Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Transkript

1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita

2 Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10 tel.: , fax: info@cenia.cz,

3 Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Obsah Indikátory pro oblast průmyslu 4 Průmyslová produkce 4 Indikátory pro oblast energetiky 8 Energetická náročnost hospodářství 8 Konečná spotřeba energie 11 Spotřeba paliv v domácnostech 15 Výroba elektřiny a tepla 18 Obnovitelné zdroje energie2 1 Indikátory pro oblast dopravy 2 Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy2 4 Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel2 8 Hluková zátěž z dopravy

4 Průmyslová produkce Průmyslová produkce Indikátory pro oblast průmyslu Téma zařazení do kapitoly Zpracovatelský průmysl je jedním z rozhodujících zdrojů tvorby HDP, zároveň je však významným producentem širokého spektra emisí znečišťujících látek a odpadních produktů a také spotřebitelem neobnovitelných zdrojů. Má tedy na životní prostředí významný negativní dopad. Charakteristiku vztahu průmyslu a životního prostředí nejlépe vystihuje porovnání vývoje průmyslové produkce s vývojem emisí, odpadů, spotřeby vody i nákladů na ekologizaci výroby. V oblasti dopadů na životní prostředí je zřetelná spojitost mezi strukturálními změnami v průmyslu, změnami výrobních technologií a ochranou životního prostředí, vyplývající z legislativy i dobrovolných dohod průmyslových podniků v této oblasti. Pro rozvoj průmyslu představují klíčovou oblast inovační aktivity a s ní související otázky udržitelné výroby (event. spotřeby) a čistší produkce. Zatímco v období let došlo vlivem restrukturalizace průmyslu ve prospěch výrob s vyšší přidanou hodnotou a nižší energetickou a emisní náročností k výraznému poklesu emitovaného znečištění (emise tuhých znečišťujících látek poklesly až o 90 %, oxidu siřičitého cca o 85 % a emise oxidu dusíku cca o 55 %), vývoj od roku 2000 vykazuje již jen pozvolný klesající trend. V určitých ukazatelích dochází dokonce k mírnému zhoršování jako následek růstu průmyslové produkce. Některá rychle se rozvíjející odvětví (chemický průmysl, restrukturalizovaný hutní průmysl) naznačila opětný vzestup vypouštěného znečištění. K mírnému vzestupu došlo u vybraných emisí znečišťujících látek (NO x, VOC, PM 10 ), stejně jako u emisí skleníkového plynu CO 2. Měrné emise na jednotku produkce, které signifikantně charakterizují dopady do životního prostředí, zachovávají sestupný trend. Zařazení do DPSIR schématu Emise prekurzorů ozonu Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Emise POPs a těžkých kovů Emise okyselujících látek Využití území Emise skleníkových plynů Domácí materiálová spotřeba Průmyslová produkce Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Výroba elektřiny a tepla Konečná spotřeba energie Struktura nakládání s odpady Produkce a recyklace odpadů z obalů Celková produkce odpadů Odběry vody Vypouštění odpadních vod 4

5 Průmyslová produkce Definice indikátoru V indikátoru jsou využity údaje o vývoji průmyslové produkce jak v meziročním porovnání, tak oproti bazickému roku Dále je zde uvedena struktura průmyslové produkce v ČR včetně mezinárodního porovnání s ostatními zeměmi EU. Součástí hodnocení jsou také informace o vývoji emisí z průmyslové výroby. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Index průmyslové produkce, ČR [index] Typ grafu: Skupinový sloupcový graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: ČSÚ Poznámka: Indexy jsou uvedeny za celý průmyslový sektor, zahrnují těžbu, zpracovatelský průmysl a energetiku. Graf 2 Struktura průmyslové produkce podílové zastoupení jednotlivých odvětví, ČR [%] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: ČSÚ Graf 3 Bazický index průmyslové produkce pro vybraná odvětví zpracovatelského průmyslu, ČR [index] Typ grafu: Spojnicový graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: ČSÚ Graf 4 Vývoj emisí z průmyslu [kt.rok -1 ] Typ grafu: Sloupcový graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: ČHMÚ Graf 5 Index průmyslové produkce, mezinárodní srovnání [index, 2005=100] Typ grafu: Skupinový sloupcový graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: Eurostat Poznámka: Index je uveden za průmysl celkem, tj. za těžbu, zpracovatelský průmysl a energetiku (bez rozvodu vody). Index zohledňuje počet pracovních dnů v daném roce. 5

6 Průmyslová produkce Metadata Zdroj dat ČSÚ, ČHMÚ, Eurostat Použité jednotky index, %, kt.rok -1 Dílčí data bazický index průmyslové produkce (2000=100) meziroční index průmyslové produkce (předchozí rok=100) výroba potravinářských výrobků a nápojů, výroba chemických látek, přípravků a léčiv, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba a opravy strojů a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů, výroba dopravních prostředků, ostatní. členění dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Průmysl potravinářský, textilní a oděvní, kožedělný, dřevozpracující, papírenský a polygrafický, koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin, chemický a farmaceutický průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl, průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot, výroba kovů a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení pro další výrobu, výroba elektrických a optických přístrojů, výroba dopravních prostředků, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. produkce emisí jednotlivých látek: NO x, SO 2, NH 3, PM 10, PM 2,5, VOC, CO, CH 4. emise jsou uváděny souhrnně za kategorie: 1.A.2. Průmyslová energetika a 2 Výrobní procesy bez spalování. Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Ing. Miluše Rollerová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. Graf 2 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. Graf 3 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. Graf 4 Data jsou celkových emisí z průmyslu jsou součtem hodnot emisí za kategorie 1.A.2. Průmyslová energetika a 2 Výrobní procesy bez spalování. Graf 5 Data jsou přejímána ze zdroje (Eurostat) a přímo uvedena v grafu. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Státní politika životního prostředí Státní energetická koncepce Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci 6

7 Průmyslová produkce Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí Zákon č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Nařízení vlády č. 80/2008 o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o poskytování dotací na podporu hospodárného nakládání s energií 7

8 Energetická náročnost hospodářství Indikátory pro oblast energetiky Energetická náročnost hospodářství Téma zařazení do kapitoly Energetická náročnost charakterizuje odvětvovou strukturu průmyslu a také hospodárnost při využívání energie ve všech odvětvích národního hospodářství včetně domácností. Tento indikátor představuje množství energie potřebné k zajištění určitého objemu výroby, dopravy či služeb. Odpovídá tedy nárokům, které klade určité odvětví na spotřebu energie. Cílem je dosáhnout co největší produkce a zajištění rozsahu a kvality služeb při co nejnižších nárocích na energetické zdroje. Energetická náročnost v České republice, tj. spotřeba prvotních energetických zdrojů na jednotku hrubé přidané hodnoty (HPH) v posledních letech klesá. Dochází k tomu především díky zvyšujícímu se podílu výrob s nižší energetickou náročností, využíváním nejlepších dostupných technik, zateplováním budov, úsporami v domácnostech. Na druhou stranu stoupá podíl dopravy a s ní i energetická náročnost v tomto odvětví. I přes zaznamenaný pokles je však v mezinárodním srovnání energetická náročnost ekonomiky ČR stále vysoká, přibližně 1,4násobek průměru zemí EU27 v roce 2006 (v toe na USD PPP 2000). Dopady vysoké energetické náročnosti jsou značné: potřeba výroby většího množství energie, s tím související vysoké emise znečišťujících látek a skleníkových plynů, na něž navazuje zhoršení stavu životního prostředí a zdraví obyvatel. Materiálová náročnost HDP Domácí materiálová spotřeba Konečná spotřeba energie Energetická náročnost hospodářství HPH Výroba elektřiny a tepla Zařazení do DPSIR schématu Definice indikátoru Vývoj celkové energetické náročnosti ve sledovaném časovém období je založen na vývoji podílu celkové spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ) v ČR na výkonu ekonomiky ČR měřeném HDP (tj. PEZ/HDP). Indikátor dále sleduje tzv. sektorovou energetickou náročnost, tj. vývoj podílu spotřeby energie v jednotlivých sektorech národního hospodářství na hrubé přidané hodnotě (HPH) daného sektoru. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 8

9 Energetická náročnost hospodářství Grafické prvky Graf 1 Energetická náročnost HDP, ČR [index, 2000=100] Typ grafu: Spojnicový graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: ČSÚ, MPO Graf 2 Energetická náročnost v sektorovém členění, ČR [MJ.tis. Kč -1 ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: MJ.tis. Kč -1 Zdroj: ČSÚ, MPO Graf 3 Spotřeba primárních energetických zdrojů, ČR [PJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf Období: 2000 poslední sledovaný rok Jednotky: PJ Zdroj: MPO Graf 4 Podíl jednotlivých paliv na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů, ČR [%] Typ grafu: Koláčový graf Období: poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj: ČSÚ, MPO Graf 5 Mezinárodní srovnání energetické náročnosti ekonomiky [kgoe.1000 EUR -1 ] Typ grafu: Skupinový sloupcový graf Období: 2000, 2005, 2010 Jednotky: kgoe.1000 EUR -1 Zdroj: Eurostat Metadata Zdroje dat ČSÚ, Eurostat Použité jednotky MJ.tis. Kč -1, %, PJ, kgoe.1000 EUR -1 Dílčí data index HDP index spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ) index celkové energetické náročnosti energetická náročnost zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví, dopravy, ostatních odvětví Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Ing. Miluše Rollerová, Ph.D., CENIA 9

10 Energetická náročnost hospodářství Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data k HDP (výrobní metodou) jsou přepočítávána na index pro základní rok (2000): podíl hodnoty HDP v aktuálním roce ku hodnotě HDP v bazickém roce (2000). Data spotřeby primárních energetických zdrojů jsou přepočtena na index stejným způsobem jako HDP. Celková energetická náročnost hospodářství je podílem hodnot spotřeby PEZ a HDP (v absolutních hodnotách). Graf 2 Energetická náročnost jednotlivých sektorů národního hospodářství se vypočte podílem spotřeby energie sektoru a hrubé přidané hodnoty (HPH) daného sektoru v daném roce. Graf 3 Data jsou přejímaná ze zdroje (ČSÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 4 Podíl jednotlivých druhů paliv je prostý procentuální podíl každého paliva na celkové spotřebě PEZ. Graf 5 Data jsou přejímána ze zdroje (Eurostat) a přímo uvedena v grafu. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Státní politika životního prostředí Státní energetická koncepce 2. akční plán energetické účinnosti Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o poskytování dotací na podporu hospodárného nakládání s energií Vyhláška č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů Vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů Vyhláška č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence 10

11 Konečná spotřeba energie Konečná spotřeba energie Téma - zařazení do kapitoly Indikátor navazuje na indikátory Výroba elektřiny a tepla a Energetická náročnost hospodářství. Cílem SPŽP ČR je racionální spotřeba energie a zásobování energií v režimu udržitelného rozvoje. To předpokládá důraz na úspory a odstranění plýtvání na straně spotřeby. Indikátor sleduje vývoj spotřeby elektřiny a tepla v jednotlivých sektorech i v celé ČR, je ukazatelem úspor elektřiny v jednotlivých odvětvích. Potenciál úspor energie leží jak v oblasti energetických transformací (účinnost dožívajících parních elektráren a tepláren), tak v oblastech konečné spotřeby aplikace nejlepších dostupných technik (technologií), používání energeticky úsporných spotřebičů, výstavba energeticky úsporných staveb, kvalitních izolačních materiálů, zpracování energetických auditů, štítkování energetických spotřebičů, zvyšování účinnosti energetických cyklů, povinnost kombinované výroby tepla a elektřiny atd. Spotřeba energie ovlivňuje její výrobu, jež úzce souvisí s emisemi znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší, změnou klimatu, narušením lesů a celkově krajiny, zdravím obyvatel a čerpáním neobnovitelných zdrojů energie. Zařazení do DPSIR schématu Spotřeba paliv v domácnostech Přepravní výkony osobní a nákladní dopravy Průmyslová produkce Výroba elektřiny a tepla Konečná spotřeba energie Emise prekurzorů ozonu Emise okyselujících látek Energetická náročnost hospodářství Emise skleníkových plynů Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Domácí materiálová spotřeba Definice indikátoru Indikátor podává informaci o celkovém vývoji konečné spotřeby energie dle zdrojů energie (paliv, elektřiny a tepla), o procentuálním vyjádření podílu jednotlivých sektorů národního hospodářství na konečné spotřebě paliv, elektrické energie a tepla v ČR a o vývoj množství energie spotřebované v jednotlivých sektorech národního hospodářství v ČR ve sledovaném období. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 11

12 Konečná spotřeba energie Grafické prvky Graf 1 Celková konečná spotřeba energie v členění dle zdrojů energie, ČR [PJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: PJ zdroj dat: ČSÚ Graf 2 Celková konečná spotřeba energie v členění dle sektorů, ČR [PJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: PJ zdroj dat: ČSÚ Graf 3 Konečná spotřeba tepla a elektřiny v členění dle sektorů, ČR [PJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: PJ zdroj dat: ČSÚ Graf 4 Konečná spotřeba paliv v členění dle sektorů, ČR [PJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf Členění: Zemědělství a lesnictví, průmysl, stavebnictví, doprava, domácnosti, ostatní odvětví. období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: PJ zdroj dat: ČSÚ Graf 5 Konečná spotřeba elektřiny a tepla na obyvatele, ČR [GJ.obyv. -1 ] typ grafu: Sloupcový graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: GJ.obyv. -1 zdroj dat: ČSÚ Graf 6 Konečná spotřeba energie v členění dle sektorů ve sledovaném roce, mezinárodní srovnání [% celkové spotřeby] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: Eurostat Graf 7 Konečná spotřeba energie na jednoho obyvatele ve sledovaném roce, mezinárodní srovnání [TJ.obyv. -1 ] Typ grafu: Sloupcový graf období: poslední dostupný rok jednotky: TJ.obyv. -1 zdroj dat: Eurostat Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Metodika výpočtu Graf 1 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. Graf 2 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. 12

13 Konečná spotřeba energie Graf 3 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. Graf 4 Data přejímaná ze zdroje (ČSÚ) jsou přímo uvedena v grafu. Graf 5 Konečná spotřeba elektřiny a tepla na obyvatele je podílem konečné spotřeby elektřiny a tepla a počtu obyvatel v ČR (střední stav obyvatelstva). Graf 6 Data pro mezinárodní srovnání konečné spotřeby energie jsou přejímána z Eurostatu (PJ) a přepočítána na procentní podíly za jednotlivé sektory v každé zemi. Graf 7 Data pro konečné spotřeby energie v jednotlivých státech i počty obyvatel jsou přejímána ze zdroje (Eurostat). Spotřeba na obyvatele je podílem těchto dvou hodnot pro každý stát. Rozdělení sledovaných sektorů dle CZ-NACE: Zemědělství a lesnictví NACE A (zemědělství, lesnictví a rybářství) Průmysl NACE BCDE (těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, zásobování s vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi) Stavebnictví NACE F (stavebnictví) Doprava NACE HJ (doprava a skladování, Informační a komunikační činnosti) Ostatní NACE GIJKLMNOPQRSU (velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motor. vozidel, ubytování, stravování a pohostinství, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné činnosti, veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kulturní, zábavní a rekreační činnosti, ostatní činnosti, činnosti exteritoriálních organizací a orgánů) Domácnosti NACE T (činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu) Metadata Zdroje dat ČSÚ, Eurostat (mezinárodní srovnání) Použité jednotky PJ, GJ.obyv. -1, TJ.obyv. -1, % Dílčí data celková konečná spotřeba energie v členění dle zdrojů energie: tuhá paliva, kapalná paliva, plynná paliva, prvotní teplo, prvotní elektřina celková konečná spotřeba energie v členění dle sektorů: zemědělství a lesnictví, průmysl, stavebnictví, doprava, domácnosti, ostatní odvětví konečná spotřeba tepla a elektřiny v členění dle sektorů: zemědělství a lesnictví, průmysl, stavebnictví, doprava, domácnosti, ostatní odvětví konečná spotřeba paliv v členění dle sektorů: zemědělství a lesnictví, průmysl, stavebnictví, doprava, domácnosti, ostatní odvětví Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Ing. Miluše Rollerová, Ph.D., CENIA 13

14 Konečná spotřeba energie Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Státní politika životního prostředí Státní energetická koncepce Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) Vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o poskytování dotací na podporu hospodárného nakládání s energií Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší 14

15 Spotřeba paliv v domácnostech Spotřeba paliv v domácnostech Téma zařazení do kapitoly Spotřeba paliv v domácnostech je významným ukazatelem, neboť vytápění domácností úzce ovlivňuje kvalitu ovzduší v prostředí, kde se pohybujeme. Tyto zdroje přispívají znečištění ovzduší velkou měrou, zvláště v případě topení nekvalitními palivy (uhelné kaly, hnědé uhlí, lignit či netříděné odpadky z domácností). Emise z lokálních topenišť jsou vypouštěny přímo do prostředí, kde se obyvatelstvo zdržuje. Z komínů nízkých budov se pak škodliviny nestačí rozptýlit v ovzduší a lidé jsou nuceni dýchat tyto látky přímo. Celkově je z vytápění domácností produkováno například 3 % emisí NO x, 14 % emisí SO 2 nebo 33 % emisí PM10. Další významnou látkou jsou PAU přispívající ke znečištění ovzduší dokonce 66 %. Imisní limity těchto látek pro jsou u nás pravidelně překračovány a to nejen lokálně, ale i plošně. Indikátor ukazuje technologickou úroveň technologií pro vytápění, úspěšnost aplikace finančních nástrojů pro podporu transferu technologií (např. podpora ekologických kotlů), odráží se v něm ceny zemního plynu a dalších ekologických paliv, ukazuje také míru a úspěšnost osvěty u domácností. Zařazení do DPSIR schématu Emise skleníkových plynů teploty Emise okyselujících látek Spotřeba paliv v domácnostech Emise prekurzorů ozonu Emise POPs a těžkých kovů Domácí materiálová spotřeba Konečná spotřeba energie Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Definice indikátoru Počet domácností se spotřebou daného druhu paliva, podíl domácností se spotřebou daného druhu paliva na celkovém počtu domácností, podíl domácností se spotřebou daného druhu paliva na celkovém množství spotřebovaných paliv. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 15

16 Spotřeba paliv v domácnostech Grafické prvky Graf 1 Emise PM 10 z jednotlivých sektorů hospodářství, ČR [%] Typ grafu: Koláčový graf období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ Graf 2 Domácnosti podle způsobu vytápění, ČR [počet domácností] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: počet domácností zdroj dat: ČSÚ Graf 3 Spotřeba paliv a energií v domácnostech, ČR [% množství energie obsažené v jednotlivých zdrojích] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČSÚ Metadata Zdroje dat ČHMÚ, MPO Použité jednotky kt, %, TJ Dílčí data Emise PM 10 z jednotlivých sektorů hospodářství: Členění: Veřejná energetika, výrobní procesy se spalováním, doprava, služby, domácnosti a zemědělství, vytápění domácností, výrobní procesy bez spalování, zpracování mrvy, ostatní sektory počet domácností s převažujícím způsobem vytápění: centrální zásobování teplem, tuhá paliva, topný olej, zemní plyn, propan-butan, elektřina, ostatní Spotřeba následujících paliv a energií v domácnostech: hnědé uhlí tříděné, HU brikety, černé uhlí tříděné, černouhelné kaly a granulát, koks, biomasa, LPG, zemní plyn, elektřina, CZT, ostatní. Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Ing. Miluše Rollerová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data jsou přejímaná ze zdroje (ČHMÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 2 Data jsou přejímaná ze zdroje (ČHMÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 3 Data získaná ze zdroje (MPO) jsou uvedena ve spotřebě v kg jednotlivých paliv. Pro možnost porovnání jsou pak dle průměrných výhřevností jednotlivá paliva přepočítána na energetický obsah. 16

17 Spotřeba paliv v domácnostech Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Státní politika životního prostředí Státní energetická koncepce 2. akční plán energetické účinnosti ( Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o poskytování dotací na podporu hospodárného nakládání s energií Vyhláška č. 13/2009 Sb. Požadavky na kvalitu paliv pro stacionární zdroje Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků 17

18 Výroba elektřiny a tepla Výroba elektřiny a tepla Téma zařazení do kapitoly Skladba a podíl jednotlivých zdrojů elektrické energie a tepla úzce souvisí s emisemi znečišťujících látek a skleníkových plynů, které jsou vypouštěny ze sektoru energetiky a které následně ovlivňují zdraví obyvatel a klima Země. Spalováním fosilních paliv, jejichž zásoby jsou omezené, jsou produkovány znečišťující látky a velké množství skleníkových plynů. Z energetiky pochází 79 % veškerých emisí SO 2, 65 % emisí CO 2, 47 % emisí NO x a 14 % PM 10. Velmi důležitou částí energetické politiky je energetická bezpečnost, která zajišťuje, aby nebyl ohrožen stabilní přísun energie do státní ekonomiky. Jeho přerušení může mít za následek obrovské ekonomické ztráty a mohou být ohroženy dokonce i životy lidí. Indikátor proto odráží přístup státu k energetice jako celku, sleduje domácí zásoby a těžbu palivoenergetických surovin, což je v podmínkách ČR zejména uhlí. Také se zaměřuje na vývozy a dovozy dalších surovin a celkovou energetickou závislost ČR na dovozech ze zahraničí. Je zde zahrnuto také mezinárodní porovnání energetické závislosti České republiky s ostatními zeměmi EU. Zařazení do DPSIR schématu Voda v krajině Konečná spotřeba energie Průmyslová produkce teploty Využití území elektrárenské chlazení Emise POPs a těžkých kovů Výroba elektřiny a tepla Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Emise prekurzorů ozonu Emise okyselujících látek Emise skleníkových plynů Domácí materiálová spotřeba Energetická náročnost hospodářství obnovitelné zdroje energie Definice indikátoru V indikátoru jsou zahrnuty údaje o vývoji výroby elektřiny a tepla, a to jednak dle jednotlivých typů zdrojů a také podle druhů paliv. Součástí hodnocení jsou také údaje o dovozech a vývozech jednotlivých paliv a elektřiny z ČR, jakož i celková energetická závislost ČR, včetně mezinárodního srovnání s ostatními zeměmi EU. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 18

19 Výroba elektřiny a tepla Grafické prvky Graf 1 Výroba elektrické energie podle druhu elektráren, ČR [GWh] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: GWh zdroj dat: ERÚ Graf 2 Výroba elektřiny podle typu paliv, ČR [%] Typ grafu: Koláčový graf období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ERÚ Graf 3 Výroba tepla podle druhu zařízení, ČR [TJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: TJ zdroj dat: ČSÚ Graf 4 Export a import elektřiny, ČR [TWh] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf, kde vývoz je v záporných hodnotách a export v kladných hodnotách. V grafu je též linie spojnicového grafu, která ukazuje hodnoty salda vývozu a dovozu. období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: TWh zdroj dat: ČSÚ Graf 5 Energetická závislost ČR [PJ, %] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: PJ, % zdroj dat: ČSÚ Poznámka: Převažující dovozy jsou v kladných hodnotách, převažující vývozy v záporných hodnotách. V grafu je též linie spojnicového grafu, která ukazuje hodnoty celkové energetické dovozní závislosti na zahraničí. Graf 6 Mezinárodní srovnání energetické závislosti [%] Typ grafu: Skupinový sloupcový graf období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: Eurostat Metadata Zdroje dat ČSÚ, ERÚ, Eurostat Použité jednotky PJ, TJ, TWh, GWh, % Dílčí data Výroba elektrické energie podle následujících druhů elektráren: parní elektrárny včetně spalovacích, jaderné elektrárny, vodní elektrárny, OZE bez vodních elektráren 19

20 Výroba elektřiny a tepla Výroba elektřiny podle následujících druhů paliv: černé uhlí, hnědé uhlí, biomasa, oleje, zemní plyn, skládkový plyn, ostatní plyny, nespecifikované palivo Výroba tepla podle následujících druhů zařízení: parní elektrárny a teplárny, výtopny, jaderné elektrárny, soustrojí na druhotné teplo a obnovitelné zdroje, paroplynový cyklus a kogenerace Import a export elektřiny dle tuhých paliv, kapalných paliv, plynných paliv Celková energetická závislost Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Ing. Miluše Rollerová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data jsou přejímaná ze zdroje (ERÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 2 Data jsou přejímaná ze zdroje (ERÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 3 Data jsou přejímaná ze zdroje (ČSÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 4 Data jsou přejímaná ze zdroje (ERÚ) a jsou přímo uvedena v grafu Graf 5 Data pro jednotlivá paliva jsou přejímaná ze zdroje (ČSÚ) a jsou přímo uvedena v grafu. Hodnoty pro energetickou závislost se vypočítají dle vzorce: Energ. závislost = (Dovoz - vývoz)/prvotní zdroje celkem. Graf 6 Data jsou přejímaná ze zdroje (Eurostat) a jsou přímo uvedena v grafu Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Státní politika životního prostředí Státní energetická koncepce Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Vyhláška č. 13/2009 Sb. Požadavky na kvalitu paliv pro stacionární zdroje Vyhláška č. 482/2005 Sb., o druzích a způsobech využití biomasy při podpoře výroby elektřiny Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí Zákon č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Nařízení vlády č. 80/2008 o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 20

21 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Téma zařazení do kapitoly EU schválila Klimaticko-energetický balíček, v němž je formulován závazek redukce skleníkových plynů o 20 % do roku Ten se automaticky změní na závazek 30% redukce ve chvíli, kdy se podaří uzavřít celosvětovou dohodu o ochraně klimatu, která po roce 2012 nahradí současný Kjótský protokol. Pro zajištění energetické bezpečnosti státu je důležitá maximální možná soběstačnost ČR v zajištění stabilního přísunu energie do státní ekonomiky. Obnovitelné zdroje energie jsou důležitou součástí redukce emisí skleníkových plynů i znečišťujících látek do ovzduší. Díky skutečnosti, že obnovitelné zdroje pochází z vlastního území, pomáhají také přispět k větší energetické bezpečnosti a nezávislosti na mezinárodním obchodu s energetickými surovinami. Zařazení do DPSIR schématu Emise skleníkových plynů Emise okyselujících látek Emise prekurzorů ozonu Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Voda v krajině obnovitelné zdroje energie Emise POPs a těžkých kovů Výroba elektřiny a tepla Domácí materiálová spotřeba Celková produkce odpadů Definice indikátoru V indikátoru jsou zahrnuty údaje o vývoji výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie podle jednotlivých typů zdrojů. Dále je zde uveden podíl OZE na hrubé spotřebě energie v ČR a také mezinárodní srovnání s ostatními zeměmi EU. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v ČR, [GWh] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2003 poslední dostupný rok 21

22 Obnovitelné zdroje energie jednotky: GWh zdroj dat: MPO Graf 2 Vývoj výroby tepla z OZE v ČR, [TJ] Typ grafu: Sloupcový skládaný graf období: 2003 poslední dostupný rok jednotky: TJ zdroj dat: MPO Graf 3 Podíl OZE na hrubé spotřebě energie v ČR [%] Typ grafu: Sloupcový graf období: 2003 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: MPO Poznámka: Součástí vyhodnocení je i nejbližší cíl podílu OZE na spotřebě energie pro nejbližší období, v grafu zakreslený linií spojnicového grafu Graf 4 Podíl OZE na hrubé spotřebě energie, mezinárodní srovnání [%] Typ grafu: Sloupcový graf období: 2006, 2010 jednotky: % zdroj dat: Eurostat Poznámka: Součástí vyhodnocení je i nejbližší cíl podílu OZE na spotřebě energie pro každý stát pro nejbližší období Metadata Zdroje dat ČSÚ, MPO, ERÚ, Eurostat Použité jednotky TJ, GWh, % Dílčí data výroba elektřiny z OZE dle následujících kategorií: vodní elektrárny, biomasa, bioplyn, tuhé komunální odpady (biologicky rozložitelný odpad), větrné elektrárny, fotovoltaické články, kapalná biopaliva výroba tepla z OZE dle následujících kategorií: biomasa, bioplyn, tuhé komunální odpady (biologicky rozložitelný odpad, tepelná čerpadla, solární termální kolektory, kapalná biopaliva) Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Ing. Miluše Rollerová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data pro jsou přejímaná ze zdroje (MPO) a jsou přímo uvedena v grafu. Graf 2 Data pro jsou přejímaná ze zdroje (MPO) a jsou přímo uvedena v grafu. 22

23 Obnovitelné zdroje energie Graf 3 Hodnoty se vypočítají podílem celkového množství vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů (zdroj dat MPO) a konečné hrubé spotřebě elektřiny v ČR (zdroj dat: ERÚ). Graf 4 Data pro jsou přejímaná ze zdroje (Eurostat) a jsou přímo uvedena v grafu. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Státní politika životního prostředí Státní energetická koncepce Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Vyhláška č. 482/2005 Sb., o druzích a způsobech využití biomasy při podpoře výroby elektřiny Zákon č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Nařízení vlády č. 80/2008 o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí 23

24 Indikátory pro oblast dopravy Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Téma zařazení do kapitoly Struktura osobní a nákladní dopravy, resp. podíl environmentálně méně škodlivých druhů dopravy na celkových přepravních výkonech je komplexní indikátor hodnotící vliv dopravy na životní prostředí. Jeho hodnoty ukazují na úroveň emisní a hlukové zátěže obyvatel, kvalitu ovzduší ve městech a změny v krajině spojených s výstavbou dopravní infrastruktury s následným ovlivněním biodiverzity. Doprava je v současné době po průmyslu a domácnostech třetím největším spotřebitelem energie a významným zdrojem emisí skleníkových plynů a některých znečišťujících látek, jako jsou oxid uhelnatý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky. Intenzivní silniční doprava je v řadě lokalit v ČR, zejména ve velkých městech bez významnější průmyslové zátěže, hlavním příčinou znečištěného ovzduší. Centrální postavení České republiky v Evropě podporuje růst dopravních výkonů na našem území kvůli tranzitní dopravě. Základním cílem současné politiky životního prostředí, a to nejen v ČR, je posílit zastoupení vůči životnímu prostředí šetrnějších druhů dopravy na celkových přepravních výkonech. Toho je možné dosáhnout preferencí kolejové dopravy nad dopravou silniční a posílením veřejné dopravy osob nad dopravou individuální. Zařazení do DPSIR schématu Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Emise okyselujících látek Emise prekurzorů ozonu Domácí materiálová spotřeba Emise skleníkových plynů Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Emise POPs a těžkých kovů Využití území Hluková zátěž z dopravy Fragmentace Konečná spotřeba energie Průmyslová produkce Definice indikátoru Indikátor vyžívá data přepravních výkonů a přepravních objemů osobní a nákladní dopravy. Rovněž popisuje environmentální aspekty dopravy, jako je spotřeba energie v dopravě a produkce emisí z dopravy. V hodnocení je zdůrazněna časová dynamika celkových výkonů a objemů osobní a nákladní dopravy a jejich struktura dle druhů dopravy. Cílem hodnocení je postihnout vývoj veřejné osobní dopravy vůči dopravě individuální, strukturu nákladní dopravy a energetickou a emisní náročnost dopravy. 24

25 Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Struktura přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy dle druhů dopravy, resp. podíl environmentálně méně škodlivých druhů dopravy na celkových přepravních výkonech je komplexní indikátor hodnotící vliv dopravy na životní prostředí. Jeho hodnoty ukazují na úroveň emisní a hlukové zátěže obyvatel, kvalitu ovzduší ve městech a změny v krajině spojených s výstavbou dopravní infrastruktury s následným ovlivněním biodiverzity. Doprava je v současné době po průmyslu a domácnostech třetím největším spotřebitelem energie a významným zdrojem emisí skleníkových plynů a některých znečišťujících látek, jako jsou oxid uhelnatý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky. Intenzivní silniční doprava je v řadě lokalit v ČR, zejména ve velkých městech bez významnější průmyslové zátěže, hlavním příčinou znečištěného ovzduší. Centrální postavení České republiky v Evropě podporuje růst dopravních výkonů na našem území kvůli tranzitní dopravě. Grafické prvky Graf 1 Přepravní výkony osobní dopravy dle jednotlivých druhů osobní dopravy, ČR Typ grafu: skládaný sloupcový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: mld. osbkm Zdroj dat: MD Graf 2 Přepravní výkony nákladní dopravy dle jednotlivých druhů nákladní dopravy, ČR Typ grafu: skládaný sloupcový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: mld. tkm Zdroj dat: MD Graf 3 Spotřeba energie jednotlivými druhy dopravy, ČR Typ grafu: skládaný sloupcový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: PJ Zdroj dat: CDV, v.v.i. Graf 4 Spotřeba paliv v dopravě Typ grafu: spojnicový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: tis. tun Zdroj dat: ČSÚ Graf 5 Emise vybraných látek z dopravy, ČR [index, 1990=100] Typ grafu: spojnicový Období: 1990 poslední dostupný rok Jednotky: index: 1990=100 Zdroj dat: CDV, v.v.i. Graf 6 Podíl dopravy na celkových emisích vybraných látek, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj dat: CDV, v.v.i. 25

26 Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Graf 7 Mezinárodní srovnání měrných výkonů individuální automobilové dopravy na obyvatele Typ grafu: sloupcový/pruhový Období: poslední dostupný rok Jednotky: osbkm.obyv. -1.rok -1 Zdroj dat: Eurostat Graf 8 Podíl IAD na celkové vnitrostátní osobní dopravě a podíl NSD na celkové vnitrostátní nákladní dopravě, mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj dat: Eurostat Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Přepravní výkony jednotlivých druhů osobní a nákladní dopravy se konstruují podle základního vzorce počet přepravených cestujících x jejich přepravní vzdálenost, resp. počet přepravených tun zboží x jejich přepravní vzdálenost. Problém je, že se přepravní výkony letecké, vodní a nákladní silniční dopravy počítají jako přepravní výkony dopravních firem registrovaných na území příslušného státu nezávisle na místě přepravních výkonů, tj. i s jejich přepravními výkony v zahraničí a naopak bez přepravních výkonů firem registrovaných v zahraničí na domácích přepravních výkonech. Spotřebu (prodej) pohonných hmot sleduje a každoročně vykazuje ČSÚ. Spotřebu energie v dopravě vykazuje CDV na základě údajů o spotřebě pohonných hmot, trakční spotřebě elektrické energie a přepravních výkonů jednotlivých druhů dopravy a intenzity silniční dopravy. Emise jednotlivých druhů škodlivin a skleníkových plynů z jednotlivých druhů dopravy odhaduje CDV na základě předpokládané spotřeby pohonných hmot, na základě analýzy velikosti a struktury základních druhů dopravních prostředků a jejich proběhu v průměrných podmínkách. Metadata Zdroj dat ČSÚ, CDV, v.v.i., Eurostat (mezinárodní srovnání) Použité jednotky Tkm, oskm, PJ Emise jednotlivých druhů škodlivin a skleníkových plynů se vyjadřují v tunách nebo v kilogramech, pro potřeby mezinárodního srovnání je použito vyjádření v tunách (kilogramech) na obyvatele. Dílčí data Přepravní výkony osobní dopravy pro následující kategorie: individuální automobilová doprava (IAD), veřejná silniční doprava, železniční doprava, MHD, letecká doprava Přepravní výkony nákladní dopravy pro následující kategorie železniční doprava, nákladní silniční doprava, ostatní nákladní doprava (letecká, vodní, potrubní) Spotřeba energie následujícími druhy dopravy: individuální automobilová doprava (IAD), veřejná silniční doprava, nákladní silniční doprava, železniční doprava, vodní doprava, letecká doprava Spotřeba paliv v následujících kategoriích: motorový benzín, motorová nafta, letecký petrolej Emise vybraných látek z dopravy: CO 2, N 2 O, CH 4, CO, NO x, VOC, SO 2, PM, Pb Podíl dopravy na celkových emisích následujících látek: CO 2, N 2 O, CH 4, CO, NO x, VOC, SO 2, PM, Pb přepravní výkony IAD na obyvatele členských zemí EEA 26

27 Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy podíl IAD na celkových přepravních výkonech osobní dopravy, podíl NSD na celkových přepravních výkonech nákladní dopravy v členských zemích EEA Nejistoty Odhad přepravních výkonů IAD založený na intenzitách dopravy a skladbě dopravního proudu Spotřeba paliv v dopravě v ČR sledovaná dle prodejů paliv je zkreslená tzv. čerpací turistikou v důsledku rozdílné ceny PHM ovlivněné rozdílnou sazbou spotřební daně v sousedních zemích oproti ČR Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat 5 let (stanoveno Směrnicí END) Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl, CENIA Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Adamec, Vladimír. Doprava, zdraví a životní prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí (vydávaná každoročně). Publikace Centra dopravního výzkumu. Laying the foundations for greener transport TERM 2011: transport indicators tracking progress towards environmental targets in Europe Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy TERM (Transport Environment Reporting Mechanism) indicators EEA Další zajímavé odkazy k tématu Ministerstvo dopravy (MD) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i (CDV) Statistika dopravy ČR (včetně Ročenek dopravy ČR) Sdružení dopravních podniků ČR ( výroční zprávy SDP ČR) Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy (ÚDI Praha) Odborné sborníky s dopravními ročenkami velkých měst České dráhy, a.s. Fakta a čísla (výroční zprávy, statistické ročenky) Sdružení dovozců automobilů Sdružení automobilového průmyslu Informační systém statistiky a reportingu, CENIA 27

28 Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Téma zařazení do kapitoly Velikost a věková struktura vozového parku má významné environmentální souvislosti, neboť ovlivňuje produkci emisí i hlučnost dopravy. Při převažující silniční dopravě na přepravních výkonech osobní i nákladní dopravy je stav vozového parku pro další vývoj vlivů dopravy na životní prostředí zásadním faktorem. ČR se v současné době vyznačuje jedním z nejstarších vozových parků osobních automobilů v Evropě. I když modernizace vozového parku nepochybně probíhá a průměrný věk vozidel reálně se pohybujících na komunikacích je nižší než průměrný věk registrovaných vozidel, jedná se o alarmující údaj. Zařazení do DPSIR schématu Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Celková produkce odpadů Struktura nakládání s odpady Hluková zátěž z dopravy Emise prekurzorů ozonu Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Emise skleníkových plynů Emise POPs a těžkých kovů Emise okyselujících látek Definice indikátoru Indikátor sleduje charakteristiky vozového parku silničních vozidel, které jsou rozhodujícími faktory pro vliv vozového parku (a silniční dopravy) na životní prostředí, zejména na kvalitu ovzduší. Jedná se o počet vozidel dle jejích jednotlivých kategorií sledovaných v Centrálním registru vozidel, stáří vozidel a ukazatele z toho odvozené, jako je struktura vozového parku dle plnění emisních EURO norem. Dále sleduje využívání alternativních paliv a pohonů, jejichž větší rozvoj znamená rovněž snižování zátěže životního prostředí. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Věková struktura vozového parku ovlivňuje vzhledem k rychlé modernizaci technologií a míru nepříznivých vlivů dopravy na životní prostředí a na lidské zdraví. Jedná se zejména o znečišťování ovzduší dopravou a hluk z dopravy. Při převažující silniční dopravě na přepravních výkonech osobní i nákladní dopravy je stav vozového parku pro další vývoj vlivů dopravy na životní prostředí zásadním faktorem. ČR se v současné době vyznačuje jedním z nejstarších vozových parků osobních automobilů v Evropě. I když modernizace vozového parku nepochybně probíhá a průměrný věk vozidel reálně se pohybujících na komunikacích je nižší než průměrný věk registrovaných vozidel, jedná se o alarmující údaj. 28

29 Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Grafické prvky Graf 1 Počet registrovaných vozidel dle kategorií, ČR Typ grafu: skládaný sloupcový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: počet vozidel Zdroj dat: MD ČR Graf 2 Věková struktura osobních automobilů, ČR [%] Typ grafu: skládaný sloupcový do 100 % Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj dat: MD ČR Graf 3 Věková struktura nákladních automobilů, ČR [%] Typ grafu: skládaný sloupcový do 100 % Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj dat: MD ČR Graf 4 Struktura osobních i nákladních vozidel dle souladu s jednotlivými emisními EURO normami, ČR [%] Typ grafu: skládaný sloupcový do 100 % Období: poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj dat: CDV, v.v.i. Graf 5 Obměna vozového parku osobních automobilů (podíl registrovaných nových vozidel na celkové velikosti VP, podíl vyřazených vozidel na celkové velikosti VP), ČR [meziroční % obměny] Typ grafu: spojnicový Období: 2000 poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj dat: MD ČR Graf 6 Míra automobilizace, mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový Období: 1991, poslední dostupný rok Jednotky: počet vozidel.1000 obyv. -1 Zdroj dat: Eurostat Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Velikost vozového parku je hodnocena dle kategorií vozidel sledovaných v CRV. Jedná se o skupiny osobních vozidel kategorií M1-M3 (osobní automobily, mikrobusy a autobusy), užitková a nákladní vozidla kategorií N1-N3 (malé dodávky do 3,5 t, nákladní automobily do 10 t a nákladní automobily nad 10 t pohotovostní hmotnosti), dále motocykly (kategorie L), traktory (T), tahače a speciální vozidla (stavební, záchranná, vojenská apod.). Registrovaným vozidlem se míní vozidlo registrované pro provoz na pozemních komunikacích zapsané v Centrálním registru vozidel. Stáří vozidla je doba, která uplynula od výroby vozidla, nikoliv od první registrace. Průměrné stáří vozového parku se počítá jako průměrné stáří všech registrovaných vozidel. Obměna osobních vozidel je podíl vozidel trvale odepsaných z Centrálního registru vozidel (CRV) za určité období (obvykle rok) k celkovému počtu vozidel registrovaných k určitému datu, je udávána v procentech. 29

30 Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Metadata Zdroje dat MD ČR, CDV, v.v.i., Eurostat (mezinárodní srovnání) Použité jednotky počet vozidel, zastoupení vozidel určité věkové kategorie na vozovém parku v % Dílčí data Počet registrovaných vozidel dle následujících kategorií: osobní automobily (M1), mikrobusy a autobusy (M2-M3), nákladní automobily (N1-N3), motocykly (L) Věková struktura osobních automobilů dle následujících kategorií: do 2 let, 2-5 let, 5-10 let, nad 10 let Věková struktura nákladních automobilů dle následujících kategorií: do 2 let, 2-5 let, 5-10 let, nad 10 let Struktura osobních i nákladních vozidel dle souladu s jednotlivými emisními EURO normami dle následujících kategorií: osobní automobily a malé dodávkové automobily (N1), mikrobusy a autobusy, nákladní automobily (N2-N3), a to v rozdělení na vozidla bez EURO, EURO 1-5 Obměna vozového parku dle podílu registrovaných nových vozidel za rok na celkové velikosti VP, podíl vyřazených vozidel z CRV za rok na celkové velikosti vozového parku Míra automobilizace v zemích EEA Metodika sledování Indikátor vychází z evidence silničních vozidel v Centrálním registru vozidel. Určitým problémem je skutečnost, že dnes si každý občan EU může vozidlo registrovat v kterémkoliv členském státu EU, takže evidence nemusí být zcela přesná. Je pravděpodobné, že mnohá vozidla odhlašovaná v období od roku 2008 jsou vozidla, která jsou již nějakou dobu reálně mimo provoz nebo nejezdí na území ČR. Nejistoty V CRV se vyskytují neprovozovaná vozidla Všechna vozidla vyskytující se na silnicích v ČR nemusí být v ČR registrovaná, a to i pokud jde o vozidla občanů ČR Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat ročně Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl, CENIA Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Adamec, Vladimír. Doprava, zdraví a životní prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Publikace Centra dopravního výzkumu. Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí. Laying the foundations for greener transport TERM 2011: transport indicators tracking progress towards environmental targets in Europe 30