HLAVNÉ ČLÁNKY MAIN ARTICLES OTVORENÝ PRÍSTUP OPEN ACCESS MANAŽMENT A MARKETING MANAGEMENT AND MARKETING HODNOTENIE VEDY EVALUATION OF SIENCE

Transkript

1 1/2015 Informačné technológie a knižnice OBSAH CONTENS VYDAVATEĽ: Centrum VTI SR, Bra slava IČO vydavateľa: marec 2015 ročník 19., vychádza 4x ročne evidenčné číslo: EV 3501/09 publikačné číslo CVTI SR: ITlib. Informačné technológie a knižnice ISSN-L X ISSN X ISSN REDAKCIA: Dana Karulová zodpovedná redaktorka Eva Vašková redaktorka Mária Izakovičová jazyková redaktorka Karol Izakovič grafická úprava ADRESA REDAKCIE: Centrum VTI SR Lamačská cesta 8/A Bra slava Tel.: 02/ eva.vaskova@cv sr.sk ROČNÉ PREDPLATNÉ: 12 REDAKČNÁ RADA: Ján Turňa predseda redakčnej rady Nadežda Andrejčíková Cosmotron Slovakia, s. r. o. Alojz Androvič Univerzitná knižnica v Bra slave Beáta Bellérová SPK pri SPU v Nitre Daniela Birová Centrum VTI SR, Bra slava Tomáš Fiala Univerzitná knižnica v Bra slave Mária Kadnárová Farmaceu cká fakulta UK, Bra slava Dušan Katuščák Katedra mediama ky a kultúrneho dedičstva, Fakulty humanitných vied ŽU, Žilina Milan Konvit Katedra mediama ky a kultúrneho dedičstva, Fakulty humanitných vied ŽU, Žilina Soňa Makulová KKIV Filozofickej fakulty UK, Bra slava Richard Papík ÚISK Filozofickej fakulty UK, Praha Michal Sliacky Centrum VTI SR, Bra slava Silvia Stasselová KIC Stavebnej fakulty STU v Bra slave Jela Steinerová KKIV Filozofickej fakulty UK, Bra slava Jana Šuchová KKIV Filozofickej fakulty UK, Bra slava Jaroslav Šušol KKIV Filozofickej fakulty UK, Bra slava Mária Žitňanská Centrum VTI SR, Bra slava Žiadny príspevok z časopisu alebo jeho časť nesmie byť reprodukovaná bez súhlasu autora a bez oznámenia redakcii PRÍHOVOR ADDRESS HLAVNÉ ČLÁNKY MAIN ARTICLES Daniela Gondová: Stratégia rozvoja slovenského knihovníctva na roky Development Strategy of the Slovak library for the years Zdeněk Matušík: Knihovní legislativa v České republice Library legislation in the Czech Republic OTVORENÝ PRÍSTUP OPEN ACCESS Mária Žitňanská Eva Chmelková: CVTI SR ako Národný referenčný bod pre Open Access politiku súčasný stav a perspektívy SCSTI as the National reference point for the open access policy current state and perspectives MANAŽMENT A MARKETING MANAGEMENT AND MARKETING Libuše Foberová: Kvalitatívní sonda do současného řízení knihoven Qualitative research into the current library management HODNOTENIE VEDY EVALUATION OF SIENCE Beáta Bellerová: Bibliometrické služby akademických knižníc? Bibliometric services of academic libraries INFORMAČNÉ TECHNOLÓGIE INFORMATION TECHNOLOGIES Michal Černý: Heuristická analýza desktopových nástrojů pro tvorbu myšlenkových map Heuristic analysis tools for desktop mind mapping KNIŽNIČNO-INFORMAČNÉ SLUŽBY LIBRARY AND INFORMATION SERVICES Andrej Garaj: Gamifikácia knižníc ako nový spôsob zaujatia používateľov Gamification libraries as a new way of user engagement ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÉ ZDROJE ELEKTRONIC INFORMATION RESOURCES Danica Zendulková: Informačný systém SK CRIS má dva roky Two years of the information system SK CRIS

2 Jana Kasáková: Centrálna databáza slovenských elektronických informačných zdrojov pre výskum a vývoj SciDAP Central database of the Slovak electronic information resources for research and development SciDAP Iveta Krjaková Ladislav Svršek: ProQuest Central z hľadiska publikačných možností ProQuest Central in terms of publishing options Ladislav Svršek: ProQuest ebrary a Summon v projekte NISPEZ II ProQuest ebrary and Summon in the NISPEZ project PROJEKTY PROJECTS Lívia Holienková: Národný projekt NISPEZ II National project NISPEZ II Nadežda Andrejčíková Marie Balíková Miroslav Kunt Jana Šubová: Projekt INTERPI Project INTERPI INTERNET INTERNET 69 Světlana Hrabinová: Zlepšení přístupnosti webového sídla prostřednictvím jeho mobilní verze (2. část studie) Improving accessibility websites through mobile version ( Part 2.) PODUJATIA EVENTS 75 Eva Vašková: AKM konferencia, ktorá spája pamäťové a fondové inštitúcie AKM - conference, which brings together repository institutions Nájdete nás na internete wwww.cvtisr.sk/itlib ITlib Informačné technológie a knižnice dostupné aj v digitálnej knižnici CVTI SR media.cvtisr.sk Foto na obálke zdroj: stránka Château Appony, Oponice

3 PRÍHOVOR PRÍHOVOR Keby na zemi vládla láska, nepotrebovali by sme zákony. [Aristoteles] Plán legislatívnych úloh vlády SR na rok 2015 obsahuje nie menej ako 92 odôvodnených návrhov, aak k tomu pripočítame niekoľko restov z minulého roku a zopár poslaneckých iniciatív, tak sa nám (aspoň podľa Aristotela) môže zdať, že sa vôbec nemáme radi. Aj Ministerstvo kultúry SR kuje na tomto ohnisku svoje želiezka. Či už je to plánovaný návrh zákona o kultúrno-osvetovej činnosti, ktorý nanovo upraví oblasť výkonu kultúrno-osvetovej činnosti, upraví oblasť pôsobenia, zadefinuje jednotlivé stupne osvetových zariadení a určí ich práva, povinnosti podľa jednotlivých stupňov, verme, vrátane vymedzenia poslania Národného osvetového centra, alebo ostro sledovaný návrh autorského zákona pri príprave ktorého sa pristúpilo k revízii ustanovení autorského hmotného práva, zmluvného práva, výnimiek a obmedzení, práv súvisiacich s autorským právom, osobitného práva k databáze, kolektívnej správy práv a ochrany i vymožiteľnosti práva a zohľadnili sa aspekty súvisiace s procesmi digitalizácie chránených obsahov. Tým tretím kunštykom rezortu je z roku 2014 presunutý, skoro zabudnutý Návrh zákona o knižniciach a poskytovaní knižnično-informačných služieb, ktorý nanovo upraví oblasť výkonu činností na úseku knihovníctva, precizuje definíciu pojmu knižnica a stanoví jej úlohy, najmä s ohľadom na zmenu charakteru knižnično-informačných služieb. Každý z týchto zákonov sa priamo alebo nepriamo dotýka knižníc a bude vymedzovať v akomkoľvek zmysle rámec našich aktivít a možností v najbližších rokoch. Príležitosť na zmeny pravidiel hry od základu sa vyskytne v knižničnej oblasti sotva raz za uhorský rok. Nahrávali jej vývojové trendy knižnično-informačných služieb a tiež skúsenosti z fungovania narýchlo transformovanej jednotnej sústavy knižníc knižničným zákonom z roku 2000, ako aj s nedôsledným rešpektovaním tejto normy pri plnení zákonom stanovených úloh niektorých knižníc a najmä povinností zriaďovateľov. Legislatívnu iniciatívu prevzala Sekcia kultúrneho dedičstva Ministerstva kultúry, ktorá predložila knižničnej rade nový návrh zákona, ktorý bol redukovanou verziou pôvodného textu a nekorešpondoval celkom s deklarovaným dôvodom legislatívneho zámeru. Napriek tomu, že v diskusii zaznela pochybnosť o potrebe takejto nedôslednej zmeny zákona, spracovala knižničná rada pripomienky, schválila a predložila sekcii nový text, ktorý sa okrem iného dotýkal niektorých citlivých otázok deľby úloh národných knižníc a vymenovaných vedeckých knižníc. Návrh knižničnej rady však nebol bez vysvetlenia rešpektovaný a do ďalšieho konania postúpila pôvodná novela z dielne MKSR. Na portáli justície možno dohľadať, ako sa naložilo s ďalšími pripomienkami. Nuž blízka budúcnosť ukáže, či by namiesto zákona nebolo načim viac vzájomného rešpektu. Rešpektu k návrhom z protichodných strán, ako tomu bolo v prípade dôslednej prípravy autorského zákona. Ministerstvo, autori, vydavatelia, autorské zväzy a knižnice paragraf po paragrafe, slovo po slove, hľadali riešenie a prijímali kompromisy, hoc aj niekedy v bojovej atmosfére. Nie, nepodarilo sa nám (knižniciam) presadiť všetky výnimky, ktoré sú inde možné a bežné, ale boli sme pri tom. Ťažko sa nám oponovalo voči výrokom načo meniť veci, ktoré doteraz dobre fungovali, keď sa rokovalo o platbách za výpožičky. Chýbali nám argumenty pri diskusii o ekonomických pomeroch vo vydavateľskej oblasti. Bolo to skôr o peniazoch ako o kultúre, bolo to viac o paragrafoch ako o dobrej vôli. Asi to tak v dnešnej dobe treba. A keď už hovoríme o zákonoch, treba spomenúť ešte jeden: Predpis č. 385/2014 Z. z. Zákon o štátnom rozpočte na rok 2015 zo 4. decembra 2014, ktorý je pri všetkej úcte k vyššie spomenutej legislatíve pre našu činnosť rozhodujúci. Verím, že aj v tomto roku budeme mať dostatok financií na odpovedajúci výkon činností na úseku knihovníctva, predovšetkým v záujme našich čitateľov (a v súlade s literou zákona). Ing. Alojz Androvič, PhD. Univerzitná knižnica v Bratislave alojz.androvic@ulib.sk 3

4 SUMMARY SUMMARY Zdeněk Matušík Library legislation in the Czech Republic The contribution gives a short overview of legislation activities of the library community in the Czech Republic, in particular, those of the National Library of the Czech Republic and the Association of Library and Information Professionals, in respect to specific legal framework of the library activities. It is the Library Act, the Copyright ACt, as well as statutes on the legal deposit of the national publication production that are treated here. Besides brief history of creating of the legal instruments in force, some problems of their development at the present time are presented. Mária Žitňanská Eva Chmelková SCSTI as the National Reference Point for the Open Access policy current state and perspectives Slovak Centre of Scientific and Technical Information (SCSTI), one of the Slovak key organizations (Key Node) on Open Access to scientific information. Function of SCSTI as the National Reference Point (NRP) for the Open Access (OA) to scientific information, to its preservation and access. Participation of SCSTI in international projects aimed at addressing OA activities, starting activities to raise awareness and improving cooperation in this area at the national level as well as the proper alignment of activities already implemented by SCSTI. Libuše Foberová Qualitative research into the current library management This article presents partial results obtained by qualitative research within the survey The modern management methods. At the outset we briefly introduce the used methodology. The main contribution of the paper is the analysis of data obtained from qualitative research carried out on the sample of leaders of libraries, librarians and librarians-students and from in-depth interviews with selected leaders of libraries. The aim is to present the perception of management and leadership of libraries by leaders of libraries and librarians themselves. On the basis of the findings of research, we created twelve myths related to the library management, and, consequently, we try to find responses to these myths. Michal Černý Heuristic analysis tools for desktop mind mapping The article deals with desktop tools for mind mapping. There are some parameters for testing by heuristic analysis, description of each applications and some recommendations of some applications for selected persons. Andrej Garaj Gamification libraries as a new way of user engagement As research shown, gamification is finding its way into the libraries. Application called Lemontree from England used in academic libraries integrates simple gamification with social interaction for users. Transoceanic network of libraries Pierce County established a dual gamification applications for youth as well as for adults, where application offers also diverse activities not related only to literature. Mobile application called Library Quest is another example of specific gamification. Integration of gamification to library is a very sensitive process, which requires the cooperation of several parties, in case of slovak gamification application Booga, students of Department of Library and Information Science and Department of Applied Informatics at Comenius University in Bratislava and the City Library in Bratislava. Jana Šubová Project INTERPI Study introduces INTERMI project Interoperability in memory institutions. The aim of INTERMI project is to build an infrastructure for creating of a knowledge database about information objects processed in different types of memory institutions libraries, archives, museums, galleries. Study informs about the most important present results of the project included a conceptual model and methodological documents. 4

5 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Stratégia rozvoja slovenského knihovníctva na roky PhDr. Daniela Gondová Vláda Slovenskej republiky na svojom zasadaní dňa schválila návrh Stratégie rozvoja slovenského knihovníctva na roky (ďalej stratégia). Stratégia bola spracovaná v súlade s Programovým vyhlásením vlády Slovenskej republiky na roky , kde sa uvádza: Vláda schváli stratégiu pamäťových a fondových inštitúcií na roky s cieľom zabezpečiť udržateľnosť procesu digitalizácie a tiež ochranu a rozširovanie ich zbierkových a informačných fondov. Predložená stratégia je v poradí už tretím dokumentom, ktorý sa venuje strategickým otázkam knihovníctva. Prvá stratégia Stratégia rozvoja slovenského knihovníctva do roku 2006 bola predmetom rokovania vlády v apríli 2001, následný strategický dokument Stratégia rozvoja slovenského knihovníctva na roky bol schválený v novembri V oboch stratégiách bolo stanovených osem strategických úloh orientovaných na informatizáciu a internetizáciu knižníc; zabezpečovanie informačných zdrojov pre knižnice; knižnično-informačné služby; tvorbu, ochranu a sprístupňovanie digitalizovaného kultúrneho a vedeckého dedičstva; historické knižničné fondy, záchranu, stabilizáciu a konzerváciu tradičných nosičov informácií; rozvoj ľudských zdrojov a kontinuálne vzdelávanie zamestnancov knižníc, podporu celoživotného vzdelávania a zvyšovanie informačnej gramotnosti používateľov; výstavbu a rekonštrukciu knižníc. Plnenie jednotlivých strategických úloh bolo pravidelne sledované a hodnotené viac pozri webovú stránku Ministerstva kultúry SR Návrh Stratégie rozvoja slovenského knihovníctva na roky pripravila Ústredná knižničná rada 1 v úzkej spolupráci so Sekciou kultúrneho dedičstva Ministerstva kultúry SR. Na základe skúseností s plnením úloh z predchádzajúcich stratégií sa predkladatelia ostatnej stratégie rozhodli pre tri základné strategické oblasti, ktoré sú následne podrobne špecifikované v prioritách a opatreniach: formovanie informačných potrieb, podpora informačnej gramotnosti, riadenia a rozvoja ľudských zdrojov pre trvalú udržateľnosť a rozvoj knižníc, budovanie, trvalé uchovanie, rozvoj a ochrana knižnično-informačných fondov, optimalizácia a rozvoj knižnično-informačných služieb a metód správy informácií a znalostí. Na plnenie úloh obsiahnutých v jednotlivých strategických oblastiach bude potrebná nielen spolupráca a koordinovaný postup všetkých zainteresovaných, ale aj primerané finančné prostriedky. V prvom rade sa očakáva, že Ministerstvo kultúry SR nastaví priority podpory vo svojom dotačnom systéme a v rámci osobitného prvku svojej programovej štruktúry rozpočtovej kapitoly tak, aby boli saturované práve ciele stratégie. Stratégia rozvoja slovenského knihovníctva na roky Východiská stratégie Knižnice poskytujú nenahraditeľné služby v oblasti zabezpečovania poznávacích, vzdelávacích a kultúrnych potrieb nielen jednotlivcov, ale aj spoločnosti ako celku, preto ich všestranný rozvoj je dôležitým verejným záujmom. Systematické zhromažďovanie, uchovávanie, spracovávanie a sprístupňovanie informácií šírených na všetkých druhoch nosičov je dôležitým atribútom nielen súčasného vývoja modernej znalostnej spoločnosti, ale aj významnou investíciou do budúceho rozvoja poznania, kultúry a vzdelávania obyvateľov krajiny. Knižničný systém Slovenskej republiky tvorí verejných, vedeckých, akademických, školských a špeciálnych knižníc, ktoré širokej verejnosti v roku 2013 poskytli viac ako 23,6 miliónov výpožičiek knižničných dokumentov pre viac ako 1,06 milióna používateľov; zrealizovali viac ako vzdelávacích a kultúrno-spoločenských podujatí, pričom ich ročná návštevnosť dosiahla skoro 10 miliónov návštevníkov. Knižnice pre svojich používateľov sprístupnili licencované elektronické informačné zdroje (databázy), v ktorých používatelia realizovali skoro 10,5 miliónov vyhľadávaní. Na základe týchto ukazovateľov je možné 1 Ústredná knižničná rada (ÚKR) je stály poradný, iniciatívny a expertný orgán ministra kultúry SR v oblasti knižničného systému. ÚKR posudzuje a navrhuje najmä koncepčné, strategické, organizačné a legislatívne opatrenia v oblasti knižničného systému, knihovníctva a knižníc, predkladá iniciatívne návrhy a odporúčania týkajúce sa priorít a potrieb knižničného systému, knihovníctva, knižníc a knihovníckej profesie. Členmi ÚKR sú Daniela Gondová predsedníčka, Silvia Stasselová podpredsedníčka, Alojz Androvič, Daniela Džuganová, Andrea Doktorová, František Hasaj, Jitka Kmeťová, Judita Kopáčiková, Lívia Koleková, Katarína Krištofová, Jela Steinerová. 5

6 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY pri prepočte tzv. obslužnosti knižníc konštatovať, že v roku 2013 bolo 19 % obyvateľov Slovenskej republiky aktívnymi/registrovanými používateľmi knižnice, pričom jeden aktívny/registrovaný používateľ zrealizoval viac ako 4 výpožičky za rok a každý jeden obyvateľ navštívil knižnicu skoro 2x za rok. To sú ukazovatele, ktoré radia knižnice k najviac využívaným a navštevovaným organizáciám v ponuke kultúrnych služieb. Významný nárast počtu vzdelávacích a kultúrno-spoločenských podujatí, ktoré knižnice realizujú pre verejnosť (zo skoro 43-tisíc v roku 2007 na viac než 67-tisíc v roku 2013) súviselo s nevyhnutnou transformáciou knižníc na komunitné centrá, ktoré ponúkajú priestor pre voľnočasové a vzdelávacie aktivity, spoločenské podujatia, kultúru a kreativitu. V predchádzajúcich rokoch zaznamenal knižničný systém výrazné zmeny počet knižníc klesol takmer o 48 %, t. j. z počtu v roku 2007 na v roku Tento pokles je na jednej strane spôsobený konsolidáciou siete školských knižníc (v roku 2010 došlo k zlučovaniu žiackych a učiteľských knižníc vrátane kabinetných), čo prispelo síce k redukcii ich počtu, ale aj k ich výraznému oživeniu a rozvoju, ale na druhej strane stagnáciou a rušením verejných knižníc a ich pobočiek, ako aj niektorých špeciálnych knižníc. S uvedenými trendmi úzko súvisí fakt, že v minulosti bola najmä sieť tzv. verejných ľudových knižníc budovaná veľkoryso asohľadom na meniace sa priority podpory územných samospráv sa radikálne zmenil aj objem finančných prostriedkov, ktoré knižnice na svoju činnosť získavajú od svojich zriaďovateľov napríklad v oblasti aktívnej akvizície knižničných jednotiek sa objem finančných prostriedkov, ktoré použili knižnice na obnovu a rozvoj svojich knižničných fondov v období rokov 2007 až 2013 znížil z 6,89 milióna eur na 5,24 milióna eur. Táto skutočnosť má priamy vplyv na kvalitu knižnično-informačných služieb, čiastočne vysvetľuje pokles počtu výpožičiek (z 28 miliónov v roku 2007 na necelých 24 miliónov v roku 2013) asním súvisiaci pokles počtu aktívnych používateľov (pokles z 1,24 milióna v roku 2007 na 1,06 milióna v roku 2013). Je však dôležité poznamenať, že trend znižovania počtu fungujúcich verejných knižníc nie je vlastný len Slovenskej republike, ale ide o vývoj, ktorý zaznamenala väčšina vyspelých krajín sveta, a to nielen ako dôsledok hospodárskej krízy, ktorá zasiahla svet v predchádzajúcich rokoch, ale aj ako dôsledok meniaceho sa prostredia, ktoré charakterizuje razantný nástup moderných informačných a komunikačných technológií čoraz dostupnejších pre široké vrstvy obyvateľstva a nástupu nových typov knižnično-informačných služieb založených práve na využívaní moderných technológií. Je preto prirodzené, že knižnice musia na tento vývoj reagovať a prispôsobiť sa novým podmienkam a požiadavkám, aby v konkurencii všadeprítomného online prostredia a digitálneho obsahu obstáli. Dostupnosť kníh a časopisov vo formátoch vhodných aj pre osoby so zdravotným postihnutím je jednou z kľúčových oblastí, ktoré upravuje Dohovor OSN o právach osôb so zdravotným postihnutím v čl. 30 Účasť na kultúrnom živote, rekreácií, záujmových aktivitách a športe. Rovnako je táto oblasť obsiahnutá v rámci Národného programu rozvoja životných podmienok osôb so zdravotným postihnutím na roky , a to najmä v kapitole 4.12., ktorej hlavným cieľom je vytvárať osobám so zdravotným postihnutím podmienky pre účasť na rovnakom základe s ostatnými na kultúrnom živote, na rozvoj a využívanie svojho tvorivého, umeleckého a intelektuálneho potenciálu nielen na svoj vlastný prospech, ale aj na obohatenie celej spoločnosti 2 ). Pretrvávajúcim problémom je nedostatočný objem a aktuálnosť sprístupnených titulov osobám so zdravotným postihnutím, a to zvlášť v oblasti študijnej literatúry v dostupných formátoch ako sú napr.: Braillovo písmo, zvukové nahrávky, reliéfna grafika, elektronické dokumenty. Novými úlohami, ktoré si knižnice v novej situácii osvojujú, je preto rozvoj knižnično-informačných služieb zameraných na rozvíjanie mediálnej, informačnej a digitálnej gramotnosti a umožňovanie prístupu k relevantným informáciám, vrátane digitálnych. V súvislosti s týmito úlohami je pozitívnym trendom zlepšenie technického vybavenia knižníc a podpora prístupu verejnosti k internetu. Prezentácia knižníc prostredníctvom webových sídiel a online katalógov na internete sa stali bežnou súčasťou ponuky služieb knižníc. Strategická vízia Budúcnosťou knižníc je i naďalej plniť svoje poslanie vo vzťahu k verejnosti a poskytovať kvalitné služby podporujúce poznanie, vzdelávanie a kultúru čo najširšiemu okruhu používateľov v inovovanej podobe, ktorá bude postavená na ich tradičných funkciách, ale bude prispôsobená zmeneným podmienkam 21. storočia. Aby tieto knižnično-informačné služby, v konkurencii iných informačných platforiem obstáli, ich základným atribútom musí byť pridaná hodnota v podobe kvality, ktorú používatelia nemôžu nájsť inde a súčasne aj bezbariérová dostupnosť. A to všetko nielen v budovách knižníc, ale aj vo virtuálnom priestore, ktorý sa stal primárnym zdrojom hľadania informácií. Digitalizácia súčastí kultúrneho dedičstva, vrátane písomného dedičstva či knižničných fondov a ich sprístupnenie verejnosti spolu s ďalšími kvalitnými informačnými zdrojmi bude v tejto súvislosti hrať prvoradú úlohu. V tejto súvislosti pred knižnicami stojí ďalšia dôležitá úloha, a to vyhľadávať a spracovávať digitálne objekty, ktoré nemajú žiadnu svoju fyzickú podobu, vznikli už v digitálnej podobe. Keďže sa do značnej miery zmenil spôsob komunikácie, mení sa aj rozsah zdrojov a práve knižnice sú tými, čo vedia tieto zdroje kvalitne spracovať a sprístupniť v jednom prostredí zastrešujúcom tieto rozmanité a heterogénne zdroje. Keď budú voľne dostupné informácie rôznej kvality konfrontované s poznaním a vedomosťami, ktoré sú obsiahnuté vo fondoch knižníc, používatelia sa presvedčia, že hodnoverné a relevantné informácie treba hľadať v prvom rade v knižniciach. Pokiaľ budú tieto informácie zároveň dostupné komukoľvek, kedykoľvek a odkiaľkoľvek bez toho, aby bolo potrebné opúšťať prostredie, v ktorom používateľ informácie potrebuje, knižnice budú vnímané ako dôležitá verejná služba všetkými kľúčovými aktérmi na jednej strane používateľmi, ktorí služby využívajú, na druhej strane zriaďovateľmi, ktorí činnosť a rozvoj knižníc financujú. 2 Jedným z najvýznamnejších partnerov v oblasti plnenia Dohovoru OSN o právach osôb so zdravotným postihnutím je Slovenská knižnica pre nevidiacich Mateja Hrebendu v Levoči, ktorá sa počas svojho 65-ročného pôsobenia vyprofilovala na dominantnú národnú kultúrnu a informačnú inštitúciu. Poskytuje nielen klasické knižničné služby, ale predstavuje dôležitú informačnú základňu elektronických informačných zdrojov pre zdravotne postihnutých na Slovensku (ročná produkcia kníh v Braillovom písme je približne 110 titulov, vrátane učebníc a pri zvukových knihách sa ročná produkcia pohybuje okolo 150 titulov). 6

7 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Posun časti činnosti knižníc do virtuálneho sveta musí byť zároveň sprevádzaný zvyšovaním kvality, ako aj rozsahu poskytovaných služieb. Tie musia zasa vychádzať z potrieb a očakávaní používateľov, z fungovania obslužných miest, ktoré sa poskytujú v ich fyzických priestoroch. Zamestnanci knižníc musia byť kvalifikovanými a motivovanými odborníkmi, ktorých vedomosti a schopnosť pomôcť a poradiť či sprostredkovať požadované informácie budú pre používateľa dôvodom na pravidelné využívania služieb knižnice a jej prípadnú návštevu. Knihovníci a informační odborníci sa postupne menia na osobných znalostných poradcov, ktorí musia vedieť reagovať na konkrétne otázky a potreby používateľov, a tým sa menia aj požiadavky na ich znalosti, vedomosti a praktické zručnosti. Bez ohľadu na nevyhnutnú transformáciu činnosti knižníc v oblasti knižnično-informačných služieb je však stále potrebné, aby riadne plnili aj ďalšiu zo svojich základných funkcií uchovávanie písomného dedičstva krajiny bez ohľadu na nosič takejto informácie. To vyžaduje na jednej strane revitalizáciu stavebnej a technickej infraštruktúry depozitárov a rozšírenie ich kapacít výstavbou nových, moderných priestorov na uchovávanie písomného dedičstva, na druhej strane implementáciu technologických riešení, ktoré umožnia dlhodobé uchovávanie aj tzv. born digital materiálov, ktorých význam neustále narastá. Pre naplnenie strategickej vízie rozvoja knižničného systému SR v rokoch sú prioritné tri strategické oblasti: formovanie informačných potrieb, podpora informačnej gramotnosti, riadenie a rozvoj ľudských zdrojov pre trvalú udržateľnosť a rozvoj činnosti knižníc; budovanie, trvalé uchovanie, rozvoj a ochrana knižnično-informačných fondov; optimalizácia a rozvoj knižnično-informačných služieb a metód správy informácií a znalostí. V rámci týchto strategických oblastí sú stanovené priority a opatrenia, ktoré majú slúžiť na dosiahnutie definovaných cieľov. Výsledkom takéhoto strategického nastavenia má byť, že dobrá knižnica je cieľom každého. Je nutné podotknúť, že hlavné strategické oblasti boli definované s ohľadom na heterogénnosť knižničného systému Slovenskej republiky, na disponibilné zdroje (a to bez ohľadu či materiálne, finančné 3 ) či ľudské), možnosti a pripravenosť knižníc a vymedzené časové obdobie stratégie. Ťažisko implementácie niektorých opatrení a ich vplyv na rozvoj knižnično-informačných služieb bude závisieť najmä od národnej knižnice, vedeckých knižníc a akademických knižníc a hlavnej osi verejného knihovníctva po úroveň regiónov (t. j. regionálnych knižníc). I tak ponechávajú strategické oblasti aj dostatočný rozvojový priestor na úrovni zadefinovaných cieľov a opatrení pre ostatné typy knižníc. Bude záležať od každej knižnice a jej zriaďovateľa nakoľko využije stratégiu rozvoja slovenského knihovníctva na roky (ďalej len stratégia ) na plánovanie výkonov odbornej činnosti a naň nadväzujúce vyhodnocovanie činnosti knižníc. STRATEGICKÁ OBLASŤ 1: FORMOVANIE INFORMAČNÝCH POTRIEB, PODPORA INFORMAČNEJ GRAMOTNOSTI, RIADENIE A ROZVOJ ĽUDSKÝCH ZDROJOV PRE TRVALÚ UDRŽATEĽNOSŤ A ROZVOJ ČINNOSTI KNIŽNÍC. Knižnice zabezpečujú všeobecný prístup občanov ku kultúre, k poznatkom a informáciám v tlačenej i digitálnej forme, čím vytvárajú podmienky pre celoživotné vzdelávanie občanov. Podporujú tak individuálne, formálne i neformálne vzdelávanie pre všetky vekové kategórie používateľov. Podieľajú sa na vytváraní a posilňovaní čitateľských návykov u detí a mládeže, rozvíjajú čitateľskú, mediálnu a informačnú gramotnosť, ktorú možno zjednodušene charakterizovať ako schopnosť identifikovať, vyhľadať, hodnotiť a používať informácie. Podieľajú sa tiež na multikultúrnej výchove a sprostredkovaní informácií verejného sektora pre všetkých občanov. Najdôležitejším predpokladom pre rozvoj služieb a zdrojov sú kvalifikovaní odborní pracovníci, schopní tvorivo riešiť problémy pri zabezpečovaní modernizácie a inovácie v knižniciach v SR. Priority a opatrenia 1.1 Podpora dobudovania knižníc tak, aby mohli v zmysle Koncepcie celoživotného vzdelávania 4 ) v SR primerane plniť úlohy centier vzdelávania, s dôrazom na informačnú gramotnosť. Cieľ Podporovať rovnosť šancí pri plnení základného ľudského práva na celoživotné vzdelávanie a osobný rozvoj. Zvyšovaním informačnej gramotnosti najmä študentov stredných a vysokých škôl podporovať začlenenie mladej generácie do sociálnych a pracovných vzťahov, vytvárať podmienky na podporu informačnej gramotnosti aj ďalších skupín obyvateľstva. Vzdelávať zamestnancov knižníc v oblasti informačnej a digitálnej gramotnosti. 3 Ministerstvo kultúry SR spracovalo stratégiu aj so zohľadnením úlohy č. C.8. uznesenia vlády SR č. 588/2013 k návrhu rozpočtu verejnej správy na roky 2014 až nepredkladať materiály, ktoré zvyšujú výdavky v schválenom štátnom rozpočte na rok 2014 s rozpočtovými dôsledkami na štátny rozpočet alebo na iné rozpočty tvoriace rozpočet verejnej správy

8 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Opatrenia Vytvárať podmienky na prístup občanov k nadobúdaniu nových, obnovovaniu a zdokonaľovaniu už získaných zručností pri práci s informáciami, ktoré sú potrebné na trvalo udržateľný rozvoj spoločnosti založenej na vedomostiach Aktívne prispievať k zlepšeniu informačnej gramotnosti všetkých vrstiev obyvateľstva trvalou podporou vzdelávacích aktivít knižníc, vrátane podpory výstupov z týchto aktivít Podporovať systematické vzdelávanie zamestnancov knižníc pri rozvíjaní digitálnej a mediálnej gramotnosti a celoživotnom vzdelávaní v oblasti technológií zabezpečujúcich digitálne služby a lektorov knihovníkov zabezpečujúcich informačné vzdelávanie, najmä na vysokých školách a univerzitách. 1.2 Budovanie knižníc ako komunitných, multikultúrnych a informačných centier a miest neformálneho celoživotného vzdelávania. Cieľ Podporovať aktívnu účasť knižníc na regionálnom rozvoji v oblasti celoživotného vzdelávania, umenia, kultúry, cestovného ruchu a miestnych podnikateľských aktivít. Podporovať budovanie a rozvoj knižníc ako multifunkčných a multikultúrnych centier, ako informačného zázemia, informačných centier a súčastí infraštruktúry kreatívneho priemyslu a podporovať ich kooperáciu a partnerstvo. Podporovať transformácie knižníc na miesta stretávania sa ľudí a ich názorov. Opatrenia Zabezpečiť prístup občanov k informáciám verejného sektora Podporovať sociálne funkcie a služby verejných knižníc, vytvárať a poskytovať v nich kultúrne/komunitné priestory v rámci neformálneho stretávania sa občanov, občianskych združení, poradenských centier a pod. a podporovať ich aktivity Vytvárať podmienky na rozširovanie partnerstiev medzi knižnicami, kultúrnymi, záujmovými a vzdelávacími ustanovizňami, školskými zariadeniami, klubmi, občianskymi združeniami, neziskovými organizáciami, podnikmi, výskumnými ústavmi, osvetovými strediskami a zariadeniami, ako súčastí celoživotného vzdelávania na miestnej a regionálnej úrovni a podporovať ich aktivity Podporovať rozvoj akademických knižníc ako informačných centier akademickej komunity Vytvoriť vhodné podmienky a podporovať zapájanie dobrovoľníkov do služieb knižníc Podporovať rozvoj školských knižníc ako informačných a kultúrnych centier škôl. 1.3 Podpora a propagácia čítania, rozvoja čitateľskej gramotnosti, aktivít na odstránenie druhotnej negramotnosti. Cieľ Podporou a propagovaním čítania prispieť k odstráneniu druhotnej negramotnosti a rozvoju čitateľských návykov. Cielenými aktivitami zvyšovať záujem o literatúru a čítanie. Opatrenia Zvyšovať profesionalitu a atraktivitu podujatí na zvyšovanie čitateľskej gramotnosti zameraných na širokú verejnosť Podporovať aktivity rozvíjajúce čítanie detí a mládeže, napr. čítanie s porozumením Podporovať projekty rodinnej čitateľskej gramotnosti a rodinného čítania v rámci komunitných aktivít knižníc. 1.4 Podpora vzdelávania vybraných cieľových skupín (rómskych komunít, dlhodobo nezamestnaných občanov, žien na materskej a rodičovskej dovolenke, občanov so zdravotným postihnutím, imigrantov, občanov v postproduktívnom veku a občanov s nízkym stupňom vzdelania alebo nízkym sociálnym statusom) najmä prostredníctvom verejných knižníc. Podpora dostupnosti knižnično-informačných služieb pre znevýhodnené skupiny občanov. Cieľ Zavádzať cielené aktivity pre vybrané skupiny používateľov. Osobitnú pozornosť venovať dostupnosti knižnično-informačných služieb pre znevýhodnené skupiny občanov a prispieť tak k rozvoju knižníc bez bariér. 8

9 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Opatrenia Podporovať tvorbu a transpozíciu tradičných a moderných dokumentov do podoby vhodnej pre občanov so zrakovým postihnutím a občanov so sluchovým postihnutím a presadzovať dodržiavanie štandardov, ktoré zjednodušujú prijímanie informácií občanom so zdravotným postihnutím Podporovať zavádzanie a využívanie technických a technologických prostriedkov na sprístupnenie informácií znevýhodneným skupinám občanov Podporovať a rozvíjať priamu spoluprácu knižníc so združeniami zameranými na znevýhodnené a menšinové skupiny občanov Podporovať projekty zamerané na zlepšenie knižnično-informačných služieb a vzdelávanie znevýhodnených občanov (najmä občanov so zdravotným postihnutím, seniorov/seniorky a skupiny obyvateľov patriacich k sociálne znevýhodneným spoločenstvám). 1.5 Vytvorenie a podpora systému celoživotného vzdelávania informačných profesionálov a knihovníkov, skvalitnenie systému riadenia ľudských zdrojov. Cieľ Zabezpečiť nadobúdanie a rozvoj praktických skúseností knižničných a informačných zamestnancov na pracoviskách. Opatrenia Podporovať akreditované vzdelávanie zamestnancov knižníc pre všetky kategórie odborných zamestnancov, zvlášť pre zamestnancov zabezpečujúcich informačné vzdelávanie detí, mládeže a dospelých Podporovať systém celoživotného vzdelávania knihovníkov a informačných profesionálov Inovovať katalóg pracovných činností pre knihovníkov a informačných špecialistov, inovovať opisy činnosti pre konkrétne platové triedy knihovníkov Vytvárať podmienky na motivujúce odmeňovanie odborných zamestnancov knižníc s cieľom ich udržania v profesijnej oblasti Vytvárať podmienky na podporu odborných aktivít knihovníckych stavovských a profesijných organizácií. STRATEGICKÁ OBLASŤ 2: BUDOVANIE, TRVALÉ UCHOVANIE, ROZVOJ A OCHRANA KNIŽNIČNO-INFORMAČNÝCH FONDOV. Knižnično-informačné fondy predstavujú významnú časť kultúrneho, intelektuálneho a vedeckého dedičstva. Knižnice svoje knižničné fondy systematicky a dlhodobo budujú a profesionálne spravujú tak, aby bezodkladne po nadobudnutí bola každá knižničná jednotka zaevidovaná, odborne spracovaná, komplexne ochránená a primerane sprístupnená. Dôležitou súčasťou komplexných služieb knižníc je aj vyhľadávanie, spracovanie a sprístupňovanie ďalších informačných zdrojov a prameňov. Priority a opatrenia 2.1 Budovanie knižnično-informačných fondov a poskytovanie informácií v súlade s potrebami občanov a celospoločenskými záujmami. Cieľ Zabezpečiť, systematicky budovať a sprístupňovať knižničné fondy a informačné zdroje pre potreby vedy, výskumu, vzdelávania, inovácií techniky a rozvoja podnikateľského prostredia a na podporu osobného rozvoja a trávenia voľného času. Obohacovať a poskytovať účelnú a tematicky vyčerpávajúcu ponuku informačných a knižničných fondov a operatívny prístup k aktuálnym a kvalitným informáciám pre široký okruh používateľov šírených na všetkých druhoch nosičov. Optimalizovať systém povinných výtlačkov a aktualizovať platnú legislatívu, ktorá nerieši povinné deponovanie dokumentov v elektronickej forme. Opatrenia Zabezpečiť zdroje a podporu akvizičnej činnosti knižníc a posilniť koncepčné budovanie knižnično-informačných fondov v súlade so zameraním a špecializáciou knižníc Presadzovať nástroje racionalizácie vstupného spracovania dokumentov štandardizácie, kooperatívnej katalogizácie, budovania súborných katalógov a databázy autorít. 9

10 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Systematicky realizovať zámer koordinovaného postupu v procese akvizície a sprístupňovania elektronických informačných zdrojov a databáz pre potreby vedy, výskumu, vzdelávania a podnikateľského sektora na celonárodnej úrovni Iniciovať novelizáciu zákona o povinných výtlačkoch s nastavením parametrov pre funkčný výkon uplatnenia zákona v praxi, v súlade s Vyhlásením IFLA o povinných deponátoch. Počet výtlačkov stanoviť s cieľom zabezpečiť ich primeranú technologickú dostupnosť a dlhodobé uchovávanie pre budúcnosť. Zaviesť systém povinného výtlačku aj pre diela vydané iba v elektronickej podobe bez ohľadu na formát alebo technológie. Zvážiť inštitút knižníc s právom na platený povinný výtlačok so zľavou. 2.2 Digitalizácia, dlhodobá archivácia a sprístupňovanie digitálnych dát a poznatkov kultúrneho a vedeckého dedičstva. Cieľ Prostredníctvom digitálnych knižníc poskytovať priamy prístup k digitálnym aj nedigitálnym informačným zdrojom prehľadným a spoľahlivým spôsobom a prostredníctvom informačných technológií tak prepájať vzdelávanie a kultúru. Digitalizáciou dokumentov kultúrneho dedičstva umožňovať uchovávanie originálnych nosičov informácií a zároveň umožňovať efektívne a demokratické sprístupnenie tohto obsahu verejnosti v oveľa širšom meradle. Vytvoriť vhodné podmienky a zabezpečiť rozvoj digitálnych knižníc a digitálnych služieb v oblasti digitálnej kultúry, ako aj tvorbu systémových nástrojov a zdrojov pre kreatívny priemysel. Rozšíriť, skvalitniť a optimalizovať informačné, komunikačné a technologické kapacity na systematický zber, správu, uloženie a dlhodobú ochranu knižničných, informačných a znalostných fondov v digitálnej forme. Opatrenia Pripraviť koncepciu a metodiku digitalizácie knižničných fondov vrátane sprístupňovania digitálneho obsahu širokému okruhu používateľov. Pri sprístupňovaní digitálneho obsahu dodržiavať štandardy stanovené pre informačné systémy verejnej správy Zapojiť knižnice do jednotnej platformy uchovávania, dlhodobej archivácie a sprístupňovania kultúrneho a intelektuálneho dedičstva Podporovať partnerstvá knižníc a iných kultúrnych inštitúcií a súkromného sektora s uplatnením spoločných štandardov a metodológií pre podporu interoperability a zlepšenia možnosti vzájomného prepojenia knižničných fondov, muzeálnych objektov a archívnych dokumentov Zlepšiť podmienky pre digitalizáciu informačných zdrojov a ich dostupnosť, vytvorením zoznamov osirelých diel, obchodne nedostupných diel a prechodne alebo trvale nedostupných diel na knižnom trhu Inštalovať a prepojiť inštitucionálne repozitáre na sprístupňovanie a systematické uchovávanie miestnych významných a účelných knižničných, informačných a znalostných prameňov Vybudovať informačný systém na zber, spracovanie a správu povinného deponátu pôvodných elektronických publikácií a digitálnych diel a obsahu slovenského webu ( Zabezpečiť trvalo udržateľnú prevádzku a rozvoj centra digitalizácie pri Slovenskej národnej knižnici v Martine Zabezpečiť trvalo udržateľnú prevádzku a rozvoj Centrálneho dátového archívu (CDA) na dlhodobú ochranu kultúrneho dedičstva v digitálnej forme, rozšíriť partnerskú inštitucionálnu sieť prispievateľov CDA. 2.3 Odborná ochrana knižnično-informačných fondov a zlepšenie ochrany a bezpečnosti budov a priestorov, v ktorých je uložený, uchovávaný a sprístupňovaný knižničný fond. Fyzická ochrana a trvalé uchovávanie historických knižničných fondov. Cieľ Pri výstavbe, rekonštrukcii alebo modernizácii knižníc sa zamerať na vytvorenie optimálnych klimatických, svetelných a bezpečnostných podmienok na ochranu knižničného fondu, a tým spomaliť alebo zastaviť prirodzený proces degradácie. Historické knižničné zbierky tvoria neoddeliteľnú súčasť pamäti národa a predstavujú nevyčísliteľné kultúrne a historické bohatstvo. Historické knižničné dokumenty sú nielen významnými artefaktmi dokumentujúcimi knižnú kultúru jednotlivých historických období, ale aj významným zdrojom informácií a úlohou knižníc je odborné spracovanie, vedecké zhodnotenie, sprístupňovanie a popularizácia písomného kultúrneho dedičstva odbornej aj laickej verejnosti. Opatrenia Zlepšiť stav ochrany a bezpečnosti knižničných fondov prostredníctvom technického, technologického, elektronického alebo mechanického vybavenia a zariadenia budov a priestorov. 10

11 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Pokračovať v pasportizácii a správe historických knižníc, zaviesť evidenčné parametre zabezpečujúce jednoznačnú identifikáciu dokumentu s cieľom zabrániť akejkoľvek neželanej manipulácii s knižničným fondom (zámena, odcudzenie) Vytvárať optimálne podmienky na odborné spracovanie, vedecké skúmanie, uloženie, ochranu, digitalizáciu a sprístupňovanie historických knižničných dokumentov, historických knižničných fondov a knižničného písomného dedičstva Zintenzívniť opatrenia aktívnej ochrany zbierok prostredníctvom konzervátorských a reštaurátorských zásahov v závislosti na ich hodnote, stave a stupni ohrozenia Zabezpečiť trvalo udržateľnú prevádzku a rozvoj konzervačného centra pre potreby ochrany písomného kultúrneho dedičstva Skvalitniť materiálno-technické vybavenie jestvujúcich depozitárov najmä špeciálnym úložným mobiliárom, klimatizačnou, hygienickou, regulačnou a meracou technikou Vypracovať metodiky riešenia mimoriadnych (krízových) situácií v knižniciach. STRATEGICKÁ OBLASŤ 3: OPTIMALIZÁCIA A ROZVOJ KNIŽNIČNO-INFORMAČNÝCH SLUŽIEB A METÓD SPRÁVY INFORMÁCIÍ A ZNALOSTÍ. Služby, ktoré knižnice poskytujú svojim používateľom, garantujú rovnaký prístup k informáciám, podporujú znalostnú spoločnosť rôznymi spôsobmi od všeobecného informovania, cez celoživotné vzdelávanie a šírenie znalostí, až po tvorbu špecifických informačných produktov. Svojou činnosťou a službami sa knižnice podieľajú na podpore a osobnom rozvoji a umožňujú individuálny prístup k širokej a rozmanitej škále vedomostí, myšlienok a názorov, prispievajú k rozvoju znalostí a zručností používateľov. Služby knižníc musia byť všeobecne dostupné a bez priestorových, materiálnych a iných obmedzení a musia zohľadňovať nové vývinové trendy. Nevyhnutnou podmienkou pre fungovanie knižníc a poskytovanie moderných knižnično-informačných služieb je zlepšenie ich priestorových a kapacitných podmienok, s dôrazom na kvalitné, moderné a účelné interiérové a technologické vybavenie knižníc pre všetky typy používateľov rôznych vekových kategórií. Priority a opatrenia 3.1 Podpora rozširovania ponuky knižnično-informačných služieb knižníc od klasických až po služby využívajúce najnovšie informačné a komunikačné technológie. Cieľ Dosiahnuť, aby všetky knižnice boli schopné poskytovať hybridné služby, klasické i elektronické a zabezpečiť maximálny komfort pre používateľov. Opatrenia Vytvoriť a sprístupniť funkčný súbor národných autorít a národný súborný katalóg monografii so sofistikovaným obsahom (napr. obohatiť katalógy o obálky a obsahy kníh, prepojiť záznamy na externé informačné zdroje) a pokročilými funkciami (napr. najhľadanejšie termíny pre vyhľadávanie, štatistiky) a ďalej rozvíjať súborný katalóg periodík Vytvoriť podmienky na podporu poskytovania mobilných knižnično-informačných služieb (tzv. knižníc bez stien), napr. prostredníctvom bibliobusov, donáškových služieb a pod Rozvíjať elektronické služby (napr. existujúcich služieb ako Spýtajte sa knižnice, elektronické objednávanie dokumentov, predlžovanie výpožičiek, rezervácia, predregistrácia, objednávanie dokumentov, žiadosť o vypracovanie rešerše a pod.) a podporovať zavádzanie služieb, ktoré zvyšujú komfort pre používateľa (samoobslužné výpožičné zariadenia, návratové automaty a pod.) Propagovať služby knižníc a informačných produktov prostredníctvom marketingovej komunikácie a prostredníctvom sociálnych sietí. 3.2 Implementácia nástrojov na virtuálne sprístupňovanie knižničných fondov a poskytovanie personalizovaných služieb a podpora virtuálnej komunikácie knižníc s používateľmi. 11

12 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Cieľ Rozšíriť, skvalitniť a optimalizovať informačno-komunikačno-technologické kapacity na virtuálne sprístupnenie knižničných, informačných a znalostných fondov v digitálnej forme a poskytovanie personalizovaných služieb. Dosiahnuť optimálnu virtuálnu komunikáciu s používateľmi a sprístupniť čo najviac služieb prostredníctvom internetu. Opatrenia Inovovať, rozšíriť a budovať knižnično-informačné systémy s dôrazom na poskytovanie personalizovaných služieb, komunikáciu a sprístupňovanie informačných zdrojov prostredníctvom mobilných nástrojov a technológií Vybaviť knižnice informačnými technológiami a zariadeniami na správu a poskytovanie personalizovaných služieb vrátane výpožičiek e-dokumentov, nástrojov na podporu e-learningu a e-publishingu Podporovať implementáciu integrovaných knižničných systémov poskytujúcich jednotné rozhranie k vyhľadávaniu vo viacerých zdrojoch Rozvíjať interaktívne webové sídla knižníc na báze redakčných systémov, v súlade so štandardami pre informačné systémy verejnej správy, implementovať technológie na podporu komunikácie prostredníctvom sociálnych sietí. 3.3 Vytvorenie legislatívnych a metodických podmienok pre poskytovanie kvalitných a efektívnych knižnično-informačných služieb. Cieľ V záujme skvalitnenia a rozvoja knižnično-informačných služieb využívať štandardy pre verejné knižnice, pripraviť štandardy pre akademické knižnice, pri hodnotení služieb knižníc využívať benchmarking ako nástroj kvalitného poskytovania knižničných a informačných služieb a na optimálne využívanie verejných zdrojov. Prostredníctvom aktivít a odporúčaní usmerňovať knižničný systém pri riešení aktuálnych problémov pri poskytovaní knižnično-informačných služieb. Opatrenia Sledovať vývojové trendy v oblasti knižnično-informačných procesov (katalogizačné pravidlá, archiváciu a pod.) a pripravovať potrebné metodické materiály, štandardy a interpretácie pre ich implementáciu v slovenských podmienkach Dôsledne uplatňovať schválené národné štandardy v činnosti knižníc a vypracovať štandardy pre ďalšie typy knižníc Spracovať právne postupy knižníc súvisiace s poskytovaním knižnično-informačných služieb (vymáhanie nedobytných výpožičiek, riešenie situácií s neprispôsobivými používateľmi a pod.) a poskytovať metodické usmernenia knižniciam v tejto oblasti Legislatívne upraviť požičiavanie dokumentov na iných ako printových nosičoch Prostredníctvom moderného právneho rámca zabezpečiť používateľom knižníc právo na e-čítanie a legálne požičiavanie e-dokumentov, rozvíjať inovatívne a atraktívne knižnično-informačné služby. 3.4 Rozšírenie, skvalitnenie a optimalizácia stavebno-technických kapacít na poskytovanie knižnično-informačných služieb a sprístupňovanie knižničných fondov. Cieľ Vytvoriť podmienky pre výstavbu nových účelových budov pre knižnice a realizovať systematické rekonštrukcie budov knižníc v súlade s medzinárodnými štandardmi, aby mohli poskytovať kvalitné služby občanom SR, podporovať kreatívny priemysel, rozvoj cestovného ruchu v regiónoch Slovenska a ako stánky kultúry a vzdelanosti plnohodnotne slúžiť na úrovni vyspelých štátov Európy. Opatrenia Podporovať výstavbu nových moderných účelových budov knižníc, systematicky rekonštruovať budovy a priestory knižníc s dôrazom na debarierizáciu a modernizáciu interiérového a technologického vybavenia, s ohľadom na skvalitnenie a rozšírenie možností poskytovania knižnično-informačných služieb Rozširovať priestorové kapacity na uloženie knižničných fondov s výhľadom na dvadsať a viac rokov. Budovať spoločné depozitáre pre viac knižníc, zvyšovať úroveň profesionalizácie výkonov pri odbornom uložení knižničných fondov a racionalizovať ich prevádzku. 12

13 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Záver Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky kompetenčne určené za ústredný orgán štátnej správy pre kultúrne dedičstvo a knihovníctvo bude úlohy napĺňania stratégie koordinovať. Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky je hlavným gestorom a garantom napĺňania všetkých strategických oblastí, priorít a opatrení stratégie. Prostredníctvom knižníc v zriaďovateľskej pôsobnosti Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky môže saturovať plnenie vybraných opatrení a cieľov s dosahom aspozitívnym vplyvom na celý knižničný systém Slovenskej republiky. Pre orgány územnej samosprávy a iné právnické osoby ako zriaďovateľov knižníc umožní implementácia stratégie plánovať a podporovať odborné činností knižníc v ich pôsobnosti v súlade so strednodobým vládnym strategickým nastavením rozvoja knižničného systému, a tým eliminovať solitérne a nekoordinované výstupy a zastaviť tak prípadnú stagnáciu knižníc. Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky na realizáciu stratégie: Obnoví a bude finančne napĺňať osobitný prvok programovej štruktúry rozpočtovej kapitoly ministerstva kultúry určený na krytie nákladov spojených s plnením jednotlivých strategických oblastí a opatrení. Priority podpory dotačného systému ministerstva kultúry prispôsobí potrebám plnenia stratégie rozvoja slovenského knihovníctva na roky V rámci disponibilných finančných prostriedkov bude navyšovať finančné prostriedky najmä v programe 2 Kultúrne aktivity v oblasti pamäťových inštitúcií, v podprogramoch 2.1 Knižnice a knižničná činnosť, 2.3 Ochrana kultúrneho dedičstva, 2.5 Akvizícia knižníc. Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky ako ústredný orgán štátnej správy, ktorý je zriaďovateľom dvoch špecializovaných vedeckých knižníc (Centra vedecko-technických informácií Slovenskej republiky a Slovenskej pedagogickej knižnice, ktoré sú dôležitou súčasťou Knižničného systému Slovenskej republiky, budú sa spolupodieľať na napĺňaní stratégie. Ako rezort, ktorý aj v minulosti nastavil a má možnosť aj v budúcnosti nastaviť prípadnú podporu na nimi vybrané oblasti, priority a opatrenia stratégie, a to formou výzvy na podávanie žiadostí o financovanie rozvojových projektov, má byť zároveň súčinný pri realizácií týchto opatrení strategických oblastí: Strategická oblasť 1: 1.1.1, 1.1.2, 1.1.3, 1.2.1, 1.2.3, 1.2.4, 1.2.6, 1.3.2, 1.3.3, 1.4.2, 1.4.3, 1.4.4, 1.5.1, 1.5.2, 1.5.4, Strategická oblasť 2: 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3, 2.2.3, 2.2.5, 2.3.1, 2.3.6, Strategická oblasť 3: 3.1.3, 3.1.4, 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3, 3.2.4, 3.4.1, Zdroj: Strategické materiály Ministerstva kultúry SR PhDr. Daniela Gondová (Univerzita Komenského v Bratislave, Akademická knižnica) 13

14 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Knihovní legislativa v České republice Zdeněk MATUŠÍK Zdenek.Matusik@nkp.cz Stať podává přehled legislativních aktivit knihovnické obce v České republice, zejména Národní knihovny ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, a to ve vztahu ke specifickému právnímu rámci činnosti knihoven. V tomto smyslu jde o knihovní zákon, autorský zákon a zákony vztahující se k povinnému ukládání národní publikační produkce (zejména k povinným výtiskům ). Vedle stručné rekapitulace vzniku stávajících předpisů se uvádějí problémy jejich aktuálního rozvoje. Knihovny, jako každá společenská instituce, ale i soukromá osoba, působí v průsečníku celé řady zákonů, v uceleném rámci vytvářeném celým právním řádem státu. Právní předpisy činnost knihoven ovlivňují či určují převážně nespecificky, ať již jako každou jinou právnickou osobu, nebo poněkud specifičtěji, jako nejčastěji veřejnou instituci, diferencovaně podle její konkrétní organizační formy. Tato stať se ovšem zabývá takovými legislativními normami, jež se týkají činnosti knihoven specificky právě jako knihoven, a to v podstatné míře. Jde o následující právní předpisy: knihovní zákon autorský zákon zákony upravující povinné odevzdávání národní publikační produkce Knihovní zákon Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), byl přijat v roce 2001 po několikaletých diskusích a přípravách, a to zvláště s ohledem na zajištění právního základu pro vznik, právní postavení i působení knihoven v České republice v podmínkách správní reformy vstupující v platnost k 1. lednu Jakkoli by to bývalo bylo žádoucí (a bylo knihovníky i předpokládáno), neobsahuje žádné ustanovení o společenském poslání knihoven jako zařízení veřejné služby. Poslání knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby bylo ovšem vyjádřeno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona 1, a to odvoláním na strategický dokument státní informační politika z roku 1999 obsahující cíle a priority při utváření informační společnosti. Cílem státní informační politiky v oblasti veřejných informačních služeb je vytvořit optimální systém poskytování informací občanům a právnickým subjektům s využíváním moderních informačních a komunikačních technologií a s dostupností nezávislou na sociálním postavení subjektu. Jde tedy o zajištění bezbariérového přístupu k informacím a možnosti jejich demokratického využívání v zájmu občanů jako producentů a příjemců informací v procesu výchovy, vzdělávání, vytváření a užívání kulturních a uměleckých hodnot, výzkumu a vývoje i práce a produkce užitných hodnot a statků. Přijetí knihovního zákona se uvádělo do souvislosti se dvěma z programů schváleného Akčního plánu realizace státní informační politiky, a sice před půldruhým desetiletím velmi aktuálního úkolu dosažení informační gramotnosti všech občanů a také programu Veřejné informační služby knihoven. Tento druhý program inovace veřejných informačních služeb na bázi informačních technologií, známý pod zkratkou VISK, trvá dosud. Za třináct let jeho trvání, včetně tohoto roku 2015, se na projekty v rámci 9 podprogramů vynaloží ze státního rozpočtu cestou grantů Ministerstva kultury celkem 754 milióny Kč (tj. přibližně 27,5 mil. EUR při kursu 1 EUR = 27,5 Kč). 2 Knihovní zákon vymezil základní stavební prvky knihovní soustavy v České republice a jejich funkční vazby. Máme za to, že na tomto místě není třeba rozebírat všechny aspekty knihovního zákona České republiky. Vedle toho, že zde uvedeme základní funkční vazby, bude vhodné poukázat na některé problémy, jež doprovázely vznik a často stále ještě doprovázejí již takřka patnáctileté působení zákona. 1. Knihovna je vymezena jako zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven. 2. Každá knihovna je povinna poskytovat vymezený okruh služeb, z toho jistou část z nich bezplatně. 1 Sněmovní tisk 782/0. Vládní návrh zákona o veřejných knihovnách. Poslanecká sněmovna, 3. volební období, Dostupné z URL: < [cit ] 2 Pravidla pro udělování grantů byla v návaznosti na Knihovní zákon stanovena nařízením vlády č. 288/2002 Sb. Bližší informace o programu VISK jsou k dispozici na webu Národní knihovny ČR dostupný z URL: < [cit ] 14

15 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY 3. Knihovna může poskytovat i další služby, za které může stejně jako za povinně poskytované služby, na nichž nevázne podmínka bezplatnosti žádat úhradu skutečně vynaložených nákladů. 4. Knihovna může požadovat úhradu administrativních nákladů na evidenci uživatele (reálně se jedná o registrační poplatek). 5. Knihovna je povinna trvale uchovávat historický fond a konzervační fond (vzniklý na základě zákonných ustanovení o povinném výtisku), pokud je vlastní. 6. Systém knihoven v ČR tvoří knihovny zřízené Ministerstvem kultury 3, krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, základní knihovny, (typicky byť ne výlučně zřízené příslušným orgánem obce, tedy veřejné knihovny, jak se chápou ve světě), specializované knihovny. Vztahy mezi těmito knihovnami nejsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Zřizovatelem základní či specializované knihovny může být v zásadě i soukromý subjekt. 7. Národní knihovna je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. 8. Krajské knihovny vykonávají obdobné činnosti ve vztahu ke knihovnám ve svém kraji, zpracovávají regionální informační zdroje a spolupracují s Národní knihovnou. Systém podpory veřejným knihovnám se nazývá regionálními funkcemi, krajské knihovny je vykonávají částečně prostřednictvím dalších, městských knihoven, na smluvním základě. 9. Specializované knihovny působí obdobně v rámci jednotlivých oborů. 10. Činnosti zaměřené na zpracování národní bibliografie, souborného katalogu a poskytování meziknihovních služeb jsou předmětem koordinace mezi Národní knihovnou, krajskými knihovnami a (velkými) specializovanými oborovými knihovnami. 11. Pojetí knihovního zákona nevylučovalo existenci knihovny mimo uvedený systém, tedy bez evidence na Ministerstvu kultury. Avšak pouze na knihovny systému se vztahuje ustanovení 15 o podpoře knihoven (tj. poskytování grantů), stejně jako ustanovení 9 odst. 2 písm. f) o zastupování knihoven systému vůči kolektivnímu správci ve věcech užití předmětů ochrany autorského práva (tj. platnost licenčních ujednání). 12. Jako konzultativní orgán Ministerstva kultury, zejména pro záležitosti stanovení prioritních oblasti pro poskytování dotací, byla zřízena Ústřední knihovnická rada. Podoba knihovního zákona. Některé jeho základní pojmy a instituty Nutno uvést, že podoba původního návrhu knihovního zákona předloženého rovněž knihovnické obci k připomínkovému řízení ve vrcholném létě roku 2000 mnohé překvapila: text se profesně knihovnickými problémy zabýval velmi omezeně. Činil tak jen ve vztahu ke správě fondů čímž je vyjímal s působnosti obecných právních předpisů o správě majetku. Řadil se tak (i svou stručností) k těm legislativním normám upravujícím specificky záležitosti knihoven, jež jsou typické spíše pro severské a západoevropské země. Z (knihovně) politického hlediska především vpředvečer správní reformy zakotvil legislativní základnu pro zřizování a provozování veřejných knihoven v obcích ačkoli na druhé straně, oproti prvnímu knihovnickému zákonu z roku , povinnost zřídit knihovnu v obci neukládal. I za těchto okolností však v České republice hustá síť knihoven přetrvala a přetrvává (v roce 2013 se jejich počet stále ještě blížil k 5400, a to při existenci asi 6000 obcí). Největší otazník ovšem vyvolalo použití pojmu veřejná knihovna jako obecného pojmenování zařízení poskytujícího veřejné knihovnické a informační služby. Vzhledem k tomu, že pojem veřejná knihovna (jako ekvivalent anglického pojmu public library ) vztažený ke všem druhům knihoven by byl matoucí 5, a to zejména i ve vztahu k dokumentům Evropské unie, toto řešení se v konečném znění zákona neuplatnilo. Velkou diskusi rovněž vyvolala formulace jednoho ze základních ustanovení zákona o poskytování veřejných a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu. Výhrady upozorňovaly zejména na to, že dodržet důsledně toto ustanovení v podmínkách, kdy knihovna je součástí instituce (školy, ústavu), není reálné. Podněty ve smyslu diferencovaného vztažení této významné zásady (právě jen ve vztahu k veřejným knihovnám ve vlastním smyslu) se do konečného textu normy nedostaly, v důvodové zprávě byla uvedena možnost diferencovat služby uživatelům podle jejich vztahu k instituci. Pozornost vzbudil požadavek, aby každá knihovna zajistila pro své uživatele přístup k internetu. Problém se nespatřoval v požadavku samotném, jako v možnosti knihoven v malých obcích tento požadavek realizovat. Proto bylo do zákona začleněno 3 Národní knihovna České republiky v Praze, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně (ta rovněž plní funkce krajské knihovny). 4 Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. 5 Budiž ovšem poznamenáno, že dosud není zkrat, kdy pracovnice knihovny použije ve vztahu ke své instituci místo pojmu (specializovaná) knihovna přístupná veřejnosti výraz veřejná knihovna, ničím neobvyklým. 15

16 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY přechodné ustanovení, stanovující lhůtu splnění tohoto kritéria do konce roku Ivsoučasnosti trvá napětí mezi tradicí udržovat takřka v každé malé obci místnost s početně omezenou sbírkou knih (byť obměňovanou v rámci regionálních funkcí) na straně jedné a na straně druhé možnostmi obce provozovat takové zařízení s přiměřeným rozsahem otevírací doby a s přístupem do internetu, aby tato služba byla smysluplná i v současnosti. Nutno ovšem poznamenat, že v řadě i malých obcí je toto napětí řešeno pozitivně a díky přístupu vedení obce i obětavosti místních knihovnic a knihovníků vykonávajících svou činnost často na dobrovolném základě je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb zajištěno na velmi dobré, soudobé úrovni. Mnohé z nich jsou pak nominovány k vyhodnocení v rámci ceny Knihovna roku, udělované Ministerstvem kultury u příležitosti Týdne knihoven na počátku října. 7 S problematikou připojení do internetu se pojí problém, jenž nebyl diskutován (podobně jako úhrada meziknihovních výpůjčních služeb viz dále) v připomínkovém řízení, ale o to více nabyl na významu v průběhu uplatňování zákona, a to poplatky za přístup do internetu. Ačkoli zákon jasně stanovoval, že zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy a umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup náležejí ke službám poskytovaným bezplatně, mnohé knihovny za tyto služby poplatky vybíraly, zpravidla s odůvodněním, že uživatelé spíše přistupují k různým službám, jež nejsou informační povahy. Jakkoli ošidnost takové argumentace 8 je zřejmá, uplatňovala se v praxi nejedné knihovny po řadu let. Podobně se v připomínkovém řízení nikterak netematizovala otázka úhrady nákladů za dopravu dokumentu v rámci vnitrostátních meziknihovních výpůjčních služeb. V tomto případě dokonce praxe předkládání poštovného k úhradě uživateli stále trvá, i když na absenci právního důvodu pro takový postup bylo opakovaně poukázáno. 9 Nejnověji se tímto problémem začala zabývat Ústřední knihovnická rada a v rámci úkolu Optimalizace systému MVS uložila zpracovat návrh zásadního řešení problému. Otázky možného rozvoje knihovního zákona V dané chvíli je zcela určitě na pořadu dne novelizace knihovního zákona v souvislosti s legislativní úpravou e-depozitu, tj. trvalého uchovávání národní digitální produkce, konkrétně části týkající se vytvoření a fungování archivu webu. O tom bude více uvedeno v další části této stati. V situaci, kdy se bude knihovní zákon otevírat, se nabízejí k úvaze drobná doplnění, jež by podepřela režim působení knihoven. Výhodným by bylo, pokud by zákon uváděl rozsah osobních údajů, jež je knihovna od uživatele fyzické osoby oprávněna vyžadovat při poskytování služeb, případně způsob doložení takových údajů. Lze si rovněž představit, jak je tomu např. v 21 dánského zákona o knihovních službách 10, zakotvení poplatků z prodlení, které by jinak za současných podmínek mohl někdo interpretovat jako svým způsobem zpoplatnění výpůjčních služeb. Národní knihovna ČR by mohla získat oprávnění zhotovit ze svého konzervačního fondu ověřenou kopii, obdobně jako je tomu u národní knihovny Maďarské republiky. 11 Vzhledem k tomu, že předmět jednání Národní knihovny ČR s kolektivními správci již přesahuje v zákoně příliš restriktivně vyjádřený rámec zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany..., odpovídající ustanovení by si zasloužilo v tomto smyslu upřesnění. Pro případy, kdy by zákonný rámec neumožňoval kolektivnímu správci zprostředkovat dohodu s nositelem práv (např. o elektronickém půjčování e-knih nové produkce), bylo by vhodné doplnit oprávnění pro Národní knihovnu ČR uzavřít s nositelem práv příslušnou dohodu ve prospěch knihoven systému knihoven. 6 Pozdější novelou byla tato lhůta ještě o rok prodloužena. V roce 2004 tehdy (dočasně) existující Ministerstvo informatiky založilo Projekt internetizace knihoven (známý pod zkratkou PIK), který v různých proměnách (po zrušení uvedeného, bylo nositelem Ministerstvo vnitra České republiky a v závěru Ministerstvo kultury) zajišťoval na základě financování ze státního rozpočtu až do začátku roku 2012 přístup do internetu až pro 3224 knihovny, většinou v malých obcích. Za současného stavu širokopásmového připojení a vysokého stupně teritoriálního pokrytí si patrně již ne každý vybaví, co tento projekt knihovnám v menších obcích ve své době přinesl. 7 V kategorii základní knihovna této ceny jsou knihovny zpravidla nominovány v návaznosti na soutěž Vesnice roku, vyhlašovanou Ministerstvem pro místní rozvoj jako součást Programu obnovy venkova a hodnoceny porotou Ministerstva kultury. Smyslem ocenění je vyjádření veřejného uznání knihovnám, jejich pracovníkům i obcím za úsilí o rozvoj knihovnických služeb a čtenářství. Kritéria pro hodnocení postihují šíři a rozmanitost práce knihoven i existenci nutných základních podmínek vytvářených samosprávou. Soutěž je jedním z podnětů pro přeměnu knihoven především v malých městech a obcích na moderní centra kulturního a společenského života a zvýšení jejich prestiže. Další informace o této ceně jsou přístupné z URL: < [cit ] 8 Takové, ale i jiné např. že poplatek je příspěvkem na amortizaci vybavení sloužícího k poskytování této služby. 9 Viz např. MATUŠÍK, Zdeněk. K platbám v rámci meziknihovních výpůjčních služeb. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 11 [cit ]. urn:nbn:cz:ik ISSN Dostupné z: 10 Lov om biblioteksvirksomhed, jf. lovbekendtgørelse nr. 914 af 20. august 2008, med de ændringer, der følger af 19 i lov nr af 19. december 2008 og 17 i lov nr af 21. december Viz zákon o muzejních institucích, o službách veřejných knihoven a o osvětě [1997. évi CXL. törvény a muzeális intézményekről, a nyilvános könyvtári ellátásról és a közművelődésről, 61, 4, j)]. 16

17 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY Autorský zákon Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a po přijetí knihovního zákona také Národní knihovna ČR se dlouhodobě otázkami autorskoprávního rámce působení knihoven zabývají a účastní se legislativního procesu, a to jak v rámci pracovních skupin Ministerstva kultury připravujících užší, věcný rámec 12 legislativní úpravy, tak v rámci připomínkového řízení. Bylo tomu tak zejména při přípravě zásadní novely autorského zákona č. 121/2000 Sb. z roku 2006, jejímž prostřednictvím byla dovršena implementace evropské směrnice 2001/29/ES, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, do právního řádu České republiky. 13 Z hlediska knihoven bylo klíčové ustanovení nově formulovaného 37, nazvaného Knihovní licence, vztahující se ovšem i na další paměťové instituce a školská zařízení. Zejména odstavec 1 tohoto paragrafu ve značném rozsahu uplatnil škálu možných výjimek a omezení práva autorského (a zprostředkovaně i práv s ním souvisejících), jak je právě ovšem jen jako fakultativní uvedená směrnice obsahuje. Nejzřetelněji to vystupuje ve vztahu k ustanovení o tzv. terminálovém zpřístupňování předmětů ochrany, jež knihovny ze svých fondů digitalizují. Pojetí uplatněné v autorském zákoně, jež se oproti jiným vyznačuje i výslovným zakotvením možnosti poskytnout uživateli papírovou kopii zpřístupňovaného díla, bylo potvrzeno také rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci TU Darmstadt v. Ulmer z 11. září Byla přijata i ustanovení umožňující kolektivnímu správci uzavřít s Národní knihovnou ČR (právě v jejím zmocnění dle knihovního zákona) smlouvu o rozšířené kolektivní licenci na elektronické dodávání dokumentů 15 a veřejná čtení. Již nedlouho po přijetí uvedené novely se ukázalo, že v podmínkách bouřlivě se rozvíjející sféry digitálního obsahu 16 se očekávání veřejnosti, ale i vztahy při poskytování služeb založených na obsahu mění tak, že je žádoucí je legislativně upravit novým způsobem. Komunikace v tomto ohledu mezi zainteresovanými stranami Ministerstvem kultury, kolektivními správci, poskytovateli veřejných komunikačních služeb i veřejnými vysílateli, organizacemi autorů a producentů avneposlední řadě i zástupců paměťových institucí probíhá již od roku V rámci intenzivních příprav novely probíhalo v průběhu prvního pololetí 2012 jednání mezi Svazem českých knihkupců a nakladatelů, kolektivními správci a zástupci Národní knihovny ČR a SKIP (a v některých fázích i za přítomnosti zástupců dalších paměťových institucí), z něhož vzešel společný návrh na nová ustanovení autorského zákona, zejména týkajících se užití tzv. děl nedostupných na trhu. V těchto jednáních a jejich výsledcích se odrážel i vývoj na mezinárodní scéně úsilí o řešení mnohých nazrálých problémů na evropské úrovni. K nim patří zejména problematika digitálního užití tzv. osiřelých děl, tj. děl, u nichž lze předpokládat, že ještě trvají majetková autorská práva k nim, aniž by byl jejich autor identifikován, případně aniž by bylo možné s ním (resp. se sekundárním nositelem práv) navázat jednání, jakož i děl nedostupných na trhu. Evropská komise přikládala řešení tohoto problému vysokou prioritu spatřovala v něm cestu k zajištění náležité viditelnosti Evropy v digitální sféře v globálním kontextu. V úsilí o řešení se evropská knihovnická obec velmi angažovala ať cestou představitelů národních a dalších významných knihoven 17, nebo prostřednictvím evropských knihovnických organizací (EBLIDA, LIBER). Knihovníci předpokládali, že osiřelá díla by mohla být hromadně digitalizována zejména tehdy, pokud by se dospělo k řešení zakotvujícímu ve prospěch užití paměťovými institucemi vedle důsledného vyhledávání jistou pevnou časovou hranici vydání díla, za níž by ověření autora proběhlo již jen v základním rozsahu. V průběhu řady let, která uběhla od počátků těchto prací do přijetí, v říjnu 2012, směrnice 2012/28/EU, o některých povolených způsobech užití osiřelých děl, se tento předpoklad nematerializoval. Směrnice o osiřelých dílech byla implementována do práva ČR novelou autorského zákona č. 228/2014 Sb., která vstoupila v platnost počátkem listopadu Přijatá úprava sice stěží může sehrát úlohu v projektech hromadné digitalizace, může však být užitečná při tematicky vyprofilovaných projektech. Její slabinou je, že se netýká užití samostatných zobrazení, zej- 12 Třeba mít na paměti, že autorský zákon je součástí právního řádu České republiky, s nímž musí být konzistentní, a že ve svých ustanoveních musí respektovat celou řadu mezinárodněprávních závazků státu, z nichž tak často v novější době uváděné limity vyplývající z práva Evropské unie jsou jen jejich částí. 13 Úplné znění autorského zákona po uvedené novele bylo vyhlášeno v létě 2006 ve Sbírce zákonů pod č. 398/2006 Sb. 14 Toto rozhodnutí bylo o to významnější, že nedlouho předtím byl v rámci řízení v jiných věcech předložen vlivný právní názor, podle něhož by se obecná výjimka pro zhotovování, resp. poskytování papírových kopií týkala pouze kopií z analogových předloh. 15 Případ služby elektronického dodávání dokumentů je v mnohém poučný. V 90. letech se v německé jazykové oblasti a díky kolegialitě německých knihovníků také na Slovensku a v Česku tato služba rozvinula na základě názoru, zastávaného i německým nejvyšším soudem (obdobně situaci ve Spojených státech), že není rozdíl mezi poskytováním kopií v papírové a elek tronické podobě, včetně doručení on-line. Teprve několik let po přijetí směrnice 2001/29/ES se prosadila zásada v ní obsažená, že jakékoli dodání obsahu on-line je služba a poskytuje se jen na základě smluvní licence. Přechod na smluvní základ sice ustanovil pro tuto službu nezpochybnitelný právní základ, ale reálně vedl jednak k jejímu teritoriálnímu omezení (jen na území ČR), jednak k radikálnímu snížení poptávky, jakkoli stanovené ceny (a zvláště ceny v průběhu let snížené) jsou ve srovnání s cenami za tuto službu v západní Evropě stále ještě výhodné. (Poznámka: Rozšířená kolektivní licence znamená, že kolektivní správce ji k danému užití uděluje nejen za nositele práv jím smluvně zastupované, ale i za všechny ostatní; nositel práv ovšem může podřízení svých práv tomuto režimu vyloučit.) 16 Tento výraz přebírám přes pochybnou jazykovou kvalitu tohoto kalku anglického digital content (původně snad výrazu profesionálního slangu), ovšem tento pojem se již používá v právním řádu ČR, zejména v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Jde ovšem o užití obsahu vyjádřené v digitální formě, za použití informačních a komunikačních technologií. 17 Členem Skupiny odborníků na vysoké úrovni pro digitální knihovny byl rovněž tehdejší náměstek generálního ředitele NKČR Adolf Knoll. 17

18 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY ména fotografií; naopak se do jejího textu podařilo zahrnout rovněž díla nezveřejněná. Koneckonců rovněž pozitivní je, že evropská směrnice otevřela prostor pro případné národní úpravy užití osiřelých děl. Využití této možnosti se předpokládá v rámci velké novely zákona v nadcházejícím období. Národní úprava dle předpokladu nebude fotografie vylučovat, avšak na rozdíl od obecné evropské úpravy užití osiřelých děl jejich užití bude muset respektovat teritoriální omezení. Jako nadějný se rýsuje vývoj v oblasti užití děl nedostupných na trhu. Tímto problémem se zabývala již Skupina odborníků na vysoké úrovni pro digitální knihovny v polovině prvního desetiletí a ve vývoji problému sehrálo významnou úlohu Memorandum o porozumění Klíčové zásady digitalizace a zpřístupňování děl nedostupných na trhu podepsané zástupci zainteresovaných stran na evropské úrovni za přítomnosti tehdejšího komisaře M. Barniera dne 20. září Legislativní úprava užití děl nedostupných na trhu byla dosud přijata ve Francii 19 a ve Spolkové republice Německo 20. V Německu byly podpisem rámcové smlouvy mezi zeměmi a kolektivními správci o sazbách odměn za užití rozebraných knih (děl nedostupných na trhu) aoněkterých modalitách realizace na přelomu loňského a tohoto roku vytvořeny rozhodující podmínky pro reálné naplnění zmíněné právní úpravy, přičemž předmětem užití je zpřístupňování knih vydaných do konce roku 1965 v Německu prostřednictvím portálů Německá digitální knihovna 21 a europeana.eu. Jak uvedeno výše, knihovníci v Česku se s partnery dohodli na návrhu zpřístupňování děl nedostupných na trhu již v roce Dohoda zahrnovala i další okruhy užití děl v knihovnách, zejména sazby odměny za kopírování na papír, byla kompromisem, při kterém každá strana něco získala a něco musela isne právě lehkým srdcem akceptovat. Následně byla vtělena do ministerského návrhu novely autorského zákona předloženého k meziresortnímu připomínkovému řízení na začátku ledna 2013 (tedy již před více než dvěma lety). Novela, bohužel, legislativním procesem do konce neprošla, jednak díky řadě připomínek, jednak v důsledku demise vlády v polovině onoho roku. Koncem roku 2014 byl základ dohody zúčastněnými stranami potvrzen. V souvislosti se zpracováním důvodové zprávy návrhu, jakož i hodnocení dopadu regulace (tzv. RIA) se v současnosti naplno otevírá další okruh problémů, a sice otázky odměny, která bude nositelům práv za takové užití vyplácena. Nejde o problém jednoduchý, už proto, že všechny obdobné případy v zahraničí, ať již na základě licencí smluvních nebo zákonných, se týkají zpřístupňování děl na volně přístupném internetu. 22 Takové zpřístupňování je ovšem pro partnery knihoven v České republice nepřijatelné: akceptují pouze zpřístupňování v prostorách knihovny, případně ještě na základě chráněného vzdáleného přístupu (tj. pro registrované uživatele knihovny). Kvalitativní rozdíl užití je očividný. Zkušenosti rovněž ukazují, že užití limitované přítomností v prostorách knihovny je následně i kvantitativně značně omezené. Na druhou stranu pozitivním rysem připravované úpravy v Česku je to, že ustanovení o dílech nedostupných na trhu se budou vztahovat i na periodika starší 10 let, pokud nebude jejich zpřístupňování nabízet nositel práv. Jde o významný okruh užití starších vrstev knihovních fondů. Ve smyslu zásady de lege ferenda se jeví být velmi žádoucí vyjít vstříc skutečnosti, že knihovny jsou zprostředkovatelem obsahu, jakkoli je autorské právo chápe takřka výlučně jako uživatele. 23 Tak se setkávají s jevem, že autoři a nakladatelé jsou (a mnohdy zvláště vůči knihovnám) velmi citliví na svá práva, ale od knihoven takřka jedním dechem požadují služby, v zásadě poskytnutí kopie pro vydání či zpřístupňování veřejnosti, bez ohledu na to, že autorské právo to knihovnám ve vztahu k předmětům s trvajícími majetkovými právy neumožňuje. Bylo by tedy velmi žádoucí, aby knihovny získaly ve smyslu využití fakultativní výjimky obsažené ve čl. 5 odst. 2 písm. c) směrnice 2001/29/ES oprávnění poskytnout uživateli kopii díla ivpřípadech nad rámec současné úpravy, pokud uživatel předloží licenci od nositele práv (resp. kolektivního správce) k užití kopie předmětného díla, případně jde-li o užití vystavením (v souladu s 39 autorského zákona). Dezideráta rozvoje autorskoprávního rámce působení knihoven Digitální užití podstatným způsobem zasáhlo nejen sféru producentskou, ale také uživatelskou a s ní také knihovny. Vždyť nemalá část konzumace obsahů 24 asní související užití (kopie pro vlastní potřebu fyzické osoby) probíhá na základě zprostředkování službami knihoven: knihovny závažným způsobem spoluvytvářejí mediální trh, v podmínkách Česka (a obdobně i Slovenska) víceméně s omezením na trh knižní. Knihovny zejména v nejrozvinutějších oblastech světa se musely a musejí vyrovnávat s podstatnými změnami struktury publikační produkce a také jejich cen. Vědecké knihovny se musejí s náporem 18 Memorandum of Understanding. Key Principles on the Digitisation and Making Available of Out-of- Commerce Works. Dostupné z URL:< [cit ] 19 Viz Kodex duševního vlastnictví, část zákonodárná, část první, kniha první, titul III, hlava IV, Zvláštní ustanovení o digitálním užití rozebraných knih. (Code de la propriété intellectuelle, Partie législative - Première partie : La propriété littéraire et artistique - Livre Ier: Le droit d auteur Titre III : Exploitation des droits, Chapitre IV: Dispositions particulières relatives à l exploitation numérique des livres indisponibles). 20 Zákon o užití osiřelých a rozebraných děl a další změně autorského zákona. (Gesetz zur Nutzung verwaister und vergriffener Werke und einer weiteren Änderung des Urheberrechtsgesetzes. BGBl. 2013/I, Nr. 59.) 21 Deutsche Digitale Bibliothek. Dostupná z URL: < [cit ] 22 Jde o projekt Police knih norské Nasjonalbiblioteket a kolektivního správce Kopinor (Bokhylla.no dostupný z URL: < projekt Historické noviny nizozemské Koninklijke Bibliotheek (Historische kranten dostupný z URL: [cit ] Nizozemský kolektivní správce Lira en Pictoright poskytuje licence na zpřístupňování novin na otevřeném Internetu kterékoli knihovně. (Zpřístupňování v prostorách knihovny je bez poplatku.) Jde také o ve stati zmíněný nový projekt v Německu. 23 Jedinou výjimkou je, že za užití se nepovažuje zpřístupnění v knihovně na místě samém k seznámení s obsahem a obdobné poskytnutí díla v rámci meziknihovních výpůjčních služeb. 24 Tento výraz zde používám jako pojem vyjadřující vnímání děl, případně uměleckých výkonů atd. konečným uživatelem. 18

19 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY změn hromadně vyrovnávat již třetí desetiletí (a mnohé z nich ještě déle), na knihovny veřejné změny vyplývající z přechodu na digitální obsah doléhají ve vysoké míře přibližně poslední desetiletí. Novou etapu v tomto procesu znamenal masový nástup elektronických knih. Na tento vývoj se knihovnické organizace národní, evropské i mezinárodní snažily reagovat prakticky neprodleně. Narážely však na skutečnost, že producentská strana nebyla k jednání ani ochotna, ale ani připravena: věcný vývoj sám o sobě pro byl pro ni v podstatných ohledech nepředvídatelný. To se odráželo také do průběhu konzultací a jednání o rozvoji právního rámce tak, aby odpovídal měnícím se podmínkám. Na mnoha aktivitách v tomto smyslu se průběžně podílela i Evropská kancelář knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení (EBLIDA 25 ), jakož i Společnost evropských vědeckých knihoven (LIBER 26 ). Také Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA) se proměnami informačního sektoru zabývala z hlediska práva, zprvu stejně tak zvláště s ohledem na problematiku pro knihovny novou, uzavírání licenčních smluv na přístup k elektronickým informačním zdrojům. Vývoj však vedl k přesunu předmětu zájmu na autorské právo jako takové. V roce 2011 předložila IFLA návrh mezinárodní smlouvy o výjimkách a omezeních práva autorského ve prospěch knihoven. Vzhledem k tomu, že taková mezinárodní smlouva je v působnosti zejména Mezinárodní organizace duševního vlastnictví (WIPO) a že IFLA jako nevládní organizace nemůže být předkladatelem materiálu, který by mohl být řádným podkladem pro jednání, hlavní obsah smlouvy se stal předmětem jednání Stálého výboru pro autorské právo a práva příbuzná prostřednictvím návrhů států Latinské Ameriky a Afriky, které si mnohé z obsahu návrhu osvojily. 27 I když v základu návrhu smlouvy spočívá mj. přístup, že Kniha je jako kniha, ať tištěná, nebo elektronická, který není cizí ani nakladatelům, jednání o tomto tématu, intenzivně probíhající od roku 2012, nejen dosud nevedla ke konečnému výsledku, ale dostala se do velmi těžké situace: stanovisko nejrozvinutějších zemí (Severní Amerika, EU, Austrálie) je v řadě podstatných momentů nesouhlasné. Je nepochybné, že dosáhnout řešení přijatelného pro všechny zúčastnění je záležitostí na léta. Vždyť se i rýsuje, že ratifikační proces Marrakéšské smlouvy o usnadnění přístupu k vydaným dílům pro osoby nevidomé, zrakově postižené nebo s jinou poruchou čtení 28, podepsané v roce 2013, se oproti původním očekáváním protáhne na řadu let. Za dané situace spočívá pro současnost řešení otázky zpřístupňování e-knih, zejména tzv. e-výpůjček 29, v získávání licencí od nositelů práv ať nakladatelů, nebo poskytovatelů. Zákony upravující povinné odevzdávání národní publikační produkce Soustavné ukládání národní publikační produkce v knihovně na základě institutu tzv. povinného výtisku má v Česku tradici sahající do 18. století. 30 Proměnlivé, ovšem v zásadě uspokojivé řešení se až do roku 1991 vztahovalo pouze na tištěnou produkci. Dosud platný zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, se vztahuje také na zvukové záznamy 31 a obecně na dokumenty na pevném nosiči bez ohledu na formát, tedy např. i na kompaktní disky. S nástupem internetu ovšem byla nastolena otázka uchovávání jeho obsahu zprvu zejména zdrojů přístupných na volném internetu, posléze i zdrojů zpřístupňovaných on-line obecně. Projekt Webarchiv archiv českého webu byl zahájen v rámci Národní knihovny ČR již v roce Od počátku řešil obtížnou otázku právní základny pro zpřístupňování svého obsahu: autorský zákon sice umožňoval (a umožňuje) knihovně a dalším paměťovým institucím zhotovit kopii takřka jakéhokoli předmětu ochrany, ale u kopie zhotovené pro archivní a konzer- 25 Web této organizace uplatňující od roku 1992 zájmy knihoven a jejich uživatelů na úrovni Evropských společenství, resp. Evropské unie zejména ve vztahu k legislativě, i když nikoli v omezení na ni, je dostupný z URL: < 26 LIBER je zkratkou francouzského názvu organizace Ligue des bibliothèques européennes de recherche; web organizace je dostupný z URL: < V Česku je jejím členem zejména Asociace knihoven vysokých škol. 27 Související stránky WIPO/SCCR jsou dostupné z URL: < [cit ] Nejnovější verze návrhu IFLA smlouvy z února 2014 je dostupná z URL: < [cit ] 28 Viz informace na webu Ministerstva kultury (a zprostředkovaně WIPO) dostupná z URL: < ] 29 Dlužno poznamenat, že i když se výraz e-výpůjčka nejnověji vžil, z hlediska práva, autorského a nepochybně i občanského, jde o podstatně rozdílné jevy. K této záležitosti viz např. část Půjčování e-knih s otazníkem in: MATUŠÍK, Zdeněk. Evropská unie a změna autorského práva: Co z toho vzejde pro knihovny? Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit ]. urn:nbn:cz:ik ISSN Dostupné z URL: 30 WALLIS, Ladislav Michael. Vývoj institutu právo povinného výtisku (1 10). Knihovna plus [online]. 2005, č , č.1 2.[cit ]. Dostupné z WWW: < < < < < < < < < < ISSN Zákon ČNR č. 106/1991 Sb., rozšířil povinnost odevzdávat publikace i na zvukové, obrazové a zvukově obrazové dokumenty. Z působnosti těchto zákonů jsou vyloučeny počítačové programy. 32 Web Webarchivu je dostupný z URL: < 19

20 HLAVNÉ HLAVNÉ ČLÁNKY ČLÁNKY vační účely neřeší otázku zpřístupňování veřejnosti. Dle obecné právní zásady (někde vyjadřované i explicitně) pak kopii zhotovenou oprávněně za jedním účelem (či jejich okruhem) nelze použít pro účel jiný. Zpracovatelé projektu se tedy museli vydat cestou získávání smluvní licence. Otázka spolehlivého legislativního základu pro činnost Webarchivu s ohledem jak na vývoj v zahraničí, tak na postupný rozmach publikační činnosti šířené on-line ovšem byla stále na pořadu. Přípravné práce byly započaty v roce 2006, na jaře 2008 předal generální ředitel Národní knihovny ČR návrh zákona o povinných elektronických publikacích Ministerstvu kultury. Tento návrh se předmětem dalšího řízení nestal. Ministerstvo ovšem v následujícím období zadalo k externímu zpracování tzv. malou RIA na téma Web-harvesting a povinný výtisk síťových publikací. Její zpracovatelé ovšem čerpali v podstatné míře z podkladů shromážděných za léta působení Webarchivu, závěrečný materiál ani řádně nezredigovali, takže v textu nebylo ani vždy řádně respektováno autorské právo. Po krátké mezihře spjaté s Pilotním projektem Dobrovolné poskytování elektronických publikací za účelem jejich archivace a zpřístupňování v Národní knihovně ČR (známým také jako edeposit pilot) v letech se práce na legislativním základu povinného ukládání národní produkce síťových elektronických publikací rozvíjejí od počátku roku 2013 v rámci projektu Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR.Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI) (DF12P01OVV006). 33 V jeho rámci byl zpracován rozbor právního rámce životního cyklu síťových elektronických publikací v knihovnách v ČR, přehled legislativní úpravy povinného ukládání síťových elektronických publikací (dále jen e-depozitu ) 34 a posléze návrh legislativního řešení. I když byla paralelně zpracována také verze samostatného zákona, vedení Národní knihovny ČR se rozhodlo předat a Ministerstvo kultury převzít do dalšího zpracování základní variantu, spatřovanou z hlediska průběhu legislativního procesu jako produktivnější, spočívající v poměrně jednoduchém doplnění tří zákonů: zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, v platném znění, zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona, v platném znění, a zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovního zákona), v platném znění. Novelizace předpokládá jen minimální formulační úpravy a doplnění. Klíčové je rozvinutí pojmu povinný výtisk o vyjádření podoby hmotné a nehmotné pořízený tiskem versus pořízený elektronicky. Na základě takto získaných digitálních objektů pořizuje Národní knihovna ČR databázi, již umožní vytěžovat a zužitkovávat knihovnám, resp. dalším institucím, jež jsou oprávněnými příjemkyněmi povinného výtisku dle stávajících právních předpisů. Novela knihovního zákona zakládá právo Národní knihovny ČR pořídit kopie informací šířených prostředky informační společnosti, zařadit je do svého fondu a zpřístupňovat je v postavení poskytovatele služby hostingu veřejnosti. Předmětný návrh zákona má být předložen k projednávání v průběhu letošního roku (2015), předpokládá se jeho vstup v platnost k počátku roku Literatura évi CXL. törvény a muzeális intézményekről, a nyilvános könyvtári ellátásról és a közművelődésről. BEGER, Gabriele: Einigung über neue Urheberrechtsgebühr. [2000] [cit ] Dostupné z URL: rechtpub/bd00_h7a.html Bundesgerichtshof, BGH, Urteil vom I ZR 118/96 Kopienversanddienst; OLG München. [cit ] Dostupné z URL: Draft WIPO Treaty on Exceptions and Limitations for the Persons with Disabilities, Educational and Research Institutions, Libraries and Archives. Proposal by the African Group. WIPO, SCCR/22/12. [ ] Gesetz zur Nutzung verwaister und vergriffener Werke und einer weiteren Änderung des Urheberrechtsgesetzes. BGBl. 2013/I, Nr. 59 Loi no du 1er mars 2012 relative à l exploitation numérique des livres indisponibles du xxe siècle Lov om biblioteksvirksomhed, jf. lovbekendtgørelse nr. 914 af 20. august 2008, med de ændringer, der følger af 19 i lov nr af 19. december 2008 og 17 i lov nr af 21. december Marrakesh Treaty to Facilitate Access to Published Works for Persons Who Are Blind, Visually Impaired, or Otherwise Print Disabled adopted by the Diplomatic Conference to Conclude a Treaty to Facilitate Access to Published Works by Visually Impaired Persons and Persons with Print Disabilities in Marrakesh, on June 27, [ ]. Dostupné z URL: MATUŠÍK, Zdeněk. Evropská unie a změna autorského práva: Co z toho vzejde pro knihovny?. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit ]. urn:nbn:cz:ik ISSN Dostupné z URL: MATUŠÍK, Zdeněk. K platbám v rámci meziknihovních výpůjčních služeb. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 11 [cit ]. urn:nbn:cz:ik ISSN Dostupné z: 33 Veřejně přístupný web projektu, v této chvíli v zárodečném stavu, je dostupný z URL: < 34 Publikační výstup: MATUŠÍK, Zdeněk. Právní podmínky sběru povinného depozitu elektronických publikací, jejich zpracování a zpřístupnění v knihovnách. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 1, s [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN