Cross Czech a. s. Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu

Transkript

1 Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu 2009

2 Obsah Obsah... 2 Seznam tabulek... 5 Seznam obrázků... 7 Seznam schémat... 8 Seznam grafů ÚVODNÍ ČÁST Úvod (účel zpracování Podkladové studie) Metodika práce a vyhodnocení dotazníkového průzkumu Stručné shrnutí situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví v ČR Legislativa a strategické dokumenty Informační bezpečnost Typy kulturních a digitálních objektů Kulturní dědictví a jeho základní pojmy v české legislativě Kulturní objekt jako základní jednotka kulturního dědictví Digitální dědictví a základní pojmy Digitální objekt jako základní jednotka digitálního dědictví Další terminologie související s procesem digitalizace kulturního dědictví Typy objektů, které vstupují do digitalizace Přehled procesů v oblasti digitalizace Procesní úrovně v oblasti digitalizace Kategorie procesů v oblasti digitalizace Interoperabilita a standardy Definice standardu Základní úrovně interoperability ANALYTICKÁ ČÁST Analýza stavu implementace evropských strategií a iniciativ Digital Europe současný stav vývoje evropské informační společnosti Vývoj iniciativ a strategií Evropského společenství v oblasti kulturní politiky časový přehled Vývoj Evropské digitální knihovny (strategické mezinárodní projekty digitalizace kulturního dědictví) Hlavní strategie EU, které se vztahují k digitalizaci kulturního obsahu Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Zpřístupnění kulturního obsahu prostřednictvím portálu Europeany Cíle Europeany v období do konce roku Institucionální analýza Systém agregátorů na národní úrovni

3 2.2.2 Typy paměťových institucí Shrnutí Technologická analýza infrastruktury kulturního sektoru Digitalizační pracoviště v oblasti paměťových institucí ČR Rozsah a charakter digitalizovaných kulturních objektů Kvalita a přístup k digitalizaci kulturních objektů Shrnutí Analýza personálního zajištění procesů v oblasti digitalizace Analýza organizace, propojení, integrace a potřebných vlastností jednotlivých typů IS nezbytných pro jednotlivé typy digitalizovaných objektů Digitální knihovny v kontextu Evropské digitální knihovny (EDL) Digitalizační pracoviště Systémy specializovaných pracovišť a jejich vlastnosti Systém úložiště ( MIRROR a DARK ) Systém přístupového bodu Shrnutí Analýza informační bezpečnosti Požadavky informační bezpečnosti Shrnutí Finanční analýza Způsoby financování paměťových institucí Výdaje spojené s procesy digitalizace Závěr Analýza specifických potřeb turistického ruchu, výzkumu, průmyslu a vzdělávání ve vztahu k využití výsledků digitalizace Potřeby cestovního ruchu Potřeby výzkumu Potřeby vzdělávání Potřeby průmyslu NÁVRHOVÁ ČÁST Funkční a koncepční řešení systému digitalizace kulturního dědictví ČR Česká digitální knihovna jako systém agregátorů Popis navržených cílů Strategie digitalizace Vize Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Stanovení cílů rozvoje a cest vedoucích k dosažení těchto cílů Návrh struktury dokumentu Národní strategie digitalizace kulturního obsahu" Návrh kvantifikace nároků na finanční zdroje v jednotlivých letech

4 3.4 Návrh kroků a opatření nezbytných ke zpracování Strategie digitalizace" Harmonogram zpracování Strategie digitalizace" ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Seznam literatury Seznam zkratek

5 Seznam tabulek TABULKA 1 VYHODNOCENÍ KOMPLETNOSTI VYPLNĚNÝCH DOTAZNÍKŮ TABULKA 2 PŘEVÁDĚCÍ TABULKA MĚRNÝCH JEDNOTEK TABULKA 3 ROZPOČTY JEDNOTLIVÝCH INSTITUCÍ A VÝDAJE NA DIGITALIZACI TABULKA 4 TYPY KULTURNÍCH OBJEKTŮ DEFINOVANÝCH ZÁKONEM A SOUVISEJÍCÍ POJMY TABULKA 5 PŘÍKLAD MNOŽSTVÍ DIGITÁLNÍCH OBJEKTŮ, KTERÉ SE VÁŽOU K JEDNOMU KULTURNÍMU OBJEKTU TABULKA 6 TYPY KULTURNÍCH OBJEKTŮ A JEJICH DALŠÍ ČLENĚNÍ TABULKA 7 PŘEHLEDOVÁ TABULKA PRO DEFINICE TYPŮ OBJEKTŮ TABULKA 8 PŘEHLED INICIATIV EU V OBLASTI KULTURNÍ POLITIKY TABULKA 9 PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K NÁRODNÍM STRATEGIÍM DIGITALIZACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU TABULKA 10 STRATEGIE DIGITALIZACE V NEČLENSKÝCH ZEMÍCH EU TABULKA 11 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY PODPOŘENÉ ZE ZDROJŮ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ NA BUDOVÁNÍ EUROPEANY TABULKA 12 ZÁKLADNÍ PROJEKTY EUROPEANY, OBLAST PŘISPÍVÁNÍ DO EUROPEANY A ÚČAST ČESKÝCH PI V PROJEKTECH TABULKA 13 STRUKTURA AGREGÁTORŮ TABULKA 14 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ V NFA TABULKA 15 OUTSOURCING V NFA TABULKA 16 VYBAVENÍ DIGITALIZAČNÍHO PRACOVIŠTĚ TABULKA 17 STÁVAJÍCÍ PRACOVNÍ POZICE TÝKAJÍCÍ SE DIGITALIZACE TABULKA 18 PLÁNOVANÉ POZICE S PRACOVNÍ NÁPLNÍ TÝKAJÍCÍ SE PROCESŮ DIGITALIZACE TABULKA 19 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ VE SPRÁVĚ NPÚ TABULKA 20 CHARAKTERISTIKA DIGITALIZAČNÍHO PRACOVIŠTĚ NPÚ TABULKA 21 PRACOVNÍ POZICE TÝKAJÍCÍ SE DIGITALIZACE NPÚ TABULKA 22 INFORMACE ZÁKLADNÍCH DOKUMENTŮ K DIGITALIZACI TABULKA 23 ANALÝZA EVIDENČNÍCH SYSTÉMŮ SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ TABULKA 24 SEZNAM SUBKATEGORIÍ A TYPŮ SBÍREK PRO OBLAST MUZEÍ A GALERIÍ TABULKA 25 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ V MUZEÍCH A GALERIÍCH TABULKA 26 VYBAVENÍ DIGITALIZAČNÍCH PRACOVIŠŤ V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ PODLE TYPU A CENY ZAŘÍZENÍ TABULKA 27 PŘEHLED TYPŮ SW VYBAVENÍ V MUZEÍCH A GALERIÍCH TABULKA 28 PŘEHLED AKTUÁLNÍCH PRACOVNÍCH POZIC PODLE INSTITUCÍ V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ TABULKA 29 PŘEHLED PLÁNOVANÝCH PRACOVNÍCH POZIC PODLE INSTITUCÍ V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ TABULKA 30 POROVNÁNÍ NTM A TMB V OBLASTI PŘÍPRAV A PLÁNOVÁNÍ PRO DIGITALIZACI SBÍREK TABULKA 31 NÁKLADY NA HW POROVNÁNÍ NM, NG A NTM TABULKA 32 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ V NÚLK TABULKA 33 PŘEHLED PODPROGRAMŮ VISK TABULKA 34 STATISTIKY MANUSCRIPTORIA TABULKA 35 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ V KNIHOVNÁCH TABULKA 36 PŘEHLED ANALOGOVÝCH OBJEKTŮ V OBLASTI UMĚNÍ TABULKA 37 STÁVAJÍCÍ HW VYBAVENÍ V OBLASTI UMĚNÍ A KNIHOVEN TABULKA 38 PLÁNOVANÝ HW V OBLASTI UMĚNÍ A KNIHOVEN TABULKA 39 SW VYBAVENÍ V OBLASTI UMĚNÍ A KNIHOVEN TABULKA 40 STÁVAJÍCÍ PRACOVNÍ POZICE V OBLASTI UMĚNÍ A KNIHOVEN TÝKAJÍCÍ SE DIGITALIZACE A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ TABULKA 41 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ V NÁRODNÍM ARCHIVU TABULKA 42 TECHNICKÉ A PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ DIGITALIZACE A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ V NA TABULKA 43 PŘEHLED PERSONÁLNÍHO ZAJIŠTĚNÍ DIGITALIZACE A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ V NÁRODNÍM ARCHIVU TABULKA 44:POPIS STAVU DIGITALIZACE V ČR TABULKA 45 PEST ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ DIGITALIZACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ TABULKA 46: DIGITALIZAČNÍ PRACOVIŠTĚ V OBLASTI PAMĚŤOVÝCH INSTITUCÍ ČR TABULKA 47 PŘEHLED KULTURNÍCH OBJEKTŮ ZJIŠTĚNÝCH NA ZÁKLADĚ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ TABULKA 48 PROCENTNÍ PODÍLY KO PODLE STAVU ZPRACOVÁNÍ A EVIDENCE

6 TABULKA 49 PARAMETRY DO V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH KO PODLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ TABULKA 50: KRITÉRIA VÝBĚRU DO PRO DIGITALIZACI A KVALITA DIGITALIZACE TABULKA 51 MOŽNOSTI DELEGOVÁNÍ PROCESŮ TABULKA 52 PŘEHLED FORMÁTŮ SOUBORŮ TABULKA 53METADATA- SROVNÁNÍ ČR A EU TABULKA 54 PROTOKOLY PRO VYHLEDÁVÁNÍ TABULKA 55 INFORMAČNÍ SYSTÉMY POUŽÍVANÉ V SOUČASNÉ DOBĚ PI PŘI DIGITALIZACI TABULKA 56 FORMÁTY SOUBORŮ TABULKA 57 SEZNAM DOPORUČENÝCH FORMÁTŮ DLE FDA TABULKA 58 IDENTIFIKOVANÁ RIZIKA PRO SYSTÉMY ÚLOŽIŠŤ TABULKA 59 KATEGORIE PŘÍSTUPOVÉHO BODU A JEHO CHARAKTERISTIKY TABULKA 60 STANDARDY A INICIATIVY POUŽÍVANÉ V DIGITÁLNÍCH KNIHOVNÁCH TABULKA 61 PODÍL VÝDAJŮ MK NA STÁTNÍM ROZPOČTU (V MILIARDÁCH KČ, ZAOKROUHLENÉ) TABULKA 62 ALOKACE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA PO 1A A 1B IOP Z ERDF TABULKA 63 POMOCNÁ PŘEPOČTOVÁ TABULKA JEDNOTKOVÁ CENA DIGITALIZACE KO TABULKA 64 NÁKLADY SPOJENÉ S PLÁNOVANOU DIGITALIZACÍ KULTURNÍHO OBSAHU TABULKA 65 PŘEHLED ZÁMĚRŮ PI TÝKAJÍCÍCH SE DIGITALIZACE, JEJÍ KVALITY A ÚČELU TABULKA 66 SYSTÉM AGREGÁTORŮ METODICKÉ PRACOVIŠTĚ TABULKA 67 SWOT ANALÝZA CENTRALIZOVANÉHO ŘEŠENÍ TABULKA 68 SWOT ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO ŘEŠENÍ NA ÚROVNI SEKTOROVÝCH AGREGÁTORŮ TABULKA 69 SWOT ANALÝZA INDIVIDUÁLNÍHO ŘEŠENÍ NA ÚROVNI JEDNOTLIVÝCH PFI TABULKA 70 KLÍČOVÉ STANDARTY PRO INTEROPERABILITU TABULKA 71: STANOVENÍ CÍLŮ ROZVOJE A CEST VEDOUCÍCH K DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ TABULKA 72 ROZVRŽENÍ ÚKOLŮ A OPATŘENÍ DO HLAVNÍCH OBLASTÍ BUDOVÁNÍ ČESKÉ DIGITÁLNÍ KNIHOVNY: TABULKA 73 NÁVRH KVANTIFIKACE NÁROKŮ NA FINANČNÍ ZDROJE V JEDNOTLIVÝCH LETECH (V TIS. KČ) TABULKA 74: SEZNAM PŘIPRAVOVANÝCH PROJEKTŮ KULTURNÍHO SEKTORU V RÁMCI IOP, PRIORITNÍ OSY 1A MODERNIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY, OBLASTI INTERVENCE 1.1A TABULKA 75 HARMONOGRAM ZPRACOVÁNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE DIGITALIZACE KULTURNÍHO OBSAHU

7 Seznam obrázků OBRÁZEK 1 HODNOCENÍ VYPLNĚNÝCH DOTAZNÍKŮ OBRÁZEK 2 KULTURNÍ OBJEKT OBRÁZEK 3 DIGITÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ JEHO VZNIK A OBSAH OBRÁZEK 4 SCHÉMA POJMU DIGITALIZACE OBRÁZEK 5 DIGITÁLNÍ OBJEKT OBRÁZEK 6 DIGITÁLNÍ OBJEKT OBRÁZEK 7 KULTURNÍ A DIGITÁLNÍ OBJEKT VE ZNALOSTNÍM SYSTÉMU PI OBRÁZEK 8 KATEGORIE PROCESŮ OBRÁZEK 9 NÁHLED NA PORTÁL EUROPEANA OBRÁZEK 10 TŘÍVRSTVÝ RÁMEC DIGITÁLNÍ KNIHOVNY OBRÁZEK 11 FUNKČNÍ ARCHITEKTURA EUROPEANY OBRÁZEK 12 MODEL SUROGÁTU OBRÁZEK 13 SYSTÉM NÁRODNÍCH A VERTIKÁLNÍCH AGREGÁTORŮ A JEJICH VAZBA NA PORTÁL EUROPEANA OBRÁZEK 14 POSTAVENÍ STUDIE V NÁVAZNOSTI NA EUROPEANU OBRÁZEK 15 DIGITÁLNÍ KNIHOVNA NÁRODNÍHO FILMOVÉHO ARCHIVU OBRÁZEK 16: CENTRÁLNÍ EVIDENCE SBÍREK OBRÁZEK 17 DATOVÉ TOKY CESIK OBRÁZEK 18 VEŘEJNÁ ČÁST CESU OBRÁZEK 19 ADMINISTRÁTORSKÁ ČÁST CES OBRÁZEK 20 NÁHLED NA WEBOVÉ STRÁNKY PROJEKTU UCHOVÁNÍ A PREZENTACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ČESKÉHO I SVĚTOVÉHO DIVADLA OBRÁZEK 21 PORTÁL LIDOVÝCH ŘEMESEL OBRÁZEK 22: KONCEPT NÁRODNÍ DIGITÁLNÍ KNIHOVNY OBRÁZEK 23 MANUSCRIPTORIUM OBRÁZEK 24 ÚVODNÍ STRANA SYSTÉMU KRAMERIUS OBRÁZEK 25 STATISTIKY PŘÍSTUPŮ DO SYSTÉMU KRAMERIUS OBRÁZEK 26 WEBARCHIV NÁHLED PORTÁL OBRÁZEK 27 NÁHLED NA WEB PROJEKTU TEL OBRÁZEK 28 ZÁKLADNÍ SCHÉMA NDA OBRÁZEK 29 PROJEKT NDA VS. NDK OBRÁZEK 30 NÁHLED WEBOVÉ STRÁNKY PROJEKTU MONASTERIUM OBRÁZEK 31 ZDIGITALIZOVANÉ KULTURNÍ OBJEKTY A PLÁNOVANÁ DIGITALIZACE OBRÁZEK 32 OAIS FUNKČNÍ CELKY OBRÁZEK 33 KVALITA DIGITALIZACE PODLE TYPŮ ANEBO KATEGORIÍ DO OBRÁZEK 34 SCHÉMA NÁRODNÍCH AGREGÁTORŮ A JEJICH VAZBA NA CZECHIANU A EUROPEANU

8 Seznam schémat SCHÉMA 1 BORN DIGITAL OBJEKTY VE STRUKTUŘE DIGITÁLNÍHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ SCHÉMA 2 PROCES DIGITALIZACE FUNKČNÍ A KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ Seznam grafů GRAF 1 SHRNUTÍ PŘEHLEDU ANALOGOVÝCH KULTURNÍCH OBJEKTŮ V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ GRAF 2 ANALOGOVÉ KULTURNÍ OBJEKTY V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ PODLE TYPŮ KULTURNÍCH OBJEKTŮ GRAF 3 PLÁNOVANÉ NÁKLADY NA DIGITALIZACI V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ GRAF 4 PŘEHLED HW VYBAVENÍ MUZEÍ A GALERIÍ GRAF 5 NÁKLADY NA OUTSOURCING PRO LÉTA V OBLASTI MUZEÍ A GALERIÍ GRAF 6 ORIENTAČNÍ ROZDĚLENÍ POZIC S NÁPLNÍ PRÁCE TÝKAJÍCÍ SE DIGITALIZACE KULTURNÍCH OBJEKTŮ GRAF 7 INVESTICE DO VYBAVENÍ V LETECH V ODBORU UMĚNÍ A KNIHOVEN GRAF 8 OUTSOURCING V OBLASTI UMĚNÍ A KNIHOVEN GRAF 9 ZJIŠTĚNÉ KULTURNÍ OBJEKTY V ČR NA ZÁKLADĚ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ GRAF 10 VÝDAJE NA DIGITALIZACI FORMOU OUTSOURCINGU GRAF 11 VÝDAJE NA VYBAVENÍ DIGITALIZAČNÍCH PRACOVIŠŤ

9 1 ÚVODNÍ ČÁST 1.1. Úvod (účel zpracování Podkladové studie) Předkládaná Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu (dále Podkladová studie) byla zpracována na základě zadávací dokumentace a smlouvy ze dne společností Cross Czech, a.s. Zpracování Podkladové studie vychází z průzkumu stavajíci situace v PFI, kterého metodika je popsaná níže. Vzhledem na rozsah a jedinečnost tohoto průzkumu byly jednotlivé části Podkladové studie průběžně aktualizovány v souvislosti s dodáním výstupů od jednotlivých PFI a to v termínech od července 2009 do ledna K vytvoření Podkladové studie přistoupilo Ministerstvo kultury (MK ČR) v souladu s klíčovými dokumenty Evropské unie (EU), jakými jsou zejména: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů i2010 Digitální knihovny ; Doporučení Komise o digitalizaci a jeho dostupnosti online a o uchování digitálních záznamů (2006/585/EC); Závěry Rady o digitalizaci a jeho dostupnosti online a o uchování digitálních záznamů (2006/C297/01). Podkladová studie byla zpracována jako návrh Národní strategie digitalizace kulturního obsahu, která definuje: Strategické cíle digitalizace kulturního dědictví jako jeho specifické formy záchrany, ochrany a prezentace; Strategické cíle dlouhodobého uchování digitálních a digitalizovaných dokumentů; Vnitrostátní mechanizmy pro koordinaci aktivit v předmětné oblasti; Úkoly a opatření pro realizaci definovaných cílů. Podkladová studie si klade za cíl vytvořit základní materiál v oblasti digitalizace kulturního dědictví, který bude využitelný pro návrh nových koncepcí a metodik v dané oblasti. Její navržená metodologie pro zpracování Národní strategie digitalizace kulturního obsahu včetně navržených cílů, kroků, opatření, finančního plánu a doporučení vychází z primární a v prostředí MK ČR vůbec první komplexní analýzy stávajícího prostředí paměťových a fondových institucí (PFI) v oblasti digitalizace kulturního dědictví realizované v souladu s jednotnou metodikou práce a vyhodnocením dotazníkového průzkumu v oslovených PFI. Materiál je členěn do tří hlavních částí: Úvod, Analýza a Návrhová část. Tato struktura dokumentu umožnila zpracovatelům zajistit zejména: V Úvodní části: o Představení legislativních souvislostí digitalizace kulturního dědictví; o Terminologické vyjasnění základního pojmosloví digitalizace kulturního dědictví v souladu s požadavky orgánů EU, zejména EK; o Představení procesů v oblasti digitalizace kulturního dědictví v souladu s principy dobré praxe z domácích a zahraničních zkušeností; o Představení legislativních východisek informační bezpečnosti; 9

10 V Analytické části: o Představení současného vývoje evropské informační společnosti včetně vývoje iniciativ a strategií Evropského společenství v oblasti kulturní politiky a evropských národních strategií digitalizace kulturního obsahu; o Popis Evropské digitální knihovny a online platformy Europeany; o Institucionální a technologickou analýzu stávající situace v českých PI, která vychází z platné organizační struktury MK ČR a dosavadního domácího vývoje v oblasti digitalizace kulturního obsahu; o Finanční analýzu a předpokládané náklady související s procesy digitalizace kulturního obsahu. V Návrhové části: o Definování funkčního a koncepčního řešení celkového procesu digitalizace kulturního dědictví v prostředí ČR; o Identifikování systému jednotlivých kompetencí navrženého řešení; o Popis strategických a obecných cílů včetně úkolů a opatření pro jejich realizaci; o Navrhnout finanční plán pro implementaci Národní strategie digitalizace kulturního obsahu včetně dalších doporučení. Zpracovatelé Podkladové studie děkují představitelům PFI, kteří se účastnili dotazníkového průzkumu, za jejich čas a trpělivost a rovněž odpovědným pracovníkům z řad zadavatele za jejich vstřícnost při odborných konzultacích. Podkladová studie má 266 stran Metodika práce a vyhodnocení dotazníkového průzkumu Analýza vychází především ze zpracování dat, jejichž sběr probíhal v období od září 2009 do ledna 2010 formou dotazníkového šetření. Výsledky průzkumu tvoří základ Podkladové studie, přičemž kvantitativní hodnocení konkrétních digitalizačních procesů vychází z informací o stavu digitalizace poskytnutých konkrétními PFI. Celkem bylo v rámci dotazníkového průzkumu osloveno 45 institucí. Výběr institucí zahrnoval paměťové instituce, které v národním měřítku spravují, vytvářejí, uchovávají a prezentují kulturní dědictví ČR. Zejména se jednalo o příspěvkové organizace MK ČR. Těchto institucí bylo celkem 27. Kromě toho byly osloveny také další instituce, které spravují a uchovávají kulturní dědictví, avšak nespadají pod rezort kultury, nýbrž pod další rezorty, jako je rezort Ministerstva vnitra (MV ČR), Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže (MŠMT) nebo Ministerstva obrany (MO ČR). Dotazníkového průzkumu se účastnila také veřejnoprávní Česká televize (ČT), která z hlediska mapování audiovizuálních kulturních objektů (KO) poskytla cenné podklady. Do bylo přijato 32 vyplněných dotazníků od následujících institucí: A. Rezortní instituce: 1. Památník národního písemnictví 2. Národní knihovna ČR 3. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana 10

11 4. Národní divadlo 5. Státní opera Praha 6. Institut umění Divadelní ústav 7. Česká filharmonie 8. Moravské zemské muzeum 9. Národní galerie v Praze 10. Moravská galerie v Brně 11. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze 12. Muzeum umění Olomouc 13. Technické muzeum v Brně 14. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 15. Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě 16. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 17. Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi 18. Památník Lidice 19. Památník Terezín 20. Muzeum romské kultury v Brně 21. Slezské zemské muzeum 22. Národní památkový ústav 23. Národní filmový archiv 24. Národní muzeum 25. Národní technické muzeum 26. Národní ústav lidové kultury 27. Moravská zemská knihovna B. Mimorezortní instituce 28. Vojenský historický ústav Praha (MO ČR) 29. Vojenský ústřední archiv (MO ČR) 30. Národní archiv (MV ČR) 31. Národní technická knihovna (MŠMT) C. Ostatní instituce 32. Česká televize Popis dotazníků Dotazníky tvořily čtyři samostatné soubory (ve formátu Excel) podle zaměření na přehledovou, personální, finanční a technickou část. Celkem dotazník tvořilo 17 listů, které zahrnovaly jednu až dvacet otázek z rozličných oblastí digitalizace kulturního obsahu. Na otázky se odpovídalo číslem anebo slovně. Některé otázky měly omezený, předem daný, výběr odpovědí, ze kterých si mohla daná instituce zvolit pro ni nejvhodnější variantu odpovědi. První soubor byl zaměřený na přehledovou část, poskytující všeobecné informace o instituci a informace kvalitativního charakteru týkající se digitalizace kulturního dědictví: Přehled projektů týkajících se digitalizace; 11

12 Přehled legislativy, metodik a interních dokumentů, které upravují procesy digitalizace v PFI; Přehled objektů, které daná instituce spravuje podle typu objektu; Zajištění digitalizace a způsob prezentace digitálních objektů (DO). Druhý soubor se zaměřil na personální a finanční otázky. Cílem bylo prozkoumat, jaké jsou stávající podmínky pro realizaci masové digitalizace a jak jsou jednotlivé instituce na tento proces připraveny. Tento soubor dotazů také zkoumal výhledy a plány jednotlivých institucí. Třetí a čtvrtý soubor byly zaměřeny na technickou část procesu digitalizace a souvisejících procesů. Soubor č. 3 se týkal používaných standardů informačních a komunikačních technologií (IKT) a metadat v jednotlivých institucích, používaných metadatových schémat a vybavení stávajících digitalizačních pracovišť. Instituce měly zároveň možnost prezentovat svoje představy ohledně technického vybavenípro digitalizaci. Čtvrtý soubor se zabýval otázkou výběru KO pro digitalizaci, prioritami digitalizace, popisem přípravných procesů a nastavením kvality digitalizace. Návratnost dotazníků činila 71 % a to je při tak rozsáhlém průzkumu výborný výsledek. Dotazníky byly poměrně náročné na zpracování, což pravděpodobně zapříčinilo to, že ne každou institucí byly vyplněné kompletně. Tabulka 1 uvádí, do jaké míry se podařilo osloveným institucím dotazníky zkompletovat. Tabulka 1 Vyhodnocení kompletnosti vyplněných dotazníků Počet zodpovězených listů dotazníku Procenta Procento institucí % % % % Méně než 9 vyplněných listů 59 a méně 3 % CELKEM 100 % Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Instituce průměrně vyplnily 12 listů dotazníku. První soubor všeobecného charakteru byl vyplněný u 89 % institucí. Druhý soubor byl vyplněný u 81 % institucí a týkal se personálních a finančních otázek. Třetí soubor týkající se technických okruhů vyplnilo 72 % institucí a poslední čtvrtý soubor ohledně přípravy a parametrů digitálních objektů byl vyplněný u 68 % dotazovaných institucí. Obrázek 1 Hodnocení vyplněných dotazníků Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Kompletní znění dotazníků je předmětem Přílohy č

13 Problematickými okruhy souborů dotazníku bylo mapování informací technického charakteru, a to zejména otázky týkající se metadat (standardy a struktura), kritérií pro výběr KO pro digitalizaci a popisu přípravných procesů týkajících se digitalizace. U všech těchto oblastí zodpovědělo méně než 61 % institucí. Dotazy z oblasti financování a personální připravenosti byly zodpovězeny neúplně (úplně zodpovědělo všechny dotazy na listech Finance a Personální zabezpečení méně než 30 % institucí). Validita a spolehlivost shromážděných údajů Před samotnou analýzou získaných údajů byla provedena jejich kontrola, neboť právě vlastnosti jako validita (přesnost) a reliabilita (spolehlivost/pravdivost) shromážděných dat mohou výrazně ovlivnit výstupy z dotazníkového šetření. Zkontrolovány byly veškeré získané údaje a zjištěné nepřesnosti a anomálie byly znovu prověřovány a upravovány. Měrné jednotky a konverze Při statistickém zpracování dotazníků bylo v některých případech nutné převést uvedené měrné jednotky na jiné, a to především z toho důvodu, aby bylo možno tato data sumarizovat (např. strany na knižní jednotky, archivní běžné metry na objekty a audio/video/film z hodin na počet kulturních objektů apod.). Následující tabulka přináší principy převodu uplatněné pro zpracování Podkladové studie. Tabulka 2 Převáděcí tabulka měrných jednotek Typ jednotky Statistické jednotky Převáděcí konstanta Jednotka starých tisků strana 200 Jednotka knih strana 350 Jednotka novin strana 1500 Jednotka seriálů strana 1500 Jednotka jiného tisku strana 164 Jednotka manuskriptů strana 200 Počet stran na objekt Objektů na jeden běžný metr Jednotka archivů metry 4000 Objektů na 1 hodinu záznamu Film hodina 3,6 Audiozáznamy hodina 5,4 Videozáznamy hodina 1,6 Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Cílem použití převáděcí tabulky bylo přiblížit data analogových objektů při převodu na standardizované KO a umožnit tím reálnější možnosti pro porovnání. Navzdory tomu je však nutné zdůraznit, že číselné údaje jsou přibližné a indikují procentní podíly/poměry v absolutních číslech. U všech absolutních hodnot existuje určitý rozptyl, který však s ohledem na rozličné řády jednotek nelze paušálně vymezit. 13

14 V některých případech však nebylo možno vyčíslit absolutní ani přibližné hodnoty, a proto než aby byla poskytnuta zavádějící data, rozhodl se autorský tým Podkladové studie tyto údaje nepoužít (týká se to zejména objemu digitalizovaných dat a některých dílčích podkladů pro finanční kalkulaci). Z důvodů nekompletnosti mnohých obdržených dotazníků je v některých kapitolách Podkladové studie, které pracují se zjištěnými daty, pro upřesnění uváděn nejdříve počet/procento zodpovězených dat a až potom následuje analýza. Další metody Kromě dotazníkového šetření byly rovněž zapracovávány informace a data plynoucí z desk research, terénního šetření a expertních výpovědí zástupců jednotlivých PFI. Desk research Analýza sekundárních dat (tzv. desk research ) zahrnovala analýzu všech dostupných materiálů a statistických informací vztahujících se k problematice správy, vytváření, uchovávání a prezentace kulturního dědictví jak na úrovni ČR, tak i v evropském a celosvětovém měřítku. Základní zdroje pro desk research: 1. Legislativa ČR vztahující se k problematice kulturního dědictví a souvisejících oblastí analyzovaných v Podkladové studii; 2. Strategické a rámcové dokumenty dotýkající se analyzované oblasti (v ČR i v EU); 3. Studie uveřejněné v rámci projektu Numeric; 4. Materiály zveřejněné v rámci projektu Europeana a v navazujících mezinárodních projektech EK; 5. Materiály vztahující se k možnostem financování projektů digitalizace (Strukturální fondy EU především IOP; apod.); 6. Materiály vztahující se k financování PFI z veřejných rozpočtů; 7. Výroční zprávy PFI a jednotlivých relevantních rezortů; 8. Strategické dokumenty relevantních rezortů, usnesení vlády ČR a další. Terénní šetření Terénní šetření probíhalo paralelně se sběrem dat z dotazníků. Jednalo se o telefonické dotazování představitelů organizací účastnících se dotazníkové akce, především o doplňující/vysvětlující odpovědi k informacím uvedeným v dotaznících, které objasňovaly kvantitativní a kvalitativní údaje uvedené v dotaznících. 14

15 1.2 Stručné shrnutí situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví v ČR Záchrana, ochrana a prezentace kulturního dědictví v ČR již tradičně patří mezi priority politické reprezentace státu. Kulturní dědictví je základem národní identity, podílí se na zvyšování kvality života a na tvorbě respektovaných hodnot společnosti. Digitalizace kulturního dědictví jako jedna z forem a přístupů k jeho záchraně, ochraně a prezentaci je proto v obecném vnímání strategickým cílem MK ČR, definovaným jak kulturní politikou, tak i dílčími oborovými koncepcemi již řadu let. Skutečností však zůstává, že i navzdory kontinuální finanční a metodické podpoře v jejich dílčích oblastech postrádá digitalizace kulturního dědictví v ČR jednotnou koordinaci v oblasti rezortu kultury, definování strategických cílů efektivní digitalizace sbírek a fondů PFI, podporu jejich efektivní moderní prezentace či rozvoje informačních systémů (IS) a jako taková zůstává i nadále značně izolována. V posledních dvou desetiletích se v rámci MK ČR i pod vlivem reformy veřejné správy ustálila zejména jeho organizační struktura včetně struktury finančních programů a dotací. V jejich rámci vznikla celá řada menších či větších projektů, jejichž nositeli jsou příspěvkové organizace MK ČR a jež jsou zaměřeny na aktivity spojené s budováním informační společnosti při využití moderních IKT a IS. Tyto projekty vyplývají z kompetencí a definovaných poslání jednotlivých příspěvkových organizací a představují základní agendu příslušných věcných odborů ministerstva. V oblasti digitalizace se jedná zejména o její podporu v kontextu informatizace knihoven (VISK), budování různých centrálních (např. CES) a dílčích evidenčních systémů a systémů správy majetku, sbírek a fondů (např. DEMUS, MONUMNET) jednotlivých typů kulturních institucí (knihoven, muzeí, galerií, památkových ústavů, divadel apod.), dále pak systematickou komplexní ochranu movitého kulturního dědictví proti všem druhům jeho destrukce (ISO) a v posledním období zejména podporu digitalizace televizního vysílání. S implementací strategických cílů rezortu kultury (a dalších resortů, zejména MV, MMR, MŠMT apod.) ve výše uvedených oblastech úzce souvisí úprava stávající či představení nové legislativy připravené MK ČR. Jak již z výše uvedeného vyplývá, digitalizace kulturního dědictví v ČR prozatím nepředstavuje komplexní soubor činností souvisejících s procesem přípravy a konverze, tvorby a údržby všech forem kulturního dědictví v elektronické reprezentaci. Takto vymezené vnímání digitalizace kulturního obsahu tvoří pouze část aktivit PFI rezortu kultury, jak to dokazuje i výsledek průzkumu v těchto institucích zaměřený kromě jiného i na finanční podporu jejich digitalizačních aktivit: 15

16 Tabulka 3 Rozpočty jednotlivých institucí a výdaje na digitalizaci Instituce Celkový rozpočet instituce (2008) Kč Celkové náklady instituce na činnosti spojené s konverzí/digitalizací kulturních objektů Kč Podíl nákladů na činnosti spojené s konverzí/digitalizací KO z celkového rozpočtu instituce % Památník národního písemnictví ,26 Knihovna a tiskárna pro nevidomé ,27 Národní knihovna ,31 Moravská zemská knihovna v Brně ,11 Národní divadlo ,08 Státní opera Praha ,00 Institut umění - Divadelní ústav ,12 Národní muzeum ,56 Národní technické muzeum ,14 Moravské zemské muzeum ,78 Národní galerie v Praze ,11 Moravská galerie v Brně ,74 Umělecko-průmyslové museum v Praze ,61 Muzeum umění Olomouc ,54 Technické muzeum v Brně ,60 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ,63 Muzeum Jana Ámose Komenského - Uherský ,42 Brod Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou ,00 Muzeum loutkářských kultur ,36 Památník Lidice ,75 Památník Terezín ,22 Muzeum romské kultury ,58 Národní filmový archiv ,60 CELKEM ,74 NA ČR ,71 Zdroj: Dotazníkový průzkum a výroční zprávy. Výdaje PFI spojené s digitalizací kulturního dědictví představují svojí průměrnou hodnotou ve výši 2,34% v podstatě zanedbatelnou částku v celkových rozpočtech institucí (s výjimkou MG 10,74 %). Koordinace digitalizačních procesů je plně v kompetencích individuálních institucí a je realizována z větší části vlastními pracovníky, důsledkem čehož je značná roztříštěnost přístupů a zejména výstupů procesů digitalizace, jakož i zpomalení jejího šíření. Vývoj v oblasti digitalizace evropského kulturního dědictví posledních let poukázal na nevyhnutelnost vytvoření komplexnějších online přístupných portálů a platforem, a to na národní, sektorové a tematické úrovni. S vývojem evropské on-line platformy Europeany a jejím zpřístupněním úzce souvisí i příprava souborných projektů digitalizace jednotlivých typů kulturního dědictví, které na institucionální úrovni systematicky přistupují k řešení jednotlivých 16

17 problémů spojených s digitalizací kulturního dědictví (archivace dat, konverze KO, specifické činnosti spojené s konverzí KO, vytváření přístupových bodů, prezentačních portálů apod.). Při jejich realizaci se v ČR počítá s mezirezortní finanční podporou ze SF - IOP Modernizace veřejné správy. Tyto projekty jsou zároveň základem pro vytvoření implementačního rámce českého informačního kulturního portálu České národní digitální knihovny Czechiany. Jsou také východiskem pro připravovanou Národní strategii digitalizace kulturního obsahu, v jejímž rámci se vytvoří další prostor pro zajištění ekonomické, personální, technické, technologické a metodické podpory digitalizace KO zejména v rezortu kultury. PFI spravují velké množství informací, materiálů a dat, které představují nesmírné bohatství české kultury. Míra zpřístupnění těchto informací přímo určuje, jak daleko mohou jednotlivci zajít ve vnímání a poznání vlastního kulturního dědictví a mít z něho užitek ve vlastní práci nebo studiu. Digitalizace kulturního dědictví a jeho zpřístupnění je možné efektivně využít k oslovení celé společnosti, což nepochybně významně podpoří zvyšování společenského vědomí o kulturním, vědeckém a duševním (intelektuálním) dědictví ČR. Digitalizace kulturních materiálů a zvýšení jejich dostupnosti např. pro zdravotně postižené občany může významně podpořit vzdělávání a pozitivně ovlivňovat kulturní a společenský život v ČR i v širším evropském a mezinárodním kontextu. Zdigitalizované obsahy představují hodnotný zdroj informací. Široký přístup k těmto informacím umožní jejich využití ve službách a produktech s přidanou hodnotou. Investice do digitalizace má tak z časového hlediska vysoko pravděpodobnou návratnost, a to jak v kulturním, tak v ekonomickém smyslu Legislativa a strategické dokumenty Oblast budování informační společnosti patří v současné době na úrovni celé EU, a tedy i ČR mezi klíčové politické otázky. Informatizace společnosti je charakterizována výraznými změnami v technologiích, které ve svém důsledku mění ekonomiku, společnost i způsob života občanů. Důraz se klade na podporu všech činností a aktivit jejího rozvoje a jednou z klíčových aktivit je zavedení moderních IKT a IS do celého života společnosti. Cílem budování informační společnosti je usnadnění vzdělávání, přístupu k informacím, zefektivnění veřejné správy, ekonomický rozvoj a zlepšení kvality života občanů. V rámci procesů budování informační společnosti je velmi důležité zabývat se tématem ochrany práv duševního vlastnictví, aby byly vytvořeny a zabezpečeny relevantní podmínky dostupnosti a cirkulace rozmanitých tvůrčích obsahů kulturního a jazykového dědictví. Předpokladem této ochrany je posilování účinnosti všech dostupných nástrojů, které podporují a prosazují dodržování a vymahatelnost práv duševního vlastnictví, stejně jako využívání všech dostupných prostředků na boj proti falšování a autorskému či podobnému pirátství. Tyto otázky jsou rozpracovány ve strategických dokumentech jak EU (zejména Iniciativa i Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, tak i ČR, jejichž seznam a základní charakteristiku uvádí následující kapitola. 17

18 Právní otázky digitalizace a zpřístupňování obsahů 1 Digitalizace kulturního obsahu a jeho následné zpřístupnění vyžaduje respektování existujícího právního prostředí ČR. Legálně digitalizovat a zpřístupnit jednotlivý obsah (celek nebo jeho část) veřejnosti či jednotlivému uživateli je možné jenom za předpokladu, že na něm neváznou právní překážky pro takový způsob použití. Obsah určený k digitalizaci by měl splňovat tyto podmínky: není předmětem autorskoprávní ani jiné ochrany (nesplňuje zákonná kritéria pro poskytnutí takové ochrany, a to jak celek, tak ani jeho část); je volný (trvání autorskoprávní ochrany nebo obdobné ochrany již uplynulo); zákonná omezení/výjimky z autorskoprávní ochrany nebo jiné ochrany umožňuje takovéto použití; autorská nebo obdobná práva jsou prokazatelně vyrovnaná (autor/nositel práv souhlasil s takovýmto použitím). Vlastní digitalizaci a následnému zpřístupnění veřejnosti by proto měly předcházet důkladné analytické práce v oblasti práv duševního vlastnictví. Digitalizace se používá ke zhotovování rozmnoženin určitých obsahů, které používají specifickou zákonnou ochranu. Digitalizace obsahů pro účely jejich uchování a následného zpřístupňování veřejnosti nevyhnutelně vyžaduje analýzu právního stavu a také návrh postupu směřujícího k legalizaci použití/využití těchto obsahů z hlediska autorského práva, práv souvisejících s autorským právem (práva výkonného umělce, výrobce zvukového záznamu, obrazového záznamu, vysílatele apod.), specifického práva zhotovitele databáze, ale také např. práv ochranné známky, resp. jiných práv duševního vlastnictví; analytické práce tohoto druhu zohledňují také související právní úpravy (soukromé i veřejné právo). Rozsah analytických prací z oblasti práv duševního vlastnictví (zejména autorské právo a s ním související práva) je podmíněn množstvím jednotlivých druhů předmětů ochrany (díla, výkony umělců, zvukové záznamy, vysílání) včetně jednotlivých druhů děl (literární, dramatická, hudební, fotografická, architektonická, výtvarná, audiovizuální apod.) a množstvím kategorií nositelů práv v kontextu trvání ochrany. Délka trvání ochrany se etapovitě vyvíjela (prodloužení lhůt se posuzuje jednotlivě pro každý obsah, a to s ohledem na vznik skutečnosti rozhodující pro počítání trvání a pravidla tohoto počítání ustanovené v časově odpovídající právní úpravě v kontextu toho kterého konkrétního druhu předmětu ochrany) nejen ve vztahu k jednotlivým předmětům ochrany (jejich druhy resp. formy/způsoby tvorby), ale i ve vztahu k jednotlivým kategoriím nositelů práv. Vyvíjela se tak v kontextu volného použití (public domain), resp. zákonných omezení práv jednotlivých kategorií nositelů práv (ve vztahu k limitovanému využití vyhotovených rozmnoženin), a také dalšího (následného) použití/využití digitalizovaných 1 Při zpracování této kapitoly autorský tým vycházel z aktuálních strategických dokumentu zemí EU tykajících se digitalizace kulturního dědictví a probíhajícich diskusí o legislativních východiscích evropské on-line platformy Europeana. Takto vybrané základné legislativní okruhy stanovily strukturu kapitoly, přičemž tyto byly doplněny citacemi z českého autorského práva bez nároku na jeho výklad, či další interpretaci. 18

19 obsahů a možnosti jejich zabezpečení/ochrany (technickými/technologickými prostředky) před nelegálním použitím, resp. nedovoleným použitím (zneužitím); není možné zapomenout ani ochranu, resp. specifická práva k databázím, patřícím zhotoviteli nebo autorovi (případně oběma). Průběžně je třeba zabezpečit: Relevantní identifikaci a zpřehlednění údajů o autorských právech, právech souvisejících s autorským právem, případně jiných právech duševního vlastnictví ke konkrétním obsahům; Právní vyrovnání obsahů samostatně nebo hromadně (smlouvy); u některých osiřelých obsahů (např. obsahů neoznačených copyrightovou doložkou, resp. jinou obdobnou doložkou) může být identifikace nositele práv a vyrovnání práv komplikované a také nákladné; Rozsah informací podstatný pro různou úroveň uživatelů (oprávnění na použití licencí/sublicencí/zákonem) na realizaci autorskoprávní ochrany (jiné podobné ochrany) obsahů odpovídající té které úrovni použití v rámci procesu digitalizace; informace (všeobecné/konkrétní) se soustřeďují na proces realizace ochrany, tzn. postup a prostředky jejího zabezpečení, a také možnosti nakládání s výsledky těchto procesů a postupů, a to formou rešerší, analýz, konzultací, vzdělávání, školení, tréninků, manuálů, metodik apod. (bez právních otázek souvisejících se zabezpečením služeb potřebných na vyhledávání a práci s digitalizovaným obsahem) 2 ; V procesu přípravy a realizace samotného projektu digitalizace obsahů (zejména v procesu informační kampaně) je třeba, aby tato kampaň zohlednila také požadavky ochrany duševního vlastnictví u digitalizace obsahů včetně forem/způsobů/postupů této ochrany (zvyšování právního povědomí veřejnosti/uživatelů v této oblasti). Jedním z aktuálních problémů digitalizace a zpřístupňování obsahů je problematika osiřelých děl. Jedná se o díla autorskoprávně chráněná, přičemž je složité, nebo dokonce nemožné určit nebo najít autora/nositele či nabyvatele práv. Úsilí dílo identifikovat a najít autora/nositele či nabyvatele práv je nákladné a náročné na čas. Pokud dílo není možné identifikovat, resp. najít autora/nositele/nabyvatele práv, není možné tato díla ani legálně využívat; je možné tato díla považovat za neproduktivní jak v ekonomické (náklady spojené s identifikací), tak i v sociální oblasti (nárok na odměnu nemá adresáta). Problémy s osiřelými díly jsou aktuální zejména v kontextu evropské Iniciativy i2010, jejichž cílem je zpřístupnit evropské kulturní a vědecké dědictví online. Obecně existuje poptávka po šíření děl, zvukových záznamech a zvukově-obrazových záznamech, které mají vzdělávací, historickou nebo kulturní hodnotu, za relativně nízkou cenu pro širokou veřejnost online. V této souvislosti dochází k tomu, že projekty související s digitalizací a zpřístupňováním obsahů se odkládají v důsledku toho, že chybí uspokojivé řešení problému osiřelých děl. 2 Nezahrnuje právní otázky (včetně DV) související se zabezpečením služeb potřebných na vyhledávání a práci s digitalizovaným obsahem precizní strukturovaný popis jednotlivých obsahů a aktivní podporu jejich používání/využívání různými formami (např. anotace). 19

20 Zpřístupnění obsahů veřejnosti lze proto obecně rozdělit do dvou etap. V rámci první etapy lze nejprve zpřístupnit obsahy nechráněné nebo z hlediska autorskoprávní ochrany volné (public domain), tzn. díla nebo jiné předměty ochrany podle autorského zákona, u kterých trvání ochrany uplynulo. Z předmětů ochrany, u kterých ochrana trvá (nejsou volné) může být k dispozici anotace, resp. výňatek (citace podle 31 Autorského zákona). Ve druhé etapě je pak možné zpřístupnit obsahy autorskoprávní nebo obdobně chráněné po vyrovnání práv (je možné určit více kritérií postupnosti právního vyrovnávání a zpřístupnění, např. kvalitativní, společenského významu, zájmu veřejnosti, finanční náročnosti apod.) Informační bezpečnost Informační bezpečnost je soustava vzájemně provázaných opatření organizační, administrativní, personální a fyzické bezpečnosti a opatření bezpečnosti IKT pro zajištění dostupnosti, důvěrnosti a integrity informací. 3 Požadavky definované pro tyto oblasti jsou součástí bezpečnostní dokumentace konkrétních projektů a vyplývají z Národní strategie informační bezpečnosti ČR (NSIB ČR). Jejich seznam v členěná na národní legislativu a platné normy uvádí následující kapitola. Česká legislativa: Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů; Usnesení vlády ČR č. 271 ze dne k zabezpečení služeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy (ISVS); Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů; Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška NBÚ č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu; Bezpečnostní politika IS resortu MK ČR. Normy týkající se informační bezpečnosti: ČSN ISO/IEC TR :2004 => Informační technologie Směrnice pro řízení bezpečnosti IT Část 5: Ochranná opatření pro externí spojení; ČSN ISO/IEC TR :2002 => Informační technologie Směrnice pro řízení bezpečnosti IT Část 4: Výběr ochranných opatření; 3 Národní strategie informační bezpečnosti ČR

21 ČSN ISO/IEC 17799:2001 => Informační technologie Soubor postupů pro řízení informační bezpečnosti; ČSN ISO/IEC => Informační technologie Bezpečnostní techniky Systémy managementu bezpečnosti informací Požadavky; ČSN ISO/IEC TR :2000 => Informační technologie Směrnice pro řízení bezpečnosti IT Část 3: Techniky pro řízení bezpečnosti IT; ČSN ISO/IEC TR :2000 => Informační technologie Směrnice pro řízení bezpečnosti IT Část 2: Řízení a plánování bezpečnosti IT; ČSN ISO/IEC TR :1999 => Informační technologie Směrnice pro řízení bezpečnosti IT Část 1: Pojetí a modely bezpečnosti IT; 21

22 1.3 Typy kulturních a digitálních objektů Digitalizace je dynamický obor charakterizovaný rychlým technologickým vývojem, který determinuje i vývin relevantní terminologie. Ta se i z tohoto důvodu vyznačuje roztříštěností a nejednotností užívaného pojmosloví. Používané termíny se často liší podle jednotlivých oblastí, institucí (knihovnictví, muzea a galerie, audiovizuální umění apod.) či jazykových skupin. Situaci charakterizuje absence jednotné terminologie napříč výše uvedenými skupinami. Na úrovni EU je proto od roku 2007 vyvíjený projekt EK - Numeric 4, jehož cílem je definování způsobů měření procesů a aktivit v oblasti digitalizace evropského kulturního dědictví pro všechny kulturní instituce. Jedním z výstupů projektu je i glosář s definovanou a sjednocenou terminologií v oblasti digitalizace kulturního dědictví, který představuje základní metodickou pomůcku pro práci v dané oblasti napříč všemi zeměmi a institucemi participujícími na budování národních online přístupných portálů a zejména Evropské platformy Europeany. Terminologie představená projektem Numeric podmínila v běžné praxi na evropské úrovni i aplikování nového pohledu na samotné předměty, které do procesu digitalizace vstupují, a hlavně na jeho výstupy: metodický rámec Numericu umožnil dělení jednotlivých typů objektů do logických celků podle procesů digitalizace (tzv. typy objektů); dále pak představil terminologické rozčlenění objektů vzhledem k jednotlivým úrovním procesů digitalizace. Základní dělicí linii tak tvoří objekty, které do procesu vstupují, a ty mohou mít dvojí charakter. Většina objektů je na vstupu analogových a po konverzi se stávají objekty digitalizovanými. Menší skupina objektů je digitálních (tzv. born digital objekty) a v procesu digitalizace konverzí neprochází, v případě nutnosti jsou jenom upravovány (technicky vzato i v tomto případě můžeme uvažovat o konverzi). Jsou také případy, kdy se mluví o zdigitalizovaném objektu, tento termín však spíše vyzdvihuje fakt, že objekt prochází procesem digitalizace, tudíž je zdigitalizován. Pokud budeme posuzovat pojem digitalizovaný a zdigitalizovaný z hlediska porovnání výstupů, můžeme pak tvrdit, že tyto termíny jsou totožné. Toto terminologické pojetí je výsledkem aplikovaného ujednoceného metodologického rámce projektu (identifikace existujících dat, statistika konceptů a přístupů, indikátorů apod.), a stalo se proto základem pro přístup autorského týmu předkládané Podkladové studie k definování terminologie v oblasti digitalizace kulturního dědictví. Autorský tým Podkladové studie proto srovnával současné znění, které do oblasti digitalizace patří na základě glosáře Numeric, legislativních termínů a případně navrhnul zavedení klíčových pojmů nezbytných pro vytvoření jasného terminologického systému pro předmětnou oblast digitalizace kulturního dědictví. Pro ujasnění typů a kategorií analogových objektů jsou použity definice technického charakteru v případě, že nejsou dané Numericem. Logika členění terminologické kapitoly vychází z postupu definování od obecného ke konkrétnímu a také od analogového k digitálnímu. V první řadě jsou definovány základní pojmy jako je například kulturní dědictví (co ho tvoří apod. základní pojmy) a KO, v druhé části pak digitální kulturní dědictví a DO a všechny související pojmy. Terminologie se dále dělí podle oblastí Muzea/Galerie, Památky, Knihovny, Audio, Lidová a nemateriální kultura a Archivnictví a příslušné legislativy v dané oblasti, přičemž zdroje, ze kterých jsou jednotlivé definice použity, jsou hierarchizovány podle relevance: 4 Projekt Numeric: leden 2010; Projektu se účastnily všechny státy EU a Evropského sdružení volného obchodu (Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Švýcarsko). 22

23 Legislativní (zákony); Věcné (Numeric, encyklopedie); Ostatní (politické dokumenty, online encyklopedické zdroje apod.). Kapitola tak uvádí základní exitující českou terminologii a zejména pak doporučení k používání dalších termínů pro jejich uplatnění v procesech digitalizace kulturního dědictví, které bude předmětem Národní strategie digitalizace kulturního obsahu. V úvodu této kapitoly je důležité upozornit na rozpor, který byl potvrzen při zpracování výstupů dotazníkového průzkumu realizovaného pro účely Podkladové studie. Týká se základního pojmosloví na úrovni objektů. Pro vymezení základní jednotky, kterým byl analogový objekt, tato studie považuje jakoukoliv fyzickou jednotku, která je vedená ve sbírce či fondu dotazované instituce, přičemž nadále existuje rozdíl mezi jedním objektem a celkem (např. článek, který má vlastní jedinečný kód a pak noviny, které tento článek obsahují). Ani terminologicky neexistuje přesné pojmenování pro jednotku menší než jeden DO. To znamená, že nelze určit, kolik DO vznikne z jednoho KO, a to jak technicky, tak ani terminologicky nelze část celku digitálního celku pojmenovat (např. pokud je jeden analogový kulturní objekt nafocený v sérii 15 fotografií, znamená to, že máme 15 digitálních objektů?). V závěru kapitoly jsou zahrnuty zásadní poznatky plynoucí z terminologické oblasti a také doporučení týkající se zlepšení stávající situace Kulturní dědictví a jeho základní pojmy v české legislativě MÉDIA A AUDIOVIZE Audiovizuální dílo Definice legislativní: Audiovizuálním dílem je dílo, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, ať již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem, pokud je určeno k veřejnému šíření nebo pomocí technického zařízení. Zákon č. 273/1993 Sb., o podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl České audiovizuální dílo Definice legislativní: Českým audiovizuálním dílem je audiovizuální dílo, jehož výrobce má nebo měl v době jeho zveřejnění 2) sídlo nebo místo trvalého pobytu na území ČR; za české audiovizuální dílo se považuje též audiovizuální dílo, na jehož výrobě se výrobce, který má nebo měl v době jeho zveřejnění 2) sídlo nebo místo trvalého pobytu na území České republiky, podílel alespoň 20 % z celkových výrobních nákladů a toto dílo bylo současně vytvořeno s českou tvůrčí nebo technickou účastí, která svým rozsahem odpovídala alespoň 20% podílu z celkových výrobních nákladů (dále jen koproducent"). Zákon č. 273/1993 Sb., o podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl 23

24 PAMÁTKY Kulturní památka Definice legislativní: Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje MK ČR (dále jen Ministerstvo kultury ) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory: a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako jsou projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické; b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. Zákon č. 20/1987 Sb., O státní památkové péči, ve znění pozdějších změn MUZEA/GALERIE Sbírka Definice legislativní: Sbírkou muzejní povahy je sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy; tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností (dále jen sbírka"). Zákon č. č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Sbírkový předmět Definice legislativní: Sbírkovým předmětem podle odstavce 1 je věc movitá nebo nemovitost nebo soubor těchto věcí, a to přírodnina nebo lidský výtvor. KNIHOVNY Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Knihovní dokument Definice legislativní: Knihovním dokumentem je informační pramen evidovaný jako samostatná jednotka knihovního fondu knihovny. Knihovní fond Zákon č.257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb Definice legislativní: Knihovním fondem se rozumí organizovaný, soustavně doplňovaný, zpracovávaný, ochraňovaný a uchovávaný soubor knihovních dokumentů. Zákon č.257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb 24

25 ARCHIVNICTVÍ Dokument Definice legislativní: Dokumentem je každý písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam, ať již v podobě analogové nebo digitální, který vznikl z činnosti původce. Archiválie Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Definice legislativní: Archiválií je takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a vzaty do evidence. Archivní fond Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Definice legislativní: Archivním fondem se rozumí soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených činností určité fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku. Archivní sbírka Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Definice legislativní: archivní sbírkou se rozumí soubor archiválií navzájem propojených jedním nebo několika společnými znaky. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Kulturní objekt jako základní jednotka kulturního dědictví Základní jednotkou při digitalizaci kulturního dědictví je KO předmět kulturní hodnoty (viz také Obrázek 2 Kulturní objekt). Je to nejmenší jednotka v procesu digitalizace kulturního dědictví, která do něj vstupuje a na základě které probíhá veškerá jeho kvantifikace. V ČR zatím neexistuje legislativní vymezení tohoto pojmu, nejčastěji je nahrazován pojmem kulturní památka nebo sbírkový předmět, a to dle zaměření a praxe jednotlivých PFI. 25

26 Obrázek 2 Kulturní objekt Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Kulturní objekt (KO) Základním pojmem při vstupu do procesu digitalizace je souhrnný pojem kulturní objekt. Česká legislativa tento pojem nezná. Definice Numeric uvádí jenom pojem objekt 5, přičemž objekt je položka, která je součástí sbírky instituce. 6 Podle Europeany 7 jsou jenom jmenovány objekty, které tvoří Evropské kulturní dědictví, jako jsou knihy, audio a filmový materiál, fotografie, malby, mapy, manuskripty, noviny a archivní dokumenty. Definice jiná legislativa SR - předmět kulturní hodnoty: Pôvodný hmotný alebo duchovný doklad, ktorý má schopnosť priamo alebo sprostredkovane vypovedať o vývoji společnosti a má trvalý vedecký, historický, kultúrny alebo umelecký význam. Za predmet kultúrnej hodnoty na účely tohto zákona sa považuje aj prírodnina, ktorá má schopnosť vypovedať o vývoji prírody a má trvalý vedecký a historický význam. Zákon č. 206/2009 Z.z., o múzeách a o galériách a o ochrane predmetov kultúrnej hodnoty a o zmene zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Z.z., o priestupkoch v znení neskorších predpisov Definice jiná - akademická: Under the term 'cultural heritage object' we subsume all objects that are represented in libraries, archives and museums and that are of cultural or historical 5 Objekt (adaptováno ze směrnic CIDOC). 6 Pro sbírky přírodnin je užíván pojem "Vzorek/Specimen". 7 Europeana nevysvětluje pojem kulturní objekt jako terminus technicus, ale jmenuje typy objektů, které mezi kulturní objekty řadí. 26

27 value. This definition covers tangible goods like writes, pictures or statues as well as music or films. Claudia Loebbecke, University of Cologne: PRESERVING EUROPE'S CULTURAL HERITAGE IN THE DIGITAL WORLD 8 Neautorizovaný překlad: Pod pojmem objekt kulturního dědictví rozumíme všechny objekty, které jsou součástí knihoven, archivů a muzeí a které mají historickou hodnotu. Tato definice pokrývá hmotné objekty, jako jsou dokumenty, obrázky anebo sochy stejně tak jako hudbu a filmy. Shrnutí Z institucionálního hlediska se předmětem digitalizace stávají KO ve správě všech kulturních ustanovení, nejčastěji však knihoven, muzeí, galerií, památkových ústavů, filmových ústavů a také archivů. I když jsou archivy specializovanými pracovišti MV ČR, část dokumentace představuje objekty historické hodnoty, které by měly být pro další zachování digitalizované společně s kulturními objekty v majetku a správě institucí rezortu kultury. Legislativní pojmosloví rozeznává tyto pojmy podle konkrétní povahy definované příslušnými zákony, souhrnné označení používané v této studii pro pojmenování objektu vstupujícího do procesu digitalizace jako kulturní objekt legislativně ale podchycen není. V tabulce Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. je zachycen systém kategorizace příslušných KO podle existujících legislativních definic. Tabulka 4 Typy kulturních objektů definovaných zákonem a související pojmy Kulturní objekt Kulturní objekt Kulturní památka Předmět kulturní hodnoty Sbírkový předmět Knihovní dokument Audiovizuální dílo Archiválie Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Legislativní definice Zákon č. č.20/1987 Sb., o státní památkové péči Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Zákon č.257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb Zákon č. 273/1993 Sb., o podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Související definované pojmy v legislativě Sbírka Knihovní fond České audiovizuální dílo Archivní fond, dokument, metadata 8 Claudia Loebbecke, University of Cologne. Preserving Europe's Cultural Heritage in the Digital World. Dostupné na 27

28 Z hlediska digitalizace je důležité, aby se česká terminologie přiblížila co nejvíce k terminologii evropské a taktéž pojmům používaných Europeanou. Pojem kulturní objekt je základem na evropské úrovni a zároveň je všeobecně akceptovanou základní jednotkou v oblasti digitalizace. Pro úspěšné zvládnutí digitalizace kulturního dědictví a zejména pro jeho udržitelnost a budoucí interoperabilitu s evropskými projekty a zejména evropskými strategickými cíli, je důležité zasadit se o legislativní vymezení tohoto pojmu a pojmů s ním souvisejících Digitální dědictví a základní pojmy Vzhledem ke skutečnosti, že cílem autorů této studie není poskytnout přehled všech pojmů týkajících se procesů digitalizace v oblasti kultury, není výčet pojmů uvedený v následující kapitole vyčerpávající. Kapitola uvádí pouze nejdůležitější pojmy včetně jejich vysvětlení a definování v rámci terminologické hierarchie. Obrázek 3 Digitální kulturní dědictví jeho vznik a obsah Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Při popisu terminologie z oblasti digitalizace vzniká řada pojmů, které jsou nově definovány spíše na mezinárodní úrovni (v tom případě uvádíme jejich neautorizovaný překlad) a pak se teprve stává součástí českého jazyka. Na druhé straně, jak již bylo zmíněno, legislativní definice pojmů nejčastěji absentují. Pojmy jsou vysvětlovány nejdříve podle dostupné legislativy (definice legislativní), pak podle Numericu (definice Numericu), dále podle mezinárodních politických dokumentů anebo Europeany (definice jiná) a nakonec podle ostatních relevantních zdrojů z oblasti kultury (definice jiná jedná se o Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy, případně výkladový slovník Informační věda a knihovnictví). 28

29 Digitální dědictví Definice jiná: The digital heritage consists of unique resources of human knowledge and expression. It embraces cultural, educational, scientific and administrative resources, as well as technical, legal, medical and other kinds of information created digitally, or converted into digital form from existing analogue resources. UNESCO, Charter on the Preservation of the Digital Heritage 9 Neautorizovaný překlad: Digitální dědictví se skládá z unikátních zdrojů lidských znalostí a způsobů vyjadřování. Obsahuje kulturní, vzdělávací, vědecké a administrativní zdroje, ale také technické, právnické a další informace, které byly vytvořeny digitálně nebo byly konvertovány do digitální formy z existujících analogových zdrojů. Digitalizace Definice Numeric: Proces konverze, tvorby a údržby knih, uměleckých děl, historických dokumentů, fotografií, časopisů atp. v elektronické reprezentaci tak, aby mohly být viděny/přijímány prostřednictvím počítače nebo jiných zařízení. Definice jiná: Digitisation is the transformation into digital format of text and photos from paper, films from reels, music from vinyl or videos from tape, so it can be (dis)played and used from a computer. For text and photos this involves scanning. Europeana 10 Neautorizovaný překlad: Digitalizace je transformace novin/textových dokumentů do digitálního formátu textového a fotografického typu, filmu z filmových cívek, hudby z vynilu, videa anebo pásek, tak aby bylo možné tyto objekty přehrát anebo zobrazit na počítači. Pro texty a fotografie to znamená skenování. Obrázek 4 Schéma pojmu digitalizace Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden UNESCO, Charter on the Preservation of the Digital Heritage, Online na: URL_ID=13367&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html, leden Europeana. Dostupne na: prosinec portal.unesco.org/.../ev.php- 29

30 Digitální konverze Definice legislativní (i s komentářem): Legislativa ČR ke dnešnímu dni rozeznává jenom pojem autorizované konverze, která se týká oblasti veřejné správy a oblasti elektronických úkonů a autorizované konverze dokumentů. Jelikož tato definice nevystihuje konverzi, o které se mluví v souvislosti s procesem digitalizace, níže uvádíme také alternativní definice. Autorizovaná konverze Převedení dokumentu z papírové podoby do elektronické a zpět při zachování jeho právní váhy. Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen výstup ), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (dále jen vstup ). Má li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu nebo soudu či jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu. Autorizovaná konverze znamená: 1) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky a 2) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Definice jiná: Technologie reformátování, která spočívá v převedení dokumentu do elektronické (digitální) podoby. Součástí digitalizace bývá i tvorba metadat, která jsou ukládána společně s daty. Výsledkem digitalizace je dokument v obrazové nebo textové podobě. Born digital Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy 11 Definice Numeric: Jsou digitální materiály, jejichž cílem není návaznost na analogové ekvivalenty, a to jak předlohy, tak výsledky konverze do analogové formy. Tento pojem byl použitý v příručce pro odlišení od: 1. digitálních materiálů, které vznikly konverzí analogových originálů; 2. digitálních materiálů, které vznikly z digitálního zdroje, a následně byly vytisknuté na papír např. některé elektronické záznamy. Schéma 1 Born digital objekty ve struktuře digitálního kulturního dědictví Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) KTD. 30

31 Shrnutí Každý výše uvedený pojem má ve vztahu ke kultuře ještě specifičtější vymezení. Digitální dědictví je rámcový pojem pro všechny objekty, které jsou konvertovány do digitální podoby (tedy i přírodniny, výukové materiály apod.), avšak pro oblast kultury je přesnější uvádět pojem kulturní digitální dědictví. Stejně tak pojem digitalizace často vyjadřuje popis všech procesů digitalizace až po proces převodu analogového objektu do digitální podoby. Autorský tým Podkladové studie doporučuje používat pojem digitalizace jako pojmenování pro soubor všech činnosti spojených s převodem analogových objektů, a to od přípravných procesů přes odborné procesy po konverzi, procesy dlouhodobého uchovávání, procesy zpracování a prezentace (viz také Schéma pojmu digitalizace ). Z tohoto vnímání pojmu pak plyne, že konverze je konkrétním převodem analogového objektuna objekt digitální a nezahrnuje procesy přípravné a tzv. postprocesy, které souvisejí s digitalizací jako takovou. V určitých případech může kulturní digitální dědictví vytvářet specifický typ objektů, tzv. born digital objekty. Tyto objekty jsou zároveň i kulturními objekty, aniž by probíhal proces konverze, protože vznikají digitálně a neexistuje jejich analogový ekvivalent. Může se jednat odigitální fotografie, které vznikly digitálním fotoaparátem (ne naskenováním negativu), anebo videozáznamy, případně digitální audiozáznamy apod Digitální objekt jako základní jednotka digitálního dědictví Pro implementaci příštích projektových aktivit je důležité definovat termín digitální objekt (DO) a jeho vztah k pojmu kulturní objekt. DO je základní jednotkou kulturního digitálního dědictví v systému digitálního dědictví a znalostní společnosti. Pro porovnání pojmosloví Numericu rozeznává pojem digitální dokument a souhrnný pojem digitální materiály (viz níže). Digitální objekt Definice jiná: Objekt zaznamenaný nebo přenášený v digitálním formátu, tj. jako řetězce bitů, který byl v této formě vytvořen nebo do ní konvertován. Umožňuje kompresi dat a přidání dodatečné informace určené buď k opravě chyb, nebo k popisu obsažených údajů (metadata). Usnadňuje kombinaci různých typů dat v jednom objektu (multimédia). V užším slova smyslu označení předmětu elektronické správy intelektuálního vlastnictví prostřednictvím identifikačního systému DOI. Informační věda a knihovnictví (výkladový slovník) 12 Obrázek 65 Digitální objekt Zdroj: Informační věda a knihovnictví 12 Skolková, Linda Informační věda a knihovnictví: Výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV. ISBN Praha: Vysoká škola chemickotechnologická v Praze; Národní knihovna České republiky. 31

32 Digitální dokument Definice Numeric: a) Digitální dokument/digital document (ISO 2789) - informační jednotka s definovaným obsahem, vzniklá digitalizací nebo získaná v digitální podobě jako součást knihovní sbírky. 13 Digitální materiály Definice Numeric: Je to široký pojem, označující digitální objekty vytvořené konverzí analogových materiálů do digitální podoby (digitalizací), born digital" (tj. digitální dokumenty vzniklé jako takové), pro které nikdy neexistoval analogový ekvivalent a ani neexistoval žádný úmysl vyrobit z nich analogový ekvivalent, a digitální záznamy Další terminologie související s procesem digitalizace kulturního dědictví Kromě definice základních pojmů, jako je digitální kulturní dědictví, digitalizace jako proces a DO jako výstup, je důležité také definovat širší politický rámec, ve kterém tyto procesy a výstupy vznikají, jsou uchovávány a prezentovány, případně pojmy, které s těmito procesy a výstupy přímo souvisí. Informační společnost Budování informační společnosti je součástí mnohých strategických politických dokumentů (např. Strategie rozvoje služeb pro informační společnost 14, Strategie rozvoje služeb pro informační společnost v České republice na období Prosazování cílů informační společnosti zastřešuje Rada vlády pro informační společnost. 16 Strategický rámec i2010 evropská informační společnost 2010, s rozvržením širokých politických orientací propaguje otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a podtrhuje úlohu IKT jako prvku, který podnítí začlenění všech skupin obyvatel do těchto oblastí a zvýší kvalitu života Zahrnuje elektronické knihy (ebooks), elektronické patenty, síťové audiovizuální dokumenty a další digitální dokumenty, např. zprávy, kartografické a hudební dokumenty, preprinty, atd. Databáze a elektronické seriály jsou vyloučeny. 14Ministerstvo vnitra České republiky Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Dostupné na 15 Usnesení Vlády České republiky ze dne 9. července 2008 č Dostupné na %20uv pdf 16 Je odborným poradním orgánem vlády pro oblast informační společnosti, který má plnit koordinační roli místo zrušeného ministerstva informatiky a poskytovat vládě vědomostní základnu zejména pro její rozhodování v koncepčních otázkách rozvoje informační společnosti tak, aby bylo dosaženo větší provázanosti a koordinace resortních a národních projektů. Rada vlády pro informační společnost byla ustavena na základě usnesení vlády č. 293 z Radu vlády vede řídící výbor, v jehož čele stojí premiér a jehož dalšími členy jsou ministři vnitra, financí a průmyslu a obchodu. Další členové Rady (Rada má celkem 28 členů) byli jmenováni vládou usnesením č. 541 z na základě svých expertních znalostí a odborných předpokladů. V Radě je zastoupeny nejdůležitější instituce, kterých se rozvoj informační společnosti a budování e-governmentu týká zástupci státní správy a samosprávy, Parlamentu České republiky, odborných a podnikatelských asociací i akademické sféry. 17 Sdělení Komise Radě, evropskému parlamentu, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů i2010 evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost. 32

33 Kulturní informační infrastruktura Definice jiná: Je součástí evropské informační infrastruktury budované prostřednictvím Europeany a potřebných politických opatření v procesu digitalizace, dostupnosti online a digitálního uchování, jejichž cílem je proměna kulturního dědictví v trvalé zviditelnění evropské kultury na internetu. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Europeana další postup 18 Paměťové instituce Definice jiná: Patří sem knihovny, archivy, muzea, výzkumné ústavy, univerzity, jejichž cílem je ochrana a zpřístupňování dokumentů kulturního dědictví. Metadata Projekt CULTIVATE-2003/DIGICULT Definice legislativní: Metadaty jsou data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů a jejich správu v průběhu času. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Definice Numeric: Znamená doslovně data o datech." Strukturovaná informace popisující informační zdroje/objekty za různým účelem. Tento pojem je obecně používán knihovnickou komunitou pro netradiční schémata, jako jsou Dublin Core Metadata Element Set, VRA Core Categories nebo Encoded Archival Description (EAD). Metadata byla kategorizována zejména jako popisná, strukturální a administrativní. Popisná metadata usnadňují indexaci, vyhledávání, identifikaci a výběr. Strukturální metadata popisují vnitřní strukturu komplexních informačních zdrojů/dokumentů. Administrativní metadata pomáhají při řízení a administraci zdrojů a mohou zahrnovat přístupová práva, ochranu dat a technické informace popisující fyzikální vlastnosti zdroje. Tak jak se na KO vážou katalogizační údaje a tvoří znalostní systém, tak se v případě DO vážou na objekt metadata. Metadata jsou evidována v IS paměťové instituce a soubory metadat a DO tvoří část znalostního systému. V případě vizualizace analogového objektu vzniká po konverzi DO, který analogový objekt jenom zobrazuje (tzn. bez metadat, které DO dále charakterizují, není možné mluvit o rovnocenném protipólu DO). Je důležité zdůraznit (viz také Tabulka 5 Příklad množství digitálních objektů, které se vážou k jednomu kulturnímu objektu), že konverzí vzniká na několika úrovních DO v různé informační a výpovědní kvalitě. 18 KOM(2009) 440 v konečném znění Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru A Výboru regionů: Europeana další postup SEC(2009) Europeana další postup Dostupné na 19 CULTIVATE. [online]. Dostupné na Internetu: leden

34 Tabulka 5 Příklad množství digitálních objektů, které se vážou k jednomu kulturnímu objektu Digitální objekt Analogový objekt Vědomostní údaje Vizualizace Údaje o původním KO a metadata v IS Příklad: Šperk metadata metadata metadata Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Thumbnail/náhled/miniatura/ukázka Digitální fotografie 3D model Videozáznam Definice jiná: a) Thumbnail images are generated for display in Europeana from digital objects whose format (such as PDF, JPEG, and TIFF) is compliant with the Image Magik software. Image Magic needs to have direct access to the image to create a thumbnail; for example it cannot make a thumbnail out of an image embedded in an HTML page. Europeana creates one thumbnail per record. If a record contains several pages in a PDF, the front page is used to create the thumbnail. If a record contains several image files, the first file that appears is used for the thumbnail. Specification for the Europeana Semantic Elements. V 3.1, 25/02/ Neautorizovaný překlad: Náhledy jsou v Europeaně vytvářeny z digitálních objektů, které jsou ve formátech, jakými jsou např. PDF, JPEG a TIFF, v souladu se softwarem Image Magic. Image Magic musí mít přímý přístup k obrázku proto, aby mohl vytvořit náhled (například nedokáže vytvořit náhled z obrázku, který je zakomponovaný do HTML stránky). Europeana vytváří jeden náhled k jedné nahrávce. Pokud nahrávka obsahuje několik stránek v PDF, tak první (úvodní) bude použit jako náhled. Surogát Definice jiná: Surrogates are web resources in the sense defined by the W3C and thus have a URI identifier. They also contain a link to the object entity in case this object can be identified as a web resource. Otherwise the link will be to an external application permitting access to this object. In some specific settings requiring exclusive control by the content provider of all access methods and functionality a surrogate thus can be limited to being an entry to a content access point under control of the content provider. In Europeana surrogate contains at least an identifier, a link to the original object, metadata as well as different kinds of abstractions, aggregartions or derivates depending on object characteristics. Examples of such as abstractions /aggregations/ derivates are tables of contents and indexes, full text items, thumbnails, music and video abstractions (e.g. colour histograms or shape abstractions) and signatures. Surrogate metadata records as part of these surrogates are sets of RDF 21 triples. EDLnet. D2.5 Europeana Outline Functional Specification For development of an operational European Digital Library Specification for the Europeana Semantic Elements. V 3.1, 25/02/2009, Online: leden RDF Primer Dostupné na nebo na 22 EDLnet. D2.5 Europeana Outline Functional Specification For development of an operational European Digital Library / Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini. Date 04 January Version 1. s

35 Neautorizovaný překlad: Surogáty jsou webové zdroje v takovém smyslu, jak jsou definované ve W3C, a proto mají tzv. URI identifikátor 23. Obsahují také odkaz na objekt entity, a to v případě, že objekt může být identifikován jako webový zdroj. Pokud to není možné, odkaz bude směřovat k externí aplikaci, která povoluje přístup k danému objektu. V některých specifických případech je vyžadována kontrola správců obsahu nad všemi přístupovými metodami a funkcionalitami a surogát tím může být limitován tak, že je vstupem k obsahu, který je pod kontrolou správců obsahu. V Europeaně surogát obsahuje minimálně jeden identifikátor, odkaz k originálnímu objektu, metadata a různé druhy abstrakcí, seskupení nebo derivátů, které závisí na charakteru objektu. Příklady těchto abstrakcí/seskupení/ derivátů jsou obsahy, registry, seznamy pojmů, náhledy, hudební a video ukázky, (např. barevné histogramy nebo tvarové abstrakce) a podpisy. Nahrávky surogátových metadat jsou součástí těchto surogátů a tvoří sady RDF tripletů (viz pozn. 25 ). Mezi KO a souborem DO, které se vztahují k jednomu KO, existuje přímá vazba. Údaje, které se následně váží k DO (spolu s metadaty) pak tvoří soubor informací společně zvané jako surogát (definovaný podle Europeany). Surogáty mezi sebou vytvářejí sémantické vazby. Obrázek 7 Kulturní a digitální objekt ve znalostním systému PI Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Uniform Resource Identifier (URI) Generic Syntax Dostupné na 35

36 Shrnutí Legislativní definice ve vztahu ke kulturnímu prostředí není dostupná ani u jednoho z analyzovaných pojmů. V tomto ohledu většinou neexistují ani předlohy v jiných právních prostředích, jde o dynamicky se vyvíjející oblast, která vstupuje do oblasti (institucí) veřejné správy z komerční sféry. Věcné vymezení pojmů již existuje zejména na nadnárodní úrovni (Europeana) a je přejímáno formou přímých překladů, přičemž dochází k pozvolnému (neoficiálnímu) ustálení výrazů Typy objektů, které vstupují do digitalizace Základem studie pro typologii objektů se stal již zmíněný projekt Numeric s ohledem na jeho celoevropský význam v oblasti digitalizace KO. Na základě sekundárního průzkumu z roku 2007 vykonaného v rámci tohoto projektu bylo zjištěno, že kulturní instituce v Evropě digitalizují 223 typů analogových objektů, přičemž nejčastěji se jedná o kategorie textových dokumentů a audiovizuálních objektů. 24 Cílem této kapitoly je definovat jednotlivé analogové objekty podle pěti základních skupin. V tomto ohledu respektujeme vývojové trendy EU, kde většina z původních 15 členů EU používá pět základních skupin dělení analogových objektů 25 : 1. textové dokumenty; 2. 2D objekty; 3. 3D objekty malé; 4. 3D objekty velké; 5. audiovizuální objekty. Pro lepší pochopení členění kulturních objektů podle typů uvádíme podrobnější dělení v tabulce Tabulka 6 Typy kulturních objektů a jejich další členění. 24 MAZUCH, Zinaida: An analysis of the state-of-the-art in measuring the progress of digitisation of cultural materials. Numeric Jednotlivé země si však dělení analogových objektů přizpůsobují dle vlastních potřeb a platné legislativy. Například na Slovensku bylo představeno v souvislosti s Operačním programem Informatizácia společnosti (OPIS) devět typů KO (Textové dokumenty, 2D objekty, 3D malé objekty, 3D velké objekty, filmy, video, audio a televizní vysílání). 36

37 Tabulka 6 Typy kulturních objektů a jejich další členění Skupina TYP OBJEKTU Jednotlivé typy analogových objektů 1 Textové dokumenty 2 2D objekty 3 3D malé objekty 4 3D velké objekty 5 Audiovizuální objekty Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Archivní dokument /Archiválie/Archivní pramen Staré tisky Knihy Noviny/Seriály/Seriálové publikace Články Fotografie Rytiny Malby Jiné tiskoviny Mikrofilmy, mikrofiše Manuskripty Hudebniny Plakáty Pohlednice Umělecká díla 2D Mapy Muzejní artefakty (vytvořené člověkem, do 10/100/nad 100 cm; přírodní) Umělecká díla 3D Jiné objekty (muzeální a galerijní) Nemovitosti budovy (kulturní památky) Archeologická naleziště Památkové stromy Monumenty Audiovizuální dílo Zvukový/Audiozáznam Videozáznam Film Pojmy byly vybrány jako nejčastější typy analogových objektů vyskytujících se ve sbírkách a fondech, tak jak je zavedla studie Numeric 26. Podle metodiky používané v tomto projektu Numeric se do kategorie audiovizuální dokumenty nezařazují fotografie, obrázky, snímky, diapozitivy apod. a ponechávají se v ní jenom analogové objekty typu video, film a audio záznam. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že definice na legislativní úrovni v rámci jednotlivých analogových KO (v souvislosti s dělením na předmětné skupiny a vymezení jednotlivých typů analogových KO v rámci těchto skupin) většinou chybí. Tento nedostatek je však nahrazen obecně platnými technickými definicemi jednotlivých typů objektů, které jsou definovány v tabulce 7. Tato tabulka uvádí přehled nejčastějších typů analogových KO rozdělených po skupinách, přičemž jejich výčet není definitivní. Z hlediska tohoto vymezení většiny pojmů panuje v této oblasti terminologická jednoznačnost, protože technické termíny mají detailní a deskriptivní charakter. V podkategoriích pro každý pojem existuje odborná definice, která daný objekt popisuje. Detailnější popis však absentuje u kategorií 2D a 3D objektů. Pro rozlišení malých a velkých 3D objektů pak neexistuje jednoznačná definice, nicméně z praktických důvodů bude nutné v rámci Národní strategie digitalizace kulturního obsahu tyto dvě oblasti detailněji specifikovat s ohledem na rozdílné nároky při realizaci digitalizace a také rozdílný počet těchto typů KO v jednotlivých PFI. 26 Studie sledovala výsledky v oblasti digitalizace od roku Dostupné na 37

38 Textové objekty Textové objekty Tabulka 7 Přehledová tabulka pro definice typů objektů Skupi na Typy analogových objektů Staré tisky Numeric definice Definice podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy/ Výkladového slovníku české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví Jiná definice Tisky vydané v letech (Digitální knihovna ÚK FF MU) Inkunábule Svazek vytisknutý knihtiskem v Evropě před rokem Noviny Seriál/ Seriálová publikace Článek Jiné tiskoviny Mikrofilm, mikrofiš Typ seriálového tisku, který obsahuje zprávy o aktuálním dění speciálního anebo všeobecného charakteru. Jednotlivé časti, jsou uspořádány chronologicky anebo číselně a obyčejně se objevují jednou týdně. Nezávislý text, který vytváří část publikace. Mikrografický nosič, který vyžaduje zvětšení při použití. Publikace na jakémkoliv médiu, vydávaná v částech po sobě následujících, obvykle s označením posloupnosti (zpravidla číselným nebo chronologickým), bez předem stanovené doby ukončení. Zahrnují zejména časopisy, noviny, ročenky, edice zpráv a sborníků institucí, edice sborníků z konferencí a edice monografických publikací. Jiné tiskoviny vše, co nelze klasifikovat jako noviny anebo časopisy. Tisk, který vychází nejméně dvakrát v kalendářním roce. 27 Manuskript Hudebnina Kniha Dokument Číslo/výtisk Originální dokument psaný rukou anebo psacím strojem. Pozn. svazky a další svázané jednotky se mohou počítat odděleně. Dokument s písemným (grafickým) zobrazením záznamu hudebního díla. Neseriálový tištěný dokument v kodexové podobě. Zachycená informace nebo materiální objekt, který lze považovat za jednotku v dokumentačním procesu. Kopie novin anebo periodika vytisknutého v jeden den se stejným číslem. 27 Ministerstvo kultury Slovenské republiky Seznam periodického tisku. Dostupné na

39 3D objekty 2D objekty Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Mapa Fotografie Rytiny Malby Plakáty Pohlednice Kresba Umělecká díla 2D Artefakt Umělecká díla 3D 3D objekt Zmenšené zevšeobecněné zobrazení povrchu Země anebo jev, pomocí kterého lze lokalizovat v prostoru a čase. Obrázek získaný procesem, který umožní zachytit přímý a trvalý obraz na citlivém povrchu formou elektromagnetické radiace. Grafické dílo vytvořené z jakéhokoliv hlubotisku ručním anebo strojním rytím anebo leptáním kyselinou tak, aby vytištěné reliéfy převyšovaly ostatní oblasti. Velký jednostranný výtisk těžšího papíru anebo kartonu zpravidla potištěného z jedné strany s/bez ilustrace pro propagaci produktu anebo služby anebo propagaci nastávající události (setkání, koncertu, divadla atd.) určený pro účely prezentace na stojanu, stánku, zdi, jiném vhodném prostoru. Polokarton anebo karton určený pro posílání poštou často s obrázkem na jedné straně. Obrázek vytvořený pevnou substancí z nerostu anebo předmětem s hrotem. Objekt vytvořený nebo modifikovaný činností jedné nebo více osob (kromě replik), jiný než přírodní objekt, který se nazývá vzorek/specimen, když je předmětem sbírkové činnosti. Objekty vytvořené kvůli své estetické hodnotě jsou považovány za umělecká díla. Trojrozměrný artefakt, replika nebo předmět přírodního původu jako předmět bibliografického popisu (např. umělecká díla - sochy apod.; přírodní, technické, historické exponáty v muzejních sbírkách; trojrozměrné hry, plastické modely apod.). Malba je technika nanášení barev v souvislé vrstvě na podklad, zpravidla pomocí štětce. V přeneseném slova smyslu znamená také produkt této činnosti. Od kresby se liší použitým nástrojem (štětec) a plošností, kterou je barva nanášena. Používá se ve výtvarném umění. 28 Dvourozměrná díla bývají tradičně díla malířská a grafická. 29 Trojrozměrná bývají díla sochařská Wikipedie otevřená encyklopedie Kol. Ježek, Jiří, Špaček, Jindřich a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví Dostupné na 30 Ježek, Jiří, Špaček, Jindřich a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví Dostupné na 39

40 Audiovizuální objekty 3D objekty velké Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Památka Archeologické naleziště Monumenty Film Videozáznam Audio/zvukový dokument Audiovizuální dílo Historické památky jsou nemovitosti, které mají zvláštní historický, národní, regionální, místní, náboženský nebo symbolický význam. Patří mezi ně architektonická díla, skupiny budov, díla monumentálního sochařství a malířství, strukturální elementy architektonického charakteru, nápisy, jeskynní obydlí a jejich kombinace. Definice nepokrývá sbírky archivů, knihoven a muzeí. Soubor obrázků zaznamenaných na pásce z průhledného materiálu anebo na elektronickém datovém médiu, který při promítání anebo rychlém odvíjení vytvoří iluzi přirozeného kontinuálního pohybu. Elektronické médium, ve kterém jsou obrazy, obvykle v pohybu a za zvukového doprovodu, zaznamenány za účelem přehrání v televizním přijímači nebo na monitoru. Tato kategorie zahrnuje videopásky a videodisky. Jakékoli médium, na němž je zaznamenán zvuk pro mechanickou nebo elektronickou reprodukci vč. vinylových gramodesek, zvukových pásků a kompaktních disků. V angličtině synonymum se sound recording. Zdroj: Autoři Podkladové studie, září Archeologická lokalita či naleziště je místo (nebo skupina míst), na kterém proběhl/probíhá archeologický výzkum (vykopávky) staršího lidského osídlení a byly zde nalezeny archeologické nálezy. Tento výzkum je zaznamenáván a posléze zpracováván v odborných studiích a publikacích. Mezi archeologické lokality mohou patřit: sídliště, pohřebiště, kultovní a posvátné okrsky, místa vojenských střetnutí a další místa poznamenaná lidskou činností. 31 Jednak se jedná o nějaké velké či velkolepé výtvarné dílo - např. o sochu, obraz, sousoší či pomník (žulový monument). V druhém významu respektive v přeneseném významu slova se pak jedná o jakékoliv hmotné lidské dílo (artefakt), jež působí svojí velikostí, mohutností, robustností, uměleckým mistrovstvím apod. (velká stavba, budova, kniha, román, film, divadelní hra, báseň, hudební skladba). 32 Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, které vyvolávají dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem či nikoli Wikipedie otevřená encyklopedie Wikipedie otevřená encyklopedie Zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským

41 Shrnutí Terminologická analýza českého prostředí potvrdila dynamičnost procesů digitalizace v oblasti kultury. Ukotvení terminologie v legislativě je velmi slabé a vyskytuje se de facto jenom v oblasti analogových KO. Pro oblast digitalizace legislativní vymezení jednotlivých pojmů chybí. Z analýzy a dotazníkového průzkumu mezi českými PFI vyplynulo, že největším problémem je absence systematického přístupu k jednotlivým aktivitám a procesům digitalizace. Na základě dotazníkového šetření také vyplynulo, že terminologická nejednotnost způsobuje rozličné chápání základních pojmů (např. DO a jeho odvození od analogového objektu, různé typy katalogizování analogových objektů apod.) mezi jednotlivými PFI. Tato situace si vyžaduje zejména tzv. top-down approach, tedy přístup shora. Pro implementaci Národní strategie digitalizace kulturního obsahu bude proto klíčové, aby se proces vytváření jasné terminologie úzce provázal s metodickým vedením všech procesů digitalizace buď národním, anebo sektorovými agregátory. Výstupem této jednotné koordinace by mělo být vytvoření pravidelně aktualizovaného slovníku odborných termínů, příp. legislativního ukotvení nejdůležitějších pojmů. Pro další postup je zásadní sledovat vývoj terminologie na evropské úrovni a zároveň zavádět tyto mezinárodně platné a srozumitelné pojmy i v ČR.

42 1.4 Přehled procesů v oblasti digitalizace Digitalizace jako komplexní přístup ke kulturnímu dědictví představuje soubor procesů, které lze charakterizovat na základě: procesních úrovní v oblasti digitalizace; kategorií procesů v oblasti digitalizace. Zkušenosti domácí a zejména zahraniční praxe poukazují na různé možnosti přístupů k těmto základním charakteristikám procesů digitalizace, a to zejména při volbě a uplatnění jejich rozsahu a kvality vzhledem k dostupným finančním, časovým, technickým a personálním požadavkům. Následující kapitola proto uvádí základní přehled všech relevantních a obecně dostupných procesů v oblasti digitalizace Procesní úrovně v oblasti digitalizace Procesní rovinu charakterizují následující základní úrovně: 1. Centrální úroveň, která v kontextu určitých procesů (např. dlouhodobé archivace, ochraně obsahů apod.) může svým centralizovaným přístupem zvýšit zejména ekonomickou, personální a technickou efektivitu zvoleného řešení. 2. Institucionální úroveň, která je realizována v jednotlivých PFI a vyplývá z jejich organizace, poslání a kompetencí (např. katalogizace, evidence, vytvoření digitalizačních plánů, práce s kulturními objekty apod.). 3. Digitalizační úroveň probíhající v rámci tzv. digitalizačních a specializovaných pracovišť v jednotlivých nebo vybraných PFI, které jsou místem některých přípravných procesů pro digitalizaci (např. ochrana KO, jejich konzervování-restaurování) nebo samotné konverze KO do digitální podoby Kategorie procesů v oblasti digitalizace Kategorie procesů představují vysokoúrovňový pohled na procesy digitalizace při zachování následujících hlavních skupin subprocesů: A. průřezové procesy, které jsou realizovány napříč celým procesem digitalizace; B. přípravné procesy pro digitalizaci, které předcházejí samotné konverzi KO do digitální podoby a zahrnují přípravu digitalizačních plánů, evidenci a katalogizaci objektů a jejich ochranu a restaurování; C. procesy fyzické digitalizace (konverze KO do digitální podoby); D. odborné procesy po fyzické digitalizaci (konverzi KO do digitální podoby), které je potřebné vykonat po provedení fyzické konverze; E. procesy uchování, při kterých dochází jak ke sběru a distribuci údajů a dat, tak i k uložení a dlouhodobé ochraně obsahu; F. procesy správy a prezentace, které zahrnují procesy správy, transformace údajů, přípravy na prezentaci a samotnou prezentaci obsahu. 42

43 Vzájemné postavení těchto kategorií, včetně jejich vzájemné návaznosti a interakce přibližuje následující grafické znázornění: Obrázek 8 Kategorie procesů Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec A. Průřezové procesy Průřezové procesy předcházejí veškerým (popř. většině) procesním úrovním a kategoriím procesů. Jejich realizace je proto plošná a vyžaduje koordinaci. Jedná se o následující procesy: Identifikace objektů je jednoznačná a trvalá identifikace KO, která synchronizovaně probíhá na všech procesních úrovních včetně identifikace derivátů (přidělení identifikátorů v jednotlivých kategoriích procesů). Využití registrů je metodické zajištění normalizace a standardizace popisných údajů nezbytných pro vyhledávání nejrůznějšího druhu v prezentační vrstvě ve formě záznamů autorit, tezaurů a centrálních slovníků. Vykazování stavu digitalizace je shromažďování a prezentace informací o digitalizaci KO z různých procesů pro potřeby koordinace úspěšného průběhu digitalizace, jeho monitorování a vyhodnocování průběžného stavu včetně vykazování dosažených výsledků a výstupů ve všech kategoriích procesů na všech procesních úrovních. Sběr, transformace a distribuce údajů jsou aktivity, které podchycují všechna vznikající metadata všech hlavních procesních kategorií (např. technické popisné údaje o realizované konverzi, následném zpracování apod.) pro jejich distribuci do cílových komponent IS. 43

44 Validace a kontrola kvality jsou procesy, které zabezpečí integrální i parciální konzistenci jednotlivých úkonů v rámci procesů digitalizace s cílem dosažení požadované kvality. Auditní logování je průběžné ukládání informací o provedených úkonech a aktivitách pro účely korekce některých procesů a reportování realizované práce a celkového naplňování vytyčených plánů. Provoz jsou procesy, které by měly být implementovány v souladu s celosvětově akceptovaným standardem ITIL (IT Infrastructure Library) sumarizujícím nejlepší přístupy pro konfigurační řízení, Service Desk, řízení incidentů, řízení problémů, řízení změn, řízení zavádění a pro dodávku IT služeb řízení úrovně služeb, finanční řízení IT služeb, řízení kapacit, řízení kontinuity IT služeb a řízení dostupnosti. Certifikace je úzce specifický proces auditování, který směřuje k potvrzení toho, zda jsou všechny náležitosti splněny tak, aby příslušná část mohla garantovat plnění požadovaných funkcí, a to v logických krocích, které následují po sobě: příprava certifikace - organizační opatření - interní audit - náprava nedostatků - audit a certifikace. B. Přípravné procesy pro digitalizaci Pod přípravnými procesy pro digitalizaci rozumíme procesy, které předcházejí procesům samotné fyzické digitalizace konverze KO do digitální podoby. Tyto procesy, které souvisejí s přípravou a logistikou objektů před fyzickou digitalizací jsou: Akvizice představuje jednu ze základních činností PFI: slouží k rozšiřování a doplňování sbírkových a archivních fondů institucí a veškeré činnosti s ní související jsou plně vykonávané odbornými pracovníky PFI; z pohledu digitalizace a dlouhodobého plánování a udržitelnosti procesů v budoucnosti je klíčové především navázání na proces akvizice procesem evidence a katalogizace KO. Evidence a katalogizace jsou procesy vykonávané odbornými pracovníky PFI vzhledem ke kritériím digitalizace a stanoveným prioritním skupinám objektů, které jsou v rámci digitalizace nezbytným předpokladem pro následné vytvoření digitalizačních plánů a následnou realizaci fyzické digitalizace. Přidělení jednoznačného identifikátoru je proces, v rámci kterého jsou automatizovaně ve spojení s centrálními systémy dosavadním samostatným evidencím sbírek a fondů přiděleny jednoznačné identifikace fyzických objektů v procesu digitalizace (např. formou radiofrekvenčního RFID nebo čárového kódu, resp. jejich kombinací) s cílem provázat DO vzniklé při fyzické digitalizaci 44

45 s fyzickým objektem, jenž byl jejím předmětem; základní požadavky na identifikátor fyzického předmětu jsou: možnost strojového čtení, fyzikální a chemické vlastnosti identifikátoru ani způsob jeho fyzického provázání s objektem nesmí dočasně ani trvale poškodit nebo znehodnotit objekt, způsob fyzického svázání identifikátoru s objektem musí zabránit jejich náhodnému oddělení, způsob fyzického provázání identifikátoru nesmí bránit samotné digitalizaci např. překrytím některé informačně významné části objektu; z procesního hlediska je možné fyzicky označit objekt jednoznačným identifikátorem při evidenci objektu, fyzické diagnostice objektů a samotné fyzické digitalizaci (konverzi). Výběr objektů pro digitalizaci (digitalizační plán) je detailní plán pro digitalizaci jednotlivých objektů v jednotlivých PFI, který obsahuje předmětnou část (co se má digitalizovat), časový plán (kdy se které KO mají digitalizovat) a parametry konverze (typ a způsob digitalizace). Součástí tohoto procesu jsou rovněž následující činnosti: a) Zařazení do technologických tříd je nedílnou součástí digitalizačních plánů, kdy dochází k manuálnímu nebo automatizovanému rozdělení vybraných KO určených k digitalizaci do skupin, tzv. technologických tříd s cílem zvýšit efektivitu následných procesů digitalizace při hlavních kritériích: typ kulturního objektu a z něho plynoucí metoda fyzické digitalizace, míra poškození objektu a předpokládaný způsob restaurování a konzervace, materiálové charakteristiky objektu a z nich plynoucí způsoby manipulace s objektem. b) Příprava digitalizačních pracovišť je proces zajištění vybavení pracoviště vhodným technickým zařízením a personálem pro potřeby efektivní digitalizace dle charakteru digitalizace a její předpokládané kapacity stanovené v digitalizačních plánech. Pevná digitalizační pracoviště: jsou specializovaná pracoviště zaměřená zpravidla na jeden nebo více typů objektů, budovaná zpravidla pro digitalizaci většího množství objektů nejblíže fyzickým objektům při minimalizaci jejich manipulace; jejich výhodou je stabilní provoz a dlouhodobě rovnoměrná výkonnost, s možností přesného a dlouhodobého plánování; nevýhodou jsou z pravidla vyšší prostorové nároky. Mobilní digitalizační pracoviště: jsou obvykle specializovaná pracoviště určená k digitalizaci jednoho typu KO (např. velkých objektů, které nelze přemisťovat stroje, umělecká díla instalována v exteriérech, nemovité kulturní památky apod.), které se budují za účelem digitalizace menšího počtu KO přímo v konkrétních PFI při minimální potřebě přesunu objektů; jejich výhodou jsou obvykle nižší nároky na prostor, mobilita a možnost digitalizovat i menší sbírky bez nutnosti přesunu objektů mimo PFI, potenciální nevýhodou je zase to, že tato pracoviště nejsou schopna nabídnout takovou výslednou kvalitu a rychlost digitalizace jako pevná digitalizační pracoviště. 45

46 Diagnostika je fyzická inspekce KO realizovaná kvalifikovaným personálem dané PFI v možné součinnosti s externími konzervátory-restaurátory, která je nezbytná pro určení fyzického stavu objektů a jejich připravenosti na fyzickou digitalizaci a následné určení rozsahu a charakteru jejich ošetření. a) Konzervování restaurování jsou procesy vykonávané kvalifikovanými konzervátory-restaurátory v prostorách PFI nebo specializovaném konzervátorsko-restaurátorském pracovišti, které primárně zabezpečí takový stav KO, aby byla v co největší možné míře zachována jejich historická hodnota, čitelnost a fyzická integrita. Přesun objektů na digitalizační pracoviště (logistika objektů) je proces v rámci přípravy na digitalizaci, který je při dodržení bezpečnostních opatření, doporučení pro manipulaci s KO, vhodného balení a podrobné evidence o jejich pohybu podmíněn umístěním digitalizačního pracoviště vzhledem k PFI, závisí na zvoleném způsobu digitalizace interními nebo externími pracovníky (pojištění objektů proti poškození, zničení nebo ztrátě po dobu jejich převozu a manipulaci s nimi) a možným umístěním KO v dočasných depozitářích. C. Způsoby a postupy pro vykonání digitalizace jednotlivých typů objektů Procesy související s fyzickou digitalizací (konverzí) KO lze rozdělit do tří skupin: Příjem a logistika objektů na digitalizačním pracovišti; Příprava objektů na konverzi na digitalizačním pracovišti; Konverze. Příjem a logistika objektů na digitalizačním pracovišti jsou následující činnosti s KO podmíněné jeho typem, fyzickým stavem a charakterem jeho ochrany: příjem, evidence, odstranění převozních obalů a dočasné uskladnění. Příprava objektů ke konverzi na digitalizačním pracovišti jsou procesy, které zahrnují identifikaci a aranžování objektů, stanovení a nastavení parametrů pro konverzi tak, aby výstupy konverze byly jednoznačně identifikovatelné a dosahovaly optimální kvalitativní parametry. a) Identifikace fyzického objektu je proces, který se vykonává před samotnou fyzickou digitalizací objektu přidělením jednoznačné identifikace pro digitalizaci (pokud nebyla přidělena v průběhu přípravných procesů) přidělením fyzického nosiče k objektu a jeho zaevidování do evidenčního a katalogizačního systému k danému předmětu. 46

47 Konverze b) Odstranění nežádoucích součástí fyzických objektů je soubor činností vykonávaných pod odborným dohledem kvalifikovaného pracovníka, které zajistí vhodný fyzický stav KO pro jeho digitalizaci (odstranění rušivých částí, odstranění ochranných obalů, odstranění prachu a depozitu z povrchu KO apod.). c) Nastavení parametrů konverze je nastavení tzv. digitalizační linky, které vyplývá z charakteru digitalizovaných objektů a z technologické třídy, do které byly KO zařazeny, a to tak, aby bylo možné KO jedné digitalizovat při jednom nastavení. je proces, v rámci kterého je vytvořena co možná nejvěrnější reprodukce původního fyzického objektu DO s maximální možnou kvalitou při zachování původní informace, vysoké kvality, jednoznačného názvu a identifikace. a)technická metadata jsou data, která vznikají při konverzi KO současně s digitálním objektem a popisují jeho technické parametry a samotného procesu/podmínek konverze a která musí být automaticky (na základě jednoznačného identifikátoru objektu) přiřazena k digitálnímu. D. Odborné procesy po fyzické digitalizaci Odborné procesy po fyzické digitalizaci (konverzi) lze rozdělit do dvou skupin: Procesy s fyzickým objektem související hlavně s návratem objektu do depozitáře PI; Procesy s DO související s úpravou DO (obnovou, zpracováním metadat a uložením digitálního objektu do archivu). Návrat objektů do PI (logistika fyzických objektů po konverzi) je posledním dílčím procesem v rámci digitalizace související s fyzickým objektem digitalizace, při kterém je KO pod dohledem kvalifikovaného odborného pracovníka uložen zpět do dočasného nebo trvalého depozitu či expozice, a to při splnění všech podmínek jeho evidence, balení, převozu, příjmu a uložení. Úprava digitálních objektů je soubor procesů, které do výsledného tvaru podle požadavků na formát a typ výstupu v digitální formě zpracovávají DO (např. ořezání a natočení naskenovaných obrazů, barevné korekce, spojování DO do většího celku generování 2D/3D panoramat, generování vícestránkových dokumentů z naskenovaných stran knih apod., generování 3D modelů, digitální restaurování). 47

48 a) Digitální restaurování Obnova je proces vykonávaný speciálními kvalifikovanými pracovníky, který se vykonává na DO v případě, že míra poškození fyzického objektu byla tak vysoká, že nebyla možná jeho fyzická obnova za účelem dosažení reprezentativní podoby původního stavu fyzického objektu. Zpracování metadat je proces doplnění o dvou etapách (prvotní přirazení metadat k objektu a doplnění popisných metadat k objektu) DO o další informace metadata, která popisují jednak samotný DO a jednak kulturní objekt, který byl digitalizovaný. a) Získání prvotních metadat je činnost, při které dochází k získání metadat z evidenčních a katalogizačních systémů a technických metadat z konverze za předpokladu, že byla dodržena všechna pravidla pro jednoznačné identifikátory. b) Doplnění popisných metadat je dlouhotrvající proces (realizovaný mimo hlavní hromadný proces digitalizace) doplňování popisných metadat a vytváření vazeb mezi objekty, které je možné s daným objektem provázat. c) Optické rozpoznávání znaků (OCR) je převod tištěných dokumentů do textové podoby pomocí strojového optického rozpoznávání znaků (OCR), který při využití specializovaného softwaru a na základě algoritmů analyzuje digitalizované papírové dokumenty, kontroluje a opravuje strojově rozpoznaný text s výsledkem přímo závislým na kvalitě strojového rozpoznání (kvality předloh, kvality skenování, softwaru OCR apod.) a požadované kvality výstupu (procenta maximální chybovosti). Uchování digitálních objektů je proces, při kterém se DO přesune do úložiště, ve kterém bude zabezpečeno jeho trvalé uchování včetně jeho metadat. E. Způsoby a postupy pro uchování, dlouhodobou archivaci a zpřístupnění digitálních objektů Do této skupiny procesů řadíme dvě velké logické kategorie procesů: procesy uchovaní; procesy zpracování a prezentační procesy. 48

49 Procesy uchování zahrnují sběr, transformaci a distribuci údajů do jednotného centra, harvesting popisných údajů, jejich mapování, agregaci, ochranu a archivaci (dočasné zálohování, archivace, kontrolní procesy) pro zajištění dlouhodobé ochrany tak, aby nedošlo k jejich ztrátě. Procesy zpracování a prezentace jsou vyústěním digitalizace a jsou závislé na odběratelích jejich očekávání, správě poznatků a způsobech prezentace, přičemž probíhají ve více úrovních centrální, sektorové, institucionální. Odběratelé a jejich očekávání definují množinu konzumentů společně s jejich typickými očekáváními: široká veřejnost, odborná veřejnost, odběratelé z oblasti vzdělávání, školství a vědy, komerční subjekty, odběratelé marketingového potenciálu, realizátoři a kontroloři digitalizace. Poznatky a jejich správa představují různé formy poznatků a jejich prezentace samostatně nebo společně (integrálně všechny nebo parciálně některé), přičemž jejich správa je spojená s budováním a udržováním báze znalostí o KO, při podpoře nástrojů a aplikací pro široký okruh zúčastněných uživatelů zahrnujících všechny typy odběratelů se striktně vymezenými právy (správa registrů, správa popisných údajů, ontologie, taxonomie a abstrakce, správa fulltextových informací, dynamického obsahu, anotace, tagování, folsonomie a doplnění obsahu). Prezentační procesy zahrnují procesy týkající se správy poznatků, dále vyhledávání, multimediální prezentaci (prezentace digitalizovaných objektů v multimediální formě, samostatné multimediální prezentace poznatků, fulltextových či dynamických informací souvisejících s objekty nebo jejich integraci do jednoho integrálního multimediálního celku), prezentace dynamického obsahu (propojení výsledků digitalizace s dynamickým obsahem např. lístkovým systémem, informacemi o expozicích, výstavách, vernisážích, možnosti koupě tiskovin, propojení s komerčními službami apod.) a placení obsahu (propojení s platebními portály, efektivní práce s nákupním košíkem apod.). Zpracování obsahu představuje automatizované a manuální procesy při zpracování konvertovaných objektů do různých cílových formátů určených pro různé účely prezentace a prezentační techniky a procesy při uložení do archivu, jakoukoliv následnou transformaci primárních konvertovaných objektů (digitální restaurování, formátovou konverzi, přípravu komplexních prezentací, předarchivační přípravu apod.). 49

50 1.5 Interoperabilita a standardy Pojem interoperabilita, tzn. propojení, integrace, schopnost spolupracovat, popř. vzájemná operační součinnost, je v EU již delší dobu považován za základní pilíř oblasti IKT, a proto existuje celá řada dokumentů, které se věnují standardům a jejich popisu. Následující kapitola přibližuje jejich základní definice Definice standardu Bývá častým jevem, že se termín standard často zaměňuje s termínem technická specifikace. Tyto pojmy je však třeba od sebe rozlišovat. Jejich definici lze nalézt ve směrnici evropského parlamentu a rady 2004/18/ES 34. Rozdíl je vysvětlován 35 tak, že standardem je myšlena technická specifikace, která byla oficiálně schválena a potvrzena zodpovědnou organizací, ať už na národní nebo mezinárodní úrovni. Jedná se o organizace jako např. CEN, ISO, CENELEC a ETSI. Technické specifikace, které byly vytvořeny konsorciem jako W3C nebo IETF, jsou považované za standardy, avšak evropská legislativa je za standardy jako takové nepovažuje, neboť nebyly schváleny příslušnou zodpovědnou organizací. V podobném stavu se nachází i velmi známé technické specifikace TCP/IP a HTML v aktuálních verzích. Z důvodu potřeby srovnání standardů a technických specifikací v předkládané Podkladové studii a z důvodu, že standard na národní úrovni nemusí být standardem na úrovni mezinárodní, bude pojem standard v některých případech používán i pro technické specifikace Základní úrovně interoperability Dle dokumentu vydaného EIF European Interoperability Framework for Pan-European egovernment Services 36 (Evropský rámec interoperability pro panevropské e-služby veřejné správy) se interoperabilita rozděluje do tří vrstev: Organizační vrstva (nejvyšší úroveň); Sémantická vrstva (střední úroveň); Technická vrstva (základní úroveň). Organizační interoperabilita Tato oblast interoperability se zabývá vytvořením organizačních a legislativních podmínek, vycházejících z technických a realizačních potřeb sémantické a technické interoperability. Zabývá se definováním cílů, modelováním procesů a spoluprací veřejné správy a organizací, mezi kterými probíhá výměna informací. Řešení požadavků uživatelů pomáhá tím, že jsou služby dosažitelné, přístupné a orientované na uživatelskou komunitu. Cílem je dosáhnout stavu plného zavedení a funkčnosti interoperability mezi všemi relevantními informačními systémy. Zároveň je však třeba zajistit vytvoření podmínek pro udržitelnost tohoto stavu i v budoucnosti a kontrolovat její dodržování ve smyslu platné, ale i připravované legislativy. 34 Směrnice evropského parlamentu a rady 2004/18/ES, Dostupné na 35 EUROPEAN Commission. European Interoperability Framework for Pan-European egovernment Services. V. 2 Draft EU Dostupné na 36 EUROPEAN Commission. European Interoperability Framework for Pan-European egovernment Services. V. 2 Draft EU Dostupné na 50

51 Sémantická interoperabilita Sémantická interoperabilita zabezpečuje zachování přesného významu vyměňovaných a získávaných informací tak, aby informace byla chápana jakoukoliv libovolnou aplikací stejně. Také umožňuje systémům kombinovat přijaté informace s jinými informačními zdroji tak, aby dávaly stejný význam všem komunikujícím stranám a umožnily s nimi účelně a smysluplně pracovat. Dovoluje sémanticky kombinovat datové prvky z různých slovníků, tezaurů, taxonů a jiných nástrojů, umožňuje tak vyhledávat informace napříč distribuovanými databázemi, zejména v prostředí internetu. Komplexní problémy v IKT se v současnosti zaměřují hlavně na sémantiku a syntax. Koordinovaným způsobem jsou plánované aktivity vývoje společné sémantiky na základě používání standardů popisu obsahu zdrojů např. Dublin Core, XML za předpokládané spolupráce s existujícími standardizačními organizacemi. Technická interoperabilita Technická interoperabilita se zabývá technickými aspekty propojení IS a služeb. Zahrnuje klíčové oblasti, kterými jsou: otevřené rozhraní, integrace údajů, prezentace údajů a jejich výměna, dostupnost služby a její bezpečnost. Příkladem technické interoperability je internet, kdy počítače a informační zdroje v celém světě jsou propojeny a prezentují údaje v univerzálně čitelném formátu. Tohoto je dosaženo používáním a respektováním protokolů jakými jsou TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol), HTTP (Hypertext Transfer Protocol) a S/MIME (Secure/ Multipurpose Internet Mail Extension). 51

52 2 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část Podkladové studie navazuje na Úvodní část, která představila základní legislativní a terminologická východiska včetně základního přehledu procesů a informační bezpečnosti pro oblast digitalizace kulturního dědictví v ČR. Předmětem druhé části dokumentu je analýza vývoje evropské informační společnosti, zejména pak Evropské digitální knihovny a online platformy Europeany, a popis stávající situace v českých PFI, zejména v organizacích zřizovaných MK ČR. Analýzu stavu implementace evropských strategií a iniciativ tvoří základní charakteristika politických dokumentů a projektů digitalizace kulturního dědictví, při zachování zejména chronologie jejich vývoje a definování jejich výstupů a dopadů. Samostatnou část představuje analýza národních strategií digitalizace kulturního obsahu všech členských zemí EU a některých dalších evropských zemí, která poukazuje na vývoj v dané oblasti na mezinárodní/evropské úrovni. Institucionální analýza, která je nosným celkem Analytické části, komplexně hodnotí stávající situaci v oblasti digitalizace kulturního dědictví, zejména příspěvkových organizací MK ČR a MV ČR, doplněnou o analýzu veřejnoprávních institucí ČT a ČRo. Rozbor personální, ekonomické a technické připravenosti těchto institucí vychází zejména z výsledků dotazníkového průzkumu vykonaného pro potřeby této Podkladové studie, který byl doplněn o data a další informace dostupné na internetových stránkách předmětných institucí a jejich dokumentů (zejména výročních zpráv). Předpokladem pro zpracování institucionální analýzy byla stávající organizační struktura MK ČR a jeho příspěvkových organizací, tj. vyhodnocení aktuálního stavu a potenciálu organizací dle jejich příslušnosti k jednotlivým věcným odborům ministerstva (dle typu institucí). Tento přístup umožnil zhodnocení průhledné a logické struktury nově vznikajících sektorových agregátorů v návaznosti na budování národního portálu Czechiany. 52

53 2.1. Analýza stavu implementace evropských strategií a iniciativ Analýza vývoje budování informační společnosti na evropské úrovni je založena na zhodnocení všech dostupných aktuálních politických dokumentů EK a trendů vývoje IKT na pozadí chronologického vývoje iniciativ, strategií a evropských projektů, které vedly k představení Evropské digitální knihovny a online přístupné platformy Europeany. Kapitola dále uvádí přehled národních přístupů k implementaci priorit a cílů EK v oblasti digitalizace kulturního obsahu a zdrojů financování dílčích i komplexních projektů na evropské úrovni Digital Europe současný stav vývoje evropské informační společnosti Informační věk posledního desetiletí přinesl rozmach technologií a nejrůznějších médií - od kabelové televize, přes internet až po mobilní telefony. IKT (zejména internet a mobilní telefony) tak zaujímají významnou roli v našich vztazích, které ve společnosti vytváříme a udržujeme, představují obrovský potenciál pro formování prostředí našeho života a práce, ovlivňují naše vzdělání, aktivity volného času a veřejné politiky. 37 Za posledních deset let masového osvojení internetu se jeho působení podepsalo na přístupu veřejnosti k informacím, vznikly úplně nové sociální sítě a jako účinné médium komunikace a spolupráce dalo vzniknout novým produktům a službám kreativního a informačního průmyslu (například tvorbě nových služeb digitální turistiky nebo nových vzdělávacích materiálů apod.). V tomto procesu vzrůstající digitalizace jednoho z mechanizmů pokračující globalizace zaujímají kulturní dědictví a s ním související kulturní průmysl významnou roli, reflektujíc tak technologické a sociální změny ve společnosti. Digitalizace kulturního dědictví a zpřístupnění jeho informačního potenciálu veřejnosti při využití technologických nástrojů a inovativních myšlenek způsobuje proto v tomto novém století změnu vnímání a využívání kulturního dědictví pro potřeby společnosti: tradiční centralistický přístup k jeho záchraně, ochraně a prezentaci se rozšířil (nebo zcela nahradil) o narůstající všestranné přístupy IKT, jejichž základ tvoří digitální knihovny a technologie digitální ochrany. V rámci tohoto nového přístupu se zdroje kulturního dědictví stávají více přístupnými a pro společnost se otevírají nové možnosti jeho prožití a využití včetně jeho záchrany pro budoucí generace. V současné době se proto začíná nahlížet na kulturu jako na důležité odvětví národního a evropského hospodářství při využití existujících a nových IKT. V zájmu vybudování konkurenceschopné otevřené informační společnosti je všeobecným zájmem členských států EU vybudovat nové nástroje důvěry a verifikace společně s pokročilými, interoperabilními technologiemi a službami 38. Komisařka pro informační společnost a média EK Viviane Reding zdůrazňuje zejména podstatné přispění IKT k růstu a tvorbě pracovních míst v členských zemích EU a evidentní přínos IKT pro sociální a kulturní vývoj společnosti 39. IKT představují sektor, který významně penetruje do celé ekonomiky a již dnes generuje podstatné příjmy prostřednictvím internetu a mobilních telefonů, zejména díky poskytovanému přístupu k informacím, zpravodajství, hudbě, knihám, filmům, hrám a jinému digitálnímu obsahu. Tento potenciální 37 The Connection Age, white paper (2001), Groove Networks. Dostupné na 38 K tomu pozři zprávu Evropské komise o zahájení reflexe o jednotném digitálním trhu pro kreativní internetové zásahy ze dne 22. října 2009: IP/09/ Reding, Viviane.Digital Europe Europe s Fast Track to Economic Recovery, Brussels SPEECH/09/

54 vývoj má dle jejího názoru zásadní význam v současné hospodářské a finanční krizi pro dosažení dlouhodobých hospodářských cílů v Evropě. Tohoto statusu bylo dosaženo zejména cílevědomou tvorbou národních a nadnárodních politik evropských zemí v rámci Lisabonského procesu 40 v souladu se strategickými cíli i2010, které začleňují obecné i specifické (např. širokopásmové připojení, einclusion, ehealth, elearning, ebusiness) strategie IKT a navýšení výdajů na výzkum, vývoj a IKT průmysl ze strany vlád, univerzit a podniků. Členské státy EU tak v rámci těchto strategických dokumentů tvoří informační společnost přístupnou bez rozdílu všem, a to na základě znalostí a inovací a rozšíření IKT ve veřejných službách, malých a středních podnicích a domácnostech. Tento vývoj vytyčila Evropská rada v březnu 2000 v Lisabonu v rámci zmiňované Lisabonské strategie. Jednotlivé strategické cíle byly v následujícím období aktualizovány formou iniciativ a strategických rámců EK, z nichž nejdůležitější iniciativa i2010, propagovala otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a deklarovala, že se EU do roku 2010 stane nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě. Lisabonský proces tak poprvé na politické a implementační rovině inicioval koordinaci jednotného přístupu k evropským zdrojům kultury a vědeckým poznatkům, které představují jedinečné veřejné aktivum formující kulturní a historickou paměť našich národních společenství. Dle Komuniké EK ze dne 4. srpna , které vyhodnocuje hlavní úspěchy strategie i , zůstává Evropa v oblasti pokročilých IKT aktérem celosvětového významu. Jejím významným politickým cílem je i nadále udržení této vedoucí pozice a její přeměna v konkurenční výhodu v souladu se strategii i2010 pro podporu vedoucí pozice Evropy v oblasti IKT a využití potenciálu informační společnosti pro růst a vytváření pracovních míst v Evropě. V rámci této strategie EK se napříč členskými státy EU implementují konkrétní politická opatření zajišťující kromě posílení jednotného trhu ve prospěch podniků a uživatelů, výzkumu a inovací v oblasti IKT zejména prvotřídní online veřejné služby a tvorbu Evropské digitální knihovny. Priorita EU je zaměřená na poskytování digitálních informačních služeb v oblasti kultury při využití IKT v oblasti digitalizace kulturního a vědeckého dědictví, objevování zdrojů, jejich zpřístupňování, využití, v interoperabilitě, autenticitě, kvalitě a důvěře ze strany všech uživatelů globální informační společnosti. K hlavním úspěchům naplňování strategických cílů EU v oblasti implementace IKT v rámci udržitelného růstu ekonomiky (i2010) a kontinuálního progresu a prosperity členských zemí EU (Plánu evropské hospodářské obnovy 43 ) patří zejména 44 : Zvýšení počtu pravidelných uživatelů internetu v členských zemích EU ze 43 % v roce 2005 na 56 % v roce 2008; Obsazení prvního místa na světě v oblasti širokopásmového internetu; 40 Lisabonská strategie přijatá v roce 2000 na zasedání Evropské rady v Lisabonu s hlavním posláním vybudovat v členských zemích EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější vědomostní hospodářství na světě, schopné trvale udržitelného rozvoje, s větším počtem pracovních míst a lepší sociální soudržností, revidovaná v roce Dostupné na 41 Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti, Hlavní úspěchy strategie i2010 v období , KOM (2009) 390 v konečném znění, s I2010 evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost KOM (2005) Plán evropské hospodářské obnovy KOM (2008) 800; porovnej: Investujme dnes do Evropy zítřka KOM (2009) Přehled všech činností provedených v rámci strategie i2010 v období je uveden v pracovním dokumentu Komise SEK (2009)

55 Rozšíření mobilních telefonů na trhu o více než 100 %; Začleňovaní IKT do hlavních proudů politiky, výzkumu a veřejných služeb členských zemí EU; Vytvoření a spuštění evropské multimediální online knihovny, muzea a archivu v jednom s více než třemi miliony knih, map, zvukových záznamů, fotografií, archivních dokumentů, maleb a filmů od evropských kulturních institucí prostřednictvím webového portálu dostupného ve všech jazycích EU - Europeana v roce ; Nástup nové generace tzv. digital natives (mladí pravidelní uživatelé internetu, sociálních sítí apod. ve věku mezi 16 a 24 lety), která je připravena na používání dalších inovací, zejména web Vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií pramení z jejího stálého úsilí o vytvoření rozhodujícího objemu výzkumu a vývoje ve vznikajících oblastech IKT, které mají velký potenciál kapitalizovat své kulturní zdroje, jako je živé a úspěšné odvětví filmu a médií a evropská digitální knihovna 47. Tento celkový směr politiky zůstává v Evropě i do budoucna. Dle dokumentu s názvem A Green Knowledge Society 48 a Sdělení EK ze dne Komise zpracovává novou digitální agendu Digital Europe 50 s novými klíčovými oblastmi pro budoucí evropské politiky IKT a médií. Patří mezi ně i prioritní oblasti, které mají přímou souvislost s rozvojem IKT v oblasti kulturního dědictví 51 : Zvýšení evropského výkonu ve výzkumu a inovaci v oblasti IKT; Vytvoření 100% propojené ekonomiky prostřednictvím vysokorychlostního a otevřeného internetu pro všechny; Konsolidace jednotného trhu online; Podpora tvořivosti uživatelů (využití nového digitálního prostředí Web 2.0 a následujících formou nových participativních platforem a služeb); Zpřístupnění moderních a efektivních veřejných služeb pro všechny; Využití IKT ke zlepšení kvality života občanů EU zpřístupněním pokladů evropského kulturního dědictví online. 45 Europeana Reding, Viviane. Digital Europe Europe s Fast Track to Economic Recovery, Brussels SPEECH/09/ KOM (2009) 390, s A Green Knowledge Society, An ICT policy agenda to 2015 for Europe s future knowledge society, SCF Associates Ltd.September KOM (2009) Reding, Viviane.Digital Europe Europe s Fast Track to Economic Recovery, Brussels SPEECH/09/ KOM (2009)

56 2.1.2 Vývoj iniciativ a strategií Evropského společenství v oblasti kulturní politiky časový přehled Tabulka 8 Přehled iniciativ EU v oblasti kulturní politiky 2000 Lisabonská strategie zahrnuje výzkum, vzdělávání, odbornou přípravu, přístup k internetu a elektronické obchodování Lundské zásady 53 vypracované 15 zeměmi EU s cílem vytvořit v rámci členských států EU koordinační mechanizmus pro programy digitalizace kulturního a vědeckého dědictví (vznik tzv. National Representative Group NRG) a stimulace tvorby evropského obsahu kulturního dědictví v globálních sítích při využití maximálního využití příležitostí, které se otevírají díky informačním technologiím. Akční plán eeurope: Informační společnost pro všechny 54, který definoval prostředí pro koordinovaný evropský přístup k politice v otázkách informační společnosti. Byl zaměřen na podporu rozvoje bezpečných služeb, aplikací a obsahové náplně založených na široce dostupné širokopásmové infrastruktuře. Obnovená lisabonská strategie 55 podpořila evropské investice do mladých lidí, výchovy, výzkumu a inovací. Představuje jasně definované priority, podstatné pro dosažení úspěšné a dynamické ekonomiky EU. Klíčem k jejímu úspěchu je zajištění souladu a společného rozvoje programů Společenství s reformními programy členských států na bázi dlouhodobé komunikační strategie orientované na informovanost a zainteresovanost občanů EU do samotných reformních procesů. Do těchto plánů však nebyly zahrnuty paměťové instituce či organizace zaměřené na ochranu kulturního dědictví Strategický rámec Iniciativa i , který propaguje otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a deklaruje, že EU se má do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě. Označuje digitální konvergenci za hlavní hnací sílu změn a jednotného trhu, požaduje soudržný rámec pro služby informační společnosti a médií s cílem podporovat investice a hospodářskou soutěž, ale přitom chránit cíle veřejného zájmu a zajistit ochranu zájmů spotřebitelů. EK navrhuje tři priority v oblasti informační společnosti a médií: Dokončení jednotného evropského informačního prostoru propagujícího otevřený a konkurenceschopný vnitřní trh pro informační společnost a média; Posílení inovací a investic do výzkumu informačních a komunikačních technologií s cílem podporovat růst, jakož i lepší pracovní místa a zvýšení jejich počtu; Vytvoření široce přístupné evropské informační společnosti, která bude propagovat růst a zaměstnanost způsobem, který je v souladu s udržitelným rozvojem a který klade důraz na zlepšení veřejných služeb a kvality života. EK zde kromě dalších aktivit a dokumentů explicitně navrhuje zpřístupnění evropského kulturního dědictví prostřednictvím Evropské digitální knihovny (od ledna 2008 byl zaveden název Europeana), která se stala vlajkovou lodí této iniciativy. Cílem Evropské komise s ohledem na Europeanu je zajistit, aby byly evropské informační zdroje snadněji využitelné 52Urban, Luděk Lisabonská strategie. Dostupné na 53 Information Society Technologies The Lund Principles, the Lund Action Plan and its current successor. Dostupné na 54 Euractiv.com eeurope - An Information Society for All. Dostupné na 55 Urban, Luděk Lisabonská strategie. Dostupné na 56 Europe s Information Society. i A European Information Society for growth and employment. Dostupné na 56

57 v online prostředí. Staví na bohatém evropském dědictví a na spojování multikulturních a vícejazyčných prostředí s technologickým pokrokem a novými obchodními modely. Komuniké o Evropské digitální knihovně 57, ve kterém komisařka pro Informační společnost a média vyzvala k propojení všech evropských národních knihoven s cílem vytvoření celoevropské digitální knihovny a identifikovala tři základní pilíře v kontextu ekonomickém, legislativním, organizačním a technickém: digitalizace; zpřístupnění zdrojů kulturního dědictví prostřednictvím internetu; ochrana a archivace digitálních zdrojů. Závěry RE na jednání ministrů kultury členských států EU 58, na základě kterých se poměrně úzká charakteristika Evropské digitální knihovny omezená na knihovny a jejich informační zdroje rozšířila na všechny paměťové instituce (média, knihovny, archivy, muzea a galerie, stejně jako na všechny další paměťové instituce, které jsou součástí evropského kulturního průmyslu). Iniciativa i2010 a budování tzv. Evropské digitální knihovny jako nejdůležitější strategie EU v oblasti digitalizace a ochrany kulturního dědictví pojmenovaly hlavní cíle digitalizace jako prostředku pro zpřístupnění, uchovávání a dlouhodobou archivaci informačního potenciálu kulturního a vědeckého dědictví pro jejich další využití ve vzdělávání, cestovním ruchu a obsahovém průmyslu. Doporučením o digitalizaci kulturního materiálu 59 vytvořila EK z digitálních knihoven klíčový aspekt iniciativy i2010, který je založen na strategii digitalizace kolektivního dědictví Evropy, jeho dostupnosti on-line a uchovávání v digitální podobě Studie Ekonomika kultury v Evropě 60 ukazuje, jak kultura podporuje hospodářský a společenský rozvoj a oblast inovací a soudržnosti, jejíž rozvoj je rychlejší než u zbytku ekonomiky. Popisuje vztah kultury a evropské integrace, který je klíčovým nástrojem při integraci různorodých složek evropských společností. Vznik European Digital Library Foundation (EDL) 61, která formalizovala dohodu mezi evropskými archivy, muzei a galeriemi, audiovizuálními archivy a knihovnami o spolupráci při zajišťování společného online přístupu k evropskému kulturnímu dědictví. Evropský parlament přijal Rezoluci i2010: towards a European digital library Revize dosavadních procesů digitalizace kulturního materiálu v Sdělení EK: Evropské kulturní 57 Europa Press releases RAPID Opening soon: a digital library for Europe. Dostupné na 58 Ministerstvo kultury ČR Rada ministrů schválila závěry Rady týkající se kultury jako katalyzátoru tvořivosti a inovací. Dostupné na 59 EURLex Doporučení Komise ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů. Dostupné na 60 Ministerstvo kultury ČR Studie. Dostupné na 61 EDL Foundation European Parliament European Parliament resolution of 27 September 2007 on i2010: towards a European digital library. Dostupné na 57

58 dědictví na dosah jedním kliknutím; Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a uchovávání digitálních záznamů. 63 Spuštění online platformy Europeana s více než dvěma miliony knih, mapy, nahrávek, fotografií, archivních dokumentů, maleb a filmů z národních knihoven a kulturních institucí 27 členských států Sdělení EK: Europeana další postup souvisí s budoucím zaměřením online portálu, o rozšiřování jejího obsahu o veřejné i autorským právem chráněné materiály nejvyšší kvality a o udržitelném modelu financování a řízení. 65 Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec EU se v současné době v oblasti kultury zaměřuje zejména na poskytování služeb prostřednictvím lepšího využití stávajících IKT. Tyto technologie jsou využívány zejména v oblasti digitalizace kulturního a vědeckého dědictví, jeho zpřístupnění, sdílení a dlouhodobé uchovávání. EU vyzývá zejména k vytváření a zavadění nosných společných standardů, které umožní interoperabilitu stávajících i nových systémů, jakož i jejich bezpečnost, kvalitu a autenticitu Vývoj Evropské digitální knihovny (strategické mezinárodní projekty digitalizace kulturního dědictví) Pro naplňování jednotlivých strategií a iniciativ Evropského společenství v oblasti budování informační společnosti byl EK podpořen soubor projektů zaměřených na digitalizaci kulturního obsahu v paměťových institucích a jeho zpřístupňování prostřednictvím evropské online platformy. Vznik a návaznost jednotlivých strategických projektů digitalizace kulturního dědictví charakterizuje vývoj tzv. Evropské digitální knihovny od tzv. společného mnohojazyčného přístupového bodu, který umožnil online vyhledávání distribuovaného digitálního evropského kulturního obsahu, až k dnešní verzi Europeany. Prvním strategickým mezinárodním projektem, který byl zahájen s finanční podporou EK, byl projekt Evropské knihovny: Brány k vědomostem Evropy (TEL). V jeho rámci vznikl Portál Evropské knihovny, který umožnil jednodušší vyhledávání s odkazem na portál konkrétní knihovny na národní úrovni. Tento portál ( byl spuštěn 17. března V současnosti je možné prostřednictvím tohoto portálu vyhledávat sbírky 23 národních knihoven a sbírky dalších 21 národních knihoven je možné prohledávat prostřednictvím portálových hyperlinků. Pokračováním výše zmíněného projektu byl projekt TEL-ME-MOR (The European Library: Modular Extensions for Mediating Online Resources, ), v rámci kterého se do Evropské digitální knihovny zapojily národní knihovny 10 členských států EU. 63 EURLex Dostupné na ro,sk,sl,sv,&val=476976:cs&page=&hwords=null 64 Europeana Sdělení EK: Europeana další postup souvisí s budoucím zaměřením online portálu, o rozšiřování jejího obsahu o veřejné i autorským právem chráněné materiály nejvyšší kvality a o udržitelném modelu financování a řízení. Dostupné na: prosinec

59 Evropská knihovna se dále rozvíjela prostřednictvím projektu EDL (European Digital Library), který od září 2006 připojil digitální sbírky dalších 9 národních knihoven EU a států EFTA. Tento projekt se zasloužil o vytvoření podmínek pro dlouhodobý rozvoj digitalizačního úsilí národních knihoven. Cílem Evropské knihovny od tohoto momentu bylo vytvoření centrální brány ke všem elektronickým zdrojům 47 evropských národních knihoven. Projekt EDL byl po formalizaci vztahů s dalšími evropskými PI rozšířen o projekty EDLnet a ENRICH, které přinesly konkrétní řešení hlavních problémů spojených s digitálním uchováváním a zpřístupňováním digitálního obsahu rozšířeného o kulturní dědictví muzeí, galerií, archivů, památkových ústavů a úřadů, církevních a soukromých sběratelů a držitelů audiovizuálních obsahů. Projekt EDLnet (září 2007) měl za cíl vytvořit pilotní verzi portálu mezirezortní Evropské digitální knihovny jako důkaz funkčnosti a nosnosti celoevropského systému tzv. Europeany 66. Projekt ENRICH (prosinec 2007) umožnil propojení evropských sbírek rukopisů a starých tisků, harvestování metadat a jejich zobrazování přes zmiňovaný portál Europeany. Projekt tak představuje první praktickou implementaci tohoto celoevropského kulturního systému. Představením Evropské digitální knihovny, muzea a archivu Europeany 67 v listopadu 2008 byla završená první fáze iniciativy na vytvoření digitálních knihoven i2010. Vycházela z předchozích činností podporovaných EK, mezinárodní projekty a strategické dokumenty nevynímaje. Europeana se tak na konci roku 2008 stala nejviditelnějším výsledkem této iniciativy: představuje společný přístup k rozměrnému a stále rostoucímu obsahu, který byl digitalizován a zpřístupněn online kulturními orgány členských států EU. Europeana přispívá k šíření kultury členských států a vyzdvihuje společné prvky tím, že evropskému bohatému a rozmanitému kulturnímu dědictví zajišťuje velkou viditelnost na internetu. Nabízí virtuální stálé expozice děl, která jsou rozmístěna po celém kontinentu, a tím zvyšuje význam jednotlivých digitalizovaných sbírek. Ve své pilotní fázi zpřístupnila více než dva miliony knih, map, nahrávek, fotografií, archivních dokumentů, maleb a filmů z národních knihoven a kulturních institucí 27 členských států. Koordinaci těchto aktivit zajišťuje EDL Foundation 68, která vznikla 8. listopadu 2007 za podpory EK, a provozuje ji ve spolupráci s Holandskou královskou knihovnou (Koninklijke Bibliotheek). Kancelář se rozšiřuje, aby byla schopna zvládnout údržbu a aktualizaci prototypu, který byl spuštěn v roce 2008, a na rok 2010 připravuje velkou aktualizaci stránek Europeanu Od ledna 2008 se European Digital Library oficiálně nazývá Europeana. 67 Europeana. 68EDL Foundation. 59

60 Obrázek 9 Náhled na portál Europeana Zdroj: prosinec Technologické řešení Europeany se nadále vyvíjí v projektech Europeana v.1 a Europeana Connect. Celá řada dalších projektů pak tuto platformu naplňuje digitálním obsahem, který je zpřístupňován ze stovek kulturních serverů v Evropě. Europeana nabízí nové možnosti objevování evropského dědictví všichni milovníci literatury, umění, vědy, politiky, dějin, architektury, hudby či filmu budou mít bezplatný a rychlý přístup k největším evropským sbírkám a dílům v rámci jedné virtuální knihovny prostřednictvím webového portálu dostupného ve všech oficiálních jazycích EU. V období let vyčlení EU na tento projekt cca 2 miliony EUR ročně. Kromě toho EK dále plánuje zapojit do úsilí o rozšíření evropské digitální knihovny i soukromý sektor 69. Skutečnou implementací prototypu Europeany budou až výsledky projektů Athena, Archives Portal Europe (APEnet), Biodiversity Heritage Library (BHL), EU Screen, EuropeanaLocal, Europeana Travel, Judeica, Musical Instruments Museum Online (MIMO), European Film Gateway (EFG), Europeana v.1, Europeana connect, PrestoPrime a další, které bude EK financovat v nejbližších letech. V jejich rámci proběhne do poloviny roku 2010 uvedení celého systému do praxe, kdy bude zpřístupněno 10 mil. KO z celé Evropy. Europeana, Evropský kulturní prostor, zpřístupní a propojí digitální knihovny, mapy, nahrávky, fotografie, archivní dokumenty, malby a filmy z evropských sbírek. Jako taková představuje naplnění strategií a vizí EK. 69Europe Press releases RAPID Evropská digitální knihovna Europeana je nyní přístupná on-line IP/08/1747. Dostupné na anguage=en 60

61 2.1.4 Hlavní strategie EU, které se vztahují k digitalizaci kulturního obsahu Pro úspěšné strategické plánování v oblasti digitalizace, zpřístupnění, sdílení a dlouhodobého uchování kulturního dědictví v ČR je nevyhnutné zajistit soulad s následujícími iniciativami a strategiemi EU: Lisabonská strategie; Evropská strategie zaměstnanosti; Iniciativa i2010 Evropská informační společnost ; Kulturní program Evropské unie ( ) 71 ; Oznámení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému a sociálnímu výboru a výboru regionů o evropské strategii pro kulturu v globalizovaném světě (SEK (2007) 570) 72 ; Usnesení rady o evropském programu pro kulturu (2007/C 287/01) 73 ; Závěry rady a zástupců členských států, kteří se sešli na zasedání rady, o pracovním plánu pro kulturu na roky (2008/C 143/06) 74 ; Rozhodnutí EK č. 2007/320/ES z 24. srpna a Závěry Rady EU č. 2006/C 297/01 z 13. listopadu 2006 o digitalizaci, online zpřístupnění a digitálním uchovávání kulturního dědictví 76 ; Rozhodnutí IDABC; Rezoluce Evropského parlamentu o Evropské digitální knihovně; Doporučení Rady EÚ ze dne 14. listopadu o přednostních opatřeních k posílení archivní spolupráce v Evropě (vedle tohoto dokumentu existují i mezinárodní dokumenty, které jsou zavazující pro signatářské státy při ochraně archiválií a archivních dokumentů 78, a to nejméně v oblasti lokality fyzických úložišť archivních materiálů). 70 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů i2010 evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost Dostupné na 71 Culture programme: a serious cultural investment Dostupné na 72 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě Dostupné na 73Usnesení rady o evropském programu pro kulturu Dostupné na 74 Závěry rady a zástupců členských států, kteří se sešli na zasedání rady, o pracovním plánu pro kulturu na roky Dostupné na 75 Rozhodnutí Komise, kterým se ustavuje skupina odborníků členských států pro digitalizaci a uchovávání digitálních záznamů Dostupné na 76 Závěry rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů Dostupné na 77 Doporučení Rady o přednostních opatřeních k posílení archivní spolupráce v Evropě Dostupné na 78Sbírka zákonů Republiky Československé. Vyhláška č. 94/1958 ministra zahraničních věcí o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a protokolu k ní Dostupné na 61

62 Vedle těchto strategií je nezbytné sledovat i vývoj evropské legislativy a strategií Europeany v oblasti ochrany autorských práv a Digital rights management (DRM). Zejména oblast ochrany práv k digitálnímu obsahu je doposud na evropské úrovni nedostatečně koordinována. V současné době se z této tematiky stává palčivá záležitost zejména ve vztahu ke kulturnímu obsahu zpřístupňovanému prostřednictvím portálu Europeana Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Iniciativa i2010 byla začleněna do národních strategií ve všech členských státech EU 79. Národní strategické dokumenty se dotýkají různých oblastí spojených s budování informační společnosti: politických, technických, technologických, finančních a personálních. Většina členských států se aktivně podílela na mezinárodních projektech Minerva a MinervaPlus, Michael a MichaelPlus, v rámci kterých byly každoročně připravovány národní zprávy o vývoji předmětné oblasti. Tato spolupráce rezortních ministerstev a významných národních institucí podmínila tvorbu národních strategických dokumentů pro specifickou oblast digitalizace kulturního obsahu, a to v přímém spojení s budováním národních aktivit egovernmentu, elektronických služeb a národních programů budování informační společnosti. Některé země vypracovaly dokonce národní strategie digitalizace kulturního obsahu, které naplňují národní a evropské iniciativy a strategické cíle budování evropské informační společnosti a jednotného online portálu Europeany a navážou tak na mezinárodní evropské projekty Minerva, Minerva Plus, Michael, Michael Plus, DigiCult, BRICKS, PRESTOSPACE, DELOS, EPOCH apod 80. Obecně lze říci, že všechny členské státy EU mají zájem na aktivní tvorbě Europeany a na národních úrovních budují národní portály kulturního dědictví a národní digitální knihovny, které jsou kompatibilní s evropským IS. Ve svých programech finanční podpory vytvářejí možnosti pro podporu digitalizace kulturního dědictví, dalším finančním zdrojem jsou Strukturální fondy a komunitární programy EK. Většina členských států využívá výsledky evropského projektu Numeric pro získávání porovnatelných statistických dat digitalizace kulturního dědictví. Koordinační úlohu digitalizace kulturního dědictví plní ve všech zemích ministerstva kultury, a to několika formami: a) Tvorbou národních strategických dokumentů digitalizace kulturního dědictví; b) Koordinací dílčích projektů jednotlivých PFI a jejich propojením do společných národních portálů; c) Jmenováním specializovaných digitalizačních pracovišť, které mají ve své kompetenci koordinaci aktivit, tvorbu metodik a v některých případech i samotnou realizaci konverze analogového materiálu. 79 KOM (2009) 390, s Analýza zpracována dle zdrojů: ; SEC (2008)

63 Tabulka 9 Přehled přístupů k národním strategiím digitalizace kulturního dědictví v členských zemích EU Členský stát EU Název strategie a stručná charakteristika Další informace Belgie Plan de préservation et d exploitation des patrimoines PEP s (2007) Plán tvorby národního portálu francouzské komunity se zaměřením na katalogy paměťových institucí, iniciativ a projektů digitalizace. Jeho první fáze ( ) stanovila zejména pravidla rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé projekty digitalizace, přičemž jednotlivé typy digitalizovaných objektů byly stanoveny na základě studie a domluvy federálních paměťových institucí. Prioritou tohoto období byla digitalizace národních novin, které jsou největším příspěvkem Belgie k EDL. Projekt je v kompetenci Ministerstva kultury, mládeže, sportu a médií. V druhé fázi se Digitalizační plán soustředí zejména na podporu spolupráce s privátním sektorem, výstavbu infrastruktury a dlouhodobého uchování. Belgie využívá třídění objektů dle systému NUMERIC. Další komunity (flámská a německá) zpracovávají své jazykové a regionální portály Cultural Heritage Portal si cílem zpřístupnění obsahu a systematické archivace digitálních dat. Na federální úrovni je budován portál Digipat, který kromě kulturního dědictví přináší informace o realizace Digitalizačního plánu federálních vědeckých a kulturních institucí a evropských iniciativ. Flámská administrativa se soustřeďuje na definování standardů digitalizace. Digitalizace památek je v kompetenci Divize památek a chráněných území flámské administrativy, která zpravuje seznam chráněných památek. Belgické rozhraní pro Europeanu (EDL-Net_Belgium, financováno v rámci programu econtentplus) bylo vytvořeno v lednu 2008 a tvoří ho instituce: Královská knihovna, Flemish Consultation Platform EDL-Net (archivy, muzea, knihovny), Komise univerzitních knihoven francouzské komunity. Bulharsko Národní strategický a metodologický rámec digitalizace, online zpřístupnění a dlouhodobého uchování se připravuje v rámci koordinačního Digitalizačního centra v kompetenci Ministerstva kultury v rámci Institutu matematiky a informatiky Bulharské akademie věd. Bulharsko nemá v současné době strategii ani technické směrnice a jednotnou koordinaci digitalizačních aktivit. V roce 2006 předložilo Bulharsko EK analýzu implementace informační společnosti, která následně sloužila jako strategický plán vývoje IKT (později zapracován do National Strategic Reference Framework NSRF) s definováním priorit pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU. V roce 2002 byl přijat The Digital Document and Signature Act. Jednotlivé paměťové instituce mají vypracované své plány digitalizace a výsledky projektů digitalizace svědčí o různorodosti jejich progresů. Reprezentativní jsou zejména výsledky Digitalizačního centra při Národní knihovně sv. Cyrila a Metoděje ( ) a další knihovny, které jsou partnery národních a mezinárodních projektů digitalizace kulturního dědictví. Tendencí bulharských paměťových institucí je zakládání tzv. Digitalizačních center v národních paměťových institucích pro jednotlivé typy digitalizovaných objektů.

64 Dánsko Estonsko Finsko Národní strategie digitalizace kulturního dědictví není zpracována. V kompetenci Ministerstva kultury pracuje Komise paměťových institucí (2006) pod vedením Královské knihovny, která zpracovává zprávy o jednotlivých aspektech národní strategie pro digitalizaci. Dosavadní činnost Komise se zaměřila zejména na kvantifikaci finančních prostředků pro projekty digitalizace kulturního dědictví, dále pak identifikaci vhodných objektů pro EDL a vhodností propojení národních portálů a projektů s EDL a dlouhodobou archivaci digitalizovaných dat (Netarchive). Digital cultural heritage (National Digitisation and Digital Preservation strategy) (2007) Tato strategie Ministerstva kultury je každoročně aktualizována tzv. akčním plánem pilotních projektů digitalizace. Při Ministerstvu kultury vznikl Úřad pro digitální ochranu kulturního dědictví, kterého členy jsou zástupci největších a nejdůležitějších státních a paměťových institucí. Jeho ambicí je koordinace digitalizačních projektů jednotlivých institucí a koordinace jejich digitalizačních plánů. V rámci implementace národní politiky informační společnosti byl zpracován národní program a akční plán digitalizace, digitálního zpřístupnění a dlouhodobého uchování digitálního kulturního dědictví a dlouhodobého uchování vědeckých informací Součástí strategie bude i metodika digitalizace a její kritéria a podmínky interoperability (technické a organizační podmínky) s Europeanou (v současnosti řešeno v rámci projektu EDLnet). Na centrální úrovni Agentura pro kulturní dědictví administruje grantové programy tzv. Culture-net Denmark, které jsou zaměřeny na diseminaci kulturního dědictví na internetu. Dánská Agentura pro kulturní dědictví zpravuje řadu národních databází movitého a nemovitého kulturního dědictví: FBB (nemovité kulturní dědictví); registr nemovitého kulturního dědictví, archeologie apod.; registr národního muzea; databáze mapování a klasifikace dánského nemovitého kulturního dědictví; databázi muzeí a galerií: Estonsko má síť tzv. kompetenčních center digitalizace, které tvoří: Estonská národní knihovna, Estonská národní rozhlasová společnost a Státní konzervační centrum Kanut. Tyto centra mají svoje digitalizační plány, na základě kterých dochází i k podpoře jejich IKT infrastruktury. V současné době probíhají práce na vytvoření propojení mezi různými dalšími národními registry a databázemi univerzit: Digitalizace kulturního dědictví a tvorba nových digitálních služeb je podporována a řízena zejména Ministerstvem školství, které od začátku roku 2000 podpořilo zejména digitalizaci muzejních sbírkových předmětů a tvorbu IKT infrastruktury. Samostatně zpřístupnily svoje fondy prostřednictvím vlastních informačních systémů archivy a knihovny, Národní výbor starožitností a památek (Registr antikvit, Registr vraků Muzea námořnictví Finska a další) a regionálních databází (nemovité kulturní dědictví národního významu). Většina databází je přístupná zejména pro centrální, regionální a místní orgány. Financování projektů digitalizace probíhá za finanční podpory státního rozpočtu 64

65 Francie se zpracovávají zprávy o digitalizaci jednotlivých sbírek a fondů paměťových institucí a jejich víceletých digitalizačních plánů (Národní knihovna, Národní archivní služba, Národní výbor starožitností a památek, Finská národní galerie a Národní audiovizuální archiv). Využívají se metody vyvinuté projektem NUMERIC. Numérisation du patrimoine culturel: un nouveau développement pour le plan national de numérisation (1996) Digitisation master plan (2008) Digitalizace kulturního dědictví je v kompetenci Ministerstva kultury a Ministerstva komunikace, které podporují zejména projekty národních institucí: Institut National de l Audiovisuel INA, Bibliothéque National de France BnF, Réunion des Musées Nationaux RMN, Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Music IRCAM. Jednotlivé projekty jsou koordinovány na centralizované úrovni, na které vznikají i metodické manuály pro digitalizaci jednotlivých typů kulturních objektů. a Strukturálních fondů EU. Společný portál pro zpřístupnění zdrojů kulturního dědictví je přístupný přes internetovou stránku Patrimoine numerique (Digital heritage která je integrována do portálu sbírek Culture.fr gateway ( Itálie Národní strategie pro digitalizaci kulturního dědictví není zpracována. Digitalizační aktivity se realizují na základě plánů a priorit jednotlivých paměťových institucí. Koordinačním dokumentem pro realizaci částkových digitalizačních projektů jednotlivých paměťových institucí je Observatory for digitisation in cultural heritage OTEBAC ( který vypracovalo Ministerstvo kulturního dědictví a aktivit v roce 2005 na základě mezinárodního projektu MINERVA. Tento dokument stanovuje obecná kritéria pro digitalizaci v paměťových institucích. CulturaItalia ( italský kulturní portál v kompetenci Ministerstva kulturního dědictví a aktivit představuje integrovaný přístupový bod k italskému kulturnímu dědictví, jehož cílem je zpřístupnění různých aspektů italského kulturního dědictví veřejnosti a přispění k budování EDL. Obsahuje katalogy metadat, kulturní průvodce, odkazy na důležité webové stránky kulturních institucí a thesaury a jejich překlady do angličtiny. Portál zahrnuje tzv. nové služby e-commerce, turistické služby a web 2.0 interakce. Všechna data dodržují OAI- PMH harvesting protokol, Dublin Core apod. Svoje samostatné portály mají všechny národní paměťové instituce, předpokládá se jejich propojení v rámci portálu CulturaItalia. 65

66 Irsko Kypr Ministerstvo kulturního dědictví je aktivním partnerem řady evropských mezinárodních projektů a aktivit, v rámci kterých se zpracovávají strategické dokumenty digitalizace aktuální je zejména projekt MICHAEL, který v italských podmínkách představuje základ pro řešení obecných a konkrétních problémů integrace italských digitalizačních projektů do Europeany. Pro zajištění interoperability s Europeanou jsou využívány výstupy projektu NUMERIC. Národní strategie digitalizace není zpracována, realizují se různé digitalizační projekty na všech úrovních. Spoluprací a koordinací kompatibility s Europeanou zabezpečuje irská Národní knihovna, která je partnerem EDL. V rámci ministerského oddělení umění, sportu a turistiky byla vytvořena tzv. řídicí skupina s kompetencí koordinace a monitoringu digitalizačních aktivit paměťových institucí. Strategic Plan for Culture ( ) ( ) Strategie byla vypracována Ministerstvem školství a kultury. Mezi hlavními cíli je vytvoření Národního informačního centra hudby a vytvoření registru ohrožených kulturních památek severního Kypru. V roce 2006 založilo ministerstvo samostatné pracoviště National Cypriot Authority for the digitisation of Cultural Heritage, jehož hlavním úkolem je ve spolupráci s Národní digitální knihovnou koordinace digitalizačních projektů, vypracovávání standardů pro digitalizaci kulturního dědictví a tvorba systému národní databáze Cultural History of Cyprus. Národním portálem kulturního dědictví je CultureNet ( ), který představuje společný přístupový bod ke zdrojům kulturního dědictví (památkám, muzeím, galeriím, médiím, archivům, knihovnám a ostatním kulturním zdrojům). Registr národních kulturních památek a památek je přístupný na stránkách National Monuments Service: V roce 2008 byl zpuštěn národní kulturní portál Main Cultural Portal ve spolupráci s ostatními sektory a státními a soukromými institucemi. 66

67 Litva Lotyšsko Del Leituvos kultüros paveldo skaitmeninimo koncepcijos patvirtinimo - The Concept on the Digitisation of Lithuanian Cultural Heritage (2005) Strategický dokument, který vytvořilo Ministerstvo kultury, představuje realizaci tzv. Systému virtuální knihovny digitálního kulturního dědictví Litvy (Integrated Virtual Library System Tento projekt integroval paměťové instituce při tvorbě metodologie digitalizace kulturního dědictví. Kriterii pro digitalizaci kulturního dědictví v rámci národního projektu jsou: jedinečnost, obsah a hodnota, fyzický stav a věk. Vzhledem k těmto kriteriím vytvářejí jednotlivé paměťové instituce své plány digitalizace kulturního dědictví. Pro podporu digitalizace kulturního dědictví bude v letech využito i finančních prostředků ze Strukturálních fondů (alokována částka ). Development programm of the electronic administration National guidelines of cultural policy Long Term Cultural Policy Guidelines Guidelines for Unified Information System of Cultural Heritage and Memory Institutions (kritéria pro hodnocení a výběr digitalizačních projektů) Action Strategy of the Ministry of Culture for in action area: Preservation, protection, research, popularization and accessibility of Cultural Heritage (2007) Koncepce vývoje informačního systému kulturního dědictví Heritage Koncepce byla zpracována v roce 2007 Státní inspekcí pro ochranu kulturního dědictví Culture Information Systems CIS (vznikla v kompetenci Ministerstva kultury Iniciačním projektem pro integraci národního digitálního kulturního dědictví do evropského rámce byl projekt Národní knihovny Litvy s názvem The Creation of the Integrated Virtual Library Information Systems IVLIS (2005), který integroval všechny paměťové instituce při digitalizace kulturního dědictví, dále vytvořil společné prostředí pro sdílení digitálních informací kulturního dědictví, digitalizaci a distribuci digitálního kulturního dědictví a vytvořil účinnou technickou a organizační infrastrukturu pro digitalizaci kulturního dědictví Litvy. Od roku 2006 se v kompetenci CIS buduje Lotyšská národní digitální knihovna Leutonica jako národní projekt pro digitalizaci kulturního dědictví paměťových institucí (archivů, knihoven, muzeí, galerií, rádia a TV) na čele s Národní knihovnou. Kromě digitalizace je jejím cílem vytvoření podmínek pro webharvesting, konverzi dat do databází a budování datového úložiště (od roku 2009). Leutonica zajistí dlouhodobou ochranu digitálních dat, systematickou komunikaci s EDL, TEL a Europeanou na základě aplikovaných mezinárodních standardů. Systém je tvořen dvěma úrovněmi metadat: první minimální rovina koresponduje s EDL a využívá systému 15 elementů Dublin Coru; druhá rovina poskytuje více metadat vč. metadat popisných, administrativních a strukturálních, jejichž koordinaci zejména v případě komplikovanější digitalizace sbírkových předmětů zajišťuje The Technical Committee of Standardization for Museum, Archives and Libraries. V roce 2006 byli na národní úrovni přijaty standardy pro metadata národní digitální knihovny. Dalším národním projektem v kompetenci CIS je Latvian Cultural Heritage Portal, který je budován jako jednotný přístupový bod ke zdrojům kulturního dědictví uložených v paměťových institucích a ke službám spojených s kulturním dědictvím 67

68 Lucembursko Maďarsko v roce 2003) s cílem vytvoření společného informačního systému pro hmotné kulturní dědictví, podporujícího přístup a rozvoj tzv. digitálního prostředí a služeb země ( K budování informačního systému pro kulturní dědictví přispívají i finanční prostředky ze Strukturálních fondů, které jsou orientovány zejména na tři národní projekty: Státní jednotní informační systém knihoven (tzv. Network of Light), Jednotní státní archivační informační systém ( a Spojený katalog Národních muzejních sbírek ( Informační systém kulturního dědictví bude integrován do společného Informačního systému Lotyšska. Není zpracována národní strategie digitalizace kulturního dědictví. Systematická koordinace digitalizačních projektů kulturního dědictví probíhá na institucionální úrovni. Funkcí národního agregátora zastává Národní knihovna. National Development Plan The Hungarian Information Society Strategy Digital Switchover Strategy (2007) National Audiovisual Archive (NAVA) Ministerstvo školství a kultury je hlavním koordinátorem mezinárodních evropských projektů, v jejichž rámci se realizují základní strategické akce digitalizace kulturního dědictví (aktuálně projekt Michael). V roce 2008 byla Národní knihovnou pro potřeby ministerstva zpracována Studie proveditelnosti pro identifikaci rozsáhlé digitalizace analogového materiálu kulturního dědictví knihoven, muzeí a archivů. Studie poskytla seznam kulturního objektů, dále doporučení pro standardy, metodologii a finanční realizaci (16 mil ) (rezervační systém, kulturní mapa Lotyšska apod.). Většina digitalizačních prací se zajišťuje formou outsourcingu mobilními digitalizačními pracovišti. Práce jsou koordinovány CIS (dle kritérií výběru fyzicky ohrožené dokumenty, dokumenty a sbírky vysoké kulturní kvality a nejžádanější dokumenty), které zajišťuje i vydávání metodických manuálů Manual for Digitization (od roku 2007). Vzhledem k individuálnímu přístupu jednotlivých institucí k digitalizaci kulturního dědictví je většina paměťových institucí zapojena do různých evropských mezinárodních projektů. V roce 2008 byl spuštěn národní kulturní portál Hungarian Digital Image Library ( v kompetenci Národní knihovny, který zpřístupnil již existující digitální data o kulturních objektech paměťových institucí. 68

69 Malta Německo Nizozemí Není zpracována národní strategie digitalizace. Koordinační roli digitalizačních projektů jednotlivých paměťových institucí zastává Heritage Malta. Jako partner mezinárodních evropských projektů (aktuálně zejména Michael) realizuje dílčí výzkumu pro definování standardů a metodologií pro digitalizaci kulturního dědictví. Národní strategie digitalizace kulturního dědictví není zpracována. Koordinační funkci v této oblasti zastává projekt informační platformy Kulturerbe digital ( v kompetenci German Research Foundation (DFG). V souvislosti s budováním národního portálu DDB je pracovními skupinami expertů zpracovávána společná federální strategie pro zajištění organizačních, legislativních a finančních podmínek digitalizace kulturního dědictví. Národní strategie pro digitalizaci kulturního dědictví není zpracována. Hlavní organizací pro koordinaci digitalizace a IKT v oblasti kulturního dědictví je Digital Heritage Netherlands (Digitaal Erfoed Nederland DEN), která spolupracuje s Ministerstvem školství, kultury a vědy ( Tato organizace rovněž eviduje digitalizační projekty kulturního dědictví v celonárodním měřítku. V roce 2008 zpracovala pro Ministerstvo kultury studii s vyhodnocením výsledků jednotlivých projektů v paměťových institucích. Tyto projekty (osobité projekty pro jednotlivé typy paměťových institucí) se realizují na základě institucionálních strategií. Národní digitální knihovna Deutsche Digitale Bibliothek, DDB je národním agregátorem pro komunikaci s Europeanou. DDB spolupracuje s již funkční kulturní platformou libreka ( Německé digitalizační centra se nacházejí v Göttingenu ( a v Mnichově ( ). Jednotlivé paměťové instituce budují svá digitalizační pracoviště dle vlastních potřeb. Dlouhodobá archivace se na federální úrovni řeší prostřednictvím expertní sítě NESTOR ( která disponuje komplexní informační platformou dostupnou na internetu. Standardy a metodiky jsou zpracovávány individuálními institucemi na základě jejich schopnosti reflektovat mezinárodní a evropské požadavky. Většina těchto dokumentů je výsledkem výzkumných projektů institucí nebo mezinárodních evropských projektů (Michael, Numeric apod.) ve spolupráci s Královskou knihovnou. Na centralizované úrovni se v gesci Nizozemská královské knihovny řeší problém dlouhodobé archivace (úložiště) dat, a to zejména v rámci iniciativy National Coalition for Digital Preservation (2007), e-depot. 69

70 Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Národní strategie digitalizace kulturního dědictví není zpracována. Ministerstvo kultury a národního dědictví založilo v roce 2007 Komisi pro digitalizaci, kterou tvoří specialisté v oblasti digitalizace kulturního dědictví pod vedením Národní knihovny. Její úlohou je koordinace digitalizačních aktivit v jednotlivých paměťových institucích. V současné době zpracovává národní strategii digitalizace kulturního dědictví, která bude obsahovat kromě analytické části i návrhy pro kritéria výběru předmětů, technické standardy a další organizační, technické a personální řešení. Národní strategie digitalizace není zpracována. Ministerstvo kultury zpracovává v rámci své koordinační činnosti jednotlivé metodické pokyny a standardy pro digitalizaci kulturního dědictví. Jednotlivé paměťové instituce realizují své projekty digitalizace kulturního dědictví dle svých interních plánů. Ministerstvo kultury koordinuje aktivity digitalizace kulturního dědictví - Management Institute of Architectural and Archeological Heritage IGESPAR, Portuguese Institute of Architectural Heritage IPPAR a Portuguese Institute of Archeology IPA. Národní strategie digitalizace kulturního dědictví není zpracována. Koordinační úlohu zastává Ministerstvo kultury, které koordinuje digitalizační aktivity a projekty jednotlivých institucí, které jsou zapojené do různých mezinárodních evropských projektů. National Programme for the digitisation of the national cultural resources and the creation of the Digital Library of Romania (2008) Strategický dokument o budování národní digitální V roce 2007 byla Supercomputing and Networking Center v Poznani založená Federace digitálních knihoven portál, který umožňuje přístup k digitálnímu obsahu všech polských digitálních knihoven. Buduje se polská národní digitální knihovna Polona v kompetenci Národní knihovny ( ). Příspěvkem do Europeany je projekt MatrizNet ( ), který je projektem zpřístupnění databáze digitálního dědictví národních muzeí a paláců. Národním agregátorem pro Europeanu a administrátorem národního úložiště dat a mediátorem mezi poskytovateli obsahu a IT systémy byl stanoven CIMEC Institut pro kulturní paměť. Všeobecná hospodářská krize způsobila, že se národní program rozdělil do několika 70

71 Řecko Slovensko knihovny v kontextu Europeany v horizontu 7 let připravilo ministerstvo kultury, církví a kulturního dědictví. Součástí dokumentu je i návrh vytvoření jednotného národního portálu Culturalia.ro. V rámci této politiky bylo stanoveno 5 tematických oblastí: písemné dědictví (knihovny), movité dědictví (muzea), nemovité dědictví (archeologie a památky), audio-vizuální dědictví (média) a archivní dědictví (archivy). Pro každou z uvedených oblastí nominovalo ministerstvo expertní skupiny pro koordinaci digitalizačních aktivit a definování vhodné metodiky. V roce 2008 přispěl CIMEC do EDL 11,000 objekty národního kulturního dědictví : Digital Strategy Úlohou ministerstva kultury je koordinace digitalizačních aktivit jednotlivých paměťových institucí v souladu s vývojem Europeany a mezinárodních evropských projektů. Digitalizace kulturního dědictví probíhá v rámci Programu Informační společnost Stratégia rozvoja fondových a pamäťových inštitúcií a obnova ich národnej infrastruktury v rezorte kultúry (2008) Strategický dokument byl zpracován Ministerstvem kultury za účelem určení postupů a organizace digitalizace kulturního dědictví v rámci Operačního programu OPIS Strukturálních fondů. V návaznosti na implementaci OPIS byla zpracovaná Studie proveditelnosti, která kromě analytické části obsahuje část návrhovou s konkrétním technickým, organizačních a personálním řešením masové digitalizace kulturního dědictví. menších podprogramů, které jsou ekonomicky více udržitelné, nicméně proces budování národního rámce se zpomalil. Databáze jsou přístupné na Všechny portály poskytují kromě základních informací i náhled k jednotlivým digitalizovaným objektům. V rámci společné iniciativy ministerstva kultury, Národního audiovizuálního archivu a Národní technické univerzity v Aténách vzniká Kompetenční centrum pro výzkum, digitalizaci a ochranu, jehož úkolem je zajištění technické a organizační stránky implementace plánů digitalizace. Ministerstvo kultury buduje národní Portál kultury, který je jednotným přístupovým bodem k digitálnímu obsahu jednotlivých paměťových institucí. Slovenská národní knihovna je odpovědná za budování národní platformy Slovenské digitální knihovny Slovakiany. V rámci masivní digitalizace kulturního dědictví OPIS budou realizovány národní projekty, které se soustředí na vybudování infrastruktury v rámci 5 digitalizačních pracovišť a dále na konverzi analogových materiálů průřezově ze všech typů paměťových institucí v souladu s 5 oblastmi aktivit digitalizace: Systém konzervace pro účely digitalizace, Systém výroby digitálních objektů (Konverze), Systém archivace digitálních objektů (Digitální archiv), Systém pro zpracování, správu a prezentaci digitálních objektů (Slovakiana) a Systém tvorby a využití obsahu včetně systému uplatnění autorských práv pro digitální objekty (DRM). 71

72 Slovinsko Španělsko Švédsko Strategy of Development of Information Society in the Republic of Slovenia 2010 (2007) National programme for culture (2007) Strategické dokumenty byly vypracovány Ministerstvem kultury, v jehož kompetenci je koordinace digitalizačních aktivit paměťových institucí. Základem těchto dokumentů je zajištění kompatibility s evropským portálem Europeanou a to v návaznosti na evropské digitalizační projekty (zejména Michael, Athena apod.). Dokumenty se se zvláštní pozorností věnují zejména specifickým požadavkům některých paměťových institucí kupříkladu muzeím a galeriím. Spanish National Digitization and Public Access Plan (2007) Tento strategický dokument byl zpracován na základě dotazníkového průzkumu v jednotlivých paměťových institucích a představuje hlavní strategickou linii digitalizace kulturního dědictví. Národní plán prezentuje vznik tzv. Spanish Digitization Observatory, kterého úkolem je koordinace digitalizace kulturního dědictví, metodická pomoc a zejména zajištění všech relevantních standardů v rámci digitalizace kulturního dědictví. Vzhledem k politickému přístupu decentralizace není zpracována ani Národní strategie digitalizace kulturního dědictví. Realizace digitalizace včetně její koordinace je zajišťována regionálním agenturami, přičemž tyto agentury nesou odpovědnost i za metodické vedení, tvorbu a diseminaci standardů a kvalitativních kritérií digitalizace. Na národní úrovni podléhají jejich aktivity Kulturní politice státu, která definuje i finanční podporu a harmonogram realizace prioritních projektů (se snahou eliminovat fragmentaci aktivit v oblasti muzeí a galerií). Jednotlivé paměťové instituce realizují své dílčí projekty digitalizace kulturního dědictví v souladu s tzv. Resolution on National Development Projects of the Republic of Slovenia. Tyto projekty mají charakter pilotních projektů (zejména ve specifických oblastech muzea, galerie, archivy). Hlavním partnerem EDL je Národní knihovna v Ljubljaně. Národní portál e-culture je ve fázi vývoje. Jednotlivé paměťové instituce budují své online přístupné databáze (např. archivní Portal de Archivos Espaňoles SSA ) s cílem jejich integrace do společného přístupového portálu kultury. Národní knihovna koordinuje projekt národní digitální knihovny Biblioteca Digital Hispanica. ( ). V roce 2003 byl úspěšně ukončen projekt Image databases and digitisation a platform for ALM cooperation, jehož výsledkem jsou standardy a metodika pro digitalizaci kulturního dědictví v archivech, muzeích a galeriích ( Hlavním posláním této platformy sedmi paměťových institucí je zajištění jejich koordinace, přístupu a spolupráce. ABM- Centrum rovněž nese odpovědnost za výběr digitalizovaných sbírek, které jsou součástí Europeany. Vláda iniciovala edukační program Access pro podporu sbírek, deskripce a ochrany sbírek, objektů a archivních dokumentů s cílem stimulace digitalizačních aktivit paměťových institucí a vytvoření jednotného přístupu v jejich rámci. Další vládní iniciativou byl projekt Kulturarv-IT (Cultural Heritage IT) z roku 2003, který 72

73 Národní strategie digitalizace kulturního dědictví není zpracována. MLA (Museum, Library and Archives Council) připravuje pravidelně sektorové strategie pro rozvoj muzejnictví, archivnictví a knihovnictví ve formě akčních plánů, které Velká Británie zahrnují i digitalizační projekty a aktivity pro podporu digitalizace kulturního dědictví. The Strategic Content Alliance byla vytvořena zástupci veřejného sektoru s cílem vytvoření jednotného informačního prostoru a koordinaci aktivit tvůrců digitálního obsahu. Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec se jako pilotní projekt zaměřil na centralizovanou digitalizaci kulturního dědictví. Spolupráce severských zemí (Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko a Island) vyústila do společného digitalizačního projektu ( ) s doporučeními pro další vývoj digitalizace kulturního dědictví. V rámci Švédska existuje šest digitalizačních pracovišť určených pro digitalizaci jednotlivých typů kulturních objektů: The National Archives Digitisation Plant Media Converting Centre MKC, The Swedish National Archive of Recorded Sound and Moving Images SLBA, Swedish Television SVT, Swedish Educational Broadcasting Company UR, Royal library, The National Historical Museum. MLA je partnerem evropských mezinárodních projektů, v rámci kterých vypracovává analýzy digitalizačních aktivit paměťových institucí. Přehled přístupů k tvorbě strategií digitalizace kulturního dědictví v některých evropských zemích, které nejsou členy EU je shrnutý v následující tabulce. 73

74 Tabulka 10 Strategie digitalizace v nečlenských zemích EU Název strategie Stát Stručná charakteristika Iceland the e-nation ( ) Information society http:// Science and technology policy Island Národní strategie pro digitalizaci kulturního dědictví není zpracována. Ministerstvo školství, vědy a kultury je hlavní institucí pro koordinaci digitalizačních aktivit a pro tvorbu strategií digitalizace kulturního dědictví. White Paper on Access to Source Of Knowledge and Culture By Means of Digital Ict Tento strategický dokument představuje základní rámec pro digitalizaci kulturního dědictví paměťových institucí na všech úrovních národní, regionální a lokální. Norské ministerstvo kultury (ABM-U) podporuje digitalizaci v prostředí muzeí, Norsko archivů a knihoven. V roce 2006 zpracovalo dokument Kulturarven til alle digitaliseiring ibm-sektoren: Tento dokument se skládá z analytické a doporučující části a slouží jako strategický materiál pro digitalizaci v kulturním sektoru. Chorvatsko The National Programme of Digitisation of Archival, Library and Museum Holdings Dokument Ministerstva kultury byl přijat vládou v říjnu 2006 jako součást dokumentu Strategy for the Development of Broadband Internet Access (e-croatia). Tímto dokumentem získalo kulturní dědictví jednu z významných vedoucích pozic při budování informační společnosti v zemi. Dokument byl vytvořen na základě evropských strategických dokumentů i2010 a i2010: Digital Libraries. Má charakter dokumentu tzv. dlouhodobé politiky záchrany, ochrany a prezentace kulturního dědictví v paměťových institucích, je zaměřen na definování institucionálních, technologických, profesních a organizačních kapacit a infrastruktury pro vývoj využitelného a udržitelného kulturního obsahu (tzv. digital space) a služeb v digitálním prostředí. Dokument definuje evropské a mezinárodní standardy pro všechny procesy Další informace Národní knihovna je partnerem TEL a jejím prostřednictvím je zabezpečována komunikace s islandskou Icelandic National Bibliographic database GEGNIR. Samostatné aktivity vyvíjí Norský památkový úřad (v kompetenci Ministerstva životního prostředí), který je odpovědný zejména za registr památek, který zpracovává. Zprostředkovatelem komunikace s Europeanou a EDL je Národní knihovna. Ministerstvo kultury buduje od roku 2002 tzv. Information system of cultural heritage TEUTA: národní registr památek, historických budov a sites, movitého kulturního dědictví. Systém integruje databáze: Centrální databázi chorvatského kulturního dědictví (historické památky, archeologické památky, movité a nemovité kulturní dědictví), dokumentační databázi (fotografie, plány, mikrofilmy, press clipping collection), databázi chorvatského kulturního dědictví zničeného v době války , dále další databáze míst a měst, seznam lidí a institucí relevantních pro ochranu kulturního dědictví. 74

75 Srbsko digitalizace v souladu s evropskou praxí (tzv. best practices) s cílem integrace v rámci evropských, regionálních a ostatních kulturních (obsahových) sítí včetně vzdělávacích, turistických a dalších relevantních služeb. Dokument je zaměřen na vytvoření rozličných digitalizačních projektů bez preference konkrétního obsahu v souladu se záchranou a ochranu národního kulturního dědictví země: a) Cooperative national project of digitisation of archival, library and museum holdings Croatian cultural heritage ; b) Ellaboration of standards and guidelines for the digitisation of material; c) Establishment of support and monitoring systems for the digitisation projects; d) Establishment of cooperative digital archives; e) Portal Croatian cultural heritage tzv. central networking point Součástí dokumentu je i plán implementace výše uvedených projektů v následujících spolupracujících institucích: Ministerstvo kultury, Národní a univerzitní knihovna, Chorvatský státní archiv a Muzejní dokumentační centrum. Návrh dokumentů National Strategy for Digitization of Cultural Heritage a Action Plan. Tyto dokumenty zpracovává pracovní skupina Ministerstva kultury (2007), která je složena ze zástupců Národního muzea v Bělehradě, Národní knihovny Srbska, Matice Srbské, Jugoslávského filmového archivu, Památkového úřadu Srbska, Archivů Vojvodina, Provinčního památkového úřadu Vojvodina, Filosofické fakulty, Institutu archeologie, Institutu pro matematiku Srbské akademie věd a reprezentantů veřejných orgánů. Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Další informační systém registrovaných památek v procesu konzervace a restaurování je budován Chorvatským památkovým ústavem od roku

76 2.1.6 Zpřístupnění kulturního obsahu prostřednictvím portálu Europeany Europeana Evropská digitální knihovna ( je vyústěním aktivit a zkušeností získaných při tvorbě Evropské knihovny (TEL) a při tvorbě jejího prototypu, který byl předmětem projektu EDLnet. Prototyp Europeany byl uveden do provozu dne v Bruselu. Představuje webový portál (single entry point), který je dostupný ve všech oficiálních jazycích členských států EU. Jeho prostřednictvím evropské PFI 27 členských států EU v současnosti nabízejí přístup k více než 4,6 mil. zdigitalizovaných knih, map, nahrávek, fotografií, archivních dokumentů, maleb a filmů ze svých sbírek. Dnes přispívá k obsahu Europeany více než 1000 kulturních institucí (přímo nebo prostřednictvím shromaždišť) a více než 150 institucí je součástí její partnerské sítě. Základní mezirezortní interoperabilita je zajištěna dodržováním metadatového standardu ESE (v září 2009 verze 3.2), sbírky a kulturní objekty z 29 zemí jsou přístupné ve 26 jazycích. Metadatový standard ESE (Europeana Semantic Elements) je založen na standardu Dublin Core a jeho 37 položkách, ke kterému pro potřeby Europeany přibylo dalších 12 relevantních položek. Touto formou přístupu a spolupráce Europeana poskytuje koncovému uživateli přímý přístup k rozmanitým evropským kulturním sbírkám a přitom zachovává identitu a viditelnost všech spolupracujících institucí. Obrázek 10 Třívrstvý rámec digitální knihovny 81 Zdroj: Europeana nabízí nové možnosti využití digitálního obsahu díky technologii multimediálního internetového portálu Web 2.0 a službám vyhledávání dat založeném na sémantických ontologiích. Toto vyhledávání by mělo být v konečné fázi možné ve všech oficiálních jazycích členských zemí EU. V následujících letech budou stránky postupně doplňovány o nové funkce a služby a budou se zlepšovat služby stávající. Hlavními úkoly je vyhledávání a poskytování rozhraní. Zvláštní pozornost se věnuje vývoji služeb webu 2.0 k vytvoření zájmových společenství a zlepšení vícejazyčných vlastností. Europeana funguje jako laboratoř pro testování nových nápadů a výsledků výzkumu v následujících oblastech systémového rozvoje: Zabezpečit dlouhodobou ochranu digitálních hodnot; Poskytnout agregované informační služby odborné a laické veřejnosti; Umožnit kvalitní lákavou prezentaci informací, které vzbudí zájem veřejnosti; Vytvořit koncept, který je možné konzistentně rozvíjet kvalitativně, funkčně i kapacitně. 81 Candela, L., Castelli, D., Ioannidis, Y. a kol DELOS. Manifest digitálních knihoven. 20 s.

77 V současnosti existuje i organizační struktura pro další rozvoj Europeany: každodenní provoz stránek zajišťuje kancelář Europeany umístěná v Nizozemské královské knihovně, zajišťuje i údržbu a aktualizaci prototypu (z roku 2008) a na rok 2010 připravuje velkou aktualizaci stránek Europeana Technické řešení Europeany Původ jednotlivých digitalizovaných objektů Europeany je různorodý: Europeana nepředstavuje jednotný datový sklad digitalizovaných dat (centrální server), ale je založená na hlavní myšlence uchování těchto digitálních forem kulturního dědictví v rámci jednotlivých předmětných kulturních institucí (vlastníci nebo správci sbírek) či jejich sítí. Jde o komplexní systém, který předpokládá propojení existujících národních a lokálních systémů pro správu dat 83 a umožní tak harvestování metadat z různých evropských PI na bázi protokolu OAI PMH 84. Základní technická architektura Europeany (Initial Technical Architecture) včetně základních modulů a definicí, jakož i implementace základních standardů, např. OAI-ORE, respektuje výsledky aktivit výše uvedených projektů a doporučení EK, EDL Foundation, ministerstev kultury členských zemí EU a evropských PFI. Základními dokumenty technologického řešení Europeany jsou výstupy projektu EDL net: D2.5 Europeana Outline Functional Specification for development of an operational European Digital Library 85 ; D2.2 Initial Semantic and Technical Interoperability Requirements 86 pro oblast sémantických technologií umožňujících cross-language vyhledávání multilingválního obsahu. 82 KOM (2009) 440 v konečném znění, s Návrh architektury Europeany respektuje specifické požadavky a obeznámení jednotlivých paměťových a vědeckých institucí (jejich vlastní systémy pro evidenci objektů kulturního dědictví, dále jejich vlastní informační modely, které se navzájem liší a vyhovují specifikám činnosti institucí) a specifické požadavky na správu zdigitalizovaných objektů kulturního dědictví. 84 The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting Dostupné na ( ) 85 EDLnet. D2. 5 Europeana Outline Functional Specification For development of an operational European Digital Library/ Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini Version EDLnet. D2.2. Initial Semantic and Technical Interoperability Requirements / Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini, Nicola Aloia, Cesare Concordia; Contributors: EDLnet WP2 Working Group members, EDLnet office. 17 December Version: 1.0, s

78 Obrázek 11 Funkční architektura Europeany87 Zdroj: EDLnet. D2.2. Initial Semantic and Technical Interoperability Requirements, listopad Obsahové řešení Europeany V současné době poskytuje Europeana prostřednictví vícejazyčného rozhraní přímo nebo prostřednictvím shromaždišť přístup k jedinečnému souboru více než 4,6 milionu digitalizovaných knih, novin, filmových klipů, map, fotografií a dokumentů z evropských knihoven, archivů, muzeí a audiovizuálních archivů 88. Komise si stanovila politický cíl zpřístupnit do roku 2010 prostřednictvím stále se rozšiřujících a aktualizovaných stránek doplněných o nové funkce 10 milionů objektů. Tento nárůst je podmíněn pokračováním digitalizace kulturního dědictví v jednotlivých členských státech EU. Takto digitalizovaný obsah a objekty s přirazenými metadaty s nejvyššími standardy budou zpřístupněny prostřednictvím Europeany, a to i pomocí vytváření vnitrostátních nebo tematických shromaždišť 89. Dle posledních hodnotících zpráv EK 90 lze konstatovat, že hodnota Europeany pro uživatele spočívá v tom, že jim umožňuje prostřednictvím jediného rozhraní a v jejich mateřském jazyce nalézat digitalizovaný kulturní obsah, který poskytují důvěryhodné kulturní organizace v celé EU, a využívat jej pro práci, volný čas a studium. Jednotlivé digitalizované objekty, které mohou různé cílové skupiny 91 v rámci Europeany využívat, představují reprezentativní výběr evropského kulturního a vědeckého dědictví z více jak 1000 kulturních institucí členských států 87 EDLnet. D2.5 Europeana Outline Functional Specification For development of an operational European Digital Library/ Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini Version 1.2 s KOM (2009) 440 v konečném znění, s SEC (2008) KOM (2009) 440 v konečném znění. 91 Identifikace, analýza, vyhodnocení a praktická aplikace výsledků v oblasti uživatelských potřeb při tvorbě prototypu Europeany vycházela nejméně ze studie statistiky digitalizace Evropské komise NUMERIC (Numeric, STATISTICS ON DIGITISATION OF CULTURAL MATERIALS IN EÚROPE, Desk-Research Findings, IPF ltd. Listopad2007. Dostupné na ( ). 78

79 EU. Příspěvky jednotlivých států jsou z hlediska počtu objektů a druhu materiálů ale nevyrovnané: nejvíce přispívá do Europeany Francie, jejíž zastoupení představuje 47 % všech digitalizovaných objektů. Výběr obsahu, který má být digitalizován a vložen do Europeany, stanovují členské státy a jejich kulturní instituce v souladu s jejich kulturními a/nebo informačními strategiemi. Tímto způsobem Europeana poskytuje koncovému uživateli přímý přístup k rozmanitým evropským kulturním sbírkám a fondům a přitom zachovává viditelnost těchto institucí. Europeana se primárně orientuje na kontextuální informace o předmětu včetně zachycení jeho vizuální podoby; druhá rovina umožňuje prostřednictvím jednoduchého překliknutí přístup k detailnějšímu obsahu (text, obrázek, video, audiovizuální záznam) uloženému na serverech individuálních PI (partnerů Europeany). Systém Europeany tak prostřednictvím tzv. národních agregátorů a sektorových agregátorů respektuje plnou kontrolu vlastníků a správců kulturního obsahu nad výběrem KO, které budou prostřednictvím Europeany zpřístupněny a v jakém rozsahu a kvalitě budou poskytnuty. Národní agregátoři ve spolupráci se sektorovými agregátory by pak měli v jednotlivých zemích zajistit, aby nedocházelo k redundantnosti poskytovaných dat v evropském kontextu. Při této agregaci a následném harvestingu metadat vznikají nové DO (surogáty), které jsou obohacené o nové typy metadat. Surogáty je následně možné dále spojovat do sémantických sítí a vytvářet sémantické uzly, pomocí kterých mohou koncoví uživatelé rychle vyhledávat vazby mezi kulturními objekty z různých sbírek. Europeana umožňuje rychlé vyhledávání typu kdo, co, jak, kdy. Obrázek 12 Model surogátu92 Zdroj:. D2.2. Initial Semantic and Technical Interoperability Requirements, září To úzce souvisí právě s otázkou autorských práv a digital rights managment (DRM). Zajištění přístupu k obsahu chráněnému autorským právem je jedním z klíčových úkolů Europeany, všech 92 EDLnet. D2.5 Europeana Outline Functional Specification For development of an operational European Digital Library / Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini Version 1.2, s

80 spolupracujících institucí a držiteli autorských práv při plném dodržení právních předpisů o autorském právu. EK navrhuje, aby tato spolupráce byla ošetřena dohodami mezi kulturními institucemi jednotlivých států a držiteli práv nebo vyzývá držitele práv, aby provozovali odkazy z Europeany na internetových stránkách. Výhodou tohoto přístupu je, že uživatel získá přímý přístup online k veřejně dostupným materiálům a k obsahu chráněnému autorským právem a pro vydavatele by se takto zajistila větší viditelnost jejich děl v celé Evropě. S otázkou autorských práv souvisí i oblast digitalizace tzv. osiřelých děl, tedy děl, u nichž je nemožné nebo velmi složité nalézt držitele autorských práv 93. V každém případě je důležité si uvědomit, že pro rozvoj Europeany má udělování a získávání takových licencí přístupu a zveřejnění obsahu v celé EU velký význam: kromě finančních souvislostí vzniká totiž riziko, že digitalizované evropské kulturní dědictví bude roztříštěné do vnitrostátních internetových úložišť, a tato situace vyvolává otázky ohledně odpovědnosti kulturních institucí v celé EU financovaných z veřejných prostředků poskytovat všem občanům EU rovnocenný přístup ke službám nabízeným na internetu 94. Na druhé straně zase stojí otázka veřejně dostupného obsahu po změně jejich formátu, tj. možnost zpoplatnění používání digitální podoby veřejně dostupného obsahu, na které se už nevztahují autorská práva a v zásadě k nim mohou přistupovat a používat je všichni opakovaně. Neřešení tohoto problému vážně ohrožuje kulturní a hospodářský potenciál Europeany, která se za krátký čas své existence etablovala jako referenční bod evropské kultury na internetu. Europeana je odrazem snahy evropských kulturních institucí o větší zpřístupnění našeho společného a rozmanitého kulturního dědictví všem. Je proto zapotřebí vyvinout další úsilí vycházející z už dosažených cílů a úzké spolupráce všech zúčastněných stran, aby se naplnil příslib snadného online přístupu ke knihám, malbám, mapám, fotografiím, novinám, filmových klipům a zvukovým nahrávkám v celé Evropě 95. Zdroje financování Financování Europeany je dalším politickým úkolem EK a ministrů kultury členských zemí EU, kteří v závěrech Rady ze dne 20. listopadu 2008 vyjádřili potřebu nalézt udržitelný model financování a správy této služby. Kromě podpory Nadace evropské digitální knihovny, EK a členských států EU je potřebné do budoucna zajistit pro Europeanu autonomii vzhledem k jejímu evropskému rozměru. Financování fáze rozvoje ( ) je zajištěno prostřednictvím projektu EDL-net spolufinancovaného v rámci programu econtentplus (do roku 2009), v období od roku 2009 do poloviny roku 2011 bude rozvoj Europeany spolufinancován částkou 6,2 milionu prostřednictvím projektu Europeana 1.0 v rámci programu econtentplus a dále prostřednictvím programu pro konkurenceschopnost a inovace, tedy programů, které vyhlašují pravidelné výzvy pro podávání projektů za sponzorského přispění soukromého sektoru. V současné době je velkou prioritou EK právě vytváření Europeany. EK na její budování vyčlení celkem následující finanční prostředky: 2 M /rok z programu econtentplus v letech , 119 M v 7. rámcovém programu pro vědu a výzkum a Competitiveness and Innovation Programme. 93 K tomu zejména Zelená kniha o autorském právu ve znalostní ekonomice: KOM (2008) 466/3. 94 KOM (2009ú 440 v konečném znění. 95 KOM (2009ú 440 v konečném znění. 80

81 Projekty musí mít takzvanou evropskou přidanou hodnotu. To znamená, že musí mít celoevropský dopad. Není tedy možné, aby suplovaly národní financování určené na podporu regionálního rozvoje. Komunitární programy podporují princip PPP (public private partnership), protože tímto způsobem je zajištěná dlouhodobá udržitelnost výsledků v rámci podpořených projektů. Obecně platí, že z komunitárních programů je možné financovat aktivity z oblasti vědy a výzkumu nebo přímou implementaci výsledků vědy a výzkumu. Vždy však platí podmínka mezinárodního partnerství, doplňujících expertízy jednotlivých partnerů a celoevropský dopad projektových výsledků. Naproti tomu EK neposkytuje prostřednictvím komunitárních programů finanční prostředky na digitalizaci 96. Tyto aktivity musí být financovány z národních zdrojů, například ze státního rozpočtu, dále pak ze Strukturálních fondů, Finančních mechanizmů EHP/Norska či jiných relevantních zdrojů. Box 1 Přehled komunitárních programů poskytujících finanční prostředky na zpřístupnění, sdílení a dlouhodobé uchovávání evropského kulturního dědictví Rámcové programy pro vědu a výzkum - ICT 97, Program pro konkurenceschopnost a inovaci z části pro informační společnost na zlepšení přístupu k evropskému kulturnímu a vědeckému dědictví (CIP) 98, Central Europe (Nadnárodní spolupráce) 99, Culture Financování ve střednědobém horizontu (2013 a dále) bude zajištěno sdruženým financováním EK a jiných zdrojů (PPP) bez současného způsobu financování prostřednictvím projektů. Na celoevropské úrovni proto podporuje EK vytváření celoevropských sítí klíčových institucí v oblasti digitalizace, zpřístupnění, sdílení a publikování digitálního obsahu, automatizovaného překladu a dlouhodobého uchovávání dat. Otvírají se tak nové možnosti v oblasti spolupráce se soukromým sektorem, a to především v oblasti turistického ruchu a vytváření interaktivních aplikací pro mobilní a navigační zařízení ve spolupráci s mobilními operátory. Mezinárodní projekty podpořené ze zdrojů Evropského společenství EK poskytuje značné finanční prostředky na projekty, které na mezinárodní úrovni přispívají k vytvoření Europeany jako platformy a dále přispívají k zpřístupňování celoevropského kulturního obsahu přes centrální portál Europeany. Výsledky těchto projektů jsou důležité pro vytváření národních kulturních politik a jejich implementace na národní úrovni je nevyhnutelnou podmínkou úspěšnosti Europeany a harmonizace evropských národních kulturních strategií. Projekty, jejichž výsledky jsou důležité pro implementaci na národní úrovni, jsou uvedené v následující tabulce: 96 Výjimkou byla poslední výzva na předkládání projektů v programu econtentplus, která poskytla omezené finanční prostředky na digitalizaci speciálního typu kulturního dědictví a jeho propojení na celoevropské úrovni. Příkladem je projekt Europeana Travel, který se zaměřuje na digitalizaci evropských map a jejich zpřístupnění pro turistické účely. 97 Sedmý rámcový program. Září Online [cit ] 98 Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace CIP Online [cit ] 99 Fondy Evropské unie. Operační program Nadnárodní spolupráce Program Culture. Online. 81

82 Tabulka 11 Mezinárodní projekty podpořené ze zdrojů Evropského společenství na budování Europeany Oblast aktivit Název projektu Zdroj financovaní Odkaz Minerva 5. rámcový program pro vědu a výzkum MinervaPlus 6. rámcový program pro vědu a výzkum Konverze Minerva EC econtentplus NUMERIC PrestoPrime econtentplus Europeana Travel econtentplus EDL net econtentplus ENRICH econtentplus ium.com/index.php?q=nod e/1 MICHAEL eten MICHAEL+ eten Europeana v1.0 econtentplus eu/web/europeana-project Zpracování, správa a prezentace digitálních objektů Archivace digitálních objektů Tvorba a využití obsahu včetně uplatnění autorských práv pro digitální objekty (DRM digital rights management) Europena econtentplus Connect DELOS 6. rámcový program pro vědu a výzkum option=com_frontpage&ite mid=1 MIDAS MEDIA MULTIMATCH 6. rámcový program pro vědu a výzkum NUMERIC CASPAR 6. rámcový program pro vědu a výzkum DPE 6. rámcový program pro vědu a výzkum rope.eu Planets 6. rámcový program pro vědu a výzkum PRESTOSPACE 6. rámcový program pro vědu a výzkum NUMERIC PrestoPRIME 7. rámcový program pro vědu a výzkum EuropeanaLocal econtentplus econtentplus ATHENA econtentplus EFG econtentplus y.eu APEnet econtentplus EU Screen econtentplus dex.php?en/109/eurelated-projects/6/ TEL plus econtentplus rg/telplus/index.php Europeana Travel Europena Connect Biodiversity Heritage Library (BHL) Judeica econtentplus econtentplus econtentplus econtentplus dex.php?en/109/eurelated-projects/8/ 82

83 PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY UKONČENÉ PROJEKTY Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu econtentplus Musical econtentplus Instruments Museum Online (MIMO) Minerva 5. rámcový program pro vědu a výzkum MinervaPlus 6. rámcový program pro vědu a výzkum Minerva EC econtentplus EPOCH 6. rámcový program pro vědu a výzkum NUMERIC Zdroj: Autoři Podkladové studie, říjen Účast českých PI v projektech Europeany a oblast implementace jejich výsledků v České republice Následující tabulka uvádí přehled projektů, které významnou měrou přispěly k budování Europeany nebo které v současné době probíhají či jejich realizace začne v nejbližší době. Přehled uvádí především ty projekty, ve kterých se účastní české PI, a uvádí oblasti, kterými projekty přispívají do Europeany. Tabulka 12 Základní projekty Europeany, oblast přispívání do Europeany a účast českých PI v projektech Název projektu Oblast aktivit Český partner v projektu EDL net Prototyp Europeany NK ČR TELplus Budování Evropské knihovny NK ČR TEL-ME-MOR Budování Evropské knihovny NK ČR MICHAEL+ Propojení evropských kulturních sbírek MK ČR, MGB ENRICH Propojení evropských rukopisů a starých tisků NK ČR Muzejní sbírky NM Athena MRK MG Archives Portal Europe [APEnet] Národní archivy N/A Biodiversity Heritage Library Sbírky přírodního dědictví [BHL] NM EU Screen Televizní archivy N/A Europeana Connect Audio sbírky, technologie Europeany N/A Europeana Local Regionální paměťové instituce Europeana Travel Judeica Musical Instruments Museum Online (MIMO) European Film Gateway Mapy, výpravy a průzkumné cesty Židovský život v evropských městech Muzejní sbírky hudebních nástrojů Filmové sbírky MZK, MZM, TMB, MZA, MG MZK Informace o partnerech jsou nedostupné N/A NFA Europeana v1.0 Technologie Europeany N/A PrestoPrime Digitalizace a ochrana audiovizuálního obsahu N/A CARARE Zpřístupnění nemovitých 3D objektů NPÚ Ornamental prints (Culture Společná online databáze fondů UPM ČR 83

84 2000) ornamentálních předloh: DPE (Digital Preservation Certifikační standardy pro Europe) (6.rámcový program procesy ochrany digitálních dat EU) Spolupráce s NK Rumunska, REDISCOVER (Culture) Polska a Litvy a jejich rychlejší Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla (FM EHP/Norsko) Zdroj: Autoři Podkladové studie, říjen integrace do Manuscriptoria Dokumentace a digitalizace divadelních fotografií, podrobné zmapování českého amatérského divadla a vytvoření archivu Pražského Quadriennale. NK ČR NK ČR IDU-DU MK ČR bylo projektovým partnerem projektů Minerva Plus a MichaelPlus. Prostřednictvím projektu MichaelPlus vznikl portálový přístup k evropským sbírkám. Ve stejné době však vznikal i prototyp portálu Europeana, který byl zaměřen na přímý přístup k jednotlivým KO. Toto řešení se ukázalo být nosnějším. V současné době existují obě řešení paralelně, avšak EK jasně podpořila právě rozvoj Europeany. Pro úspěšnou návaznost aktivit projektů plánovaných v českém prostředí na další vývoj Europeany jako i související vývojové trendy na evropské úrovni je nezbytné, aby české PFI dále vytvářely partnerství v projektech Europeany a aktivně se zapojovaly do dalších projektů, a to především do těch, které jsou financované z programů CIP a 7. rámového programu. Jejich realizace je však podmíněná podporou a vyčleněním finančních prostředků na digitalizaci českého kulturního obsahu ze zdrojů MK ČR. 84

85 2.1.7 Cíle Europeany v období do konce roku 2011 V následujících letech bude Europeana procházet značným vývojem: její stránky budou postupně doplňovány o nové funkce a služby a budou se zlepšovat služby stávající (vyhledávání a rozhraní). Europeana bude vyvíjet služby webu 2.0 pro podporu kreativity uživatelů, dále bude vytvářet zájmové společenství a podporovat zlepšení vícejazyčných vlastností stránek. Při aktualizaci stránek a zlepšování služeb bude Europeana i nadále fungovat jako laboratoř pro testování nových nápadů a výsledků výzkumu 101. V období do konce roku 2011 se bude v rámci projektů Europeana v1.0 a Europeana Connect vytvářet EDM (Europeana Data Model), který nahradí standard ESE (Europeana Semantic Elements), jenž byl pro potřeby Europeany zaveden na podzim roku ESE je standard Dublin Core obohacený o 12 metadatových polí. Tento standard bude i nadále používán. Nicméně EDM bude postupně vyvíjen a testován. Pilotní verze Rhine (Rýn) bude uvedena do provozu v polovině roku 2010 a provozní verze bude spuštěna koncem roku V té době bude probíhat migrace metadat ve formátu ESE na EDM. Tyto procesy by měla plně automatizované do poloviny roku 2011, kdy by měl být standard EDM plně funkční v rámci verze Danubius (Dunaj). Pro zajištění funkčnosti Europeany a verze Danubius je nezbytné vyřešit následující záležitosti, které jsou v současné době v popředí zájmu tvůrců Europeany: Systém celoevropských jednoznačných identifikátorů; Systém celoevropských řízených slovníků; Harmonizace autorského práva ve členských zemích EU a oblast digital rights management z důvodu zpřístupnění digitálního obsahu přes Europeanu; Vytvoření systému agregátorů (národních, tematických, vertikálních apod.); Kontrola kvality dat a metadat zpřístupněných přes Europeanu; Digitalizace kulturního dědictví na národní úrovni (doposud je digitalizováno méně než 20 % evropského kulturního dědictví. ČR do Europeany přispívá méně než 1 % obsahu!). 101 KOM (2009) 440 v konečném znění. 85

86 2.2 Institucionální analýza Digitalizace kulturního dědictví v rezortu kultury ČR je dlouhodobě řešená v kontextu dílčích programů a koncepcí individuálních institucí v přímé souvislosti na prioritu informatizace veřejné správy (Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Smart Administration). Mezi nejvýznamnější dosavadní programy MK ČR patří zejména Veřejné informační služby knihoven (VISK) a Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO), dále pak program v kompetenci MV ČR Informatizace knihoven. V jejich rámci probíhala a probíhá částečně koordinovaná digitalizace kulturního dědictví, doplněná jednotlivými aktivitami a projekty individuálních PFI při jejich činnosti orientované na záchranu, ochranu a prezentaci kulturního dědictví ČR. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu a nově navržený systém budování Czechiany by měly na stávající situaci navazovat a při své realizaci ho respektovat. Digitalizace kulturního dědictví v rámci Národní strategie digitalizace kulturního obsahu předtsavuje nový navržený systém budování české národní digitální knihovny Czechiany. Existence je podmíněná vhodnou personální a institucionální strukturou PFI (příspěvkových organizací), které jsou zřizovány zejména MK ČR a taky MV ČR (archivy), MŠMT, nebo jsou v kompetenci ČSAV a samospráv. Institucionální analýza proto obsahuje představení systému organizace tzv. agregátorů na evropské a národní úrovni a zhodnocení připravenosti PFI v rezortu kultury na realizaci vytyčeného cíle budování české národní digitální knihovny, a to v následujících částech: I. Analýza institucionální základny rezortu kultury; II. Analýza legislativního rámce pro jednotlivé oblasti v kompetenci rezortu kultury; III. Analýza příspěvkových organizací v rezortu kultury; IV. Analýza digitalizačních pracovišť a podpory digitalizace v rezortu kultury; V. Analýza personálního potenciálu základny rezortu kultury Systém agregátorů na národní úrovni Vytvoření multimediálního internetového portálu Europeany předpokládá propojení existujících národních a nadnárodních systémů jedinečných technických a obsahových řešení v rámci jednotné technologické architektury evropského portálu (Initial Technical Architecture) a jejího dalšího systémového rozvoje. Tento proces je v souladu se strategickými dokumenty EU a relevantními dokumenty na národní úrovni v oblasti rozvoje IKT ve veřejných službách, jejich moderních a efektivních procesů při růstu kulturních služeb zaměřených na udržitelný územní rozvoj a komplexní poskytování služeb veřejnosti v souladu se stanovenými cíli iniciativy i2010. Tento systém technického a obsahového řešení je založený na vzájemné interoperabilitě soustavy agregátorů při tvorbě surogátů obohacených o nové typy metadat v kontextu sémantických sítí a uzlů s cílem jejich dalšího využití koncovými uživateli. Budování jednotného přístupového systému Europeany je podmíněné dlouhodobým vývojem a postupnou aproximací jejich částkových struktur (agregátorů) na všech jejich budovaných úrovních, jak schematicky vyjadřuje následující obrázek: 86

87 Obrázek 13 Systém národních a vertikálních agregátorů a jejich vazba na portál Europeana Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Na národní úrovni je v rámci implementace IOP linie 1.1 d Elektronizace služeb veřejné správy navržen základ systému, který bude tvořit komunikační a prezentační vrstvu digitalizovaného kulturního obsahu se zaměřením na poskytování služeb široké i odborné veřejnosti. Pro tento systém budování českého národního portálu (Informačního kulturního portálu) - České národní digitální knihovny bylo zvoleno pojmenování Czechiana. Projekt jejího budování je připravován ve spolupráci s NK ČR a navazuje na projekt Národní digitální knihovny (NDK). Czechiana bude zajišťovat interoperabilitu s Europeanou v soustavě agregátorů, dále pak organizačně-právní a institucionální platformu zastřešující uchovávání, ochranu a zpřístupňování kulturního dědictví a kulturního obsahu ČR. Czechiana je vzhledem k technickému a obsahovému řešení Europeany rovněž založená na systému vzájemných vztahů politické a obsahové úrovně agregátorů a respektuje principy rozdělení kompetencí v procesech pravidelného sběru metadat DO z jednotlivých PFI. Výběr obsahu, který má být digitalizován a vložen do Europeany, stanoví členské státy a jejich kulturní instituce v souladu s jejich kulturními a/nebo informačními strategiemi 102. Implementační rámec Czechiany proto tvoří v oblasti kulturního dědictví 7 projektů, jejichž nositeli jsou příspěvkové organizace MK ČR a které budou představovat základ pro připravovanou Národní strategii digitalizace kulturního obsahu. 102KOM (2009) 440 v konečném znění, s

88 Obrázek 14 Postavení studie v návaznosti na Europeanu Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Následující tabulka přibližuje strukturu agregátorů na politické a obsahové rovině: 88

89 Tabulka 13 Struktura agregátorů Pojmenování Politická rovina: Evropská online platforma Evropská (EDL) Národní Obsahová rovina: Vertikální Tematická Národní agregátor Vertikální (sektorový) agregátor Tematičtí agregátoři Projekty Europeana - Czechiana Hlavní projekty: NPÚ NK /MZK DÚ Doplňkové projekty: NA MZM CITeM TMB NIPOS Athena, EUlocal, EFG, Carare a další Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Instituce na národní úrovni Divadelní ústav NK, NM/MZK, NFA, DÚ, NPÚ, NA, NIPOS NPU, NFA, NM, MGB, MZM, MZK, TMB Funkce, obsah činnosti, poslání Jednotná online platforma pro všechny paměťové a fondové instituce členských zemí EU Základní komunikační jednotka mezi národní a evropskou úrovni, která zaručuje zejména standardy ESE, Dublin core (společné schéma pro všechny) a harvestování OPI-PMH; neřeší autorská práva Řeší autorská práva Vytváření metadat, autorská práva a zpřístupňování na úrovni Europeany v rámci jednotlivých sektorů v oblasti umění. - Současná situace na národní úrovni V současnosti se zpracovává projekt pro IOP. Byla zpracovaná Studie proveditelnosti na projekt č. 115 Zatím pouze projekt Kramerius ve funkci vertikálního agregátora, který rovněž představuje most pro spojení mezi národním agregátorem a Europeanou. V současnosti se zpracovávají projekty pro IOP. Byly také zpracovány studie proveditelnosti k jednotlivým projektům v rámci příprav pro implementaci IOP, linie 1.1 d Elektronizace služeb veřejné správy. Rovinu tematických agregátorů řeší mezinárodní projekty, které mají přinést odpověď na efektivitu propojení národních a tematických agregátorů vzhledem k Europeaně.

90 Struktura agregátorů respektuje základní podmínky implementace a vzájemných vztahů: plnou kontrolu vlastníků a správců kulturního obsahu nad výběrem a dalším využitím digitalizovaných fondů a dlouhodobým uchováním digitálního obsahu; soulad s platnou evropskou a národní legislativou; soulad s existujícími systémy jednotlivých PFI; návaznost na definované priority rozvoje. Systém komunikace mezi národním a vertikálními agregátory vychází z platné legislativy a organizační struktury a kompetence jednotlivých PFI Typy paměťových institucí Digitalizace kulturního dědictví je vzhledem k navrženému systému Czechiany podmíněná vhodnou personální a institucionální strukturou PFI (příspěvkových organizací), které jsou zřizovány MK ČR. Mezi PFI, které se zaobírají uchováním, záchranou, ochranou a zpřístupňováním kulturního a historického obsahu za účelem jejich společenského poznání, patří: knihovny, muzea, galerie, památkové ústavy, archivy, specializovaná odborná pracoviště v oblasti kultury, vysoké školy, církev, ČSAV, televize, rozhlas a další. Do kompetence MK ČR spadá většina z nich. Rozdělení jednotlivých typů PFI do odborů MK ČR je v souladu s jeho organizační strukturou. Následující podkapitoly proto popisují jednotlivé typy institucí vzhledem k jejich zařazení do věcných odborů v rámci příslušných sekcí MK ČR ke dni Sekce A MK CŘ Odbor médií a audiovize (OMaA) Odbor médií a audiovize plní úkoly ministerstva jako ústředního orgánu státní správy pro oblast audiovize, rozhlasového a televizního vysílání, tisku a jiných informačních prostředků. Na svěřeném úseku odbor zejména: zajišťuje plnění odborných úkolů ministerstva při sjednávání a uplatňování mezinárodních smluv v oblasti médií a v oblasti audiovize, a to včetně účasti v orgánech těmito smlouvami zřízených; podílí se na zastupování ministerstva, případně ČR, v činnostech a jednáních národních i mezinárodních, vládních i nevládních organizací zabývajících se problematikou médií a audiovize; je gestorem členství ČR v Evropské audiovizuální observatoři; je gestorem členství ČR v mezinárodním fondu Eurimages a v programech Evropských společenství MEDIA; plánuje a zabezpečuje zahraniční přijímané a vysílané výstavy v oblasti hromadných sdělovacích prostředků médií a audiovize; je gesčním útvarem ministerstva k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Radě Českého rozhlasu, Radě České televize, Radě České tiskové kanceláře, Stálé komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky a Stálé komisi Senátu Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky; 103 Informace zpracovány dle ( )

91 sleduje stav kultury v oblasti hromadných sdělovacích prostředků médií a audiovize; odpovídá za poskytování prostředků státního rozpočtu, zejména formou dotací v oblasti médií a audiovize; vede evidenci vydavatelů periodického tisku a vede archiv povinných výtisků evidovaných periodik včetně provádění kontroly správnosti uváděných údajů; vede evidenci podle zákona č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 273/1993Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů; provádí kontroly územních orgánů státní správy; plánuje a zajišťuje propagaci české audiovize na mezinárodních festivalech a na akcích obdobného charakteru v ČR a v zahraničí a organizačně zabezpečuje českou účast na těchto akcích; organizačně zabezpečuje prezentace zahraniční kinematografie v ČR. Legislativní rámec pro oblast médií a audiovize: Zákon 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (tzv. diginovela); Zákon č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č.273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pod nímž bude umístěno znění zákona; Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů; Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti; Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (zejména 30-32); 9 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (pokud je archiválie prohlášena za kulturní nebo národní kulturní památku); Zákon č. 231/2001 Sb. ve znění 235/2006 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů; Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů; Zákon n 36/1993 Sb., o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. 91

92 Příspěvkové organizace: Národní filmový archiv Kontakt: Malešická Praha 3 tel.: fax: nfa@nfa.cz web: Činnost NFA se opírá o zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů a o zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. NFA se zabývá: Shromažďováním, ochranou, vědeckým zpracováním a využíváním audiovizuálních a písemných archiválií; Šířením české filmové kultury v zahraničí; Organizací přehlídek a příležitostných filmových akcí; Spolupráci s mezinárodními filmovými festivaly, s veřejnoprávní, ale i komerčními českými televizemi, specializovanými filmovými školami a dalšími kulturními institucemi; Vydáváním a provozováním promítací síně archivních a umělecky hodnotných filmů PONREPO. Nejvýznamnější projekt NFA v oblasti digitalizace médií a audiovize: NFA buduje online přístupnou Digitální knihovnu Národního filmového archivu 104, která využívá systém Kramerius a obsahuje tituly ze sbírek knihovny NFA vydané na území dnešní ČR (bohemika). V rámci tohoto projektu byla přednostně vybrána k ochrannému reformátování (mikrofilmování a digitalizaci) periodika ohrožená rozpadem a křehnutím papíru, vyblednutím písma a mechanicky poškozená. Počet titulů digitální knihovny se postupně rozšiřuje v závislosti na finančních možnostech NFA. Obrázek 15 Digitální knihovna Národního filmového archivu Zdroj: leden Systém Kramerius. Národní filmový archiv. ( ). 92

93 audioviz uální objekty 2D objekty Textové dokumenty Kategorie Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Tento projekt je vyústěním Projektu knihovny NFA na ochranu ohrožených dokumentů a jejich zpřístupnění na nových nosičích I. (2001), II. (2002), III. (2004), IV. (2005), V. (2006), VI. (2007) a VII. (2008), který byl řešen v rámci Programu MK ČR VISK7 (Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru Kramerius). V rámci běžné konzervátorské a restaurátorské činnosti NFA se každoročně ošetřují významná díla české kinematografie; jedním z přístupů záchrany cenného filmového materiálu je i jeho digitalizace prostřednictvím speciálních technologií (např. Telecine apod.). NFA je členem národního projektu Knihovny.cz (Portálu o českých knihovnách), dále pak EFG (Evropská filmová brána), Filmarchives online, členem FIAF, Asociace evropských cinematék ACE a mnohých evropských projektů (MEDIA apod.). Přehled kulturních objektů V rámci digitalizačního pracoviště NFA se digitalizují převážně filmy a fotografie. Tabulka Přehled kulturních objektů NFA Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. uvádí, které typy kulturních objektů se v rámci digitalizačního pracoviště NFA digitalizují. Tabulka 14 Přehled kulturních objektů v NFA Analogové kulturní Zdigitalizováno objekty Typ objektu Počet objektů Doposud zdigitalizované objekty % Počet objektů Evidované v IS Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce Plánovaná digitalizace v letech Počet objektů % Příprava na konverzi Počet objektů, které je potřebné před konverzí zrestaurovat Knihy , ,18 0 Seriály , ,52 0 Scénáře , Výstřižky Fotografie , ,89 0 Plakáty , ,1 120 Reklamní diapozitivy Film (1) , ,44 (1) KOMENTÁŘ: Film objektů: přibližný údaj zahrnující českou hranou, dokumentární a amatérskou kinematografii. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

94 Konverzi uvedených typů KO předchází čištění, ošetření a konzervování - restaurování KO. Postup ošetřování u filmů (typ audiovizuální objekt) je definován směrnicí ředitele NFA - Návrh na rekonstrukci a restaurování filmového díla. Základní charakteristika technického a technologického vybavení digitalizačního pracoviště NFA Dle dotazníkového průzkumu vykonaného pro potřeby této Podkladové studie lze konstatovat, že digitalizace v oblasti médií a audiovize, kterou na národní úrovni zastřešuje NFA probíhá formou outsourcingu anebo je náplní některých pozic v NFA. Z dotazníku vyplynulo, že NFA počítá s outsourcingem a do roku 2015 plánuje vynaložit prostředky ve výši 27,6 mil. Kč. V roce 2009 NFA digitalizovalo vlastními silami 11 % digitalizovaných objektů a 89 % objektů bylo digitalizováno externě. Charakteru činnosti také odpovídá vybavení digitalizačního pracoviště v NFA (viz Tabulka 16 Vybavení digitalizačního pracoviště). Tabulka 15 Outsourcing v NFA Plánujete v letech realizovat digitalizaci formou outsourcingu? Z jakého důvodu? Ano Využití služeb specializovaných pracovišť Předpokládané finanční náklady na outsourcing: , , , , , , ,- Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Tabulka 16 Vybavení digitalizačního pracoviště Zaměření: Fotografie, plakáty Kapacita: fotografií/hod. Personální zajištění: 3,25 osob Scanner EPSON GT A3 1 ks (r. 2001) Zařízení: Scanner EPSON EXPRESSION 10000XL A3 1 ks (r. 2006) Scanner EPSON EXPRESSION 10000XL A3 1ks (r. 2007) SW vybavení: EPSON Scan Adobe Photoshop Recognita Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

95 Personální potenciál v oblasti digitalizace médií a audiovize Při přípravě filmových objektů na digitalizaci se podílí tým složených z pracovních pozic restaurátor 1, archivář 1, restaurátor 2, restaurátor 4. Přehled všech pozic digitalizačního pracoviště je uveden v následující tabulce: Tabulka 17 Stávající pracovní pozice týkající se digitalizace Pozice Počet osob na této pozici Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností archivář archivář archivář archivář archivář 6 4 3, archivář archivář dokumentátor dokumentátor knihovník kurátor sbírkových fondů restaurátor restaurátor 2 1 0, restaurátor správce ICT CELKEM Průměrný úvazek 49 % Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Vzhledem k neustále narůstajícímu objemu digitalizačních prací a s ním souvisejících nároků na odborné znalosti a zkušenosti pracovníků plánuje NFA rozšířit současný stav. Plánované speciální pozice pro příští období již počítají s digitalizací jako s interní činností NFA s plným úvazkem zejména u pozic uvedených v následující tabulce.: Tabulka 18 Plánované pozice s pracovní náplní týkající se procesů digitalizace Pozice Počet osob na této pozici Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností Kurátor digitální knihovny Kurátor sbírkových fondů Operátor digitalizačního stroje Operátor úpravy obrazu Systémový inženýr Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

96 Závěr: NFA, příspěvková organizace MK ČR, v rámci svých kompetencí stanovených zřizovací listinou instituce zastřešuje na národní úrovni rozsáhlé aktivity v oblasti digitalizace 2D objektů a audiovizuálních materiálů v souladu se základními podmínkami implementace digitalizace a vzájemných vztahů mezi sektorovými, národními a evropskými agregátory. NFA je aktivním partnerem různých národních a mezinárodních projektů (The European Film Gateway) v dané oblasti, z nichž nejrozsáhlejší je projekt budování online přístupné Digitální knihovny NFA (zpřístupnění sbírek knihovny NFA) bohatý informační zdroj, který je spolu s knihovním systémem (jeho součástí je mj. databáze filmových autorit) a s licencovanými databázemi hojně využíván badateli, studenty a zájemci o filmové umění. V rámci projektu Kramerius bylo převedeno na mikrofilm a do digitální podoby 93 titulů z fondu filmových periodik, což představuje 300 tisíc stran. Projekt doplňuje i digitalizace sbírky fotografií, plakátů a dalších materiálů z oblasti českého filmu. NFA je vertikálním (sektorovým) agregátorem pro oblast digitalizace médií a audiovize. Jeho pozice na národní úrovni reflektuje stávající a plánované budování digitalizačního pracoviště, a to zejména v oblastech jeho vybavení HW a SW a personální potenciál. V kontextu implementačního rámce digitalizace kulturního dědictví ČR je NFA nositelem Projektu digitalizace zlatého filmového fondu, který NFA v současné době připravuje. Sekce B MK ČR Odbor církví (OC) Hlavní předmět činnosti odboru je dán zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Na svěřeném úseku odbor zejména: Plní v oboru své působnosti úkoly mk čr stanovené v zákonech a jiných právních předpisech, řídí se těmito právními předpisy, usneseními vlády a v rámci nich příkazy a pokyny ministra a jeho náměstků; Zajišťuje přehled o stavu věcí v okruhu své působnosti, analyzuje dosahované výsledky a vyhodnocuje je, činí v rámci své pravomoci samostatně opatření k řešení aktuálních problémů nebo předkládá návrhy řešení na úrovni náměstka ministra či ministra, zpracovává návrhy příkazů ministra a jeho dalších rozhodnutí; Zpracovává koncepci činnosti v oboru své působnosti, zejména předkládá návrhy na novou nebo doplňující právní úpravu k zařazení do legislativního plánu ministerstva, při zpracování návrhů právních předpisů postupuje podle legislativního řádu mk čr; Zabezpečuje plnění úkolů ministra vyplývající z jeho ústavního postavení, a to včetně jeho kontrolní a řídící činnosti, zabezpečuje plnění úkolů, které pro mk čr vyplývají 96

97 z programového prohlášení a z usnesení vlády, jakož i úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv; Vyjadřuje se k návrhům právních předpisů, mezinárodních smluv a k materiálům, které jsou zařazeny na pořad jednání vlády, je-li o to příslušným odborem požádán; Vypracovává programy, jimiž sám nebo ve spolupráci s jinými subjekty přispívá k ochraně náboženských svobod; V oboru své působnosti a v rámci stanoveného rozpočtu poskytuje dotace občanským sdružením a církvím a náboženským společnostem; dotace poskytuje na základě výběrových řízení a doporučení příslušné výběrové komise, jejíž činnost zabezpečuje; Plánuje své úkoly a informuje o dosažených výsledcích a stěžejních problémech své činnosti vedení ministerstva; Předkládá poradám vedoucích zaměstnancům mk čr návrhy na řešení problémů společných více odborům; Poskytuje informace podle zákona č. L06/1999 sb., o svobodném přístupu k informacím, a metodických pokynů informační kanceláře mk čr; Podává výklad právních předpisů, jejichž návrhy po věcné stránce připravuje, a které v rámci své působnosti aplikuje; Zpracovává dlouhodobé koncepce uspořádání vztahu mezi státem a církvemi náboženskými společnostmi a koncepce realizace náboženské svobody v čr; Zpracovává návrhy majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi; Registruje církve a náboženské společnosti, svazy církví a náboženských společností, změny základních dokumentů a ruší jejich registraci; Eviduje právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností podle zákona č. 3/2002 sb., a ruší jejich evidenci; Vede úplnou dokumentaci všech správních řízení ve věci registrace církví, náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle zákona č. 3/2002 sb.; Vytváří databázi základních informací o církvích a náboženských společnostech pro potřeby mk čr; Spravuje finanční prostředky poskytované podle příslušných předpisů církvím a náboženským společnostem ze státního rozpočtu k úhradě osobních požitků duchovních, církevní administrativy, věcných nákladů církví a náboženských společností, údržby církevních nemovitostí; Projednává a odsouhlasuje návrhy rozpočtů církví a náboženských společností; Přiděluje identifikační čísla registrovaným církvím a náboženským společnostem, svazům církví a náboženských společností a evidovaným právnickým osobám, které jsou evidovány mk čr, provádí jejich kontrolu a jedná ve věci jejich zrušení; Vede rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, rejstřík svazů církví a náboženských společností a rejstřík evidovaných právnických osob jako součást základních registrů ekonomických subjektů; Zajišťuje obsahovou správnost a aktuálnost veřejně přístupných částí rejstříků předávaných do registrů českého statistického úřadu, ministerstva financí a zveřejňovaných na internetu; 97

98 Ověřuje v součinnosti s věcně příslušnými orgány státní správy dokumenty předložené k registraci církví a náboženských společností a svazů církví a náboženských společností a plnění zákonem daných podmínek působení registrovaných církví a náboženských společností, registrovaných svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob; Navrhuje statut náboženské matice, jakož i jmenování a odvolávání členů její dozorčí rady a další opatření ve věci náboženské matice. Legislativní rámec pro oblast církví: Zákon č. 3/2002 sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církvích a náboženských společností; Zákonná povinnost dlouhodobého uchovávání a ochrany církevních movitých kulturních statků vyplývá zejména z již citovaného 9 zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči, dále zákona č. 122/2000 sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, 9 ochrana sbírek. zákon o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností č. 218/1949 sb.; Evidence církví a náboženských společností: V ČR je evidováno celkem 30 církví a náboženských společností, z nichž jsou pro oblast movitého a nemovitého kulturního dědictví (majetek kostelů, modliteben, kaplí a dalších historických objektů a významných kulturních objektů a movitých kulturních statků - národních kulturních památek, kulturních památek, archiválií, předmětů kulturní hodnoty a dnes již i sbírkových předmětů) relevantní zejména: Církev římskokatolická Federace židovských obcí v České republice Církev řeckokatolická Pravoslavná církev v českých zemích Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická Digitalizační pracoviště a podpora digitalizace v oblasti církví: Digitalizace movitého a nemovitého kulturního dědictví v majetku a správě církví se realizuje individuálně na úrovni jednotlivých aktivit vyplývajících ze zákonné povinnosti dlouhodobého uchovávání a ochrany církevních movitých a nemovitých kulturních statků. Tato povinnost vyplývá zejména z 9 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dále zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ( 9 Ochrana sbírek), a je proto podporována zejména z programu ISO/B. Závěr: Vzhledem k individuálnímu přístupu k digitalizaci kulturního dědictví v majetku a správě církví není v této oblasti budované jednotné digitalizační pracoviště. V rámci dotazníkového průzkumu realizovaného pro potřeby této Podkladové studie nebyly jednotlivé subjekty osloveny, a proto není možné situaci v dané oblasti analyzovat. Jediným relevantním statistickým údajem je vyhodnocení podpory církevních institucí v rámci programu ISO/B, kterým disponuje OMG MK ČR. 98

99 Sekce D MK ČR Odbor památkové péče (OPP) Odbor památkové péče MK ČR plní úkoly ústředního správního úřadu stanovené mu zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a právními předpisy určenými pro jeho provedení. Odbor památkové péče: Rozhoduje o prohlášení věci nebo souboru věci za kulturní památku a o zrušení prohlášení věci za kulturní památku; Zpracovává návrhy nařízení vlády na prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku nebo na prohlášení území za památkovou rezervaci, návrhy vyhlášky na prohlášení území za památkovou zónu; Rozhoduje o udělení povolení k restaurování kulturních památek, o povolení k provádění archeologických výzkumů a o předchozím souhlasu s vývozem kulturní památky do zahraničí; Rozhoduje v rámci účelově zaměřených programů, které tvoří, provádí, koordinuje a řídí, o poskytnutí příspěvku na obnovu kulturní památky, je-li na jejím zachování mimořádný společenský zájem; Uplatňuje právo státu na přednostní koupi národní kulturní památky nebo movité kulturní památky; Komplexně zajišťuje a řídí agendu výzkumu a vývoje v oboru památkové péče; Řídí národní památkový ústav jako odbornou organizaci státní památkové péče s celostátní působností; Zpracovává koncepce rozvoje, návrhy věcného záměru zákona a návrhy podzákonných právních předpisů upravujících ochranu kulturních památek a památkovou péči v čr; Zpracovává stanoviska pro aplikaci citovaného zákona č. 20/1987 sb.; Metodicky řídí a koordinuje činnost orgánů státní památkové péče nižších stupňů (krajských úřadů, magistrátu hlavního města Prahy a zprostředkovaně rovněž obecních úřadů obcí s rozšířenou působností) při výkonu veřejné správy na daném úseku a poskytuje jim k tomu právní pomoc; Koncipuje, koordinuje a provádí školící a vzdělávací činnost ve specializovaných vzdělávacích programech v oboru památkové péče; Zajišťuje udělení ceny mk za památkovou péči. Legislativní rámec pro oblast památkové péče: Vyhláška č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy; Informační a komunikační strategie NPÚ zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky k jeho provádění; Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv); Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv); Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; 99

100 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví; Vyhláška k provedení zákona o státní památkové péči; Zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 242/1992 Sb., č. 361/1999 Sb. a č. 61/2001 Sb., 122/2000 Sb., č.132/2000 Sb., č. 146/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.1/2005 Sb., č. 3/2005Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 240/2005 Sb., zákona č. č.186/2006 Sb., 203/2006 Sb., č.158/2007 Sb., č.124/2008 Sb., č. 189/2008 Sb. a č. 307/2008 Sb.; Příspěvkové organizace: Národní památkový ústav Kontakt: Pracoviště (s právní subjektivitou): Územní odborná pracoviště (bez právní subjektivity a s omezenými pravomocemi řízení): Valdštejnské náměstí Praha 1 Telefon: (ústředna) Fax: npu@up.npu.cz ústřední pracoviště územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze územní odborné pracoviště středních Čech v Praze územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích územní odborné pracoviště v Plzni územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem územní odborné pracoviště - správa státního zámku Sychrov územní odborné pracoviště v Pardubicích územní odborné pracoviště v Brně územní odborné pracoviště v Ostravě územní odborné pracoviště v Olomouci územní odborné pracoviště - správa státního hradu Bouzov NPÚ je odbornou a výzkumnou organizací státní památkové péče s celostátní působností. Významnou součástí činnosti NPÚ je správa a prezentace vybraného souboru 103 památkových objektů nebo jejich souborů a areálů v majetku státu (zpravidla hradů a zámků a národních kulturních památek) jejich zpřístupněním veřejnosti pro kulturní a výchovně vzdělávací účely. Tato správa a prezentace je vykonávána územními odbornými pracovišti (správy jednotlivých objektů jsou odděleními územních odborných pracovišť). NPÚ jako odborná a výzkumná organizace státní památkové péče zajišťuje a vykonává: Základní i aplikovaný vědecký výzkum; Další odborné, pedagogické, vzdělávací, publikační a popularizační činnosti směřující k zajištění kvality odbornosti v péči o kulturní památky a památkově chráněná území; Výzkum a vývoj, jakož i odborné a metodické činnosti usměrňující péči o památky ve vlastnictví a správě jiných subjektů a o památkově chráněná území; Péči o soubor zpřístupněných kulturních památek, zejména státních hradů a zámků, které jsou v přímé správě npú, mimo to také poskytuje metodickou pomoc dalším vlastníkům zpřístupněných památek; Pro zkvalitňování vědeckého poznání kulturního dědictví, jakož i rozvoje teorie, metodologie a praxe oboru památkové péče koordinuje a z velké části vlastními odbornými kapacitami zajišťuje vědecký základní a aplikovaný vědecký výzkum; V zájmu zvyšování odbornosti a dosažení jednotných standardů kvality, jakož i předvídatelnosti svých odborných vyjádření vydává na podkladě vlastního vědeckého 100

101 výzkumu i spolupracujících vědeckých a odborných ústavů a vysokých škol celostátně doporučené odborné metodiky a metodická vyjádření, která průběžně aktualizuje; S využitím poznatků zabezpečuje odbornou a metodickou činnost, týkající se péče o nemovité i movité kulturní památky, jejich soubory, dochované historické prostředí, památkové rezervace, zóny, ochranná pásma a území s archeologickými nálezy; Vede ústřední seznam kulturních památek a podílí se na zkvalitňování dat v něm obsažených jak vlastními výzkumy, tak koordinací výzkumu památek a převodem jeho výsledků do příslušné evidence; Při zajišťování péče o kulturní památky a památkově chráněná území poskytuje odborný servis vlastníkům chráněných objektů a samosprávám dotčených obcí a vydává odborná vyjádření k obnově těchto objektů jako podklad pro závazná stanoviska příslušných orgánů státní správy; Sleduje provádění komplexní péče o památkový fond na území regionu a dává návrhy na odstranění zjištěných závad majitelům i orgánům státní správy; Zajišťuje poradenské služby vlastníkům památek; Vykonává odborný dohled při realizaci oprav, úprav, údržby, konzervace nemovitých památek; Sleduje, navrhuje a vyhodnocuje technologické způsoby oprav kulturních památek včetně sledování a vyhodnocení použitých materiálů; Pro přípravu a výkon péče o památky systematicky ošetřuje, využívá, spravuje a doplňuje dokumentační sbírky a informační fondy obsahující písemnou, grafickou, mapovou a fotografickou dokumentaci k evidovaným i neevidovaným památkám, která slouží zejména pro interní potřeby NPÚ pro vykonávání jeho odborných činností; podle kapacitních možností své dokumentační sbírky zpřístupňuje a napomáhá vlastníkům kulturních památek odborné poradenství vyhledávání archivní dokumentace a dalšími odbornými službami, přitom využívá i fondů archivů, muzeí a galerií vč. informačních bází odborné literatury; Vyjadřuje se k žádostem k návrhům na prohlášení věcí (nemovitých i movitých) za kulturní památky nebo ke správním řízením o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, zpracovává i vlastní návrhy na prohlášení věcí za kulturní památky; Provádí koncepční i operativní činnosti směřující k záchraně ohrožených kulturních památek, zpracovává podklady pro celostátně jednotný seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek; Podílí se na metodických, koordinačních, organizačních a hodnotících činnostech při přípravě a realizaci grantových programů krajských úřadů na úseku památkové péče; Podílí se na prezentaci a popularizaci památkové péče v jednotlivých regionech i menších oblastech, poskytuje pomoc obcím s rozšířenou působností při metodickém řízení činnosti konzervátorů a zpravodajů a při spolupráci s místními občanskými iniciativami vyvíjejícími svoji činnost v oblasti ochrany a uchovávání hmotného kulturního dědictví; Připravuje podklady v oboru územní památkové ochrany, zejména návrhy na prohlášení městských a vesnických památkových rezervací a zón, návrhy památkových ochranných pásem a zároveň provádí revizi, zpřesňování a digitalizaci dříve prohlášených památkových rezervací a zón a památkových ochranných pásem; Zpracovává odborná vyjádření k opravám, konzervaci, údržbě, změnám a úpravám kulturních památek architektury a stavitelství, nemovitostí a pozemků v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech; 101

102 Zúčastňuje se projednávání rozpracované přípravné a projektové dokumentace pro obnovu nemovitých kulturních památek nebo pro stavby, stavební změny nebo udržovacích prací na nemovitostech v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech a vyjadřuje se ke všem stupňům projektové dokumentace; Shromažďuje a vyhodnocuje poznatky, zkušenosti a informace o historických i novodobých technologií a materiálech pro opravy a restaurování kulturních památek; Sleduje technické metody ochrany kulturních památek včetně způsobů provizorního zabezpečení, statického zajištění, ochrany materiálu před rozpadem i znehodnocením a uplatňuje principy preventivní ochrany kulturních památek; Zpracovává památkové průzkumy a rozbory památkově chráněných území s cílem prohloubení poznání jejich hodnot; Zpracovává odborná vyjádření k jednotlivým fázím projednávání územně plánovací dokumentace; Prosazuje hlediska uchování hodnot historického urbanizmu do územně plánovací dokumentace, zejména do územních a regulačních plánů; Zpracovává návrhy na prohlášení chráněných území a ochranných pásem a sleduje dodržování jejich ochranného režimu; Shromažďuje, odborně zpracovává a napomáhá praktickému uplatnění vědeckých poznatků souvisejících s památkami sochařství, malířství a uměleckého řemesla; Organizuje a zajišťuje odbornou vydavatelskou činnost, organizuje mezioborové konference a semináře a workshopy k nejrůznějším tématům poznávání, péče a popularizace kulturního dědictví; Prostřednictvím různých typů vzdělávacích a přednáškových programů a výstav zaměřených na památkový fond oslovuje širokou veřejnost; Zpracovává písemnou a fotografickou dokumentaci mobiliárních fondů ve správě pracovišť NPÚ a tuto dokumentaci zpřístupňuje oprávněným osobám k nahlédnutí; Zpracovává vyjádření z hlediska možnosti o prodeji a vývozu předmětů kulturní povahy nebo podle zákona 71/1994 Sb. a 80/2004 Sb.; Provádí operativní i standardní stavebně historické průzkumy, operativní dokumentace, urbanistické průzkumy, archivní průzkumy, přitom se prioritně zaměřuje na památky ve správě NPÚ a zejména na průzkum a dokumentaci záchranného charakteru na památkách, kterým hrozí buď zánik, nebo výrazné snížení architektonických a historických hodnot; Realizuje záchranné archeologické výzkumy na objektech ve správě NPÚ a investiční záchranné výzkumy pro další vybrané akce; Provádí odborné zpracování, dokumentaci a evidenci archeologických nálezů; Pro MK ČR připravuje dokumentaci pro návrhy kulturních památek a vybraných památkových území k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví a zároveň sleduje zapsané památky světového dědictví pro účely povinných zpráv tzv. monitoringu; Připravuje podklady pro zpracovávání informací o kulturních památkách s mezinárodním statusem; Zajišťuje rozsáhlé činnosti spojené se správou a prezentací památkových objektů, včetně evidence a pohybu mobiliářů na těchto objektech; Provádí výzkum a prohlubuje poznání vývoje historických interiérů, jejich uměleckého a umělecko-řemeslného vybavení i historických sbírek a výsledky výzkumu aplikuje 102

103 při zkvalitňování stávajících a tvorbě nových interiérových instalací na hradech a zámcích ve vlastní správě; poskytuje v této oblasti odbornou pomoc i ostatním vlastnickým subjektům; Zabezpečuje postupnou digitalizaci údajů o památkách a památkově chráněných územích; Zajišťuje a podílí se na odborné výchově a vzdělávání pracovníků v oboru památkové péče a spolupracuje se školami všech typů při rozšiřování výsledků vědeckého výzkumu, vzdělanosti a povědomí o hodnotách a významu kulturního dědictví pro současnost a působí na veřejnost směrem k pozitivnímu vztahu k památkám. Nejvýznamnější projekty digitalizace kulturního dědictví v oblasti památkové péče Budování informační společnosti v oblasti památkové péče se realizuje v prostředí NPÚ, a to zejména využíváním datové základny prostřednictvím IKT ve dvou rovinách: zvýšením efektivity a produktivity práce vnitřního chodu NPÚ zvýšením efektivity a využívání výstupů odborné a výzkumné práce NPÚ. 105 NPÚ zahájilo výstavbu jednotné internetové prezentace ústavu webového portálu NPÚ ( neprodleně po svém vzniku k Tento portál přináší hlavní informace o činnosti NPÚ a aktuální informace v oboru památkové péče. Součástí tohoto internetového portálu je IS MonumNet ( který kromě interních aplikací zpřístupňuje veřejnosti a registrovaným uživatelům z řad pracovníků NPÚ, MK ČR, krajských a obecních úřadů informace z evidence Ústředního seznamu kulturních památek (ÚSKP). Jednotlivé pracoviště NPÚ využívají několik informačních systémů, jejichž kvalita a dostupnost jsou pro činnost ústavu a jeho prezentaci fundamentální: ÚSKP MonumIS; MonumNet; CastIS; SAS ČR; IS NPÚ o archeologických datech; ISO; GIS památkové chráněných území a kulturních památek. Od roku 2006 se připravuje dlouhodobý systémový projekt Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP) 106, jehož cílem je na systému GIS vybudovat systém, který umožní jednoduše a přehledně prezentovat sledované objekty reality v digitální mapě, identifikovat přesně jejich polohu, hranice zájmových území a zkoumat vzájemné prostorové vazby mezi jednotlivými prvky. GIS je základem i pro tvorbu územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace jejich zpracování v jednotné digitální podobě v NPÚ nabývá významu především v souvislosti se stavebním zákonem. Technologické řešení IISPP je kromě integrace výše uvedených, dnes na různých (často zastaralých) databázových a aplikačních platformách založených dílčích informačních systémech, navrženo s ohledem na jakékoli budoucí rozšiřování o další dostupná data. 105 Informační a komunikační strategie NPÚ , s Všechny informace ohledně IISPP jsou zpracovány na základě Informační a komunikační strategie NPÚ

104 3D velké objekty 3D malé objekty 2D objekty Textové dokumenty Kategorie Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Využití IKT v oblasti správy, provozu, bezpečnosti a prezentace jednotlivých památkových objektů, se kterými NPÚ hospodaří, charakterizuje velmi rozdílná situace - často závisí na vlastních aktivitách osob odpovědných za správu objektů a na finančních možnostech příslušných územních odborných pracovišť. V závislosti na těchto možnostech jsou pro prezentaci objektů vydávány a návštěvníkům nabízeny propagační materiály, publikace apod. vztahující se k objektům. V současnosti existují různé dílčí projekty zaměřené na využívání IKT pro zkvalitnění služeb návštěvníkům (např. virtuální prohlídky, interaktivní programy, digitální audio průvodci apod.). Základní charakteristika procesů digitalizace v digitalizačních pracovištích NPÚ: V rámci digitalizačních pracovišť NPÚ se digitalizují převážně 2D objekty (fotografie a negativy). Následující tabulka uvádí, které typy KO se v rámci digitalizačních pracovišť NPÚ digitalizují: Tabulka 19 Přehled kulturních objektů ve správě NPÚ Typ objektu Analogové kulturní objekty Doposud zdigitalizované objekty Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce Plánovaná digitalizace v letech Dokumentace Ústředního seznamu kulturních památek ČR Mapy, plánová dokumentace a stavebně historické průzkumy Restaurátorské průzkumy Počet objektů % Počet objektů Počet objektů Počet objektů , , , , ,99 Spisy Fotografie - pozitivy , ,7 Negativy , ,00 % Skleněné desky Mobiliární předměty z objektů ve správě NPÚ Hrady, zámky a další památky ve správě NPÚ *Z dotazníků vyplynulo, že počet objektů, které je potřebné před konverzí zrestaurovat je 0. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

105 Základní charakteristika technického a technologického vybavení digitalizačních pracovišť NPÚ: Popis této situace přibližuje následující tabulka: Tabulka 20 Charakteristika digitalizačního pracoviště NPÚ Originální negativy a diapozitivy veškerých formátů a originální Zaměření: historické fotokopie Kapacita: 1 až 2 DO/hod Personální zajištění: 1/2 úvazku Scanner Context HD ks (specifikace A0+) Zařízení: Scanner EverSmart Supreme 1 ks (specifikace A3) NEXT Image, Oxygen scan FileMaker SW vybavení: Adobe Photoshop InDesign, Illustrator Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Personální potenciál v oblasti digitalizace památkového fondu: Dle dotazníkového průzkumu vykonaného pro potřeby této Podkladové studie lze konstatovat, že digitalizace v oblasti památkového fondu, kterou na národní úrovni zastřešuje NPÚ, probíhá interně vlastními silami. V rámci jednotlivých digitalizačních pracovišť územních odborných pracovišť je digitalizace v kompetenci vedoucího oddělení fotodokumentace a dokumentačních sbírek. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že na základě zpracované budoucí analýzy a jejích závěrů, zda má digitalizace probíhat formou outsourcingu, případně vlastními silami, budou pozice rozšířeny o manažera projektu digitalizace, odborného garanta, procesního inženýra apod. Tabulka 21 Pracovní pozice týkající se digitalizace NPÚ Pozice Počet osob na této pozici Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností Vedoucí DOK - Fotodokumentace a dokumentačních sbírek Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Závěr: NPÚ, příspěvková organizace MK ČR, v rámci svých kompetencí stanovených zřizovací listinou instituce zastřešuje na národní úrovni rozsáhlé aktivity v oblasti památkového fondu v souladu se základními podmínkami implementace digitalizace a vzájemných vztahů mezi sektorovými, národními a evropskými agregátory. NPÚ je vertikálním (sektorovým) agregátorem pro oblast digitalizace památkového fondu ČR. Jeho pozice na národní úrovni reflektuje stávající a plánované budování digitalizačního pracoviště, a to zejména v oblastech jeho vybavení HW a SW a personálním potenciálem. V kontextu implementačního rámce digitalizace kulturního dědictví ČR je NPÚ nositelem projektu č. 12 s názvem Uplatnění principů Smart Administration v oblasti nakládání s památkovým fondem ČR (Ústřední seznam kulturních památek jako zvláštní datový systém 105

106 nad RUIAN v návaznosti na další základní registry veřejné správy), jehož Studie proveditelnosti byla zpracována pro IOP linie 1.1 d Elektronizace služeb veřejné správy společností Deloitte Advisory s. r. o. k Projekt se má realizovat od do s předpokládaným rozpočtem 230 milionů Kč. Základním cílem projektu je zefektivnění výkonu státní památkové péče, zavedení a poskytování veřejných služeb (efektivní činnost úřadu při výkonu státní správy na daném úseku) a nového elektronického systému evidence památkového fondu v ČR v návaznosti na základní registry veřejné správy (především registr územní identifikace, adres a nemovitostí) a elektronizace procesních postupů v oblasti evidence památkového fondu včetně aktualizace dat registrů, prostorového vymezení památkového fondu v geografickém IS a digitalizace základní archivní dokumentace k památkovému fondu. Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (OMG) Odbor zajišťuje zřizovatelskou funkci k následujícím 19 státním příspěvkovým organizacím (muzeím a galeriím). Legislativní rámec pro oblast ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií: Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů; Metodický pokyn Ministerstva kultury k vývozu kulturních statků z celního území Evropských společenství, č.j /2004; Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství; Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků; Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Metodický pokyn k provádění zák. č. 122/2000 Sb., ve znění zák. č. 483/2004 Sb. a k dopadu zák. č. 1/2005 Sb., kterým se mění zák. č. 243/2000 Sb.; Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů; Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů; Metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných ČR nebo územními samosprávnými celky; Metodický pokyn k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí, č.j /2. 106

107 Příspěvkové organizace: Národní muzeum Kontakt: Václavské náměstí Praha 1 Telefon: nm@nm.cz Národní technické muzeum Kontakt: Kostelní Praha 7 Telefon: Info@ntm.cz Památník národního písemnictví Kontakt: Strahovské nádvoří 1/ Praha 1 Telefon: post@pamatniknaronihopisemnictvi.cz Moravské zemské muzeum Kontakt: Zelní trh Brno Telefon: mzm@mzm.cz Muzeum umění Olomouc Kontakt: Denisova Olomouc Telefon: Info@olmuart.cz Národní galerie v Praze Kontakt: Staroměstské náměstí Praha 1 Telefon: ferbrova@ngprague.cz 107

108 Uměleckoprůmyslové museum v Praze Kontakt: ul. 17. listopadu Praha 1 Telefon: Info@upm.cz Moravská galerie v Brně Kontakt: Pražákův palác Husova Brno Telefon: Info@moravska-galerie.cz Technické muzeum v Brně Kontakt: Purkyňova Brno Telefon: Info@technicalmuseum.cz Slezské zemské muzeum Kontakt: Tyršova Opava Telefon: szmred@szmo.cz Husitské muzeum v Táboře Kontakt: nám. Mikuláše z Husi Tábor Telefon: tabor@husmuseum.cz Muzeum romské kultury v Brně Kontakt: Bratislavská Brno Telefon: sekretariat@rommuz.cz 108

109 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Kontakt: Palackého Rožnov pod Radhoštěm Telefon: muzeum@vmp.cz Muzeum Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě Kontakt: Přemysla Otakara II. č Uherský Brod Telefon: muzeum@mjakub.cz Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Kontakt: U Muzea 398/ Jablonec nad Nisou Telefon: msbjbc@quick.cz Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Kontakt: Břetislavova Chrudim Telefon: puppets@puppets.cz Památník Lidice Kontakt: Tokajická Lidice Telefon: lidice@lidice-memorial.cz Památník Terezín Kontakt: Principova alej Terezín Telefon: sekretariat@pamatnik-terezin.cz 109

110 Podpora digitalizace v oblasti movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií 1) Centrální evidence sbírek (CES) Věcný odbor vede v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů spolu s prováděcí vyhláškou č. 275/2000 Sb. a metodickými pokyny vydanými MK ČR evidenci sbírek muzejní povahy formou Centrální evidence sbírek (CES 107 ). Za sbírky muzejní povahy ve smyslu zákona se považují jen ty, které jsou zapsány v CES na MK ČR. Povinně musí být zapsány všechny sbírky ve vlastnictví státu, krajů a obcí a nepovinně sbírky ve vlastnictví jiných právnických i fyzických osob. CES je veřejnosti přístupným IS o sbírkách muzejní povahy, které jsou spravovány různými subjekty v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb. Tyto sbírky jsou uchovávány, doplňovány, spravovány a využívány ve veřejném zájmu a činnost těch, kdo se o ně starají, je nebo může být dotována z veřejných rozpočtů. CES tak přispívá ke zvyšování informovanosti o muzejních sbírkách i o muzeích samotných. Vytvořil základní podmínky pro ochranu sbírek po vstupu ČR do EU, protože definoval část kulturního pokladu (vedle národních kulturních památek, kulturních památek a archiválií), na niž se vztahuje výjimka z volného pohybu zboží v EU. V systému je v současnosti cca 18 mil. evidenčních čísel a cca 2500 textových charakteristik oborových částí sbírek. CES rozlišuje 23 předdefinovaných oborů (například botanika, numizmatika) a umožňuje uložit i jinou specifikaci. Obrázek 16: Centrální evidence sbírek Zdroj: září Dostupné na 110

111 CES byl vytvořen jako samostatný systém v roce Aby se data do systému CES nemusela zadávat ručně, byl na tehdejším oddělení informatiky MZM vytvořen program CESik, který generuje datové soubory pro obousměrnou komunikaci se systémem CES. CESik, prostředník mezi uživateli (správci sbírek) a CES, je accessovskou databázovou aplikací. Distribuci a uživatelskou podporu zabezpečuje specializované metodické pracoviště při MZM Centrum pro informační technologie v muzejnictví (CITeM). Obrázek 17 Datové toky CESik Zdroj: září Databáze je uložena na serveru MK ČR, samotná aplikace je napsána v php. Aplikace CES obsahuje: administrátorskou část zde se zapisují změny evidenčních čísel sbírek (přidávání evidenčních čísel nových předmětů, vyřazování a rušení), dále se zpracovávají povolení k vývozu, zaznamenávají se vývozy sbírkových předmětů do zahraničí (která sbírka, jaké předměty, kam, jak dlouho, doba návratu systém upozorňuje na překročení povolené lhůty); část určenou veřejnosti obsahuje základní informace o sbírkách (datum zařazení, vlastník, správce) a písemné charakteristiky podsbírek (období, území, předměty) s možností přidat několik fotografií, což však využívá dosud jen malé procento správců; veřejná část CES je přístupná přes webové stránky MK ČR, sekce Rejstříky, nebo přímo Obrázek 18 Veřejná část CESu Zdroj: http//ces.mkcr.cz/cz/search.php, září

112 Obrázek 19 Administrátorská část CES Zdroj: MK ČR, září ) Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) Základním rámcem ochrany movitého kulturního dědictví program Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) v gesci věcného odboru MK ČR. Jeho cílem je podpora odborné zprávy, záchrany, ochrany a prezentace muzejních a galerijních sbírkových fondů všech muzeí a galerií v ČR bez rozdílu jejich zřizovatele. Finanční podpora tohoto dotačního programu se dotýká čtyř oblastí: ISO/A zabezpečení movitého kulturního dědictví; ISO/B dokumentace a evidence; ISO/C výkup kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu; ISO/D preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí. Pro digitalizaci sbírek muzejní povahy tvoří základní rámec ISO/B dokumentace a evidence, v rámci které je finančně podporována evidence a dokumentace movitého kulturního dědictví v digitální podobě 108. ISO/B umožňuje po splnění náležitostí žádostí o grant definovaných ve výše uvedeném Metodickém pokynu MK ČR každoročně finančně podpořit muzea a galerie při budování jejich institucionálních digitalizačních pracovišť a dále při digitalizaci jejich sbírkových předmětů. Dle uvedeného metodického dokumentu instituce (žadatel o dotaci) zřizují centrální pracoviště pro digitalizaci, která řídí a koordinují proces digitalizace na úrovni celé instituce, shromažďují, vytvářejí, zálohují a distribuují digitalizovaná data, zpracovávají je v databázích, zpřístupňují uživatelům a řídí další činnosti související s digitalizací. Tato centrální pracoviště jsou ve většině případů hlavními nositeli digitalizačních projektů v institucích, v jejichž kompetenci je 109 : 108 Ministerstvo kultury ČR. Metodický pokyn Ministerstva kultury pro žadatele o dotaci z programu ISO/B. Dostupné na Ibidem. 112

113 Zpracování základních dokumentů o provádění dokumentace v digitální podobě: o vlastní koncepce digitalizace instituce, o interní směrnice o provádění dokumentace v digitální podobě, o projektové dokumentace, Zpracování technických dokumentů o provádění dokumentace v digitální podobě: o jednotná konvence pro pojmenování digitalizovaných souborů foto, video a audio dokumentace, o metodika pro archivaci a nakládání s analogovými předlohami (fotografie, videozáznamy apod.), které jsou digitalizovány (jako součást interní směrnice), Zajištění pravidelné kontroly čitelnosti zálohovaných dat. Základní dokumenty o provádění dokumentace v digitální podobě obsahují následující informace: Tabulka 22 Informace základních dokumentů k digitalizaci Název Charakter a určení dokumentu Náležitosti dokumentu dokumentu Koncepce digitalizace Interní směrnice k provádění dokumentace v digitální podobě Projektová dokumentace Definování hlavních východisek, cílů, záměrů a postupů pro digitalizaci na úrovni celé instituce v dlouhodobém časovém horizontu. Koncepce je základním dokumentem a osnovou digitalizace v instituci a zajišťuje, společně s vnitřní směrnicí, že digitalizace bude probíhat jednotným způsobem bez ohledu na velikost instituce, množství a různorodost digitalizovaných předmětů a rozdílný časový odstup mezi etapami digitalizování (například jednotlivých sbírek). Vnitřní směrnice je základním dokumentem a osnovou digitalizace v instituci a zajišťuje společně s koncepcí, že digitalizace bude probíhat jednotným způsobem a s výstupy, které jsou slučitelné navzájem i s běžně rozšířenými elektronickými standardy, a to bez ohledu na velikost instituce, množství a různorodost digitalizovaných předmětů a rozdílný časový odstup mezi etapami digitalizování (například jednotlivých podsbírek). Detailní popis dílčích částí digitalizačního procesu, který je časově a oborově vymezen v daném grantovém období. zhodnocení aktuálního stavu v instituci (organizační uspořádání, personální zajištění, dále popis úrovně a množství dokumentace v digitalizované podobě, přístrojové a softwarové vybavení, to vše za celou instituci s přehledem jednotlivých sbírek, podsbírek či částí) objasnění cílů a záměrů digitalizace v instituci přehled o časovém harmonogramu prací a jejich rozsahu popis zvolených postupů a řešení organizačních i technických, popis softwarových nástrojů (detailní popis těchto nástrojů není nutný, pokud se jedná o produkty, které jsou dostatečně známé např. ArtGuard, DEMUS, BACH) podrobná organizační a technická pravidla a postupy digitalizace na úrovni celé instituce zapracované technické požadavky dle Metodického pokynu zakotvení statutu centrálního pracoviště pro digitalizaci a stanovení náplně jeho činnosti metodika pro archivaci a nakládání s analogovými předlohami (fotografie, videozáznamy apod.), které jsou digitalizovány popis současného stavu ve vztahu k předkládanému projektu cíl projektu a jeho popis plán personálního zajištění projektu časový a pracovní plán projektu technický a technologický plán projektu Zdroj: Autoři studie, prosinec 2009 dle: METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA KULTURY PRO ŽADATELE O DOTACI Z PROGRAMU ISO/B. listopad

114 Metodický pokyn MK ČR stanovuje kromě organizačních požadavků i doporučení technické, a to opětovně v obecné rovině (formou minimálních požadavků na technické náležitosti digitalizace sbírkových předmětů), které proto nepředstavují jednotný metodický postup pro digitalizaci sbírkových předmětů. Každé muzeum a galerie, jejichž sbírka muzejní povahy je vedená v rámci CES mají povinnost vést databázi evidenčních záznamů k jednotlivým sbírkovým předmětům. Nejrozšířenějším systémem v muzeích a galeriích je DEMUS, avšak v praxi si muzea a galerie volí i další systémy pro účely chronologické a systematické evidence sbírkových předmětů. Následující tabulka vyhodnocuje jednotlivé sbírkové systémy vzhledem ke chronologické a systematické evidenci sbírkových předmětů: Tabulka 23 Analýza evidenčních systémů sbírkových předmětů Systém Základní popis systému Přednosti systému Nedostatky systému Demus Evidence - samostatný modul pro chronologickou evidenci Moduly pro systematickou evidenci (univerzální modul Katalog určen pro malá muzea s různorodými sbírkami a pro ty obory, pro něž dosud není specializovaný modul a samostatné moduly pro obory: Výtvarné umění, Fotoarchiv, Botanika, Zoologie, Entomologie, Geologie (i pro sbírky paleontologické a mineralogické), Historie a Archeologie. KRP (pro konzervátory, restaurátory a preparátory) modul pro evidenci konzervátorskorestaurátorských zásahů Vzájemná výměna dat mezi modulem Evidence a sbírkovými moduly Výměna informací mezi modulem KRP a sbírkovými moduly Propracovaná struktura dat odpovídající standardům a doporučením CIDOC Rozsáhlé oborové slovníky, číselníky (např. taxonomický systém v přírodních vědách) Propracovaný systém exportů a importů dat Administrace celého života sbírkového předmětu (akviziční proces, příprava výpůjček, prezentací, badatelských listů, inventarizačních revizí) Bohatá nabídka tiskových výstupů Kvalitně vypracovaná nápověda Otevřenost směrem k uživateli, možnost tvorby vlastních databázových objektů (zejména variant tisku) Značná technická komplikovanost není dostatečně kompenzována triviálním počátečním nastavením a školením Závislost na prostředí MS Access a Windows, nejbolestivější jsou tato omezení: Implementační limity databáze (omezení počtu vztahů mezi tabulkami) Malá možnost rozšiřitelnosti ve smyslu umístění databáze na výkonný server pro velká muzea Prakticky žádná možnost rozumné prezentace na internetu (řešeno samostatným zcela obecným systémem ProMuS) prakticky žádná podpora technologií XML apod. Zdánlivá zastaralost Access 97, akcentovaná vysokou frekvencí, s níž Microsoft vydává nové částečně nekompatibilní verze svých produktů Nedokonalý systém zabezpečení 114

115 Systém Základní popis systému Přednosti systému Nedostatky systému Bach ProMuzeum Bach ProMuzeum SQL ESMUS IMBUS Jednoduchý modul Přírůstková kniha pro chronologickou evidenci Samostatné moduly pro systematickou evidenci (celkem 15) Volné propojení chronologické a systematické evidence Upravená verze systému Bach ProMuzeum, lze provozovat na MS SQL nebo MySQL serveru. Chronologická evidence přírůstková kniha s přímou vazbu na evidenci systematickou (zadávání nových inventárních čísel, kopírování dat zapsaných v přírůstkové knize) Systematická evidence Centrální katalog sbírek (CKS), který je členěn podle organizační struktury na jednotlivé sbírky. Chronologická evidence - vytváření a úpravy záznamů v přírůstkové knize, generování záznamů v systematické evidenci. Systematická evidence - vytváření a úpravy podrobných popisů sbírkových předmětů, vytváření nových verzí popisu. Doprovodná dokumentace - vytváření a úpravy záznamů o předmětech, které nejsou součástí sbírky, ale informačně ji doplňují. Serverová aplikace na bázi open source technologií (Linux, Apache, PHP, MySQL). Vazba na další intranetové systémy NTM (např. aplikaci Jednoduchost Operativní provádění úprav na přání (za odpovídající cenu) Umožňuje zpracování většího množství záznamů než MS Access Specializované číselníky materiálů, technik N/A Velmi dobře odpovídá požadavkům provozu Open source (přístupová práva) Riziko zhroucení databáze při velkých počtech záznamů Potíže při práci na síti (nutno obcházet vhodnou organizací práce na síti). Nižší kvalita dat Struktura dat neodpovídá zcela standardům a doporučením CIDOC Nejednotnost dat, obsah není žádným způsobem řízen, Omezení daná prostředím MS Access, podobně jako u Demusu Struktura dat neodpovídá zcela standardům a doporučením CIDOC N/A N/A 115

116 Systém Základní popis systému Přednosti systému Nedostatky systému pro řízení workflow v oblasti restaurování a konzervování, Document Management System (DMS), Fotoarchiv (archiv digitálních fotografií), Evidenci smluv týkajících se sbírek, nebo systém pro evidenci archiválií a správu digitálního obsahu Archa) prostředí, tj. minimální náklady, žádné výdaje za licence apod. Data uložená na jednom místě Zdroj: Studie proveditelnosti k projektu č. 123, Zavedení integrovaného systému správy sbírek, září Nad těmito lokálními systémy, databázemi jsou tzv. celostátní databáze, které jsou udržované státními orgány pro evidenční a bezpečnostní účely: Centrální evidence sbírek (CES) v gesci MK ČR; Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví - ISO SEUD v gesci Policie ČR. 3) Metodická centra Konzultační a metodickou pomoc k digitalizačním aktivitám muzeí a galerií poskytují dvě metodická pracoviště: Metodické pracoviště pro otázky evidence a inventarizace sbírek muzejní povahy, centrální evidence sbírek a vývozu sbírkových předmětů do zahraničí na OMG MK ČR; Metodické pracoviště pro ověřování a rozvoj informačních technologií, zejména v oblasti dokumentace a evidence, ale i ochrany a prezentace sbírkových předmětů, standardizace, interoperability PI CITeM při MZM. 4) Digitalizační pracoviště v muzeích a galeriích v gesci MK ČR Digitalizace sbírek muzejní povahy probíhá v jednotlivých muzeích a galeriích v gesci OMG MK ČR dle interních dokumentů každé instituce: Koncepce digitalizace, Interní směrnice k provádění dokumentace v digitální podobě a Projektové dokumentace, případně dalších doplňkových koncepčních a metodických dokumentů. Budování těchto digitalizačních pracovišť je zpravidla finančně podpořeno z prostředků MK ČR, a to zejména z programů ISO (A, B.). V oblasti digitalizace sbírkových fondů muzeí a galerií není v současné době realizován na centrální úrovni jednotný projekt s komplexním zaměřením na digitalizaci a prezentaci sbírkových fondů muzeí a galerií. Jednotlivé instituce jsou zapojeny do různých národních a nadnárodních projektů v dané oblasti (zapojení českých muzeí a galerií do evropských projektů je uvedeno v kapitole Účast českých PFI v projektech Europeany v oblasti implementace jejich výsledků v ČR). Průzkum MK ČR o stavu digitalizace sbírek z roku se vzhledem k výše uvedené formě a zaměření podpory MK ČR zaměřil zejména na využívání IKT v oblasti sbírkových systémů, tj. pro dokumentaci sbírkových předmětů ve správě a vlastnictví sbírkotvorných institucí. Výsledky průzkumu poukázaly na skutečnost, že z celkového počtu sbírkových předmětů kolem 65 mil. je databázově zpracována jen malá část z nich (cca 5 mil.). Většina sbírkových předmětů 110 Průzkum MK ČR v roce 2006 byl zatím posledním průzkumem stavu IKT v českých muzeích a galeriích, jehož výsledky jsou dle sdělení odpovědných pracovníků OMG MK ČR pouze orientační. 116

117 je stále dokumentována jen na papírových kartách či v knihách. Výsledkem je skutečnost, že i nadále zůstává pro tyto instituce omezena i možnost prezentace jejich sbírek na internetu a tento informační zdroj nemůže být standardizovanou formou využíván orgány státní správy ani uživateli z řad nejširší veřejnosti 111. Základní charakteristika procesů digitalizace v digitalizačních pracovištích muzeí a galerií v gesci OMG MK ČR V rámci digitalizačních pracovišť muzeí a galerií se digitalizují převážně textové a 2D objekty. Pro sběr dat v rámci dotazníkového průzkumu byla možnost specifikovat jednotlivé typy KO v předem daných pěti kategoriích. Muzea a galerie tímto způsobem rozšířily jednotlivé kategorie objektům tak, jak je uvedeno v tabulce Seznam subkategorií a typů sbírek pro oblast muzeí a galerií. Tabulka 24 Seznam subkategorií a typů sbírek pro oblast muzeí a galerií Typ kulturního objektu Subkategorie anebo typ sbírky Rukopisy (Manuskripty) Mendelianum Písemnosti - historické Knihy Noviny Archiválie Jiné Fotografie Umělecká díla 2D Kresby Etnografie Bohemika Knihy 19. a 20. století Historické Fond ÚLUV Sbírková dokumentace Archivy a osobní fondy Kramářské tisky Hudební písemnosti Firemní literatura (prospekty, katalogy, návody) Divadelní Etnografie Historické Malby a grafiky mimoevropské kultury Tištěné dekorace loutkového divadla Exlibris Svaté obrázky Ilustrace Etnografie Historické Technické výkresy Grafiky Scénické a kostýmní návrhy Historické Nakladatelské prospekty Historické knihy Písemné archivy Tisky archivní povahy Kuplety a šlágry Programy Korespondence Hudební Architektura Skleněné desky Architektonické plány Architektonické negativy (originály architektů) Předsádkové papíry Příležitostná grafika Grafické listy Typografika Obrazy (Malířská díla) Mapy Plakáty Historické Plakáty německého divadla Terén, dokumentace muzea, výzkumy. Negativy Negativy sbírkových předmětů Kolekce historických ČB Negativy sbírky ULUV, zrušené Ústředí negativů lidové umělecké výroby v Uh. Hradišti Jiné Populační rodné listy Papírová platidla Umělecké díla 3D Plastiky Plastiky-mimoevropské kultury Architektonické modely Mimoevropské kultury Nová média Lidická sbírka 111 K potřebě integrace sbírkových systémů v rámci informačních systémů veřejné správy viz Studie proveditelnosti k projektu Zavedení integrovaného systému správy sbírek, [PROJEKT: PROVÁDĚNÍ ANALÝZ VEŘEJNÉ SPRÁVY OP LZZ (OBLAST PODPORY 4.4A.1, VÝZVA 32) ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI A STUDIE PROVEDITELNOSTI (IOP MV ČRVÝZVA 07 ČÍSLO PROJEKTU 123]; INstrategy Institut pro evropské a národní strategie,

118 Typ kulturního objektu Jiné movité sbírkové anebo fondové objekty Užité umění Předměty studijního charakteru Mimoevropské kultury Hudební nástroje Řády a medaile Výzbroj Výstroj Subkategorie anebo typ sbírky Historická sbírka Stereodiapozitivy Sklo Sklo- firma Riedel Různé materiály Předměty z kovu Videozáznamy Záznamy inscenací Etnografie * Tento seznam je sestaven na základě specifikací uvedených v dotaznících a nelze ho považovat za úplný. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Tabulka Přehled kulturních objektů v muzeích a galeriích uvádí, které typy KO se v rámci digitalizačních pracovišť muzeí a galerií v gesci OMG MK ČR digitalizují. Tabulka 25 Přehled kulturních objektů v muzeích a galeriích Typy objektů Textové objekty Analogové kulturní objekty Zdigitalizováno Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce Plánovaná digitalizace v letech Počet objektů, které je potřebné před konverzí zrestaurovat D objekty D objekty malé D objekty velké Audiovizuální objekty CELKEM Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Digitalizace KO v muzeích a galeriích ČR je poddimenzovaná a počet DO představuje nepatrné množství (viz graf Shrnutí přehledu analogových KO v oblasti muzeí a galerií). Plánovaná digitalizace podle vykázaných dat má zahrnout 89,54 % analogových KO. Největší položky v této oblasti se nacházejí v kategorii textové dokumenty, přičemž největší část tvoří archiválie (zejména sbírky evidované ve správě NM). Dále v kategorii 2D objekty jsou to fotografie (Památník národního písemnictví) a muzeální artefakty (přírodní; NM) v kategorii 3D malé objekty. 118

119 Graf 1 Shrnutí přehledu analogových kulturních objektů v oblasti muzeí a galerií * Tabulka je pro velký rozptyl počtu kulturních objektů znázorněna v dekadickém logaritmickém měřítku. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Nejvíc analogových KO evidovaných v IS jednotlivých institucí představuje kategorie archiválií v textových dokumentech. Plánovaná digitalizace zejména textových dokumentů do roku 2015 představuje nárůst o 80 %, co se týče objemu digitalizovaných KO oproti stávající situaci, přičemž nejvíc se plánuje digitalizovat KO typu 2D a audiovizuální objekty (pokud je brán do úvahy podíl objemu analogových objektů k plánované digitalizaci). Zejména u podtypů KO, jako je film, zvukové záznamy všeho druhu, mikromédia, pohlednice, umělecké 3D objekty, plánová dokumentace, rytiny, obrazy, muzeální artefakty do 10 cm, negativy a plakáty, je plánovaná nejrozsáhlejší digitalizace (nad 50 % objemu vykázaných jako textové dokumenty). Z hlediska absolutních čísel je největší objem digitalizace plánován pro archiválie z kategorie textové dokumenty. 119

120 Graf 2 Analogové kulturní objekty v oblasti muzeí a galerií podle typů kulturních objektů Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Základní charakteristika technického a technologického vybavení digitalizačních pracovišť muzeí a galerií v gesci OMG MK ČR Na základě dotazníkového šetření vyplynulo, že v oblasti muzeí a galerií bylo do ledna 2010 investováno celkem 19,2 milionu Kč do hardwarového a softwarového zařízení a vybavení, které umožňuje digitalizovat KO. Základem vybavení jsou nejčastěji levnější přístroje jako například scannery do ,- Kč anebo digitální fotoaparáty do ,- Kč (viz také tabulku 26 a graf 4). Špičkové zařízení je mnohem méně přítomné v jednotlivých digitalizačních pracovištích muzeí a galerií. Tabulka 26 Vybavení digitalizačních pracovišť v oblasti muzeí a galerií podle typu a ceny zařízení Pořizovací Pořizovací cena Typ HW Ks cena/ks celkem Speciální scannery Digitální fotoaparát/knižní scanner Canon Scanner knižní bezdotykový ScannTech 402i Filmový scanner Nikon 9000 LS Stolní scanner s dianástavcem CELKEM Scannery (do Kč) Canon Lide Canon Lide CanonScan 8800F Epson Epson J151A Epson Epson 4870 Photo Epson expression 10000XL Epson GT Epson GT Epson perfection 4870 photo Epson Photo 700 (A4) HP

121 Typ HW Ks Pořizovací cena/ks Pořizovací cena celkem HP 4C Graphics PRO HP Laserjet HP Scanjet HP ScanJet 5590P HP Scanjet G Microtec ScanMaker 1000 XL A Microtec ScanMaker I Microtec Scanmaker Microtec ScanMaker 9800 XL Microtec SM1000XL Nikon 8000 ED Nikon Cool Scan 4000 ED Nikon Coolscan 5000 ED Nikon Coolscan 9000 ED Plustek OpticBook Samsung CLX-2160N Scanner A Scanner A Skener Mustek P 3600 A3 PRO Umax Astra Umax Astra Visioneer onetouch A4, CELKEM Scannery (nad Kč) Agfa DuoScan Conica Minolta Bishup 162/ Contex Crystal G Crystal XL 42" Basic MicroScribe G2LX Umax Mirage II CELKEM Digitální fotoaparáty (do Kč) Canon Powershot G Canon Canon 20 D Canon EOS Canon EOS 350D Canon EOS 400 D Canon EOS 450D Canon EOS 450D + příslušenství Canon EOS 50D Canon EOS302 s příslušenstvím Canon Power Shot A Canon PowerShot Fuji S Minolta DIMAGE A Nikon Nikon Nikon COOLPIX Nikon D Nikon D NIKON F Olympus

122 Typ HW Ks Pořizovací cena/ks Pořizovací cena celkem Olympus Camedia Panasonic Lumix DMC-T Pentax K CELKEM Digitální fotoaparáty (nad Kč) Canon Canon Canon DS Canon EOS 10D Canon EOS 30D Epson Expression 10000XL KODAK DCR/N Nikon + tiskárna Olympus Olympus 8800F Olympus C CELKEM Fotopříslušenství a další zařízení Digitální zadní stěna Betterlight 8K Digitální kazeta Sinarback 54 H Digitální kazeta SINARBACK Digitální kazeta Sinar P Objektiv pro fotoaparát Canon EOS 20d Makroobjektiv Canon EFS Záblesková světla Fomei Záblesková a halogenová světelná soustava Stativ s osvětlením Fomei CS x světlo Desk CELKEM Další HW DELL páskové zálohovací zařízení Disková pole, PC, příslušenství Multifunkční zařízení Konica-Minolta 1600f Multifunkční zařízení HP Officejet CELKEM Videokamery SONY PD 150 P Panasonic AG-455 MB CELKEM Komentář: Ceny vybavení a zařízení jsou uvedeny podle toho, jak je jednotlivé instituce vyplnily do dotazníků. Pokud ceny nebyly uvedeny v dotazníku, byly dohledány na internetu. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Plánované náklady na vybavení do roku 2015 podle dotazníků představují přibližně 57,3 mil. Kč. Odchylku v roce 2011 způsobuje 35 milionová investice do projektu č. 128 Digitalizace sbírkových fondů, který má být realizován TMB a jehož cílem je vytvoření specializovaného digitalizačního pracoviště pro 2D a 3D objekty. Graf 3 Plánované náklady na digitalizaci v oblasti muzeí a galerií 122

123 Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Standardní softwarové vybavení digitalizačních pracovišť v oblasti muzeí a galerií pozůstává ze softwaru typu OCR, softwaru na tvorbu PDF, softwaru na zpracování obrazu, softwaru pro práci se scannerem a pro zpracování scanů, softwaru pro úpravu fotografií, softwaru pro zpracování fotografií jako je záznam a třídění fotografií, a softwaru pro zpracování videa. Instituce nejčastěji používají software firmy Adobe zejména Photoshop, Editor, PDF Creator apod. Celkové investice muzeí a galerií do softwarového vybavení činily podle dotazníkového šetření 1,2 mil Kč. V tabulce 27 Přehled SW vybavení v muzeích a galeriích Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. je uveden přehled typů SW nejčastěji používaný v PFI pro digitalizaci. Graf 4 Přehled HW vybavení muzeí a galerií _ Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Konkrétní vybavení v oblasti HW je uvedeno v následující tabulce, kde jsou uvedeny také pořizovací ceny vybavení a celkové objemy financí vynaložené na jednotlivé vybavení: 123

124 Tabulka 27 Přehled typů SW vybavení v muzeích a galeriích Typ SW OCR SW SW na tvorbu PDF SW pro práci se scannerem a pro zpracování scan SW pro úpravu fotografií SW pro zpracování fotografií jako je záznam a třídění fotografií Zpracování videa Název SW ABBYY FineReader 5.0 Sprint Pdfeditor PDF Creator SW Adobe reader Acrobat pro 6 C2 Adobe Photoshop MS Office Imaging -archiv Epson scan Silver Fast NIKON Scan 4.0, Contex Wide Image 3.0 CanonScan Toolbox Adobe Photoshop Adobe Photoshop, Adobe Ligtroom v2.4 GIMP verze Photoshop CS3 Zoner PhotoStudio 11 ACDSee v8, v10 Corel Draw graphic suite 11 C2 Malování Windows Zoner Photo studio v8, v9 Irfan view Photofilter ABBY Microtec Scan Wizard Pro CorelDRAW Graphics Suite Reflecta Software SilverFast Adobe Photoshop CS3 Adobe Creative Suite Finale Wawes Capture One 4 Zoner Photostudio Průzkumník Windows, Prohlížeč obrázků a faxů Windows Corel Draw 9 Premiere pro 2.0 Win AOO GOV Zoner Photo Studio Fine Reader Adobe Photoshop 8.02 Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

125 Personální potenciál v oblasti digitalizace sbírkových předmětů muzeí a galerií v gesci OMG MK ČR Dle dotazníkového průzkumu vykonaného pro potřeby této Podkladové studie lze konstatovat, že digitalizace sbírkových předmětů muzeí a galerií v gesci OMG MK ČR probíhá formou outsourcingu a interními silami. Celkové náklady na outsourcing mezi lety představují podle dotazníkového průzkumu přibližně 25 mil. Kč. Náklady na outsourcing po letech jsou zachyceny v grafu Náklady na outsourcing pro léta v oblasti muzeí a galerií.. Ze 17 zkoumaných institucí v oblasti muzeí a galerií 14 uvedlo rozložení procesů digitalizace a souvisejících činností podle zabezpečení. Průměrně instituce zabezpečují 83 % vlastními silami a 17 % outsourcingem. Graf 5 Náklady na outsourcing pro léta v oblasti muzeí a galerií. *Náklady jsou v tisících Kč. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden V rámci jednotlivých digitalizačních pracovišť zajišťují výše uvedené procesy pracovní pozice uvedené v následující tabulce Přehled plánovaných pracovních pozic. Souhrnně je v oblasti muzeí a galerií vytvořených 111 pracovních pozic, jejichž pracovní náplň souvisí s digitalizací. Graf 6 Orientační rozdělení pozic s náplní práce týkající se digitalizace kulturních objektů Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Celkem se jedná o 103 plných úvazků. Pracovní náplň na těchto pozicích týkajících se digitalizace a souvisejících činností tvoří průměrně 27 % z celkového objemu činností pro jednotlivé pracovní pozice. V dalších letech instituce plánují zvýšit objem činností na 46,7 %. Nároky na vzdělání pro jednotlivé pozice se liší podle specifických požadavků, rozsah je daný od ukončeného středního odborného vzdělání až po vysokoškolské vzdělání s praxí. 125

126 Tabulka 28 Přehled aktuálních pracovních pozic podle institucí v oblasti muzeí a galerií Instituce Památník národního písemnictví Národní muzeum Národní technické muzeum Pozice Základní náplň práce související s digitalizací Počet osob na této pozici Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností Kvalifikace Knihovník1 knihovník tř VŠ 1 Knihovník3 knihovník tř VŠ 2 6 Knihovník4 knihovník tř USO 1 Knihovník5 knihovník tř USO 1 Archivář3 archivář tř USO 1 Kurátor2 kurátor tř USO 1 Správce depozitáře správce depozitáře USO 1 Aranžér SŠ, VOŠ 2 Archeolog VŠ 1 Archivář VŠ 1 Knihovník VOŠ, VŠ 1 Dokumentátor VŠ Knihovník VŠ Konzervátor, restaurátor VOŠ, VŠ 15 7 Památkář VŠ 1 Výzkumný, vývojový pracovník VOŠ, VŠ Správce operačního systému VOŠ, VŠ 6 Archivář příprava materiálu, tvorba metadat ,4 4 3 Dokumentátor příprava materiálu, tvorba metadat ,5 8 3 příprava, přepis, tvorba metadat, Filmař - dokumentarista konverze, správa, zpřístupnění Počet mužů Počet žen

127 Moravské zemské muzeum Národní galerie v Praze Finanční referent / účetní Fotograf, operátor konverze, správa (digitalizační pracoviště) Knihovník / knihovnice příprava materiálu, tvorba metadat Koordinátor digitalizace vše Kurátor sbírek příprava materiálu, tvorba metadat Náměstek generálního ředitele pro sbírkotvornou činnost Operátor (digitalizační konverze, tvorba metadat, pracoviště) správa 1 0, Programátor, správce správa HW, SW, zálohování aplikací Konzervátor/restaurátor konzervování, restaurování papíru 10 6, Vedoucí oddělení vše multimediálního studia, digitalizace Fotograf/ka skenování, focení Kurátor/ka evidence v IS, příprava předmětů pro focení Dokumentátor/ka evidence v IS Restaurátor-preparátorkonzervátor/ka pro focení, focení evidence v IS, příprava předmětů Lektor příprava předmětů pro focení IT technik správa serveru, technická podpora SŠ 2 0 Kurátor sbírky tvorba odborných metadat, kontrola dat 9 6,8 30 VŠ 1 8 Kurátor sbírky tvorba odborných metadat, kontrola dat VŠ

128 Kurátor sbírky Kurátor sbírky Kurátor sbírky Kurátor sbírky Dokumentátor Dokumentátor Dokumentátor Dokumentátor Dokumentátor Dokumentátor Restaurátor Restaurátor Správce depozitáře Správce depozitáře Správce depozitáře tvorba odborných metadat, kontrola dat, analýza tvorba odborných metadat, kontrola dat tvorba odborných metadat, kontrola dat tvorba odborných metadat, kontrola dat zápis metadat, kontrola dat, vkládání obrázků zápis metadat, kontrola dat, vkládání obrázků zápis metadat, kontrola dat, manipulace s předměty zápis metadat, kontrola dat, zápis metadat, kontrola dat, zápis metadat, kontrola dat, příprava předmětů na digitalizaci příprava předmětů na digitalizaci evidence pohyb předmětů z a do depozitáře, manipulace s předměty evidence pohyb předmětů z a do depozitáře, manipulace s předměty evidence pohyb předmětů z a do depozitáře, manipulace s předměty VŠ VŠ VŠ ,5 20 VŠ SŠ VO SŠ SŠ SŠ SŠ ,3 10 VŠ VŠ ,8 60 VŠ VŠ VŠ

129 Správce depozitáře Správce depozitáře Lektor Manipulant Ředitel sbírky evidence pohyb předmětů z a do depozitáře, manipulace s předměty evidence pohyb předmětů z a do depozitáře, manipulace s předměty manipulace s předměty manipulace s předměty organizačně metodická příprava VŠ SŠ VŠ SŠ VŠ 0 1 Řidič transporty děl vyučen 1 0 Archivář výběr archiválií k digitalizaci, popis digitalizovaných kopií VŠ 1 0 Archivář technické provedení digitalizace VŠ 1 0 Moravská galerie v Brně Asistent odd. administrativní zaměření 5 4,75 25 SŠ 0 5 Kurátor sbírky 14 12,5 25 VŠ 4 10 Asistent kurátora 1 0,5 100 VŠ 0 1 Správce depozit uložení sbírek 10 8,5 50 SŠ 3 7 Restaurátor VŠ 3 2 Fotograf SŠ 1 1 Dokumentátor VŠ 0 4 Archivář VŠ 1 0 Projektový manažer projekty 1 0,8 8 VŠ 1 0 Muzeum umění Olomouc Fotograf vše se fotografuje digitálně, nejen sbírky, ale i veškerá ostatní dokumentace 2 100% SŠ 2 129

130 Technické muzeum v Brně Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Muzeum J.A.K. v Uh. Brodě Archivář zpracování, uložení a výpůjčky digitálních fotografií 2 40% VŠ 2 Knihovník digitalizace sbírky Kniha 20. stol. 1 10% VŠ 1 občasná digitalizace Grafik "papírových" sbírek na scanneru či konverze diapozitivů do digitální podoby 2 10% SŠ, VŠ 2 Kurátor popis předmětu 13 1,3 100% VŠ 8 5 Konzervátor ošetření, manipulace 5 0,5 100% VŠ,ÚSO 3 2 Restaurátor doplnění 1 0,1 100% VŠ 0,5 0,5 Dokumentátor Manipulace, administrativa % ÚSO 1 3 Správce depozitáře prevence, administrativa 2 0,5 25% ÚSO 2 0 Fotograf SŠ, VŠ, Fotodokumentace sb. předmětů, praxe 5 let v úprava pořízených dat oboru 1 0 Dokumentátor Konzervátor - restaurátor Dokumentátor - externí pracovník plošné skenování, skenování negativů - kinofilm, středoformát, úprava pořízených dat, evidence, vkládání do systému včetně pořizování záloh Příprava sb. Předmětů na fotografování či skenování plošné skenování, skenování negativů - kinofilm, středoformát, úprava pořízených dat, evidence, vkládání do systému včetně pořizování záloh SŠ, VŠ, praxe 5 let v oboru SŠ, VŠ, praxe 5 let v oboru SŠ, VŠ, praxe 5 let v oboru Historik fotografování sbírek 2 0,1 10 VŠ 1 1 Knihovník fotografování sbírek 1 0,05 5 VŠ 0 1 Správce depozitářů fotografování sbírek 1 0,3 30 SŠ 0 1 Restaurátor fotografování sbírek 1 0,2 20 SŠ 1 0 Videodokumentace, převod analogových 1 0,6 60 SŠ 1 0 video a audiozáznamů Pracovník ISO 1 0,6 60 SŠ

131 Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Památník Lidice Památník Terezín Muzeum romské kultury v Brně Pracovníci sbírkového úseku výběr, přeprava, metadata VŠ, USO 2 2 Konzervátor čištění, konzervace, restaurování 1 0,2 20 USO 0 1 Knihovník výběr, metadata USO 0 1 IT správce proces konverze, postprocesing 1 0,2 20 SO 1 0 PP digitalizace BP SŠ 1 PP digitalizace GL SŠ 0 1 DPP digitalizace BP SŠ 1 DPP digitalizace GL SŠ 1 manipulace,konverze,zprac. dig. Správce depozitáře objektů,zprac. metadat, převod ÚSO, VŠ 4 do požadovaného formátu manipulace,konverze,zprac. dig. Archivář objektů,zprac. metadat, převod ÚSO 3 do požadovaného formátu Památkář zpracování metadat VŠ 3 1 Správce ICT zpracování metadat ÚSO 1 Restaurátor přípravné procesy ÚSO 1 Zást.řed.,VP zástupce ředitele, VP 1 1 0,1 VŠ 1 OP kurátor OP kurátor 1 1 0,1 VŠ 1 OP etnol.muz. OP etnol.muz ,2 SŠ 1 Histor.archiv. histor.archiv ,03 VŠ 1 Správce fondů správce fondů 1 1 0,01 SŠ 1 Kurátor katalogizace, fotodokumentace cca 50 VŠ 8 11 Slezské Dokumentátor katalogizace, fotodokumentace 11 9,7 100 SŠ 0 11 zemské muzeum Fotograf fotodokumentace VŠ, SŠ 1 1 Konzervátor fotodokumentace VŠ, SŠ 3 1 Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu září 2009 leden

132 Tabulka 29 Přehled plánovaných pracovních pozic podle institucí v oblasti muzeí a galerií Instituce Památník národního písemnictví Národní muzeum Národní technické muzeum Pozice Základní náplň práce související s digitalizací Počet osob na této pozici Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností Kvalifikace Knihovník knihovník tř VŠ Kurátor kurátor tř VŠ Kurátor kurátor tř VŠ Archivář archivář tř USO Kurátor kurátor tř USO IT technik VŠ Kurátor dig. knihovny VŠ Logistický pracovník USO Systémový administrátor VŠ Aranžér 2 2 0,05 SŠ, VOŠ Archeolog 1 1 0,05 VŠ Archivář 1 1 0,05 VŠ Knihovník 1 1 0,05 VOŠ, VŠ Dokumentátor ,05 SŠ,VOŠ Knihovník ,05 VŠ, VOŠ Konzervátor, restaurátor ,05 VŠ, VOŠ Památkář 1 1 0,05 VŠ Výzkumný, vývojový pracovník ,05 VŠ Správce operačního systému ,05 SŠ, VOŠ, VŠ Archivář příprava materiálu, tvorba metadat ,4 Dokumentátor příprava materiálu, tvorba metadat ,5 Filmař - dokumentarista příprava, přepis, tvorba metadat, konverze, správa, zpřístupnění Fotograf, operátor (digitalizační pracoviště) konverze, správa Knihovník / knihovnice příprava materiálu, tvorba metadat Koordinátor digitalizace vše Kurátor sbírek příprava materiálu, tvorba metadat Náměstek generálního ředitele pro sbírkotvornou činnost 1 1 1

133 Moravské zemské muzeum Národní galerie v Praze Operátor (digitalizační pracoviště) konverze, tvorba metadat, správa 1 0,5 100 Programátor, správce aplikací správa HW, SW, zálohování Konzervátor/restaurátor papíru konzervování, restaurování 10 6,5 20 Vedoucí oddělení multimediálního studia, digitalizace vše koordinace všech digitalizačních Manažer projektu digitalizace projektů, lidských a finančních VŠ zdrojů Fotograf/ka skenování, focení 2 2 0,75 Kurátor/ka evidence v IS, příprava předmětů pro focení ,05 Dokumentátor/ka evidence v IS 2 2 0,5 Restaurátor-preparátorkonzervátor/ka pro focení, focení evidence v IS, příprava předmětů 4 4 0,15 Lektor příprava předmětů pro focení 2 1 0,15 Systémový administrátor Správa, databáze Bach VŠ Kurátor - metodik Fotograf Fotograf - dokumentátor Dokumentátor Ředitel sekce IT technik Kurátor sbírky Kurátor sbírky analýzy, tvorba tezaurů, sjednocování metadat řešení problémů konverze sbírkových předmětů konverze sbírkových předmětů, tvorba metadat správa majetkoprávní evidence v databázi Bach organizačně metodická příprava správa serveru, technická podpora tvorba odborných metadat, kontrola dat, analýza tvorba odborných metadat, kontrola dat VŠ VŠ SŠ, VŠ VŠ VŠ SŠ VŠ VŠ 133

134 Kurátor sbírky tvorba odborných metadat, kontrola dat VŠ Dokumentátor zápis metadat, kontrola dat, SŠ Dokumentátor zápis metadat, kontrola dat, vkládání obrázků VO Správce evidence pohyb předmětů z a do depozitáře depozitáře, manipulace s předměty VŠ Manipulant manipulace s předměty SŠ Řidič transporty děl vyučen Ředitel sbírky organizačně metodická příprava VŠ Knihovník příprava na konverzi, práce s daty VŠ Knihovník příprava na konverzi, práce s daty 3 1,5 15 SŠ Archivář výběr archiválií k digitalizaci, popis digitalizovaných kopií VŠ Archivář technické provedení digitalizace VŠ Kurátor digitální tvorba tezaurů, sjednocování sbírky metadat VŠ Sjednocování metadat Asistent kurátora vkládání obrázků SŠ Moravská galerie v Brně Operátor úpravy obrazu práce s obrázky VŠ Digitalizační expert správa digitálních dat, převod dat do požadovaných formátů VŠ Logistický pracovník organizace a koordinace přípravných prací VŠ Asistent odd. Administrativní zaměření 5 4,75 25 SŠ Kurátor sbírky 14 12,5 25 VŠ Asistent kurátora 1 0,5 100 VŠ Správce depozit uložení sbírek 10 8,5 50 SŠ Restaurátor VŠ Fotograf SŠ 134

135 Uměleckoprů myslové muzeum v Praze Muzeum umění Olomouc Technické muzeum v Brně Valašské muzeum v přírodě v Rožnově Dokumentátor VŠ Archivář VŠ Projektový manažer projekty 1 0,8 8 VŠ Manažer projektu digitalizace IT technik Operátor - dokumentarista Archivář VŠ Fotograf SŠ Správce depozitáře SŠ Dokumentátor SŠ Kurátor VŠ Konzervátor SŠ IT technik VŠ Fotograf 2 1 SŠ Archivář 2 0,4 VŠ Knihovník 1 0,1 VŠ Grafik 2 0,1 SŠ, VŠ Kurátor digitální knihovny - dle katalogu 130/2009 sb.- lze pravděpodobně zařadit na spravuje provoz digitální knihovny VŠ pozici správce IKT Asistent kurátora operátor IKT Operátor dokumentarista - dokumentarista Operátor úpravy obrazu - operátor IKT 1.3.8/dokumentátor IT technik správce operačního systému Fotograf řeší provozní problémy spojené s vlastním provoz. digi. knih ÚSO obsluha digi. techniky ÚSO postprocesing úpravy obrazu ÚSO zabezpečuje provoz, údržbu a opravy digi zařízení, software Fotodokumentace sb. předmětů, úprava pořízených dat VŠ SŠ, VŠ, praxe 5 let v oboru 135

136 pod Radhoštěm Muzeum J.A.K. v UB Památník Lidice Operátor dokumentarista plošné skenování, skenování negativů - kinofilm, středoformát, úprava pořízených dat, evidence, vkládání do systému včetně pořizování záloh SŠ, VŠ, praxe 5 let v oboru Konzervátor - restaurátor Příprava sb. Předmětů na SŠ, VŠ, praxe fotografování či skenování 5 let v oboru Knihovník skenování, evidence, vkládání dat SŠ, VŠ, praxe do systému 5 let v oboru Manažer projektu digitalizace Organizace a řízení, koncepce, VŠ, praxe ,5 50 kontrola, technické zabezpečení let Manažer projektu 1 0,2 20 VŠ Restaurátor 1 0,5 50 SŠ Operátor dig. stroje a návazných činností SŠ Ls - fotograf (externí) Fotografování děl 1 Zást.řed.,vp zástupce ředitele, VP 1 1 0,1 VŠ OP kurátor OP kurátor 1 1 0,2 VŠ Dokumentátor dokumentace 1 1 0,2 VŠ Op etnol.muz. OP etnol.muz ,2 SŠ Histor.archiv. histor.archiv ,03 VŠ Muzeum romské kultury v Brně Správce fondů správce fondů 1 1 0,01 SŠ Kurátor katalogizace, fotodokumentace, skenování cca 50 VŠ katalogizace, fotodokumentace, Dokumentátor Slezské skenování 100 SŠ zemské katalogizace, fotodokumentace, Fotograf muzeum skenování VŠ, SŠ IT technik správa systémů, datových úložišť, serveru VŠ Konzervátor katalogizace, fotodokumentace VŠ Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

137 Vzhledem k neustále narůstajícímu objemu digitalizačních prací a s ním souvisejících nároků na odborné znalosti a zkušenosti pracovníků, neplánují muzea a galerie rozšířit stávající stav svých interních zaměstnanců, ale navýšit objem činností týkající se digitalizace a souvisejících činností téměř o 20 % v průměru na jeden pracovní úvazek. Závěr: Digitalizace muzejních sbírek v českých muzeích a galeriích v gesci OMG MK ČR představuje soubor individuálních procesů, které úzce souvisí s úrovní využívání IKT v konkrétních institucích. IKT se v těchto institucích využívají zejména pro: dokumentaci jimi spravovaných sbírek; publikaci sbírek muzejní povahy na internetu. Muzejní sbírky a jejich životní cyklus se vyznačují mimořádnou variabilitou, která se nutně promítá do požadavků na komplexnost IS určeného k jejich správě a není a nemůže být dostatečně jednoznačně pokryta normami a zákonnými předpisy, na rozdíl např. od knihovní oblasti. Rozvoj digitalizace a její implementace do běžné muzejní praxe jsou přímo závislé na dostupnosti a využití kvalitních systémů pro správu sbírek (Collection Management Systems - CMS) 112, které umožňují: snadnou a přehlednou evidenci sbírkových předmětů vyžadovanou zákonem včetně CES; efektivní realizaci odborné dokumentace a deskripce sbírkových předmětů; udržování veškeré agendy spojené s akvizicí, depozicí, preparováním a restaurováním, vědeckým výzkumem, prezentací sbírkových předmětů; vytváření datové základně pro prezentaci kulturního dědictví; fungovat jako informační zdroj pro pátrání po odcizených uměleckých předmětech. V současné době muzea a galerie v gesci OMG MK ČR využívají následující sbírkové systémy: Demus; BACH ProMuzeum; NM poloprovozně testuje vlastní systém ESMUS, v praxi však dosud používá směsici různých řešení; NG používá vlastní systém, jehož jádrem je zákaznicky přizpůsobená instalace BACH ProMuzeum; NTM má vlastní dobře propracovaný systém IMBUS; Individuální systémy, které lze však vzhledem k malému rozšíření považovat za málo významné K stávající situaci ohledně sbírkových systémů a jejich vývoji v prostředí českých muzeí a galerií vzhledem k: Chronologické a systematické evidenci, Administraci všech etap životního cyklu sbírkového předmětu, Centrální evidenci sbírek, Autoritním databázím a Úložištím dat viz: Studie proveditelnosti k projektu Zavedení integrovaného systému správy sbírek, [PROJEKT: PROVÁDĚNÍ ANALÝZ VEŘEJNÉ SPRÁVY OP LZZ (OBLAST PODPORY 4.4A.1, VÝZVA 32) ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI A STUDIE PROVEDITELNOSTI (IOP MV ČRVÝZVA 07 ČÍSLO PROJEKTU 123]; INstrategy Institut pro evropské a národní strategie, Zčásti jde o jednoduché amatérské aplikace, zčásti o profesionální díla vyvinutá na zakázku, ovšem obvykle jen odvozená z jiných produktů bez hlubší analýzy muzejní problematiky.

138 Dotazníkový průzkum vykonaný pro potřeby této studie v měsících září 2009 leden 2010 identifikoval další zásadní nedostatky dosavadní digitalizační praxe v českých muzeích a galeriích: na zpracování některých typů obtížně digitalizovatelných materiálů (např. filmy, knihy, velkoplošné předlohy) muzea a galerie nemají ani vybavení, ani prostředky; uložením většiny sbírkových předmětů ve specializovaných depozitářích a jejich konzervací je sice dosaženo určitého stupně jejich ochrany, avšak jejich využití pro badatelské, studijní nebo prezentační účely je často obtížné až nemožné (zejména při obtížně digitalizovatelných materiálech je tento přístup zcela znemožněn). Základním rámcem pro digitalizaci sbírek muzejní povahy je program ISO/B MK ČR, který požaduje vytvoření institucionálních digitalizačních pracovišť a základních metodických a technologických dokumentů, které však nemají charakter jednotných metodik pro digitalizaci a archivaci digitalizovaných dat v prostředí muzeí a galerií. Z výše uvedených důvodů jsou na národní úrovni v rámci IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, připravovány dva projekty, které ve vzájemné součinnosti řeší největší problémy v oblasti digitalizace sbírek muzejní povahy: 1. Zavedení Integrovaného systému správy sbírek (I3S); 2. Vytvoření pracoviště pro digitalizaci sbírkových fondů a archivaci dat v návaznosti na vznik Národní digitalizační jednotky. Ad 1) Záměrem projektu č. 123 Zavedení Integrovaného systému správy sbírek (I3S), který v rámci IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, oblasti intervence 1.1A připravuje ve spolupráci se svým zřizovatelem MK ČR oddělení příspěvkové organizace MK ČR MZM - CITeM je zásadním způsobem modernizovat a zefektivnit veřejnou správu kulturního dědictví PFI (muzeí a galerií) a samotné fungování těchto institucí při poskytování veřejných služeb představením uceleného databázového systému sbírek muzejní povahy. Realizace tohoto projektu je plánována na období od do s celkovým indikovaným rozpočtem 81 mil. Kč Výsledkem projektu bude plně integrovaný systém, který realizuje on-line propojení jednotlivých aktérů v oblasti ochrany a evidence movitého kulturního dědictví (správci sbírek, MK ČR, Policie ČR, Celní správa) a poskytne tak formalizované nástroje pro evidenční, správní a odborné činnosti se sbírkami při sjednocení běžné dokumentační praxe a zákonných povinností správců sbírek a sbírkových předmětů a současném zefektivnění práce s digitální dokumentací v muzeích a galeriích. Nový systém bude lépe odpovídat požadavkům a normám EU o ochraně evropského kulturního dědictví, databázové struktuře stanovené mezinárodním sdružením muzeí ICOM (zejména normě ISO 21127:2006 známé jako CIDOC CRM) a mezinárodním úmluvám UNIDROIT - o ukradených nebo nezákonně vyvezených kulturních statcích ze dne 25. června Ad 2) Samostatnými oblastmi digitalizace sbírkových předmětů jsou vznik, správa, ukládání a zpřístupnění kulturního dědictví sbírkových předmětů v souladu se specifickými požadavky muzeí a galerií na záchranu, ochranu a zpřístupňování jejich fondů. Na tuto oblast je zaměřen 138

139 projekt s názvem Vytvoření pracoviště pro digitalizaci sbírkových fondů a archivaci dat v návaznosti na vznik Národní digitalizační jednotky, který pod číslem 128 připravuje TMB ve spolupráci s MZM a MG v rámci již zmiňovaného dotačního titulu - IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, oblasti intervence 1.1A 114. Cílem projektu je zefektivnění a zkvalitnění všech procesů digitalizace muzejních a galerijních sbírek v celé ČR. Za tímto účelem bude v rámci projektu v objektech bývalých kasáren v Brně Řečkovicích spolu s pracovištěm TMB-MCK vybudované: nové specializované digitalizační pracoviště pro potřeby digitalizace sbírek muzejní povahy včetně digitalizace plánovaného počtu ks sbírkových předmětů ze sbírek tří spolupracujících institucí; systém dlouhodobého uložení dokumentů LTP (Long-term Preservation System); metodické pracoviště pro potřeby muzeí a galerií, respektující všechny specifické požadavky na digitalizaci sbírek muzejní povahy včetně jejich datových úložišť. Projekt je plánován na období čtyř let při zahájení jeho realizace ke dni a s ukončením ke dni Celkový rozpočet projektu činí 161,09 mil. Kč. MZM - CITeM a TMB jsou tzv. vertikální (sektoroví) agregátoři pro oblast digitalizace sbírek muzejní povahy dle zákona č. 122/2000 Sb. MZM CITeM je navrženo do této pozice z důvodu udržení kontinuity zavádění IKT v muzejnictví, zejména pak poskytování podpory pro systém Demus, který je nejrozšířenějším sbírkovým systémem českých muzeí a galerií. Pracoviště MZM CITeM disponuje vhodným vybavením a zkušenostmi pro analýzu, programování, testování, tvorbu dokumentace i podporu uživatelů (funkce, které definuje zejména zřizovací listina instituce a poslání pracoviště): jeho postavení na národní úrovni reflektuje stávající a plánované budování digitalizačního pracoviště, a to zejména v oblasti personální. TMB v současné době nedisponuje specializovaným digitalizačním pracovištěm, jeho technické a technologické a zejména personální vybavení nepatří mezi obecně nejlepší v kontextu muzeí a galerií v gesci OMG MK ČR. Tabulka 30 Porovnání NTM a TMB v oblasti příprav a plánování pro digitalizaci sbírek Instituce Náklady na outsourcing (tis. Kč) Technické muzeum v Brně Národní technické muzeum není stanoveno Náklady na vybavení DP (Kč) Technické muzeum v Brně Národní technické muzeum není stanoveno Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Studie proveditelnosti projektu č. 128, Pracoviště pro digitalizaci sbírkových fondů a ochranu dat, Cross Czech, a.s. prosinec

140 TMB připravilo projekt, který se snaží společné problémy muzeí a galerií řešit systémově, vybudováním specializovaného pracoviště vybaveného specifickými digitalizačními přístroji a integrováním metodického pracoviště do muzejní a galerijní digitalizační praxe, navíc účinným zapojením více organizací zřizovaných MK ČR v gesci věcného odboru. Pro tyto aktivity disponuje TMB zejména vhodnými prostory na svém pracovišti v Brně Řečkovicích, které nejsou závislé na masivních stavebních úpravách pro účely plánovaného projektu. Dalšími nezanedbatelnými důvody volby TMB pro vybudování v prostředí českých muzeí a galerií zcela nového specializovaného pracoviště jsou bohaté zkušenosti v oblasti rozvoje IKT (zaměření sbírkotvorné činnosti na danou oblast, dále pak realizace výzkumných a aplikačních úkolů v souladu se zřizovací listinou instituce), mnohaletá spolupráce s CITeM při MZM při vývoji a aplikaci databázového systému DEMUS (testování, provádění úprav systému, vytvoření modulu pro pořízení dokumentace konzervace a restaurování sbírkových předmětů KRP, příprava využití jmenných autorit pro muzea v rámci modulu DEMUS, možnost provádění zásahů do programového kódu DEMUS-u, přímo v prostředí ACCESS apod.) a bohaté zkušenosti s ochranou a konzervováním-restaurováním sbírkových předmětů v rámci svého pracoviště MCK. Kromě těchto dvou institucí, které zajistí specifické potřeby muzeí a galerií v oblasti digitalizace sbírek muzejní povahy jako vertikální (sektoroví) agregátoři, v pozici tematických agregátorů figurují na základě jejich zapojení do mezinárodních specializovaných projektů podporujících budování Europeany i následující instituce: NM a MG (případně NTM). Pozice v rámci budování sítě vertikálních a tematických agregátorů těchto institucí není na národní úrovni v současné době jasně definována. Tato situace je ale charakteristická i pro celkovou evropskou rovinu, v rámci které jsou realizovány pouze tematicky zaměřené pilotní projekty. Stávající stav těchto institucí odpovídá nárokům, které budou v případě ustálení funkcí vertikálních agregátorů na ně kladeny. Tabulka 31 Náklady na HW porovnání NM, NG a NTM HW vybavení Specifikace Ks Náklady celkem Národní muzeum Národní technické muzeum Národní galerie v Praze Scanner knižní bezdotykový ScannTech 402i Stolní scanner s dianástavcem Scanner Digitální fotoaparát CELKEM Scanner Digitální zadní stěna Betterlight 8K Digitální fotoaparát/knižní skener Canon DELL páskové zálohovací zařízení Ostatní HW disková pole, PC, příslušenství CELKEM Digitální kazeta Capture shop SINARBACK Digitální fotoaparát kodak DCR/N Scanner Flatbed A3P CELKEM NTM, NM, NG Z celkového objemu HW pro muzea a galerie 58,72% Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

141 Odbor regionální a národnostní kultury (ORNK) Odbor regionální a národnostní kultury plní úkoly ministerstva jako ústředního orgánu státní správy v oblasti kulturně-výchovné činnosti a národnostní kultury. Odbor regionální a národnostní kultury: poskytuje dotace právnickým a fyzickým osobám, které jsou založeny k poskytování kulturních služeb, příp. osobám, které takové služby poskytují, a to výhradně na stanovené kulturní účely; je gesčním útvarem ministerstva pro vztah k MV ČR ve věcech týkajících se krajských úřadů; koordinuje plnění úkolů ministerstva a zabezpečuje spolupráci ve vztahu ke krajským úřadům; zajišťuje a koordinuje poskytování veškeré poradenské a odborné pomoci pro orgány a organizace místní a regionální kultury a pro národnostní občanská sdružení; organizuje pracovní porady vedení ministerstva se zástupci krajských úřadů; zpracovává stanoviska k podnětům orgánů státní správy a územní samosprávy týkající se regionální kultury; vytváří podmínky pro rozvoj neprofesionálních uměleckých aktivit a ochranu tradiční lidové kultury včetně udělování cen MK ČR v oborech zájmových uměleckých aktivit a titulu Nositelé tradice lidových řemesel, dle nařízení vlády č. 5/2003, o oceněních v oblasti kultury, udělovaných MK ČR, ve znění nařízení vlády č. 98/2006; vytváří podmínky pro zajištění péče o tradiční lidovou kulturu ve smyslu Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR schválené usnesením vlády ze dne 11. června 2003 č. 571; spolupořádá významné akce v regionech ve všech oborech své činnosti a finančně podporuje vybrané projekty; ve spolupráci se zahraničním odborem se vyjadřuje k zahraničním kontaktům a zabezpečuje reprezentaci ČR v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury; plní úkoly ministerstva v oblasti integrace cizinců žijících v ČR, podílí se na kulturní části péče o uprchlíky a přesídlence a vyjadřuje se k problematice migrace; sleduje a vyhodnocuje potřeby kulturních aktivit zdravotně postižených občanů; ve spolupráci s MŠMT sleduje stav v oblasti zájmových vzdělávacích a mimouměleckých aktivit a společenského ovlivňování volného času dětí a mládeže; zabezpečuje plnění úkolů ministerstva v oblasti kultury národnostních menšin včetně integrace romské komunity; spolupracuje se samostatným oddělením EU při zabezpečování úkolů ministerstva vyplývajících z členství ČR v EU a s referátem UNESCO při zabezpečování úkolů ministerstva vyplývajících z členství ČR v UNESCO; koordinuje plnění úkolů ministerstva ve vztahu k Radě vlády pro národnostní menšiny, Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity, Radě vlády ČR pro lidská práva, Radě 141

142 vlády pro seniory a stárnutí populace, Vládnímu výboru pro zdravotně postižené občany a mezirezortní Komisi ministra práce a sociálních věcí pro integraci cizinců; spolupracuje v rámci své věcné působnosti s příspěvkovými organizacemi Národní ústav lidové kultury (Strážnice) a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu; podílí se na činnostech spojených s výzkumnými programy MK ČR v oblasti tradiční lidové kultury a neprofesionálního umění. Legislativní rámec pro oblast regionální a národnostní kultury: Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu včetně usnesení vlády č. 571/2003; Zákonná povinnost dlouhodobého uchovávání a ochrany kulturních památek vyplývá zejména ze zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, 9 Ochrana sbírek; Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví; Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Příspěvkové organizace: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) Kontakt: Blanická 4 P. O. Box Praha 2 Telefon: nipos@nipos-mk.cz Základním posláním NIPOS, které je odborným pracovištěm pro rozvoj neprofesionálních uměleckých aktivit a estetické výchovy dětí a mládeže, je: podpora rozvoje kultury; rozvoj kulturně společenských a tvůrčích aktivit občanů v místech a regionech se zřetelem k oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit a k veřejnému užití autorských děl; poskytování informačních služeb a odborných konzultací orgánům a pracovníkům územní samosprávy, státní správy, občanských sdružení, právnickým a fyzickým osobám a dalším subjektům působícím v místní a regionální kultuře; analytická a výzkumná činnost v oblasti kultury; získávání a analýza poznatků o obecné úloze a postavení veřejných služeb kultury v sociálně-ekonomickém rozvoji regionů; útvar CIK (Centrum informaci a statistik kultury) zabezpečuje státní statistickou službu za celou oblast kultury na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě; CIK zabezpečuje činnost veřejné knihovny se specializovaným fondem, který je zpřístupněn online. 142

143 Národní ústav lidové kultury (ve Strážnici na Moravě) Kontakt: Zámek Strážnice Telefon: NÚLK byl pověřen funkcí národního odborného pracoviště a zabývá se tradiční a lidovou kulturou a péčí o ni na území ČR. NÚLK provádí: výzkum kulturního dědictví v oboru tradiční a lidové kultury; zpracování získaných dokladů, jejich uchovávání, zpracování a zveřejňování; organizování folklorních a vzdělávacích akcí; poskytování poradenských a informačních služeb pro všechny druhy folklorních aktivit v ČR; odbornou správu, ošetřování, ochranu, běžné uchování a zveřejňování sbírek hmotných dokladů k dějinám vývoje kultury, zejména lidové kultury. Mobiliář a sbírky NÚLK jsou evidovány v CES na MK ČR pod názvem Sbírka ÚLK Strážnice, jejíž správa podléhá zákonu č. 122/2000 Sb. Tato sbírka má podsbírky etnografickou a podsbírku současných lidových řemesel. Digitalizační pracoviště a podpora digitalizace v oblasti regionální a národnostní kultury: Nejvýznamnější projekty digitalizace kulturního dědictví v oblasti regionální a národnostní kultury: NIPOS zpracovává katalog online veřejné knihovny NIPOS se specializovaným fondem, který je přístupný online ( Obsahuje přes 14 tisíc záznamů knih z oborů kultury, profesionálního umění, neprofesionálních uměleckých aktivit, společenských věd, ekonomiky a legislativy kultury, statistické údaje o činnosti kulturních institucí, unikátní publikace a časopisy, týkající se osvětové činnosti, místopisné tituly a jiné dokumenty vydávané od roku 1905 po založení Svazu osvětového a dále po roce 1925, kdy vznikl Masarykův lidovýchovný ústav. 143

144 Obrázek 20 Náhled na webové stránky projektu Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla Zdroj: leden V rámci projektu s názvem Uchování a prezentace kulturního dědictví českého a světového divadla NIPOS společně s Divadelním ústavem zpracovává Databázi českého amatérského divadla (financovanou z FM EHP/No): Databáze je bohatě strukturované dílo encyklopedického charakteru, které postupně zpracovává více než dvousetletou historii i současnost českého amatérského divadla formou slovníkových hesel souborů, osobnostní, míst, v nichž se hrálo divadlo, přehlídek a jejich ročníků. Hesla jsou vzájemně provázána sítí vazeb a vybavena obrazovou a textovou dokumentací, bibliografií a odkazy na archivy, v nichž jsou uloženy další materiály. Tento projekt je nejrozsáhlejším digitalizačním projektem NIPOSu, v jehož rámci je realizována rozsáhlá dokumentace a digitalizace divadelních fotografií, podrobné zmapování českého amatérského divadla a vytvoření archivu Pražského Quadriennale. NÚLK provozuje portál Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR ( který dokumentuje tradiční řemeslné technologie, znalosti a dovednosti výrobců tak, aby mohly přispívat k obohacení kultury a způsobu života v současnosti, předmětem stránek je historie lidových řemesel a lidové umělecké výroby v ČR a jejich současného stavu. 144

145 Obrázek 21 Portál lidových řemesel Zdroj: leden Dalšími portály, které zpravuje NÚLK jsou: Portál Lidové kultury ( Portál Mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů a lidového umění ( Od roku 2003 zpracovává NÚLK tzv. elektronickou knihovnu, která postupně od začátku prosince 2008 zpřístupňuje veřejnosti na doméně NÚLK ( dokumenty, které jsou pro studium lidové kultury zcela zásadní, jejichž vypůjčení a jakákoliv manipulace v knihovnách je spojena s řadou problémů a někdy je i zcela nemožná 115. V rámci řešení dílčích projektů NÚLK identifikuje, dokumentuje a prezentuje projevy lidové kultury formou výstupů dílčích projektů zaměřených např. na audiovizuální encyklopedii vybraných jevů lidové kultury, digitální archivaci a tvorbu databází, digitalizaci audiovizuálních a archivních fondů, digitalizaci listinných dokumentů, digitalizaci dalších fondů v ČR (ČRo, ČT apod.) a tvorbu databáze sbírkového fondu. Předměty muzejní povahy jsou evidovány a dokumentovány ve sbírkovém systému BACH při tvorbě databází sbírkových předmětů, doplněných o fotodokumentaci trojrozměrných sbírkových předmětů a digitalizaci některých sbírkových předmětů (svitkových negativů, fotografických pozitivů, skleněných negativů) 116. Vzhledem k zápisu sbírky muzejní povahy NÚLK do CES, je tato instituce oprávněným žadatelem v rámci dotačního programu OMG MK ČR ISO. 115 Národní ústav lidové kultury. 2008, s Výroční zpráva NÚLK.. Dostupné na Počet zdigitalizovaných svitkových negativů činil v roce ks, fotografických pozitivů 320 ks; digitalizace skleněných negativů byla ukončena, probíhá jejich zpracování a popis v systému BACH. Dle: Výroční zpráva NÚLK, 2008, s. 44. Dostupné na 145

146 Základní charakteristika procesů digitalizace v digitalizačních pracovištích NIPOS a NÚLK v gesci ORNK MK ČR: Na základě dotazníkového šetření v rámci digitalizačních pracovišť NIPOS a NÚLK se digitalizují převážně archiválie (textové dokumenty) a fotografie (2D objekty) 117. Následující tabulka uvádí, které typy KO, se v rámci digitalizačních pracovišť NIPOS a NÚLK v gesci ORNK MK ČR digitalizují. Tabulka 32 Přehled kulturních objektů v NÚLK Typy objektů Analogové kulturní objekty Zdigitalizováno Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce Textové objekty D objekty Audiovizuální objekty CELKEM Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Plánovaná digitalizace v letech Podíl digitalizovaných objektů na celkovém množství analogových objektů činí cca 17 %. Plánovaná digitalizace analogových předmětů činí dalších 19,2 %, t. j. NÚLK by měl mít do konce roku digitalizovaných 36,2 % všech vykázaných sbírkových předmětů. Vzhledem k nedostatečným informacím uvedeným v dotazníkovém průzkumu a absenci relevantních údajů neuvádíme základní charakteristiku technického a technologického vybavení digitalizačních pracovišť NIPOS a NÚLK ani personální potenciál v této oblasti. Závěr: Digitalizaci v oblasti národnostní, regionální a lidové kultury charakterizuje systematický přístup k řešení dílčích projektů zaměřených na identifikaci, dokumentaci a prezentaci projevů lidové, regionální a národnostní kultury a dalších forem neprofesionálního umění. Cílem digitalizačních projektů je zajištění poznávacích, osvětových, zájmových a vzdělávacích aktivit v oblastech působení příspěvkových organizací v gesci ORNK MK ČR. Vzhledem k takto definovaným funkcím výše uvedených institucí je jejich nesporným přínosem v oblasti kultury zejména jejich dlouholetá analytická a konzultační praxe v oblasti kultury: prioritní zaměření na získávání a analýzu informací, ekonomických a statistických dat vypovídajících o kultuře v nejširší interpretaci významu tohoto pojmu. Tyto služby poskytované ve veřejném zájmu mají významný ekonomický a národohospodářský charakter veřejných služeb kultury v jejich místním, regionálním i národním kontextu: přispívají k ekonomické udržitelnosti, rozvoji a podpoře kreativního průmyslu, ekonomiky, občanské společnosti a využití umění a kultury ve vzdělávání. Tyto funkce jsou základními cíli Smart Administration, v jejichž rámci NIPOS připravuje projekt s názvem Znalostní, metodické a informační centrum 117 Vzhledem k tomu, že NIPOS se neúčastnil dotazníkového šetření a NULK vyplnil dotazník částečně, čerpáme data pouze z souboru č. 1, který vyplnil NULK. 146

147 pro kulturu 118. Záměrem projektu je zajištění dostupnosti kulturních služeb se zapojením neziskového sektoru stejně jako národních kulturních institucí prostřednictvím funkční a efektivní spolupráce a koordinace s jednotlivými úrovněmi veřejné správy v duchu moderní kulturní politiky. Projekt vytvoří integrovaný systém, který rovněž navzájem propojí existující a budoucí informační zdroje, umožní vznik nových potřebných informačních zdrojů a kanálů a umožní jejich následné mnohostranné využití pomocí definovaného rozhraní a specifických výstupů zaměřených na konkrétní témata a oblasti kultury. Hlavními výstupy projektu budou: Databáze údajů o financování kultury z veřejných zdrojů; Databáze subjektů kultury; Databáze modelových problémů veřejných služeb kultury a jejich řešení; Databáze zákonů vztahujících se k oblasti veřejných služeb kultury, jejich kolizních míst a návrhů řešení; Dálkově přístupný systém garantovaných informací o kultuře (e-kultura); Projekt distančního vzdělávání managementu veřejných služeb kultury a jeho realizace. Celková doba realizace projektu je 54 měsíců (1. červenec 2010 prosinec 2014) a celkový rozpočet projektu je 23 mil. Kč. NIPOS jako příspěvková organizace MK ČR je v rámci národní implementace Europeany pozici tzv. sektorového (vertikálního) agregátora. NIPOS, který bude úzce spolupracovat s dalšími kulturními organizacemi a PI, zejména ale s NÚLK, je vhodným kandidátem i na pozici tzv. tematického agregátora. Jeho úkolem bude zejména koordinace zavádění základních digitalizačních procesů a technologií v oblasti národnostní, regionální, lidové a nehmotné kultury při vytváření podmínek pro zahájení následné masové digitalizace KO, zavádění technologií pro dlouhodobé důvěryhodné uložení dat a systémů pro sektorové zpřístupnění informací a dat a podporu získávání znalostí a vzdělávání v oblasti kultury. Odbor umění a knihoven (OUK) OUK plní úkoly ministerstva jako ústředního orgánu státní správy pro oblast profesionálního umění, a to v oboru hudebním, divadelním a v oboru výtvarného umění a architektury, užitého umění a uměleckých řemesel. Oddělení literatury a knihoven plní úkoly ministerstva jako ústředního článku státní správy pro oblast literatury, knižní kultury, neperiodického tisku a knihovnictví. Odbor umění a knihoven: pro potřeby veřejné správy zabezpečuje soustavný přehled o stavu profesionálního umění a vyhodnocuje jej; spolupořádá významné akce v oblasti profesionálního umění; zajišťuje přípravu a uskutečňuje programy podpory projektům v oblasti profesionálního umění (Program na podporu českých divadel, Program na podporu stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů), rozvíjí grantový systém státní podpory projektů v této 118 Studie proveditelnosti k projektu Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, Studie byla vypracována v rámci zakázky: Zpracování studie proveditelnosti (IOP MV ČR SMART ADMINISTRATION PROJEKT Č. 216), Cross Czech, a.s

148 oblasti (podpora právnických osob s výjimkou příspěvkových organizací MK, nadací a nadačních fondů a podpora fyzických osob), vyhlašuje tvůrčí pobyty pro mladé výtvarné umělce do 35 let; ve spolupráci se zahraničním odborem zabezpečuje odborné činnosti spojené se zahraničními styky kolektivů a jednotlivců z oblasti profesionálního umění a podílí se na zajištění prezentace českého profesionálního umění v zahraničí; v souladu s kulturními dohodami a ve spolupráci se zahraničním odborem zajišťuje vysílání a přijímání projektů zásadního významu z oblasti profesionálního umění; podílí se na přípravě významných kulturních akcí a uměleckých přehlídek; podílí se na činnostech spojených s Programem vědy a výzkumu pro oblast profesionálního umění včetně zajištění rozdělování finančních prostředků na základě výběrových řízení; plní funkci zřizovatele vůči České filharmonii včetně Galerie Rudolfinum, Pražskému filharmonickému sboru, Národnímu divadlu, Státní opeře Praha, Laterně magice a Divadelnímu ústavu; vytváří podmínky pro rozvoj a podporu profesionální umělecké činnosti ve spolupráci s vysokými školami; zajišťuje kontakt s profesními sdruženími v oblasti profesionálního umění; podílí se na přípravě materiálů v oblasti profesionálního umění spojených s přípravou ČR na vstup do EU; podílí se na přípravě reformy veřejné správy; plní funkci zřizovatele vůči 3 příspěvkovým organizacím (NK ČR, MZK a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana); spoluvytváří zákonné právní úpravy v oblasti knihovnictví a literatury i legislativu s ní úzce související a na ni navazující; vytváří metodické pokyny a koncepční materiály v oblasti knihovnictví; spolupracuje s dalšími orgány státní správy a samosprávy při zajišťování optimálního a funkčního rozvoje knihovnictví, shromažďuje a aktualizuje data vypovídající o stavu veřejných knihoven, zejména vede evidenci knihoven podle 5 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon); zajišťuje činnost Ústřední knihovnické rady jako poradního, koordinačního a iniciativního orgánu ministra pro zásadní otázky knihovnictví; zajišťuje kontakty s profesními sdruženími knihovníků, spisovatelů a překladatelů, vydavatelů a distributorů knih; organizuje Státní cenu za literaturu a Státní cenu za překladatelské dílo; podílí se na organizaci Ceny za nejkrásnější českou knihu roku a zajištění její návaznosti na mezinárodní soutěž Nejkrásnější knihy světa"; organizuje Cenu Knihovna roku; připravuje a realizuje národní a specializované knižní expozice na zahraničních i domácích knižních veletrzích a spolupracuje s MZV při pořádání knižních výstav v zahraničí; podílí se na činnostech spojených s poskytováním podpory výzkumu a vývoje v oblasti knihoven; připravuje a administrativně zajišťuje podporu projektů v oblasti literatury a knihoven v rámci programů Veřejné informační služby knihoven a Česká knihovna (podpora 148

149 nákupu děl české literatury do knihoven) a výběrových dotačních řízení Knihovna 21. století, Podpora vydávání české a překladové literatury, Podpora vydávání původní ilustrované tvorby pro děti a mládež, Podpora vydávání literárních periodik, literárních akcí a dalších projektů v oblasti literatury a Podpora překladů české literatury v zahraničí; připravuje nové programy a granty; provádí veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky poskytovanými z programů a dotačních řízení ve své působnosti; podílí se na přípravě spolupořadatelských akcí v oblasti literatury, knižní kultury a knihovnictví; zajišťuje provoz webového Portálu české literatury; spolupracuje při zabezpečování úkolů MK ČR vyplývajících z členství ČR v EU, UNESCO a dalších mezinárodních organizacích. Legislativní rámec pro umění a knihoven: Usnesení vlády č ze dne 3. listopadu 2008 o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím; Koncepce účinnější podpory umění na léta ; Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů; Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta ; Nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury; Usnesení vlády č. 902 ze dne 10. září 2003 o Programu státní podpory profesionálních divadel a prof. symfonických orchestrů a pěveckých sborů; Nařízení vlády č.288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven; Vyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb.; Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon); Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla); Zákonná povinnost dlouhodobého uchovávání a ochrany kulturních památek vyplývá zejména z již citovaného 9 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ze zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, 9 Ochrana sbírek (v případě části fondu Moravské zemské knihovny Národní knihovny ČR) a také ze 18 zákona 257/2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon): Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích; Vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb.; Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami ; Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky; Metodický pokyn k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. 149

150 Příspěvkové organizace: Národní divadlo Kontakt: Ostrovní Praha 1 Telefon: ntprague@ntprague.anet.cz Státní opera Praha Kontakt: Legerova Praha 1 Telefon: informace@opera.cz Laterna Magika Kontakt: Národní Praha 1 Telefon: Info@laterna.cz Institut umění Divadelní ústav Kontakt: Celetná Praha 1 Telefon: du@divadelni-ustav.cz Česká filharmonie Kontakt: Alšovo nábřeží Praha 1 Telefon: sekretariat@cfmail.cz Pražský filharmonický sbor Kontakt: Senovážné náměstí Praha 1 Telefon: pfs@choir.cz Národní knihovna ČR 150

151 Kontakt: Klementinum Praha 1 Telefon: informace@nkp.cz Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Kontakt: Ve Smečkách Praha 1 Telefon: ktn@ktn.cz Moravská zemská knihovna v Brně Kontakt: Kounicova 65a Brno Telefon: mzk@mzk.cz Digitalizační pracoviště a podpora digitalizace v oblasti umění a knihoven: 1) VISK Základním cílem programu Veřejné informační služby knihoven (VISK, ) je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bází IKT, které se orientují zejména na 119 : poskytnutí veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených IKT, které garantují nové podmínky přístupu k informačním zdrojům a sítím pro všechny skupiny občanů; podporu celoživotního vzdělávání a uspokojování kulturních potřeb občanů; zpřístupnění informací z oblasti veřejné správy ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; poskytování informací na podporu cestovního ruchu, podnikání, právního vědomí, nezávislého rozhodování včetně poskytování speciálních knihovnických a informačních služeb sociálním a národnostním menšinám; zprostředkování informací a dokumentů pro oblast výzkumu a vývoje; uchování a zpřístupnění národního kulturního obsahu soustředěného v knihovních fondech; napojení veřejných knihoven na internet a jejich vybavení IKT; zpřístupnění katalogů knihoven v prostředí internetu; zajištění pohotového efektivního vyhledávání informací a dostupnosti knihovních fondů v knihovnách a informačních institucí na území ČR; rozšiřování nabídky informačních služeb a zdrojů poskytovaných na bázi IKT; 119 Informace jsou zpracovány na základě: Veřejné informační služby knihoven

152 vybudování a zprovoznění digitální knihovny a archivu, které budou zajišťovat uchování a zpřístupnění vzácných dokumentů knihoven specializovaným skupinám uživatelů i nejširší veřejnosti; zajištění ochrany a širokého zpřístupnění vzácných dokumentů knihoven a dalších sbírek ohrožených rozpadem a tvořících důležitou součást národního kulturního dědictví; digitalizační program UNESCO Paměť světa, program států G7 Bibliotheca Universalis a nosné aktivity v rámci programů EU; vyškolení pracovníků všech typů knihoven v dovednostech s IKT tak, aby mohli poskytovat kvalifikovanou pomoc všem uživatelům knihoven při využívání informačních zdrojů a sítí; zlepšeni vzájemné kooperace knihoven v oblasti získávání, zpracování a sdílení informačních zdrojů; racionalizaci zpracování knihovních fondů v knihovnách ČR, poskytování služeb sdílení katalogizace a redukci celkového objemu primární katalogizace při retrospektivním a souběžném zpracování knihovních fondů, Program VISK je členěn na devět podprogramů, které jsou vzájemně provázané: Tabulka 33 Přehled podprogramů VISK Číslo Název Dotace v roce 2008 VISK 1 Koordinační centrum programu VISK 445 tis. Kč VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků tis. Kč VISK 3 Program vytváření informačních center veřejných knihoven ICEKNI tis. Kč VISK 4 Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven tis. Kč VISK 5 Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR RETROKON VISK 6 Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica VISK 7 Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupnění dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru Kramerius tis. Kč tis. Kč tis. Kč VISK 8A Informační zdroje tis. Kč VISK8B Jednotná informační brána tis. Kč VISK 9 CASLIN Rozvoj Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit tis. Kč Zdroj: Výroční zpráva MK ČR pro rok

153 Systém knihoven ČR je podporován programem VISK, jehož základním cílem je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bázi IKT, na jehož realizaci bylo pro r vyčleněno tis. Kč. 120 Nejvýznamnější projekty digitalizace kulturního dědictví v oblasti umění a knihoven: 1) Česká digitální knihovna Nevýznamnějším projektem v oblasti digitalizace vůbec je projekt České digitální knihovny, která je tvořena velkým množstvím dalších digitálních dokumentů oborového, regionálního, institucionálního i jiného charakteru 121. Pouze některé z těchto zdrojů se kvalifikují jako nejcennější součást národního kulturního dědictví. Za shromažďování, trvalé uchovávání (na centrálním datovém úložišti nebo lokálních datových úložištích) i zpřístupnění zdrojů mimo jádro" národního kulturního dědictví nesou odpovědnost (včetně finanční) resortně příslušná ministerstva, regiony, instituce atd. Hlavním nositelem projektu je NK ČR. Základ České digitální knihovny představuje digitalizace knih, které jsou součásti národního kulturního dědictví. Masivní digitalizace knih a knihovních dokumentů je finančně podporována dotačním titulem MK ČR VISK v rámci všech jeho devíti podprogramů. Konkrétně se touto problematikou zabývají podprogramy VISK 4 Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven, VISK 6 Manuscriptorium (digitalizace historických dokumentů 122 ) a VISK 7 Kramerius (digitalizace dokumentů 19. a 20. stol. 123.). Základem digitální knihovny jsou vybrané digitální objekty, které jsou určené k dlouhodobé ochraně a zpřístupněné analogové dokumenty, které vznikají v rámci tří velkých národních projektů. Obrázek 22: Koncept Národní digitální knihovny Zdroj: prosinec Ministerstvo kultury ČR. Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR pro rok Dostupné na Základní informace o budování české digitální knihovny jsou zpracovány na základě Studie proveditelnosti k projektu Národní digitální knihovny, Studie byla vypracována v rámci zakázky Provádění analýz veřejné správy OP LZZ (oblast podpory 4.4a.1, výzva 32) - zpracování žádosti a studie proveditelnosti (IOP MV ČR Smart Administration číslo projektu 116, Cross Czech, a.s Manucriptorium virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů Kramerius Národní knihovna ČR

154 Manuscriptorium 124 je systém pro vytváření sbírek a zpřístupnění informací o historických a vzácných dokumentech na Internetu včetně virtuální digitální knihovny digitalizovaných dokumentů. Jeho vývoj je podporován v současnosti evropským projektem ENRICH 125, nikoliv však digitalizace, ale pouze vlastní vývoj systému zpřístupnění obsahu. Aktuální (2009) statistiky hlavních indikátorů Manuscriptoria jsou uvedeny v tabulce Statistiky Manuskriptoria. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.: Tabulka 34 Statistiky Manuscriptoria INDIKÁTOR Aktuální počet Partneři přispívající svými daty Cca 50 Počet kompletních digitalizovaných dokumentů (data+metadata) Počet korektních katalogových záznamů (metadata) Počet digitalizovaných objektů (stran dokumentů) Návštěvnost (ročně) Zdroj: Projekt ENRICH, leden Obrázek 23 Manuscriptorium Zdroj: leden Kramerius 126 se zaměřuje na ochranu (digitalizaci) a zpřístupnění periodik, knih a ostatních dokumentů publikovaných od roku Velká část těchto dokumentů je silně ohrožena v důsledku tisku na kyselém papíře a/nebo častého používání. V současné době aplikace Kramerius NK ČR obsahuje více než 6,5 mil. stran. 124 Manuscriptorium Enrich project Kramerius Národní knihovna ČR

155 Obrázek 24 Úvodní strana systému Kramerius Zdroj: prosinec Obrázek 25 Statistiky přístupů do systému Kramerius Zdroj: prosinec WebArchiv 127 je digitální archiv českých webových zdrojů, které jsou shromažďovány s cílem jejich dlouhodobé ochrany a zpřístupnění. 127 Web archiv archiv českého webu

156 Obrázek 26 Webarchiv náhled portál _ Zdroj: leden Dalším důležitým projektem NK ČR je Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. stol. ohrožených degradací papíru 128, který je financován z Finančních mechanizmů Norska. V rámci projektu se digitalizuje 2,4 mil. stran monografií. 2) TEL+ NK ČR je zapojena do evropského projektu TEL+ zaměřeného na tvorbu fulltextu u digitalizovaných dokumentů. NK ČR do projektu přispívá objemem 3,4 mil. souborů OCR digitalizovaných periodik a monografií. Obrázek 27 Náhled na web projektu TEL+ Zdroj: leden Kramerius Popis projekt CZ Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru. Dostupné na 156

157 Institut umění Divadelní ústav Institut umění Divadelní ústav (IU - DU) je moderní informační a vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je poskytovat české i zahraniční veřejnosti komplexní informační služby z oblasti divadla, resp. performing arts, tedy včetně opery, baletu, scénického tance, loutkového divadla a jiných forem a která disponuje jednou z největších divadelních knihoven v Evropě, videotékou, fotoarchivem, bohatými dokumentačními a bibliografickými fondy a několika informačními on-line databázemi 129. V rámci svého pole působnosti a kompetencí definovaných zřizovací listinou, zajišťuje IU - DU prostřednictvím svých oddělení Úseku fondů a služeb základní aktivity spojené s digitalizací specifického kulturního dědictví: vede online databáze: o Katalog Knihovny Institutu umění Divadelního ústavu ( o Katalog audio studovny IU DU ( o Databáze divadelních inscenací ( o Databáze videotéky IU DU ( o Bibliografie článků o českém i zahraničním divadle ( vede internetové portály divadlo.cz / theatre.cz ( (viz obrázek Náhled webové stránky projektu Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla. ); od roku 2006 získává, zpracovává, uchovává a prezentuje sbírkové předměty a archivní dokumenty týkající se divadla především na českém území spravuje Sbírku Divadelního ústavu se scénografickou podsbírkou registrovanou v CES na MK ČR; mimo to se podílí na zpracování rozsáhlého fondu fotografií a plakátů, které jsou postupně konzervovány, evidovány a digitalizovány; Bibliografické oddělení uchovává a zpřístupňuje fondy bibliografie IU - DU v automatizovaném knihovnickém systému KPwinSQL, které jsou z důvodu autorskoprávní ochrany přístupné pouze z interní sítě IDU; Knihovna IU - DU zpřístupňuje dokumentovaný fond systémem klasických jmenných, názvových, předmětových a systematických katalogů a zároveň prostřednictvím online katalogu (OPAC) automatizovaného knihovnického systému KPwinSQL; poskytuje internetovou informační službu Infopult ( ). Nejvýznamnějším realizovaným projektem IU - DU v oblasti digitalizace kulturního dědictví je projekt Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla ( který je podpořen z grantu FM EHP/Norska. V jeho rámci bude do konce roku 2010 zdigitalizován a zpřístupněn bohatý fotoarchiv IU - DU, zpřístupněna databáze divadelních inscenací v českých divadlech po roce 1945 a zpracován archiv všech uplynulých ročníků Pražského Quadriennale. Tento projekt probíhá ve spolupráci s NIPOSem a jeho výstupem bude bohatě strukturovaná Databáze českého amatérského divadla Divadelní ústav Blíže k projektu viz s. 143 část NIPOS. 157

158 Knihovna DÚ realizuje ( ) projekt Digitální kopie nepublikovaných textů divadelních her ve fondu knihovny Divadelního ústavu grantovou podporu MK ČR (programový projekt Věda a výzkum). Texty jsou v digitální podobě přístupné z elektronického katalogu knihovny v rámci interní sítě IU - DU. Základní charakteristika procesů digitalizace v digitalizačních pracovištích v oblasti umění a knihoven: V rámci digitalizačního pracoviště v oblasti umění a knihoven se digitalizují v knihovnách zejména textové dokumenty (knihy, seriály a rukopisy) a 2D objekty (fotografie). 3D malé a velké objekty nejsou v této kategorii vůbec vykazovány. Podle dotazníkového průzkumu je poměrně velká část věnovaná i digitalizaci zvukových záznamů všeho druhu, nicméně tento vysoký počet je daný činností Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana, která ve formě zvukových nahrávek realizuje knižní tituly z běžné nakladatelské produkce, zvukové časopisy a odbornou literaturu. Tímto způsobem dochází k digitalizaci knižních děl, nicméně jiným než standardním způsobem. S tím také souvisí to, že relativně vysoký počet audiovizuálních objektů tvoří kazety a cívky používané v Knihovně a tiskárně pro nevidomé. Tabulka 35 Přehled kulturních objektů v knihovnách Kulturní objekt Analogové kulturní objekty Zdigitalizované Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce Plánovaná digitalizace v letech Příprava na konverzi Textové dokumenty D objekty Audiovizuální objekty CELKEM Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Ostatní instituce patřící do oblasti umění spravují nejčastěji 2D objekty a ty také nejčastěji digitalizují. 2D objekty představují nejčastěji divadelní cedule, kostýmní a scénografické návrhy, negativy, pozitivy a diapozitivy. Druhou obsáhlou kategorii tvoří textové dokumenty, nicméně nejedná se o knihovní publikace, ale spíše o interní tiskoviny, denní programové vývěsky, výstupy z výstřižkové služby, propagační tiskoviny, dobové dokumenty, nepublikované texty divadelních her a inscenační verze a vlastní periodika institucí. Tabulka 36 Přehled analogových objektů v oblasti umění Typy objektů Analogové kulturní objekty Zdigitalizováno Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce Plánovaná digitalizace v letech Textové objekty D objekty Audiovizuální objekty CELKEM Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Procesy konverze a digitalizace a zejména personální základna jsou popsány na základě dotazníků u následujících vybraných institucí: 158

159 Národní knihovna ČR procesem digitalizace se zabývají tři pracovní pozice, a to konzervátor, který má na starosti čištění, opravy a výrobu obalů; knihovník, který se stará o katalogizaci, a operátor IKT, jehož náplní práce je skenování. NK ČR definovala jako jediná, že pro digitalizaci používá speciální přepravní zařízení, jakou jsou uzamykatelné vozíky na knihy. Příruční sklad knih slouží jako speciální prozatímní depozitář. Bezpečnostní postupy jsou definovány pro předávání knih prostřednictvím knihovního systému, omezení přístupu ostatních osob, uchovávání knih v uzamykatelných vozících a uzamykatelném příručním skladu. Moravská zemská knihovna v Brně s procesem digitalizace souvisí pozice vedoucího oddělení, restaurátora a katalogizátora. Bezpečnostní postupy tvoří zákaz vstupu veřejnosti do služební části budovy, předávací protokoly, elektronická požární signalizace a elektronické zabezpečovací systémy. Tyto postupy jsou vymezeny interní směrnicí. Národní divadlo digitalizaci provádí v archivu divadla. Do digitalizace jsou zapojeni vedoucí archivu, dvě archivářky, jedna knihovnice, jedna pomocná pracovní síla. Externě jsou zapojeni jeden skenerista, čtyři operátorky (dohromady 1 pracovní úvazek). Do depozitářů a skenerovny nemají přístup návštěvníci archivu. Bezpečnostní pravidla tvoří Výpůjční řád Archivu ND (Pokyn správního ředitele ND). Institut umění Divadelní ústav digitalizuje fotografie (negativy, pozitivy, diapozitivy). Digitalizací se zabývají pozice manažer (smlouvy, kontrola), odborný pracovník (příprava materiálů pro transport, soupisy), pracovník (příprava metadat, vkládání do databáze), digitalizátor (smluvní dodavatel - očista, skenování, uložení kulturních objektů do vhodných obalů, zálohování dat). Bezpečnostní pravidla platí pro přípravu, předávání a zpracování materiálů v malých dávkách, což eliminuje nebezpečí zničení velkého množství materiálů. Dále jsou tyto postupy zachyceny v Analýze rizik (povinná součást grantového projektu) a ve Smlouvě o dílo na realizaci digitalizace. Základní charakteristika technického a technologického vybavení digitalizačních pracovišť v oblasti umění a knihoven v gesci OUK MK ČR: Stávající vybavení digitalizačních pracovišť je prezentováno v tabulce Stávající HW vybavení v oblasti umění a knihoven. Celkem bylo vynaloženo na vybavení přibližně 13 milionů Kč, což je v porovnání s plánovaným objemem financí na léta osmkrát nižší suma. Navýšení celkového objemu finančních prostředků je spojeno s realizací projektu NDK. Graf 7 Investice do vybavení v letech v odboru umění a knihoven Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

160 Následující tabulky uvádějí přehled stávajícího a plánovaného HW vybavení v odboru umění a knihoven. Tabulka 37 Stávající HW vybavení v oblasti umění a knihoven Typ HW Model Ks Cena celkem (Kč) Mikrofilmový scanner Wicks and Wilson 4100 Series Canon Microfilm Scanner Knižný scanner Minolta PS Scanner ScanMate F EPSON GT-20000, A HP Scan jet 3500c Scanner Plustek OpticBook Plustek OpticBook Mikrofilmová kamera Elke Zeutschel Omnia OK Hybridní kamera Proserv DualProfi Canon EOS 20D Digitální fotoaparát Olympus Camedia C ZOOM DigiLife DDV-1100HD Profesionální cívkové mgf. REVOX Počítač pro zpracování zvuku. PC Sluchátka profi CELKEM * Ceny jsou z dotazníků, případně dohledané přes internet a proto je nutné je považovat za orientační. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Celkem by mělo být vynaloženo na zařízení přibližně 104 mil. Kč., přičemž nejdražším typem zařízení je digitalizační robot. Tabulka 38 Plánovaný HW v oblasti umění a knihoven Typ HW Model Ks Pořizovací cena (Kč) Digitalizační robot Skener DL Skener Treventus ScanRobot Skener Kirta KABIS III Treventus Kirtas Scanner Metis A Neidentifikovaný Epson - scanner GT 30000n Pro Manuální scanner Scan2Page Mikrofilmový scanner Neidentifikovaný Čisticí stroj na knihy Počítač pro zpracování zvuku Nikon - dig. fotoaparát D VR AF-S VR Intel - server Modular Server Chassis 6U MFSYS OKI tiskárna C3530 MFP CELKEM * Ceny jsou z dotazníků, případně dohledané přes internet a proto je nutné je považovat za orientační. Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

161 Rozsah SW vybavení je prezentován v následující tabulce SW vybavení v oblasti umění a knihoven. Celkové investice vložené do nákupu SW se na základě vyplněných dotazníků nepodařilo určit. Tabulka 39 SW vybavení v oblasti umění a knihoven Typ SW Název SW ABBYY FineReader 5.0 Sprint OCR SW HP Director PDF Creator SW na tvorbu PDF SW Adobe reader Acrobat Adobe Photoshop Presto Page Manager SW pro práci se scannerem a pro Colour Quartet zpracování scan NIKON Scan 4.0, Contex Wide Image 3.0 CanonScan Toolbox Adobe Photoshop GIMP 2 SW pro úpravu fotografií Photoshop Zoner PhotoStudio Irfan View SW pro zpracování fotografií jako je Picasa2 záznam a třídění fotografií ArcSoft Photo Impression 5 Zpracování zvuku Sound Forge 9 Pro editaci a validaci XML dokumentů Corel XMetal Výroba digitálních dokumentů Sirius Konverzní programy Document Express with DjVu Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Personální potenciál v oblasti digitalizace umění a knihoven v gesci OUK MK ČR Dle dotazníkového průzkumu vykonaného pro potřeby této Podkladové studie lze konstatovat, že digitalizace na pracovištích v oblasti umění a knihoven v gesci OUK MK ČR probíhá formou outsourcingu a vlastními silami. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že poměr, jakým je digitalizace vykonávaná vlastními silami, outsourcing a partnerskými institucemi, činí 11:9:5. Vývoj finančních nákladů na outsourcing je zachycen v grafu Outsourcing v oblasti umění a knihoven. Graf 8 Outsourcing v oblasti umění a knihoven Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

162 Instituce v oblasti umění a knihoven souhrnně vykázaly 66 pracovních pozic (celkem 36,7 plných pracovních úvazků), jejichž náplň práce je zejména anebo převážně digitalizace KO a souvisejících činností (průměr přímé náplně práce digitalizací činí 69 %). Na těchto pozicích pracuje o dvě třetiny více žen než mužů. Přibližně 65 % pozic vyžaduje VŠ vzdělání a 35 % vyžaduje střední vzdělání (případně střední odborné vzdělání). V rámci jednotlivých digitalizačních pracovišť zajišťují výše uvedené procesy následující pracovní pozice. Tabulka Stávající pracovní pozice v oblasti umění a knihoven týkající se digitalizace a souvisejících činností obsahuje i stručný popis pracovní náplně jednotlivých pozic. 162

163 Tabulka 40 Stávající pracovní pozice v oblasti umění a knihoven týkající se digitalizace a souvisejících činností Instituce Národní knihovna ČR Pozice Základní náplň práce související s digitalizací Počet osob na této pozici Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností Vedoucí oddělení digitalizace vedení oddělení Projektový manažer vedení projektů Pracovník přípravy dokumentů příprava dokumentů Pracovník zpracování dat zpracování dat Administrátor digitální knihovny importy a exporty dat Koordinátor meziknihovní spolupráce koordinace projektů VISK Projektový manažer na projekt Norských fondů vedení projektu Referát Manuscriptorium koordinátor asistent Moravská zemská knihovna v Brně Vedoucí oddělení dlouhodobé ochrany vedení oddělení LTP systém analytik, ingest, administration, analýza formátů, Pracovník oddělení dlouhodobé ochrany standardy, trvalá identifikace, atd. 4 2,5 100 Operátor digitalizačního stroje skenování, úprava skenů Administrace administrativní činnosti související s projekty Odborný knihovník analýzy, koordinace digitalizačních činností, digitální knihovna IT KTN Zvukař obnova zvukových knih Archivář příprava objektů Národní divadlo Skenerista skenování Operátor vkládání dat

164 Státní opera Praha Institut umění Divadelní ústav Česká filharmonie Archivář Archivář Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, září 2009 leden zálohování konvertovaných objektů - především fotografií a dokumentů - které jsou primárně používány při psaní publikací a textů o inscenacích a historii Státní opery Praha zálohování konvertovaných objektů - především fotografií a dokumentů - které jsou primárně používány při psaní publikací a textů o inscenacích a historii Státní opery Praha ,75 20 Manažer vedení projektu 1 0,4 100 Finanční vedoucí finanční vedení projektu 1 0,3 0 Administrativa admin. práce spojené s projektem 1 0,25 0 Expert vedení jednotlivých aktivit projektu 3 0, Odborný pracovník práce vyžadující odborné znalosti 3 0, Brigádník přípravné práce, metadata apod Vedoucí projektu vedení projektu Odborný knihovník příprava a zpracování skenování fotografií ze starších výstav, vytváření elektronických dokumentů a jejich umísťování na internet, výroba Administrátor galerie CD nosičů s materiály k výstavám, ukládání všech elektronických 1 10 materiálů souvisejících s výstavou ( ové rozesílání.) Propagační referent vytváření elektronických dokumentů 1 10 CELKEM 66 36,7 Průměr 69% Vzhledem k neustále narůstajícímu objemu digitalizačních prací, mezinárodních a interinstitucionálních projektů a s ním souvisejících nároků na odborné znalosti a zkušenosti pracovníků plánují digitalizační pracoviště v oblasti umění a knihoven rozšířit stávající stav na 137 pracovních pozic s pracovní náplní týkající se digitalizace a souvisejících činností (celkem 103 plných pracovních úvazků) s průměrnou náplní práce 78 % týkající se digitalizace a relevantních činností. 164

165 Závěr: IU - DU připravuje v rámci implementace Smart Administration projekt s názvem Vytvoření Informačního kulturního portálu v návaznosti na Portál veřejné správy a agendové portály. Tento projekt o celkovém rozpočtu Kč bude realizován od dubna 2010 do prosince Jeho výstupem bude Informační kulturní portál Czechiana, který vznikne nasazením navrhovaných komponent a jejich integrací s existujícími systémy a bude poskytovat služby v následujících oblastech: Služby agregování informací (metadat) o distribuovaném kulturním obsahu; Služby podpory sémantické interoperability kulturního obsahu (prostředky na správu řízených slovníků); Služby prezentace kulturního obsahu; Služby na podporu provozu Informačního kulturního portálu Czechiana 131. IU - DU je vzhledem k realizaci tohoto projektu v pozici tzv. národního agregátora, který zajistí kompatibilitu a komunikaci Czechiany s Europeanou 132. Nejrozsáhlejší oblastí digitalizace kulturního dědictví ČR představuje digitalizace textových dokumentů. Stávající situaci, kterou charakterizuje stagnující tendence v oblasti ochrany kulturního objektů digitalizací oproti počátku 90. let, zapříčiňuje zejména omezený nebo minimální objem finančních prostředků určených tomuto účelu. Počáteční grantová podpora těchto aktivit byla utlumena a provozní fáze národních projektů, jejichž nositelem je NK ČR, není financována dostatečně. Tato situace způsobuje zpomalení všech procesů digitalizace v prostředí knihoven, což způsobuje, že se v současné době zejména v oblasti záchrany ohrožených písemností nedaří dosáhnout uspokojivých výsledků. Proto se v rámci IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, oblast intervence 1.1A připravuje projekt s názvem Národní digitální knihovna, který je společným projektem NK ČR a MZK. Výsledkem projektu, který je plánován k realizaci v období od roku 2010 do roku 2014 s celkovým rozpočtem Kč, bude: Digitalizace fondů NK ČR a MZK tvořících jádro národního kulturního dědictví a jejich zpřístupnění široké veřejnosti v digitální formě; Vybudování a provoz Národního digitálního úložiště pro zajištění dlouhodobé ochrany a zpřístupnění digitálních objektů včetně doprovodných metadat; Rozvoj a integrace aplikací zajišťujících uživatelsky vlídné a diferencované zpřístupnění národního kulturního dědictví různým skupinám uživatelů; Systémová integrace těchto aktivit a vytvoření fungujícího systému Národní digitální knihovny jako součásti vznikající České digitální knihovny a Europeany. Výstupy projektu zajistí přístup uživatelů k českému národnímu kulturnímu dědictví přes národní portál zahrnující knihovní dokumenty, archiválie, muzejní sbírky, architektonické památky, média i živé umění. Digitalizované i digitálně zachycené kulturní dědictví bude přístupné i prostřednictvím dalších portálů a především v rámci Portálu veřejné správy 133 bude významným obohacením a jednou z důležitých podmínek naplnění myšlenky Smart Administration v rámci elektronizace služeb veřejné správy. Knihovní dokumenty (tj. zejména veškerá bohemikální produkce uložená v knihovnách v digitální podobě) budou jedním 131 Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření informačního kulturního portálu Czechiana, Cross Czech, a. s., O organizaci Czechiany vzhledem k Europeaně viz kapitola Portál veřejné správy je elektronickým rozhraním mezi veřejnou správou a občanem. Adresa Portálu veřejné správy je

166 z nejvýznamnějších zdrojů faktografických dat pro naplňování cílů Strategie Smart Administration 134. NK ČR a MZK jsou vzhledem k realizaci výše uvedeného projektu v pozici tzv. vertikálního (sektorového) agregátora, čemuž odpovídá zejména jejich technické, technologické a personální vybavení a bohaté zkušenosti s realizací projektů v souladu s budováním Europeany. Mimosektorové paměťové instituce MV ČR Národní archiv Kontakt: Archivní 4/ Praha 4 - Chodovec Telefon: na@nacr.cz MV ČR uděluje 58 zákona č. 499/2004 Sb. akreditaci veřejným archivům v ČR, které všestranně pečují o archiválie, dbají na jejich bezpečné uložení, odborně je zpracovávají a zpřístupňují 135. Národní archiv (NA) se sídlem v Praze je od 1. ledna 2005 správním úřadem a ústředním archivem státu přímo řízeným MV ČR, Odborem archivní správy a spisové služby. Je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva 136. NA vzhledem ke své velikosti a celostátnímu významu zaujímá čelní místo mezi veřejnými archivy ČR. Ve svém poslání přímo navazuje na činnost ústředních archivních institucí českého státu s kontinuitou sahající až do období raného středověku. Na základě platných právních norem zajišťuje celou řadu správních a odborných činností 137 : kontroluje výkon spisové služby, provádí výběr archiválií ve skartačním řízení a mimo skartační řízení a poskytuje vlastníkům archiválií odborné, informační a poradenské služby, dále se zabývá přejímáním archiválií aj.: u organizačních složek státu s celostátní působností, u jejich správních archivů, u jimi zřízených státních příspěvkových organizací a u právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností s výjimkou těch, které si zřídily specializované nebo bezpečnostní archivy; provádí výběr archiválií ve skartačním řízení a mimo skartační řízení u původců, u kterých kontroluje výkon spisové služby; provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných a obdobných orgánů politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, profesních komor, církví a náboženských společností, nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a vybraných fyz. osob; 134Základním dokumentem je Strategie realizace Smart Administration Dostupné na Seznam akreditovaných archivů ČR. Dostupné na Seznam veřejných archivů je dostupný na 136Národní archiv Národní archiv. Průvodce činnostmi archivu. Dostupné na 166

167 provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých ČR darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají. přejímá k trvalému nebo časově vymezenému uložení za předem dohodnutých podmínek archiválie vzniklé z činnosti: vrcholných orgánů českého státu; státních a samosprávných orgánů a organizací pro zemi Českou v minulosti; vrcholných orgánů politických stran, politických hnutí a občanských sdružení především s celostátní působností, i některých církevních institucí; vybraných fyzických osob a rodin (osobní fondy); nadací a nadačních fondů a obecně prospěšných společností atp. odborně spravuje uložené archiválie, jejich evidence, třídění, pořádání a zpřístupňování těchto původců: v současné době existujících, u nichž NA kontroluje výkon spisové služby a provádí výběr archiválií; starších ústředních úřadů státní správy (včetně justice) a samosprávy s působností celostátní, pro země Koruny české, jakož i pro zemi Českou a jejich zařízení; vrcholných orgánů politických stran, spolků, veřejnoprávních korporací a jiných sdružení občanů, nadací především s celostátní působností, jakož i některých církevních institucí; některých hospodářských organizací a podniků akciových, družstevních a národních s celostátním významem; vybraných fyzických osob a rodin (osobní fondy a rodinné archivy); umožňuje využívání uložených archivních fondů a sbírek veřejností i orgány veřejné správy: přímo, studiem v badatelnách nepřímo, na základě písemné žádosti další způsoby využívání archiválií: výstavy, exkurze, vědecká a pedagogická činnost, apod. zajišťuje optimální fyzický stav archiválií: jejich vhodným uložením v depozitářích; restaurováním a konzervací poškozených archiválií zhotovováním bezpečnostních a badatelských reprodukcí. spravuje a umožňuje široké odborné veřejnosti využívání bohatého fondu knihovny s více než 500 tisíci svazky, která má statut veřejné knihovny. 167

168 Legislativní rámec pro archivnictví: Zákon 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; Usnesení vlády České republiky č. 1338/2008, kterým se stanoví výstupní datové formáty statických dokumentů textové, obrazové a kombinované povahy v digitální podobě; Usnesení vlády č. 447/2008, k zabezpečení plnění úkolů ve věci vybudování Národního digitálního archivu; Usnesení vlády č. 536/2008, o strategických projektových záměrech pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie v rámci Smart Administration příloha ke strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě; Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů; Vyhláška č. 646/2004 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby; Usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 11 k dlouhodobému uchovávání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě; Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů; Digitalizační pracoviště a podpora digitalizace v oblasti archivnictví: Dle Usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 11 k dlouhodobému uchovávání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě se na půdě NA začal systematicky řešit problém dlouhodobého uchovávání a zpřístupňování archiválií v digitální podobě, a to prostřednictvím specializovaného pracoviště zaměřeného na dlouhodobé uchovávání archiválií v digitální podobě. Příprava tohoto pracoviště Národního digitálního archivu (NDA) byla součástí dlouhodobé koncepce rozvoje MV ČR a zejména implementace e-governmentu. Vznik tohoto specializovaného pracoviště formou pilotního projektu má význam nejen z archivního hlediska. Zřízení pracoviště nabývá na významu rovněž postupným převodem jednotlivých agend veřejné správy do elektronické podoby, implementaci tzv. e-governmentu. Dle výše uvedeného Usnesení se centrální pracoviště - NDA bude zabývat: dlouhodobým uchováváním a zpřístupňováním dokumentů v digitální podobě; podchycením nejdůležitějších zdrojů digitálních archiválií; postupným přejímáním dokumentů k dlouhodobému archivnímu uchování a zpřístupnění. Základní východiska NDA představují následující požadavky 138 : E-archivace není zálohování ani digitalizace; Digitální archiválie se liší od tradiční pouze způsobem uložení; Důraz na dlouhodobé uchovávání a věrohodnost; Není třeba online přístup; Zpřístupněny budou kopie; 138 Kunt, Miroslav Heisler, Jan. Nedatováno. Budoucnost archivace elektronických dokumentů, ppt. Dostupné na 168

169 Rozdělení metadat (technická, archivní/administrativní); Archivní metadata uložena u dokumentu (v databázi sekundárně); Preference standardizovaných formátů a technologií. V zájmu urychlení přípravných prací přidělila grantová komise MV ČR finanční prostředky na grantový úkol RN č Dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě s celostátní působností, který byl realizován v letech ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze a SÚA v Praze. Dalšími projekty, které vedly k realizaci příprav NDA v letech byly: Výzkumný program Ministerstva informatiky Dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů se zaručeným elektronickým podpisem ( ), projekt Chimera a zadání zpracování Projektu pracoviště pro dlouhodobé ukládání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě NA. Díky projektu datových schránek, který je považován za stěžejní v rámci tzv. e-governmentu, se podařilo připravit metadatové schéma určené pro výměnu dat mezi jednotlivými systémy, které je i dobrým východiskem pro řešení předávání digitálních archiválií do NDA. V roce 2008 ( ) byl zpracován technologický projekt pracoviště NDA 139. Následně dne vláda schválila usnesení č. 447/2008 z k zabezpečení plnění úkolů ve věci vybudování NDA. Tímto usnesením vláda schválila čerpání finančních prostředků na jeho vybudování, změnou vládního usnesení č. 500/2005 odložila termín pro dokončení NDA na a uložila ministru vnitra: 1) nárokovat finanční prostředky ve výši 85 % nákladů z evropských strukturálních fondů v rámci Integrovaného operačního programu; 2) zabezpečit počínaje rokem 2011 finanční prostředky na financování provozních nákladů na chod NDA, a to ve výši 6 % pořizovacích nákladů, tj. 24 mil. Kč ročně. Dne pak vláda schválila vládní usnesení č. 536/2008 ze 14. května 2008 o strategických projektových záměrech pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie v rámci Smart Administration - příloha ke strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. V příloze tohoto usnesení je uveden i projekt NDA. Základní schéma NDA přibližuje obrázek Základní schéma NDA. Základní podmínkou práce s elektronickými dokumenty ve veřejné správě je fungování elektronických úložišť, ve kterých se elektronické písemnosti postupně ukládají v rámci svého životního cyklu 140 : Elektronické spisové služby provozované v orgánech veřejné správy i v rámci ekonomických subjektů, ze kterých se elektronické písemnosti po jejich vyřízení a uzavření přeposílají do elektronické spisovny organizace; Důvěryhodná elektronická spisovna je úložištěm, kam se dostávají elektronické dokumenty jednak z elektronické spisové služby a jednak ze speciálních informačních systémů organizace. Čekají tam na skartační řízení, při kterém po uplynutí skartační lhůty dojde k výběru archiválií, které se předávají do NDA; NDA je úložištěm, kam se finálně přesouvají. 139 Projekt pracoviště pro dlouhodobé ukládání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě, ICZ, a.s.. Praha v.1, Dostupné na Národní digitální archiv. Říjen Studie proveditelnosti s. 23. Cross Czech, a.s. (vedoucí sdružení dodavatelů). 169

170 Obrázek 28 Základní schéma NDA Zdroj: Národní digitální archiv, představení projektu, ppt, autoři: Bernas, Jiří Kunt, Miroslav, NA, nedatováno, přístupné na: leden Základní poslání i struktura NDA se ve své podstatě liší od projektu NDK, a to v následujících oblastech (viz obrázek 29). Obrázek 29 Projekt NDA vs. NDK Zdroj: Národní digitální archiv, představení projektu, ppt, autoři: Bernas, Jiří Kunt, Miroslav, NA, nedatováno, přístupné na: 170

171 Dle stávajících plánů budování NDA je předpokládaná: realizace rekonstrukce zálohového pracoviště na červen 2010; stavba hlavního pracoviště na únor 2011; implementace technologie na duben 2011; testovací provoz na květen až červen 2011; audit a certifikace na listopad 2011; zahájení ostrého provozu ke dni 1. ledna Nejvýznamnější projekty digitalizace kulturního dědictví v oblasti archivnictví: V roce 1999 byl zahájen projekt MoReq 141 (Model Requirements for the management of electronic records); standard Modelové požadavky pro správu elektronických dokumentů. Jeho cílem bylo vyvinout vzorovou specifikaci funkčních požadavků pro správu elektronických dokumentů. Standard MoReq zavedla jako závazný pro své systémy např. firma IBM nebo EK. MoReq je souhrnem specifikačních požadavků, které jsou určeny pro použití v organizacích jak veřejného, tak soukromého sektoru. NA spolupracoval s Odborem archivní správy a spisové služby MV ČR (OASSS) při přípravě českého překladu doporučení Moreq 142. Úspěch MoRequ podnítil další aktivity Fóra DLM. V jeho rámci se vytvořila pracovní skupina pro tvorbu standardu MoReq2, jehož úkolem je rozšířit funkční požadavky v celoevropském kontextu a vytvořit nové testovací schéma pro tyto systémy. Plánovaný standard MoReq2 má být doplněn o systémy testování a zpřístupňování, modelové spisové plány, metodiku uchovávání digitálních dokumentů a metadata. Z širšího pohledu má podpořit aktivity ve všech zemích, které vedou ke zlepšení správy dokumentů v elektronické podobě, integrovat postupně národní normy a udržet v platnosti existující normu MoReq. MoReq2 se má stát souborem vůdčích pravidel využívaných dodavateli a vývojáři systémů elektronické spisové služby (dále jen systémy ERM) tak, aby mohli zajistit požadovanou funkčnost, a definovat nabídku svých služeb pro externí dodavatele spisové služby. MoReq2 bude využíván širokým spektrem veřejného sektoru a komerčních organizací. NA spolupracoval s OASSS při připomínkování jednotlivých kapitol připravované 2. verze Morek (Moreq2). Po vydání konečné verze pak NA spolupracoval na českém překladu normy a na adaptaci normy do českého prostředí (Národní standard pro elektronické systémy spisové služby). 143 NA se v roce 2005 zapojil do projektu Monasterium - Projekt dlouhodobého uchovávání a zpřístupňování dokumentů v elektronické podobě, který koordinuje Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen se sídlem v St. Pölten v Rakousku. Projekt je financován rakouským spolkovým ministerstvem pro vzdělání, vědu a kulturu, EU (Culture 2000), četnými kláštery a dodatečně získávanými finančními prostředky ze státních i soukromých zdrojů zúčastněných zemí. Kromě Rakouska a ČR do projektu vstoupilo Bavorsko, Slovinsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovensko, Itálie a Švýcarsko. Cílem projektu je zdarma prostřednictvím webových stránek na adrese zpřístupnit široké badatelské veřejnosti co nejvíce listin i jiných typů dokumentů (např. rukopisů a aktového materiálu) především ze středoevropských klášterů a biskupství. 141 Ministerstvo vnitra ČR. MoReq2 - spolupráce českých archivářů na tvorbě standardu pro elektronickou spisovou službu. Dostupné na Národní digitální archiv. Říjen Studie proveditelnosti s. 33. Cross Czech, a.s. (vedoucí sdružení dodavatelů), 143 Národní digitální archiv. Říjen Studie proveditelnosti s. 33. Cross Czech, a.s. (vedoucí sdružení dodavatelů), 171

172 Textové dokumenty Kategorie Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Obrázek 30 Náhled webové stránky projektu Monasterium Zdroj: leden V rámci projektu byly digitalizovány listiny datované do roku 1526, které jsou součástí mnoha důležitých archivních fondů církevní provenience. Zdigitalizované listiny jsou nyní zpřístupněny na českém portálu webové stránky a to včetně doprovodných dat, tj. stručných regestů a dalších vědeckých popisů a komentářů. NA dále digitalizuje jednotlivé fondy, zejména knihovní jednotky Knihovny NA v rámci programů VISK 6 Manuscriptorium a 7 Kramerius. Základní charakteristika procesů digitalizace v digitalizačních pracovištích v oblasti archivnictví: V rámci digitalizačních pracovišť v oblasti archivnictví se digitalizují převážně archiválie. Následující tabulka uvádí, které typy KO se v rámci digitalizačních pracovišť v archivnictví v gesci Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR digitalizují. Tabulka 41 Přehled kulturních objektů v Národním archivu Typ objektu Analogové kulturní objekty Počet objektů Doposud zdigitalizované objekty Počet objektů Počet analogových objektů evidovaných v IS instituce % Počet objektů Plánovaná digitalizac e v letech Počet objektů Archiválie Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

173 Základní charakteristika technického, technologického a personálního vybavení digitalizačních pracovišť v oblasti archivnictví v gesci Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR: V NA ČR je digitalizace a související činnosti realizovaná prostřednictvím 16 členného týmu. Materiálové vybavení se sestává ze scannerů a digitálních fotoaparátů, přičemž toto zázemí se podílí na digitalizaci přibližně 40 % všech archiválií. Dalších 50 % archiválií je digitalizováno externě. 10 % archiválií je digitalizováno partnerskými institucemi v rámci projektů a mezirezortní spolupráce. Tabulka 42 Technické a personální zajištění digitalizace a souvisejících činností v NA Zaměření Kapacita: Personální zajištění: Zařízení: SW vybavení: Spisový materiál, fotografie, filmy, audio 200 DO/hod 15 osob celkem skener Epson 10000XL 3ks (specifikace A3) digitální fotoaparát Nikon 2 ks EpsonScan Zoner Photo Studio, Adobe Photoshop, GIMP, XnView Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Procesy digitalizace jsou rozdělené poměrem 40 % vlastními silami, 50 % externě a zbývajících 10 % digitalizace je řešeno partnersky. V rámci jednotlivých digitalizačních pracovišť zajišťují výše uvedené procesy pracovní pozice uvedené v Tabulce 42. Průměrně je na daných pracovních pozicích 31 % objemu činností věnovaných digitalizaci a souvisejícím pracovním činnostem. Tabulka 43 Přehled personálního zajištění digitalizace a souvisejících činností v Národním archivu Pozice Vedoucí oddělení Archivář Digitalizátor Operátor (digitalizace) Počet osob na této pozici spolupráce s jinými odděleními, řízení digitalizace příprava dokumentů, foliace koordinace operátorů, metodická podpora, kontrola Počet přepočtených plných úvazků pro danou pozici % pracovního úvazku týkajícího se digitalizace a souvisejících činností digitalizace 7 30 Kontrolor kontrola a úprava skenů 1 30 IT technik bezpečné ukládání skenů, tech. podpora 1 5 CELKEM 16 Průměr 31 % Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Vzhledem k neustále narůstajícímu objemu digitalizačních prací a zejména budování NDA a s ním souvisejících nároků na odborné znalosti a zkušenosti pracovníků plánují digitalizační pracoviště v oblasti archivnictví rozšířit stávající stav o 4 pracovní pozice s 25 % pracovním úvazkem týkajícím se digitalizace a souvisejících činností. 173

174 Česká televize Kontakt: Praha 4 Kavčí hory info@ceskatelevize.cz Česká televize 144 (ČT) je právnickou osobou ustavenou zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů jako televize poskytující službu veřejnosti. ČT je institucí veřejné služby, provozující televizní vysílání. Jejím hlavním úkolem je tvorba a šíření televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb, na celém území České republiky prostřednictvím zemských vysílacích zařízení a jiných technických prostředků, a to analogově digitálně. Touto činností, jakož i výrobou televizních pořadů, popřípadě dalšími činnostmi poskytuje službu veřejnosti a přispívá k rozvoji kultury. Hlavními úkoly veřejné služby, které stanoví zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi, jsou zejména 145 : poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů; přispívání k právnímu vědomí obyvatel ČR; rozvíjení kulturní identity obyvatel ČR; poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel. Své úkoly ČT plní zejména tím, že: vytváří a šíří televizní programy, popřípadě další multimediální obsah a doplňkové služby po celém území ČR. Jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem (ČRo) souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení; pořizuje zvukové a zvukově obrazové záznamy za pomoci vhodných a dostupných technologií; vytváří, udržuje a využívá své archivní fondy; nakupuje licence k užití záznamů audiovizuálních děl od zahraničních a tuzemských nositelů práv a smluvně poskytuje licence k užití jí vyrobených záznamů jiným osobám v tuzemsku a v zahraničí; podílí se na výzkumu sledovanosti mediálního trhu, soustavně analyzuje divácké ohlasy svých pořadů; v souladu s technologickým vývojem aplikuje další rozvoj ve všech oblastech televizních technologií, vyvíjí činnost v uplatnění nových vysílacích technologií včetně výroby a šíření multimediálního obsahu a dalších doplňkových služeb; spolupracuje s významnými kulturními, uměleckými a charitativními organizacemi či společnostmi; podporuje českou filmovou tvorbu; 144 Zpracované dle: Česká televize Dle Statutu České televize ze dne Dostupné na 174

175 pečuje o profesionální a vzdělanostní rozvoj svých zaměstnanců; zřizuje síť domácích a zahraničních zpravodajů; v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií pro území jejich působnosti; poskytuje rozšiřující služby k vysílaným pořadům prostřednictvím dostupných technických prostředků, především prostřednictvím svých internetových stránek, vytváří a šíří teletextové vysílání a skryté titulky; poskytuje další služby a vyvíjí podnikatelskou činnost, není-li to v rozporu s jejími úkoly a povinnostmi stanovenými zákonem, popř. dalšími právními předpisy, a neohrozí-li to plnění jejích úkolů; je aktivním členem Evropské unie vysílatelů (EBU/UER), sdružení rozhlasových a televizních vysílatelů veřejné služby, a členem dalších mezinárodních organizací, ve kterých se podílí na rozvoji spolupráce televizí veřejné služby. ČT udržuje přímé vztahy s veřejnými televizními stanicemi a tvůrci v zahraničí, zejména v EU. ČT každoročně organizuje Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha; přispívá k rozvoji vzdělání a výzkumu v televizních oborech. Legislativní rámec pro digitalizační aktivity ČT: Zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání; Statut České televize ze dne ; Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích; Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákonů č. 36/1993 Sb., č. 253/1994 Sb., č. 301/1995 Sb., č. 39/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 82/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 304/2007 Sb. a č. 384/2008 Sb.; Digitalizační pracoviště a podpora digitalizace v ČT: Nejvýznamnější projekty digitalizace kulturního dědictví v ČT 146 : ČT podporuje následující projekty digitalizace: rozvoj digitálního vysílání; rozvoj a provoz multiplexu veřejné služby; digitalizace archivu a programových fondů ČT. S těmito aktivitami souvisí i podpora a budování internetového vysílání ČT. 146 Česká televize Výroční zpráva o činnosti České televize v roce Dostupné na: 175

176 Z pohledu záchrany, ochrany a prezentace kulturního dědictví je v ČT realizován významný a náročný projekt Digitalizace archivních a programových fondů ČT (DAPF), který řeší přechod od analogové formy archivu k nové digitální podobě. Projekt byl zahájen v říjnu 2007 a byl rozčleněn na 4 etapy projektovou, realizační, customizační a extenzivní. Jeho cílem je kromě ochrany fondů zajistit návaznosti archivu na již funkční zpravodajský systém na bázi informační technologie s možností zpracování plné denní produkce a digitalizace páskových archivních materiálů z oblasti zpravodajství. Výstupem projektu bude tzv. televizní archiv veřejné služby, který bude zahrnovat 147 : Obrazovou složku pořadu; Zvukovou složku pořadu; Metadata o pořadu, jeho výrobě a právních aspektech; Data podtitulků; Klíčové snímky pořadu; Náhledový formát pořadu; Ostatní datové doplňky; Hrubé materiály s pořadem související; Dokumenty s vazbou na pořad; Námětové knihovny kompilované v rámci archivu; Záznam odbavených pořadů; Kontejner programové výměny. Projekt DAPF řeší přechod od analogové formy archivu, představované klasickými programovými nosiči, k podobě využívající všech předností, které nabízí moderní informační technologie. Není tím myšlena pouhá konverze obrazové a zvukové složky programů do digitální podoby, ale rovněž zpřístupnění archivních položek tvůrcům ve fázi přípravy i zpracování nových pořadů a jejich následné moderní odbavení směrem k divákovi. Vysoký důraz je kladen na optimalizaci výrobních postupů v duchu možností, které nová podoba archivu nabízí, což povede ve vyšších fázích projektu až k definování zcela nové pozice a role archivu ve vnitrotelevizní struktuře. Náležitá pozornost je věnována otázce autorských práv, možnostem dalšího využívání obsahu archivů a jejich začlenění do systému programové výměny blízké budoucnosti. Projekt DAPF je součástí modernizace archivů ČT, s jehož pomocí bude nejen ochráněno programové dědictví let minulých, ale vznikne i technologické prostředí, představující moderní podporu programové výroby i výměny v blízké budoucnosti. V rámci realizace dílčích částí projektu došlo k definování požadovaných funkcionalit, vznikl koncepční návrh, proběhla analýza stávajících výrobních postupů a vznikly podklady pro klíčové technologické řešení včetně definic odpovídajících parametrů. Projekt stanovil následující kritéria pro selekci položek archivu k procesu digitalizace: Umělecká historická hodnota materiálu; Četnost dosavadního využívání; Míra degradace technické kvality vlivem stárnutí záznamového média. 147 Gazdík, Milan Televizní archiv veřejné služby, ppt. Dostupné na: 176

177 Harmonogram projektu má jasně stanovené priority, které počítají s přednostním navázáním nového archivu na výrobní prostředí objektu zpravodajství a poté s podporou procesu odbavování. Na základě vypracovaných projektů systémového integrátora bylo konstatováno, že vzhledem k rozsahu použité technologie, ale i otázkám bezpečnosti provozu archivu je nutné zajistit pro umístění technologie výstavbu speciálního datového centra, která proběhla v roce Postavení ČT v oblasti digitalizace je specifické, k dotazníkovému šetření ČT uvedla další podrobnosti: Česká televize má poněkud komplikovanou situaci reagovat zodpovědně na čtyři dotazníky, připravené zjevně pro archivaci poněkud odlišného charakteru. Přesto je v jejím hlubokém zájmu zamýšlené kroky směrem k digitalizaci archivních fondů transparentně deklarovat a případně v budoucnosti i koordinovat. Za stávající situace byla definována následující specifika televizního archivu, která jej odlišují od pojetí, plynoucího z podkladových materiálů. Přehled je zároveň využit k tomu, aby poskytl základní informace o stavu Projektu České televize a uvedl parametry, pro něž v dotaznících není prostor: 1. Dotazovací akce předpokládá již zahájenou digitalizaci tak tomu v České televizi ovšem dosud není. Ačkoliv Projekt Digitalizace archivních fondů běží již od roku 2005, byl v prvních dvou letech orientován na dvě výběrová řízení. První směřovalo ke stanovení konceptu řešení na základě vlastní analytické představy o cílech (Veřejná soutěž o návrh), poté následoval zákonem stanovený postup formou vyhlášení Veřejné zakázky na služby, ve které byl hledán realizátor návrhu, systémový integrátor. Vlastní analytická činnost pak byla zahájena v říjnu roku V současné době stojí před Týmem Digitalizace krok, kterým bude pořízena Technologická infrastruktura jako základ nového archivačního systému. Z této okolnosti plyne většina důvodů, proč nemohl být dotazník vyplněn podle záměru jeho tvůrců. 2. Česká televize dosud nedisponuje digitalizačními pracovišti důvod je opět identický a i v tomto případě je touto skutečností ovlivněna možnost uvádění požadovaných informací. 3. Podmínkou zahájení služeb digitalizovaného archivu v televizních podmínkách je jeho plná kontinuální dostupnost. Teprve poté je možné provádět moderním způsobem kompilační výrobní procesy. Aby mohlo být takové podmínce vyhověno, omezuje se online dostupnost pouze na náhledové materiály, s tím, že režim plného rozlišení pak má podobu near-line se zpožděním dostupnosti v řádu desítek sekund. Druhým krokem, který zrychluje možnost spuštění archivu, je důsledná selekce materiálů pro přednostní digitalizaci. Lze říci, že teprve do jisté míry digitalizovaný archiv má logiku spouštět do reálného provozu. 4. Klíčovým předpokladem pro otevření digitalizovaného archivu je jeho způsobilost zpracovávat denní produkci ve stanoveném rozsahu. Pokud by nebyla tato okolnost dodržena, nebudou vytvořeny podmínky pro digitalizaci pořadů představujících kulturní dědictví. Česká televize je připravena prezentovat stav svého Projektu, oznamuje však, že spuštění konverze analogové či páskové podoby svých položek předpokládá na přelomu let 2010/2011. Do té doby se bude věnovat budování technologického zázemí, integračním krokům se stávajícími databázovými systémy a pilotnímu testování na vzorku budoucího produkčního systému v oblasti Zpravodajství Příloha k dotazníkovému šetření zaslána Ing. Milanem Gazdíkem dne

178 Český rozhlas Kontakt: Vinohradská 12, Praha 2 Telefon: info@rozhlas.cz Český rozhlas 149 (ČRo) byl zřízen zákonem ČNR č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu s účinností od 1. ledna Vykonává svou činnost v souladu s výše uvedeným zákonem a zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, oba ve znění pozdějších předpisů, jakož i na základě dalších obecně závazných právních předpisů České republiky včetně zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. ČRo je právní formou a způsobem zřízení institucí veřejné služby a provozovatelem vysílání ze zákona, slouží veřejnosti, je jí převážně financován a podléhá její kontrole. ČRo poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí, a to analogově i digitálně. Je národní kulturní institucí zvláštního významu poskytující veřejnou službu. ČRo dále plní své úkoly tím, že: pořizuje zvukové, případně zvukově-obrazové záznamy za pomoci vhodných a dostupných technologií; nakupuje licence k užití záznamů audiovizuálních děl od zahraničních a tuzemských nositelů práv a smluvně poskytuje licence k užití jím vyrobených záznamů jiným osobám v tuzemsku a v zahraničí; spolupracuje s významnými vědeckými, kulturními a uměleckými organizacemi a společnostmi; podporuje českou rozhlasovou tvorbu; pečuje o profesionální a vzdělanostní rozvoj svých zaměstnanců; poskytuje rozšiřující služby ke svému vysílání mimo jiné prostřednictvím internetu a dalších mediálních nosičů; soustavně se zabývá analýzou a ohlasy svého vysílání; vytváří, udržuje, ochraňuje a využívá své archivní fondy; poskytuje další služby a vyvíjí podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a neohrožuje jeho poslání; je členem mezinárodního sdružení vysílatelů veřejné služby Evropská rozhlasová a televizní unie (EBU/UER), podílí se na mezinárodní spolupráci rozhlasových stanic veřejné služby, rozvíjí spolupráci s rozhlasovými stanicemi a tvůrci v zahraničí, zejména v EU; každoročně organizuje mezinárodní festival původní rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, mezinárodní soutěž mladých hudebníků Concertino Praga a národní soutěž mladých souborů a orchestrů Concerto Bohemia; 149 Zpracované dle: Český rozhlas. Dostupné na: prosinec

179 přispívá k rozvoji vzdělání a výzkumu v rozhlasových a multimediálních oborech. Legislativní rámec pro digitalizační aktivity ČRo: Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (datové schránky); Nařízení vlády č. 161/2008 Sb. o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání; Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích; Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání; Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon; Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; Zákon č. 40/1995 Sb., o reklamě; Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu; Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi. Digitalizační pracoviště a podpora digitalizace v ČRo: Nejvýznamnější projekty digitalizace kulturního dědictví v ČRo: ČRo digitalizuje své fondy a sbírky v rámci útvarů Archiv, Fond hudebnin a Fonotéka. Digitalizace těchto fondů představuje standardní činnost ČRo, realizovanou zpravidla externě. Vzhledem ke skutečnosti, že ČRo nevyplnil dotazník v rámci průzkumu spojeného s přípravou této Podkladové studie, uvádíme pouze jeden projekt digitalizace, ke kterému jsou dostupné informace na internetových stránkách instituce. Digitální fonotéka 150 je významným projektem ČRo v oblasti digitalizace jeho fondů. V depozitáři Fonotéky je uloženo přibližně nahraných zvukových nosičů (analogové pásy a digitální nosiče s lineárním audiozáznamem na CD, CD-R, R-DAT i se záznamy v datové podobě - MP2, MP3, WAV - na CD-R, DVD a HD). Základní informace o uložených snímcích (od jejich pořízení, výpůjčkách až po skartaci či převod do archivu) jsou zpracovány a evidovány formou počítačových záznamů. Fonotéka spravuje zvukové snímky zejména vlastní rozhlasové výroby a převzaté snímky z hudebních vydavatelství. Zahrnují tituly vážné, populární a folklorní hudby, slovesné výroby jak pro děti, tak i pro dospělé, zábavné pořady a pořady publicistické. Vzhledem ke skutečnosti, že ČRo nevyplnil dotazník v rámci průzkumu spojeného s přípravou této Podkladové studie, neuvádíme základní charakteristiku procesů digitalizace v digitalizačních pracovištích ČRo, jejich technické a technologické vybavení ani personální potenciál. 150 Dostupné na: prosinec

180 2.2.3 Shrnutí Systém Czechiany je navržený jako soubor systémů, které svojí strukturou vyhovují podmínkám Europeany a její struktury agregátorů. Na národní úrovni jsou pro vytvoření komplexního komunikačního a jednotného přístupového portálu v kompetenci Divadelního ústavu jako národního agregátora podstatné jednotlivé paměťové instituce, které budou plnit roli vertikálních agregátorů pro jednotlivé oblasti dle oborů jejich kompetence v souladu s organizační strukturou MK ČR a pro jednotlivé typy KO. O postavení jednotlivých agregátorů včetně technického a technologického řešení dílčích systémů pojednávají dílčí studie proveditelnosti, které jsou pro MK ČR zpracovávané v souvislosti s implementací IOP MV ČR. Institucionální analýza připravenosti českých paměťových institucí zřizovaných MK ČR poukázala na skutečnost, že v ČR existuje široká síť PI s velkými počty sbírkových předmětů. V každé instituci jsou uplatňovány různé systémy evidence, dokumentace a prezentace kulturního dědictví, které představují základ digitalizace kulturního obsahu. Kromě různorodosti systémů charakterizuje stávající situaci i různorodost přístupů k digitalizaci kulturního dědictví, které se řeší ve většině případů na individuální institucionální úrovni včetně strategických a koncepčních dokumentů a realizací dílčích projektů (registrů, online portálů apod.). Na národní úrovni jsou v rámci jednotlivých oborů budovány jednotné registry a databáze věcných odborů (OMG, ORNK, OPP, OUK, OMaA) a příspěvkových organizací, které představují hlavní výstupy digitalizace kulturního dědictví ČR. Tyto databáze a registry představují základ systematické evidence a dokumentace kulturního dědictví a jako takové jsou finančně podporovány prostřednictvím rozpočtových příspěvků jednotlivých organizací na svoji činnost a pak zejména prostřednictvím dvou dotačních programů ISO/B a VISK. Oba programy jsou určeny na podporu aktivit spojených s digitalizací kulturního dědictví včetně projektů výzkumných a systémových. Vzhledem k jejich charakteru podpora individuálních projektů individuálních institucí, neexistuje na národní úrovni jednotný přístup k digitalizaci kulturního dědictví a schází i většina metodických pokynů či manuálů pro specifické potřeby jednotlivých typů KO. Následující tabulka popisuje základní informace stávajícího stavu v oblasti digitalizace: 180

181 Rezort MV ČR Rezort MK ČR Rezort MK ČR Tabulka 44:Popis stavu digitalizace v ČR Oblast dle typu Věcný paměťové odbor instituce MK ČR OUK Podpora digitalizace Registre, on-line portály apod. Klíčové typy objektů Národní IU - DÚ Agregátor Projekt v rámci systému Czechiany Hlavní projekt: IU - DÚ Muzea/galerie Památky Knihovny OMG OPP OUK Program ISO/B CES 2D, malé 3D Vertikální MZM (CITeM) TMB Program ISO/B Ústřední seznam Velké 3D, Vertikální kulturních památek archiválie NPÚ Program VISK Projekt internetizace knihoven (MV) České digitální knihovny v systému Kramerius Manuscriptorium Textové dokumenty Vertikální NK/MZK Doplňkové projekty: MZM (CITeM) TMB Hlavní projekt: NPÚ Hlavní projekt: NK/MZK Audiovize Archivnictví ORNK OMaA Program VISK Program ISO/B Digitální knihovna NFA On-line katalog NIPOS Databáze českého amatérského divadla Portál Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR Portál Lidová kultura Portál CIOFF Film, video, audio Textové dokumenty archiválie Vertikální NIPOS Vertikální NA Doplňkový projekt: NIPOS Doplňkový projekt: NA Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec 2009.

182 Připravovaná Národní strategie digitalizace kulturního obsahu by měla zohlednit následující poznatky získané při vyhodnocení průzkumu institucionálního zabezpečení digitalizace kulturního dědictví: Tabulka 45 PEST analýza institucionálního zabezpečení digitalizace kulturního dědictví Politickolegislativní vlivy Ekonomické vlivy Sociální a kulturní vlivy Technické a technologické faktory Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec EÚ potřeba zajištění kompatibility s Europeanou a cíli iniciativy i2010 ČR soulad se strategickými dokumenty v oblasti digitalizace Konverze kulturních objektů a aktivity realizované v rámci digitalizaci kulturního dědictví musí probíhat v souladu s platnou evropskou a národní legislativou Poddimenzované IKT vybavení v paměťových institucích Nedostatek finančních prostředků na nákup zařízení pro konverzi analogových sbírek Nedostatek finančních prostředků pro vytvoření specializovaných digitalizačních pracovišť Nedostatek finančních prostředků na personální zajištění všech procesů digitalizace kulturního dědictví v jednotlivých paměťových institucích Nedostatek odborných pracovníků ve všech analyzovaných příspěvkových institucích Nedostatek kvalifikovaných pracovníků s odpovídajícím ukončeným vzděláním Nedostatečný systém vzdělávání odborných pracovníků v oblasti digitalizace kulturního dědictví Existující digitalizační pracoviště jsou budována individuálně, mají nedostatečné technické vybavení Existující větší množství používaných různých IS Nedostatečné zajištění kompatibility jednotlivých používaných systémů Národní strategie digitalizace kulturního dědictví definuje postavení a poslání jednotlivých agregátorů v systému implementace Czechiany jako národního agregátora v kontextu budování nadnárodní Europeany včetně popisu základních funkcí a aktivit jednotlivých PFI v návaznosti na výsledky analýzy stávajícího stavu zpracované v předkládané Podkladové studii. 182

183 Rezort MK ČR Rezort MK ČR Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu 2.3 Technologická analýza infrastruktury kulturního sektoru Základní průzkum jednotlivých PFI vykonaný pro potřeby této Podkladové studie identifikoval instituce s nejlepším a nejvhodnějším technickým a personálním vybavením pro realizaci dílčích projektů budování národního portálu Czechiany v souladu s nadnárodními aktivity realizace online platformy Europeany. Zpracování výsledků průzkumu umožnilo popis základních přístupů k digitalizaci kulturního dědictví ve vlastnictví a správě jednotlivých institucí v gesci MK ČR, MV ČR, AČR a MŠMT: Rozsah a charakter digitalizovaných KO; Kvalitu a přístup k digitalizaci KO Digitalizační pracoviště v oblasti paměťových institucí ČR Dílčí digitalizační projekty jsou realizovány individuálními PFI, z nichž nejvýznamnější jsou z hlediska kapacity a mezinárodního významu (zapojení do významných mezinárodních projektů) NK ČR, NM, MZM, MG a MZK. Ve většině případů plní dílčí koordinační úlohu digitalizace konkrétních KO jednotlivé instituce dle pravomocí stanovených jejich zřizovacími listinami, případně jinými (metodickými nebo pověřovacími) dokumenty. Tyto instituce odpovídají za jejich realizaci konkrétním gesčním odborům MK ČR, jejichž role je v dané oblasti spíš kontrolní nebo formální (naplňování litery zákona). Následující tabulka popisuje základní charakteristiku jednotlivých digitalizačních pracovišť v konkrétních PFI, které jsou vybrány pro implementaci národního portálu Czechiany při finanční podpoře IOP Modernizace veřejné správy: Tabulka 46: Digitalizační pracoviště v oblasti paměťových institucí ČR Oblast dle typu paměťové instituce Agregátor v systému Czechiany/digitalizační pracoviště Národní IU - DÚ Klíčové typy kulturních objektů Technické a technologické vybavení digitalizačního pracoviště Personální vybavení digitalizačního pracoviště N/A 16 Muzea/galerie (OMG MK ČR) Památky (OPP MK ČR) Vertikální MZM (CITeM) TMB Vertikální NPÚ Všechny typy KO zejména 2D, malé 3D vlastní archiválie Mobilní a stacionární DP pro všechny typy KO Digitalizační pracoviště pro textové dokumenty 39 N/A Knihovny (OUK MK ČR) Audiovize (OMaA, ORNK MK ČR) Vertikální NK/MZK Vertikální NIPOS Textové dokumenty Digitalizační pracoviště pro textové dokumenty 75 Film, video, audio N/A N/A 183

184 Rezort MV ČR Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Oblast dle typu paměťové instituce Archivnictví Agregátor v systému Czechiany/digitalizační pracoviště Vertikální NA Klíčové typy kulturních objektů Textové dokumenty Technické a technologické vybavení digitalizačního pracoviště Personální vybavení digitalizačního pracoviště 16 Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Rozsah a charakter digitalizovaných kulturních objektů V ČR byla k lednu 2010 evidována přibližně jedna miliarda kulturních objektů 151 (viz Graf 7 Zjištené KO v ČR na základě dotazníkového šetření). Převažujícím typem KO v PFI jsou textové dokumenty (archiválie), jejichž největší množství spravuje NA a NM 152. Tabulka 47 Přehled kulturních objektů zjištěných na základě dotazníkového šetření Evidované v Plánovaná Kulturní Analogové Zdigitalizované IS digitalizace objekty KO (analogové) ( ) Textové dokumenty Nutné připravit na konverzi D objekty D malé objekty D velké objekty Audiovizuální objekty Kulturní objekty celkem Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Největší podíl digitalizovaných KO se nachází v kategorii 3D velké objekty, přičemž tento počet je v absolutních hodnotách v porovnání s ostatními počty KO nejnižší (v dotazníkovém šetření bylo vykázáno 203 velkých 3D objektů k 93 zdigitalizovaných velkých 3D objektů). Kvalita digitalizace v této kategorii nebyla předmětem šetření, lze ale podle dalšího šetření autorského týmu Podkladové studie konstatovat, že nejčastěji se jedná o DO ve formě fotografií/panoramatických fotografií zachycujících 3D velké objekty. Druhý největší podíl digitalizovaných objektů se nachází v kategorii Audiovizuální objekty. Největší kategorie co do počtu evidovaných KO textové dokumenty má 3 % DO. Nejméně zdigitalizovaných objektů se nachází v kategorii 3D malé objekty. 151 Kvantifikace kulturních objektů je popsána v kapitole 1, část metodologická. 152 Vzhledem k odlišné povaze archivních dokumentů je nutné upozornit, že ne všechny archivní dokumenty jsou kulturními objekty, tj. mají kulturní hodnotu. Platná legislativa ale neumožňuje vyčlenění KO z celkového počtu archivních dokumentů zpravovaných jednotlivými PI. 184

185 Tabulka 48 Procentní podíly KO podle stavu zpracování a evidence Digitalizovaných Evidované KO Kategorie KO KO v IS Textové dokumenty Plánovaná digitalizace KO Nutné připravit na konverzi 3 % 8 % 43 % 13 % 2D objekty 4 % 80 % 79 % 1 % 3D malé objekty 2 % 79 % 18 % 5 % 3D velké objekty 46 % 100 % 54 % 0 % Audiovizuální objekty 10 % 79 % 35 % 3 % Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Podle evidence KO v IS jednotlivých institucí převládá 80 % % evidence, kromě kategorie textové objekty, kterých je evidováno cca 8 %. Nejrozsáhlejší digitalizace je plánována v kategorii 2D objektů. Největší podíl KO, které budou muset být před digitalizací ošetřeny (restaurovány, konzervovány), se nachází v kategorii textové dokumenty. Graf 9 Zjištěné kulturní objekty v ČR na základě dotazníkové šetření Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Kvalita a přístup k digitalizaci kulturních objektů Největší počet v absolutních číslech digitalizovaných KO se nachází v kategorii textové objekty (viz také Obrázek 29 Zdigitalizované KO a plánovaná digitalizace). Jedná se zejména o archiválie, knihy, seriály (zejména noviny a časopisy) a tzv. jiné (nezařazené) textové dokumenty. Digitalizace textových dokumentů v přípravné fázi zahrnuje čištění knih, výrobu ochranných obalů (příp. restaurování). Vlastní konverze zahrnuje práci s textovými dokumenty prostřednictvím scannerů/knižních scannerů anebo digitalizačních robotů, jejichž kapacita se pohybuje od 50 do 2300 zdigitalizovaných objektů denně v závislosti od vybavení digitalizačního pracoviště (např. NK ČR udává kapacitu 2300 DO denně). Nejčastější formát digitalizovaného objektu je JPG, TIFF, PDF a DjVU v kvalitě DPI (40 %) nebo 300 a méně DPI 60 %. Nejčastějším způsobem uchovávání objektů jsou CD, DVD a externí HD (v mnohem menší míře pak následují lokální úložiště, disková pole, pásky LTO3 apod.). 185

186 2D objekty Textové objekty Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Obrázek 31 Zdigitalizované kulturní objekty a plánovaná digitalizace Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden V tabulce 49 Parametry DO v jednotlivých kategoriích KO podle dotazníkového šetření Podkladové studie se uvádí přehled běžné praxe v PFI při digitalizaci týkající se formátů DO, kvality DO a způsobů uchovávání. S ohledem na povahu vykazovaných dat nelze spolehlivě vyčíslit celkový objem digitalizovaných dat, stejně jako přesné podíly u jednotlivých typů formátů, počtu DPI a typu ukládání dat. Jedná se proto pouze o orientační a popisná data. Tabulka 49 Parametry DO v jednotlivých kategoriích KO podle dotazníkového šetření Formát Typ kulturního Způsob uchování digitálních digitálního Kvalita DO objektu objektů objektu (DO) Rukopisy (Manuskripty) Staré tisky Noviny, periodika Archiválie Jiné - interní tiskoviny, denní programové vývěsky, výstupy z výstřižkové služby, propagační tiskoviny, dobové dokumenty, další jiný tištěný materiál Knihy Umělecká díla 2D Mapy JPEG, HTML, TIFF JPEG, TIFF, HTML, DjVU JPEG, DJVu, HTML jpeg, tiff, pdf PDF, TIFF, JPEG JPEG, PDF, TIFF, JPEG, TIFF JPEG DPI DPI DPI DPI DPI DPI DPI DPI DVD, CD, externí HD, repozitář,lokální úložiště CD, DVD, externí HD, repozitář, CD, externí HD, repozitář, CD, záloha PC na serveru instituce CD, DVD, externí HD DVD, HD, externí HD, lokální úložiště, CD, webový server repozitář, lokální úložiště, DVD, HD CD, lokální datové úložiště, externí HD lokální úložiště 186

187 Audiovizuální objekty 3D objekty Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Typ kulturního objektu Formát digitálního objektu (DO) Kvalita DO Grafiky JPEG 300 DPI lokální úložiště Fotografie (pozitivy, negativy, diapozitivy) Kostýmní a scénografické návrhy TIFF, JPEG, EPS, TIFF, JPEG DPI DPI Způsob uchování digitálních objektů DVD, HD, lokální úložiště, webový server, externí HD, CD DVD, pevný disk, lokální úložiště Plakáty JPEG, FIFF, PDF 1000DPI externí HD, CD/DVD Kresby JPEG, TIF 1000DPI externí HD, CD/DVD 3D objekty JPEG, TIFF DPI CD, DVD, úložiště NM Zvukové záznamy Obrazové záznamy Vysílání českých televizí WMA, MPEG, MP3 min. 64 kgps MPEG vysoká DVD, HD PDF, DOC DVD, HD, CD, externí HD, lokální datové úložiště CD, záloha PC na serveru instituce Videozáznamy MPEG, HTML CD, webový server Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Kritéria pro výběr objektů pro digitalizaci, pro prioritní digitalizaci a kritéria kvality digitalizovaných objektů Z dotazníkového šetření vyplynulo, že každá instituce si nastavuje podmínky pro výběr a kvalitu digitalizace KO nastavuje sama a neexistuje jednotný zavedený postup. Na základě získaných odpovědí bylo možné vytvořit jedině kategorizaci přístupů k digitalizaci. Kritéria pro výběr KO pro digitalizaci zahrnují zejména kritéria typu institucionálního, odborného, věcného, plynoucího z nastavení projektu, geografického, praktického a případně v některých dotaznících se objevila i další nezařaditelné kritéria, která jsou uvedena v kategorii další. Převažující aspekty výběru DO jsou věcného charakteru. Vliv na prioritní digitalizaci mají zejména kritéria věcná, praktická a odborná. Kvalita digitalizace KO opět není dána ustálenými kritérii, nicméně převažují kritéria plynoucí z potřeb výzkumu, uchování a využitelnosti ve vzdělávání. 187

188 Tabulka 50: Kritéria výběru DO pro digitalizaci a kvalita digitalizace Kritéria pro výběr kulturních objektů pro digitalizaci 1. Institucionální: statut organizace, interní směrnice 2. Odborná: názor kurátora sbírky, badatelské požadavky, umělecká hodnota díla, historická hodnota, informativní hodnota, vzácnost, uchování, zpřístupnění 3. Věcná: stav předmětu, stará sbírková evidence v CES, dokumentace, posloupnost inventárního čísla 4. Projektová: podmínky projektu, zadání grantu 5. Geografická: 1. objekty globálního významu 2. objekty národního významu 3. objekty regionálního významu 6. Praktická: otázky manipulace, ochrana sbírkových předmětů Kritéria pro prioritní digitalizaci Potřeby institucí Interní kurátorská Požadavky badatelů Využitelnost ve výzkumu Tematicky širší využitelnost, společenská potřeba/ dostupnost Nevyhovující stav (proces stárnutí) Nebezpečí poškození - míra ohrožení dokumentu Záchrana před degradací, ochrana fyzického stavu badatelsky nejfrekventovanějších archiválií Jedinečnost Příslušnost k ucelené sbírce Nenahraditelnost Dokumentační - každý nově 7. Další: postup podle získaný předmět do sbírky speciálního programu, (povinnost ze zákona 122/2000 charakter sbírkového sb.) - nové přírůstky - (případ předmětu NG) Konzervované a restaurované muzeálie Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Kritéria kvality digitalizace kulturních objektů Využitelnost ve výzkumu/maximální odborná využitelnost Potenciální komercializace Možnost prezentace Využití ve vzdělávání Tvorba plnohodnotné digitální kopie originálu (ochrana originálu) Perspektiva budoucího uplatnění Prezentační potřeby 3D modely špičkových děl Bezpečnostní hlediska - papírové sbírky Způsob zpřístupnění Možnosti používané techniky 188

189 2.3.4 Shrnutí Průzkum stávajícího stavu vybavení jednotlivých PFI prokázal, že v oblasti digitalizace kulturního dědictví ČR neexistují centralizovaná specializovaná digitalizační pracoviště (centra) využívající nejmodernější technologie pro digitalizaci konkrétních KO pro jejich efektivní a kvalitní, případně náročnou a specifickou digitalizaci. Digitalizaci kulturního dědictví v ČR charakterizuje v současné době značná nekoordinovanost jednotlivých postupů a procesů na centrální úrovni a rovněž izolovanost jednotlivých PI při jejich realizaci. Digitalizace jednotlivých typů KO se realizuje na pracovištích individuálních PI, bez působnosti centrálních digitalizačních pracovišť (digitalizační úrovně) pro danou skupinu KO. Tato centrální specializovaná pracoviště jsou součástí připravovaných projektů v rámci implementace IOP Modernizace veřejné správy. Aktuální stav proto charakterizuje rozšířenost tzv. institucionální úrovně procesů digitalizace kulturního dědictví ČR, tj. jednotlivé PFI samostatně realizují všechny kategorie procesů digitalizace konkrétních typů KO dle interních metodik, digitalizačních plánů a projektů: průřezové procesy, přípravné procesy pro digitalizaci, procesy fyzické digitalizace (konverze), odborné procesy po fyzické digitalizaci (konverzi), procesy uchování, správy a prezentace. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu rozpracuje a navrhne novou infrastrukturu, která bude vzhledem k efektivní (finanční, časové, technické a personální) struktuře procesů v oblasti digitalizace respektovat aktuální technologickou infrastrukturu v oblasti digitalizace kulturního dědictví ČR. Kvalitní návrh návaznosti procesů a jejich vhodná diverzifikace na institucionální a digitalizační úrovni budou představovat stěžejní přínos tohoto strategického dokumentu v ČR. 189

190 2.4 Analýza personálního zajištění procesů v oblasti digitalizace Pro potřeby Podkladové studie, která si klade za cíl zejména zmapování stávajícího stavu organizace digitalizace českých PFI a identifikaci jejich potenciálu pro další rozvoj, byla v rámci dotazníkového průzkumu pro oblast procesů v oblasti digitalizace vykonána analýza interních odborných personálních kapacit v PFI v souvislosti s realizací jednotlivých procesů v oblasti digitalizace a jejich vyhodnocení vzhledem k možnosti jejich delegování na externí odborný personál či externí dodavatele 153. Tabulka 51 Možnosti delegování procesů PROCES Interní odborný personál Externí odborný personál Externí dodavatel Automat. procesy Průřezové procesy X X X X Přípravné procesy Akvizice X Evidence a katalogizace X Výběr objektů určených k digitalizaci X Příprava digitalizačních pracovišť X X Diagnostika X X Přesun objektů X X Konverze Příprava objektů ke konverzi X X Konverze X X Procesy po konverzi Úprava digitálních objektů X Zpracování metadat X X Procesy uchování X Procesy zpracování a prezentace X X X Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Z výše uvedené tabulky vyplývá, že jednotlivé procesy digitalizace si vyžadují aktivní participaci interního odborného personálu a možnosti delegování těchto procesů mimo interní personál jsou omezené. Jejich delegování na externí odborný personál nebo dodavatele je podmíněno vhodnou metodickou, organizační a technickou podporou přímo vytvořenou a koordinovanou odpovědnými interními pracovníky PFI. 153 Podrobný popis stavu interních kapacit v jednotlivých PFI je uveden v kapitole 2.2 Institucionální analýza. 190

191 2.5 Analýza organizace, propojení, integrace a potřebných vlastností jednotlivých typů IS nezbytných pro jednotlivé typy digitalizovaných objektů Budování funkčních IS je závislé na zavedení kompatibilních modelů jejich vzájemné interoperability, tj. na jejich vzájemné operační součinnosti. Následující kapitola proto přibližuje aktuální stav dostupných standardů a typů interoperability na úrovni ČR a EU 154, při vyhodnocení dat získaných na základě dotazníkového průzkumu, který proběhl ve vybraných PFI. Uvedené informace se dotýkají následujících oblastí: Digitální knihovny v kontextu EDL popis IS pro správu a zpřístupnění kulturního dědictví; Digitalizační pracoviště popis IS, která digitalizují KO; Systémy specializovaných pracovišť popis systému zabezpečení příprav KO na konverzi do digitální podoby; Systémy a úložiště pro dlouhodobé uchovávání a archivaci digitálních objektů popis klíčových vlastností a formátů souborů; Systém úložiště ( MIRROR a DARK ) popis základních požadavků a kritérií na technické parametry úložišť; Systém přístupového bodu popis typů zařízení a lokalit, ze kterých uživatelé přistupují ke KO Digitální knihovny v kontextu Evropské digitální knihovny (EDL) Digitální knihovny jsou definovány IS pro propojení, integraci a zpřístupnění digitálního kulturního obsahu. Následující část popisuje relevantní standardy na národní úrovni a EU včetně popisů formátů souborů, metadat, jejich standardních schémat a protokolů pro vyhledávání a vlastností EDL v rámci projektu Europeana a následně IS a současnou praxi v rezortních PI. Výchozí stav Česká republika: Základem pro zavádění služeb egovernmentu je zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ISVS). Jeho účelem je vytvořit odpovídající prostředí pro realizaci Státní informační politiky a stanovit práva a povinnosti související s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy. Standardy ISVS byly do značné míry nahrazeny Metodickým pokynem pro popis datových prvků informačních systémů veřejné správy (MV ČR, 2009) 155. Evropská unie: Základní dokumentace: o Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation Programmes Version 2.0: September ; o Architecture Guidelines For Trans-European Telematics Networks for Administrations, verze 7.1., září Základní definice standardů a úrovní interoperability jsou uvedeny v kapitole č. 1.6 Interoperabilita a standardy. 155 Metodický pokyn pro popis datových prvků informačních systémů veřejné správy. Dostupné na (prosinec 2009) 156 MINERVA PROJECT. Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation Programmes. (září 2009) 191

192 Standardy digitálních knihoven a portálu Přehled formátů souborů: Tabulka 52 Přehled formátů souborů ČESKÁ REPUBLIKA Znakové kódování Dokumenty Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů, nicméně jako nejvhodnější je doporučováno použít znakovou sadu Unicode Transformation Format (UTF), a to 8 bitové kódování UTF-8 pro integraci údajů. Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. EU Pro podporu znaků pro různá písmena, číslice a symboly, které se ve světě běžně používají, se pro dokumenty ve formátu HTML používá standard ISO :2000/Unicode v3.0 v kódování UTF ISO :2000/Unicode v3.0 UTF-16se se má používat pro dokumenty v řečtině a v jiných nezápadních evropských jazycích 159. Open Document Format (OpenDocument) v1.0 ISO/IEC 26300:2006 (.odt, ods, odb, odp, odg, odf); SGML Standard Generalized Markup Language ISO 8879:1986 vyhovující zveřejněným Document Type Definition (DTD), anebo XML Schématům; TXT pro jednoduché editovatelné texty; HTML 4.01 Hypertext Markup Language; XHTML 1.0 The Extensible HyperText Markup Language; XML Extensible Markup Language (XML) 1.0 vyhovující zveřejněným Document Type Definition (DTD) anebo XML Schématům; Portable Document Format (.pdf) ISO :2008. Formát PDF byl oficiálně vydán jako otevřený standard a standardizovaný ISO :2008. Dalším standardem, vybudovaným společností Microsoft, je Office Open XML, který byl standardizován ISO/IEC 29500:2008. Tento formát bude plně podporovat textový editor Microsoft Office Některé státy EU již tento standard zařadily mezi své národní standardy a je velice pravděpodobné, že formát RTF se tímto dostane do pozadí a časem se přestane úplně používat. 157 Architecture Guidelines For Trans-European Telematics Networks for Administrations.. Září Dostupné na eculture. Interoperabilita informačných systémov. Základné pojmy a východiská. 2. vyd. Bratislava : UKB, s. 159 ENTERPRISE DG. ARCHITECTURE GUIDELINES For Trans-European Telematics Networks for Administrations. Annexes. Version 7.1. Brussels, září2004. Dostupné na 192

193 Statické obrazy rastrová data ČESKÁ REPUBLIKA Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. EU Tagged Image File Format (TIFF); Joint Photographic Expert Group (JPEG); JPEG Still Picture Interchange File Format (SPIFF); Portable Network Graphics (PNG). Často také bývá používán formát obrázků ve formátu GIF, avšak tento formát má jistá omezení, kvůli kterým není používán např. pro digitální fotografie. Podle některých zdrojů již dokonce platnost všech relevantních patentů příslušejících formátu GIF již vypršela, proto se nedoporučuje tento formát dále využívat. Statické obrazy vektorová data Audio a video soubory Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. Scalable Vector Graphics (SVG). Moving Pictures Experts Group (MPEG); Nekomprimovaný RAW AVI formát, bez použití kodeku, velikost snímku 720x576 pixelů, počet snímků za sekundu 25; Nekomprimovaný formát Microsoft WAV 24-bit stereo, 48/96 khz; Nekomprimovaný formát Apple AIFF 24-bit stereo, 48/96 khz; MP3, Fraunhofer IIS; Ogg, RFC Soubory pro audio a video streaming Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. Microsoft Advanced Systems Format (ASF); Windows Media Video (WMV); Apple Quicktime formats; MPEG Layer 3 (MP3); RealAudio (RA); Microsoft Windows Media Audio (WMA) MINERVA PROJECT. Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation Programmes. Version 2.0. Září Dostupné na MINERVA PROJECT. Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation Programmes. [online]. Version 2.0. September [cit ]. Dostupné prostřednictvím internetu: < 193

194 Tabulka 53Metadata- srovnání ČR a EU Česká republika Popisná metadata Administrativní metadata Strukturální metadata 164 Za určitý standard pro popis dat je považován Metodický pokyn pro popis datových prvků informačních systémů veřejné správy 162. Jako základ pro zpracování tohoto metodického pokynu byla využita ISO norma datové prvky jsou tedy popisovány v souladu s normou ISO/IEC Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. I když není v ČR definovaný žádný standard týkající se strukturálních metadat, je třeba zmínit, že standardy METS (pro EU Standardem pro popisná metadata jsou: 1. Dublin Core Metadata Element Set, Version 1.1; 2. ISO/IEC Information Technology -- Metadata registries (MDR). Standard DC je standardizovaný několika organizacemi: ISO Standard 15836:2009; ANSI/NISO Standard Z ; IETF RFC 5013 August Každý prvek DC je definovaný pomocí souboru 10 atributů, vycházejících z normy ISO/IEC pro popis datových prvků 163. Další popisné standardy, které se intenzivně využívají, jsou zaměřené na konkrétní sektory knihovny, galerie nebo muzea. Anglo-American Cataloguing Rules, 2nd Ed. Rev. (AACR2); CCO Cataloguing Cultural Objects: A Guide to Describing Cultural Works and Their Images; CDWA Categories for the Description of Works of Art; MARC21 jako implementace ANSI/NISO Z39.2; MARCXML; MODS; MADS (Metadata Authority Description Standard); Resource Description and Access; VRA Core 4.0. NISO Z39.87, Data Dictionary Technical Metadata for Digital Still Images; NISO Metadata for Images in XML (NISO MIX); Metadata Encoding and Transmission Standard (METS); TextMD (Technical Metadata for Text). Standardy pro strukturální metadata jsou: Metadata Encoding and Transmission Standard (METS); IMS Content Packaging. 162 Ministerstvo vnitra ČR. Metodický pokyn pro popis datových prvků ISVS, verze Dostupné na eculture. Interoperabilita informačných systémov. Základné pojmy a východiská. 2. vyd. Bratislava : UKB, s. 164 MINERVA PROJECT. Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation Programmes. Version 2.0. Září2008.]. Dostupné na 194

195 Metadata, ontologie a sémantický web Sběr metadat (Metadata Harvesting) Česká republika digitální knihovny) a IMS Content Packaging (pro e-learningové systémy) jsou v našem prostředí známy. Resource Description Framework RDF protokol OAI-PMH EU Resource Description Framework RDF; Simple Knowledge Organisation System SKOS; Web Ontology Language OWL; CIDOC Conceptual Reference Model (CRM) ISO 21127:2006; SPARQL Query Language for RDF, W3C; MarcXchange ISO 25577:2008; ANSI/NISO Z Guidelines for the Construction, Format and Management of Monolingual Controlled Vocabularies. RDF je základní standard pro sémantický web. Nejznámější je jeho použití jako RSS (Really Simple Syndication) a FOAF (Friend of a Friend). FOAF, využívající i OWL, popisuje vztahy mezi osobami, případně objekty. protokol OAI-PMH I když protokol OAI-PMH není momentálně standardizován, jeho používání a rozšíření po EU ho víceméně tvoří standardem pro tuto oblast. Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec Tabulka 54 Protokoly pro vyhledávání Protokoly pro vyhledávání ČESKÁ REPUBLIKA Z průzkumu dostupných zdrojů v ČR nevyplývá, že by tato témata byla řešena formou konkrétních a jasně vymezených standardů. EU Z39.50; SRW; SRU; CQL (Contextual Query Language). Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec

196 EUROPEANA Evropská digitální knihovna V rámci Europeany existují pracovní skupiny, které se zvlášť věnují interoperabilitě. Současné standardy jsou pro Europeanu nedostatečné, a proto se členové týmu podílejí na přípravě dalších nových specifikací. Stávající používané standardy, které jsou doporučovány i pro národní portály jsou následující: 1. OAI-PMH pro sběr dat; 2. SRU, SOAP, JSR a OpenSearch pro externí vyhledávání a přístup; 3. XML pro syntax; 4. OWL, RDF a RDF schéma pro sémantiku; 5. SPARQL pro pokročilé vyhledávání. V úvahu jsou brány i následující alternativy 165 : SQL, SeQL a Lucene; 6. HTTP a HTTPS; 7. CIDOC/CRM a DCMI Abstract Model pro modelování metadat. V úvahu je brána i alternativa: FRBRoo; 8. SAML a LDAP pro bezpečnost a autentifikaci; 9. WSDL; 10. SKOS; 11. WAI; 12. UNICODE UTF-8; 13. XSLT; 14. NACO; 15. unapi; 16. VRA Core; 17. OpenID. IS a stávající praxe v českých PFI Film, audiovize Pro správu dat a digitálního obsahu používají tyto instituce především následující IS: KPwin-SQL, Provys, Kramerius. Digitalizované objekty jsou uchovávány nejčastěji v těchto formátech: PDF, HTML, RTF, JPEG, MPEG. Jsou podporovány standardy METS, UNIMARC a MARC, AACR 2 a XML schéma: MARCXML. Pro komunikaci s ostatními systémy je používán standard Z Servery a správa systémů jsou převážně umístěny v sídle jednotlivých PFI. 165 GRADMANN, S. Digital Library Interoperability, technical and object modelling aspects of Europeana.. Frankfurt, Dostupné na DLconf_Gradmann.pdf. 196

197 Většina digitalizovaného materiálu je dostupná na internetu, především prostřednictvím vlastních internetových stránek jednotlivých institucí. Instituce doposud nezpřístupňují digitalizovaný materiál prostřednictvím Evropské digitální knihovny. Památky Pro účely této studie patří do této kategorie instituce NPÚ. Pro evidenci digitálních dokumentů je používán IS MIS. Instituce uchovává digitalizovaný materiál ve formátech JPEG, MPEG a TIFF 16 bit GRAY scale. Digitalizovaný materiál je dostupný na internetu prostřednictvím Integrovaného informačního systému památkové péče 166 (IISPP). Digitalizovaný materiál není zpřístupněn prostřednictvím Evropské digitální knihovny. Servery a správa systémů jsou převážně umístěny v sídle instituce. Muzea/Galerie Instituce většinově využívají pro správu dat a digitálního obsahu systémy: BACH, DEMUS Kramerius. Digitalizované objekty jsou uchovávány nejčastěji ve formátech: PDF, HTML, JPEG a RTF. Systémy jsou schopné uchovávat digitální objekty ve standardních formátech HTML, PDF, TXT, RTF, JPEG apod. Nejvíce jsou používány datové standardy MARC, MARC 21 a BACH a metadatové standardy METS a DC. Pro komunikaci s ostatními systémy jsou nejvíce používány standardy Z39.50, FTP, HTTP a OAI-PMH. Digitalizovaný materiál je dostupný na internetu především prostřednictvím vlastních internetových stránek jednotlivých institucí a prostřednictvím virtuálního badatelského prostředí Manuscriptorium a systému Kramerius. Instituce doposud nezpřístupňují digitalizovaný materiál prostřednictvím Evropské digitální knihovny. První institucí v této kategorii bude pravděpodobně NM, které se připravuje na zapojení do systému Europeany během prvního čtvrtletí Servery a správa systémů je převážně umístěna v sídle jednotlivých PI. Knihovny, divadlo/hudba Pro popis, zpracování, zpřístupnění a archivaci dat používají tyto instituce především IS, jakými jsou: Aleph, Wiking Biblio 2.0, Kramerius Národní památkový ústav. Integrovaný informační systém památkové péče. Dostupné na 197

198 DO jsou pak uchovávány nejčastěji v těchto formátech: JPEG, PDF, HTML a MP3. Systémy jsou schopné uchovávat jak textové DO, tak i audio a video ve standardních formátech HTML, PDF, TXT, RTF, GIF, JPEG a dalších. Jsou podporovány standardy DC, METS, MARC a XML schéma: MARCXML, PREMIS apod. Pro komunikaci s ostatními IS jsou nejvíce používány standardy Z39.50 a OAI-PMH. Většina digitalizovaného materiálu je dostupná prostřednictvím internetu především prostřednictvím vlastních internetových stránek jednotlivých institucí a prostřednictvím virtuálního badatelského prostředí Manuscriptorium 168 a systému Kramerius 169. NK ČR poskytuje digitalizovaný materiál také prostřednictvím Evropské digitální knihovny. Servery a správa systémů je převážně umístěna v sídle jednotlivých institucí. Archivy Pro správu digitálního obsahu instituce většinově využívají IS: Kramerius, Advanced Rapid Library (ARL), AIS NFA, Janus, Documentum. DO jsou uchovávány nejčastěji ve formátech: PDF, HTML, RTF a TIFF. Nejvíce jsou používány datové standardy UNIMARC a MOREQ a metadatové standardy METS a MOREQ. Pro komunikaci s ostatními IS jsou nejvíce používány standardy Z Digitalizovaný materiál je dostupný na internetu (15% přes stránky především prostřednictvím vlastních internetových stránek jednotlivých institucí. Servery a správa systémů je převážně umístěna v sídle jednotlivých PFI Digitalizační pracoviště Digitalizační pracoviště jsou vybavena vhodným technickým zařízením a personálem pro potřeby zajištění efektivní digitalizace v následujících oblastech: Převod (skenování) analogových podkladů (papírových dokumentů, či mikrofilmových předloh) a 2D nebo 3D objektů do digitální podoby; Probíhá příprava dat pro dlouhodobé uložení a prezentaci zdigitalizovaných objektů; Provádí se kompletace informací o daném objektu (metadat); Pro každý KO je vytvořen informační balíček zahrnující veškerá metadata k němu náležející. Hlavním úkolem těchto pracovišť je zabezpečení koordinace a procesního řízení na organizační, technické a sémantické úrovni v zájmu eliminace vzniku a dopadů možných rizik: 167 Kramerius je open source systém vytvořený na základě zadání Národní knihovny ČR. 168 Manuscriptorium virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů Uživatelský portál systému Kramerius

199 1. Nevhodné řešení v oblasti lidských zdrojů a financí; 2. Riziko použití nevhodných technologií a standardů; 3. Nedostatečné řešení dlouhodobého uchovávání a přístupu k DO; 4. Nejasná pravidla pro procesy a požadovanou kvalitu výstupů; 5. Nevhodné řešení týkající se autorských práv. Následující část opisuje základní používané příručky a směrnice pro digitalizaci KO na evropské úrovni a přehled IS používaných v současné době v českých PFI. Příručky a směrnice pro digitalizaci KO v digitalizačních pracovištích Pro digitalizační pracoviště existují příručky a směrnice, jak postupovat a jak digitalizovat kulturní objekty. Tyto příručky/směrnice byly vydány buď v rámci jednotlivých institucí, nebo na národní či mezinárodní úrovni, jakými jsou např. UNESCO, ICA, IFLA apod. Seznamy těchto příruček vznikly i v rámci evropského projektu MinervaEC 170 a jsou dostupné prostřednictvím internetu: V současnosti existují i další iniciativy, které tyto příručky aktualizují, například Federal Agencies Digitization Guidelines Initiative 171. IS v digitalizačních pracovištích českých PFI Následující tabulka poskytuje přehled při digitalizaci: IS používaných českými PFI v současné době Tabulka 55 Informační systémy používané v současné době PI při digitalizaci Instituce Informační systém Národní filmový archiv Národní památkový ústav Národní muzeum Národní technické muzeum Moravské zemské muzeum Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Muzeum umění Olomouc Technické muzeum v Brně Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Kramerius, Advanced Rapid Library (ARL), AIS NFA MIS - evidence digitálních dokumentů Krameriu, ESMUS, KP WIN SQL, DEMUS, BACH, ProArchiv, BACH ProMuzeum, OASS MV CR, MASTER - TEI 4, Access, Janus Archiv T-Series, Janus, Imbus, Archa Demus01, Datové úložiště, KPWin, Zoner PhotoStudio Kramerius (knihovna NG), BACH (sbírky) DEMUS, ProMUS, Mikrogalerie Demus01 BACH Demus katalog, Demus fotoarchiv Bach systém Pro muzeum, Vademecum, Knihovní systém Clavius verze 4.20 DEMUS N/A 170 Digitisation Guidelines: a selected list Dostupné na ( ) 171 Federal Agencies Digitisation Guidelines Initiative. HomePage Dostupné na ( ) 199

200 Instituce Informační systém Nisou Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi N/A Památník Lidice N/A Památník Terezín Vlastní Muzeum romské kultury v Brně DEMUS, CLAVIUS Bach (stane se hlavním IS muzea mimo Ústřední Slezské zemské muzeum knihovnu SZM, kde bude Clavius), Clavius (Ústřední knihovna SZM), Demus (bude nahrazen BACHEM) Národní knihovna ČR Kramerius, RD.cz, Sirius, Manuscriptorium Moravská zemská knihovna Aleph, Manuscriptorium, Kramerius 3.X, Kramerius 4 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Wiking Biblio 2.0 Národní divadlo Vlastní vyvíjený systém Státní opera Praha Institut umění Divadelní ústav Česká filharmonie Národní ústav lidové kultury Památník národního písemnictví Vojenský historický ústav Praha (MO ČR) Vojenský ústřední archiv (MO ČR) Národní archiv (MV ČR) Česká televize Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Kramerius KPwin-SQL, Db Divadlo, Db Foto, DB Scénografie (sbírka) N/A N/A ARL, Janus, Demus N/A Documentum BACH PROVYS, Ardome MAM Systémy specializovaných pracovišť a jejich vlastnosti Důležitou součástí digitalizace jsou i specializovaná pracoviště, která zabezpečují přípravu KO na samotnou konverzi do digitální podoby. Mezi ně patří především pracoviště věnující se procesům záchrany a ochrany KO, tj. konzervování-restaurování KO, deacidifikaci, úpravě DO a dalším dílčím nebo komplexním specializovaným úkonům. Tato pracoviště vstupují do procesu digitalizace v průřezových a přípravných procesech a odborných procesech po fyzické digitalizaci. Specializovaná pracoviště jsou nedílnou součástí digitalizačního procesu, a proto musí být schopná integrace s dalšími systémy, které do tohoto procesu rovněž vstupují, musí komunikovat se systémy na centrální nebo institucionální úrovni. Pro tuto komunikaci jsou klíčové následující vlastnosti IS: Práce s jednoznačným identifikátorem objektu; Využití registrů; Úprava stavu v procesu digitalizace; Práce s metadaty; Zabezpečení samotného provozu; Bezpečnost a ochrana. V případě potřeby samostatného IS pro specializované pracoviště tento systém splňuje stejné standardy interoperability jako systém digitální knihovny, případně je přístup pracovníků řešen v rámci specializovaného pracoviště. 200

201 IS a stávající praxe v ČR v oblasti systémů specializovaných pracovišť Specializovaná pracoviště při PFI (zejména metodická centra při muzeích a galeriích, konzervátorská a restaurátorská pracoviště při různých PFI včetně deacidifikačních laboratoří) se obecně musí vypořádat především se základními problémy, jakými jsou nedostatečné materiálně-technické vybavení a nedostatečná personální kapacita. Vybavenost stávajících pracovišť vhodnými IS nepředstavuje v současnosti prioritu pro řešení. Systémy a úložiště pro dlouhodobé uchovávání a archivaci digitálních objektů Zvláštní část zajištění digitalizace a jejich výstupů představují IS pro dlouhodobé uchovávání s dostatečnou kapacitou pro archivaci. Následující část popisuje specifické formáty souborů, které se doporučují používat pro zajištění výše uvedených potřeb. IS úložiště Tabulka 56 Formáty souborů Pro úložiště a dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů, se stal standardem formát PDF/A. Je založený na PDF referenční verze 1.4 a je definovaný organizací ISO od roku 2005 ISO 19005:1:2005. Dokumenty PDF/A172 byl vytvořen tak, že z formátu PDF byly odstraněny prvky, které jsou nevhodné pro dlouhodobou archivaci. Kromě jiného se elektronických dokumentů týká i standard ISO/TR 18492:2005, který poskytuje praktickou metodologii pro dlouhodobé uchovávání. V kontextu úložišť, archivů a digitalizačních pracovišť existují metodiky173, které Statické obrazy detailně rozebírají technické parametry obrázků např. podle účelu, zdroje apod. rastrová Miniaturní obrázek pro náhled174 by měl být poskytovaný v rozlišení 72 dpi a jeho grafika nejdelší strana by neměla přesáhnout 200 pixelů. Nejvíce doporučovaný formát pro archivy a digitalizační pracoviště je formát TIFF. Audio a video soubory Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden V kontextu archivů a digitalizačních pracovišť je oblast audio a video velmi široká. V rámci ISO standardů existuje více norem (ISO 18911, ISO atd.), které se věnují pouze uchovávání na různých médiích. 172 The PDF/A Competence Center. Dostupné na leden Federal Agencies Digitisation Guidelines Initiative. Dostupné na leden Viz kapitola 1. 3 Typy digitalizovaných objektů. 201

202 Doporučené formáty definuje i tzv. Florida Digital archive Floridské univerzity 175 : Tabulka 57 Seznam doporučených formátů dle FDA Médium Vhodné pro dlouhodobou archivaci Částečně vhodné pro dlouhodobou archivaci Nevhodné pro dlouhodobou archivaci Text -Plain text (kódování: US- ASCII, UTF-8, UTF-16 s BOM) -XML (zahrnuje XSD/XSL/ XHTML, atd.) -PDF/A-1 (ISO ) (*.pdf) - Cascading Style Sheets (*.css) - DTD (*.dtd) - Plain text (ISO kódování) - PDF (*.pdf) (vložené fonty) - Rich Text Format 1.x (*.rtf) - HTML (zahrnuje deklaraci DOCTYPE) - SGML (*.sgml) - Open Office (*.sxw/*.odt) - OOXML (ISO/IEC DIS 29500) (*.docx) - PDF (*.pdf) (zašifrovaný) - Microsoft Word (*.doc) - WordPerfect (*.wpd) - DVI (*.dvi) - ostatní textové formáty, které nejsou specificky uvedeny Obraz Audio Video -TIFF (nekomprimovaný) -JPEG2000 (bezztrátový) (*.jp2) -PNG (*.png) - AIFF (PCM) (*.aif, *.aiff) - WAV (PCM) (*.wav) - Motion JPEG 2000 (ISO/IEC ) (*.mj2) - AVI (nekomprimovaný, motion JPEG) (*.avi) - QuickTime Movie (nekomprimovaný, motion JPEG) (*.mov) - BMP (*.bmp) - JPEG/JFIF (*.jpg) - JPEG2000 (ztrátový) (*.jp2) - TIFF (komprimovaný) -GIF (*.gif) -Digital Negative DNG (*.dng) - SUN Audio (nekomprimovaný) (*.au) - Standard MIDI (*.mid, *.midi) - Ogg Vorbis (*.ogg) - Free Lossless Audio Codec (*.flac) - Advance Audio Coding (*.mp4, *.m4a, *.aac) - MP3 (MPEG-1/2, Layer 3) (*.mp3) - Ogg Theora (*.ogg) - MPEG-1, MPEG-2 (*.mpg, *.mpeg, zabalený do AVI, MOV) - MPEG-4 (H.263, H.264) (*.mp4, zabalený do AVI, MOV) - MrSID (*.sid) - TIFF (formát Planar) - FlashPix (*.fpx) -PhotoShop (*.psd) -RAW -JPEG 2000 Part 2 (*.jpf, *.jpx) - ostatní obrazové formáty, které nejsou specificky uvedeny - AIFC (komprimovaný) (*.aifc) - NeXT SND (*.snd) - RealNetworks 'Real Audio (*.ra, *.rm, *.ram) -Windows Media Audio (*.wma) - chráněný AAC (*.m4p) - WAV (komprimovaný) (*.wav) - ostatní audio formáty, které nejsou specificky uvedeny - AVI (ostatní) (*.avi) - QuickTime Movie (ostatní) (*.mov) - RealNetworks 'Real Video' (*.rv) - Windows Media Video (*.wmv) - ostatní video formáty, které nejsou specificky 175 FLORIDA university. Recommended Data Formats for Preservation Purposes in the Florida Digital Archive. Dostupné na leden

203 Médium Databáze/ programy na zpracování tabulek Prezentace Vhodné pro dlouhodobou archivaci -Comma Separated Values (*.csv) -Delimited Text (*.txt) - SQL DDL Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Částečně vhodné pro dlouhodobou archivaci - DBF (*.dbf) - OpenOffice (*.sxc/*.ods) - OOXML (ISO/IEC DIS 29500) (*.xlsx) - OpenOffice (*.sxi/*.odp) - OOXML (ISO/IEC DIS 29500) (*.pptx) Nevhodné pro dlouhodobou archivaci uvedeny - Excel (*.xls) - ostatní databázové a tabulkové formáty, které nejsou specificky uvedeny - PowerPoint (*.ppt) - ostatní prezentační formáty, které nejsou specificky uvedeny Systém úložiště ( MIRROR a DARK ) Dlouhodobá archivace vyžaduje přístup definovaný konceptem a standardem OAIS Open Archival Information System. Tento koncept je využíván v mnoha různých oblastech jako např.: výzkum, věda a kultura, kde je nezbytné dlouhodobé uchovávání dat a metadat, jejichž hodnota se s časem nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Celkový systém ukládání představuje jeden archiv ve smyslu OAIS, přičemž jednotlivá fyzická úložiště představují technické komponenty, které fungují v kontextu celého archivu. Tento funkční model znázorňuje níže uvedený obrázek: Obrázek 32 OAIS funkční celky Zdroj: Reference Model for an Open Archival Information System. [online], leden 2002: - obrázek 4. 1 tohoto dokumentu. Toto řešení počítá s následujícími úrovněmi: Globální architektura začlenění archivu do celkové architektury digitalizace, ukládání a zpřístupňování dat, a to i ve vazbě na jednotlivé PFI; Aplikační architektura archivu; 203

204 Technická architektura a infrastruktura včetně definice lokalit, dále pak uplatnění principu vytvoření zrcadlových lokalit úložiště dat a kopií na přenosném médiu a jejich bezpečné uložení prostřednictvím magnetopáskového archivu a bezpečných lokalit fyzického skladování. V rámci technické architektury a infrastruktury tedy definujme úložiště MIRROR jako dvojici úložišť na bázi diskových polí, které zabezpečují dostupnost dat (digitalizovaných i metadat) pro celý systém. Úložiště DARK zase zabezpečuje ukládání dat na přenosná a skladovatelná média (magnetické pásky), přičemž fyzický sklad médií může být považovaný za součást úložiště DARK, ale nemusí být nutně v té samé lokalitě. Úložiště DARK je prvkem digitálního archivu a ne nástrojem zálohování systému. Rizika systému úložišť Stávající domácí a zejména zahraniční praxe poukazuje na možný vznik rizik, která souvisí s výše popsaným systémem úložišť: Tabulka 58 Identifikovaná rizika pro systémy úložišť Riziko Porucha zařízení Porucha zařízení jako celku Poškození dat (data corruption) Chyba uživatele Zničení lokality Viry a jiné softwarové hrozby Cílené nepřátelské aktivity (hacking v širším smyslu) Přírodní katastrofy Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Komentář Jednoduché chyby zařízení vedoucí ke ztrátě bitové informace. Možný dopad je na úrovni změny obsahu, ale může dojít i k rozsáhlejšímu problému (zničení resp. smazání souborů dat anebo programů). Je komplexnější než porucha zařízení. Obyčejně vede k výměně komponent anebo zařízení. Dopady mohou být v široké škále závažnosti a mohou vést až ke ztrátě dat a potřebu obnovy systému. Poškození dat v důsledku chyby softwaru a nedokončené operace zápisu dat. Jedno z nejčastějších rizik a týká se akcí uživatelů jak na lokálních počítačích, tak na serverech. V této souvislosti je nutné upozornit i na možnost opakované chyby. Lokální událost jako např. požár nebo zaplavení lokality. Obnovení lokality a provozu je podstatně složitější než nahrazení/obnovy zařízení. Cílené hrozby neautorizovaným softwarem. Riziko se může popsat i jako riziko selhání ochranných nástrojů. Potenciálním dopadem může být nejen zničení dat, ale i jejich zpronevěra a ztráta důvěrnosti. Jedná se o cílené hrozby nejen neautorizovaným softwarem, ale i o mnohem širší škálu aktivit. Riziko se může zprostředkovaně popsat též jako riziko selhání ochranných nástrojů. Potenciálním dopadem může být nejen zničení dat, ale i jejich zpronevěra a ztráta důvěrnosti. Přírodní katastrofy mají z uvedených rizik potenciálně největší dopad. Obnova po přírodní katastrofě je výrazně složitější než jednoduché přestěhování. Rovněž možnosti vytvoření nové lokality mohou být omezeny vlivem přírodní katastrofy na infrastrukturu. Často ignorovaným faktorem je dopad přírodní katastrofy na lidské zdroje a jejich dostupnost. Takovéto události totiž nejen zvýší nároky na lidské zdroje, ale často mohou současně vést i k omezení kapacit a dostupnosti. 204

205 2.5.5 Systém přístupového bodu Veřejný přístupový bod (typ zařízení a lokality, ze které uživatelé přistupují ke KO) charakterizují následující kategorie: Tabulka 59 Kategorie přístupového bodu a jeho charakteristiky Kategorie přístupového Charakteristika přístupového bodu bodu Integrované obslužné místo; Z hlediska lokality Z hlediska vybavení Pracoviště a informační místa PI; Veřejně přístupné počítače; Vlastní osobní počítač (přes internet). Specializované zařízení s upravenou (rozšířenou resp. zúženou) funkcionalitou; Osobní počítač s různým stupněm vybavení; Mobilní zařízení (mobilní telefony, PDA apod.). Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Vybavení veřejných přístupových míst může být koncipováno univerzálně (koncept integrovaného obslužného místa) anebo účelově s omezenou funkcionalitou (informační kiosky). Přístupové body s omezenou funkcionalitou (informační kiosky) Specializovaná zařízení Specializovaná zařízení (taky informační kiosky) jsou určené k poskytování informací široké veřejnosti 176 a často představují autonomní informační zařízení. Mají následující úpravy: Vnější úprava zvyšující odolnost vůči vodě, prachu a úmyslnému poškození; Typicky omezené vstupní zařízení ovládání dotykovou obrazovkou; v případě, že je zachována klávesnice, jedná se zpravidla o typ klávesnice se zvýšenou odolností; Osobní počítače Zabudované zvukové multimediální vybavení; Podle účelu může rovněž obsahovat zabudovanou tiskárnu; Úpravy softwaru. Bez ohledu na umístění představují osobní počítače nejširší kategorii zařízení a variabilita konkrétních konfigurací je téměř neomezená. Mobilní zařízení Mobilní zařízení přestavují jednu z technických alternativ přístupu pro koncového uživatele. Vzhledem ke specifikům uživatelského rozhraní, kterými jsou především malé rozměry obrazovky, klávesnice mobilního telefonu, omezení internetového prohlížeče nebo nástroje určené k zobrazování dat (prohlížeč obrazovky, zvukové a video soubory), mají tato zařízení omezenou funkcionalitu přístupů. 176 Specializovaná zařízení jsou z pohledu designu tvořeny dokonale zpracovaným kovovým stojanem se zabudovaným PC počítačem s multimediální výbavou (zvuková karta, reproduktory). V horní části kiosku je umístěný monitor (často s dotykovou obrazovkou). Dotyková obrazovka umožňuje velmi jednoduchý způsob získávání informací dotykem prstu na vyznačené plochy obrazovky. 205

206 2.5.6 Shrnutí Sémantická, organizační a technická interoperabilita je dynamický proces, který podléhá neustálému vývoji, a teda i změnám dílčím nebo i změnám komplexních řešení v závislosti na jejich technické nebo finanční náročnosti. Priority vývoje jednotlivých systémů na všech úrovních jsou předmětem národních a zejména mezinárodních (evropských) projektů 177. Okrem vývoje samotných IS jsou na evropské úrovni řešeny zejména otázky standardů a jejich integrace do všech úrovní budování tzv. digitálních knihoven. Tabulka Standardy a iniciativy používané v digitálních knihovnách uvádí základní přehled aktuálně vyvíjených standardů, aplikovatelných v jednotlivých rovinách budování Europeany a s ní propojených národních portálů. Tabulka 60 Standardy a iniciativy používané v digitálních knihovnách Standardy, iniciativy Popis FRBRoo 178 ESE The European Semantic Elements EDTF Extended Data Time Format Návrhy na standardy v ISO Je formální ontologie vytvořená za účelem reprezentace sémantiky bibliografických informací a umožňující integraci a výměnu bibliografických a muzejních informací. Iniciativa slučuje CIDOC CRM a FRBR a podpoří vzájemnou komunikaci mezi systémy v knihovnách a v muzeích. ESE je množina metadatových prvků, která se skládá z Dublin Core (DC) metadatových prvků, podmnožiny DC výrazů a množiny 12 prvků, které byly identifikovány pro potřeby Europeany. Množina prvků DC není úplně postačující, a proto byla v EUROPEANĚ pro potřeby systému vyčleněna širší množina metadatových prvků. V budoucnosti bude pravděpodobně DC rozšířená o další prvky. V současné době neexistuje standard pro datum a čas, který by uspokojil potřeby kulturních institucí, a to i přesto, že již bylo vytvořeno několik standardů a specifikací (viz např. ISO 8601). Jejich použití je však stále nedostatečné. Z tohoto důvodu vznikají iniciativy pro rozšíření formátu pro datum a čas. Vývoj v oblasti standardů neutichá ani v organizaci ISO (International Standards Organization). Přehledná zpráva 179 z organizace NFAIS (National Federation of Advanced Information Services) informuje o návrzích v této oblasti např.: 1. ISO/DIS 690 Směrnice pro bibliografické odkazy a citace, které nejsou přímo bibliografickým zdrojem; 2. ISO/DIS Specifikace datových kategorií a správa registru kategorií dat pro jazykové zdroje (terminologické, lexikografické, strojové překlady atd.); 3. ISO/DIS 2146 Služby registrů pro knihovny a související organizace; 4. ISO/CD Mezinárodní standardní jmenný identifikátor ISNI (International Standard Name Identifier). Identifikátor pro veřejnou identitu spojenou s vytvořením, produkcí, správou a distribucí 177 Na evropské úrovni se v současnosti řeší následující projekty: 3D-COFORM zaměřuje se na výrobu nástrojů v oblasti 3D objektů za účelem vytvoření realističtější reprezentace objektů EPOCH projekt na podporu spolupráce institucí, které pracuj na poli IT a KO, za účelem zlepšení kvality těchto systémů IMPACT vytváří prostor pro digitalizační centra, která plánují masivní digitalizaci textu, ke sdílení znalostí a nástrojů pracujících s textem. 178 ICOM. FRBRoo Introduction Dostupné na ASIST Standards Committee. NFAIS Standards Committee Report Dostupné na 206

207 Standardy, iniciativy Popis obsahu. Například fyzické osoby, právní subjekty, ale i fiktivní osobnosti; 5. ISO/DIS RFID v knihovnách. Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Tyto standardy by měly být zohledněny i na úrovni ČR a zejména budování centrálního národního online portálu Czechiany. Strategie budování Czechiany by měla proto vycházet z této nutnosti zajištění jejich implementace do praxe nejen na úrovni online portálu/ů, ale i na úrovni jednotlivých PFI, kde je vzhledem k absenci relevantních standardů situace komplikovaná. 207

208 2.6 Analýza informační bezpečnosti Jednotlivé oblasti požadavků informační bezpečnosti (na úrovni základních cílů, principů, a metod) jsou formálně definované legislativním a standardizačním rámcem uvedeným v kapitole 1.3 Informační bezpečnost (především však z NSIB a norem ČSN ISO/IEC 17799:2005 a ČSN/IEC 27001). Jedná se o: Zavedení řízení rizik jako součásti řízení informační bezpečnosti; Politiku bezpečnosti; Organizaci a řízení bezpečnosti; Řízení aktiv; Personální bezpečnost; Fyzickou bezpečnost a bezpečnost prostředí; Řízení komunikace a provozu; Řízení přístupu; Pořízení, vývoj a údržbu informačních systémů; Správu incidentů informační bezpečnosti; Řízení kontinuity činnosti organizace; Soulad s e standardy a právními normami Požadavky informační bezpečnosti Zavedení řízení rizik jako součásti řízení informační bezpečnosti Řízení rizik tvoří proces, který zahrnuje soustavný proces hodnocení rizik a jejich řešení. Součástí procesu je identifikace hrozeb a z nich plynoucích rizik. Řízení rizik je nedílnou součástí celkového řízení informační bezpečnosti. Politika bezpečnosti Do této oblasti patří především určení základních bezpečnostních cílů, tzn. toho, čeho je potřeba z hlediska informační bezpečnosti dosáhnout a trvale udržovat včetně způsobu jejich naplnění. Bezpečnostní politika stručně uvádí návaznost budovaného systému řízení informační bezpečnosti na cíle organizace a regulatorní požadavky norem a legislativy. Organizace a řízení bezpečnosti Informační bezpečnost musí být vhodně řízená v průběhu přípravy a realizace jednotlivých IKT projektů. V jejich kontextu jsou definovány klíčové role ve vztahu k informační bezpečnosti a jsou přiřazeny činnosti, zodpovědnosti a pravomoci jednotlivých účastníků procesů, přičemž jejich zodpovědnost za informační bezpečnost je explicitně vymezena ve smluvních vztazích s třetími stranami (dodavatelskými, servisními a outsourcingovými partnery). Řízení aktiv Jedním ze základních předpokladů pro úspěšnou implementaci informační bezpečnosti je vyjasnění si předmětu vlastnictví KO. Všechna významná aktiva (tzn. zejména digitalizované objekty) mají svého vlastníka, který je odpovědný za stanovení přiměřených opatření na ochranu těchto aktiv, v souladu s vydanými pravidly v rámci organizace. 208

209 Personální bezpečnost Rizika související s lidskými chybami, zneužitím práv, vědomým anebo nevědomým porušováním bezpečnostních zásad se mohou přenášet prakticky do všech fází přípravy a realizace IKT projektů. Řešení personální bezpečnosti snižuje rizika spojená s lidským jednáním. Fyzická bezpečnost a bezpečnost prostředí Základním cílem v této oblasti informační bezpečnosti je minimalizovat rizika neoprávněného fyzického přístupu k aktivům, jejich krádeže, zneužití, ohrožení vyšší mocí (např. přírodní živel). Minimalizace je možné dosáhnout vhodně zvolenými prostory, ve kterých budou IKT umístěny a provozovány, a ochranou těchto prostor před nadměrnou teplotou, prašností a vlhkostí. Řízení komunikace a provozu Úkolem řízení komunikace a provozu je definovat základní rámec bezpečného řízení komunikace a provozu. Důležitá je zejména standardizace pracovních postupů. Bezpečný provoz a komunikace IKT jsou popsány v provozní a operativní dokumentaci: např. Provozní postupy; Postupy pro řešení bezpečnostních incidentů; Provozní a technické deníky; Karty zařízení a Kniha bezpečnostních incidentů a nedostatků. V oblasti provozu zařízení IKT infrastruktury a provozu IS se jedná především o: Řízení přístupu a. Stanovení opatření týkajících se provozních postupů, ochrany proti škodlivým kódům, zálohování dat, správy bezpečnosti sítí, monitorování provozu; b. Opatření při akvizici IT technologií, dodávky třetích stran apod.; c. Opatření řízení přístupu, tzn. řízení přístupu uživatelů, přístupy v sítích, k operačnímu systému, k aplikacím apod. Účelem tohoto procesu, zahrnujícího všechny fáze životního cyklu přístupu uživatele (registrace změna zrušení) je zabránit neoprávněnému přístupu k informačnímu a komunikačnímu systému. Tato oblast informační bezpečnosti předpokládá zejména vytvoření modelu oprávnění (postaveného na rolích) pro jednotlivé systémy. Model v sobě zahrnuje všechny kategorie existujících i předpokládaných uživatelů včetně specifikace organizace řízení přístupu (kdo, komu a na základě čeho může přidělit přístup, resp. jiný druh oprávnění). Pořízení, vývoj a údržba informačních systémů Tato oblast informační bezpečnosti zahrnuje množství důležitých aktivit souvisejících s přípravou a realizací projektů zaměřených na digitalizaci kulturního obsahu. Cílem je v průběhu vývoje a zavádění prvků IKT zabezpečit identifikaci a implementaci bezpečnostních opatření nutných pro bezpečný provoz nových IKT. Bezpečnostní požadavky každého projektu jsou naplňovány v rámci okruhu níže uvedených činností: a) Příprava výběrového řízení a smluv; b) Analýza a specifikace bezpečnostních požadavků na funkce a záruky; c) Vývoj/dodávka předmětu IKT projektu; d) Testování a akceptační činnosti; e) Zařazení do provozu a dodávka dokumentace. 209

210 Správa incidentů informační bezpečnosti Úkolem správy incidentů informační bezpečnosti je zajistit, aby události související s informační bezpečností a slabiny související s IS byly komunikovány způsobem, který umožní včasnou nápravu a minimalizaci škod a zajistí účinný přístup ke zvládání bezpečnostních incidentů. Řízení kontinuity činnosti organizace V rámci této problematiky se stanovují tolerovatelné doby výpadků kritických služeb a s nimi související priority obnovy při globálním výpadku systému, včetně doporučovaných náhradních postupů práce v době výpadku systému a postupů obnovy funkčnosti systému při jeho výpadku. Soulad se standardy a právními normami Digitální a digitalizované dokumenty jsou dostupné ve shodě s platnou legislativou, zejména s archivním zákonem, autorským zákonem, zákonem o ochraně osobních údajů a zákonem o svobodném přístupu k informacím apod. Podstatné je nejen zamezit neoprávněnému přístupu k informacím, ale rovněž poskytovat a zpřístupňovat informace těm uživatelům, kteří oprávnění mají a informace by mohli využít Shrnutí Rozdělení do výše uvedených oblastí umožňuje efektivnější přístup k naplnění požadavků informační bezpečnosti kladených jak na digitální informace, tak i na související služby závislé na IKT, to znamená požadavky na jejich důvěrnost, integritu, dostupnost. 210

211 2.7 Finanční analýza Úvodní část této kapitoly je věnována přehledu způsobu financování PFI (státní rozpočet a Strukturální fondy EU) a dále pak je provedena podrobná analýza finančních prostředků, které jednotlivé PFI vynakládají na procesy spojené s digitalizací. V další části se pak kapitola podrobně věnuje nákladům spojeným s procesy digitalizace v širším významu (zajištění digitálního pracoviště, hardware a software, lidské zdroje v procesu digitalizace a na konkrétní náklady spojené s procesy digitalizace). Data použitá v této kapitole byla získána vlastními průzkumy, z odborných studií, článků a statí, internetu v rámci EU a vyhodnocením výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo napříč PFI. Cílem kapitoly je především popsat, identifikovat a analyzovat možné zdroje financování aktivit spojených s procesy digitalizace KO a určit náklady spojené s těmito procesy Způsoby financování paměťových institucí PI jsou financovány z různých zdrojů, především ale ze státního rozpočtu (veřejné zdroje), který tvoří největší podíl, pak ze zdrojů z vlastní činnosti, dotací/grantů a z nenávratných finančních prostředků získaných v rámci grantových programů EU, Finančních mechanizmů EHP/Norska a dalších dotačních titulů, popřípadě z jiných zdrojů (sponzorské dary apod.). Většina prostředků, které tyto instituce mají k dispozici, pokryje jejich běžný provoz. Výdaje těchto institucí jsou vymezeny rozpočtovými položkami. V současné době neexistuje zvláštní rozpočtová položka, která by se týkala digitalizace kulturního obsahu, a z toho důvodu je tedy velice obtížné stanovit přehled finančních prostředků, které jednotlivé instituce vynakládají/vynakládaly na odborné činnosti spojené s procesem digitalizace, a sledovat vývoj v této oblasti. Státní rozpočet Nejdůležitějším zdrojem financování celého rezortu kultury a tedy i činností PFI jsou finanční prostředky přidělované v rámci státního rozpočtu. Následující tabulka ukazuje, že výše finančních prostředků na kulturu nedosahuje ani 1 % státního rozpočtu. I když je dosažení této hranice součástí programového prohlášení každé vlády, dosud k jejímu naplnění nedošlo. Tabulka 61 Podíl výdajů MK na státním rozpočtu (v miliardách Kč, zaokrouhlené) Státní Podíl výdajů bez Podíl výdajů MK ČR Rok Rozpočet MK ČR rozpočet církví na státním rozpočtu ,56 % 0,69 % ,4 5,7 0,49 % 0,63 % ,9 6,3 0,50 % 0,66 % ,9 0,64 % 0,76 % ,8 0,68 % 0,79 % Zdroj: Sborník statí o kultuře v letech (str. 22). Přidělené prostředky ze státního rozpočtu do rozpočtu MK ČR jsou následně přerozdělovány v rámci resortu kultury. V roce 2008 bylo vynaloženo na provoz příspěvkových organizací MK ČR Kč (skutečný rozpočet) 180. Tyto prostředky slouží jednotlivým příspěvkovým organizacím na zajištění jejich běžného provozu základní činnosti, mzdy, režijní náklady apod. Z těchto dat tedy vyplývá, že na tak odborné a finančně náročné činnosti, jakými činnosti spojené s procesem digitalizace bezesporu jsou, se těmto institucím nedostává potřebných prostředků. 180 Ministerstvo kultury ČR Výroční zpráva Ministerstva kultury za rok 2008, s.8. Dostupné na 211

212 Strukturální fondy EU a jiné dotační programy Další možností financování PI jsou finanční zdroje, které mohou tyto instituce získat v rámci Strukturálních fondů EU popřípadě jiných dotačních programů. V případě těchto zdrojů se pochopitelně nejedná o prostředky na běžný provoz, ale o prostředky, které mají jednoznačně specifikované využití (konkrétní projekty). Problematika digitalizace kulturního obsahu však nemá v žádném existujícím dotačním programu vlastní prioritní osu, digitalizaci částečně podporuje pouze Integrovaný operační program (IOP). Integrovaný operační program Globálním cílem IOP je prostřednictvím zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socioekonomický růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů. Dále byly stanoveny 3 specifické cíle tohoto programu: 1) Zvýšení efektivity a zkvalitnění procesů a zlepšení dostupnosti služeb veřejné správy na národní a regionální úrovni aplikací moderních IKT; 2) Modernizace a systémová přeměna vybraných veřejných služeb s cílem nastartování procesu celkové transformace veřejných služeb; 3) Lepší využití potenciálu území prostřednictvím národních, systémových intervencí v oblasti cestovního ruchu, kultury, bydlení a rozvoje systémů územních politik. Z pohledu digitalizace je nejdůležitější Prioritní oblast 1 Modernizace veřejné správy. Prioritní osa 1a (Cíl Konvergence) a 1b (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě. Podporovanou aktivitou v rámci těchto prioritních os je aktivita d) Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend v oblasti justice, daňové a celní správy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, zaměstnanosti, sociální péče, hospodářství a archivnictví - digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování (vč. ochrany a zpřístupnění publikovaných digitálních dokumentů), dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení NDK, Národního datového úložiště a regionálních datových úložišť vzájemně propojených. Tabulka 62 Alokace finančních prostředků na PO 1a a 1b IOP z ERDF Oblast intervence Aktivita Název aktivity Cíl Konvergence 1.1a 1.1a-d Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend (v oblasti justice, daňové a celní správy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, zaměstnanosti, sociální péče, hospodářství a archivnictví) Cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti 1.1b 1.1b-d Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend (v oblasti justice, daňové a celní správy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, zaměstnanosti, sociální péče, hospodářství a archivnictví) Zdroj: Programový dokument IOP, prosinec 2007, str Objem prostředků ERDF (v EUR) , ,00 CELKEM ,00 212

213 Výše uvedená tabulka přináší podrobnější pohled na alokaci finančních zdrojů pro Prioritní osu 1a a 1b v rámci IOP. Výsledná částka po přepočtu na Kč činí cca 4,3 miliardy korun (pro oba cíle). Je však také nutno na tomto místě zdůraznit, že uvedené finanční prostředky jsou počítány kumulativně na všechny aktivity a-d a na všechny podporované činnosti v rámci aktivity d). Samotný údaj, který by zahrnoval pouze prostředky alokované na činnosti spojené s digitalizací, neexistuje, a proto není možno objektivně zanalyzovat možnosti v oblasti digitalizace KO. Na alokaci finančních zdrojů pochopitelně navazují i indikátory, tzn. ukazatele, které mají být v rámci IOP naplněny. Bohužel stejně tak jako nebyly alokovány konkrétní prostředky na digitalizaci, neexistuje přesně vymezený kvantitativní údaj týkající se indikátoru. Jedním z indikátorů výstupu pro prioritní osy 1a a 1b je indikátor Podíl zdigitalizovaných dokumentů, nicméně indikativní cíl 20 % lze považovat za nejednoznačný údaj, neboť není známo, o jakých 20 % se jedná (z čeho se vlastně počítají). Lze tedy konstatovat, že prostředky z IOP je možno na projekty týkající se digitalizace využít, nicméně již nelze přesně stanovit, jaký finanční podíl je pro takovéto projekty alokován a jakých konkrétních výstupů by mělo být v této oblasti dosaženo. V rámci implementace IOP byl také schválen Usnesením vlády č. 536/2008 seznam záměrů strategických projektů pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci Smart Adminsitration. Pro resort MK ČR byly na tento seznam zařazeny následující projekty: Uplatnění principu Smart Administration v oblasti nakládání s památkovým fondem České republiky (Ústřední seznam kulturních památek jako zvláštní datový systém nad RUIAN v návaznosti na další základní registry veřejné správy) NPÚ; Vytvoření Informačního kulturního portálu v návaznosti na Portál veřejné správy a agendové portály (CZECHIANA) IU - DU; Zavedení integrovaného systému správy sbírek MZM; Vytvoření znalostního, metodického a informačního centra pro kulturu - NIPOS; Vytvoření Národní digitální knihovny NK ČR; Vytvoření pracoviště pro digitalizaci sbírkových fondů a archivaci dat v návaznosti na vznik Národní digitalizační jednotky TMB. Další dotační programy Źádné dotační programy zaměřené pouze na digitalizaci KO v současné době neexistují Výdaje spojené s procesy digitalizace Zajištění digitalizačního pracoviště Na základě výsledků dotazníkového šetření, který proběhl mezi PFI, lze konstatovat, že v současné době probíhá digitalizace především formou outsourcovaných služeb a vlastními silami a tento trend bude pokračovat i v nejbližší budoucnosti. Následující graf znázorňuje předpokládaný vývoj výdajů na outsourcing v dotazovaných institucích v průběhu let Prudký nárůst finančních prostředků v první části grafu je spojen s realizací rozsáhlého projektu NDK. 213

214 Graf 10 Výdaje na digitalizaci formou outsourcingu Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, září leden Významnou finančně náročnou položkou spojenou s procesem digitalizace je položka týkající se nákladů na vybavení digitalizačních pracovišť. Následující graf zachycuje vývoj nákladů na vybavení digitalizačních pracovišť v rámci dotazovaných PFI v letech Výrazné navýšení finančních prostředků mezi lety souvisí s realizací projektu NDK. Graf 11 Výdaje na vybavení digitalizačních pracovišť Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden Výše uvedené údaje, které jsou součástí grafů, byly získány z 22 dotazníků z celkového počtu 32 přijatých, a to znamená, že vyplněnost této části dotazníku byla téměř 70 %. Tento údaj lze tedy považovat za adekvátně vypovídající. Stávající HW a SW vybavení Dalším cílem dotazníkového šetření bylo získat data vztahující se k vybavení a finanční náročnosti digitalizačních pracovišť jednotlivých dotazovaných PFI. V rámci tohoto zjišťování byly zpracovány údaje z 27 dotazníků z celkového počtu 32 přijatých a lze tedy konstatovat, že se jedná o dostatečně reprezentativní vzorek s adekvátní vypovídající schopností. 214

215 Z analýzy získaných finančních údajů vyplývá, že do stávajícího HW vybavení digitalizačních pracovišť bylo ze strany jednotlivých institucí dosud investováno 33,37 mil. Kč a na SW vybavení pak bylo vynaloženo 2,1 mil. Kč. Podrobný přehled jednotlivých položek stávajícího a plánovaného HW a SW vybavení včetně stanovených nákladů je uveden v kapitole 2.2 Institucionální analýza. Lidské zdroje a procesy digitalizace Stejně tak jako je důležité technické a technologické zajištění digitalizačních pracovišť v jednotlivých PFI, jsou důležité i lidské zdroje zapojené do procesu digitalizace (odborná kvalifikace, vzdělání a zkušenosti). Z dotazníkového šetření mezi PFI vyplývá následující zjištění část dotazníku, související s lidskými zdroji zabývajícími se digitalizací, vyplnilo pouze 40 % PFI, tzn., že oproti ostatním částem dotazníku (především částem týkajícím se přehledu KO apod.) je vyplněnost této části celkem nízká a nevypovídající. I když ve většině institucí určitá forma digitalizace KO probíhá, nejsou konkrétně vyspecifikovány role zapojených pracovníků a tyto činnosti jsou pak vykonávány spíše doplňkově/okrajově k jejich hlavní pracovní náplni. Dalším problémem je také to, že ne všechny pracovní pozice související s digitalizací jsou součástí katalogu prací v jednotlivých institucích a tím pádem tedy neexistuje jejich tabulkové zařazení. Určitý model, jaké pozice jsou s procesem digitalizace spojeny, přináší podrobná personální analýza poskytnutá NG v rámci dotazníkového šetření. Jedná se o následující pozice: Vedoucí digitalizace/vedoucí digitalizační linky; IT technik/správce IKT; Archivář výběr archiválií k digitalizaci, popis digitalizovaných kopií, technické provedení digitalizace; Správce depozitáře evidence a pohyb předmětů z a do depozitáře, manipulace s předměty; Kurátor sbírky/knihovník tvorba odborných metadat, kontrola dat; Dokumentátor zápis metadat, kontrola dat, vkládání obrázků; Konzervátor/restaurátor příprava předmětů na digitalizaci; Manipulant manipulace s předměty; Fotograf - fotodokumentace sbírkových předmětů, úprava pořízených dat; Řidič transporty děl; Další specifické role dle zaměření jednotlivých PFI. V případě velkých projektů zaměřených na digitalizaci velkého množství KO (např. projekt NDK) je vhodné v rámci digitalizačního pracoviště vytvořit speciální oddělení, která se budou zabývat digitalizací KO. V případě knihoven se může jednat např. o Oddělení přípravy dokumentů k digitalizaci (odpovídá za výběr a přípravu objektů určených k digitalizaci, určuje rovněž jejich případné ošetření před vlastní digitalizací), Oddělení skenování (provádí vlastní digitalizaci dokumentů), Oddělení zpracování dat (upravuje výstupy ze skenerů, vytváří archivační balíčky pro jejich uložení a zodpovídá za kvalitu archivovaných souborů). Konkrétní návrh a doporučení týkající se lidských zdrojů zapojených do digitalizačních procesů by mělo být součástí Národní strategie digitalizace kulturního obsahu. 215

216 Přehled nákladů na činnosti spojené s procesy digitalizace Tato podkapitola přináší detailní a ucelený pohled na KO 181, pro které FI v horizontu let plánují jejich digitalizaci. Pokud by měly být zdigitalizovány všechny plánované KO, bylo by zapotřebí cca 62 miliard Kč, a to bez započítané plánované digitalizace archiválií NM, které do plánu uvedlo zdigitalizování celkem archiválií (tzn. veškerých archiválií v analogové podobě, které mají v současné chvíli k dispozici). Po započtení digitalizace těchto objektů by se cena celkové digitalizace za všechny plánované KO vyšplhala až na cca 89 miliard Kč. Ročně by to tedy znamenalo náklady zhruba 12 miliard Kč. V porovnání s ročními rozpočty organizací (sledovaných PFI), které činí celkem cca 3,7 mld. Kč a s prostředky alokovanými na IOP (na prioritní osu 1.a a 1.b IOP je celkem alokováno cca 8,7 mld. Kč, bod d jako jediný podporuje digitalizaci vybraných datových zdrojů a jejich zpřístupňování) je digitalizace v takovéto míře naprosto nereálná. Konkrétní návrh a doporučení, které typy KO by se měly zdigitalizovat, s ohledem na jejich časovou, finanční a technologickou náročnost, by měl být součástí plánované Národní strategie digitalizace kulturního obsahu. Následující tabulky přinášejí podrobný pohled na jednotlivé typy kulturních objektů (tzn. na textové dokumenty, 2D objekty, 3D malé objekty, 3D velké objekty a audiovizuální objekty, jejichž podrobný průzkum byl provedený v rámci dotazníkového šetření) v souvislosti s předpokládanými náklady na jejich digitalizaci (tzn. náklady na veškeré činnosti související s procesem digitalizace, kterými jsou např.: příprava na konverzi, přeprava, zpracování metadat, náklady na lidské zdroje, konverze, základní a rozšířený postprocessing, náklady na vybudování digitálního pracoviště a další související technologie apod.). Nejprve je tedy uvedena pomocná přepočtová tabulka, která přináší přehled jednotkových cen na digitalizaci jednotlivých KO v Kč bez DPH. Jednotkové ceny byly stanoveny pomocí převodníkové tabulky měrných jednotek, která je uvedena v úvodní kapitole Metodika práce a vyhodnocení dotazníkového průzkumu. Samotné vyčíslení/nacenění jednotkových nákladů na činnosti spojené s procesem digitalizace pak vychází především z průzkumu trhu cen od potencionálních dodavatelů (pomocí RFI žádostí Request For Information), z průzkumu cen dohledatelných v rámci EU na internetu, dále byly pro nacenění rovněž použity odborné odhady a vlastní výpočty, které braly v úvahu časovou, personální, technickou a technologickou náročnost všech činností spojených s procesem digitalizace, a využita byla i data zjištěná v rámci dotazníkového šetření a dodatečných telefonických rozhovorů se zástupci PFI. Na přepočtovou tabulku pak navazuje tabulka s konkrétními typy objektů plánovanými na digitalizaci včetně uvedení jednotkové ceny na digitalizaci jednoho objektu v Kč bez DPH. Ve třetím sloupci je pak uvedena souhrnná cena, která vznikla vynásobením všech KO v rámci jednoho typu KO plánovaných na digitalizaci jednotkovou cenou digitalizace pro daný typ KO. Výsledná cena je uvedena v Kč bez DPH. Z tabulky byl vyčleněn plán na digitalizaci archiválií NM, a to z toho důvodu, že tento údaj výrazně vybočuje z údajů uvedených ostatními PFI. Údaj za NM je uveden pod touto tabulkou. 181 Za všechny PFI, které vyplnily dotazníky, tzn. za PFI patřící pod rezort MK ČR (celkem 24 institucí) a za Národní archiv. 216

217 Audiovizuální objekty 3D velké objekty 3D malé objekty 2D objekty Textové dokumenty Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Tabulka 63 Pomocná přepočtová tabulka jednotková cena digitalizace KO POMOCNÁ PŘEPOČTOVÁ TABULKA Jednotka Počet jednotek na objekt Jednotková cena digitalizace v Kč/stranu Jednotková cena digitalizace (konverze a ostatních procesů) v Kč bez DPH/na objekt Rukopisy (Manuskripty) knižní jednotka , ,0 Staré tisky knižní jednotka 200 7, ,0 Knihy knižní jednotka 350 4, ,0 Archiválie objekt 20 4,2 84,0 Seriály knižní jednotka , ,0 Mikromédia počet 1 2,4 2,4 Hudebniny počet 1 4,2 4,2 Jiné knižní jednotka 164 4,2 688,8 Umělecká díla 2D počet , ,0 Fotografie počet 1 18,3 18,3 Obrazy (Malířská díla) počet 1 41,6 41,6 Kresby počet 1 41,6 41,6 Rytiny počet 1 41,6 41,6 Plakáty počet 1 28,0 28,0 Pohlednice počet 1 130,8 130,8 Plánová dokumentace počet 1 41,8 41,8 Negativy (negativy, diapozitivy, počet 1 18,3 18,3 pozitivy, 6*6 filmy ) Mapy počet 1 41,8 41,8 Umělecká díla 3D počet , ,0 Muzeální artefakty (přírodní) počet 1 313,8 313,8 Jiné movité sbírkové anebo počet 1 392,3 392,3 fondové objekty Muzeální artefakty (do 10 cm) počet 1 313,8 313,8 Muzeální artefakty (do 100 cm) počet 1 261,5 261,5 Muzeální artefakty (nad 100 cm) počet 1 392,3 392,3 Nemovité památky počet , ,0 Videozáznamy počet , ,0 Zvukové záznamy všeho druhu hodiny , ,0 Film hodiny , ,0 Digitální nosiče CD, DVD, jiné počet 1 393,5 393,5 Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden

218 Audiovizuální objekty 3D velké objekty 3D malé objekty 2D objekty Textové dokumenty Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Tabulka 64 Náklady spojené s plánovanou digitalizací kulturního obsahu Jednotková cena Celkové náklady digitalizace na plánovanou Objekty (konverze a digitalizaci TYPY KULTURNÍCH OBJEKTŮ plánované na ostatních kulturních digitalizaci procesů) objektů v Kč bez v Kč bez DPH DPH/na objekt Rukopisy (Manuskripty) , ,0 Staré tisky , ,0 Knihy , ,0 Archiválie* , ,0 Seriály , ,0 Mikromédia , ,0 Hudebniny , ,0 Jiné , ,8 Umělecká díla 2D , ,0 Fotografie , ,6 Obrazy (Malířská díla) , ,6 Kresby , ,8 Rytiny , ,4 Plakáty , ,0 Pohlednice , ,4 Plánová dokumentace , ,0 Negativy (negativy, diapozitivy, pozitivy, 6* , ,4 filmy ) Mapy , ,4 Umělecká díla 3D , ,0 Muzeální artefakty (přírodní) , ,4 Jiné movité sbírkové anebo fondové objekty , ,0 Muzeální artefakty (do 10 cm) , ,8 Muzeální artefakty (do 100 cm) , ,0 Muzeální artefakty (nad 100 cm) , ,1 Nemovité památky , ,0 Videozáznamy , ,0 Zvukové záznamy všeho druhu , ,0 Film , ,0 Digitální nosiče CD, DVD, jiné CELKEM , ,0 Ročně ( ) , ,5 *Archiválie - Národní muzeum , , ,0 CELKEM** , ,5 ** dohromady s údajem za Národní muzeum. Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden

219 Největší část KO plánovaných na digitalizaci tvoří Archiválie (především díky plánu NM), poté následují Jiné textové dokumenty a Knihy. Finančně nejnákladnější je digitalizace filmů, která v celkovém finančním objemu plánované digitalizace (včetně archiválií NM) tvoří 8% a tím se řadí na třetí pozici co do celkového plánovaného finančního objemu hned za Archiváliemi a Jinými textovými dokumenty Závěr Z finanční analýzy vyplývá, že pokud by měly být zdigitalizovány veškeré plánované KO tak, jak je PFI uvedly v rámci dotazníkového šetření, bylo by v horizontu pěti let třeba cca 89 miliard Kč. Takovéto prostředky pochopitelně nejsou k dispozici, neboť samotné rozpočty PFI na stejné období tvoří pouze 20 % z této sumy, a navíc tyto prostředky nejsou určeny na digitalizaci, ale především na běžný provoz těchto institucí. Instituce samotné zároveň nemají v rozpočtu speciální položku, která by se týkala digitalizace, a proto jen velice obtížně vykazují finanční prostředky, které na digitalizaci v jednotlivých letech vynakládají. Z provedené analýzy vyplývá, že PFI vynakládají ze svých rozpočtů na procesy spojené s digitalizací necelá 2 % ročně. Kapitola rovněž přinesla přehled plánovaných a uskutečněných výdajů na outsourcing a na vybavení (HW a SW) a pojednala o potřebných lidských zdrojích souvisejících s digitalizačními procesy. Dalším důležitým zjištěním, učiněným v rámci této kapitoly je, že v ČR neexistuje konkrétní zdroj finančních prostředků vyhrazený pouze na procesy spojené s digitalizací kulturního obsahu. Digitalizace je podporována v rámci IOP, nicméně ani v rámci tohoto titulu není konkretizována alokace na tyto činnosti (digitalizace vybraných datových zdrojů je pouze součástí aktivity d) Prioritní osy 1a a 1b). Zároveň také nejsou konkrétně uvedeny indikátory, kterých by mělo být v této oblasti v rámci celého IOP dosaženo. Jiné zdroje, které by poskytovaly konkrétní finanční podporu na samotnou digitalizaci, bohužel nejsou v současné době dostupné. Součástí Národní strategie digitalizace kulturního obsahu, která naváže na tuto Podkladovou studii, by tedy dle zjištění učiněných v rámci této kapitoly měl být návrh priorit, které KO by měly být zdigitalizovány přednostně a jaký by měl být následující postup. Rovněž by měly být vyřešeny finanční zdroje, ze kterých bude možno na aktivity spojené s digitalizací čerpat finanční prostředky. 219

220 2.8 Analýza specifických potřeb turistického ruchu, výzkumu, průmyslu a vzdělávání ve vztahu k využití výsledků digitalizace Budování informační společnosti je podmíněné dostupností digitálního obsahu. Tato podmínka je uplatňována i v oblasti digitalizace kulturního dědictví. Její výstupy mají přímý dopad i na aktivity realizované v jiných sektorech mimo oblasti kulturního dědictví a kultury. Mezi ně patří zejména následující oblasti, které mají potenciál využití výstupů digitalizace kulturního dědictví: cestovní ruch; výzkum; vzdělávání; průmysl. Podle dotazníkového šetření na dotaz ohledně kvality konverze v souvislosti s plánovaným využitím DO odpovědělo 26 institucí, přičemž vzniklo 70 různých kombinací podle typů KO, kvality digitalizovaného objektu (vysoká/střední/běžná) a účelu využití (hlavní nabídku využití tvořily možnosti jako dokumentační činnost, výzkum, prezentace na internetu a vzdělávání). Podle kvality konverze je nejvíc preferovaný výstup v nejvyšší kvalitě (49 % typů KO před střední a běžnou kvalitou), viz také Obrázek 33 Kvalita digitalizace podle typů anebo kategorií DO. Při preferované vysoké kvalitě digitalizace převažuje účel jejího využití pro dokumentační činnost a výzkum následovaný vzděláváním, prezentací na internetu a komercionalizací. Pokud se jedná o střední kvalitu digitalizace, pak převažuje účel vzniku DO pro dokumentaci před vzděláváním a prezentací na internetu. DO v běžné kvalitě jsou nejčastěji určené pro dokumentační účely, prezentaci na internetu, evidenci a vzdělávání. Detailní preference jednotlivých institucí jsou shrnuty v Tabulka 65 Přehled záměrů PI týkajících se digitalizace, její kvality a účelu. Obrázek 33 Kvalita digitalizace podle typů anebo kategorií DO Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

221 Tabulka 65 Přehled záměrů PI týkajících se digitalizace, její kvality a účelu Instituce Typ kulturního objektu Kvalita Účel Komentář Národní filmový archiv Národní památkový ústav Film (konverze do HD) vysoká zpřístupnění Film (konverze do formátu 2K vysoká zpřístupnění Textové dokumenty a 2D objekty střední vzdělávání Film (konverze na digitální betu) střední Z hlediska činnosti NFA a charakteru filmových materiálů představuje digitalizace prostředek k jejich zpřístupnění veřejnosti, nikoli k jejich zabezpečení. K tomuto účelu slouží zabezpečovací a rozmnožovací filmový materiál. Fotografie vysoká komercializace využití pro prodej obrazů do komerčních databází Dokumentace Ústředního seznamu kulturních památek ČR běžná dokumentační činnost Všechny ostatní dokumenty střední dokumentační činnost Památník národního písemnictví Národní muzeum Textové objekty vysoká výzkum Textové objekty - jiné a umělecká 2D díla Muzeální artefakty (zejména muzejní a archeologické předměty), fosílie, diapozitivy, mikrofilmy vysoká vysoká dokumentační činnost výzkum Archiválie vysoká výzkum v současné době zapsáno v databázi DEMUS inv.č. (zbývá cca 76000) - použitelné pro výzkum, výuka, prezentace - komerční využití (výstavy, výběr sbírkových předmětů) zápisníky význ. badatelů, archivní katalogy sbírek a inventárních pomůcek - pro potřeby výzkumu, zpracování fondu, publikace, databáze Staré tisky vysoká komercializace primární účel tvorby kopií je archivace a nekomerční zpřístupnění Rukopisy vysoká výzkum primární účel tvorby kopií je archivace a nekomerční zpřístupnění Knihy paleontologické, VHS, audio, Jiné movité sbírkové objekty-lidské kosti, jejich odlitky, umělecké 2D díla, 3D objekty malé a jiné nezařazené Fotografie střední výzkum vysoká dokumentační činnost archivní účely a badatelské využití, zpřístupnění online archiv skleněných negativů, fotografie sbír. předmětů - pro potřeby publikací, databází, komerční využití, prezentace na internetu 221

222 Národní technické muzeum Moravské zemské muzeum Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně Muzeum umění Olomouc Kresby, ilustrace hub, staré rukopisy a tisky střední Jiný typ tištěného materiálu střední výzkum Herbáře Muzeální artefakty - busty, nábytek, makety; plakáty, fotografie, obrazy střední střední dokumentační činnost prezentace na internetu dokumentační činnost, výzkum Zvukové záznamy všeho druhu střední dokumentační činnost technické kresby, kresby sbírk. předmětů - pro publikační účely, databáze archiv nálezových zpráv- výzkum, potřeby publikací, zpracování fondu, databáze u vybraných materiálů formát TIF a rozlišení 1000DPI Archiválie běžná dokumentační činnost pokud bude personální zajištění Unikátní sbírkové předměty (přírodniny), typové exempláře (přírodniny), mikrofiše běžná výzkum dokumentace sbírek Všechny sbírkové předměty vysoká archivace, prezentace (badatel, veřejnost, expozice, publikace) Všechny sbírkové předměty vysoká dokumentační činnost využití i pro vědecké účely Ostatní sbírkové předměty Jiné movité sbírkové anebo fondové objekty kromě: Obrazy (Malířská díla) Jiné movité sbírkové anebo fondové objekty vysoká střední běžná běžná dokumentační činnost/výzkum vzdělávání prezentace na internetu dokumentační činnost ZPŘÍSTUPNĚNÍ HISTORICKÝCH FONDŮ, OCHRANA PREZENTACE INSTITUCE Restaurátorské zprávy běžná dokumentační činnost zefektivnění odborné práce se sbírkovými předměty Knihy běžná vzdělávání ZPŘÍSTUPNĚNÍ HISTORICKÝCH FONDŮ, OCHRANA 2D objekty běžná prezentace na internetu Fotografie běžná dokumentační činnost Sbírkové předměty vysoká publikační činnost Sbírkové předměty běžná evidence Umělecká díla vysoká dokumentační činnost další specifikace účelu: odborný, vědecký, vzdělávací 222

223 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Muzeum J.A.Komenského v Uherském Brodě Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Sbírkové předměty vysoká dokumentační činnost možnost propagace, tisku a archivování. Audiovizuální objekty střední dokumentační činnost Všechny sbírkové předměty střední dokumentační činnost Fotografie střední dokumentační činnost Všechny ostatní sbírkové předměty běžná dokumentační činnost Památník Terezín Sbírkové předměty vysoká dokumentační činnost Muzeum romské kultury v Brně Slezské zemské muzeum Národní knihovna ČR Moravská zemská knihovna v Brně Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana Všechny sbírkové předměty vysoká vzdělávání a výzkum, výstavy, prezentace na internetu Všechny sbírkové předměty vysoká výzkum využití pro vědecké účely Všechny sbírkové předměty vysoká dokumentační činnost katalogizace Všechny sbírkové předměty vysoká vzdělávání edukativní činnost Všechny sbírkové předměty Všechny sbírkové předměty Všechny sbírkové předměty Všechny sbírkové předměty běžná vysoká vysoká běžná prezentace na internetu prezentace na internetu prezentace na internetu prezentace na internetu k internetové prezentaci budou využívány komprimované digitalizované materiály, které budou ovšem vytvořeny z kvalitní dokumentace pořízené k předchozím třem účelům zpřístupnění a ochrana kulturního dědictví obnova zvukových knih Národní divadlo Všechny sbírkové předměty vysoká dokumentační činnost Státní opera Praha Všechny sbírkové předměty vysoká dokumentační činnost dokumentace - uchování dat, podklady pro studium, komerční využití Fotografie (negativy, pozitivy, Institut umění střední dokumentační činnost další účely: publikace na internetu, výzkum diapozitivy) Divadelní ústav Knihy střední vzdělávání knihovní fond 223

224 Česká filharmonie Národní archiv ČR Fond dokumentace (výstřižky, tiskoviny) běžná dokumentační činnost fond odd. dokumentace Scénografické návrhy běžná dokumentační činnost evidence sbírkových předmětů Plastiky, busty vysoká využití v prostorách Rudolfina Fotografie, noviny vysoká prezentace na internetu Plakáty vysoká komercializace možnost prodeje reference o instituci, získávání návštěvníků, reference pro potenciální partnery výstav Jiný typ tištěného materiálu - popisky vysoká dokumentační činnost reference o instituci Jiný typ tištěného materiálu - tiskové zprávy vysoká vzdělávání reference o instituci, informace o umělcích, dílech apod. Historický nábytek, obrazy, vázy střední využití v reprezentačních prostorách Rudolfina Vysílání českých televizí střední prezentace na internetu reference o instituci, získávání návštěvníků, reference pro potenciální partnery výstav Jiné předměty neklasifikované výše - elektronické materiály k výstavám střední dokumentační činnost reference o pořádaných výstavách a akcích (info kiosek, LCD obrazovky) Videozáznamy běžná vzdělávání reference o pořádaných výstavách a akcích, informace o umělcích, dílech + dokumentační činnost Spisový materiál a fotografie běžná studijní reprodukce Negativy a video střední studijní reprodukce Česká televize Multimediální pořady vysoká záměr Vojenský historický Všechny sbírkové předměty kromě: vysoká výzkum badatelské potřeby a ochrana fondu ústav Film vysoká studijní a prezentační účely, dokumentární tvorba Státní technická knihovna Všechny sbírkové předměty vysoká vzdělávání Zdroj: Výsledky dotazníkového průzkumu, září leden

225 Porovnání s Numericem Pro porovnání výsledků, ze studie Numeric vyplývá, že hlavními cíli digitalizace je široké zpřístupnění, vzdělávání, virtuální přístup ke sbírkovým předmětům a jejich propagace, pak následuje poskytování služeb a na posledním místě je poskytnutí služeb badatelům Potřeby cestovního ruchu Výstupy digitalizace zdrojů kulturního dědictví vytvářejí podmínky pro rozvoj veřejných služeb v oblasti cestovního ruchu v souladu s potřebami jeho jednotlivých aktérů. Jednou z hlavních funkcí digitalizovaného kulturního obsahu je jeho využití pro propagační účely kultury, KO a přístupných fondů. Jejich propagace prostřednictvím veřejně přístupných online portálů, případně integrace kulturních portálů do různých portálů zaměřených na cestovní ruch na národní (ve spolupráci s agenturou Czech Tourism), regionální a místní úrovni vytvářejí základní předpoklad pro zvýšení nabídky pro zájemce kulturního turismu v ČR i zahraničí, tedy odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Digitalizovaný obsah podporuje zejména informovanost veřejnosti o přístupnosti kulturního dědictví. Zvýšení zájmu o tento druh turistického průmyslu má synergické efekty i v oblastech regionálního rozvoje, zvyšování konkurenceschopnosti regionů a jejich atraktivnosti. V oblasti služeb cestovního ruchu jsou výsledky digitalizace kulturního obsahu a využití moderních IKT jednotlivými poskytovateli služeb využitelné zejména při nabídce nejrůznějších služeb pro návštěvníky včetně moderních informačních a rezervačních systémů Potřeby výzkumu V oblasti budování znalostní ekonomiky má digitalizovaný kulturní obsah silné zastoupení, a to zejména možností obohacení intenzity a kvality výzkumu a vývoje dostupnými znalostními službami. Dostupný kulturní obsah je považován za významný ekonomický faktor, který podmiňuje nová, ekonomicky progresivní odvětví zejména kulturní a kreativní průmysl. Pro jejich rozvoj je postupně zpřístupňovaný digitální obsah významnou složkou, která napomáhá k vědeckému zpracování informací. Pro potřeby výzkumu a podporu inovací je důležité zejména vhodné technické řešení pro vyhledávání digitalizovaného obsahu a jeho kvalitu. Pro potřeby efektivního nastavení strategie digitalizace kulturního dědictví je důležitá vhodná koordinace výstupů a dílčích aktivit s jednotlivými vědeckými a výzkumnými institucemi odpovědnými za dané oblasti státní politiky Potřeby vzdělávání Výstupy digitalizace kulturního dědictví je možné využívat v rámci vzdělávacího sektoru způsobem pasivním (základní prezentace) a způsobem interaktivním (včetně e-learningových procesů, Web 2.0 apod.). Digitalizovaný kulturní obsah se v rozsáhlé míře uplatňuje prostřednictvím online dostupných portálů v různých vzdělávacích procesech vzdělávacích institucí všech stupňů. Pro potřeby vzdělávání je atraktivní i samotný proces vývoje IKT a IS v sektoru kultury. 225

226 Národní strategie digitalizace kulturního obsahu zohlední integraci výstupů digitalizace kulturního dědictví do stávajících a plánovaných vzdělávacích systémů zejména na úrovni rezortu školství Potřeby průmyslu Zpřístupnění digitálního obsahu vhodnými licenčními podmínkami umožni rozvoj aplikací využívajících informace veřejného sektoru pro podporu průmyslu digitálního obsahu. Dle sdělení EK je důležité pro udržení a rozvoj evropské online platformy zejména partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které by mělo podnítit nesmírné množství kreativní a hospodářské činnosti 182. Oblasti průmyslného výzkumu a vývoje zahrnují zejména: otevřené standardy používané pro dlouhodobé ukládání různých typů digitálních informací a vypracování konverzních algoritmů a emulátorů; technologie používané při dlouhodobém ukládání dat a dlouhodobá predikace trendů v této oblasti; metody určování životnosti fyzických nosičů informací a identifikace optimálních podmínek pro zachování jejich maximální životnosti. Výše uvedené oblasti představují pouze základní rámec pro využití potenciálu digitalizovaného obsahu. Za účelem naplnění všech cílů připravované národní strategie bude potřebné zohlednit kritéria a postupy stávající praxe v jednotlivých oblastech pro potřeby naplnění všeobecných záměrů maximální využitelnosti pro specifické potřeby jiných sektorů společenské aktivity. 182 KOM (2009) 440 v konečném znění. 226

227 3 NÁVRHOVÁ ČÁST Podkladová studie pro Národní strategii digitalizace kulturního obsahu si ve své závěrečné části klade za cíl vytyčení základních směrů a metodologie zpracování, které by měl národní strategický dokument v oblasti digitalizace kulturního dědictví detailně řešit, a to zejména na úrovni: Centrální a koordinační kompetence MK ČR; Institucionální kompetence jednotlivých PI participujících na digitalizaci kulturního dědictví; Digitalizační kompetence specializovaných digitalizačních pracovišť, které mají ve své kompetenci koordinaci aktivit, tvorbu metodik a v některých případech i samotnou realizaci konverze analogového materiálu, případně kompetence konkrétních paměťových a fondových institucí při realizaci specifických digitalizačních interdisciplinárních a interinstitucionálních projektů. Systém jednotlivých kompetencí komplexně představuje funkční a koncepční řešení celkového procesu digitalizace kulturního dědictví v prostředí ČR. Charakterizuje ho: Propojení národního portálu Czechiany s evropským multimediálním internetovým portálem Europeanou prostřednictvím národního agregátora (tzv. politická rovina); Systém národních vertikálních (sektorových) a tematických agregátorů (tzv. obsahová rovina); Subsystémy navzájem navazujících technických a technologických řešení (architektury technických a technologických řešení) konkrétních projektů národních vertikálních a tematických agregátorů, PFI a specializovaných digitalizačních pracovišť (technická a technologická rovina): o Subsystém digitalizace o Subsystém dlouhodobého uložení dokumentů (budování subsystému LTP, digitálních úložišť) o Subsystém zpřístupnění informací a dokumentů o Subsystém zajištění migrace stávajících dokumentů do úložišť Návaznost obsahových, technických a technologických řešení (subsystémů) na okolní národní a evropské systémy (technická a technologická rovina): o Interní: systémy PFI služby PFI o Externí: systémy služby o Architektura (moduly řešení): HW SW o Uživatelé, cílové skupiny o Požadavky na řešení (základní, funkční, nefunkční, systémové, bezpečnostní, datové a procesní specifikace, standardy apod.). 227

228 Schéma 2 Proces digitalizace funkční a koncepční řešení Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden

229 3.1 Funkční a koncepční řešení systému digitalizace kulturního dědictví ČR Hlavním východiskem funkčního a koncepčního řešení systému digitalizace kulturního dědictví je proces realizace multimediálního internetového portálu Europeany na evropské úrovni v souladu se strategickými dokumenty EK a zejména stanovenými cíli iniciativy i2010 při budování evropské informační společnosti. Jednotná technologická architektura evropského portálu (Initial Technical Architecture) je založená na koexistenci a komunikaci kompatibilních a interoperabilních národních systémů (jedinečných technických a obsahových řešení) při zachování hlavních funkčních cílů evropské online platformy komplexním poskytování veřejných služeb občanům EU Česká digitální knihovna jako systém agregátorů Systém národních, vertikálních (sektorových) a tematických agregátorů a jejich vztah s portálem Europeany je popsán v kapitole Z něho pak vychází základní rámec implementace IOP linie 1.1 d Elektronizace služeb veřejné správy pro oblast kulturního dědictví budování českého národního portálu (Informačního kulturního portálu) Czechiany prostřednictvím 7 projektů, jejichž nositeli jsou zejména příspěvkové organizace MK ČR. K těmto projektům jsou vypracovány Studie proveditelnosti, které obsahují detailní popis všech výše definovaných funkčních a systémových řešení digitalizace na úrovni jednotlivých navrhovaných projektů. Jejich zapracování a vzájemné propojení na úrovni technického a technologického řešení bude základem pro technické a technologické řešení Národní strategii digitalizace kulturního obsahu. Česká digitální knihovna je založena na systému vzájemných vztahů mezi národním a vertikálními agregátory - paměťovými institucemi (příspěvkovými organizacemi) příslušných rezortů MK ČR a MV ČR, které jsou zároveň nositeli hlavních a doplňkových projektů v kontextu implementace IOP dle svých kompetencí a stávajícího organizačního řešení rezortu kultury a archivnictví v rezortu MV ČR, a tzv. nezařazenými institucemi, které nezřizují výše jmenované rezorty: Obrázek 34 Schéma národních agregátorů a jejich vazba na Czechianu a Europeanu Zdroj: Autoři Podkladové studie, prosinec

230 V rámci této národní hierarchie agregátorů jsou jejich role a kompetence rozdělené mezi jednotlivé PFI s ohledem na jejich význam, postavení a připravenost realizovat navržené projekty a jejich vztah k jednotlivým typům kulturních objektů, jak je uvedeno v Institucionální analýze (kapitola 2. 2). Národní a vertikální agregátory budou působit jako tzv. metodická pracoviště pro příslušné typy kulturních institucí, a to v přímé souvislosti se stávající organizační strukturou MK ČR a platnou legislativou, která se vztahuje pro jednotlivé věcné odbory MK ČR, dále pak příslušným odborem na MV ČR. Zřízení těchto metodických pracovišť předpokládá doplnění (příp. změny) v zřizovacích listinách příslušných PFI v souladu s rozšířením jejich působností a kompetencí v rámci implementace Národní strategie digitalizace kulturního obsahu a v této souvislosti i zajištění vhodné organizační struktury těchto pracovišť včetně personálních a finančních nároků. Kompetence a hlavní úkoly jednotlivých agregátorů jako metodických pracovišť uvádí následující tabulka: Tabulka 66 Systém agregátorů metodické pracoviště Agregátor PI Hlavní úkol Funkce metodického pracoviště Národní Vertikální pro oblast knihoven Vertikální pro oblast muzeí a galerií IU - DÚ NK ČR MZM CITeM Budování online portálu Czechiana Metodické pracoviště pro digitalizaci v knihovnách a pro KO definované legislativním rámcem pro oblast knihoven Metodické pracoviště pro digitalizaci v muzeích a galeriích a pro KO definované legislativním rámcem pro oblast muzeí a galerií Zajištění technické a technologické komunikace a kompatibility Czechiany s Europeanou (minimálně prostřednictvím mezinárodně uznaných standardů - ESE, Dublin Core, EDM apod. dle dalšího vývoje) Komunikace s Europeanou, EK a evropskými projekty v oblasti digitalizace kulturního dědictví, zastupování ČR na mezinárodní úrovni Metodické vedení všech vertikálních agregátorů (metodických pracovišť) v oblasti připojení (nepovinných) dílčích sektorových portálů nebo digitalizovaného obsahu na Czechianu Metodické vedení tzv. nezařazených PFI při připojení jejich digitalizovaného obsahu na Czechianu Koordinace dílčích aktivit vertikálních agregátorů, komunikace s MK ČR a MV ČR Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti zajištění kompatibility dílčích institucionálních systémů s Czechianou Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti technického a technologického řešení digitalizace relevantních KO Komunikace, poradenství a zastupování relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI ve vztahu k národnímu agregátorovi, zřizovatelům apod. Volitelné budování vertikálních online portálů v relevantní oblasti Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti zajištění kompatibility dílčích institucionálních systémů s Czechianou Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových)pi v oblasti technického a technologického řešení digitalizace relevantních KO Komunikace, poradenství a zastupování relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI ve vztahu k národnímu agregátorovi, zřizovatelům apod. 230

231 Vertikální pro oblast památkové péče Vertikální pro oblast audiovize Vertikální pro oblast neprofesionáln ího umění Vertikální pro oblast archivnictví NPÚ NFA NIPOS NA ČR Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Metodické pracoviště pro digitalizaci v památkové péči a pro KO definované legislativním rámcem pro oblast památkové péče Metodické pracoviště pro digitalizaci v institucích zaměřených na audiovizi a pro KO definované legislativním rámcem pro oblast audiovize Metodické pracoviště pro digitalizaci neprofesionálního umění a pro KO definované legislativním rámcem pro oblast regionální a národnostní kultury Metodické pracoviště pro digitalizaci v archivech a pro KO definované pro oblast archivnictví Volitelné budování vertikálních on-line portálů v relevantní oblasti Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti zajištění kompatibility dílčích institucionálních systémů s Czechianou Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti technického a technologického řešení digitalizace relevantních KO Komunikace, poradenství a zastupování relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI ve vztahu k národnímu agregátorovi, zřizovatelům apod. Volitelné budování vertikálních online portálů v relevantní oblasti Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti zajištění kompatibility dílčích institucionálních systémů s Czechianou Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti technického a technologického řešení digitalizace relevantních KO Komunikace, poradenství a zastupování relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI ve vztahu k národnímu agregátorovi, zřizovatelům apod. Volitelné budování vertikálních online portálů v relevantní oblasti Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti zajištění kompatibility dílčích institucionálních systémů s Czechianou Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti technického a technologického řešení digitalizace relevantních KO Komunikace, poradenství a zastupování relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI ve vztahu k národnímu agregátorovi, zřizovatelům apod. Volitelné budování vertikálních online portálů v relevantní oblasti Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti zajištění kompatibility dílčích institucionálních systémů s Czechianou Metodické vedení všech relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI v oblasti technického a technologického řešení digitalizace relevantních KO Komunikace, poradenství a zastupování relevantních typů (sektorových i mimosektorových) PFI ve vztahu k národnímu agregátorovi, zřizovatelům apod. Volitelné budování vertikálních online portálů v relevantní oblasti V rámci takto navrženého systému agregátorů na národní úrovni budou jednotlivé PFI primárně komunikovat s příslušným metodickým pracovištěm vertikálním agregátorem dle jejich typu instituce, KO a příslušné platné legislativy vztahující se na jejich fondy nebo spravované kulturní 231

232 dědictví. Jednotlivé PFI budou postupovat dle příslušných metodických pokynů při zajištění maximální kompatibility s Czechianou i Europeanou. Na jejich institucionální úrovni budou jednotlivé PFI řešit zejména všechny otázky spojené s autorskými právy a digitalizací KO (v rámci svých digitalizačních pracovišť, případně v rámci určených digitalizačních center apod.). Možnosti řešení technologické infrastruktury Czechiany Postavení sektorových agregátorů zajistí metodická pracoviště ve výše uvedených PFI. Jejich hlavním úkolem po technické a technologické stránce bude zejména: zajištění komunikace mezi jednotlivými úrovněmi České digitální knihovny; zajištění komunikace mezi Europeanou, Czechianou a jednotlivými úrovněmi České digitální knihovny; zajištění kompatibility jednotlivých IS všech úrovní České digitální knihovny; zajištění kompatibility jednotlivých IS mezi Czechianou a Europeanou a jednotlivými úrovněmi České digitální knihovny. Takto definovaná struktura řešení Czechiany by měla být zohledněna i v řešení její technologické infrastruktury. Její nastavení je přímo závislé na detailní analýze stávající infrastruktury a zejména technických a technologických řešení jednotlivých digitalizačních pracovišť v každé PFI v sektoru kultury a archivnictví (zejména příspěvkové organizace MK ČR a MV ČR). Podkladová studie v analytické části popisuje základní technologické vybavení relevantních PFI (dle struktury uvedené v kapitole 2.2 Institucionální analýza) a zejména jejich potenciál pro realizaci navržené struktury Czechiany jako systémů národního a sektorových agregátorů. Podkladová studie ale nerozebírá detailní technická a technologická řešení stávajících systémů, a proto pro nastavení konkrétních řešení navrhujeme realizaci tzv. technického a technologického projektu, který bude obsahovat i detailní analýzu stávajícího stavu. Výše uvedený technický a technologický projekt navrhne optimální řešení technické a technologické infrastruktury Czechiany při maximálním zohlednění stávající situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví v ČR (tj. navázání na stávající systémy, praxi apod.). Jeho přístup bude vycházet ze tří základních metodických východisek, které jsou obecně aplikované v zemích EU: 1) centralizované řešení (vytvoření určitého počtu nových samostatných pracovišť digitalizace, zajišťujících procesy v oblasti digitalizace centralizovaně); 2) institucionální řešení na úrovni sektorových agregátorů; 3) individuální řešení na úrovni jednotlivých PFI. Jednotlivá řešení se dotýkají všech procesů v oblasti digitalizace (tj. všechny procesy se realizují pouze v rámci jednoho řešení): průřezových procesů; přípravných procesů pro digitalizaci; procesů fyzické digitalizace (konverze); odborných procesů po fyzické digitalizaci (konverzi); procesů uchování a dlouhodobé archivace; procesů správy a prezentace. 232

233 Následující tabulky vyhodnocují základní metodická východiska řešení technické a technologické infrastruktury vůči čtyřem hlavním kritériím: udržitelnosti, managementu, ekonomické efektivitě a bezpečnosti: Tabulka 67 SWOT analýza centralizovaného řešení Kritérium S W O T Udržitelnost Management Ekonomická efektivita Informační bezpečnost Jednotný přístup a správa procesů uchování a dlouhodobé archivace Nejsilnější centralizovaná úroveň řízení všech postupů a procesů v oblasti digitalizace Průhlednost financování všech procesů v oblasti digitalizace, efektivní údržba všech systémů a vybudovaných pracovišť Jednotná organizační koordinace všech postupů, minimalizace rizik informační bezpečnosti, koordinovaná správa incidentů informační bezpečnosti Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Pozastavení budování a rozvoje stávajících pracovišť v jednotlivých PFI Nerespektování historického vývoje realizace všech procesů v oblasti digitalizace Velká finanční náročnost na vybudování jednotlivých centralizovaných pracovišť pro všechny oblasti digitalizace Eliminace až vyloučení participace většiny PFI na budovaném systému Centralizovaná koordinace a kontrola všech procesů v oblasti digitalizace Nastavení nových postupů pro řešení všech procesů v oblasti digitalizace Centralizovaná finanční podpora všech procesů v oblasti digitalizace Vytvoření centralizované politiky informační bezpečnosti s jednotnou bezpečnostní architekturou, centralizované řízení rizik, centralizované monitorování systému Narušení kontinuity vývoje Slabá komunikace s jednotlivými PFI, přísná selekce největších PFI, hrozba vyloučení menších PFI Narušení kontinuity financování (nevyužití vynaložených finančních prostředků) stávajících systémů Stagnace vývoje/dodávky IKT a implementace bezpečnostních mechanizmů 233

234 Tabulka 68 SWOT analýza institucionálního řešení na úrovni sektorových agregátorů Kritérium S W O T Udržitelnost Koordinace správy procesů archivace a dlouhodobého uchování na úrovni sektorových agregátorů, kontinuita rozdělení kompetencí mezi centrální a institucionální úrovní Decentralizace kontroly výstupů jednotlivých procesů v oblasti digitalizace Kontinuita komunikace mezi jednotlivými PFI a centrální úrovní (příslušnými věcnými odbory MK ČR) Nedostatečná komunikace mezi jednotlivými sektorovými agregátory a PFI Management Decentralizované řízení procesů v oblasti digitalizace, respektování stávající organizační struktury rezortu kultury Komplikovanější koordinace, kontrola a monitoring procesů v oblasti digitalizace Nastavení efektivních procesů řízení vzhledem ke stávající organizační struktuře rezortu kultury Nezvládnutí kompetencí metodických center při zajištění technické a technologické infrastruktury Ekonomická efektivita Kontinuita stávající finanční podpory jednotlivých digitalizačních pracovišť a jejich systémů Zvýšená finanční náročnost na vybudování a udržitelnost nových metodických center (sektorových agregátorů) Nastavení nových programů finanční podpory na centralizované úrovni Nedostatečná finanční podpora jednotlivých metodických pracovišť a jejich technického vybavení Informační bezpečnost Vytvoření efektivních mechanizmů informační bezpečnosti vycházejících z reálních potřeb jednotlivých typů institucí Omezení budování jednotného systému informační bezpečnosti Nastavení efektivních mechanizmů řízení informační bezpečnosti a jejich rizik pro potřeby jednotlivých typů PFI Omezení realizace centralizovaných politik bezpečnosti a jednotných metodik pro jejich řízení Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden

235 Tabulka 69 SWOT analýza individuálního řešení na úrovni jednotlivých PFI Kritérium S W O T Udržitelnost Management Ekonomická efektivita Informační bezpečnost Vznik nových pracovních míst v jednotlivých PFI pro potřeby zajištění procesů v oblasti digitalizace Odpovědnost jednotlivých PFI za realizaci procesů v oblasti digitalizace Využití stávajících finančních prostředků z rozpočtů PFI pro potřeby zajištění procesů v oblasti digitalizace Vytvoření efektivních mechanizmů informační bezpečnosti vycházejících z reálných potřeb jednotlivých institucí Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Omezená komunikace mezi jednotlivými PFI při realizaci procesů v oblasti digitalizace, eliminace stávající organizační struktury rezortu kultury (ztráta centrální úrovně), izolovanost jednotlivých projektů v oblasti digitalizace Decentralizovaný a roztříštěný systém řízení procesů v oblasti digitalizace, narušení vztahů mezi centrální a institucionální úrovní (absence koordinace ze strany zřizovatelů) Neefektivní přerozdělování finančních prostředků pro potřeby redundantních procesů na úrovni jednotlivých PFI Absence koordinované bezpečnostní politiky a mechanizmů řízení rizik a správy incidentů informační bezpečnosti Samostatnost jednotlivých PFI v oblasti řešení jednotlivých procesů digitalizace Posílení managementu jednotlivých PFI v oblasti digitalizace Rozšíření možností a ulehčení financování procesů digitalizace z jiných zdrojů než jsou veřejné (posílení PPP) Nastavení efektivních mechanizmů řízení informační bezpečnosti a jejich rizik pro potřeby jednotlivých institucí Nekoordinované redundantní procesy v oblasti digitalizace, snížení kvality výstupů digitalizace, ohrožení kompatibility a interoperability jednotlivých systémů, ohrožení kompatibility a interoperability s Europeanou Značně omezená koordinace, kontrola a monitoring procesů v oblasti digitalizace Znásobení finančních prostředků při zajištění provozu metodických center a jednotlivých PI, na úrovni, na které budou procesy digitalizace probíhat Omezení až vyloučení realizace centralizovaných politik bezpečnosti a jednotných metodik pro jejich řízení Shrnutí Zvolené technické a technologické řešení infrastruktury Czechiany může jednotlivé přístupy kombinovat zejména při nastavení jednotlivých procesů (např. část procesů může být realizována centralizovaně procesy uchování a dlouhodobé archivace apod., část procesů může byt realizována na institucionální sektorové úrovni přípravné procesy pro digitalizaci apod., 235

236 část procesů může být realizována na individuální institucionální úrovni procesy fyzické digitalizace/konverze KO, odborné procesy po fyzické digitalizaci/konverzi). Podmínkou každého zvoleného řešení je ale dodržení základních standardů pro interoperabilitu jednotlivých systémů ve všech vrstvách: organizační, sémantické a technické. Tyto standardy musí být definovány na úrovni relevantních agregátorů, jejichž kompetence budou vzhledem ke zvolenému řešení rozšířené na danou oblast (tj. kromě metodického pracoviště pro koordinaci digitalizace konkrétních institucí a KO budou tato pracoviště zajišťovat i koordinaci a realizaci technického řešení konkrétních procesů). Klíčovými standardy pro interoperabilitu systémů jsou: Tabulka 70 Klíčové standarty pro interoperabilitu Oblast digitalizace Standardy, protokoly apod. Standardy pro popis a katalogizaci Standardy pro metadata a záznamy Řízené slovníky Standardy pro oblast dlouhodobé archivace Protokoly Standardy pro vyhledávání Conceptual Reference Model (CRM) Functional Requirements for Bibliographic Records Final Report (FRBR) Standard pro popis děl výtvarného umění Všeobecná struktura záznamu Cathegories for the Description of Works of Art (CDWA Lite) Cataloguing Cultural Objects (CCO) VRA Core Dublin Core Metadata Element Set XML 1.0 RDF MARC XML Metadata Encoding and Transmission Standard (METS) Metadata Object Description Schema (MODS) Encoded Archival Description (EAD) Preservation Metadata: Implementation Strategies (PREMIS) Simple Knowledge Organisation System (SKOS) Standard pro popis děl výtvarného umění Union List of Artists Name (ULAN) Arts and Architecture Thesaurus (AAT) Thesaurus of Geographic Names (TGN) Iconclass Garnierův tezaurus Open Archival Information System (OAIS) Z Open Archive Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI PMH) SRU (Search/Retrieve via URL) Common Query Language Uniform Resource Identifier (URI) Open URL Identifikátory Digital Object Identifier (DOI) PURL Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden

237 3.2 Popis navržených cílů Strategie digitalizace Národní strategie digitalizace kulturního obsahu bude reflektovat současný stav připravenosti rezortu kultury na systémové změny, které lze s budováním informační společnosti a implementací masivní digitalizace kulturního dědictví očekávat. Tento dokument definuje dlouhodobé cíle v oblasti digitalizace kulturního obsahu v souladu s cíli 3.6 Digitalizace kulturního obsahu a 3.7 Vytváření podmínek pro trvalé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů jako důležité složky kulturního dědictví Kulturní politiky a představí střednědobou koncepci digitalizace kulturního dědictví včetně dílčích úkolů pro nejbližší časový horizont. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu je naplněním úkolů vyplývajících z výše uvedeného cíle Kulturní politiky Vize Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Digitalizace kulturního dědictví ČR a zpřístupnění jeho informačního potenciálu veřejnosti při využití technologických nástrojů a inovativních myšlenek otevírá nové možnosti jeho prožití a využití včetně jeho záchrany pro další generace. Digitalizace kulturního obsahu ČR při využití IKT v oblasti kulturního a vědeckého dědictví, objevování zdrojů, jejich zpřístupňování, využití, interoperabilitě, autenticitě, kvalitě a důvěře ze strany všech uživatelů globální informační společnosti představuje jedinečné veřejné aktivum formující kulturní a historickou paměť evropských národních společenství. Úkolem státu je zajistit vybudování nových nástrojů důvěry a verifikace společně s pokročilými interoperabilními technologiemi a digitálními informačními službami v kulturním sektoru. Úkolem státu je podpora potenciálu bohatých a jedinečných kulturních zdrojů, jejichž kapitalizace a využití posílí sociální a kulturní vývoj konkurenceschopné společnosti Stanovení cílů rozvoje a cest vedoucích k dosažení těchto cílů Vize Národní strategie digitalizace kulturního obsahu definují vymezení jejich cílů rozvoje a cest, vedoucích k jejich dosažení. Vztah jednotlivých cílů k cílům Státní kulturní politiky, popis jednotlivých úkolů a opatření uvádí následující tabulka: 237

238 CÍL 3: ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHIVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Tabulka 71: Stanovení cílů rozvoje a cest vedoucích k dosažení těchto cílů Kulturní politika Národní strategie kulturního obsahu Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický Minimalizace Uchování a Zajistit rizika zániku ochrana kompatibilitu a nebo degradace evropského návaznost kulturního kulturního s vývojem dědictví ČR dědictví Europeany a jejich dílčích projektů Návrhy realizace (úkoly a opatření) Vytvořit národní agregátor Vytvořit funkční systém vertikálních agregátorů Vybudovat metodická centra pro oblast digitalizace, zpřístupnění a dlouhodobého uchovávání Vytvořit metodiky pro aktivity a oblasti definované podkladovou studií Odůvodnění, vysvětlení, poznámka Národní agregátor bude komunikovat s Europeanou a zprostředkovávat komunikaci mezi sektorovou a nadnárodní úrovní, dále pak komunikaci mezi centrální státní a evropskou úrovní. Technickým úkolem národního agregátoru bude zajištění komunikace a kompatibility jednotlivých systémů mezi Europeanou a národní úrovní, dále pak na všech stupních národní úrovně včetně harvestingu metadat podle předem domluvené specifikace. Národní agregátor zajistí tvorbu relevantních metodických dokumentů a bude vykonávat metodickou pomoc všem PI. Vertikální agregátoři metodicky vedou procesy v oblasti digitalizace jednotlivých typů institucí v rámci jejich kompetence (oblasti své působnosti). Vertikální agregátor zastupuje jednu oblast (viz dělení dle studie) a komunikuje za tuto oblast s národním agregátorem a koordinátorem na centrální úrovni (MK ČR, MV ČR). Vertikální agregátor může budovat portál v rámci oblasti své působnosti. Metodické centra by měla být zřízená pro oblasti: 1. Média a audiovize 2. Památková péče 3. Muzea a galerie 4. Knihovny 5. Divadla 6. Archivy 7. Neprofesionální umění Metodická centra zajišťují metodické vedení všech příslušných PI včetně tvorby standardů a podmínek kompatibility a interoperability IS, dále pak poradenství a konzultace při nastavení a realizaci procesů v oblasti digitalizace relevantních typů institucí a oblastí jejich působení. Na úrovni národní je nutné připravit metodický manuál pro vertikální agregátory, kteří budou všechny procesy digitalizace v oblasti kultury koordinovat a zároveň zajistí interoperabilitu a propojení se systémem Europeany. Národní a vertikální agregátoři vypracují studie pro zpracování metodických manuálů pro jednotlivé procesy v oblasti digitalizace, které budou obsahovat příklady ze zahraničí a přenositelná řešení dobré praxe. 238

239 Kulturní Národní strategie kulturního obsahu politika Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický Uchování a ochrana originálních nosičů informací Zajistit vhodné způsoby a postupy pro vykonávání digitalizace Návrhy realizace (úkoly a opatření) Zajistit účast českých PFI v mezinárodních projektech EK Vybudovat specializované konzervátorskorestaurátorské pracoviště Odůvodnění, vysvětlení, poznámka 7 vertikálních agregátorů vypracuje odborné metodické manuály, které budou detailně specifikovat všechny procesy v oblasti digitalizace. Navrhovaná témata metodických manuálů: 1. Projektový management pro projekty digitalizace 2. Digital rights management a digitální práva 3. Informační bezpečnost 4. Mapování a agregace dat 5. Jednoznačná a trvalá identifikace konvertovaných objektů 6. Národní autority, centrální slovníky a tezaury 7. Kategorizace objektů vstupujících do procesu digitalizace 8. Příprava na KO na digitalizaci 9. Konverze textových objektů 10. Konverze 2D objektů 11. Konverze 3D malých objektů 12. Konverze 3D velkých objektů 13. Konverze audiovizuálních objektů 14. Centrální propojení konverze, evidence, zpracování a prezentace objektů a následného zpracování obsahu 15. Systém zprávy lokálních archivů 16. Dlouhodobá archivace konvertovaných objektů 17. Zpracování, zpráva a prezentace konvertovaných objektů 18. Propagace digitálních objektů v zahraničí Komunikátor a zprostředkovatel partnerské databáze k mezinárodním projektům bude národní agregátor, příp. jednotliví vertikální agregátoři. Pro potřeby zajištění speciálních postupů záchrany a ochrany vybraných druhů KO a jejich vhodné přípravy pro další procesy v oblasti digitalizace budou vybudována a dovybavena specializovaná pracoviště. Tato pracoviště budou poskytovat své služby všem PFI dle nastaveného režimu. 239

240 CÍL 3: ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHIVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT (materiální podpora zachovávání v minulosti vytvořených a nově vytvářených kulturních hodnot) Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Kulturní politika Národní strategie kulturního obsahu Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický různých typů KO Návrhy realizace (úkoly a opatření) Vybudovat dočasné depozitáře Odůvodnění, vysvětlení, poznámka V případě potřeby jednotlivých PFI, jejich skupin nebo vertikálních agregátorů při částečné centralizaci některých postupů v oblasti digitalizace budou vybudovány nebo dovybudovány a vybaveny nebo dovybaveny dočasné depozitáře v jednotlivých PFI pro dočasné uskladnění KO před konverzí a po ní při vytvoření vhodných procesů logistiky KO před, během a po digitalizaci. Zajištění finančních prostředků pro realizaci projektů digitalizace kulturního obsahu ČR Vyčlenit finanční prostředky na aktivity definované Národní strategií digitalizace kulturního obsahu ve státním rozpočtu, v ostatních částech veřejných rozpočtů, zahraničních zdrojích, zajistit příspěvek soukromého sektoru Zajistit digitalizaci kulturních objektů a stanovit cílový počet zdigitalizovaných kulturních objektů zpřístupněných prostřednictvím Národního agregátora a Europeany do roku 2016 a jejich dlouhodobou ochranu a archivaci Vybudovat specializovaná digitalizační centra/pracoviště Modernizace stávající infrastruktury Rozvíjet stávající digitalizační centra Budování datových úložišť Spolupracovat na harmonizaci evropského autorského práva a Digital rights management (DRM) Vytvořit mezirezortní systém jednoznačných identifikátorů Vytváření národních řízených slovníků a tezaurů ve spolupráci s Europeanou V případě speciálních potřeb zacházení s KO a speciálních požadavků pro jejich digitalizaci budou vybudována a dovybavena ve vybraných institucích specializovaná digitalizační centra/pracoviště, která budou poskytovat své služby všem PI dle nastaveného režimu. Podpora budování a dobudování vybavení a IS ve stávajících digitalizačních centrech/pracovištích PFI. Podpora digitalizace KO na stávajících digitalizačních pracovištích PI. Budování (lokálních a centrálních) datových center a úložišť pro jednotlivé sektorové agregátory a PI vstupující do procesů v oblasti digitalizace. DRM musí být harmonizován na národní a mezinárodní úrovni s ohledem na dlouhodobou udržitelnost DO. Důležitým úkolem bude určení možností využití digitálního obsahu, nastavení obchodního modelu a možností dalšího využití výsledků digitalizace. Jednoznačné identifikátory v mezirezortním pojetí představují soustavu standardizovaných znaků a čísel, na základě kterých je možné identifikovat, z jaké krajiny DO pochází, kdo je vertikálním agregátorem pro danou oblast a jedinečný identifikační kód. Tento systém musí být kompatibilní s celoevropským příp. celosvětovým systémem. Jedná se zejména o centrální slovníky týkající se národních autorit, geografických autorit a předmětových slovníků. Jedná se o databáze, na které jsou napojené organizace z oblasti kultury. Tyto databáze jsou prostřednictvím online systému dostupné všem institucím. Postupně přidávaná hesla podléhají schválení v redakční" radě expertů příslušného oboru. Udržet podmínky Networking a sdílení Networking a sdílení příkladů dobré praxe podpoří vývoj 240

241 Kulturní politika Národní strategie kulturního obsahu Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický pro realizaci digitalizačních projektů a jejich koordinované dlouhodobé finanční podpory v rámci různých dotačních titulů CÍL 3: ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHIVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT (podpora modernizace kulturních hodnot) Zefektivnění státní správy Realizace cílů eculture a Smart administration Vytvořit mezirezortní koordinační spolupráci při implementaci cílů Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Využití metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení priorit Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Návrhy realizace (úkoly a opatření) příkladů dobré praxe Realizovat pilotní akce/projekty Hledat příležitosti pro podporu digitalizace v rezortu kultury Vytvořit stálou mezirezortní pracovní skupinu pro implementaci strategie Vytvořit efektivní systém nové agendy digitalizace kulturního obsahu v stávající organizační struktuře MK ČR Vytvořit novou agendu v stávající struktuře MK ČR pro koordinaci aktivit digitalizace Odůvodnění, vysvětlení, poznámka implementace IKT a IS v rezortu kultury a zefektivní tak plánování, nastavení a realizaci všech procesů v oblasti digitalizace kulturního dědictví. Zajištění realizace pilotních projektů zaměřených na rozvoj IKT a budování kulturní infrastruktury přinese přenositelná efektivní řešení pro celou oblast kultury v procesech digitalizace. Systematická podpora možnosti tvorby mimorozpočtových zdrojů (zejména PPP) a hledání možností podpory projektů ze stávajících národních a mezinárodních dotačních titulů IOP, FM EHP/No, Visegrad Fund a pod. Hlavním cílem mezirezortní skupiny bude zajištění komunikace mezi rezorty a orgány veřejné správy podílejícími se na digitalizaci kulturního dědictví a jejího dalšího využití, která usnadní realizaci komplexnějších projektů přesahujících hranice rezortního řešení, případně vytvářejících prostor pro implementaci celonárodního řešení (např. standardy, metodiky apod.). Ve stávající organizační struktuře MK ČR bude na úrovni jednotlivých věcných odborů rozšířena dosavadní (příp. posílena) agenda odborných pracovníků odpovědných za digitalizaci v příspěvkových organizacích rezortu a za všechny centrální řešení s digitalizaci spojených (např. metodická centra, CES, VISK apod.). V zájmu zajištění efektivní komunikace mezi rezortem kultury a jednotlivými úrovněmi národních a mezinárodních agregátorů, dále pak pro zajištění komunikace s EK v dané oblasti, mezi jednotlivými orgány státní a veřejné správy a zejména pro zajištění koordinace odpovědných pracovníků jednotlivých 241

242 Kulturní Národní strategie kulturního obsahu politika Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický Zapojení kultury do výkonů veřejné správy Efektivnější zapojení rezortu kultury a zejména MK ČR a jeho příspěvkových organizací do rozvoje moderní veřejné správy Vytvořit systém podpory rozšíření a zkvalitnění sítě kulturních služeb a progresivních forem managementu a IKT Návrhy realizace (úkoly a opatření) a zpřístupnění kulturního dědictví Vytvořit novou personální strukturu v rámci vertikálních agregátorů pro koordinaci aktivit digitalizace a zpřístupnění kulturního dědictví v PI Vybudování či modernizace celostátně působících metodických center, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při digitalizaci kulturního obsahu Odůvodnění, vysvětlení, poznámka věcných odborů a odborem legislativním a právním a odborem autorského práva MK ČR bude vytvořena nová pozice na úrovni příslušné sekce MK ČR. V příslušných PI, které budou plnit úlohu vertikálních agregátorů, bude vytvořena nová (příp. doplněna) organizační struktura (příp. organizační změna, nebo rozšíření pracovních míst dle potřeby instituce), respektující potřeby nové agendy nad rámec dosavadních kompetencí a pravomocí PFI (včetně změny nebo doplnění zřizovacích listin PIF). V souladu s novou agendou vybraných PFI budou vybudována nová, nebo dobudována stávající pracoviště a nastaven režim poskytování služeb v souladu s platnou legislativou a dohodami s orgány veřejné správy. 242

243 Cíl 2 OBČANSKÁ DIMENZE - ROZVOJ OSOBNOSTI představuje záměr posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání a obohacování života jednotlivých občanů, dospělých i dětí Cíl 1 EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE Podkladová studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Kulturní politika Národní strategie kulturního obsahu Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický Zvýšení Vytvořit systém konkurencesch. pro zpřístupnění kultury a ČR kulturního v globálním dědictví bez prostředí rozdílu všem (rozvoj české společnosti ekonomický, environmentální a sociální rozvoj státu) Efektivnější a účelné využití kulturních hodnot, památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků, intelektuální dimenze, inovace a kreativity v cestovním ruchu, výzkumu, vzdělání a navazujících činnostech Vytvoření nástrojů pro přiblížení nezkreslených informací veřejnosti komfortním způsobem Návrhy realizace (úkoly a opatření) Vybudování portálu Czechiany a portálů jednotlivých agregátorů Odůvodnění, vysvětlení, poznámka V souladu s potřeby jednotlivých aktérů budou výstupy digitalizace zdrojů kulturního dědictví přístupny prostřednictvím jednotlivých portálů kultury a kulturních služeb dle vybraného technického, technologického a metodického řešení infrastruktury v rezortu kultury. Zkvalitnění nabídky veřejných kulturních služeb Posílení výuky znalostí o kultuře a kulturních Efektivní poskytování veřejných kulturních služeb veřejnoprávních institucí Efektivnější vzdělávání a lepší přístup veřejnosti ke Rozvoj a instalace IKT a IS pro zdravotně handicapované osoby, poskytování specializovaných asistenčních služeb, podpora komunikace apod. Vytvoření nástrojů pro přístup ke kulturnímu obsahu a jeho Podpora projektů usnadňujících přístup znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním službám Vybudování online dostupného portálu Czechiany a portálů jednotlivých agregátorů V souladu s potřebami jednotlivých aktérů budou výstupy digitalizace zdrojů kulturního dědictví přístupny prostřednictvím jednotlivých portálů kultury a kulturních služeb dle vybraného technického, technologického a metodického řešení infrastruktury v rezortu kultury. V souladu s potřebami jednotlivých aktérů budou výstupy digitalizace zdrojů kulturního dědictví přístupny prostřednictvím jednotlivých portálů kultury a kulturních služeb dle vybraného technického, technologického a metodického řešení infrastruktury v rezortu kultury. 243

244 Kulturní politika Národní strategie kulturního obsahu Cíl Cíl hlavní Cíl obecný Cíl specifický dovednostech kulturnímu využití ve ve vzdělávacích dědictví vzdělávacím zařízeních, procesu podpora Podpora systému výzkumu a celoživotního vývoje zejména vzdělávání v oblasti IKT v specifických oblastech kultury Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden Návrhy realizace (úkoly a opatření) Podpora projektů v oblasti výzkumu a vývoje IKT Podpora projektů v oblasti vývoje vhodného technického řešení pro vyhledávání digitalizovaného obsahu a jeho kvalitu Odůvodnění, vysvětlení, poznámka Dostupný kulturní obsah je považovaný za významný ekonomický faktor, přispívá k podpoře vědeckého zpracování informací a rozvoji kreativního a kulturního průmyslu. Proto je důležitá kontinuální podpora výzkumných a vývojových projektů na rezortní a mimorezortní úrovni. Dostupný kulturní obsah je považovaný za významný ekonomický faktor, přispívá k podpoře vědeckého zpracování informací a rozvoji kreativního a kulturního průmyslu. Proto je důležitá kontinuální podpora výzkumných a vývojových projektů na rezortní a mimorezortní úrovni. 244

245 3.3 Návrh struktury dokumentu Národní strategie digitalizace kulturního obsahu" Struktura Národní strategie digitalizace kulturního obsahu bude uplatňovat postup, který je v souladu s Metodikou střednědobých koncepcí (Usnesení vlády č. 10 ze dne 3. ledna ). Tento dokument představí rezortní střednědobou koncepci digitalizace kulturního obsahu pro období 6 let s orientačním výhledem na delší období, při přispění k realizaci celospolečenských záměrů, cílů a priorit a vzájemných vazbách, které jsou předpokladem harmonického rozvoje a plného využití synergických efektů zejména v oblasti kultury. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu bude mezirezortní dokument, na jehož tvorbě a implementaci se budou podílet MK ČR a MV ČR (zejména pro oblast archivnictví). Strategie sladí krátkodobé záměry PFI v rezortu kultury se střednědobými cíli budování informační společnosti na národní a evropské úrovni. Pro jejich definování bude strategie vycházet se závěrů analytické části a doporučení návrhové části Podkladové studie v souladu se zde definovanou terminologií, metodikou zpracování a koncepčním a systémovým rámcem implementace digitalizace kulturního dědictví. Po formální stránce bude Strategie obsahovat dvě části: analýzu současného stavu a vlastní koncepci: A. Analýza současného stavu: a) základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení; b) silné a slabé stránky, rizika a příležitosti (SWOT analýza); c) vyhodnocení účinnosti stávajících aktivit, programů, včetně porovnání jejich nákladů s výnosy apod. B. Koncepce: a) stanovení cílů rozvoje včetně určení priorit, a to nejenom v poloze kvalitativní, ale tam, kde je to možné, i kvantitativní; b) identifikaci cílů, které vyžadují spolupráci více ministerstev, a případně cílů, které jsou nekompatibilní s cíli koncepcí jiných ministerstev; c) stanovení cest, vedoucích k dosažení těchto cílů vč. harmonogramu, d) specifikaci programů, které konkretizují realizaci koncepce v jednotlivých dílčích oblastech; e) kvantifikaci nároků na finanční zdroje v jednotlivých letech: rozdělení na investiční a provozní náklady rozložené do jednotlivých let koncepce ve vazbě na Střednědobý fiskální výhled a Státní rozpočet, příp. odhad MK ČR nebo ostatních orgánů státní správy, dále v členění na státní rozpočet, ostatní části veřejných rozpočtů, zahraniční zdroje, příspěvek soukromého sektoru v členění na běžné a kapitálové výdaje v cenách výchozího roku; f) očekávané důsledky koncepcí a programů v jednotlivých letech, a to i v průřezových oblastech, jako je oblast životního prostředí a oblast sociální (zaměstnanost), pokud je to možné i v kvantitativní podobě; g) regionální rozměr koncepce; h) legislativní a nelegislativní opatření, která koncepce vyžaduje: stanovení legislativních a nelegislativních opatření a organizačních změn v rezortu kultury, které jsou nutnou podmínkou dosažení definovaných cílů. 183 Vláda České republiky Usnesení vlády České republiky ze dne 3. Ledna 2001 č P k návrhu Metodiky střednědobých koncepcí. Dostupné na 245

246 3.3.1 Návrh kvantifikace nároků na finanční zdroje v jednotlivých letech Stanovené cíle budou dosaženy prostřednictvím realizace konkrétních úkolů a opatření. Jejich návrh je obsažen v předcházející kapitole č Pro návrh finančního zajištění implementace Národní strategie digitalizace kulturního obsahu (tj. realizace výše uvedených konkrétních úkolů a opatření) byly použity následující podklady: Připravované projekty PFI v rezortu kultury a v oblasti archivnictví v rámci IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, oblasti intervence 1.1A (na základě zakázek provádění analýz veřejné správy - OP LZZ (oblast podpory 4. 4 A. 1, výzva 32) zpracování Studie proveditelnosti IOP MV ČR Smart Administration); Připravovaný projekt NFA s názvem Projekt na digitalizaci zlatého filmového fondu (Digitalizace českých filmových děl); Návrh přístupu k řešení České digitální knihovny (systém agregátorů a technické a technologické infrastruktury), který je obsahem této Podkladové studie; Potřeby a plány jednotlivých PFI uvedené v dotazníkovém průzkumu realizovaném pro potřeby Podkladové studie. Výpočet finančních nároků dále vycházel z požadavku stanovení finančního odhadu pro komplexní řešení budování České digitální knihovny. Proto byly jednotlivé úkoly a opatření navržené touto Podkladovou studii rozděleny do tří hlavních oblastí, ze kterých se budování České digitální knihovny sestává: Metodika Technická a technologická infrastruktura Digitalizace. Rozvržení úkolů a opatření do uvedených hlavních oblastí popisuje následující tabulka: Tabulka 72 Rozvržení úkolů a opatření do hlavních oblastí budování České digitální knihovny: Hlavní oblast Popis hlavní oblasti Návrhy realizace (úkoly a opatření) Metodika Vytvoření metodických pracovišť, vybudování managementu na centrální a institucionální (vertikální agregátoři) úrovni, metodické řízení, koordinace apod. Vytvořit národní agregátor; Vybudování či modernizace celostátně působících metodických center, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při digitalizaci kulturního obsahu; Vytvořit efektivní systém nové agendy digitalizace kulturního obsahu; v stávající organizační struktuře MK ČR; Vytvořit stálou mezirezortní pracovní skupinu pro implementaci strategie; Vytvořit metodiky pro aktivity a oblasti definované podkladovou studií; Spolupracovat na harmonizaci; evropského autorského práva a DRM; Zajistit účast českých PFI v mezinárodních projektech EK; Podpora projektů usnadňujících přístup znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním službám; Podpora projektů v oblasti výzkumu a vývoje IKT; Podpora projektů v oblasti vývoje vhodného technického řešení pro vyhledávání digitalizovaného obsahu a jeho kvalitu. 246

247 Hlavní oblast Popis hlavní oblasti Návrhy realizace (úkoly a opatření) Technická a technologická infrastruktura Digitalizace Vybudování centrálních systémů Czechiany a Informačního kulturního portálu v návaznosti na Portál veřejné správy a agendové portály, dobudování, rozšíření a dovybavení (technické HW/SW ne pro potřeby fyzické konverze KO a personální), včetně stavebních úprav pracovišť vertikálních agregátorů v stávajících PFI Dovybavení stávajících digitalizačních center/pracovišť v jednotlivých PFI* včetně stavebních úprav (technické HW/SW pro potřeby fyzické konverze KO a personální), vytvoření nových (zejména specializovaných) digitalizačních center**, včetně stavebních úprav (technické HW/SW pro potřeby fyzické konverze KO a personální), zajištění procesů digitalizace, zejména fyzické konverze KO (lidské zdroje, odpisy techniky, údržba, obnova apod.) Vybudování on-line dostupného portálu Czechiany a portálů jednotlivých agregátků; Vytvořit funkční systém vertikálních agregátků; Vytvořit novou personální strukturu v rámci vertikálních agregátorů pro koordinaci aktivit digitalizace a zpřístupnění kulturního dědictví v příslušných PFI; Vytvořit mezirezortní systém jednoznačných identifikátorů; Vytváření národních řízených slovníků a tezaurů ve spolupráci s Europeanou (národní autority, geografické autority a předmětové slovníky. Budování vybavení a IS ve stávajících digitalizačních pracovištích PFI; Podporovat digitalizaci KO ve stávajících digitalizačních pracovištích PFI; Vybudovat specializované konzervátorsko-restaurátorské pracoviště pro speciální ošetření KO; Vybudovat dočasné depozitáře pro dočasné uskladnění KO před konverzí, včetně vytvoření vhodných procesů logistiky KO před, v době a po digitalizaci; Vybudovat specializované digitalizační centra/pracoviště; Vybudovat datová úložiště. *Pod pojmem digitalizační centra/pracoviště se rozumí stávající digitalizační pracoviště v jednotlivých PFI tak, jak jsou popsaná v Institucionální analýze na základě výsledků dotazníkového průzkumu realizovaného pro potřeby Podkladové studie. ** Pod pojmem specializovaná digitalizační centra se rozumí všechna pracoviště, která budou vytvořena na základě potřeby a poptávky pro zajištění konkrétních, úzce specializovaných procesů v oblasti digitalizace (konzervátorsko-restaurátorské pracoviště pro vybrané typy KO např. pro specifické sbírkové předměty, deacidifikační pracoviště apod., konverze vybraných typů KO např. výtvarných děl, rozměrných KO apod.). Zdroj: Autoři studie, leden Při zpracování návrhu kvantifikace nároků na finanční zdroje byly dále využity zkušenosti z okolních zemí a zemí EU při realizaci obdobných projektů. Vzhledem k tomu, že při zpracování tohoto návrhu nebyla k dispozici detailní konkrétní technická specifikace konečného technického a technologického řešení České digitální knihovny, jsou finanční nároky zde uvedené pouze hrubě odhadované. 247

248 Tabulka 73 Návrh kvantifikace nároků na finanční zdroje v jednotlivých letech (v tis. Kč) Hlavní oblast Náklady celkem Metodika*: Technická a technologická infrastruktura**: Digitalizace - Varianta 1 ***: Digitalizace - Varianta 2****: CELKEM Poznámka: * Implementace Národní strategie digitalizace kulturního obsahu začne v 2Q 2010, v tomto období se bude realizovat zejména její metodická podpora: Vytvoření metodických pracovišť, vybudování managementu na centrální a institucionální (vertikální agregátoři) úrovni, přičemž se nepočítá s realizací technické a technologické infrastruktury a digitalizace; v dalších obdobích se kromě zjištění chodu jednotlivých metodických pracovišť budou realizovat příslušné metodiky, dále poskytovat služby metodického řízení, koordinace procesů v oblasti digitalizace apod. **Realizace technické a technologické infrastruktury začne až po vytvoření základní metodické podpory přípravou centrálních systémů a pracovišť vertikálních agregátorů v roce 2011; rozdělení finančních prostředků počítá s masivní investicí v první třetině (vybudování centrálních systémů, dobudování, rozšíření a dovybavení pracovišť vertikálních agregátorů v stávajících PI a investicemi do udržitelnosti (personální a technické) těchto pracovišť v dalších dvou třetinách. ***Digitalizace - Varianta 1: střední investice v úvodu (nákup HW/SW, stavební úpravy, personální náklady), masivní finanční podpora v druhé a třetí třetině (nákup HW/SW, stavební úpravy, personální náklady, fyzická konverze KO). ****Digitalizace - Varianta 2: mírní investice na začátku (nákup HW/SW, stavební úpravy, personální náklady), střední investice v druhé třetině (HW/SW, personální náklady, fyzická konverze KO) a masivní finanční podpora v závěrečné třetině (zejména fyzická konverze KO a údržba a obnova vybavení, udržitelnost investic). Zdroj: Autoři studie, leden Navržená kvantifikace nároků na finanční zdroje v jednotlivých letech počítá s realizací následujících připravovaných projektů v rámci IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, oblasti intervence 1.1A: 248

249 Tabulka 74: Seznam připravovaných projektů kulturního sektoru v rámci IOP, prioritní osy 1A Modernizace veřejné správy, oblasti intervence 1.1A Č. projektu Název projektu Žadatel Rozpočet Předloženo v této výzvě Datum realizace Popis projektu 115 Vytvoření Informačního kulturního portálu v návaznosti na Portál veřejné správy a agendové portály MK ČR IU - DU ,00 ano 4/ /2014 Projekt vytvoří integrovaný systém, který rovněž navzájem propojí existující a budoucí informační zdroje a kulturní objekty, umožní vznik nových potřebných informačních zdrojů a umožní jejich následné mnohostranné využití pomocí definovaného rozhraní a specifických výstupů zaměřených na konkrétní témata a oblasti kultury v návaznosti na celoevropské kulturní zdroje. Hlavními výstupy projektu budou: => detailní specifikace systému Czechiana v návaznosti na implementaci Europeany a požadavky kulturních institucí ČR; => realizace řešení Czechiana; => pilotní fáze projektu s využitím dostupných zdrojů dat od paměťových a fondových institucí ČR; => napojení na ostatní národní a mezinárodní systémy (PVS, Europeana); => dokumentace systému pro jeho rozšíření na ostatní paměťové a fondové instituce rezortu kultury. V pilotní fázi se předpokládá zejména zapojení dat ze sektoru knihovnictví a archivnictví, kde již existují nebo lze předpokládat existenci digitálních objektů a metadat. Další sektory budou integrovány v závislosti na průběhu jejich digitalizace. Smyslem projektu je tedy zejména vytvořit funkční prostředí, které bude implementováno, otestováno a dokumentováno pro zapojení všech oblastí kultury. Systém bude propojen s Portálem veřejné správy a sám nabídne funkčnost jednotného národního kulturního portálu. Systém bude na národní úrovni zpřístupňovat i zvláštní informační obsah v rámci komplexního dvoujazyčného ČJ/AJ průvodce českou kulturou, který bude určený české i mezinárodní odborné i široké veřejnosti a bude obsahovat strukturované adresáře (kontakty) českých institucí ze všech oblastí kultury, interaktivní systém pro prezentaci kulturních akcí včetně programů a redakční systém pro správu obsahu pracovníky Institut umění - Divadelního ústavu. 249

250 Č. projektu Název projektu Žadatel Rozpočet Předloženo v této výzvě Datum realizace Popis projektu 123 Zavedení Integrovaného systému správy sbírek MK ČR, MZM ,00 ano Projekt 123 realizuje systém, který zásadním způsobem modernizuje a zefektivňuje veřejnou správu kulturního dědictví paměťových institucí (muzeí a galerií) a samotné fungování těchto institucí při poskytování veřejných služeb. Těmito cíli naplňuje globální cíl modernizace a zefektivnění činnosti a procesů ve veřejné správě, v navazujících veřejných službách a v oblasti územního vývoje. 123 je zamýšlen jako ucelený databázový systém pro správu sbírek v muzeích a galeriích ČR. Charakterizuje ho: => Jednotné prostředí pro odborný popis sbírkových předmětů podle platných mezinárodních standardů a s využitím jednotných tezaurů (národní autority apod.); => Jednotné prostředí pro veškerou agendu spojenou se sbírkami, podle požadavků zákona i praxe; => Virtuální veřejné muzeum propojující sbírky z různých paměťových institucí, respektující copyright; => Důvěryhodné úložiště objemných multimediálních dat se silnými nástroji pro jejich správu. Realizace projektu 123 je plánována na období do , jednotlivé etapy projektu včetně jejich popisu a obsahu jsou uvedeny v kapitole 8. Vývoj komplexního systému pro správu sbírek bude probíhat v místě sídla specializovaného pracoviště CITeM, v Brně, implementace projektu má však charakter celonárodní. 250

251 Č. projektu Název projektu Žadatel Rozpočet Předloženo v této výzvě Datum realizace Popis projektu 216 Vytvoření Znalostního, metodického a informačního centra pro kulturu MK ČR, NIPOS ,00 ano 11/ /2014 Projekt vytvoří integrovaný systém, který rovněž navzájem propojí existující a budoucí informační zdroje, umožní vznik nových, potřebných informačních zdrojů a kanálů a umožní jejich následné mnohostranné využití pomocí definovaného rozhraní a specifických výstupů zaměřených na konkrétní témata a oblasti kultury. Hlavní výstupy projektu: Databáze údajů o financování kultury z veřejných rozpočtů Databáze subjektů kultury Databáze modelových problémů veřejných služeb kultury a jejich řešení Databáze zákonů vztahujících se k oblasti veřejných služeb kultury, jejich kolizních míst a návrhů řešení Dálkově přístupný systém garantovaných informací o kultuře (e-kultura) Projekt distančního vzdělávání managementu veřejných služeb kultury a jeho realizace V pilotní fázi projektu se předpokládá zejména zapojení dat ze sektoru ekonomických a právních aspektů kultury, provozu a zajištění veřejných služeb kultury. Další sektory budou integrovány v závislosti na potřebách cílových skupin. Smyslem projektu je tedy zejména vytvořit funkční prostředí, které bude implementováno, otestováno a dokumentováno pro zapojení všech zmíněných oblastí kultury. Předpokládá se propojení systému s Portálem veřejné správy (naplnění vize Smart Administration a IOP). 251

252 Č. projektu Název projektu Žadatel Rozpočet Předloženo v této výzvě Datum realizace Popis projektu Vytvoření Národní digitální knihovny Vytvoření pracoviště pro digitalizaci sbírkových fondů a archivaci dat v návaznosti na vznik Národní digitalizační jednotky MK ČR, NK ČR, MZK ,00 ano MK ČR, TMB ,00 ne 7/ / Projekt Národní digitální knihovna (NDK) je jedním ze základních stavebních kamenů konceptu eculture realizovaného v rámci Strategie digitalizace, trvalé ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví, připravované v současné době na Ministerstvu kultury ČR. Přístup uživatelů k českému národnímu kulturnímu dědictví bude řešen přes národní portál kultury zahrnující knihovní dokumenty, archiválie, muzejní sbírky, architektonické památky, média i živé umění. Digitalizované i zachycené digitální kulturní dědictví bude přístupné i prostřednictvím dalších portálů a především v rámci Portálu veřejné správy bude významným obohacením a jednou z důležitých podmínek naplnění myšlenky Smart Administration v rámci elektronizace služeb veřejné správy. Knihovní dokumenty (tj. zejména veškerá bohemikální produkce uložená v knihovnách v digitální podobě) budou jedním z nejvýznamnějších zdrojů faktografických dat pro naplňování cílů Strategie Smart Administration. Předkládaný projekt je v rámci Studie proveditelnosti koncipován jako pilotní orientovaný na digitalizaci vybraného konvolutu sbírkových předmětů největších muzejních a galerijních institucí zřizovaných MK ČR se sídlem v Brně, jejichž sbírky průřezově reprezentují sbírkové fondy českých muzeí a galerií: společně s TMB se jeho realizace účastní MZM a MG. Realizace tohoto projektu přinese kromě analytického zhodnocení dosavadních přístupů a postupů při digitalizaci muzejních a galerijních sbírkových fondů zejména návrh dalšího vývoje v této oblasti (budování obdobních digitalizačních pracovišť pro potřeby muzeí a galerií v ČR) včetně jeho pilotního odzkoušení v prostředí metodického digitalizačního pracoviště TMB v Brně Řečkovicích. Posuzovaný projekt se snaží společné problémy muzeí a galerií řešit systémově, navíc účinným zapojením více organizací zřizovaných MK ČR v gesci věcného odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (OMG). 252

253 Č. projektu Název projektu Žadatel Rozpočet Předloženo v této výzvě Datum realizace Popis projektu 82 Národní digitální archiv MV ČR, NA ,00 ne 7/2010-9/2013 Cílem projektu je vytvoření Národního digitálního archivu, tzn. vybudování infrastruktury, která zajistí trvale udržitelné a bezpečné uchování elektronických dokumentů vybraných veřejnými archivy za archiválie (dlouhodobá archivace) a jejich zpřístupnění subjektům veřejné správy, občanům a jiným oprávněným uživatelům. Celkově lze projekt rozdělit na tři oblasti technologickou, stavební a metodickou. Infrastruktura se bude sestávat ze dvou systémově propojených datových úložišť umístěných v geograficky odloučených lokalitách (vzdálenost 110 km). Hlavní pracoviště vznikne výstavbou nové budovy při současném Národním archivu v Praze 4 Chodovci, záložní pracoviště bude realizováno rekonstrukcí stávajícího objektu K III v areálu Základny logistiky Olomouc v Hluboké n. Vltavou. Technologické řešení NDA vychází ze standardu OAIS (ISO 14721:2003 Open Archival Information System). Tento standard vymezuje základní koncepci archivu pro uložení elektronických dokumentů. Podrobnosti technologického i technického konceptu NDA obsahuje Technologický projekt, který byl zpracován na základě usnesení č. 11/2004 (tento projekt byl zpracován od července 2007 do března 2008). Výsledné řešení, které reaguje na nové skutečnosti (např. ISDS, novela zákona o archivnictví apod.) a na podněty oponentů, které byly vůči Technologickému projektu vzneseny, je podrobněji zpracováno v kapitole 5 této Studie proveditelnosti. V hlavním pracovišti nového digitálního archivu bude provozován speciální archivní portál pro přístup k uloženým dokumentům. Vedle výstavby datových úložišť a přístupového portálu se projekt zabývá nastavením optimální podoby procesních úkonů ve správě elektronických dokumentů a jejich archivace. Tohoto bude docíleno vytvořením speciálních metodik a vedením odborných školení. Druhou oblastí, které se dotkne metodická činnost podporovaná z prostředků projektu, bude digitalizace tradičních archiválií. 253

254 Č. projektu Název projektu Žadatel Rozpočet Předloženo v této výzvě Datum realizace Popis projektu 12 Ústřední seznam kulturních památek jako zvláštní datový systém nad RÚIAN v návaznosti na další základní registry veřejné správy Zdroj: Autoři Podkladové studie, únor MK ČR, NPÚ ,00 ne (již podáno) Cílem projektu je vytvoření nového elektronického systému evidence památkového fondu v ČR v návaznosti na základní registry veřejné správy (především registr územní identifikace, adres a nemovitostí) a elektronizace procesních postupů v oblasti evidence památkového fondu. Předmětem projektu je také zajištění možností přímého získávání dat z informačního systému evidence památkového fondu. Tím budou racionalizovány administrativní procedury a zefektivněna činnost úřadů při výkonu státní správy na daném úseku. Dále bude díky realizaci projektu zajištěna online aktualizace dat registru včetně přesného prostorového vymezení památkového fondu v geografickém informačním systému a digitalizována základní archivní dokumentace k památkovému fondu. Cílem projektu je také prostřednictvím webových služeb a komunikační infrastruktury veřejné správy zpřístupnit subjektům dotčeným výkonem státní správy na úseku památkové péče a na úseku územního plánování a stavebního řízení informace a data o památkovém fondu a prostřednictvím webového portálu a webových služeb integrovaných do Portálu veřejné správy a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT) veřejnosti zpřístupnit informace o památkovém fondu včetně elektronických formulářů pro podávání souvisejících žádostí. Realizací výše uvedených projektů vznikne tzv. základ České digitální knihovny, který lze považovat za její pilotní projekt (orientační finanční náklady Kč). Samotná digitalizace (fyzická konverze KO) je v rámci tohoto pilotního projektu značně omezená a její rozsah nerespektuje potřeby a plány PFI definované v dotazníkovém průzkumu realizovaném pro potřeby Podkladové studie. Náklady na zajištění plánovaného rozsahu fyzické konverze, metodické podpory a vytvoření systémů agregátorů v daném období jsou odhadnuty orientačně na Kč. Finanční náklady na zajištění trvalé udržitelnosti celého systému po roce 2016 lze orientačně vyčíslit na Kč/rok. 254

255 3.4 Návrh kroků a opatření nezbytných ke zpracování Strategie digitalizace" Pro zpracování národního strategického dokumentu navrhujeme následující kroky a opatření: Analýza stávajícího stavu v prostředí PFI; Analýza technické a technologické infrastruktury rezortu kultury; Vyhodnocení stávajícího stavu v prostředí PFI a technické a technologické infrastruktury rezortu kultury; Zpracování řešení technické a technologické infrastruktury České digitální knihovny; Příprava detailního rozpočtu v souladu s Usnesením vlády ČR č. 10 ze dne k návrhu Metodiky střednědobých koncepcí a dle pravidel příprav Státního rozpočtu, tj. rozdělení finančních prostředků na investiční a provozní náklady rozložené do jednotlivých let koncepce ve vazbě na Střednědobý fiskální výhled a Státní rozpočet, příp. odhad MK ČR nebo ostatních orgánů státní správy, dále v členění na státní rozpočet, ostatní části veřejných rozpočtů, zahraniční zdroje, příspěvek soukromého sektoru v členění na běžné a kapitálové výdaje v cenách výchozího roku; Připomínkové řízení vnitřní/interní (věcné odbory MK ČR); Vypořádání a zapracování připomínek; Připomínkové řízení vnější/mezirezortní (MF ČR, MŠMT, MPSV a další relevantní rezorty); Vypořádání a zapracování připomínek; Vypracování návrhu usnesení vlády; Příprava Předkládací zprávy; Předložení strategického dokumentu vládě ČR; Schvalovací proces. 255

256 3.5 Harmonogram zpracování Strategie digitalizace" Tabulka 75 Harmonogram zpracování Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Harmonogram Odevzdání Podkladové studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu Vnitřní připomínkové řízení k Podkladové studii x x x x Sumarizace připomínek x Vypořádání připomínek I. x Vypracování Národní strategie digitalizace x x x x x x x x kulturního obsahu Resortní a meziresortní připomínkové x x řízení k Národní strategie digitalizace kulturního obsahu Zapracování připomínkového řízení x x Vypracování návrhu Usnesení vlády x Příprava Předkládací zprávy Předložení na vládu Schvalovací proces Zdroj: Autoři Podkladové studie, leden x x x 256

257 4 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Stávající stav digitalizace kulturního dědictví v ČR charakterizuje značná diverzita poměrů v jejich jednotlivých oblastech a zejména pak absence její jednotné koordinace v oblasti resortu kultury. Z provedené analýzy vyplývá, že ČR má díky dlouholeté podpoře dílčích projektů digitalizace kulturního dědictví, vybudovanou dobrou základnu pro implementaci řízeného přístupu k využití IKT v oblasti kulturního a vědeckého dědictví, objevování zdrojů, jejich zpřístupňování, využití, interoperabilitě, autenticitě, kvalitě a důvěře ze strany všech uživatelů globální informační společnosti. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu definuje strategické cíle efektivní digitalizace sbírek a fondů PFI v ČR, jejich záchranu, ochranu a efektivní formu moderní prezentace. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu umožní zpřístupnění informačního potenciálu kulturního dědictví ČR při využití moderních technologických nástrojů a inovativních myšlenek v souladu se strategií EU, zejména pak vývojem evropské on-line platformy Europeany. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu definuje postavení a poslání jednotlivých PFI - agregátorů v systému implementace České digitální knihovy - Czechiany v kontextu budování nadnárodní Europeany, včetně popisu základních funkcí a aktivit jednotlivých PFI v návaznosti na výsledky analýzy stávajícího stavu zpracované v předkládané Podkladové studii. Národní strategie digitalizace kulturního obsahu rozpracuje a navrhne novou infrastrukturu, která bude vzhledem k efektivní (finanční, časové, technické a personální) struktuře procesů v oblasti digitalizace respektovat aktuální technologickou infrastrukturu v oblasti digitalizace kulturního dědictví ČR. Pro zpracování Národní strategie digitalizace kulturního obsahu doporučujeme: Zapracování a vzájemné propojení 7 projektů připravovaných v rámci IOP linie 1.1 d Elektronizace služeb veřejné správy pro oblast kulturního dědictví na úrovni jejich technického a technologického řešení v souladu s podmínkami vzájemné kompatibility jednotlivých systémů s národním agregátorem Czechianou, evropským agregátorem Europeanou a navrženým systémem tzv. vertikálních (sektorových) agregátorů; Nastavení Czechiany je přímo závislé na detailní analýze stávající infrastruktury a zejména technických a technologických řešení jednotlivých digitalizačních pracovišť v každé PFI v sektoru kultury a archivnictví - zejména příspěvkové organizace MK ČR a MV ČR. Pro úspěšné zvládnutí digitalizace kulturního dědictví a zejména pro jeho udržitelnost a budoucí interoperabilitu s evropskými projekty a zejména evropskými strategickými cíly, je důležité zasadit se o legislativní vymezení české terminologie v souladu s pojmoslovím Europeany; Pro implementaci Národní strategie digitalizace kulturního obsahu bude klíčové, aby se proces vytváření jasné terminologie úzce provázal s metodickým vedením všech procesů digitalizace buď národním anebo sektorovými agregátory. Výstupem této 257

258 jednotné koordinace by mělo být vytvoření pravidelně aktualizovaného slovníku odborných termínů, příp. legislativního ukotvení nejdůležitějších pojmů. Pro další postup je zásadní sledovat vývoj terminologie na evropské úrovni a zároveň ustalovat tyto mezinárodně platné a srozumitelné pojmy v ČR. Rozpracování nové infrastruktury agregátorů dle navrženého systému v této Podkladové studii, která bude vzhledem k efektivní (finanční, časové, technické a personální) struktuře procesů v oblasti digitalizace respektovat aktuální technologickou infrastrukturu v oblasti digitalizace kulturního dědictví ČR; Navržení priorit pro digitalizaci konkrétních KO, včetně následních postupů zpracování a využití DO; Navržení konkrétních efektivních finančních zdrojů, ze kterých bude možno na aktivity spojené s digitalizací čerpat finanční prostředky; 258

259 4.1 Seznam literatury A Green Knowledge Society, An ICT policy agenda to 2015 for Europe s future knowledge society, SCF Associates Ltd.September ASIST Standards Committee. NFAIS Standards Committee Report Dostupné na Candela, L., Castelli, D., Ioannidis, Y. a kol DELOS. Manifest digitálních knohoven. Claudia Loebbecke, University of Cologne. Preserving Europe's Cultural Heritage in the Digital World. Dostupné na Culture programme: a serious cultural investment Dostupné na Česká televize Výroční zpráva o činnosti České televize v roce Dostupné na: Digital Library Interoperability, technical and object modelling aspects of Europeana. GRADMANN, S. [online]. Frankfurt, [cit ]. Dostupné prostřednictvím internetu: erence/downloads/edlconf_gradmann.pdf Digital Repository Audit Method Based on Risk Assessment. Dostupné prostřednictvím internetu ( ) Digitisation Guidelines: a selected list Dostupné na ( ) Doporučení Rady o přednostních opatřeních k posílení archivní spolupráce v Evropě Dostupné na lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2005:312:0055:01:cs:html eculture. Interoperabilita informačných systémov. Základné pojmy a východiská. 2. vyd. Bratislava: UKB, EDLnet. D2. 5 Europeana Outline Functional Specification For development of an operational European Digital Library/ Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini Version 1.2 EDLnet. D2.2. Initial Semantic and Technical Interoperability Requirements / Authors: Makx Dekkers, Stefan Gradmann, Carlo Meghini, Nicola Aloia, Cesare Concordia; Contributors: EDLnet WP2 Working Group members, EDLnet office. 17 December Version: 1.0, s. 25. ENTERPRISE DG. ARCHITECTURE GUIDELINES For Trans-European Telematics Networks for Administrations. Annexes. Version 7.1. Brussels, září2004. Dostupné na 259

260 EUROPEAN Commission. European Interoperability Framework for Pan-European egovernment Services. V. 2 Draft EU Dostupné na FLORIDA university. Recommended Data Formats for Preservation Purposes in the Florida Digital Archive Dostupné na Gazdík, Milan Televizní archiv veřejné služby, ppt. Dostupné na: i2010 evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost Dostupné na ICOM. FRBRoo Introduction. [online] Dostupné na Informační a komunikační strategie NPÚ , Kulturní politika. Ministerstvo kultury. Dostupné na Kunt, Miroslav Heisler, Jan. Nedatováno. Budoucnost archivace elektronických dokumentů, ppt. Dostupné na Ministerstvo kultury ČR. Metodický pokyn Ministerstva kultury pro žadatele o dotaci z programu ISO/B. Dostupné na Ministerstvo vnitra České republiky Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Dostupné na Metodický pokyn pro popis datových prvků informačních systémů veřejné správy. Dostupné na (prosinec 2009) MINERVA PROJECT. Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation Programmes. (září 2009) Národní digitální archiv. Říjen Studie proveditelnosti s. 23. Cross Czech, a.s. (vedoucí sdružení dodavatelů Národní strategie informační bezpečnosti ČR Dostupné na 3_.pdf Národní ústav lidové kultury. 2008, s Výroční zpráva NÚLK.. Dostupné na Numeric, STATISTICS ON DIGITISATION OF CULTURAL MATERIALS IN EUROPE, Desk-Research Findings, IPF ltd. Listopad2007. Online [cit ] KOM(2009) 440 v konečném znění Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Europeana další postup SEC(2009) Europeana další postup Dostupné na 260

261 Projekt pracoviště pro dlouhodobé ukládání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě, ICZ, a.s.. Praha v. 1, Dostupné na Příloha k dotazníkovému šetření zaslána Ing. Milanem Gazdíkem dne Reding, Viviane. Digital Europe Europe s Fast Track to Economic Recovery, Brussels SPEECH/09/336. Rozhodnutí Komise, kterým se ustavuje skupina odborníků členských států pro digitalizaci a uchovávání digitálních záznamů Sbírka zákonů Republiky Československé. Vyhláška č. 94/1958 ministra zahraničních věcí o Úmluvě na ochranu kulturních statků a za ozbrojeného konfliktu a protokolu k ní Dostupné na KOM (2009) 390 Směrnice evropského parlamentu a rady 2004/18/ES, Dostupné na Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě Dostupné na Seznam akreditovaných archivů. Dostupné na Statut České televize ze dne Dostupný na Strategie realizace Smart Administration Dostupné na Studie proveditelnosti k projektu Zavedení integrovaného systému správy sbírek, [PROJEKT: PROVÁDĚNÍ ANALÝZ VEŘEJNÉ SPRÁVY OP LZZ (OBLAST PODPORY 4.4A.1, VÝZVA 32) ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI A STUDIE PROVEDITELNOSTI (IOP MV ČRVÝZVA 03 ČÍSLO PROJEKTU 123]; INstrategy Institut pro evropské a národní strategie, Studie proveditelnosti k projektu Vytvoření informačního kulturního portálu Czechiana, Cross Czech, a. s., The Connection Age, white paper (2001), Groove Networks, Dostupné na The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting Uniform Resource Identifier (URI) Generic Syntax Dostupné na Usnesení rady o evropském programu pro kulturu Dostupné na 261

262 Usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2008 č. 854, kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni...nsf/.../854%20uv pdf Závěry rady a zástupců členských států, kteří se sešli na zasedání rady, o pracovním plánu pro kulturu na roky Dostupné na Závěry rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti, Hlavní úspěchy strategie i2010 v období , KOM (2009) 390 v konečném znění 262

263 4.2 Seznam zkratek Zkratka AIP ARL ASF AZ CCO CDM CDWA CES CIK CITeM CKS CMS CRM ČR ČRo ČT ČVUT DAPF DC DIP DO DOI IU - DÚ EDL EDTF EIF EK ESE EU FM EHP/No HW IISPP IKT IOP IS ISNI ISNPÚ ISO ISO ISVS IT Význam Archivační informační balíček Advanced Rapid Library Microsoft Advanced Systems Format Autorský zákon Cataloguing Cultural Objects Kanonický datový model Categories for the Description of Works of Art Centrální evidence sbírek Centrum informací a statistik kultury (NIPOS) Centrum pro informační technologie v muzejnictví Centrální katalog sbírek Collection Management Systems Conceptual Refrence Model Česká republika Český rozhlas Česká televize České vysoké učení technické Digitalizace archivních a programových fondů ČT Dublin Core Diseminační informační balíček Digitální objekt Digital Object Identifier Institut umění - Divadelní ústav European Digital Library Extended Data Time Format Evropský rámec interoperability pro Evropská komise European Semantic Elements Evropská Unie Finanční mechanizmy Evropského hospodářského prostoru a Finanční mechanismy Norska Hardware Integrovaný informační systém památkové péče Informační a komunikační technologie Integrovaný operační program Informační systém International Standard Name Identifier Informační systém Národního památkového ústavu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví International Standard Organisation Informační systém veřejné správy Informační technologie 263

264 ITIL JPEG KO LTP MDR METS MF ČR MG MK ČR MO ČR MPEG MŠMT MV ČR MZK MZM NA ND NDA NFA NFAIS NIPOS NK NM NPÚ NRP NSRR NÚLK OAIS OASSS OC OCR OECD OMaA OMG OPP ORNK OUK PFI PI PNG PREMIS RA RDF SHR SIP IT Infrastructure Library Joint Photographic Expert Group Kulturní objekt Long-term Preservation system Metadata registries Metadata Encoding and Transmission Standard Ministerstvo financí ČR Moravská galerie Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo obrany ČR Moving Pictures Experts Group Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže Ministerstvo vnitra ČR Moravská zemská knihovna Moravské zemské muzeum Národní archiv Národní divadlo Národní digitální archiv Národní filmový archiv National Federation of Advanced Information Services Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Národní knihovna Národní muzeum Národní památkový ústav Národní rozvojový plán Národní strategický rozvojový rámec Národní ústav lidové kultury Open Archival Information System Odbor archivní správy a spisové služby (MV ČR) Odbor církví (MK ČR) Optické rozpoznání znaků Organisation for Economic Co-operation and Development Odbor médií a audiovize (MK ČR) Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (MK ČR) Odbor památkové péče (MK ČR) Odbor regionální a národnostní kultury (MK ČR) Odbor umění a knihoven (MK ČR) Paměťová fondová instituce Paměťová instituce Portable Network Graphics Preservation Metadata Implementation Strategies Real Audio Resource Description Framework Strategie hospodářského růstu ČR Zdrojový informační balíček 264

265 SPIFF SRR SŠ SÚA SUR SVG SW TIFF TMB UNESCO URI ÚSKP ÚSO UTF VISK VOŠ VŠ WMV Still Picture Interchange File format Strategie regionálního rozvoje ČR Střední škola Státní ústřední archiv Strategie udržitelného rozvoje ČR Scalable Vector Graphics Software Tagged Image File Format Technické muzeum v Brně United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Uniform Resource Identifier Ústřední seznam kulturních památek Úplné střední odborné vzdělání s maturitou Unicode Transformation Format Program Veřejné informační služby knihoven Vyšší odborná škola Vysoká škola Microsoft Media Video 265

266 Cross Czech Cross Czech a.s. je poradenská firma poskytující svoje služby v oblasti přípravy mezinárodních, národních aj regionálních projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie a národních programů ČR. Experti Cross Czech jsou uznávaní externí experti a hodnotiteli Evropské komise pro oblast informační společnosti a kultury. Více na Cross Czech, a. s. Všechna práva vyhrazena. 266