Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie"

Transkript

1 Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie Odhad LCA profilů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie v ČR pro projekt OZE - RESTEP Vladimír Kočí

2 Objednatel: ECO trend Research centre s.r.o., Na Dolinách 128/36, Praha 4 - Podolí Zpracovatel: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. LCA studio, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Vladimír Kočí, Praha 2012

3 Na LCA založené srovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie Odhad LCA charakterizačních profilů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie v ČR pro projekt OZE RESTEP Objednatel: ECO trend Research centre s.r.o., Na Dolinách 128/36, Praha 4 - Podolí Zpracovatel: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. LCA studio, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Stránka 1

4 Stránka 2

5 Souhrn Cílem této studie je navrhnout výsledky indikátorů kategorií dopadu různých způsobů získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie v České republice. Výsledky indikátorů kategorií dopadu mají být výstupem hodnocení metodou posuzování životního cyklu LCA. Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice nebyl dosud proveden jednotný sběr inventarizačních dat provozu obnovitelných zdrojů energie pro LCA, není možné indikátory určit na základě site specific českých inventarizačních sad. V omezené míře jsou k dispozici hodnoty pro určité typy obnovitelných zdrojů energie, nikoli však pro všechny a jejich vzájemné porovnání pro všechny kategorie dopadu tedy není možné. Jako vhodný způsob určení odhadů indikátorů byl použit evropský průměr jednotlivých obnovitlelných zdrojů energie, který byl pro tuto studii nově určen. Při určení inventarizačních dat se vycházelo z dat získávání energie z obnovitelných zdrojů energie v různých zemích Evropy poskytnutých firmou PE International zabývající se celosvětovým sběrem LCA inventarizačních dat. Byly takto získány inventarizační hodnoty, které sice neodpovídají České republice, jsou však co se týše detainosti, hranic systému, funkční jednotky a dalších předpokladů LCA srovnatelné. Inventarizační data byla pro účely této studie jednotným způsobem charakterizována sadou charakterizačních faktorů CML-2001, ver (Heijungs 1992). Jednotným způsobem získané charakterizační profily pro získávání energie z obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých zemích byly statisticky zhodnoceny a určeny střední hodnoty indikátorů kategorií dopadu, a jejich intervaly spolehlivosti. Je zřejmé, že takto získané hodnoty neodráží skutečné výsledky hodnocení dopadu životního cyklu v České republice, ale jedná se v současnosti o nejlepší dostupný způsob odhadu těchto hodnot. Vzhledem ke skutečnosti, že zde získané střední hodnoty jsou založeny na studiích LCA provedených v zemích jako je Německo, Rakousko, Francie a další, není důvod se domnívat, že by výsledky indikátorů měly být v České republice zásadně odlišné. Jelikož jsou výsledky indikátorů u rúzných obnovitelných zdrojů energie značně rozdílné, což je dáno jejich rozdílnou technologicko skladbou a náročností na vstupní suroviny), lze se důvodně domnívat, že i kdyby byly v České republice značně odlišné vstupní hodnoty u jednotlivých parametrů, celkové hodnocení by to významně neovlivnilo. U systémů výroby elektrické energie z bioplynu, biomasy a z odpadů nebyla řešena otázka alokace vstupní suroviny. Jestliže je vstupní surovina odpadem, se kterým je nutno naložit, lze část emisí spojených s odstraněním suroviny/odpadu přiřadit k předchozímu systému a tím bilančně snížit příspěvek emisí systému následného, tedy systému získávání energie. Jelikož se jedná o obecnou studii, byly všechny emise realizované v systému připočteny na vrub výroby elektrické energie, to ovšem nemusí být ve všech případech konkrétních systémů výroby elektrické energie z odpadních surovin správné. Tato studie je založena výhradně na LCA inventarizačních datech, tedy na hodnotách materiálových vstupů a výstupů do hodnocených systémů. Kritéria jako je biodiverzita, zábor krajiny, estetiská funkce krajiny a další nebyly uvažovány, neboť nejsou podkladem pro LCA. LCA nemá nahrazovat výstupy hodnocení jiných environmentálních disciplín. Stránka 3

6 Použité zkratky ADP elements Úbytek minerálních surovin ADP fossil [MJ] Úbytek fosilních surovin AP Acidifikace [kg SO2-Equiv.] CML Charakterizační metodika Centra životního prostředí v Leidenu, Nizozemí DCB 1,4 dichlorbenzen (referenční látka toxicity v CML) EP Eutrofizace [kg Phosphate-Equiv.] FAETP Sladkovodní ekotoxicita [kg DCB-Equiv.] GaBi Software pro modelování LCA firmy PE International GWP Globální oteplování [kg CO2-Equiv.] HTP Humánní toxicita [kg DCB-Equiv.] LCA Posuzování životního cyklu NMVOC Těkavé uhlovodíky jiné než methan ODP Úbytek stratosférického ozonu [kg R11-Equiv.] OZE Obnovitelný zdroj energie POCP Vznik fotooxidantů [kg Ethene-Equiv.] TETP Terestrická ekotoxicita [kg DCB-Equiv.] Stránka 4

7 Obsah Souhrn... 3 Použité zkratky Úvod Metoda LCA LCA jako analytický nástroj Standardizace LCA studií Životní cyklus produktu Produktový systém Materiálové a energetické toky Procesy Elementární toky Fáze metody LCA Definice cílů a rozsahu studie LCA Definice cílů Co a proč je předmětem studie LCA? Komu je studie určena? Kde bude studie použita a k čemu? Definice rozsahu technická specifikace Funkce produktu Funkční jednotka a referenční tok Hranice systému Volba kategorií dopadu Alokační pravidla Definice rozsahu - procedurální požadavky Inventarizace životního cyklu Sestavení schématu produktového systému Alokace Výpočet ekovektoru produktového systému Stránka 5

8 Inventarizační tabulky Hodnocení dopadů životního cyklu Hodnocení potenciálních dopadů Vliv elementárních toků Klasifikace a charakterizace Kategorie dopadu Dopadový řetězec Indikátor kategorie dopadu Charakterizační model kategorie dopadu Princip posuzování dopadů životního cyklu Klasifikace Charakterizace Výpočet výsledku indikátoru kategorie dopadu jednoho elementárního toku Výpočet výsledku indikátoru kategorie dopadu všech elementárních toků Charakterizační profil produktového systému Normalizace Externí normalizace Interní normalizace Seskupování Vážení Interpretace životního cyklu Identifikace významných zjištění Hodnocení LCA studií Kontrola úplnosti Kontrola konzistence Analýza nejistot Analýza citlivosti Analýza obměny Hodnocení kvality dat Formulace závěrů, omezení a doporučení studie LCA Kritické přezkoumání studie LCA Role oponenta studie LCA Typy kritického přezkoumání Zpráva z kritického přezkoumání Podávání zpráv z LCA studií Stránka 6

9 Obecná pravidla pro podávání zpráv Zpráva pro zadavatele studie LCA Zpráva určená ke zveřejnění Použití LCA Srovnávání alternativních produktů komparativní studie Interní zlepšování výrobních systémů Komunikace s veřejností Environmentální značení LCA v odpadovém hospodářství Technologie odstraňování škodlivých látek Ekodesign Význam LCA pro hodnocení environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie a biopaliv Environmentální dopady obnovitelných zdrojů energie se netýkají pouze globálního oteplování Potřeba výzkumu v oblasti LCA obnovitelných zdrojů energie Data použitá pro srovnání OZE Data z publikovaných LCA studií Data z generických databází Charakteristika LCA srovnání obnovitelných zdrojů energie Funkční jednotka Hranice systému Použitá databáze Charakterizační model Postup získání inventarizaních dat a charakterizace Alokace Posuzované systémy obnovitelných zdrojů energie Bioplyn Biomasa Geotermální elektrárny Vodní elektrárny Stránka 7

10 7.5. Rašelina Fotovoltaické elektrárny Energetické využívání odpadů Větrné elektrárny Meta LCA analýza výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice Bioplyn Biomasa Geotermální elektrárny Vodní elektrárny Rašelina Fotovoltaické elektrárny Energetické využívání odpadů Větrné elektrárny Vzájemné srovnání různých potenciálních dopadů různých obnovitelných zdrojů energie Normalizované výsledky indikátorů kategorií dopadu Závěr - odhad charakterizačních profilů OZE v České republice Charakterizační profily OZE v České republice LCA a OZE Doporučení pro další výzkum Literatura Stránka 8

11 1. Úvod Důvod pro rozvoj používání obnovitelných zdrojů v energetice a v dopravě spočívá ve snaze nahradit neobnovitelná fosilní paliva, snížit jejich spotřebu a dále omezit antropogenní emise skleníkových plynů do atmosféry. Získávání a užívání obnovitelných zdrojů energie je řetězec operací, z nichž každá má určitý potenciál podílet se na poškozování životního prostředí (například emisemi skleníkových plynů). Pakliže mají obnovitelné zdroje energie být přínosem pro řešení možného nedostatku neobnovitelných surovin a pro snížení globálního oteplování, respektive klimatických změn, je nutné umět zhodnotit environmentální interakce všech zúčastněných procesů včetně jejich možných sekundárních dopadů. Problematika získávání energie z obnovitelných zdrojů je v posledních letech stále aktuální. Vedle snahy zajistit energii z jiných než fosilních zdrojů je významný přínos obnovitelných zdrojů energie spatřován rovněž v jejich nižších environmentálních dopadech. Zavádění obnovitelných zdrojů energie do praxe je tedy vedle snah hospodářských a ekonomických ovlivněno i snahou snižovat environmentální dopady lidské společnosti. Obnovitelné zdroje energie jsou bezesporu významým přínosem při snižování environmentálních dopadů energetiky, je však třeba k jejich aplikaci přistupovat opatrně a site-specific. Prudký rozvoj určitých způsobů získávání energie z obnovitelných zdrojů (často umocněný finančními či politickými pobídkami) může vést k nežádoucí situaci, kdy jsou environmentální dopady naopak vyšší než v případě fosilních paliv. Tato problematika se týká jednak energetické výtežnosti celého životního cyklu obnovitelných zdrojů energie a jednak přenášením problematiky z jednoho sektoru (např. energetika) do jiného (např. zemědělská či lesnická produkce). Zvýšená spotřeba určité obnovitelné suroviny pro účely energetiky může v důsledku vést k potřebě nahrazovat tuto surovinu surovinou jinou, jejíž získání či doprava může představovat zvýšené environmentální dopady. Ekonomickou stránku obnovitelných zdrojů energie není snadné posuzovat v prostředí ovlivněném dotacemi. Na základě posuzování nákladů životního cyklu mohou být obnovitelné zdroje energie zajímavé. Ekonomická návratnost fotovoltaických systémů je 5 7 let (Bakos and Tsagas 2003; Azzopardi, Emmott et al. 2011). Zejména starší publikace je však třeba vyhodnocovat opatrně, neboť cena zařízení i energií se poměrně rychle mění. Obecně však lze očekávat spíše zvyšování cen energií a snižování cen fotovoltaických zařízení. Vodík jako palivo je environmentálně i ekonomicky zajímavý pouze v případě, že jeho výroba, distribuce i skladování je založeno na energii získané levným a šetrným způsobem, ideální by byla koncepce založená na solární energii (Balat 2008). Je třeba mít stále na mysli, že evropské zemědělství je historicky založeno na produkci potravin a nikoli na produkci energetických plodin. Zvýšené pěstování energetických plodin v Evropě zákonitě vede k potřebě dovážet větší díl potravin z jiných oblastí světa, což vede k narůstání emisí. Obdobná situace je i v lesnictví, kde značná část lesní produkce je zaměřena především na stavební dříví a nikoli na palivové dříví. Stránka 9

12 Energetický potenciál zemědělství je třeba výrazně zefektivnit, pakliže chceme zemědělské plodiny používat za účelem získávání energie. Zemědělství je totiž velmi závislé na neobnovitelných surovinách (Alluvione, Moretti et al. 2011). Na problematiku obnovitelných zdrojů energie je tedy nutné se dívat s ohledem na (pokud možno) celý jejich životní cyklus a dále v kontextu ostatních zdrojů energie. Celý životní cyklus obnovitelných zdrojů energie a jejich environmentálních dopadů je možné hodnotit metodou posuzování životního cyklu LCA (ang. Life Cycle Assessment). Hodnocení každého obnovitelného zdroje energie v kontextu ostatních obnovitelných i neobnovitelných zdrojů energie a rovněž v kontextu jiných zemědělských či průmyslových odvětví je důležité pro minimalizaci celkových environmentálních dopadů energetiky jako takové. Tuto rovnováhu bude třeba zajistit systematicky a pravděpodobně shora, neboť je zřejmé, že každý provozovatel určitého obnovitelného zdroje energie se bude snažit maximalizovat svůj potenciál na úkor konkurenčních zdrojů energie. Takovéto tržní chování však nemusí být z celkového hospodářského pohledu přínosné, může totiž generovat nežádoucí externality, které se pak stávají problematikou jiného odvětví či resortu (např. masivní plošná aplikace pesticidních látek při pěstování rozsáhlých monokultur energetických plodin může mít nežádoucí důsledky na kvalitu půdních společenstev či zdrojů pitné vody). Pěstování energeticky bohatých plodin ve velkém měřítku s cílem výroby biopaliv má řadu nežádoucích environmentálních důsledků: uvolňování uhlíku vázaného v půdách a to dokonce i v tropických oblastech, kde by se pěstování plodin zdálo výhodné (Achten and Verchot 2011). I v Indii rychle rostoucí jatrofa, která nejprve byla vnímána pro výrobu paliv velmi optimisticky (Achten, Mathijs et al. 2007), není pro tento účel bez nedostatků (Achten, Verchot et al. 2008). Určitý potenciál ro zlepšení můžou představovat i alternativní postupy hnojení mající menší vliv na produkci skleníkových plynů (Alluvione, Bertora et al. 2010). Jak z výše uvedeného vyplývá, je hodnocení potenciálních environmentálních dopadů používání obnovitelných zdrojů energie komplikovaný úkol. Přínosy i nedostatky jednotlivých obnovitelných zdrojů energie je nutno hodnotit pomocí různých kritérií. Cílem této studie je posoudit metodou LCA na základě dostupných inventarizačních dat potenciální dopady vybraných obnovitelných zdrojů energie. Stránka 10

13 2. Metoda LCA Nástrojem pro komplexní hodnocení možných environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie s ohledem na celý jejich životní cyklus je metoda LCA (Life Cycle Assessment Posuzování životního cyklu), která v současnosti nabízí patrně jako jediná komplexní přístup k hodnocení této problematiky (Dreier, Geiger et al. 1998; Kim and Dale 2005; Kalnes, Marker et al. 2007; Nelson and Robertson 2008; Hoekman 2009; Requena, Guimaraes et al. 2011). Metoda LCA je standardizována v normách ČSN EN ISO a ČSN EN ISO (ISO 2006; ISO 2006). Je to komparativní metoda vyjadřující potenciální environmentální dopady jednotlivých produktů s ohledem na jejich celý životní cyklus. Hodnoceny jsou tedy všechny emise mající i sekundárně či terciáně vztah k hodnocenému produktu. Produkt v jednotlivých stádiích svého životního cyklu vstupuje do rozdílných interakcí s životním prostředím. Každé stádium tudíž představuje jinou potenciální environmentální zátěž. Jestliže je naším cílem porovnat a zhodnotit environmentální dopady produktů, je třeba dělat to s ohledem na všechna stádia jejich životních cyklů a nezaměřovat se pouze na některá z nich (Kočí 2009) LCA jako analytický nástroj Metoda posuzování životního cyklu produktů LCA slouží jako analytický nástroj vzájemného srovnávání environmentálních dopadů konkrétních výrobků, technologických postupů i služeb. Jedná se o hodnocení tak zvaně od kolébky do hrobu, tudíž s ohledem na všechny související procesy získávání výchozích surovin, produkce využitých materiálů, výroby konkrétního produktu, jeho užívání i odstraňování. LCA je dynamicky se rozvíjející metoda představující mezioborovou disciplínu snoubící jak environmentální, technologické, sociální, tak i ekonomické aspekty interakcí lidských aktivit a životního prostředí. Ač se metodika LCA neustále vyvíjí a zlepšuje, opírá se o platné ISO normy, čímž vzniká předpoklad pro standardizaci LCA studií Standardizace LCA studií První LCA standardy (ČSN EN ISO Zásady a osnova a ; ČSN EN ISO Stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza b ; ČSN EN ISO Hodnocení dopadů c ; ČSN EN ISO Interpretace d ) jsou a ČSN EN ISO 14040: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova Již neplatná norma. b ČSN EN ISO 14041: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza Již neplatná norma. c ČSN EN ISO 14042: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Hodnocení dopadů Již neplatná norma. Stránka 11

14 od roku 2006 nahrazeny novými standardy ČSN EN ISO (přepracovaná původní ČSN EN ISO 14040) a ČSN EN ISO (ucelená norma nahrazující původní ČSN EN ISO ). Normy uvádějící příklady analýzy životního cyklu ČSN ISO/TR e a ČSN ISO/TR f či věnující se dokumentaci ČSN P ISO TS g zůstávají platné v původní podobě Životní cyklus produktu Každý produkt během své existence vstupuje do několika významných stádií majících různé dopady na životní prostředí. Podobně jako život organismu se skládá ze zrození, vývoje, aktivního života a končí smrtí, zahrnuje životní cyklus produktů tato čtyři hlavní stádia: získávání surovin pro výrobu potřebných materiálů, výrobu produktu z již vyrobených materiálů, užívání produktu a závěrečné odstranění produktu. Úplný životní cyklus produktu začíná získáváním obnovitelných a neobnovitelných surovin a energetických zdrojů z prostředí. Jedná se například o těžbu dřeva nebo ropy či o těžbu rud. Do stádia získávání surovin je zahrnována i doprava surovin z místa jejich získávání do místa dalšího zpracování. Ve stádiu výroby materiálů jsou suroviny přeměňovány na materiály použitelné v další průmyslové výrobě, a to obvykle s využitím paliv, elektrické energie a dalších zdrojů. Stádium výroby produktu se skládá z přeměny materiálů potřebných pro výrobu produktu, z výroby a kompletace vlastního produktu a z jeho balení, které je nutné pro distribuci ke spotřebiteli. I s dopravou produktu ke spotřebiteli jsou spojeny určité energetické a materiálové vstupy a výstupy a tudíž i environmentální dopady. Následuje je stádium využívání produktu spotřebitelem. Vyrobený produkt je v tomto stádiu spotřebováván a využíván, plní svoji funkci, kvůli které byl vyroben. Do tohoto stádia jsou zahrnuty energetické a surovinové požadavky na provoz produktu, jeho opravy či uskladnění. d ČSN EN ISO Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Interpretace životního cyklu Již neplatná norma. e ČSN ISO/TR 14047: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO f ČSN ISO/TR 14049: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO/TR pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy g ČSN P ISO TS 14048: Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů Stránka 12

15 Když už spotřebitel produkt nepoužívá a nehodlá jej nadále vlastnit, nastává stádium odstranění. Součástí tohoto stádia jsou energetické a materiálové nároky na odstranění, opětovné užití, případně recyklaci. Ze stádia odstraňování produktů může být recyklací získáno zpět určité množství znovu využitelných materiálů, případně z nich může být získána i energie. Produkt v jednotlivých stádiích svého životního cyklu vstupuje do rozdílných interakcí s životním prostředím. Každé stádium tudíž představuje jinou potenciální environmentální zátěž. Jestliže je naším cílem porovnat a zhodnotit environmentální dopady produktů, je třeba dělat to s ohledem na všechna stádia jejich životních cyklů a nezaměřovat se pouze na některá z nich. Příkladem nevhodného posuzování environmentálních dopadů dvou produktů je hodnocení, zda jsou environmentálně šetrnější plastové nebo skleněné lahve na nápoje s ohledem na jejich odstraňování: Je environmentálně šetrnější skleněné lahve recyklovat nebo plastové lahve spalovat či využívat jako druhotnou surovinu? Takto položená otázka je zavádějící, neboť se zaměřuje pouze na jedno stádium životního cyklu lahví, potažmo nápojů, které jsou hlavním produktem, jenž si spotřebitel kupuje. Jestliže hodláme porovnat environmentální dopady dvou variant balení nápojů, je třeba přihlédnout rovněž k environmentálním dopadům souvisejících s jejich výrobou, distribucí či k dopadům spjatým s procesy nutnými pro jejich opětovné užití či recyklaci, jako je například vymývání či hygienizace Produktový systém Všechny procesy a operace podílející se na jednotlivých fázích životního cyklu produktu tvoří jeden celek nazývaný produktový systém (angl. product system). Opravdový život produktu začíná při získávání surovin nutných pro jeho výrobu, pokračuje při výrobě materiálů, dále se odvíjí při výrobě vlastního produktu, při jeho užívání spotřebitelem a končí při odstranění produktu. Produktový systém při zpracování studií LCA se sestává z procesů a toků. Procesy (angl. process) jsou jednotlivé operace přeměňující vstupy na výstupy. Toky (angl. flow) jsou spojnice procesů, kdy jeden tok je výstupem z procesu předcházejícího a zároveň je vstupem do procesu následného Materiálové a energetické toky Každý proces musí být popsán jednak vstupy a výstupy, ale také pozicí vzhledem k ostatním procesům. Propojení jednotlivých procesů a tím i určení jejich vzájemné pozice je realizováno materiálovými a energetickými toky. Každý jeden tok je zároveň výstupem z předchozího a vstupem do následného procesu. Při modelování produktového systému je důležité dodržovat návaznost procesů. Jestliže z jednoho procesu vystupuje materiálový výstup, musí ten samý tok na vstupu do dalšího procesu být vyjádřen ve stejných jednotkách a musí mít stejnou velikost. Typickou jednotkou materiálových toků je hmotnost vyjádřená Stránka 13

16 v kilogramech. Jinou jednotkou může být objem, plocha, počet kusů nebo čas. U energetických toků se obvykle jedná o MJ nebo kwh. Do procesů rovněž mohou vstupovat vedlejší neboli pomocné toky (angl. ancillary flow). Pomocnými toky na vstupu bývají obvykle energie či materiály jako jsou například chladící vody, katalyzátory, detergenty, maziva, rozpouštědla. Nesmíme ovšem zapomínat i na vedlejší toky na výstupu z procesů. Zde se obvykle jedná o odpadní materiály, odpadní vodu, odpadní teplo, nepovedené výrobky, emise látek do prostředí a podobně Procesy Každé z jednotlivých stádií životního cyklu produktu je tvořeno z různého počtu procesů. Proces je základní stavební kámen modelu produktového systému. Jedná se o operaci měnící materiálové a energetické vstupy na výstupy. Složitější procesy se skládají z vnitřních podprocesů. Například proces čištění odpadních vod se sestává z podprocesů separace pevných částic, z podprocesu biologické aktivace a z procesu separace kalu. Proces, který již není v modelu produktového systému dále dělen na podprocesy, se nazývá jednotkový proces (angl. unit process). Vztahy mezi procesem a jeho okolím musí být jednoznačně definovány vhodnou jednotkou závislou na charakteru toku vstupujícího a vystupujícího z procesu. Obecnější podobu jednotkového procesu jako součásti produktového systému znázorňuje následující obrázek. Obrázek 1 Příklady vedlejších toků jednotkového procesu Stránka 14

17 S vědomím, že každý proces může zahrnovat pomocné toky jak na vstupu, tak i na výstupu, lze modelovat celý produktový systém produktu zahrnující procesy získávání surovin a výroby materiálů, procesy vlastní výroby produktu, procesy užívání produktu i procesy jeho odstraňování. Při modelování produktového systému používáme obvykle základní rovinu schématu zahrnující procesy bezprostředně se podílející na životním cyklu produktu a eventuelně další roviny schématu zahrnující procesy související s vedlejšími toky. Každý z procesů znázorněných na obrázku obdélníkem představuje v hlavním produktovém systému operaci podílející se na toku materiálů či energie procházejících produktovým systémem. Většina z těchto jednotlivých procesů obsahuje další pomocné toky materiálů či energií a mají své vlastní vstupy a výstupy. Obrázek 2 Základní rovina produktového systému plastového výrobku Hranice systému Jiným typem další roviny produktového systému jsou podprocesy (angl. subprocess), jež často nebývají ve složitých schématech uvedeny, jsou ale přítomny jaksi na pozadí nadřazených procesů Elementární toky Do každého produktového systému vstupují ze životního prostředí materiálové a energetické toky. Vstupy ze životního prostředí jsou obvykle suroviny, jako je ropa, rudy a energie, například ve formě slunečního záření. Produktový systém obvykle vytváří určité toky zaústěné do životního prostředí. Jedná se především o emise odpadních látek do vzduchu, vody a půdy. Vstupy a výstupy představující interakci mezi okolím a produktovým systémem označujeme jako elementární toky (angl. elementary flow). Každý elementární tok překračuje hranice produktového systému a zajišťuje tak výměnu energie či hmoty s okolním prostředím. Elementární toky bývají někdy označovány jako terminální toky a označují s písmenem T Fáze metody LCA LCA je analytická metoda hodnocení možných environmentálních dopadů spjatých s životním cyklem určitého výrobku, služby, technologie, obecně produktu. LCA bere do úvahy, že dopad produktu není Stránka 15

18 vázaný jen na určité látky či na určité regiony. Environmentální dopady jsou zde hodnoceny ve vztahu k definovaným problémům životního prostředí zvaných kategorie dopadu. Studie LCA se sestává ze čtyř základních fází: definice cílů a rozsahu, inventarizace, hodnocení dopadů a interpretace. Vzájemný vztah těchto fází je znázorněn na následujícím obrázku (Obrázek 3). Obousměrné šipky mají znázornit iterační podstatu přístupu sestavování LCA. Pojmem iterační chceme zdůraznit, že poznatky z jedné fáze mohou ovlivnit východiska fáze předcházející, kterou je třeba následně přehodnotit a pokračovat opět k fázi následující. V případě použití dostupné výpočetní techniky, není provedení těchto iterací obtížné. Obrázek 3 Schéma fází LCA 2.9. Definice cílů a rozsahu studie LCA První fází sestavování studie LCA je tak zvaná definice cílů a rozsahu (angl. goal and scope definition). Jedná se o jednoznačné určení parametrů studie důležitých pro její interpretaci a praktické použití. Tato fáze zpracování studie LCA se nezabývá ani sběrem dat ani jejich interpretací. Jedná se o soubor procedurálních kroků umožňujících zasadit studii do konkrétního kontextu platnosti a popsat co bude třeba učinit pro její zdárné vypracování. Cíl studie musí jednoznačně stanovit zamýšlené použití, důvody provádění studie a zamýšleného příjemce a uživatele výsledků studie. Definice rozsahu se skládá ze dvou okruhů specifikací, ze specifikace technických parametrů a ze specifikace procedurálních kroků souvisejících s vypracováváním studie. Technická Stránka 16

19 specifikace rozsahu studie se skládá z určení funkce, funkční jednotky a referenčního toku, dále z určení hranic systému, postupů alokace a volby charakterizačního modelu. Do procedurální specifikace rozsahu studie patří určení postupů pro zajištění kvality prováděné studie, jako je například popis zvolených metodických postupů, popis způsobů kritického zhodnocení, určení zdrojů použitých dat a podobně Definice cílů V definici cílů je třeba jednoznačně popsat co je předmětem studie, jaký bude její obsah, význam, komu je studie určena a za jakých podmínek budou její závěry platné. Zmíněné body totiž ovlivňují, jakým způsobem bude studie zpracována. Jinak se studie LCA provádí pro interní použití v rámci jednoho podniku, jinak když je určena nejširšímu publiku. Zveřejnění interní studie LCA veřejnosti může vést k jejímu nesprávnému pochopení. V definici cílů je tedy třeba jasně odpovědět na následující tři otázky a předejít tak nesprávné interpretaci Co a proč je předmětem studie LCA? Nejprve je nutné jasně specifikovat co je předmětem posuzování studie LCA. Jakým výrobkem, produktem či službou se studie zabývá? Který produkt porovnává s kterým jiným produktem? Zároveň je důležité popsat vlastnosti daného produktu a účel, k jakému slouží. Z této informace bude v pozdější definici rozsahu studie vyplývat určení funkce výrobku. Uveďme si příklady, co může být předmětem studie LCA: a) Porovnání environmentálních dopadů 100 W žárovky ve srovnání v 20 W zářivkou pro účely osvětlení v dětském pokoji; b) sestavení ekovektoru určitého výrobku; c) určení, ve kterém procesu či skupině procesů životního cyklu produktu dochází k největším environmentálním škodám; d) určení, který environmentální problém je ve vztahu k produktu nejzávažnější a který má smysl přednostně řešit; e) zhodnocení, zda finanční prostředky vložené do inovace přinesou podstatné zlepšení v environmentálních dopadech produktu Komu je studie určena? Každá studie má svého hlavního příjemce, který má na výstupech studie zájem. S ohledem na příjemce je třeba postupovat při zpracovávání studie a to zejména při jejím závěrečném zveřejnění. Klíčovou úvahou je, zda výsledky LCA budou využity interně, pro aplikaci uvnitř určité firmy, ke zlepšení environmentálního Stránka 17

20 chování systému, nebo externě, například pro ovlivnění strategie státní správy. Různí příjemci či zadavatelé studií LCA mohou klást jiný důraz na jednotlivé její aspekty. Proto vede uvedení příjemce v definici cílů k vyšší transparentnosti provádění studie a k lepšímu porozumění jejímu kontextu platnosti. Jinak mohou studii používat návrháři nového typu výrobku, jinak může být studie LCA použita pro udělení environmentální deklarace o výrobku EPD, jiné požadavky mohou mít zadavatelé porovnávající environmentální dopady dvou konkurenčních výrobků pro informování zákazníků. Vedle výslovného uvedení, kdo bude přímým uživatelem studie, je vhodné uvést, kdo další by mohl studii použít (nevládní neziskové organizace, státní správa, média, výzkum a podobně) a za jakým účelem Kde bude studie použita a k čemu? Důležitým prvkem stanovení cílů studie LCA je rozhodnutí, zda bude studie sloužit k porovnávání environmentálních dopadů dvou produktů, či zda bude sloužit ke zmapování produktového systému jednoho produktu a hledání možností jeho inovace. Každá komparativní studie, tedy studie posuzující dva srovnatelné produkty, klade zvýšené nároky na transparentnost studie a na její kvalitu. To platí dvojnásob v případě porovnávání výrobků konkurenčních výrobců. V takových případech je vždy nutné co nejzřetelněji specifikovat za jakých podmínek bylo porovnávání životních cyklů prováděno a kdy jsou výsledky posuzování platné. Z tohoto důvodu musí být v cílech studie uvedeno, jaké a jak detailní informace budou potřebné ke zpracování studie. Zadání cílů studie musí obsahovat zamýšlené využití zjištěných závěrů, musí zde být uvedeno, k jakému účelu bude studie sloužit a jaká rozhodnutí budou založena na jejích výsledcích. Kromě hlavních cílů poskytne studie LCA i řadu informací užitečných pro další subjekty nebo pro jiné cíle environmentálního či ekonomického managementu podniků či dalších zainteresovaných stran. Jestliže jsou tyto cíle od začátku plánovány, je vhodné je v této fázi jasně specifikovat. Vyplynou z nich požadavky na podrobnost a rozsah samotné studie. Jedná se obvykle o následující možné cíle: popis stádií životního cyklu a určení procesů, kde lze vykázat úspory či snížit množství emisí; určení environmentálních (ekonomických) dopadů na konkrétní subjekt; vytvoření informačních podkladů pro přehledné posuzování systému z hlediska jeho surovinové či energetické náročnosti a zátěže životního prostředí; podpora vývoje technologií a postupů či designu nových environmentálně šetrnějších produktů. Stránka 18

21 2.11. Definice rozsahu technická specifikace Aby bylo rozhodování na základě studií LCA korektní, je třeba vědět, za jakých okolností jsou výstupy ze studií platné. Každá studie LCA má svůj rozsah platnosti daný nejen jejím geografickým, časovým či environmentálním záběrem, ale i okolnostmi za kterých byla zpracována a předpoklady, které byly pro její vypracování přijaty. K jasnému vymezení platnosti studie slouží fáze definice rozsahu a to jednak z pohledu technického vymezení, a dále z pohledu procedurálního. Určením technického rozsahu se míní především definování funkce, funkční jednotky a referenčního toku, dále určení hranic systému, postupů alokace a ze zvolení charakterizačních modelů, pomocí kterých budou vyjadřovány dopady na životní prostředí. Rozsah studie je třeba definovat dostatečně podrobně, aby šířka i hloubka studie byly v souladu se zaměřením na stanovené cíle Funkce produktu Součástí technické specifikace studie LCA, respektive posuzovaného produktu, musí být jasné vymezení k čemu a za jakých okolností produkt slouží. Každý produkt má spotřebiteli zajistit určitou funkci, službu. Nejprve je proto nutné identifikovat která funkce je pro studii LCA klíčová a na základě které budeme environmentální aspekty produktu hodnotit. Důležité je jasně určit, jaký produkt posuzujeme a jakou funkci ve sféře spotřeby či užití splňuje. Nelze totiž porovnávat environmentální dopady produktů plnících jiné uživatelské funkce. O co se zde jedná? Jestliže je naším cílem posuzovat environmentální dopady papírových ručníků ve srovnání s teplovzdušným vysoušečem rukou, můžeme to provést pouze v případě, že očekávaná funkce produktu je pouze usušit ruce. Jestliže spotřebitel vyžaduje i mechanický kontakt pro odstranění například suchých částí kůže (například v nemocnicích), může upřednostnit papírové ručníky před vysoušečem. V takovém případě oba posuzované produktové systémy neplní stejné funkce (papírový ručník suší a mechanicky odírá nežádoucí částečky kůže; teplovzdušný vysoušeč pouze suší), a tudíž není možné provádět posuzování životního cyklu zmíněných dvou produktů. Kdybychom ovšem chtěli použít papírové ručníky nebo teplovzdušný vysoušeč například ve škole nebo v úřadu, mohou být požadované funkce obou produktů shodné, a tudíž je možné porovnat jejich environmentální dopady studií LCA. U každého posuzovaného produktu musíme znát jeho funkci ve sféře spotřeby či užití. Produkty mohou současně plnit i více funkcí. Pak je třeba zvolit tu funkci, jež je pro náš systém relevantní. Uveďme si jako příklad často kladenou otázku, je environmentálně šetrnější používat plastové nebo skleněné obaly na nápoje?. Důležité je uvědomit si, že dvě posuzované varianty, či dva výrobky mohou (ale nemusí) mít stejné funkce ve sféře spotřeby či užití. Jestliže například od obalu na nápoje očekáváme, že bude lehký a že Stránka 19

22 nám umožní vzít si nápoj na pěší výlet, budeme od obalu očekávat jinou funkci (jiné vlastnosti) než od tradiční skleněné lahve na pivo, které si hodláme vypít na zahradě u domu. Výrobek může být pro spotřebitele i jistým symbolem (skleněná lahev na pivo, typická lahev na limonádu), má funkci komunikace se zákazníkem. V případě, kdy neposkytují obaly na nápoje stejné funkce ve sféře spotřeby či užití, není možné provést korektní porovnání environmentálních dopadů obou produktů. Jednoduše řečeno, nesmíme porovnávat hrušky s jablky. Je-li ovšem cílem dopravovat nápoj do restaurací, kde bude za stejných podmínek konzumován, může být porovnání plastové a skleněné lahve pomocí LCA dobře provedeno a může poskytnout relevantní informace. Studie LCA může být prováděna pro konkrétní výrobky (například životní cyklus barvy Primalex), nebo může být LCA provedena na konečnou potřebu, službu, jíž od produktů očekáváme (například překrytí určité plochy zdi nebo vysušení rukou). Z výše uvedeného vyplývá, že identifikace funkce produktu je pro studii LCA klíčovým momentem Funkční jednotka a referenční tok Jestliže jsme si pro účely posouzení životních cyklů dvou různých produktů zvolili konkrétní funkci, na jejímž základě budeme produkty porovnávat, je nutné vyjádřit si i velikost této funkce a množství produktu, které pro splnění zvolené velikosti funkce potřebujeme. Jednoznačné a měřitelné velikosti funkce sloužícímu pro účely LCA jako vztažná veličina říkáme funkční jednotka (angl. functional unit). Jinak řečeno, velikost funkce, které od posuzovaného produktu očekáváme, vyjadřujeme funkční jednotkou. Množství produktu, potřebnému k naplnění velikosti funkce definované funkční jednotkou (množství nápoje), říkáme referenční tok (angl. reference flow). Všimněme si, že funkční jednotka musí být pro oba posuzované systémy stejná, zatímco referenční toky produktu se pro obě posuzované varianty liší. Funkční jednotka kvantifikuje zvolenou funkci a poskytuje základ, ke kterému se vztahují vstupy a výstupy modelování produktového systému. Aby funkční jednotka splňovala svoji funkci, musí být měřitelná v konkrétních jednotkách, například v kilogramech, litrech, kusech/rok, m 2 a podobně. Referenční tok je množství výrobku, jež je nezbytné k naplnění funkce definované funkční jednotkou. Jestliže máme měřitelnou funkční jednotku, je měřitelný i referenční tok. Obvykle se jedná o kusy, kilogramy či litry daného produktu. Do každého produktového systému vstupuje určité množství hlavního, námi posuzovaného produktu, jenž je přímo zodpovědný za naplnění požadované funkce. S výrobou a používáním tohoto hlavního produktu jsou obvykle spojeny další pomocné vstupy a výstupy, které se na naplňování jeho funkce přímo nepodílí, ale jsou s jeho životním cyklem úzce svázány. Stránka 20

23 Hranice systému Každý produktový systém sestává z různého počtu procesů podílejících se na životním cyklu produktu. S posuzovaným produktem ovšem často souvisí i další procesy, které již nemusí být pro zpracování studie LCA podstatné. K oddělení podstatných a nepodstatných procesů životního cyklu produktu slouží hranice systému (angl. system boundary). Jelikož volba hranic systému významně ovlivňuje výstupy studie LCA, kromě toho také její náročnost a komplikovanost, je třeba hranice systému vždy dobře zvážit a jednoznačně definovat. Volba hranic systému se provádí s ohledem na studované procesy, studované environmentální dopady a zvolenou komplexnost studie. Nezahrnutí jakýchkoli stádií životního cyklu, procesů nebo dat musí být jasně logicky zdůvodněno a vysvětleno. Technickým rozsahem studie určeným hranicemi systému, míníme určení procesů, které budou součástí produktového systému. Aby bylo v inventarizační fázi zřejmé, co bude a co nebude předmětem inventarizace, je třeba definovat, která stádia životního cyklu budou předmětem analýzy, které procesy budou do studie zahrnuty a které nikoli. V ideálním případě by měla být uvažována všechna stádia a všechny procesy od získávání primárních surovin včetně potřebných materiálů, výroby produktu, jeho užívání a konečného odstranění. Hranice systému určují nejen, které procesy budou do produktového schématu zahrnuty, ale rovněž definují geografický a časový rozsah studie, čímž určují její rozsah platnosti. Definování geografického rozsahu (místní, regionální, státní, kontinentální či světový) či určení přesné lokalizace studie je důležité pro environmentální aspekty různých materiálových a energetických toků, neboť jejich dopady mohou být různé v různých geografických podmínkách. Vzhledem k rozdílným způsobům získávání elektrické energie v jednotlivých zemích je různý environmentální dopad výroby elektřiny a tudíž i procesů elektrickou energii spotřebovávajících. Dalším příkladem je rozdílný environmentální dopad acidifikujících emisí v oblastech vápencových a v oblastech žulových hornin. Zmíněné příklady faktorů ovlivňujících výstupy z LCA studie je třeba specifikovat právě hranicemi systému. Použitím nevhodných hranic systému nebo přehlédnutím významných faktorů, jako je například místo a způsob výroby elektrické energie, můžeme získat falešné výsledky. Časový rozsah studie je třeba jednoznačně zvolit a vztáhnout ke zvolené charakteristice produktového systému jako je například životnost výrobku, časový horizont procesů či doba trvání environmentálních dopadů. Nevhodná volba časového rozsahu vede rovněž k nesprávným výsledkům Volba kategorií dopadu Environmentálními dopady rozumíme ve studiích LCA nežádoucí účinky lidské činnosti na kvalitu životního prostředí, zdraví člověka a na množství zásob abiotických či biotických surovin. Metodika LCA nevyčísluje reálné environmentální dopady, ale potenciální dopady na konkrétní problémy životního prostředí nazvané Stránka 21

24 kategorie dopadu (angl. impact category). Kauzální závislost od příčiny (emise do prostředí) až k finálním účinkům (pokles biodiverzity, tání ledovců, poklesu výnosů apod.) jednotlivých kategorií dopadu je někdy obtížně vystopovatelná a vyčíslitelná. Jedna příčina může mít několik rozdílných následků, jež často následují jeden za druhým. Hovoříme zde o dopadovém řetězci a o konkrétních environmentálních mechanismech kategorií dopadu vyčíslených pomocí tak zvaných charakterizačních modelů. Ve fázi definice rozsahu studie LCA je třeba popsat, které kategorie dopadu budou použity, a které jejich environmentální mechanismy budou sloužit jako podklad pro hodnocení dopadů. Je třeba jasně uvést, které kategorie dopadu jsou pro studii relevantní a za jakých podmínek. Ačkoli je vhodné zapojovat všechny kategorie dopadu zvolené metodiky hodnocení dopadů, může být v opodstatněných případech rozhodnuto o vyloučení některé kategorie dopadu Alokační pravidla Součástí definice rozsahu studie je popis použitých metod alokace. Alokace je postup rozdělení environmentálních dopadů jednoho procesu mezi dva a více produktů z tohoto procesu vystupující. Alokace odpovídá například na otázku, jakým způsobem přiřadíme emise SO 2 uvolněné z elektrárny produkující současně elektřinu a teplou vodu mezi tyto dva získané produkty. Alokace rovněž řeší otázky spjaté s recyklací materiálů produktového systému. V rámci jedné studie se může vyskytnout alokace v různých místech produktového systému a může být prováděna podle různých alokačních pravidel. Jelikož alokace zanáší do studie LCA prvek nejistoty, je třeba zvolené metody pro každý případ odůvodnit. Nejčastěji zvoleným alokačním pravidlem je rozdělení na základě hmotnosti, počtu kusů či finanční hodnoty produktů. Podrobně se budeme alokaci věnovat v následující kapitole Definice rozsahu - procedurální požadavky V předchozích odstavcích jsme si specifikovali nutná technická upřesnění studie LCA. Dále je třeba specifikovat i její procedurální kontext, způsob jakým bude vypracována, kdo se na jejím zpracování bude podílet a jak. Rovněž je důležité specifikovat, jakým způsobem budou potřebná data získána a jak bude testována jejich spolehlivost; jak bude studie LCA publikována; jak bude konzultována; jak bude oponována. Důležitá může být otázka, jak se bude postupovat v případě neshody zpracovatelů studie LCA s oponentem či jinými zájmovými skupinami, kteří mohou vyjádřit nesouhlas se smysluplností dat či použitelností zvolených modelů. Včasné definování postupu v případě takové situace může předejít komplikacím při zpracování a publikování studie. Zajištění kvality procesu vypracování studie LCA je velice důležitým prvkem celé studie a je její nedílnou součástí. Kvalita dat v LCA je definována stupněm věrohodnosti jednotlivých vstupů a výstupů a studie LCA Stránka 22

25 jako celku. Ve stanovení cílů a rozsahu studie je třeba jasně stanovit i požadavky na kvalitu použitých dat, jak budou data kontrolována a hodnocena. Všechny procedurální požadavky jsou podrobně vyjmenovány v normách ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Jedná se především o specifikaci požadavků na potřebná data, specifikaci podmínek platnosti studie a její omezení platnosti, o uvedení jakým způsobem bude prováděno kritické přezkoumání studie a jakým způsobem bude studie publikována Inventarizace životního cyklu Fáze LCA nazvaná inventarizace LCI (angl. inventory) slouží k vyčíslení množství elementárních toků uvolněných během životního cyklu produktů do životního prostředí. Úkolem inventarizace je shromáždit environmentálně významné informace o zúčastněných procesech zařazených do produktového systému. Inventarizace nejprve sbírá data o jednotkových procesech, následně provádí inventarizaci vstupů a výstupů celého systému a jeho okolí. Cílem je identifikace a vyčíslení všech elementárních toků souvisejících s produktovým systémem. Inventarizační analýza je podstatou technického provádění LCA studií. Jedná se o nezbytnou součást studie, náročnou na dostupnost dat, praktickou zkušenost s modelováním produktových systémů a v případě použití databázových nástrojů na jejich bezvadné zvládnutí a pochopení jejich funkcí. V inventarizaci je nejvíce patrný princip modelování od kolébky do hrobu (angl. cradle-to-grave). Princip, kdy jsou do životního cyklu výrobku zahrnuty procesy podílející se jak na získávání a výrobě potřebných surovin a materiálů, tak i na výrobě, používání a odstraňování vlastních produktů na které je studie LCA prováděna. Poněkud zúženým rozsahem, avšak v průmyslové praxi často používaným, je přístup nikoli od kolébky do hrobu, ale od kolébky k bráně (angl. cradle-to-gate), spočívající v kalkulaci životního cyklu produktu od získávání surovin, ovšem končícího opuštěním výroby, tudíž stádium užívání produktu a jeho odstraňování není uvažováno. Výsledky inventarizace by měly být prezentovány přehlednou formou, kolik a jakých látek z okolního prostředí do systému vstupuje a kolik vystupuje. Tyto podklady slouží následnému hodnocení dopadů životního cyklu. Inventarizace životního cyklu se skládá z následujících kroků: sestavení vývojového diagramu produktového systému, sběru dat a výpočtu ekovektoru produktu Sestavení schématu produktového systému Prvním krokem inventarizace životního cyklu je modelování produktového systému. Na základě znalosti životního cyklu posuzovaného produktu a na základě dříve určených hranic systému se nejprve identifikují všechny zúčastněné procesy a jejich vstupy a výstupy. Pospojováním procesů pomocí odpovídajících energetických a materiálových toků do funkčního celku získáme schéma produktového systému. Stránka 23

26 Modelování se obvykle provádí pomocí specializovaných software nástrojů. V namodelovaném produktovém systému nemusí být od začátku uvedena všechna data o vstupech a výstupech jednotlivých procesů. Nejprve je vhodné získat ucelenou představu o produktovém systému, o návaznostech jednotlivých procesů a či skupin procesů. Doplnění konkrétních hodnot vstupů a výstupů do jednotlivých procesů lze do modelu produktového systému postupně doplňovat tak, jak budou hodnoty získávány z praxe sběrem dat. Sestavení produktového schématu v rámci hranic systému určených v definici cílů a rozsahu může být v některých produktových systémech jednoduché a jindy složitější. Schéma produktového systému sestává z jednotlivých procesů pospojovaných materiálovými a energetickými toky. V produktovém systému se obvykle znázorňují pouze ty toky, jež představují interakce mezi jednotlivými procesy. Elementární toky nebývají v diagramu znázorňovány, jsou ovšem přítomny v popisech jednotlivých procesů a podílejí se na výpočtu ekovektoru produktu. Některé produktové systémy mohou být poměrně jednoduché, kdy hlavní tok produktu je ústředním tokem schématu spojujícím následné procesy. Produktový systém se stává složitějším v situaci, kdy do jednotlivých procesů vstupuje více dalších produktových toků (již vyrobených produktů) či v situaci, kdy s procesy podílejícími se na hlavním produktovém toku souvisí další operace a jiné procesy. Souvisejícími operacemi mohou být například další provozní procesy, jako je vytápění budov či fixní provozní produkce odpadů celou organizací či podnikem, v rámci které je daný proces provozován. Produktové schéma se pak začíná stromovitě rozrůstat. Složitost produktového systému narůstá s existencí uzavřených smyček produktových toků, tedy s uzavřenou interní recyklací materiálů. Jedná se o situaci, kdy je odpadní materiál z procesu vracen zpět jako vstup do téhož procesu. Recyklace materiálů i opětovné užití produktů se znázorňuje právě uzavřenými smyčkami. Jestliže jsme sestavili diagram produktového systému, získali jsme představu o tom, které procesy se na něm podílejí. Stává se ovšem, že během následujících prací na sestavování studie LCA zjistíme, že je nutné do produktového systému zahrnout i další procesy, že naše původní představa o složitosti produktového systému nebyla úplná. Složitost schématu produktového systému pak narůstá. S touto možností je vhodné dopředu počítat. Kromě bližšího poznání produktového systému vede k potřebě zapojit či vyloučit dalších procesy i úprava rozsahu hranic systému. Abychom mohli procesy funkčním způsobem zapojit do produktového systému, musíme o každém z nich mít dostatek informací. Potřebujeme zjistit, jaké materiálové a energetické toky do procesu vstupují a které vystupují a jak jsou jednotlivé toky veliké. Zjištění těchto informací se obvykle provádí konzultacemi s provozovateli jednotlivých zařízení, případně z dostupných databází. Obecně hovoříme o sběru dat. Stránka 24

Porovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie z pohledu LCA

Porovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie z pohledu LCA Porovnání environmentálních dopadů obnovitelných zdrojů energie z pohledu LCA Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD.; Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, vlad.koci@vscht.cz Ing. Luboš Nobilis; ECO trend

Více

I. fáze - Definice cílů a rozsahu LCA studie

I. fáze - Definice cílů a rozsahu LCA studie I. fáze - Definice cílů a rozsahu LCA studie - jednoznačně popsat, co je cílem LCA co porovnáváme, co zjišťujeme např. - porovnání env. dopadů 100 W žárovky a 20 W zářivky pro osvětlení kanceláře (funkce)

Více

Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody

Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha Ing. Martina Klimtová Vodárna Plzeň a.s. Environmentální

Více

LCA POSOUZENÍ VODÁRENSKÉHO PROVOZU S MODELOVOU APLIKACÍ ALTERNATIVNÍHO ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE

LCA POSOUZENÍ VODÁRENSKÉHO PROVOZU S MODELOVOU APLIKACÍ ALTERNATIVNÍHO ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE LCA POSOUZENÍ VODÁRENSKÉHO PROVOZU S MODELOVOU APLIKACÍ ALTERNATIVNÍHO ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Martina Klimtová 1), doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. 2) 1) Vodárna Plzeň a.s., Malostranská 2, 317 68

Více

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné

Více

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration

Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Ing. Stanislava Rollová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Environmentální značení a prohlášení je dobrovolným,

Více

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkumný záměr MŽP 0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2. Vladimír Kočí

Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2. Vladimír Kočí Problematika posuzování životního cyklu stavebních materiálů a stavebních konstrukcí ve vztahu k CO 2 Vladimír Kočí 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 Směrnice stanovuje harmonizované

Více

Vladimír Kočí 12.12.2012. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Vladimír Kočí 12.12.2012. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti International Conference on Sustainable Energy Engineering and Application Biomass and Solar Energy for Sustainabe Development Školení účastníků projektu Inovace a rozvoj výuky ekoinovací v bakalářských

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Envimat.cz jako nástroj pro hodnocení environmentální kvality stavebních prvků

Envimat.cz jako nástroj pro hodnocení environmentální kvality stavebních prvků Envimat.cz jako nástroj pro hodnocení environmentální kvality stavebních prvků Ing. Julie Hodková, Ing. Antonín Lupíšek, Ing. arch. Štěpán Mančík, Ing. Luděk Vochoc, Bc. Tomáš Žďára Výroba stavebních materiálů

Více

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné

Více

Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC

Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC Obsah Struktura zprávy o energetické potřebě... 2 Příručka pro vypracování zprávy... 2 1 Přehled před modelováním energetické potřeby...

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADU SANACÍ POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU

HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADU SANACÍ POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADU SANACÍ POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU Helena Burešová, Vladimír Kočí, Hana Motejlová VŠCHT Praha, Ústav chemie ochrany prostředí, Technická 5, 166 28 Praha

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

Environmentáln produktu (typ III)

Environmentáln produktu (typ III) Environmentáln lní prohláš ášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Obsah: Národní program environmentáln lního značen ení PCR pravidla produktových kategorií LCA posouzení životního

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba. Budovy a jejich prvky/součásti

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba. Budovy a jejich prvky/součásti Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Budovy a jejich prvky/součásti Budovy a zelené nakupování Úvod Vysoké investiční náklady Dlouhá životnost budov Kratší životnost TZB Komplexnost budovy sestávají

Více

Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA

Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA Ing. Marie Tichá MT KONZULT Červený vrch 18, 405 02 Děčín IV Návrh projektu do opakované veřejné soutěže na řešení Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí na léta 2007

Více

www.tuv-sud.cz TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001

www.tuv-sud.cz TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001 www.tuv-sud.cz s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001 Zavádění sytému energetického managementu dle ČSN EN 16001 Záměr zvyšování energetické účinnosti trvalý proces zefektivňování snížení

Více

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice ENERGIE PRO BUDOUCNOST X Efektivní výroba a využití energie Efektivnost v energetice Brno, MSV, 8.10.2014 Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka Energetická efektivnost není samoúčelným požadavkem, protože

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém

Více

Dobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702

Dobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje Environmentální značení Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje environmentální politiky DN environmentální politiky patří pod tzv. dobrovolné environmentální

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Roman Portužák ředitel odboru elektroenergetiky Obsah. OZE jako součást energetické strategie ČR 2. Podpora OZE 3.

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové Příloha č. B1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha, Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky prezentace na tiskové konferenci NEK Praha, 4.7.2008 Obecný rámec Kultivace a rozvoj energetických trhů, poskytnutí prostoru podnikatelským subjektům

Více

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti

Více

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě

Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě Jindra Bušková V době hospodářské krize Česká vláda hledá, kde je všude možné ušetřit. Škrty v rozpočtu se dotkly všech odvětví hospodářství. Jak je

Více

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Co je to TUR Indikátory TUR Nástroje TUR Trvale

Více

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU LCA onsulting 31.ledna 2008, VÚV T.G.M., Praha Obsah Základní informace k projektu VaV Možnosti

Více

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných

Více

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ing. Helena Burešová VŠCHT Praha

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ing. Helena Burešová VŠCHT Praha doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ing. Helena Burešová VŠCHT Praha Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit uvádí mezi primární kritéria výběru

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Př. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka

Př. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka ECO DESIGN EKOdesign - koncept usilující o minimalizaci dopadů na životní prostředí - uplatňuje se v celém životním cyklu výrobku - přináší EKOlogické i EKOnomické efekty Enviromentální profil výrobku

Více

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D.

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Vysoká škola chemicko technologická v Praze Analytický nástroj hodnocení environmentálních dopadů produktů (ČSN EN ISO 14040 a 44). www.lca.cz www.lcastudio.cz 2 ČSN EN ISO

Více

Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku

Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku TomášLoubal Resins Speciality Business Director 22. září 2011 www.spolchemie.cz 1 Zelená chemie Celosvětový trend ochrany životního prostředí zachovat

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

Ověřovací nástroj PENB MANUÁL

Ověřovací nástroj PENB MANUÁL Ověřovací nástroj PENB MANUÁL Průkaz energetické náročnosti budovy má umožnit majiteli a uživateli jednoduché a jasné porovnání kvality budov z pohledu spotřeb energií Ověřovací nástroj kvality zpracování

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

EU ETS Problematika biomasy v rámci monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů

EU ETS Problematika biomasy v rámci monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů EU ETS Problematika biomasy v rámci monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů Eva Hejralová Seminář Vápno, cement, ekologie Hotel Skalský Dvůr, 17. května 2016 EU ETS a biomasa EU ETS

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Spotřebitelský řetězec lesních produktů požadavky

Spotřebitelský řetězec lesních produktů požadavky TECHNICKÝ DOKUMENT CFCS CFCS 2002:2013 15. 8. 2013 Spotřebitelský řetězec lesních produktů požadavky PEFC Česká republika Bělohorská 274/9 169 00 Praha 6 Tel: +420 220 517 137 E-mail: info@pefc.cz, web:

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Externality energetiky

Externality energetiky Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Fakulta strojní ČVUT v Praze Odbor tepelných a jaderných energetických zařízení Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Kvalita v laboratorní a kontrolní praxi

Kvalita v laboratorní a kontrolní praxi Kvalita v laboratorní a kontrolní praxi Část 1: Kvalita a procesy ve výrobě a službách Vladimír Kocourek Praha, únor 2016 Vývoj v požadavcích na kvalitu potravin Podmínky za nichž se rozvíjí výroba a distribuce

Více

Energetická bilance. Doc. Ing. Milan Jäger, CSc.

Energetická bilance. Doc. Ing. Milan Jäger, CSc. Energetická bilance Doc. Ing. Milan Jäger, CSc. Energetická bilance Sestavuje se v pravidelných intervalech Kontrola chodu energetických zařízení případně celého energetického hospodářství (podniků, odvětví,

Více

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov Strana 738 Sbírka zákonů č. 78 / 2013 78 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,

Více

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Stávající stav obnovitelných zdrojů energie v ČR a konflikty Národní akční plán OZE a výzkum Jan

Více

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, SANACE KONTAMINOVANÝCH PŮD Z POHLEDU METODY LCA Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6 e-mail: vladimir.koci@vscht.cz Úvod Cílem čištění

Více

ODŮVODNĚNÍ. A. Obecná část. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

ODŮVODNĚNÍ. A. Obecná část. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy ODŮVODNĚNÍ A. Obecná část Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Na základě uvedeného zákona

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb 30 4. Studie 3 HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE VLIVU STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení a optimalizace pozemních staveb jako celků, stejně tak jako jednotlivých konstrukcí, konstrukčních prvků

Více

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených

Více

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE Projektová fiše je souhrnnou informací o projektu, která slouží jako první vstupní informace k rozhodování o předběžném výběru projektu k realizaci a jeho spolufinancování

Více

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? MBÚ + RDF CHCEME TO? ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24. dubna 2014 Jiřina Vyštejnová, Envifinance s.r.o. MBÚ nebo EVO? Obecné srovnávání MBÚ nebo EVO je zavádějící. Lze hodnotit

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

produkce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně

produkce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně Šedá/svázaná energie - produkce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně Komplexní energetický systém Suroviny Výroba Uskladnění

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN 2004 Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Závěrečná zpráva Územní energetická

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973

Více

Český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí

Český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí Envimat Český katalog stavebních produktů a dopadů jejich výroby na životní prostředí Ing. Julie Hodková, Ing. Antonín Lupíšek, Ing. arch. Štěpán Mančík, Ing. Luděk Vochoc a Bc. Tomáš Žďára V Š C H T Životní

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Analýza ţivotního cyklu motorových (bio)paliv pro zavedení daně z CO 2

Analýza ţivotního cyklu motorových (bio)paliv pro zavedení daně z CO 2 Analýza ţivotního cyklu motorových (bio)paliv pro zavedení daně z CO 2 Ing. Libor Špička, Ing. Jiří Jedlička, Mgr. Jiří Dufek Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. LCA ANALÝZA WELL-TO-WHEELS ANALÝZA Projekt

Více

PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5

PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5 PROGRAM PASIVNÍ DOMY Obsah 1 Proč realizovat nízkoenergetické a pasivní domy?...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...3 4.1 Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace... PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza

Více

ČSN EN ISO (únor 2012)

ČSN EN ISO (únor 2012) ČSN EN ISO 50001 (únor 2012) nahrazuje ČSN EN 16001 z 02/2010 kompatibilní s ISO 9001 a ISO 14001 Seminář: ČSN EN ISO 50001: 2012 Zadavatel: EKIS Délka přednášky: 1 hodina Přednášející: Ing. Vladimír Novotný

Více

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Marketingové aplikace Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Struktura předmětu 4. okruh: Marketingový výzkum - vymezení podstaty a účelu marketingového výzkumu - požadavky na informace výzkumu - proces

Více

Energetická náročnost budov

Energetická náročnost budov HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY 111 Teplá voda Umělé osvětlení Energetická náročnost budov Vytápění Energetická náročnost budov Větrání Chlazení Úprava vlhkosti vzduchu energetickou náročností

Více

Závazná osnova projektu. 1. Cíle, věcná náplň a náklady projektu. 2. Výsledky a předpokládané přínosy projektu Cíle projektu

Závazná osnova projektu. 1. Cíle, věcná náplň a náklady projektu. 2. Výsledky a předpokládané přínosy projektu Cíle projektu Závazná osnova projektu Vlastní návrh projektu, který se přikládá k elektronické přihlášce, musí obsahovat všechny následující části, resp. níže požadované informace, které jsou nezbytné pro posouzení

Více

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích UVB Udržitelná výstavba budov Cvičení č. 1 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Úvod Ing. Michal Kraus, Ph.D. VŠTE v Českých Budějovicích

Více

Online databáze environmentálních profilů stavebních materiálů a konstrukcí

Online databáze environmentálních profilů stavebních materiálů a konstrukcí 1 Online databáze environmentálních profilů stavebních materiálů a konstrukcí Antonín Lupíšek, Julie Hodková, Štěpán Mančík, Luděk Vochoc Centrum udržitelné výstavby, Fakulta stavební ČVUT Hustopeče 21.3.2012

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Pavel Růžička Ministerstvo životního prostředí Seminář k environmentální politice pro MSP, 14.12.2007, Brno Dobrovolné nástroje Činnosti podnikatelských

Více

ŘÍZENÍ JAKOSTI. Ing. Eva Šlaichová, Ph.D. eva.slaichova@tul.cz Budova H 6. patro Tel.: 48 535 2353 Konzultační hodiny: ST 10:40 12:10 nebo dle dohody

ŘÍZENÍ JAKOSTI. Ing. Eva Šlaichová, Ph.D. eva.slaichova@tul.cz Budova H 6. patro Tel.: 48 535 2353 Konzultační hodiny: ST 10:40 12:10 nebo dle dohody ŘÍZENÍ JAKOSTI Ing. Eva Šlaichová, Ph.D. eva.slaichova@tul.cz Budova H 6. patro Tel.: 48 535 2353 Konzultační hodiny: ST 10:40 12:10 nebo dle dohody Sylabus předmětu Úvod do problematiky. Vymezení pojmů.

Více

Spotřebitelský řetězec lesních produktů Požadavky

Spotřebitelský řetězec lesních produktů Požadavky ČESKÝ SYSTÉM CERTIFIKACE LESŮ Spotřebitelský řetězec lesních produktů Požadavky CFCS 1004:2005 duben 2005 Platí od 1.5.2005 Chain-of-Custody of Forest Based Product - Requirements La chaîne de contrôle

Více

EKO-ENERGI G E M r. r Mi M lan Ky K s y elák Odb d o b r o e le l ktroe o ne n rge g tik i y k, y, M P M O

EKO-ENERGI G E M r. r Mi M lan Ky K s y elák Odb d o b r o e le l ktroe o ne n rge g tik i y k, y, M P M O EKO-ENERGIEENERGIE 3. března 2010 010, Poděbrady Mgr. Milan Kyselák Odbor elektroenergetiky, MPO Obsah Program EKO-ENERGIE III.Výzva programu Eko-energie Současná energetická situace v Evropě - úspora

Více

Požadavky mezinárodních norem na využití přídatných látek. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Dr. Ing. Leona Petrová Ing.

Požadavky mezinárodních norem na využití přídatných látek. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Dr. Ing. Leona Petrová Ing. Požadavky mezinárodních norem na využití přídatných látek Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Dr. Ing. Leona Petrová Ing. Petra Šotolová Požadavky mezinárodních norem na využití přídatných látek Nejrozšířenější

Více

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK Územní energetická koncepce Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje (ÚEK LK) je dokument, který pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad podle 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 4.00 Tento metodický pokyn je zpracován v návaznosti na přílohu

Více

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí I. Úvodní ustanovení 1. Cíle energetické koncepce Smyslem energetické koncepce města nebo obce je vytvořit v dostatečném časovém horizontu podmínky

Více

Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016

Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016 Podprogram klima programu LIFE Politické priority 2016 Cíle LIFE CLIMA Přispět k posunu směrem k účinném využívání zdrojů, nízkouhlíkovému hospodářství a rozvoji odolnému vůči změně klimatu Zlepšit rozvoj,

Více