 215 podle krajů HDP na obyvatele v roce 215 (tis. Kč běžné ceny) 881,4 399,7 361,7 44,6 291,3 334,2 335,2 378,3 Průměr ČR 349, 432, tis. Kč 353,6 425, 339,6 381,2 357,9 Podíl krajů na tvorbě HDP v roce 215 (ČR=1) 24,4 11,6 5,1 5,1 Karlovarský 1,9 6, 3,2 4,6 4, 4, 11, 4,7 4,9 9,6 9 6 tis. Kč Shodný vývoj HDP do roku 211 Směr vývoje HDP ve srovnatelných cenách (reálný růst, pokles) v Jihomoravském kraji byl do roku 211 shodný jako vývoj v rámci České republiky. Vedle růstu v jednotlivých letech byl v roce 29 shodně zaznamenán meziroční pokles objemu HDP (v kraji o 4,7 ). Graf 6 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 1 ) přírůstek/úbytek () 7,5 5, 2,5, -2,5 4,4 4,3 3,2 3,1 5,6 6,9 Předchozí rok = 1 6,9 5,5 5, 2,7-4,7-4,8 2,8 2,3 3,2 2, kraj 1,4 -,8 2,7 -,5 Česká republika 2,6 2,7 4, 4,5-5, kraj z pohledu regionálních účtů 215 3

4 Opačný vývoj v letech 212 a 213 Odlišným vývojem objemu HDP se vyznačovaly roky 212 a 213. V ČR došlo k meziročnímu poklesu objemu HDP (o,8, resp. o,5 ), v kraji byl zaznamenán meziroční nárůst (o 1,4, resp. o 2,7 ). Republikový růst HDP ale v letech 214 a 215, na rozdíl od let 27 až 211), převyšoval krajskou hodnotu růstu. Pouze v našem kraji rostl objem HDP v 6 letech za sebou Rok 211 je mezníkem pro vývoj HDP v kraji (stále ceny 1995) Z porovnání vývoje regionálního HDP v krajích v letech 21 až 215 vyplývá, že meziroční zvýšení HDP v roce 215 bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR. Nárůst v Jihomoravském kraji v roce 215 byl mezi kraji sice až 8. nejvyšší, na druhé straně ale pouze v Jihomoravském kraji byl zaznamenán meziroční nárůst HDP ve všech 6 letech uvedeného období. Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 1995 je obsahem grafu 7. HDP v kraji v roce 28 byl proti roku 1995 o 49,8 vyšší a až rok 211 znamenal překročení této hranice (nárůst o 51,3 ). V rámci ČR v roce 28 zvýšení dosáhlo 53,4, tento stav byl překonán až v roce 214. Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 1995 byl v kraji až do roku 211 ve srovnání s vývojem v ČR vždy nižší, v letech 212 až 215 však byl republikový průměr převýšen. Graf 7 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 1 ) přírůstek/úbytek () ,4 Rok 1995 = 1 4,3 8,7 12,6 33,5 41,5 42,7 49,4 49,8 53,4 42,7 kraj 46, 46,6 49,3 51,3 Česká republika ,3 53,4 51,1 57,6 5,4 61,6 54,5 68,1 61,5 Vliv poklesu zaměstnanosti Přepočet regionálního HDP na zaměstnaného je vyjádřením produktivity práce. V roce 215 v Jihomoravském kraji dosáhl objem HDP na zaměstnaného hodnoty 4 kraj z pohledu regionálních účtů 215

5 v roce 29 na produktivitu práce 843,7 tisíc Kč běžných cen, což bylo o 22,1 tisíc Kč (o 2,7 ) více než v roce 214. Proti předkrizovému roku 28 (727,8 tisíc Kč) to bylo téměř o 116 tisíc Kč na zaměstnaného více. Skutečnost, že ke zvýšení produktivity práce došlo i v roce 29, je dána tím, že pokles zaměstnanosti v roce 29 byl vyšší, než pokles objemu HDP v běžných cenách (2,4 resp. 2,2 ). Graf 8 Vývoj regionálního HDP na zaměstnaného v Jihomoravském kraji (běžné ceny) tis. Kč (běžné ceny) ,4 HDP na 1 zaměstnaného průměr ČR = 1 444,1 Produktivita práce v kraji nedosahuje průměru ČR, mezi kraji je ale 3. nejvyšší 66,8 649,8 696,1 727,8 728, ,8 Zatímco hodnota HDP na zaměstnaného v kraji se až do roku 215 celkem rovnoměrně zvyšovala, její vztah k průměru ČR spíše kolísal. V roce 213 se k průměru ČR kraj přiblížil nejvíce (97,9 ), v roce 215 byl podíl nižší, a to 95,9. V mezikrajském srovnání byl objem HDP na zaměstnaného 3. nejvyšší (za Hlavním městem Prahou a m krajem), stejně tak dopadlo i srovnání podílu ve vztahu k průměru ČR. Graf 9 Regionální HDP na zaměstnaného podle krajů v roce 215 (běžné ceny) 761,6 771,7 789,9 821,6 843, HDP na zaměstnaného v roce 215 (tis. Kč) 1 233,3 921,8 755,2 832, 622,6 Karlovarský 784,6 747, Průměr ČR 832,6 879,3 tis. Kč 716,9 78,4 843,7 747,2 798,5 84,8 HDP na zaměstnaného v roce 215 (ČR=1) 14,3 14,8 85,9 94,6 7,8 89,2 84,9 94,7 81,5 88,8 95,9 85, 9,8 91, tis. Kč Tvorba hrubého fixního kapitálu Po 2 letech poklesu přišlo zvýšení objemu THFK Až do roku 212 pro kraj příznivé Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) v Jihomoravském kraji mírně poklesla v roce 212 (meziročně o 3,5 mld. Kč) a výrazněji v roce 213 (o 15,4 mld. Kč). Objem THFK v roce 214 ale v Jihomoravském kraji dosáhl 114,4 mld. Kč (běžné ceny) a proti roku 213 vzrostl o 16,2 mld. Kč (o 16,6 ). Krajský objem THFK v přepočtu na jednoho obyvatele v letech 25 až 28 převyšoval republikový průměr a v letech 29 až 212 byl jen nepatrně nižší. Ovšem v roce 213 činil objem THFK na jednoho obyvatele v kraji jen 86, republikového průměru (rozdíl 13,7 tis. Kč). Krajská hodnota v roce 214 ve výši 97,7 tis. Kč THFK na obyvatele za průměrem ČR zaostávala již jen o 5,3 tis. Kč a činila 94,9 průměru ČR. Do roku 212 pro kraj vyznívalo příznivě srovnání míry investic vyjádřené jako podíl úhrnu THFK v běžných cenách na úhrnu HDP v procentech. Do tohoto roku míra investic v kraji převyšovala republikový průměr. Maxima v kraji dosáhla v roce 27 (33,7 ), od roku 28 se, stejně jako republiková míra investic, kraj z pohledu regionálních účtů 215 5

6 srovnání míry investic postupně snižovala až do roku 213. V roce 213 míra investic v kraji činila pouze 21,7, meziročně poklesla o 4,5 bodu a proti republikovému průměru byla nižší o 3,4 bodu. V roce 214 v kraji míra investic sice o 2,5 bodu vzrostla na 24,2, za průměrem ČR však zaostával o,9 bodu. Graf 1 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny) THFK / o byv (tis. Kč ) , 72,7 16,5 11,3 129,1 133,7 115,7 115,8 117,1 113,6 THFK na 1 obyvatele - JmK THFK na 1 obyvatele - ČR THFK Jmk v běžných cenách 98,2 114, THFK (mld. Kč) 2 47,3 51,2 63,9 7,9 94,2 9,1 97,5 95,7 113,7 19,7 116,9 111,7 1,6 11,4 1,5 11,4 1,5 11,7 97,3 1,1 84, 97,7 97,7 13, Graf 11 Míra investic v Jihomoravském kraji a ČR kraj Česká republika 5 33,1 33,4 3,6 3,7 33,1 28,3 31,8 28, 33,7 29,6 32,4 29, 28,7 27,1 28,5 27, 27,8 26,5 26,2 25,9 21,7 25,1 24,2 25, V roce 214 až šestá nejvyšší mezi kraji Z pohledu mezikrajského srovnání byla THFK na jednoho obyvatele v roce 214 v Jihomoravském kraji 3. nejvyšší. Míra investic byla spolu s m krajem až 6. nejvyšší. Graf 12 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 214 THFK na obyvatele v roce 214 (tis. Kč) 231,8 Průměr ČR 13, tis. Kč 15,9 87,5 84,6 82,3 97,7 78, 78,6 71,9 78,1 77,1 85,6 66,4 78, Míra investic v roce 214 (podíl THFK z HDP v ) 27,8 28,1 25,4 2,1 Karlovarský 23,6 Průměr 27,3 ČR 25,1 24,7 2, 23,5 24,1 24,2 24,2 23,4 22, tis. Kč kraj z pohledu regionálních účtů 215

7 4. Čistý disponibilní důchod domácností ČDDD se v kraji s výjimkou roku 211 každoročně zvyšoval Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) dosáhla v roce 215 v Jihomoravském kraji 249,9 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele představovalo částku 212,9 tisíc Kč. Tento makroekonomický ukazatel, i když vyjádřený v běžných cenách, se s výjimkou roku 211 zvyšoval jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na 1 obyvatele. Graf 13 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny) ČDDD / o byv. (tis. Kč) ,6 211,2 217,5 222,8 222,1 227,7 232,2 249,9 197,2 181, 171,7 ČDDD na 1 obyvatele - JmK 133,1 ČDDD na 1 obyvatele - ČR 87,6 ČDDD JmK v běžných cenách 76,7 79,3 117,1 122,9 151,9 159, 16, 17,2 173,7 179,8 184,7 191, 189,2 195,8 193,3 196,6 19,7 196,7 195,1 198,5 198,7 198,4 25,5 25, 212,9 211, ČDDD (mld. Kč) Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v roce 213 a 214 převýšila republikový průměr Podíl Jihomoravského kraje na ČDDD republiky byl v letech 1995 až 215 nejnižší v roce 23 (1,3 ) a nejvyšší v posledních 2 letech uvedeného období v roce 214 a 215 shodně dosáhl 11,2. Podíl kraje na republikovém ČDDD je od roku 21 mezi kraji 3. nejvyšší. Hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla až do roku 212 pod republikovým průměrem (v roce 23 minimum 93,8, v roce 21 a 212 maximum 98,3 ). V letech 213 až 215 byl však republikový průměr překročen (o,2, o,3 a o,6 )). Hodnota ČDDD na obyvatele byla v roce 215 ve srovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší. Graf 14 ČDDD na obyvatele podle krajů v roce 215 (běžné ceny) ČDDD na obyvatele v roce 215 (tis. Kč) 273,2 224,5 198, 216,6 192, 183, 196,6 Průměr ČR 28,8 211,6 tis. Kč 2,6 23,3 212,9 191,7 21,6 191,5 Karlovarský ČDDD na obyvatele v roce 215 (ČR=1) 129,1 16,1 93,6 12,3 9,7 86,5 92,9 98,7 94,8 96,1 1,6 9,6 95,3 9, tis. Kč kraj z pohledu regionálních účtů 215 7

8 5. Regionální makroekonomické ukazatele ve zkratce Hrubá přidaná hodnota Hrubý domácí produkt Produktivita práce Tvorba hrubého fixního kapitálu Čistý disponibilní důchod domácnosti Hrubá přidaná hodnota (HPH) je nově vytvořenou hodnotou, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou, vyjádřenou v kupních cenách. Souhrn HPH za všechna odvětví hospodářství zvýšený o čisté daně z produktů představuje hrubý domácí produkt. Struktura HPH podle sektorů je obrazem zaměření hospodářství regionu. Pro úspěch ekonomiky regionu je důležitá schopnost přizpůsobení měnícím se podmínkám, tendence regionu ke strukturálním změnám. Hrubý domácí produkt (HDP) je komplexní ekonomický ukazatel, který v sobě zahrnuje všechny oblasti ekonomického života společnosti a je obecně uznávaným ukazatelem ekonomické vyspělosti daného území. Na krajské úrovni se jedná o regionalizovaný HDP, tedy HDP České republiky rozdělený do jednotlivých regionů podle místa jeho tvorby. HDP (v přepočtu na obyvatele) je uváděn v běžných cenách, stálých cenách, v PPS (v jednotkách pro měření kupní síly) či eurech. Z HDP v běžných cenách nelze vyvozovat reálný vývoj v čase, tj. reálný růst ekonomiky. Do růstu HDP v běžných cenách (nominální růst) totiž vstupuje nejen meziroční změna objemu vyrobeného zboží a služeb (tedy skutečný reálný růst ekonomiky), ale také změna jejich ceny. Tyto údaje je tedy možno použít především pro geografické srovnání (tj. srovnání mezi jednotlivými kraji v daném roce). K časovému srovnání jak v kraji tak krajů mezi sebou slouží růst HDP ve stálých cenách. Růstu HDP je ve všeobecnosti možné docílit buď za pomoci rozšíření zaměstnanosti a investiční aktivity, anebo cestou růstu produktivity práce a kapitálu (nebo oběma způsoby souběžně). Růst produktivity práce indikuje míru pro neinflační vzestup mezd a platů. Produktivitu práce je možno vyjádřit jako přepočet HDP (v běžných cenách) na zaměstnaného. Zaměstnaní celkem jsou pracující celkem v hlavním pracovním poměru včetně sebezaměstnaných podle místa pracoviště. Prostředkem k dosažení růstu jsou investice. Zjednodušeně řečeno, v makroekonomické rovině jde o růst HDP a investice představují hrubý fixní kapitál (HFK). Tvorba HFK představuje nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání. Dále pořízení nehmotných fixních aktiv a zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Do tvorby se nepočítají fixní aktiva s hodnotou nižší než 2 tisíc Kč, předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi (např. automobily apod.), ale zahrnuje se pořízení obydlí. Dále se nezahrnují předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj atd. Regionalizace THFK se provádí podle místa realizace investice. Poměr tvorby HFK (v běžných cenách) k HDP (v běžných cenách) vyjadřuje míru investic. Prvotním cílem rozvoje hospodářství, potřebného ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky je uspokojovat potřeby společnosti, potřeby jedince ve společnosti. V makroekonomické rovině lze hovořit o čistém disponibilním důchodu domácností (ČDDD). ČDDD do značné míry zachycuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. Je to částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů v regionech umísťuje znovurozdělením běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. 8 kraj z pohledu regionálních účtů 215

9 Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč v mil. EUR v mil. PPS 1) vývoj ve stálých cenách, předchozí rok = 1. 13,7 15,4 12,8 13,2 11,4 12,7 12,6 14, podíl kraje na HDP České republiky () 1,3 1, 9,9 1,3 1,5 1,7 11,1 11, 11, Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč v EUR v PPS 1) průměr ČR = 1 93,4 9,6 89,4 94, 94,2 96,3 99,4 98,7 98,4 průměr EU 28 2) v PPS 1) = ,4 79,5 83,4 85, 85,8 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance v Kč průměr ČR = 1 94,4 9,4 91,3 94,5 95,9 95,7 98,1 96, 95,3 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnaného v Kč průměr ČR = 1 94,1 91, 91,7 93,9 95,2 96,3 97,9 97,3 95,9 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v mil. Kč v tom podíl odvětví () zemědělství 5,2 4,2 2,7 1,8 2,8 2,6 2,9 2,9 2,7 průmysl 3,7 29,8 27,6 27,7 29,2 3,9 29,4 3,1 29, stavebnictví 7,7 6,8 7,6 8,7 7,7 7,1 7,2 6,5 6,7 služby 56,3 59,2 62, 61,7 6,4 59,4 6,5 6,5 61,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v mil. Kč podíl kraje na THFK České republiky () 1,2 1, 11,6 1,9 11, 1,8 9,6 1,6. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v Kč průměr ČR = 1 92,5 9,2 14,6 99,1 98,9 97,2 86, 94,9. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) v mil. Kč podíl kraje na ČDDD České republiky () 1,7 1,5 1,5 1,8 1,8 1,9 11,1 11,2 11,2 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč průměr ČR = 1 96,8 95,3 95,5 98,3 97, 98,3 1,2 1,3 1,6 1) PPS - standardy kupní síly 2) EU28-28 členských států EU kraj z pohledu regionálních účtů 215 9