Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Právo a mezinárodní obchod

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva Bakalářská práce Vliv vstupu Číny do WTO na obchod s EU v oblasti investic Bc. Michaela Konečná 2012/2013

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala paní JUDr. Bc. Tereze Kyselovské za podnětnou kritiku a cenné rady při psaní mé bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala sama. Veškeré zdroje informací a prameny použité při psaní této bakalářské práce jsou v textu řádně ocitovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 8. dubna 2013

4 Abstract KONEČNÁ, M. The Influence of China's Accession to WTO on Trade with the EU in the Field of Investments. Bachelor's thesis. Brno: Masarykova univerzita, This thesis deals with investment status of Chinese and European investors after China's entry into WTO and answers the question whether the Chinese investors investing in the EU have equal investment status as European investors investing in China. Introductory part describes the sources of legal regulation of international investment law. Subsequently, attention is focused on international system for resolving investment disputes. Then the paper characterizes conditions under which China joined the WTO and the economic and legal relations between China and the EU. An important part of the thesis consists of a description of several major disputes between the EU and China, which are related to direct foreign investments. Keywords China, the WTO, the EU, investor, investment disputes, foreign direct investments, legal system, national treatment, international investment law, arbitration, TRIMs. Anotace KONEČNÁ, M. Vliv vstupu Číny do WTO na obchod s EU v oblasti investic. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Bakalářská práce se zabývá postavením čínských a evropských investorů po vstupu Číny do WTO a zodpovídá otázku, zdali čínští a evropští investoři mají rovnocennou investiční pozici při investicích v EU, resp. v Číně. Úvodní část práce popisuje prameny právní úpravy mezinárodního investičního práva. Následně je pozornost zaměřena na mezinárodní systém řešení sporů z investic. Poté jsou v práci charakterizovány podmínky, za kterých Čína vstoupila do WTO a ekonomické a právní vztahy mezi Čínou a EU. Důležitou část práce tvoří i popis několika významných sporů mezi EU a Čínou, které se týkaly přímých zahraničních investic. Klíčová slova Čína, WTO, EU, investor, investiční spory, přímé zahraniční investice, právní systém, národní režim, mezinárodní investiční právo, arbitráž, TRIMs.

5 Seznam zkratek BIT DSB DSU ECT FIEs GATS GATT IBRD ICC ICSID IDA IFC IIL IMF LS MAI MFN MIGA MIT OECD PZI SCC SCM TECA TRIMs TRIPS UNCITRAL UNCTAD WPR WTO WÚ bilaterální investiční dohoda Orgán pro řešení sporů Ujednání o pravidlech a řízení sporů Dohoda o energetické chartě firmy se zahraničním kapitálem Všeobecná dohoda o obchodu a službách Všeobecná dohoda o clech a obchodu Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj Mezinárodní obchodní komora Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů Mezinárodní asociace pro rozvoj Mezinárodní finanční korporace mezinárodní investiční právo Mezinárodní měnový fond Lisabonská smlouva Mnohostranná dohoda o investicích režim nejvyšších výhod Multilaterální agentura pro investiční záruky Mnohostranné investiční dohoda Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přímé zahraniční investice Stockholmská obchodní komora Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních EEC China Trade and Economic Cooperation Agreement Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo Konference OSN o obchodu a rozvoji Working Party Report Světová obchodní organizace Washingtonská úmluva

6 OBSAH 6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Mezinárodní investiční právo Dělení a definice investic Základní prameny právní úpravy Právní úprava WTO v oblasti investic Řešení sporů Dílčí závěr Čínsko-evropské vztahy Vstup Číny do WTO a její vztah s EU Ekonomické a právní vztahy mezi Čínou a EU Tok PZI mezi Čínou a EU Dílčí závěr Judikatura Spor DS339 o automobilové součástky Spor DS452 o solární panely Arbitráž Dílčí závěr Závěr 39 6 Resumé 41 7 Literatura 42 A Příloha 47

7 ÚVOD A CÍL PRÁCE 7 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Čína je bezesporu na počátku 21. století jednou ze světových velmocí. Svoji pozici si upevňuje v posledních několika dekádách postupnou liberalizací obchodu a zapojením se do světové ekonomiky. V tomto ohledu učinila Čína významný krok v roce 2001, kdy se v prosinci stala členem WTO. Tento krok znamenal nejen větší zapojení Číny do obchodu se zbožím a službami, ale zároveň to zahraničním investorům přineslo možnost pronikat na čínské trhy. Naopak pro čínské investory se otevřely trhy západních zemí. Zájem světových a zejména evropských investorů rostl už před vstupem Číny do WTO. V roce 2000 se EU stala největším zahraničním investorem v Číně (s výjimkou Hongkongu). Ovšem během následujících let zájem evropských investorů klesal. 1 Velmi negativně byl ovlivněn světovou hospodářskou krizí. Vliv na tok přímých zahraničních investic (PZI) do Číny měl i její rychle se měnící právní systém. Právě uspořádání právních a ekonomických vztahů se vstupem Číny do WTO podstatně změnilo. Čína musela uzpůsobit svůj právní systém požadavkům WTO a jejích členských států, zejména USA a států EU. Mimo jiné se i rychle měnilo postavení zahraničních investorů v Číně. 1.2 Cíl práce Cílem práce bude identifikovat možné rozdíly v postavení evropských investorů v Číně před a po vstupu Číny do WTO a na základě toho zjistit, zdali je platná hypotéza, že vstup Číny do WTO zajistil čínským i evropským investorům rovnocenné postavení při investicích v EU, resp. v Číně. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje mezinárodnímu investičnímu právu a zkoumá jeho základní prameny právní úpravy. Důraz přitom je kladen na závazky, ke kterým se zavazuje členský stát WTO. Nicméně pro účely této práce je dále zkoumána existence vícestranných či dvoustranných mezinárodních smluv, které existují mimo fórum WTO. Součástí této části práce je i charakteristika 1 World Investment Report 2012: Towards a new generation of investment policie [online]. UNCTAD, 2012 [cit ]. ISBN Dostupné z: < S. 1 10, 42.

8 ÚVOD A CÍL PRÁCE 8 způsobů řešení investičních sporů a jsou popsány různé mezinárodní arbitrážní instituce. Posléze jsou podrobeny analýze čínsko-evropské vztahy. Pozornost je zejména soustředěna na podmínky vstupu Číny do WTO a následně jsou zkoumány faktory, které nejvíce ovlivňují tok PZI mezi Čínou a EU. Druhá část práce je pak zaměřena na praktickou stránku obchodu v oblasti investic. Pro větší názornost je k tomu využito i sporu O opatřeních ovlivňujících dovoz automobilových součástek, který byl řešen před Orgánem pro řešení sporů. Rovněž je věnována pozornost možné aplikaci ICSID arbitráže na spory mezi evropskými, resp. čínskými investory a Čínou, resp. EU. V práci je nastíněno, k jakému porušení ustanovení mezinárodního práva nejčastěji mezi těmito zeměmi (hospodářskými uskupeními) dochází a jaké jsou cesty řešení těchto sporů, včetně ekonomických dopadů. Na závěr je zhodnocen celkový pohled na mezinárodní právní regulaci zahraničních investic a na možný budoucí vývoj této oblasti právní úpravy. Zároveň jsou v závěru popsány hlavní změny v postavení čínských a evropských investorů po vstupu Číny do WTO a je provedeno srovnání postavení investorů navzájem v rámci čínsko-evropského obchodu s investicemi. Při vypracování práce je použito metody deskriptivní. V rámci zkoumaných případů je pozornost zaměřena na jednotlivé články smluv, které byly porušeny, a na to jakým způsobem byly spory urovnány. Jako doplňkových metod je použito metody komparativní a syntézy, aby bylo možné z dílčích závěrů a poznatků vyvodit potvrzení či vyvrácení hypotézy.

9 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 9 2 Mezinárodní investiční právo V této kapitole je představeno, čím se mezinárodní investiční právo zabývá a jaké jsou jeho prameny právní úpravy. S touto kapitolou také úzce souvisí mezinárodní systém řešení investičních sporů, který v posledních letech nabývá na důležitosti. 2.1 Dělení a definice investic V rámci mezinárodního ekonomického práva neexistuje jednotná právní definice investice. S rozdílnými definicemi investic se lze setkat i v právní úpravě jednotlivých států. Problém spočívá především v rozličném chápání investice z pohledu ekonomického. Za investici se obecně považuje vše, na čem se smluvní strany dohodnou. Proto je přesné nadefinování investice ve smlouvě naprosto zásadní otázkou při uzavírání smlouvy. V ekonomické literatuře se ve spojení s PZI často setkáváme s pojmem mezinárodní pohyb kapitálu. Z ekonomického pohledu tak zahraniční investice rozdělujeme na čtyři základní skupiny: PZI, portfoliové investice, deriváty a ostatní zahraniční investice. 2 Tato práce se bude soustředit na PZI, kdy se investor aktivně podílí na řízení určitého majetku. Takovou investicí je třeba získat minimálně 10% podíl na základním kapitálu společnosti v dané hostitelské zemi a rovněž musí mít tato investice dlouhodobý charakter. 3 Portfoliové investice se řadí k pasivním investicím, kdy investor pomocí cenných papírů (nejčastěji akcií) či finančních derivátů drží podíl ve společnosti (pod 10 %), ale aktivně se na jejím řízení nepodílí. Jde o majetkovou účast. 4 Některé smlouvy ale poskytují ochranu i portfoliovým investicím. PZI lze dělit z několika hledisek. Prvním hlediskem je způsob vstupu do hostitelské země. Rozlišujeme: Investice na zelené louce (Greenfield) při takovéto investici dochází k výstavbě továrny či provozovny. 2 KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vydání. Praha: Grada, s. ISBN S SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v české republice: Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha: Linde, s. ISBN S ROZEHNALOVÁ, N. a kol. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN S. 195.

10 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 10 Fúze a akvizice (Mergers & Acquisitions, M&A) je nejčastější způsob vstupu investorů do vyspělých zemí. Jedná se o převzetí či spojení podniků. Investice na hnědé louce (Brownfield) nákladnější forma M&A, v rámci této investice je potřeba podnik, do kterého investor vstupuje, značně restrukturalizovat. Dalším možným hlediskem dělení PZI je podíl, který investor v podniku investicí získává. Základní dělení je na podniky: s menšinovým zahraničním podílem (10 50%); pod zahraniční kontrolou (nad 50% podíl). 5 Definici investice lze pojmout buď materiálně (ekonomicky) či formálně (právně). V české literatuře materiální definici investice, resp. PZI velmi dobře vystihuje definice prof. Šturmy; ten investici definuje přítomností určitého ekonomického přínosu, který je poskytnut na určitou dobu za existence určitého podnikatelského rizika. 6 Formální (právní) definice investice neexistuje, resp. neexistuje jednotná definice. Většinou se definice investice v bilaterálních smlouvách skládá z obecné části (základní charakteristika investice) a z demonstrativního či taxativního výčtu všech majetkových hodnot, které jsou pro potřeby dané smlouvy považovány za investici. Demonstrativní výčet může působit problémy, a proto se doporučuje výčet taxativní Základní prameny právní úpravy Právní úprava PZI a jejich ochrany je v rámci mezinárodního práva zajišťována multilaterálními a především bilaterálními smlouvami, které jednoznačně převažují. 8 V EU jsou nyní některé tyto smlouvy mezi jednotlivými členskými státy vypovídány a mají být nahrazeny Evropskou mezinárodní investiční politikou (více v dalších kapitolách). Multilaterální smlouvy (MITs) zajišťují základní úpravu mnoha dílčích otázek v oblasti ochrany investic. Významnou smlouvou se měla stát Mnohostranná dohoda 5 SRHOLEC 2004 op. cit., s ŠTURMA, P. Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2., dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 334 s. ISBN Cit. dle SEIDL, D. Význam definice investice v mezinárodních dohodách o ochraně investic [online] [cit ]. Studentská vědecká a odborná činnost. Karlova univerzita. Právnická fakulta. Dostupné z: < S SEIDL 2012 op. cit., s ROZEHNALOVÁ 2010 op. cit., s. 198.

11 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 11 o investicích (MAI). Tato smlouva se vytvářela na půdě OECD v letech V roce 1997 znění smlouvy způsobilo velkou vlnu nevole ze strany soukromého sektoru a z rozvojových zemí. Nelibost vzbudily zejména omezené pravomoci států při regulaci cizích investorů v zemi. Tento projekt tak zůstal na mrtvém bodě a agenda byla převedena na WTO, ale stále se nikam nepokročilo. 9 Významnou mnohostrannou smlouvou je tzv. Washingtonská úmluva (WÚ) neboli Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států. Tato smlouva se věnuje způsobu řešení sporů před speciální institucí zřízenou právě touto smlouvou ICSID. O tom, zdali bude rozhodován spor v ICSID, rozhoduje rozhodčí doložka, kdy je nutné si zvolit rozhodování sporu dle principů WÚ. 10 Další multilaterální dohodou, která obsahuje širokou definici investice, je Dohoda o energetické chartě (ECT) uzavřená na základě rozhodnutí Rady a Komise 98/181/ES mezi některými státy Asie, státy východní Evropy a EU s cílem rozvoje energetického potenciálu zemí střední a východní Evropy a zabezpečení dodávek energie pro EU. 11 Mluví-li se o mnohostranných dohodách, tak je třeba zmínit vznik MIGA k 12. dubnu 1988, která představuje pátou organizaci Světové banky a zejména doplňuje činnost prvních tří organizací (IBRD, IDA, IFC). Účelem MIGA je garantovat investorům bezpečnost jejich investic v rozvojových zemích poskytováním pojištění proti tamním politickým rizikům, a tím podpořit růst těchto zemí. Bilaterálních smluv (BITs) o ochraně investic již bylo uzavřeno přes Jejich existence je pro investora naprosto nezbytná, bez nich se vystavuje velkému riziku. Prvním cílem těchto smluv (i MITs) je především ochrana investora před majetkovými zásahy do jeho práv (např. znárodnění investice). Druhým cílem je zabezpečit volný pohyb kapitálu. Nicméně v posledních letech klesá počet uzavřených BITs. 12 Existují tři generace BITs. Smlouvy první generace (tzv. evropský model smluv) se zabývají ochranou investora z vyspělého státu. Druhá generace smluv reprezentuje americký model. Tyto smlouvy obsahují jak úpravu z prvního modelu, tak přidávají i úpravu vstupu investora na trh. Třetí generace smluv pak obsahuje obě předchozí generace a navíc upravuje tzv. performance requirements, např. transfer technologií, 9 NEUMAYER, E. Multilateral Agreement on Investments: Lessons for the WTO from the failed OECDnegotiations [online]. Wirtschaftspolitische Blätter. 1999, č. 6 [cit ]. Dostupné z: < WiPo.pdf>. 10 ROZEHNALOVÁ 2010 op. cit., s Ibid. s World Investment Report 2012 op. cit., s. xii.

12 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 12 požadavky na lokálního partnera, provádění výzkumu a vývoje v dané zemi. 13 Účelem této generace smluv je tak zamezit cílovým státům, aby si kladly nějaké dodatečné podmínky pro investora Právní úprava WTO v oblasti investic Většina z následujících smluv vznikla během tzv. Uruguayského kola, na jehož konci bylo i založení WTO v roce Prakticky veškerá právní úprava WTO se určitým způsobem dotýká investování. Následující smlouvy jsou pak v tomto ohledu nejdůležitější: Dohoda zakládající WTO, TRIMs, GATT 94, GATS, TRIPS, Protokol o přístupu Číny do WTO, SCM Agreement, Anti-dumping Agreement (článek VI z GATT 94). Některá ustanovení těchto smluv budou dále důkladněji rozebrány v části praktické v rámci zkoumání jednotlivých sporů, kdy pozornost bude zaměřena přímo na články smluv, které byly či měly být porušeny. Dohoda zakládající WTO (dále jen Dohoda) je zákládající smlouvou WTO podepsanou 15. dubna 1994 v Marakéši. Tvoří jednotný institucionální rámec WTO a vstoupila v platnost k Tato Dohoda byla výsledkem Uruguayského kola. K WTO pak musely přistoupit smluvní státy GATT 47 a staly se tak členskými státy WTO. Součástí této dohody jsou přílohy, které obsahují i hlavní tři smlouvy, které upravují mezinárodní obchod mezi členskými státy: GATT 94, GATS a TRIPS. Další příloha obsahuje Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU) a třetí pak ustanovuje Mechanismus přezkoumání politiky. Obsahem čtvrté přílohy jsou další multilaterální obchodní smlouvy, ke kterým však státy přistoupit nemusí. Jedním z témat Uruguayského kola byly i PZI. Vznikla tak Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření (TRIMs), která je dle čl. 2(2) Dohody závazná pro všechny členy WTO. Také GATT 94 (dále jen GATT) už obsahuje některá ustanovení, která lze aplikovat na PZI a v souvislosti s PZI především funguje ve spojení s TRIMs. GATS pak upravuje některé otázky ohledně přístupu na trh a národní režim zacházení s investicemi při obchodu se službami. Důležitý je čl. XXVIII d), který upravuje obchod se službami prostřednictvím obchodní přítomnosti. Ta může být 13 CHOUKROUNE, L. China and the WTO Dispute Settlement System [online]. China Perspectives. 2012, roč. 2012, č. 1, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S ROZEHNALOVÁ 2010 op. cit., s. 198.

13 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 13 uskutečněna buď v podobě právnické osoby nebo pobočky či obchodního zastoupení. Samotná dohoda však nenabízí žádný způsob ochrany investic. 15 Základní tři smlouvy WTO se sice přímo nezabývají ochranou investic, ale ve všech je zdůrazněna povinnost publikovat opatření, která členský stát podnikne: čl. X GATT, III GATS, 41 TRIPS, které požadují, aby významné změny v legislativě byly veřejně publikovány. 16 Jak bude později popsáno, pro Čínu platí s ohledem na publikaci opatření ještě další, přísnější pravidla. Smlouva TRIMs byla uzavřena roku 1995 a jedná se o jedinou smlouvu v rámci WTO, která se zabývá přímo ochranou investic proti investičním opatřením, která omezují a ohrožují obchod se zbožím. Působnost smlouvy vymezují čl. 1 a 2, které vycházejí z čl. III.4 GATT, v němž žádné opatření nesmí být v rozporu s národním režimem, a současně z čl. XI.1 GATT o všeobecné eliminaci kvantitativních omezení. TRIMs tak rozšiřuje působnost těchto článků GATT. Zakazuje veškerá opatření, která by investory znevýhodňovala oproti domácím výrobcům (čl. III GATT) a která by omezovala investora ve vývozu hotových výrobků nebo dovozu surovin a výrobků nutných pro výrobu (čl. XI GATT). 17 Smlouva obsahuje demonstrativní výčet těchto zakázaných opatření, z nichž první dvě vycházejí z čl. III a další tři z čl. XI: požadavek nákupu či využívání domácích produktů; požadavek přizpůsobení množství dováženého zboží množství zboží, které investor vyváží (vyrovnání obchodní bilance); kvantitativní omezení dovozu výrobků, nebo omezení dovozu výrobků vázané na investorem vyvážený objem nebo hodnotu místní výroby; kvantitativní omezení dovozu výrobků omezením přístupu investora k devizám do výše v poměru k přílivu deviz, který investor hostitelskému státu přináší; kvantitativní omezení vývozu WENHUA SHAN. The International Law of EU Investment in China [online]. Chinese Journal of International Law , roč. 1, č. 2, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S WENHUA SHAN 2002 op. cit., s Ibid. s PODZIMNÝ, M. Ochrana investic v rámci Světové obchodní organizace [online]. Acta Universitatis Brunensis Iuridica. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. No 337. ISBN Dostupné z: < S. 284.

14 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 14 Toto je pouze demonstrativní výčet, a protože investiční opatření nejsou v TRIMs blíže definována, byl zřízen v čl. 7 Výbor pro obchodní aspekty investičních opatření, který slouží členům pro konzultace opatření. Dle čl. 6.3 musí členský stát spolupracovat s Výborem při konzultacích. Všechna přijatá investiční opatření musí být dále publikována. Každý členský stát má navíc povinnost oznámit Radě pro obchod se zbožím do 90 dnů existenci opatření, které je v rozporu s TRIMs, a jeho následnou eliminaci. 19 Po vstupu Dohody a tedy i TRIMs v účinnost k bylo zavedeno přechodné období pro členské státy k odstranění veškerých opatření, která jsou s TRIMs v rozporu. Toto přechodné období bylo stanoveno na 2 roky pro vyspělé země, 5 let pro rozvojové země a 7 let pro nejméně rozvinuté země. Zatímco nejméně rozvinuté země jsou definovány (dle OSN v příloze VII SCM 20 ), tak pro definování rozvojové země se využije principu sebeurčení, který vychází ze suverenity státu. Tyto lhůty mohly země prodloužit (s výjimkou vyspělých zemí). 21 Přestože TRIMs se vztahuje pouze na oblast zboží, tak velmi podpořila růst PZI. V rámci Doha round byla několikrát snaha rozšířit působnost této smlouvy i na služby a na některé obchodní aspekty práv duševního vlastnictví, ale zatím bez jakéhokoliv pozitivního výsledku. 22 Dojde-li ke sporu, tak dle čl. II.2 Dohody se na tyto spory použije DSU. S ohledem na TRIMs bylo řešeno před DSB celkem 35 případů. Přitom k dvěma sporům došlo mezi Čínou a EU. Nejčastěji porušovanými články v těchto 35 případech jsou čl. 2 (2.1, 2.2) a čl Řešení sporů Ve světě existuje několik fór, které se podílejí na mezinárodní arbitráži a ujednávání sporů. Z hlediska mezinárodního obchodu je velmi významným a často vyhledávaným fórem WTO a jeho Dispute Settlement Body (DSB), který řeší spory typu stát vs. stát. K řešení sporů docházelo už v rámci GATT 47 nicméně až s Dohodou a DSU došlo k velkému posunu. V DSU byla určena jednoznačná struktura orgánů a postup 19 PODZIMNÝ 2008 op. cit., s V příloze v tab. 2 je uveden seznam těchto nejméně rozvinutých zemí. 21 PODZIMNÝ 2008 op. cit., s Ibid. s Find Disputes Cases [online]. WTO: the disputes, 2012 [cit ]. Dostupné z: <

15 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 15 řízení. DSB lze označit za jeden z velkých úspěchů WTO. Velmi je ceněná právě transparentnost a možnost třetí strany do sporu zasáhnout, tj. nechat se slyšet ve slyšení před Panelem (čl. 10). 24 Pozitivní na DSU je i to, že stát/strana sporu už nemůže nadále blokovat přijetí zprávy či ustanovení Panelu dle čl V DSU je i přesně popsán postup a harmonogram řízení. Je zavedeno i pravidlo negativního konsensu, které ulehčuje a zrychluje činnost orgánů. 25 DSB sestavuje Panely, které o sporu rozhodují a na závěr vydávají závěrečné zprávy; ty pak DSB buď zamítne (konsensem) nebo přijme. Konečná rozhodnutí nejsou vymahatelná, ale rozhodne-li se stát neřídit rozhodnutím a neplní-li lhůty pro nápravu, tak na něho mohou být uvalena různá protiopatření na žádost poškozeného státu dle čl V rámci těchto protiopatření se často používá pozastavení koncesí. 26 Od roku 1995, kdy byl DSB založen, řešil tento orgán již 456 případů. Stal se tak velmi významným tribunálem pro řešení mezinárodních sporů mezi státy. Nicméně jak vyplývá z následujícího odstavce, není jediným orgánem pro řešení sporů z investic. Je to i tím, že před něj nemůže předstoupit soukromý subjekt. Ovšem z pohledu EU je více přijatelným fórem než např. ICSID či UNCITRAL, protože DSB je jediný orgán, před který může EU přímo předstoupit a předložit svoji stížnost či se zastupovat. To také dokládá nízký počet sporů řešených DSB, ve kterých figurují samostatně jednotlivé členské státy EU. Po roce 2000 (spor Belgie vs. USA) dokonce takový případ není. 27 Z hlediska ochrany investic a sporů se soukromým subjektem jsou pak významné ICSID a tribunály vznikající dle pravidel UNCITRAL, resp. Newyorské dohody. To také vyplývá ze zprávy UNCTAD 28, kdy z celkového počtu 450 investičních sporů řešených mezi státem a investorem, 279 řešil ICSID, dle pravidel UNCITRAL se řešilo 126 sporů a 21 případů rozhodoval SCC a pouze 7 ICC. DSB v porovnání s těmito výše zmíněnými arbitrážními tribunály řešilo tedy spory pouze mezi jednotlivými státy. 24 ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. ISBN S Ibid. s Understanding on rules and procedures governing the settlement of disputes. In: Agreement Establishing World Trade Organization [online]. WTO, 1995 [cit ]. Dostupné z: < 27 Find Disputes Cases 2012 op. cit. 28 Latest Developments in Investor-State Dispute Settlement [online]. IIA Issues Note, UNCTAD, 2012 [cit ].Dostupné z: < S. 2.

16 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 16 Centrum ICSID bylo založeno na základě Washingtonské úmluvy neboli ICSID dohody. Tato WÚ vstoupila v platnost v říjnu 1966 a od té doby ji ratifikovalo 158 států. WÚ stanovuje institucionální a procesní rámec pro urovnávání sporů z investic pomocí konciliace a arbitráže. ICSID samotné pak představuje fórum, které poskytuje konciliačním a arbitrážním tribunálům půdu pro vykonávání jejich činnosti. Každý smluvní stát WÚ má své zástupce ve dvou panelech ICSID: Panel konciliátorů a Panel arbitrů. Tribunály a komise se sestavují z těchto panelů dle pravidel určených ve WÚ. 29 Výjimečnost ICSID spočívá v tom, že se zabývá spory mezi státem a investorem (soukromým subjektem). Do vzniku ICSID podobný zcela apolitický mechanismus příliš nefungoval, ať už šlo o American Association of Arbitrators nebo ICC v Paříži. Permanent Court of Arbitration sídlící v Nizozemí představuje fórum pro řešení sporů pouze mezi státy a nikoliv pro soukromé subjekty, podobně jako DSB. 30 Článek 25.1 WÚ vymezuje strany sporu, kdy jak stát, tak investor musí pocházet ze smluvního státu Úmluvy. U subjektu investora postačí, když je daná organizace alespoň kontrolována subjektem ze smluvního státu WÚ, pokud s tím žalovaný stát souhlasí. Dle článku 25.4 pak může smluvní stát přesně vymezit, na které spory z investic se bude WÚ vztahovat. Pro rozhodování před tribunály je stěžejní rozhodné právo. Tuto otázku upravuje článek 42.1, který respektuje stranami smlouvy zvolené právo. Pro různé části sporu si strany mohou zvolit i různé právní systémy. Pokud ovšem k volbě práva ve smlouvě nedojde, tak spor bude řešen dle práva smluvního státu a nikoliv dle práva státu, ze kterého pochází investor. 31 Nelze opomenout Newyorskou dohodu (ND) spadající pod UNCITRAL. Tato dohoda vstoupila v platnost v roce ND je pouze zkrácený název pro Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards. Spolu s touto smlouvou je třeba se i seznámit s doporučeními UNCITRAL 32, které rozšiřují působnost a zpřesňují obsah dohody. Vedle ND se celý systém mezinárodní obchodní arbitráže a konciliace pod UNCITRAL řídí systémy pravidel UNCITRAL Arbitration Rules (1976 a 2010), UNCITRAL Conciliation Rules (1980) a dle tzv. Model Law on International Commercial Arbitration (stejný zákon je i pro konciliaci) WENHUA SHAN 2002 op. cit., s. 565, Ibid. s Ibid. s Doporučení z roku 2006 a International Commercial Arbitration and Conciliation [online]. UNCITRAL, 2012 [cit ]. Dostupné z: <

17 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 17 Cílem ND bylo, aby cizí rozsudky vynesené mezinárodními arbitrážními tribunály nebyly diskriminovány soudy jednotlivých států. Pokud si strany smlouvy zvolily tuto dohodu jako rozhodné právo, pak to musí soud v jakékoliv smluvní zemi respektovat. 34 Pokud se v této podkapitole věnujeme arbitráži, pak musíme zmínit dvě významné evropské instituce. První je ICC v Paříži a druhou je SCC. ICC se věnuje mnoha činnostem. Je známé díky např. doložkám INCOTERMS, ale patří i mezi instituce věnující se arbitráži. ICC poskytuje půdu pro řešení sporů jak pro jednotlivce, tak pro podniky, státy a územní jednotky. Řešení sporů dle ICC lze zvolit ve smlouvách. Spor je pak veden dle ICC arbitrážních pravidel, které určují též sestavení tribunálu. Rozhodnutí tribunálu lze vymáhat na základě již výše zmíněné ND. Jak už ale vyplynulo z předchozích odstavců, ICC není často používaným orgánem pro řešení investičních sporů. 35 Dle pravidel SCC se vedla arbitráž v oblasti investic v roce 2011 ve 21 případech. Arbitráží se SCC zabývá jak v domácích sporech, tak i při mezinárodních kauzách. Na půdě SCC lze provádět arbitráž i na základě pravidel UNCITRAL. Pro vymáhání rozhodnutí tribunálů platí to stejné jako pro ICC. 36 Z pohledu PZI je důležitá i činnost MIGA, která jako člen skupiny Světové banky má rovněž svůj vlastní orgán pro řešení sporů. Snaží se tak ochránit investora před vládními kroky, které by mohly investici narušit. MIGA se především v tomto ohledu zaměřuje na prevenci vzniku těchto sporů. 37 V posledních letech se setkáváme se sílící kritikou mezinárodní arbitráže zejména u sporů mezi státem a investorem. V roce 2007 vystoupila z ICSID Bolívie a v roce 2009 Ekvádor. Odstoupení od ICSID zvažuje i Venezuela, která již odstoupila od BIT s Nizozemím. Rusko se v roce 2009 rozhodlo nepřistoupit k ECT Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards the New York Convention [online]. UNCITRAL, 2012 [cit ]. Dostupné z: < 35 ICC Dispute Resolution Services [online]. ICC, 2012 [cit ]. Dostupné z: < 36 SCC Arbitration [online]. SCC, 2012 [cit ]. Dostupné z: < 37 Investment Guarantees Dispute Resolution [online]. MIGA, 2012 [cit ]. Dostupné z: < 38 SCHILL, S. Enhancing International Investment Law's Legitimacy: Conceptual and Methodological Foundations of a New Public Law Approach [online]. Virginia Journal of International Law , roč. 52, č. 1, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S

18 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 18 Kritici mezinárodní arbitráže označují za problém především velkou interpretační volnost arbitrů a nedostatek demokratické kontroly a legitimity a s tím spojený i problém s odpovědností tribunálů. S mezinárodním investičním právem (IIL) tak souvisí následující problematické aspekty. Prvním je právě nejasná interpretace standardů ochrany investic. Druhým problémem je rostoucí počet proti sobě jdoucích rozhodnutí arbitrů. Často se také státy setkávají s tím, že se tribunály mnohdy řídí dle standardů stanovených již v jiných řízeních, než aby vycházely z BITs samotné. Rozhodování je tak často netransparentní. Dalším kritizovaným aspektem je značná fragmentace IIL 39, která vyvolává nestabilní a těžko předvídatelná rozhodnutí tribunálů. Čtvrtým problémem je fakt, že BITs většinou zajišťují investorům velmi dobré postavení bez ohledu na veřejné zdraví, pracovní podmínky či kulturní dědictví. Posledním zmiňovaným bodem je, že spory často ovlivňují i třetí stranu, ale ta při arbitráži často nemá prostor k ochraně svých zájmů. To vše vyvolává mezi investory nejistotu a nelibost států. 40 Pro některé státy IIL představuje hrozbu pro integritu jejich domácího veřejného práva a pro státní suverenitu. 41 Státy totiž často mají jen velmi malou kontrolu nad řešením sporů a nad vynucováním závazků z BITs. Toto vše vysvětluje i dlouhotrvající nevoli Číny více se zapojit do těchto arbitrážních vztahů. V tomto směru podnikl určité kroky UNCTAD s připravovanou MIT: Investment Policy Framework for Sustainable Development, ve které se snaží více vyrovnat práva a závazky státu a investora. Koncept smlouvy je pojat jako tzv. živý dokument, ke kterému se může každý stát vyjádřit. 42 Rovněž EU se snaží i díky Lisabonské smlouvě vyřešit alespoň fragmentaci úpravy PZI v BITs u jednotlivých členských států v rámci své Evropské mezinárodní investiční politiky. 2.5 Dílčí závěr Mezinárodní investiční právo je nejrychleji se vyvíjející oblast práva. S tím je spojeno mnoho problémů, které se státy a různé mezinárodní organizace snaží řešit. V rámci této kapitoly byly mnohé z těchto problémů představeny. Především se jedná o nejednoznačné definice nejen pojmu investice, ale též dalších s nimi spojených pojmů (vyvlastnění, kompenzace, ). 39 Do roku 2009 bylo uzavřeno okolo 2750 BITs a dalších 295 jiných dohod o ochraně investic. 40 SCHILL 2011 op. cit., s Ibid. s World Iinvestment Report 2012 op. cit., s. xii.

19 MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PRÁVO 19 Některé státy či organizace (WTO, USA, UNCTAD, EU) se snaží vytvořit jednotnější mezinárodní legislativu v oblasti investic, aby předešly problémům způsobených přílišnou fragmentací IIL. Jednání ovšem ztroskotávají na bipolaritě celého systému, kde na jedné straně stojí velcí hráči jako USA a EU a na druhé straně rozvojové státy v čele s Čínou. V EU se zřejmě situace zlepší díky Lisabonské smlouvě a připravované společné investiční politice, jejíž úplný koncept nebyl do napsání této bakalářské práce ještě vytvořen. Ovšem na možnost investorů bránit se proti nespravedlivému zacházení před mezinárodními arbitrážními tribunály lze nahlížet velmi pozitivně. Přitom v investičních smlouvách hrají velkou roli rozhodčí doložky, které určují, dle jakého práva či smlouvy se bude daný investiční spor rozhodovat. Na druhou stranu fragmentace IIL a nejasnosti v mnohých pojmech vyvolávají obavy z používání mezinárodních institucí k prošetření sporů. Jak bylo řečeno výše, mnohé (zejména rozvojové) země se obávají zásahů do suverenity státu těmito tribunály a zdráhají se více zapojit do mezinárodního arbitrážního systému, což byl dlouhá léta i případ Číny.

20 ČÍNSKO-EVROPSKÉ VZTAHY 20 3 Čínsko-evropské vztahy V této kapitole je nejdříve popsán vstup Číny do WTO a za jakých podmínek se tento vstup uskutečnil. Další část kapitoly se věnuje charakteristice čínsko-evropských vztahů a na závěr je pozornost zaměřena na samotný tok PZI mezi EU a Čínou. 3.1 Vstup Číny do WTO a její vztah s EU Čína již od roku 1978 nastolila režim poměrně velkých reforem v rámci své Open door policy. Vytvořila nový daňový a finanční systém a došlo postupně k částečnému oddělení podnikání a výzkumu od státu. Přesto stále i dnes zhruba 30 % HDP Číny je produkováno státem vlastněnými firmami. Reformy se přitom zpočátku týkaly jen některých ekonomických zón (jihovýchodních). V oblasti PZI docházelo k postupnému uvolňování trhu. V roce 1986 už bylo možné, aby v Číně fungovala společnost výhradně vlastněná zahraničním investorem. Další reformy byly spojeny s iniciativou Go west policy. Šlo nejen o rozšíření zahraničního zájmu i na západní provincie, ale i o napravení vztahů se západním světem po červnových událostech roku , ke kterým v Číně došlo. 44 V březnu 1987 Čína požádala o možnost stát se smluvním státem GATT 47. Za tímto účelem byla vytvořena Working Party (WP) s cílem připravit podklady pro přístup ke smlouvě. Po vzniku WTO Čína dala najevo, že se chce stát jejím členem, a cílem WP se tak stalo i vytvoření tzv. Přístupového protokolu. Vzhledem k tomu, že Čína je považována za rozvojový stát, tak jí bylo při vstupu umožněno využít tzv. MFN režimu, tj. režimu nejvyšších výhod. Ovšem v případě Číny neplatil tento režim pro všechny oblasti obchodu. 45 K se Čína stala 147. členem WTO. Přidala se k WTO za výjimečně nepříznivých, nerecipročních a asymetrických podmínek, které nemají ve WTO obdoby. Přistoupila se statusem rozvojové země, ale v důležitých aspektech jí byl tento status upřen; to prakticky vyvolává rozpor se samotnými základními principy WTO. Kvůli své ekonomické struktuře na ni bylo nahlíženo jako na netržní hospodářství, což je v historii 43 Dne byla demonstrace civilního obyvatelstva na náměstí Tiananmen v Pekingu krvavě potlačena čínskou armádou. 44 GATTAI, V. EU-China Foreign Direct Investment: a double-sided perspective [online]. European Studies: A Journal of European Culture, History & Politics , roč. 27, č. 1, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S Working Party Report on China [online]. WTO, 2001 [cit ]. Dostupné z: <

21 ČÍNSKO-EVROPSKÉ VZTAHY 21 WTO naprosto bezprecedentní případ. Čínské postavení ve WTO lze charakterizovat jako less than equal. 46 Už během let před vstupem Čína snižovala svoje cla takovým způsobem, že v době vstupu byla z tohoto pohledu liberálnější než mnoho vyspělých zemí. Ostatní členové (hlavně státy EU a USA) si vymínili, že s ohledem na otázky anti-dumpingu, ochranných a vyrovnávacích opatření Čína pozbude jak statusu rozvojové země (MFN režim), tak i preferenčního režimu, což opět znamenalo naprostý odklon od praxe WTO. Ostatní země tak totiž mohly za jednodušších podmínek uvalit na čínské zboží kvantitativní omezení dovozu (viz spory O textilu či O obuvi ). 47 Americký prezident Clinton o vstupu Číny do WTO řekl: Zřejmě nejvíce jednostranný obchod v historii. 48 Velkou změnu s přístupem Číny k WTO zaznamenal zejména ekonomický a právní řád země. Právě rozsáhlé změny právní úpravy značně pozměnily ekonomický systém země, aby splňoval požadavky WTO a zahraničních investorů. Ještě na přelomu století byla znalost čínského práva světovými investory velmi malá. Vstup Číny do WTO tuto situaci podstatně změnil. Přesto pro investory z EU právě čínský rychle se měnící právní systém představuje největší riziko kvůli své nestabilitě a menší transparentnosti. 49 Samotný vztah čínského práva a mezinárodních smluv je velmi komplikovaný, jelikož není nikde v čínském právu explicitně vyřešen. Dle některých zákonů a nařízení, a postupné tendence tomu napovídají, se obecně předpokládá nadřazenost mezinárodního práva. Tato nadřazenost se však často týká pouze některých oblastí čínského práva (občanské, obchodní právo). 50 Mezinárodní smlouvy lze do čínského práva buď inkorporovat, nebo transformovat. Opět není tento aspekt nikde jednoznačně upraven a lze se setkat s oběma způsoby přejímání mezinárodního práva do čínského. Nicméně dle rozhodnutí Vrchního lidového soudu ze dne je více přijatelná metoda transformace. Toto rozhodnutí se týká jak úpravy ochrany investic, tak veškerých smluv vyplývajících 46 XIAOHUI WU. No Longer Outside, Not Yet Equal: Rethinking China's Membership in the World Trade Organization [online]. Chinese Journal of International Law. 2011, roč. 10, č. 2, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S Ibid. s Ibid. s WENHUA SHAN 2002 op. cit., s Ibid s

22 ČÍNSKO-EVROPSKÉ VZTAHY 22 z členství Číny ve WTO. Nelze tedy u těchto smluv předpokládat přímou aplikovatelnost, ale je potřeba tyto smlouvy nejprve transformovat do čínského práva. 51 Není bez zajímavosti, že EU odmítá přímý účinek norem WTO. Ale samo právo WTO neukládá přímý účinek svých norem. 52 Kvůli liberalizaci svého ekonomického systému a zvýšení atraktivity země pro investory Čína v prosinci 1996 přijala závazky vyplývající z čl. VIII Articles of Agreement of IMF. Udělila tak národní režim investorům v rámci systému FOREX. Investoři tak mohou mít svoje běžné účty v bankách i v cizích měnách. 53 V rámci EU-China Trade Agreement z května 2000 otevřela Čína svoje telekomunikační, bankovní a pojišťovací služby evropským investorům a do roku 2007 měly být tyto trhy otevřeny investorům z celého světa dle požadavků TRIMs a GATS. 54 Při vstupu do WTO podepsala Čína Přístupový protokol (dále jen Protokol), který konkretizuje požadavky WTO na změny v čínském právním systému a systému státní správy v oblasti mezinárodního obchodu. Přestože je Čína rozdělena na několik obchodně a legislativně samostatných území, tak Dohoda o WTO musí platit všude stejně. Čínský Protokol je velmi ojedinělý a nemá ve WTO obdoby. V souladu s čl. X GATT, III a VI GATS, 41 TRIPs musí Čína veškeré legislativní změny či opatření spojená s problematikou obsaženou v Dohodě veřejně publikovat. Protokol jí ale navíc ukládá povinnost přeložit je do tří oficiálních jazyků WTO. Veškerá opatření mohou být vynucována jen za podmínky, že jsou známa (Protokol čl. 2(C)). Tyto závazky nemá žádný jiný člen WTO. Musí rovněž vzniknout orgán, který se bude zabývat přezkumem čínské legislativy a jejího souladu s Dohodou. Na tento orgán se mohou obrátit i soukromé osoby s návrhem na přezkoumání ustanovení, která jsou dle nich v rozporu s Dohodou (Protokol čl. 2(D)). K publikaci dochází prostřednictvím oficiálního periodika ještě před implementací opatření a Čína k tomuto musí zřídit úřad, který bude odpovědný za odpovědi do 30 dnů (max. 45 dnů) na dotazy zaměřené na daná opatření WENHUA SHAN 2002 op. cit., s HERBOCZKOVÁ, J. Vnější ekonomické vztahy EU v kontextu WTO-rozvojové státy a mezinárodní agrární obchod [online] [cit ]. Rigorózní práce. Masarykova univerzita. Právnická fakulta. Dostupné z: < S Working Party Report on China 2001 op. cit. 54 WENHUA SHAN 2002 op. cit., s Ibid. s

23 ČÍNSKO-EVROPSKÉ VZTAHY 23 Pro lepší komunikaci s WTO a plnění závazků vyplývajících z členství ve WTO Čína zřídila tři Generální ředitelství. První se zabývá vyjednáváním s WTO, druhé zastřešuje výše zmíněné činnosti, jako je publikace opatření, podávání informací a právní přezkumy. Třetí Generální ředitelství se stará o dodržování principu fair trade v mezinárodním obchodě, např. zabraňuje dumpingu atd. 56 Čína se rovněž stala smluvním státem TRIMs. Hned po vstupu musela okamžitě provést všechny nezbytné právní a administrativní změny, aby došlo k souladu se zněním TRIMs bez možnosti odvolání se na čl. 5 TRIMs 57. Také se zavázala k tomu, že zruší všechny exportní podmínky a tzv. performance requirements, které jsou v rozporu s TRIMs. Rovněž Čína nebude do smluv vnášet žádná taková ustanovení (Protokol čl. 7.1). Dovozní licence či povolení k PZI budou udělovány bez ohledu na to, zdali je tu domácí dodavatel. Veškeré překážky budou odstraněny i na regionální úrovni. 58 Firmy se zahraničním kapitálem (FIEs) budou podléhat národnímu režimu (Protokol čl. 5.1 a čl. 5.2), který je ovšem nereciproční. Takhle výhodná úprava PZI a ochrany investorů se nevyskytuje v závazcích žádného jiného člena WTO. 59 V rámci úpravy podnikání FIEs dochází díky výše uvedeným změnám v čínském právním systému k určitému zdvojení. Tuto výseč práva upravují jak zákony veřejného čínského práva, tak speciálně přijaté zákony o FIEs. Tato speciální regulace FIEs je zaměřena zejména na ochranu místního čínského průmyslu a na zlepšení jeho technologického vývoje. A tato duální úprava regulace PZI bude pravděpodobně ještě několik let trvat. 60 Pro lepší pochopení a vyjasnění tohoto systému vydal v květnu 2010 čínský vrchní soud rozhodnutí týkající se urovnávání sporů s FIEs čínským soudnictvím. Vedla ho k tomu zmíněná dualita a rostoucí počet řešených sporů (až 20 % sporů s mezinárodním prvkem je ohledně FIEs). Toto soudní rozhodnutí se svým obsahem a pojetím velmi podobá mnohé západní legislativě. 61 V souladu s Protokolem také došlo k podstatným změnám v oblasti kontroly cen (vzhledem k PZI (Protokol čl. 9)) a v oblasti dodatečného dodanění importu či exportu 56 WENHUA SHAN 2002 op. cit., Stanovuje období notifikace 90 dnů a určuje lhůty, které má stát na to, aby veškerá opatření byla v souladu s TRIMs, viz kap. 2.3, část TRIMs. 58 WENHUA SHAN 2002 op. cit., s CHOUKROUNE 2012 op. cit., s CHENGWEI, L. Chinese company and securities laws: investment vehicles, mergers and acquisitions and corporate finance in China. Austin: Wolters Kluwer, s. ISBN S HOWLETT, A. China s Supreme People s Court Issues Rules on Foreign Direct Investment. Jones Day Publications [online]. Září 2010 [cit ]. Dostupné z: <

24 ČÍNSKO-EVROPSKÉ VZTAHY 24 pro investory (Protokol čl. 11). Změny musely být provedeny i v oblasti podpor poskytovaných státem a to tak, aby tyto podpory neznevýhodňovaly zahraniční investory nebo dovážené či vyvážené produkty (Protokol čl. 10). 62 Během let se stala Čína jedním ze států s nejvíce uzavřeným počtem BITs. Činila tak hlavně proto, aby zvýšila svoji atraktivitu pro zahraniční investory. Většina prvních BITs se ovšem nevěnovala způsobu řešení sporů. Posléze začaly tyto BITs obsahovat ustanovení o řešení sporů ohledně výše kompenzace. Podmínkou však v takovém případě bylo, aby domácí soud rozhodl, že došlo k protiprávnímu vyvlastnění. Často ale BITs obsahovaly značně dvojznačný text pokud šlo o tuto problematiku. To hodně změnila čínská ratifikace WÚ s účinností k , ke které se po mnoho let stavěla zdráhavě. Tento fakt také přispěl k zlepšení vztahů a zvýšení důvěry Číny v očích zahraničních investorů. 63 Čína zpočátku využila možnosti, kterou jí dával článek 25.4 WÚ a souhlasila s tím, aby se před ICSID řešily pouze spory týkající se určení výše a nároku na náhradu škody způsobené vyvlastněním či znárodněním. Postupně se toto úzké vymezení začalo rozšiřovat pomocí ustanovení v jednotlivých novějších BITs. Pro investory z EU je skutečnost, že mohou spory s Čínou řešit dle principů WÚ, velmi důležitá. 64 V současnosti je v Číně pro využití mezinárodní arbitráže nastaven mechanismus, kdy k ní lze přistoupit jedině tehdy, pokud byly splněny dva následující kroky. První krok představuje 6měsíční čekací lhůta, kdy se strany snaží spor vyřešit diplomatickou cestou. Druhý krok spočívá v poskytnutí možnosti řešit daný spor buď před čínským soudem, či před arbitrážním tribunálem. 65 Co se týče sporů řešených před DSB, tak v roce 2003 požádala Čína o zlepšení specifického postavení rozvojových států v rámci DSU. Žádala, aby se nastavila pravidla, která by více hájila zájmy rozvojových zemí, např. pokud vyspělá země žaluje rozvojový stát a neuspěje se stížností u DSB, tak poplatky uhradí i za rozvojovou zemi Accession of the People s Republic of China (Protocol) [online]. WTO, 2001 [cit ]. Dostupné z: 63 WILLEMS, JANE Y. The Settlement of Investor State Disputes and China: New Developments on ICSID Jurisdiction [online]. South Carolina Journal of International Law & Business. 2012, roč. 8, č. 3, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S WENHUA SHAN 2002 op. cit., s WILLEMS 2012 op. cit., s XIAOHUI 2011 op. cit., s. 235.

25 ČÍNSKO-EVROPSKÉ VZTAHY 25 Na rozdíl od WÚ k dohodě zakládající agenturu MIGA Čína zaujala velmi pozitivní postoj. Patřila k jednomu z 29 států, které dohodu v roce 1988 podepsaly jako první. Tím se stala pátým největším podílníkem v MIGA. Čína jako rozvojová země z tohoto členství velmi profituje, protože prakticky všechny PZI směřující do Číny mohou být pojištěny MIGA, což evropským investorům usnadňuje investování v Číně. Svoji vstřícnost Čína dokazuje i tím, že MIGA má v Číně status most favoured agency Ekonomické a právní vztahy mezi Čínou a EU EU byla velkým podporovatelem zapojení Číny do světového obchodu. Vztahy s Čínou byly na počátku nového tisíciletí velmi dobré. Postupná konvergence zájmů a cílů se začala projevovat už v 90. letech, kdy rovněž evropští investoři začali více investovat v Číně. Od roku 1998 probíhala každoroční setkání evropských a čínských zástupců. Vstupem Číny do WTO se spolupráce dále rozšířila. Situaci s Čínou ovšem komplikuje nejistota vyvolaná režimem, který v Číně panoval a panuje. Postupně však kolem roku 2006 došlo k ochlazení čínsko-evropských vztahů. Roku 2006 vydala Komise sdělení COM(2006)/631, ve kterém se vyjádřila k nerovnováze ve vzájemných vztazích. EU v něm také přehodnotila svoji rozvojovou pomoc Číně a snížila množství poskytovaných prostředků. V roce 2008 se pak po 10 letech nekonalo každoroční setkání. 68 Přispěla k tomu i vyostřená situace v Tibetu. 69 Toto ochlazení bylo ovlivněno několika faktory. Prvním byla záporná obchodní bilance EU s Čínou, která v roce 2008 dosáhla deficitu 169,2 mld. a stále se drží v záporných číslech (2011: -121,4 mld. ). Mezi lety vzrostl čínský export do EU 2,5krát a evropský export do Číny vzrostl 2krát. Přitom skoro polovina čínského exportu je vyrobena FIEs. EU pak dále považovala za problém existenci netarifních překážek obchodu, které v roce 2004 podle odhadů způsobily evropským podnikatelům ztrátu 21,4 mld.. Také postoj Číny k ochraně duševních práv nepřispěl ke zlepšení vztahů. V roce 2006 pocházelo 60 % ze všech padělků odhalených v EU právě z Číny WENHUA SHAN 2002 op. cit., s V roce 2008 probíhalo nejen v Tibetu, ale i v EU a USA mnoho protestních akcí. Čína nakonec zakázala přístup jakýchkoliv médií s výjimkou čínských do Tibetu. 69 SERAINOV, J. Economy of China: New Challenges for the European Union [online]. Public Administration , roč. 2, č. 22, s [cit ]. ISSN Dostupné z: < S SEIRANOV 2009 op. cit., s