7/ Komunální volby se blíží

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 18. ROČNÍK 7/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Zřízení základních registrů přinese změny Komunální volby se blíží Konference BESIP Jednání s AK ČR Rovné příležitosti Dobré předání úřadu je základem úspěchu Blíží se komunální volby, které vyhlásil v polovině června prezident republiky. Budou se konat v pátek 15. a sobotu 16. října Nejpozději do 22. července by měla dle 67 zákona o obcích současná zastupitelstva obcí rozhodnout o počtu členů nově voleného zastupitelstva obce. Nejpozději do 10. srpna 2010 musí být registrovány kandidátní listiny a 60 dnů před dnem voleb musí být také starostou obce ustaveny okrskové volební komise. V říjnu pak proběhnou volby, voliči rozhodnou. A co dále? Kandidáti, kteří uspějí, přebírají za chod obce odpovědnost, a jelikož se činnost na obcích nijak nezastavuje, musí skočit rovnýma nohama do děje. Ode dne voleb do ustavujícího zasedání zastupitelstva vede obec dosavadní starosta, tedy ten, který jím byl do dne voleb. Ustavující zasedání zastupitelstva musí proběhnout do 30, max. však 50 dnů ode dne voleb. V případě, že je v obci volena rada (při počtu 15 a více členů zastupitelstva obce), pak stávající rada vykonává své funkce do zvolení rady nové. Přelomovým okamžikem po volbách se tak stává ustavující zasedání zastupitelstva obce, na němž se rozhodne o tom, kdo bude starostou, místostarostou a kdo zasedne v nové radě. V případě, že jsou zvoleni stávající funkcionáři, nemělo by být uvedení do výkonu funkce nijak problematické, jelikož jsou dosavadních poměrů na obci znalí. ví místostarostové a rovněž členové rady. Při vymezování působností jednotlivých funkcionářů je třeba dbát na to, aby nedocházelo k překryvu při výkonu kompetencí. Je možné se inspirovat u jiných obcí či měst, jak mají rozděleny kompetence mezi jednotlivými radními, poradit se lze také s ministerstvem vnitra, které vykonává dozor a kontrolu nad samostatnou působností obcí. Přenesená působnost je kontrolována a dozorována ze strany krajského úřadu, i zde je vůči obcím vykonávána metodická pomoc. Obec může být z pohledu veřejné správy v České republice v mnoha postaveních. V podstatě vykonává nejširší spektrum činností. Nachází se v postavení orgánu veřejné správy, rozhoduje o právech a povinnostech občanů, stejně tak ale může být v postavení soukromého subjektu a uzavírat smlouvy. Vše je ovšem limitováno ústavním a zákonným rámcem. Bez jeho znalosti není možné zastávat veřejné funkce odpovědně. Jenže samotná znalost práva také není všechno. Více se dozvíte uvnitř tohoto čísla Informačního servisu. Mgr. Pavel Drahovzal Jsou-li zvoleni noví kandidáti, měl by jim být ze strany dosavadních veřejných funkcionářů vstup do výkonu funkce co nejvíce usnadněn. Jde přece o zájem obce a jejích občanů. Starosta je odpovědný za chod obce navenek, vůči zastupitelstvu i občanům, a odpovídá také za vnitřní chod obecního úřadu. Obdobně mají odpovědnost na základě rozhodnutí zastupitelstva ve vymezených oblastech jednotli- Chcete ovlivnit analýzu nákladů a výnosů souvisejících s přijímáním dvouletých dětí do mateřských škol? Podrobnější informace najdete na str. 2, 3.

2 Aktuality ve zkratce Státní tní rezerva e půdy 2. červen 2010, Praha Zástupci Svazu se spolu se zástupci Ministerstva zemědělství ČR a Pozemkového fondu ČR zúčastnili vypořádání zásadních připomínek k návrhu nařízení vlády o státní rezervě půdy pro uskutečňování rozvojových programů státu. Toto nařízení vymezuje tzv. rezervu státních pozemků ve vlastnictví České republiky, spravované Pozemkovým fondem ČR. Vymezením rozsahu nezbytné rezervy státní půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu by měl být vyřešen mnohaletý problém s pozemky pro dopravní stavby, průmyslové zóny a pozemky potřebné pro veřejně prospěšné stavby. Svaz vznesl k návrhu tohoto nařízení zásadní připomínku z toho důvodu, že návrh nebyl konzultován s obcemi, ani minimálně s jejich územními plány. Z věcného hlediska nejde jen o dopravní stavby, průmyslové zóny, ale především o veřejně prospěšné stavby typu protipovodňových opatření a územních systémů ekologické stability. Připomínka Svazu měla spíše preventivní charakter, kdy některé státní koncepční materiály ještě nebyly schváleny (např. Státní politika životního prostředí, Státní energetická koncepce), a mohly by tak v budoucnu vzniknout problémy s dostupností pozemků pro jejich realizaci. V případě, že by obce věděly o konkrétních pozemcích, které by měly být zařazeny jako státní rezerva půdy pro uskutečňování rozvojových programů státu, mají možnost se obrátit na příslušné resorty (např. mi- nisterstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí). Tyto resorty pak dané návrhy mohou uplatnit při novelizaci příslušného nařízení vlády, jejíž přijetí je předvídáno vždy v závislosti na změně priorit státu. Prezident vetoval zákon o loteriích 9. června 2010, Praha Prezident republiky Václav Klaus vetoval novelu zákona o loteriích, kterou 20. května 2010 schválil Senát. Svaz měst a obcí věnoval velké úsilí tomu, aby novela prošla sněmovnou i senátem. Písemně oslovil všechny poslance a poté i všechny senátory a vysvětloval důvody, proč je třeba tuto novelu schválit, i když neřeší problematiku hazardu v plné šíři. Novela ale reagovala na nejpalčivější problémy nekontrolovaného rozmachu hazardu a starostové ji považovali za odpovědný krok vůči občanům. Prezidentovu zákonnou pravomoc vetovat zákony nezbývá než respektovat, mezi starosty ale toto veto vzbudilo velkou vlnu nevole. Členové Předsednictva Svazu vyjádřili hluboké zklamání nad rozhodnutím prezidenta, které udělal bez jakékoli konzultace s představiteli měst a obcí. Svaz reagoval na veto tiskovým prohlášením, ve kterém se ohradil především proti jednomu z důvodů, které prezident pro veto uváděl, a to že by novela vytvářela reálné nebezpečí korupčních příležitostí v obcích a vedla ke zneužívání obecně závazných vyhlášek. Novela by však nedávala starostům právo rozhodovat o jednotlivých hernách, ani o jednotlivých provozovatelích. Obecně závaznými vyhláškami by obce stanovovaly pouze místa a časy, kde by provozování loterií a jiných podobných her bylo povoleno nebo zakázáno. Povolovací proces jako takový by zůstal v kompetenci ministerstva financí. Svaz ale ujišťuje všechna města a obce, které mají s hazardním průmyslem negativní zkušenosti, že neustane ve svém úsilí prosazovat regulaci hazardu a napne okamžitě všechny síly k přípravě nového kvalitnějšího zákona. Jak by měly vypadat školky pro dvouleté děti? 9. červen 2010, Praha Na základě unesení vlády z 19. dubna 2010 vznikla pracovní skupina, která má zpracovat ekonomickou, sociální i právní analýzu možnosti zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol. Na prvním jednání se diskutovaly základní charakteristiky možné změny v předškolním vzdělávání. Svaz upozorňoval především na ekonomickou část, neboť již v minulosti došlo k tomu, že finančně náročné legislativní změny musely být hrazeny z rozpočtů obcí. V souvislosti s financováním případných nových míst pro dvouleté děti Svaz požaduje zrušení bezplatného předškolního ročníku. Členové pracovní skupiny si uvědomují významnou roli obcí jako zřizovatelů mateřských škol, a proto požádali Svaz o zprostředkování informací o částkách, které obce a města vynakládají na provoz a investice mateřských škol viz tabulka na str. 3. Konečně první metodický den k účetnictví 15. červen 2010, Praha Na základě trvalého požadavku Svazu a krajů došlo k ustanovení pracovní skupiny složené z krajských metodiků, která má přispět k větší plynulosti reformy účetnictví státu. Při pravidelných tzv. metodických dnech, které se mají konat jednou měsíčně, by mělo docházet ke konzultaci záměrů a návrhů účetních metodik, příp. k předjednání změn v související legislativě. První oblastí byl plán posílení statistických Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. ID datové schránky: 5fkgwn3 Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 7/2010 strana 2

3 funkcí účetnictví, který prezentovala Ing. Sojková z ministerstva financí, a dále pak teze k odpisování majetku v hlavní činnosti představené ředitelem odboru Účetnictví a audit Ing. Plesnivým. Členem pracovní skupiny je také Svaz, takže o výstupech budeme pravidelně informovat. Více na str. 4. Obce by měly mít možnost oddlužení 28. červen 2010, Praha Negativní zkušenosti s hospodařením obce Prameny, o kterém jsme informovali také v INS č. 5/2010, a signály o problematických závazcích v dalších obcích vedly k urychlení konzultací nad možnou zákonnou úpravou insolvence obcí. Na jednání, které inicioval Odbor dozoru a kontroly ministerstva vnitra, zastupoval Svaz předseda Komory statutárních měst primátor Dan Jiránek. Z diskuze vyplynula shoda na nutnosti stanovení přesného postupu již při prvních problémech obce s hospodařením. Měla by být posílena také metodická podpora ze strany centrálních orgánů, příp. krajů, zaveden institut nuceného správce, který by pomohl v případě, že obec není schopna či ochotna své problémy řešit. Insolvenční řízení, které by se podobalo dnešní možnosti oddlužení fyzických osob, by představovalo až poslední stupeň řešení problematického hospodaření. V průběhu července by měly být vypracovány první návrhy paragrafovaného znění v zákoně o obcích, v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů či v zákoně o přezkoumání hospodaření. Další koordinační schůzka je naplánována na polovinu srpna. Výzva programu povodně 2009 bude ukončena! V roce 2009 v důsledku ničivých povodní a přívalových dešťů došlo k velkým škodám na majetku obcí a měst. Vláda rozhodla o státní pomoci postiženým subjektům. Pro realizaci pomoci při odstraňování škod na majetku obcí a měst vyhlásilo ministerstvo pro místní rozvoj program Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní pohromou nebo jinou pohromou. Dne 19. srpna 2009 byla vydána výzva k předkládání žádostí o poskytnutí dotace. Dne 30. dubna 2010 rozhodl ministr pro místní rozvoj o ukončení výzvy o poskytnutí této dotace k 31. říjnu Vzhledem k tomu, že v posledních týdnech došlo k výraznému nárůstu žádostí přijatých do programu, může být v případě vyčerpání disponibilních zdrojů termín jejich předkládání ukončen ještě dříve. KOLIK ČINÍ VÝDAJE NA MATEŘSKÉ ŠKOLY Chcete ovlivnit analýzu nákladů a výnosů souvisejících s přijímáním dvouletých dětí do mateřských škol? Pracovní skupina při ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy si dovoluje požádat představitele obcí a měst o sdělení, kolik činí průměrné roční běžné a investiční náklady (lze využít ročních odpisů) na dítě navštěvující mateřskou školu. Dle sdělení příslušných ministerstev nejsou takové údaje zatím vůbec k dispozici, což znemožňuje přípravu odhadů finančních dopadů případné změny. Doporučená struktura informace: a) pro obce s jednou až dvěma školkami: průměrné neinvestiční náklady na dítě a rok (období ), možno dle jednotlivých školek s uvedením kapacity, příp. počtu žáků v roce 2009/2010 průměrné investiční náklady do jednotlivých budov v období (možno součtem realizovaných investic děleno počet sledovaný let nebo průměrná hodnota odpisů majetku školek) b) pro obce s více než dvěma školkami uvedení počtu mateřských škol a celkového počtu žáků v roce 2009/2010 průměrné neinvestiční náklady na dítě a rok za období průměrné investiční náklady na dítě a rok za období Informace prosím zasílejte na kypetova@smocr.cz Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU NAŠE OBCE MUSÍ DOSTAT PENÍZE Z FONDU SOLIDARITY EU! Pro některé obce a jejich občany se záplavy stávají opakovanou hrozbou, která má reálné dopady jak na majetek, tak na zdraví. Pro připomenutí: v roce 1997 si povodně na Moravě vyžádaly 50 mrtvých, o rok později jen ve východních Čechách 6 obětí, v roce historicky největší změřené povodně v Čechách znamenaly 17 mrtvých, v roce 2006 pak 7 obětí a v roce 2009 celkem 13 zmařených životů. Letošní povodně jsou z tohoto pohledu pro Českou republiku milosrdné, protože při nich přišel o život pouze jeden člověk. Problematika povodní se proto stala jedním z nejzávažnějších témat, která se řešila na červnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Evropská unie, která symbolizuje soudržnost, podporu a spolupráci, pomáhá postiženým oblastem prostřednictvím Fondu solidarity. Tento fond umožňuje poskytnutí finanční podpory státům za předpokladu, že odhadovaná škoda přesahuje tři miliardy eur nebo činí více než 0,6 % HDP členského státu. Nedávné záplavy ve střední Evropě nicméně ukázaly, že navzdory celkovým škodám, které těžké deště způsobily, některé, zejména menší členské státy, nejsou jednotlivě schopny naplnit stanovené limity, a proto nemohou získat podporu. Vzhledem k tomu, že by Fond solidarity měl v prvé řadě sloužit obnově postiženého evropského území, je třeba zajistit větší flexibilitu při předkládání společných žádostí, které by odrážely celkové škody, a nejen škody dílčí zaznamenané v jednotlivých členských státech. I naše obce musí mít možnost dosáhnout na evropskou podporu. Ve Štrasburku jsem proto vyzval Evropskou komisi, aby v tomto ohledu podnikla kroky k revizi příslušného nařízení k Fondu solidarity, které by umožnilo vytvořit silnější a pružnější nástroj na řešení přírodních katastrof. Apeloval jsem také na členské státy, aby provedly směrnici EU o záplavách a dodržovaly ji, neboť povodním lze účinně předcházet pouze na základě přeshraniční strategie. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 7/2010 strana 3

4 Informujeme Statistika by neměla zadusit účetnictví Myšlenka rozšíření účetnictví o statistické zjišťování stále přetrvává a dokonce se hovoří již o roce Detailní dělení a sledování účetních operací dle několika kritérií může v maximální verzi vyústit až ve 444 tabulek. Reforma účetnictví státu se nachází stále spíše v první fázi, obce a jejich příspěvkové organizace zatím nepřenášely do centrálního systému žádné výkazy, nejsou k dispozici všechny potřebné metodické podklady, některé účetní jednotky dosud nemají plně funkční všechny moduly účetního software. V příštím roce se navíc v plné míře začne s aplikací některých zcela nových postupů (oceňování reálnou hodnotou, odepisování v hlavní činnosti, tvorba opravných položek). Požadavek na rozšíření informací, které by z účetnictví byly přímo využitelné pro statistické potřeby, tak přichází v době významné nejistoty a znamenal by pro všechny vybrané účetní jednotky nárůst administrativních nákladů. Dle vyjádření zástupce ministerstva financí v rámci metodického dne pro krajské metodiky vychází současná snaha z požadavku Evropské komise, resp. Eurostatu, aby 90 % vykazovaných údajů za Českou republiku pocházelo z přímých zdrojů. Kontrolní mise Eurostatu prý požadují možnost ověření konkrétní účetní operace u konkrétní účetní jednotky. V praxi by se tedy měl od příštího roku ve čtvrtletní periodicitě sledovat tzv. výkaz o pohybech na analytických účtech. Závazná účetní analytika by se týkala rozvahových i výsledkových účtů, v součtu jde o více než 300 nových analytik. Třídící kritéria se předpokládají IČ, způsob transakce (např. nákup, bezúplatný převod), rezidentství v ČR. Nenulové hodnoty na zvolených analytických účtech by se následně rozpracovávaly ve vysvětlujících tabulkách. Při maximalistické verzi obsazení všech sledovaných účtů by účetní jednotka vyplňovala 444 tabulek. Výše naznačené úvahy o posílení statistického vykazování by znamenaly zcela zásadní změny v účetním software, které lze jen stěží zahrnout pod dodatek o bezplatné aktualizaci. Rozšíření účetní věty o všechna požadovaná kritéria zvyšuje délku samotného účtování a zvyšuje riziko překlepů a chyb. Odhad nákladů nutných pro hodnocení dopadů regulace (RIA) je za situace neukončené účetní reformy velmi obtížný. Je zřejmé, že z titulu členství v Evropské unii musí Česká republika plnit řadu požadavků také v oblasti statistiky. Zůstává však otázkou, zda opravdu nelze využít stávajících či budoucích účetních výkazů. Jestliže se od příštího roku počítá s platností konsolidační vyhlášky, v rámci níž bude třeba sledovat náklady a výnosy či závazky a pohledávky sektoru veřejné vlády podle jednotlivých organizací, mělo by být následně možné přímo z centrálního systému většinu dat potřebných pro statistické výkazy vyhledat. Došlo by tak k naplnění jednoho z avizovaných cílů reformy účetnictví státu, tedy snížení potřeby duplicitního vykazování. Za současné situace však nasazení statistického zjišťování do účetnictví vážně ohrožuje vůbec dokončení započatých změn. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu První informace o podobě odpisování majetku V rámci prvního metodického dne na ministerstvu financí se hovořilo o podobě odpisování majetku v hlavní činnosti, ke kterému by obce měly přistoupit od roku Zazněla pozitivní informace, že se nepředpokládá hromadné přeceňování majetku. Mezi metody, které se od roku 2011 začnou uplatňovat v praxi účetnictví obcí, patří také odpisování v hlavní činnosti. Zatím totiž obce odpisují pouze majetek využívaný k hospodářské činnosti, příp. majetek odepisují příspěvkové organizace. Dle ministerstva financí souvisí zavedení odpisování se snahou určit, jaké nároky mohou vznikat při reprodukci majetku. Jinak řečeno, konečně by mělo být zřejmé, zda samospráva dokáže skutečně vytvořit zdroje na prostou obnovu svého majetku nebo zda hospodaří s tzv. vnitřním dluhem. V podkladovém materiálu, který obsahuje základní teze odepisování, se však uvádí: Zásadně je nutno odmítnout, aby tyto změny v oblasti odepisování byly zneužity pro tendenční tlaky v oblasti financování reprodukce majetku nebo i z jiných obdobných důvodů. Odpisování se vždy provádí z nějaké pořizovací ceny. Zde existovala obava, aby nebylo nutno veškerý historický majetek ve vlastnictví obcí přeceňovat. Ministerstvo však naznačuje, že nebude zpochybňována hodnota majetku dosud vedená v účetnictví (je-li správná). Nebude rovněž nutno přistupovat k fiktivním zpětným odpisům do Předpokládá se vytvoření několika odpisových skupin s uvedenou dobou odpisování. Při zatřiďování majetku však účetní jednotka sama určí zbytkovou dobu a rozpočítá odpisy, kdy rok 2011 bude považovat za rok jedna. Každý rok pak musí dojít ke schvalování odpisových plánů, které reagují na skutečné doby používání majetku. U odpisování majetku příspěvkovými organizacemi by nemělo dojít k žádným změnám. Naznačené teze by měly být rozpracovány do účetního standardu, na jehož znění budou členské obce neprodleně upozorněny. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 4

5 Zřízení základních registrů změny, které ovlivní činnost obcí Zřízení základních registrů, které jsou jedním ze základních pilířů budování egovernmentu, přináší od 1. července 2010 podstatné změny do činnosti obcí. Především v zákoně č. 133/ 2000 Sb., o evidenci obyvatel, dochází v souvislosti se zavedením informačního systému ke změnám v okruhu zapisovatelů (editorů), kteří budou stanovené údaje zapisovat přímo do agendového informačního systému. Mění se i některé postupy prováděné obcemi na úseku přidělování čísel k budovám. Rozšiřuje se počet zapisovatelů (editorů) Rozšiřuje se věcná příslušnost a počet zapisovatelů o matriční úřady a ohlašovny, které doposud údaje pouze oznamovaly obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Matriční úřady budou zapisovat údaje do agendového informačního systému prostřednictvím terminálu Czech POINT. Tomuto terminálu budou rozšířena oprávnění tak, aby mohly oprávněné úřední osoby provádět výkon státní správy na úseku evidence obyvatel a rodných čísel. Pro obecní úřady, které mají zřízený Czech POINT a jsou kontaktními místy veřejné správy, platí stejné podmínky jako pro matriční úřady. Seznam obecních úřadů, které jsou kontaktními místy, stanoví vyhláška č. 364/2009 Sb., o kontaktních místech veřejné správy. Ohlašovna (obecní úřad) je povinna zapsat údaje do agendového informačního systému evidence obyvatel bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo změně skutečností souvisejících se zapsaným údajem dozví. Jak zabezpečit zápis do evidence obyvatel u obecních úřadů, které doposud nemají zřízené pracoviště Czech POINT? Jednou z možností pro obecní úřad je získání účtu CzechPOINT@office. O tento účet může požádat obecní úřad prostřednictvím žádosti na ministerstvo vnitra. Žádost bude uveřejněna na v sekci Pro obce-zřiďte si Czech POINT. Jde o elektronický formulář, který vyplní zástupce obecního úřadu a potvrdí svým elektronickým podpisem. Ministerstvo vnitra po obdržení žádosti zašle příslušnému obecnímu úřadu přístupové údaje pro administrátora. Žádost o zřízení Czech- POINT@office je bezplatná a zápis údajů probíhá přes webové rozhraní. Druhou eventualitou je uzavření veřejnoprávní smlouvy s jiným obecním úřadem ve stejném správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v souladu s 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), který má připojení na Czech POINT zřízeno tak, aby tento obecní úřad zajistil zápis do informačního systému. Změna v číslování budov V kontextu se zápisem údajů do registru se mění také některé postupy prováděné obcemi na úseku přidělování čísel k budovám. Nyní se řeší, jaké doklady bude obecní úřad vyžadovat, aby mohl číslo budově přidělit. Obecnímu úřadu se zároveň stanoví povinnost vydat vlastníku budovy písemný doklad o přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního. Změna přináší i sjednocení právní úpravy číslování domů a současně se rozšiřuje využití čísla evidenčního na některé další typy budov např. dočasné stavby a tzv. drobné stavby. Významným se také jeví pravidlo nově upraveného zákazu označování budovy již jednou přiděleným číslem popisným či evidenčním, nebude se však provádět žádné zpětné přečíslování budov. Uvedený princip se nebude vztahovat na čísla orientační, a to z důvodu zajištění následnosti řady těchto čísel v ulicích, protože musí být zachována snadná orientace. V tomto případě platí, že budova stojící na místě dříve zaniklé budovy bude mít stejné číslo orientační jako budova původní. Novinka zprostředkování kontaktu Od 1. července 2010 bude ministerstvo vnitra na základě zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, zprostředkovávat kontakt s hledanou osobou. Žádost o zprostředkování kontaktu může podat občan starší 15 let prostřednictvím matričního úřadu, úřadu obce s rozšířenou působností anebo krajského úřadu. Kontakt bude spočívat v písemném oslovení hledané osoby po její jednoznačné identifikaci v informačním systému evidence obyvatel. Ministerstvo vnitra této osobě sdělí kontaktní údaje osoby, která ji hledá. Za žádost o zprostředkování kontaktu bude muset žadatel uhradit poplatek ve výši 500 Kč. V případě, že se zprostředkování kontaktu neuskuteční, nevzniká tím nárok na vrácení správního poplatku. Přechodná ustanovení zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech, sice stanoví, že by editoři měli plnit své povinnosti od 1. července 2010, ale vláda bude teprve vytyčovat nařízením harmonogram a technický způsob provedení opatření ve smyslu 64 až 68, kde je např. určeno, že registr osob se vytvoří naplněním údajů z příslušných agendových informačních systémů agendových míst nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Dále platí, že povinnost orgánu veřejné moci využívat při své činnosti referenční údaje ze základních registrů nevznikne, nebude-li mít orgán veřejné moci, z technických důvodů, zavedený přístup k základním registrům, a to až do doby, než bude takový přístup zaveden. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 5

6 Volby do obecních zastupitelstev se pomalu ale jistě blíží Chce-li nově nastupující starosta, místostarosta, radní či jiný veřejný funkcionář pracovat pro svou obec odpovědně s dobrými výsledky, musí v prvé řadě porozumět systému organizace a fungování veřejné správy a postavení obce v něm. Za tímto účelem by stávající vedení obce mohlo osvětlit svým nástupcům či novým kolegům, jak tento systém funguje, co je samostatná a přenesená působnost a co vše v jejich rámci může a musí obce konat. V každých komunálních volbách je totiž voleno kolem jedné třetiny nových členů zastupitelstev. Spousta činností na obci je do jisté míry interního charakteru, dokud z nich nejsou výstupy prezentované veřejnosti, popř. takové, které by mohly být předmětem sdělení dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z těchto důvodů by mělo dosavadní vedení vést kromě standardních (a zákonem předvídaných) evidencí (např. majetková, účetní, spisová služba, archiv, evidence právních předpisů obce, evidence smluv a z nich vyplývajících závazků a pohledávek) i jakýsi přehled o různých činnostech a krocích, které obec v minulosti učinila, resp. musí ještě učinit, např. v návaznosti na probíhající správní řízení, přípravu některých záměrů (územní plán, žádost o dotaci atd.). Je zřejmé, že vstup do funkce starosty, místostarosty, radního či člena zastupitelstva obce je pro nováčky poměrně náročný, musí se seznámit s procesními pravidly fungujícími uvnitř obce (např. jednací řád zastupitelstva obce, výborů, komisí, zákon o obcích) i navenek (např. správní řád, složkové právní předpisy z různých oblastí životní prostředí, stavební právo, bezpečnost, doprava, kultura, školství, nakládání s majetkem). Především by ale nové vedení radnice mělo být seznámeno s hospodařením obce a s plněním již stávajícího rozpočtu. V návaznosti na to je nutné zahájit přípravu nového rozpočtu, jinak by některé plány obce mohly být ohroženy. Ilustrace Monika Raisová Důležité je rovněž udržovat kontakty a vztahy, které navázalo dosavadní vedení obce. Obec je odpovědná vůči mnoha institucím jak na svém území, tak i mimo něj. Komunikuje s veřejnými a státními orgány (finanční úřad, katastr nemovitostí, hasičský záchranný sbor, zdravotnická zařízení v okolí, školy, obce a obecní úřady v okolí, kraj a krajský úřad, ministerstvo vnitra, obecní i státní policie), dále s různými sdruženími a spolky (sportovci, hasiči, rybáři, myslivci aj.), bankovními domy, smluvními partnery, dodavateli služeb atd. Stávající vedení by proto mělo novému předat všechnu potřebnou dokumentaci a některé zásadní náležitosti pro komunikaci, např. podpisové vzory, razítka obce a obecního úřadu, čísla účtů, hesla, klíče. Jak již bylo řečeno, činnost obce je velmi široká. V samostatné působnosti je prakticky na jejím uvážení (a samozřejmě i finančních a kapacitních možnostech), jaké aktivity rozvíjí. I když dnes již existuje řada publikací, vpravit se do celé problematiky není snadné. Každý nováček proto jistě ocení zejména předání zkušeností svých předchůdců. Dobrým pomocníkem by měla být také opakovaně vydávaná příručka člena zastupitele, kterou Svaz už nyní připravuje a která vyjde po komunálních volbách. Vedle čerpání poznatků z knih i od svých kolegů je vhodné účastnit se také některých seminářů a konferencí. Svaz aktuálně připravil speciální vzdělávací program, který po volbách nabídne zástupcům měst a obcí viz str. 7. Je třeba mít stále na paměti, že každý zastupitel, ať už ten dosluhující či nově nastupující, byl zvolen občany. A vůči občanům - voličům je nutno být zodpovědný. Předání dostatečného penza informací umožní novým zastupitelům pokračovat v dobrém chodu a fungování úřadu, který občanům slouží. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu V případě zájmu si můžete stáhnout návrh předávacího protokolu z našich webových stránek. Jde o jakýsi úzus, který zákon o obcích výslovně neobsahuje, přesto je ale běžně praktikován. Rozsah i úprava je ponechána na potřebách dané obce, dle velikosti a záběru činností, které vykonávala. rubrika Oblasti činnosti, podrubrika Správa obce informační servis č. 7/2010 strana 6

7 Práce zastupitele je službou občanům Právě nyní, pár měsíců před komunálními volbami, je téma vzdělávání zastupitelů aktuální. Pilotní semináře potvrdily, že města a obce potřebují dobře informované a orientované zastupitele především v problematice v chodu obce, příslušné legislativě, ale i zásadách dobré komunikace a dalších tématech. V průběhu května a června 2010 se zastupitelé jedenácti měst a obcí a jednoho mikroregionu zúčastnili specifického vzdělávání, které připravil Svaz ve spolupráci s projektovými partnery jako součást podpory voleným představitelům. Ti vzdělávací program přivítali velmi kladně, ocenili zejména diskuse nad konkrétními tématy a příklady z praxe. Lektoři sami jsou dlouholetí zastupitelé a mají tedy za sebou bohatou zkušenost s komunální politikou. Tajemník městského úřadu Hořice Michal Kuchta zhodnotil seminář slovy: Sám se zabývám vzděláváním dospělých a vidět lektory, jakou úžasnou formou a zajímavými tématy udržují kontakt se zastupiteli, byl pro mě příjemný zážitek. Navíc se podařilo, že se poznali v úplně jiné situaci, než se běžně setkávají. Jsem rád, že patříme mezi města, která se účastní pilotního projektu. Zastupitelé (případně zastupitelstvo jako celek) plní ve své funkci hned několik rolí spravují rozpočet, hospodaří s majetkem, jsou odpovědní za dlouhodobý rozvoj obce, mají pravomoc tvořit právní předpisy obce, obhajují práva svých občanů, reprezentují obec, vyjednávají s různými cílovými skupinami apod. Noví zastupitelé se proto potřebují co nejrychleji zorientovat ve velmi široké problematice systému veřejné správy a příslušné legislativě, seznámit se s chodem obce, uvědomit si, co od něj občané očekávají. Cílem vzdělávacího programu je seznámení s kompetencemi zastupitele v jednotlivých rolích, s jeho základními pravomocemi, ale i povinnostmi. Semináře jsou vedeny interaktivní formou, účastníci jsou zapojováni prostřednictvím skupinové práce a dalšími metodami. Spíše než o klasické vzdělávání jde o formu moderované diskuse, při které budou při práci s novými zastupiteli využity i zkušenosti jejich kolegů, kteří budou zvoleni opakovaně. A jaká doporučení zformulovali zkušení zastupitelé pro své nové kolegy, kteří zasednou na radnicích po volbách? Shodují se v tom, že dobrá komunikace je základem úspěchu práce zastupitele. A to mezi sebou navzájem, směrem k úředníkům, ale především k občanům, kde je důležité mít přehled o jejich potřebách. Mezi základní hodnoty patří schopnost nést za svá rozhodnutí odpovědnost, upřednostnit zájmy obce nad své osobní zájmy a naslouchat občanům. Práce zastupitele je podle nich zkrátka službou lidem konkrétního města a obce. Mariánskolázeňsko, Moravská Třebová, Písek, Průhonice, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Strakonice, Zastávka. Tzv. norský projekt spěje pomalu ke svému závěru. Dne 26. srpna 2010 se uskuteční závěrečná konference za účasti projektových partnerů z ČR i Norska, zástupců ministerstev, ale především zájemců o vzdělávací program pro zastupitele z řad měst a obcí. Svaz již nyní připravuje projektovou žádost na realizaci dlouhodobého systémového projektu podpory voleným představitelům, ve kterém využije i výstupy tohoto projektu. Kromě vzdělávacího programu a aktualizovaného vydání Příručky pro člena zastupitelstva obce budou moci po volbách především noví zastupitelé využít např. služeb nově zřízeného informačně poradenského centra nebo speciálně připravených webových stránek. Svaz děkuje zástupcům následujících měst a obcí, kteří svou aktivní účastí na pilotních seminářích pomohli při přípravě kvalitního vzdělávacího programu: Havlíčkův Brod, Horní Slavkov, Hořice, Jílové u Prahy, Kyjov, Mikroregion Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu Projekt Moderní přístupy ke vzdělávání volených představitelů územních samospráv - NATLC, realizuje Svaz měst a obcí ČR v partnerské spolupráci s Norskou asociací místních a regionálních samospráv a Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR, o.p.s. Dodávkami expertních služeb se na projektu podílí také MEPCO, s.r.o. Informace o průběhu projektu jsou uvedeny v INS č. 4/2009, 8-9/2009, 1/2010 a 3/2010. Mgr. Ingrid Štegmannová vedoucí odd. vnějších vztahů kontaktní osoba projektu informační servis č. 7/2010 strana 7

8 Konference BESIP ve městech a obcích v zrcadle médií II Jak správně komunikovat s novináři, kterak využít tématiku bezpečnosti silničního provozu v nadcházející předvolební kampani či jak zapojit do prevence mateřská centra ve městech a obcích nejen tato témata zazněla na konferenci BESIP ve městech a obcích v zrcadle médií II. Zástupci samospráv a odborníci se sešli 10. června tentokráte v Brně. Provázanost strategických dokumentů obce a bezpečnosti silničního provozu představil starosta Kyjova a člen Předsednictva Svazu František Lukl. Poukázal na důležitost strategického plánování a na význam koncepce dopravy coby jednoho ze stěžejních strategických dokumentů obce. Strategický dokument by vždy měl vycházet z podrobné a přesné analýzy stávajícího stavu, měl by obsahovat priority a konkrétní cíle, kterých chceme dosáhnout, i konkrétní kroky, kterými budeme naše záměry realizovat. Je nutné opatřit si odborný odhad předpokládaných nákladů na realizaci stejně jako přehled reálných zdrojů finančních prostředků. Předpokladem kvalitního dokumentu je odborná externí garance. Ke šťastné volbě externích odborníků může pomoci dobrá praxe jiných obcí. Předávání zkušeností je mimo jiné možné skrze rubriku OBEC OBCI na webových stránkách Svazu či měsíčník InS. Problematika musí být projednána na široké místní odborné platformě (odbory, komise). Do debaty by měla být prostřednictvím anket či veřejných projednávání zapojena i veřejnost. Předpokladem kvalitního dokumentu jsou v neposlední řadě i jeho reálnost, cílení na dotační tituly a provázanost na dokumenty vyšších územně správních celků, státu a EU. Doprava v obci a její řešení je z hlediska občanů důležitá. Tématika bezpečnosti silničního provozu je proto jedním z bodů, který by neměl chybět v předvolební kampani. Starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil poukázal na možnost zapojení mateřských center do silniční bezpečnosti. Na podzim roku 2009 realizovala Nadace BESIP ve spolupráci s městem první preventivně-výchovnou akci. Ohlas u učitelů, rodičů i dětí byl velký, začalo se tedy uvažovat, jak tuto osvětu šířit dál. S myšlenkou na zapojení do prevence byla oslovena mateřská centra v Královéhradeckém kraji a Promotým Nadace BESIP. Dnes je do projektu zapojeno 24 mateřských center v osmi městech v kraji. Preventivní akce jsou zaměřeny na bezpečnost v autě, bezpečnost chodce, bezpečnost cyklisty a první pomoc. Zapojení mateřských center se i z hlediska propagace velmi osvědčilo. Pro média jsou maminky a děti zapojené do prevence bezpečnosti vděčným tématem. Náklady na preventivní akce jsou nízké, je možné je realizovat v různě velkých městech a obcích, samostatně či jako doprovodný program při jiné akci (Den dětí, hasičská akce aj.). Za velký přínos lze považovat i to, že maminky, které se naučí prezentovat téma silniční bezpečnosti, mohou své zkušenosti předávat dál. Otázku spolupráce s médii při informování o tom, co se v obci děje, otevřela mluvčí Zlína Marie Masaříková. Poukázala na důležitost spolupráce zejména s regionálními novináři a připomněla, že spolupráce s médii by měla vždy probíhat na partnerské úrovni. O vlivu médií na bezpečnost silničního provozu hovořil i ředitel Služby dopravní policie Leoš Tržil. I podle něho je pro oblast prevence v ovlivňování chování účastníků silničního provozu zapojení médií nezbytné a jejich role nezastupitelná. Závěrem jedna optimisticky laděná informace. Letošní rok je od roku 1987 v poklesu nehodovosti druhý nejlepší. Josef Tesařík z Policejního prezidia ČR dodal, že situace se v posledních letech zlepšuje právě společným působením policie, BESIP a médií. Přesto za minulý rok při dopravních nehodách zemřelo 901 lidí, což je průměrná velikost obce ve středočeském kraji. Při celkem nehodách bylo dále lidí zraněno, hmotná škoda se vyšplhala na 4,98 mld. Kč. Od roku 1994 dochází k poklesu nehodovosti v obcích, i tak se ale 70,1 % z celkového počtu nehod stalo na jejich územích. V obcích bylo usmrceno 35,5 % lidí ze všech obětí dopravních nehod, chodci tvořili 36 % z usmrcených. I když má nehodovost v posledních letech klesající tendenci, je Česká republika ve srovnání s Evropou stále na pomyslné čtvrté příčce odzadu. Na obyvatel u nás připadá 8,6 usmrcených. Ve Švédsku, které má nehodovost nejmenší, jsou to pouze 3,8 mrtvých. Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 8

9 Kultura nemusí být jen ztrátová Umíte si představit, že pronajmete obecní zámek podnikateli, který v jeho prostoru vybuduje restauraci s hotelem a expozice, jejichž věhlas láká návštěvníky ze širokého okolí? Jak byste takového člověka podpořili, aby šel podnikat právě k vám? To je jedna z otázek, na kterou se vás ptá Evropská komise. V posledních letech se prosazuje názor, že v Evropě existuje velký, dosud nevyužitý, potenciál, který může generovat relativně velkou přidanou hodnotu, přispět k zaměstnanosti v obcích, zejména těch menších, a může znamenat vznik nových nápadů využitelných v praxi. Tím potenciálem jsou tzv. kulturní a tvůrčí odvětví. O co jde? Kulturní odvětví pokrývá celou škálu oborů, od výtvarného a scénického umění, přes kulturní průmysl, kde se schová film, televize, video, hudba nebo knihy. Tvůrčí odvětví pak spojují tyto umělecké prvky s realitou života jsou jimi např. design, architektura nebo reklama. Jako vedlejší, ale související obory se k nim dají přidat i výrobci PC, MP3 přehrávačů a mobilních telefonů, tj. zařízení, jejichž prostřednictvím si dnes umění často zprostředkováváme. Tato odvětví mají vysoký ekonomický potenciál a svět již dávno pochopil, že se od průmyslu posouváme k inovacím, a podle toho se zařizuje. Údaje uvedené v tabulce svědčí ve prospěch těchto odvětví a ukazují, že dostane-li se jim podpory, je možné jejich prostřednictvím nastartovat růst na místní a krajské úrovni. Je proto v zájmu obcí, krajů, státu i celé EU vytvořit pro ně vhodné hospodářské prostředí a pomoci lidem začít ve své obci nebo svém regionu podnikat. Na tyto nové poznatky reagovala Evropská komise jednak zohledněním tvůrčích, kreativních a inovativních přístupů v Šesté zprávě o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a dále vydáním Zelené knihy Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Zelená kniha je víceméně prvním příspěvkem do veřejné diskuze o tématu před tím, než jsou přijaty další kroky, které Unie může udělat (např. uvolnit peněžní prostředky na podporu těchto odvětví, zaměřit se na ně prostřednictvím strukturálních fondů atp.). Zelená kniha je nyní předložena veřejnosti k diskusi, takže kdokoli má možnost Evropské komisi poslat svůj názor. Konzultace je otevřena do 30. července 2010 (viz uvedené odkazy). Na Zelenou knihu reaguje i Výbor regionů, který k ní připravuje vlastní stanovisko. Zpravodajkou stanoviska, tedy tím, kdo odpovídá za jeho zpracování, je starostka Sylva Kováčiková, členka delegace Svazu ve Výboru regionů. Je tak vůbec první českou zpravodajkou k některému z materiálů Výboru regionů. Expertkou, kterou si pro zpracování stanoviska vybrala, je Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti, o.p.s. Stanovisko Výboru regionů k Zelené knize v gesci starostky Bílovce Sylvy Kováčikové Stanovisko má v první řadě zohlednit roli samospráv při podpoře kulturních a tvůrčích odvětví. Mělo by poradit Evropské komisi, jak mohou samosprávy přispět k rozvoji těchto odvětví, resp. kde obce a tato odvětví potřebují ze strany Evropské unie podpořit. Pozitivní na celém procesu je už to, že se poprvé začíná o kultuře v obcích hovořit jako o něčem, co nejen může, ale ve skutečnosti generuje zisk. Co na sebe navazuje nové pracovní příležitosti. Co může udržet vzdělané lidi v regionu, přispět ke značce města nebo kraje a ve finále přinést prospěch všem, kteří v kraji žijí. Města mají mnoho možností, jak kulturu a tvůrčí odvětví podpořit. Pomineme-li pasivní přísun peněz ve formě dotací nebo grantů, je zde příležitost vytvářet jakési kulturní nebo tvůrčí inkubátory, obdobu podnikatelských inkubátorů. Samosprávy mohou tlačit na aktivní využívání památek, kde např. divák není jen pasivním pozorovatelem, ale má možnost si z vystavených exponátů věci vyzkoušet, samozřejmě za úplatu. Pro památky, které obce NĚKOLIK ČÍSEL Dle Evropské komise mají kulturní a tvůrčí odvětví velký ekonomický potenciál. V roce 2003 činila přidaná hodnota obou těchto odvětví 2,6 % HDP EU (např. hodnota potravinového a nápojového průmyslu byla 1,9 %, oděvního průmyslu 0,5 %, nemovitosti vykazovaly 2,1 %). Zároveň byl v letech celkový růst přidané hodnoty těchto odvětví 19,7 %. Kulturní a tvůrčí obory v roce 2004 zaměstnávaly 3,1 % všech pracujících v EU (5,8 milionů zaměstnanců), přičemž téměř polovina těchto osob byli vysokoškoláci. Lidé v těchto oborech jsou navíc schopni mít nápady použitelné v průmyslu, v životě i v podnikání, naplňují tudíž tolik žádaný předpoklad pro růst. vlastní, mohou samosprávy hledat takové komerční využití, které do jejich kraje přiláká nové lidi a život. To vše je jen útržek z toho, jak mohou být obce aktivní a nápady na svém území podpořit. A zde je prostor pro vás. Pokud máte nějaké nápady, jak podpořit kulturu na místní úrovni, zašlete své podněty do konce července na srnova@smocr.cz. Vaše názory zprostředkujeme starostce Kováčikové. Odkazy: Šestá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti eu/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/interim6_en.htm Zelená kniha Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 9

10 Udržitelná nebo Zelená města jasná vize a příležitost Na konferencích Udržitelný rozvoj měst v Jablonci nad Nisou a GOING GREEN 2010 v Praze probíhaly diskuse nad otázkami, které jsou aktuální pro města nejen v České republice. Na obou akcích se sešli představitelé veřejné správy, privátního sektoru, univerzit i neziskových organizací, aby diskutovali nad zelenými tématy. Barva v tomto případě neoznačuje politický subjekt, ale úsilí o udržitelný rozvoj, odpovědnost, konkurenceschopnost a inovativní přístupy. Řada měst tato témata vnímá jako nové příležitosti a řadí je mezi své priority. Připomeňme, že udržitelným rozvojem města se míní takový rozvoj, kdy jsou brány v potaz a účinně balancovány aspekty environmentální, ekonomické ale i sociální, kdy se chováme tak, abychom nežili na úkor příštích generací. Pronikání zelených témat do různých oblastí života může někdo považovat za módu či byznys, nebo naopak za fandovství a nekritické přesvědčení. Jako obvykle, je třeba hledat někde uprostřed a právě k tomu obě konference napomohly. Jablonecká výzva Konference Udržitelný rozvoj měst se konala v moderním Eurocentru v Jablonci nad Nisou ve dnech května Organizátorem bylo sdružení TIMUR ve spolupráci s partnery z Norska. Zaznělo zde celkem 35 odborných příspěvků hodnotících nejrůznější aspekty implementace principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni (územní a strategické plánování, energetika, doprava, environmentální reporting, zapojování veřejnosti, místní Agenda 21 a další nástroje). Přes nesporný pokrok v dané oblasti v uplynulých letech existuje mnoho koncepčních, metodických, legislativních i finančních překážek a problémů, které je nutné překonat na cestě k vyšší kvalitě života občanů měst a obcí v České republice. Některé z těchto problémů byly na konferenci pojmenovány a vznikl podnět k jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj ve formě Jablonecké výzvy. Jejím cílem je podpořit konkrétní kroky pro prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni v České republice. Petr Tulpa, starosta hostitelského města, seznámil účastníky podrobněji se specifickými problémy města a jejich řešeními. Zazněly i příklady z Libereckého kraje, z Prahy, Brna, Pardubic, Havlíčkova Brodu, Ostravy, Ústí nad Labem a dalších měst. Budoucnost má řešení, ale musíme na něm pracovat už teď Druhá konference GOING GREEN 2010 se konala v Praze ve dnech června Měla podtitul Green Growth, Green Jobs, Green Cities (Zelený růst, Zelené pracovní informační servis č. 7/2010 strana 10 příležitosti, Zelená města). Jednalo se o první ročník mezinárodní konference, svého druhu unikátní v regionu střední a východní Evropy. Organizátoři, B.I.D. Services, od začátku deklarovali, že zelená témata nemají být vnímána jako ohrožení, ale jako nové příležitosti: např. trvalá udržitelnost v průmyslu, energetice, dopravě, rozvoji měst, bydlení aj. To nelze uskutečnit bez inovací, nových technologií, změn v myšlení i jednání a bez přípravy kvalifikovaných pracovníků. Motto konference znělo: Budoucnost má řešení, ale musíme na něm začít pracovat už teď. V souladu s aktuálními tématy z pohledu EU se pak všemi třemi programovými bloky prolínala problematika energetických úspor, snižování emisí skleníkových plynů (oxidu uhličitého) a využití i jiných zdrojů energie než fosilních paliv (obnovitelné zdroje). Zazněly však i příspěvky se širším či jiným zaměřením. V úvodním vystoupení Karl Falkenberg, ředitel DG Environment Evropské komise, zmínil, že svět se pomyslně zmenšuje, zdroje jsou omezené, problém je třeba vnímat komplexně a přejít od slov k činům. Zdůraznil důležitou roli měst, ale i osvěty. Podle průzkumů prý 75 % Evropanů neví, co je biodiverzita. Vystoupili rovněž zástupci několika ministerstev ČR, ale i Nizozemí, organizací OECD, UNEP, privátního sektoru, akademické sféry, měst i různých asociací. Skutečnost, že témata konference jsou vnímána se vší vážností celosvětově, nikoliv pouze v EU, doložil prof. Bedřich Moldan na příkladu OECD. Tato organizace vnímá zelený růst jako příležitost k cestě z ekonomické krize a pracuje na Strategii pro zelený růst. Bylo zajímavé sledovat, jak i některé velké mezinárodní, ale i malé domácí firmy v praxi dokazují, že zelená témata jsou prostředkem k dosažení větší konkurenceschopnosti na globálním trhu. Např. Skanska, KnaufInsulations, Škoda Auto, domácí Flexibuild nebo Hotel Adria. Širší pohled na udržitelný rozvoj představili také zástupci měst v části Green Cities. Pražský radní Vladislav Mareček informoval, jak se chce město rozvíjet udržitelným způsobem, s ambicí být městem zdravým, čistým a zeleným. Podrobněji pak Praha představila problematiku odpadového hospodářství. Milan Svoboda, projektový ředitel pro kandidaturu Plzně na titul Evropské město kultury v roce 2015, zpestřil program neobvyklým pohledem na souvislosti kultury a udržitelného rozvoje. Zástupce Ostravy náměstek primátora Dalibor Madej uvedl ukázku z transformace průmyslového a hutního města na město přívětivé pro život na příkladu úspěšného projektu humanizace řeky Ostravice. Zahraničním příkladem dlouhodobé udržitelné strategie města byl Norimberk, jedno ze 44 německých měst, která se přihlásila k Paktu primátorů a starostů (Covenant of Mayors), tedy závazkům v oblasti udržitelné energie a ochrany klimatu. Norimberk se rovněž účastní soutěže o titul Evropské zelené město a je jedním z osmi současných finalistů. Transformaci se zaměřením na energetickou soběstačnost a inovace představil starosta čtyřtisícového rakouského města Güssing. Spolupráce měst především k otázkám udržitelné energie byla tématem i prezentací účastníků z Velké Británie a Dánska. Obě konference přinesly zajímavé a inspirativní příklady, které dokládají nejen aktuálnost tématu pro města jako klíčové aktéry vytváření naší budoucnosti, ale také cesty, jak rozvojové vize přeměňovat na skutečnost. Bez vize, odhodlání k inovacím a spolupráce to však jde hůře. Ing. Jaroslav Šolc člen Komise pro informatiku Svazu

11 Jak si Svaz představuje budoucí Společnou zemědělskou politiku? Evropané dostali prostor říct, jak si představují podporu zemědělství po roce 2013 prostřednictvím konzultace Evropské komise. Jedná se o jakousi veřejnou diskuzi o tom, jakou Společnou zemědělskou politiku v EU chceme po roce Připomeňme, že Společná zemědělská politika je politikou, ze které se u nás financuje Program rozvoje venkova. Názor českých samospráv proto nemohl chybět. Po diskuzích v Komoře obcí byli em starostové vyzváni, aby odpověděli na otázky, které Evropská komise kladla: 1) Proč potřebujeme evropskou Společnou zemědělskou politiku? 2) Co občané od zemědělství očekávají? 3) Proč Společnou zemědělskou politiku reformovat? 4) Jaké nástroje pro budoucí Společnou zemědělskou politiku potřebujeme? Otázky se bohužel soustředí výhradně na zemědělství a zcela pomíjí nezemědělský rozvoj venkova. Svaz na to EK upozornil. Proč máme mít evropskou politiku rozvoje venkova ve Společné zemědělské politice? Rozvoj venkova nesouvisí jen se zemědělstvím. Zemědělství by mělo sloužit obcím a jejich občanům, ne opačně. Obce jsou hybnou silou regionálního rozvoje venkova, proto si zaslouží na míru šité programy a rozvojové strategie. A nyní stručně k jednotlivým otázkám. Proč potřebujeme evropskou Společnou zemědělskou politiku Společný přístup k zemědělství ze strany EU by být měl, protože zemědělský sektor se stará o téměř 90 % území EU. Měl by však sloužit mnohem širším účelům - chránit přírodu, podporovat ochranné prvky krajiny, chránit půdu před erozemi, zajišťovat kvalitní a přístupné zdroje pitné vody, přispívat k čistotě ovzduší. V neposlední řadě by zemědělství mělo také zajišťovat alespoň základní potravinovou soběstačnost EU a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských produktů. Za tímto účelem by zemědělci měli dostat podporu i prostřednictvím informací, přenosu znalostí a vědomostí tak, aby byli konkurenceschopní a uměli ve svém oboru podnikat. Co od zemědělství čekají občané Co chtějí obce od Programu rozvoje venkova, víme. Víme ale, co chtějí občané od zemědělství spravovaného v Evropské unii? Pokládá si běžný spotřebitel tuto otázku? Jako obce v první řadě vnímáme to negativum, že zemědělství je vertikální sektor, který má, z našeho pohledu, ambice ovlivňovat teritoria, na kterých obce působí a kde jsou zapotřebí horizontální politiky. Ale bráno pohledem daňových plátců, nepřejí si občané, aby se zemědělství začalo chovat jako jakýkoli jiný podnikatelský sektor? Aniž by bylo tak zásadně závislé na dotacích, jako tomu je nyní? Vezmeme-li dnešní situaci do důsledku, který jiný sektor v EU má tak privilegované podmínky, jako mají zemědělci? Vždyť v roce 2011 půjde 31 % rozpočtu na přímé platby zemědělcům; na rozvoj venkova se počítá s 11 %. V reálných číslech hovoříme o 44,2 miliardách eur, resp. 15,7 miliardách eur na rozvoj venkova pro rok 2011 (celkový rozpočet EU by měl v roce 2011 dosahovat 142,6 miliard eur). Proč Společnou zemědělskou politiku reformovat Na potřebě reforem evropského přístupu k zemědělství se snad shodnou už všichni politici napříč EU, dokonce i ti francouzští. V době ekonomických krizí si EU nemůže dovolit takový transfer peněz, jakým přímé platby zemědělcům jsou, aniž by za ně získala alespoň minimální přidanou hodnotu. Svaz v konzultaci také upozornil, že se nelze tvářit, že Evropa je jen Evropou zemědělskou. Evropa má mnoho přívlastků. Máme zde průmyslovou Evropu, Evropu podnikatelů, klimatickou Evropu, Evropu sociální, a všechny tyto sektory mají víceméně nárok na podíl na evropském rozpočtu. Dle našeho názoru je to však pouze zemědělství, které má ambice ze svého tematického přístupu podporovat území, která v základu být zemědělská vůbec být nemusí. Na otázku ohledně reforem Společné zemědělské politiky každý odpoví, že reformy jsou potřeba hlavně proto, že současný systém je příliš drahý. Stále také dělí Evropu na staré a nové členské země, protože ani v přímých platbách zemědělcům si země nejsou rovny. A v neposlední řadě jsou reformy potřeba proto, že Společná zemědělská politika je, alespoň z pohledu rozvoje venkova, nedostatečně koordinována s jinými politikami EU (např. politikou soudržnosti, tj. u nás se jedná o koordinaci Programu rozvoje venkova s tematickými nebo regionálními operačními programy). Jaké nástroje pro budoucí Společnou zemědělskou politiku potřebujeme Tato otázka nás motivovala k tomu, že jsme znovu upozornili na nespravedlnost, kterou čeští a další východoevropští zemědělci zažívají, a to v nerovném přístupu k přímým dotacím. Pomineme-li názor, že by se přímé dotace měly zcela zrušit, pak v otázce přímých dotací je nejdůležitější najít spravedlivý a rovný přístup ke všem zemím. Diferenciace může existovat, ale není správná ta podle data přistoupení k EU. Pokud má nějaká existovat, může odrážet různé podmínky v různých zemích, ale na základě rovnice platné na celém území EU. Dalším neudržitelným problémem jsou kvóty, které země mají na objem jednotlivých vyprodukovaných produktů. V konečném důsledku znamenají, že zemědělci pěstují alternativní plodiny, které mohou znamenat negativní dopady na životní prostředí nebo zbytečné ničení půdního bohatství. Závěr Na každou z otázek bylo možné najít spoustu odpovědí. Vycházeli jsme z toho, co jsme získali od vás, starostů obcí, a také z reakce Rady evropských obcí a regionů. Žádná odpověď nesměla přesáhnout 1000 znaků včetně mezer (tj. cca jeden odstavec), prostor k vyjádření byl tedy velmi omezený. Čekalo se totiž hodně reakcí. A předpoklad se potvrdil - Komise jich v konzultaci získala více než Celé znění odpovědí Svazu je v angličtině ke stažení na Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 11

12 ROVNOST ŽEN A MUŽŮ V OBCÍCH Poslední květnový den roku 2010 jednala vláda České republiky o vyjádření podpory městům, obcím a krajům České republiky k přijetí Evropské charty pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích. Na základě doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů tak vláda přijala usnesení, v němž ukládá zmocněnci vlády pro lidská práva a ministru vnitra seznámit s tímto dokumentem představitele krajů, měst a obcí. Svaz však tento dokument již zná, neboť byl jedním ze subjektů, které se podílely na jeho tvorbě. Evropská charta pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích Historie dokumentu ZÁKLADNÍ PRINCIPY CHARTY: rovnost žen a mužů představuje základní právo nezbytnost postavit se proti jakékoliv diskriminaci či znevýhodňování vyvážená účast žen a mužů v rozhodovacích procesech je předpokladem demokratické společnosti nutnost potírat a odstraňovat stereotypy v pohledu na pohlaví nezbytnost zahrnout hlediska pohlaví do všech činností obce či města osvojení a rozvíjení správně zajištěných akčních plánů a programů Rovné příležitosti na úrovni měst a obcí jsou jednou z důležitých aktivit Rady evropských měst a regionů (CEMR) již po řadu let. Jedním z poradních orgánů této Rady je také Výbor volených ženských představitelek místních samospráv. V letech byla vypracována v rámci projektu Rady evropských měst a regionů, ve spolupráci s mnoha partnery a s podporou Evropské komise prostřednictvím jejího 5. akčního programu za rovnost mužů a žen v Evropě, vypracována Evropská charta pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích. V květnu 2006 pak byla tato Charta Radou evropských měst a regionů přijata na jejím valném shromáždění a od té doby byla přeložena do šestnácti světových jazyků a přijata v mnoha významných evropských městech. Charta byla sepsána organizací CEMR ve spolupráci s jednadvaceti evropskými partnery, včetně národních svazů a asociací měst a regionů. Tato spolupráce umožnila zohlednit rozdílné kompetence regionů a obcí po celé Evropě, stejně jako sjednocení různorodých vizí o rovnosti žen a mužů napříč Evropou. Mezi zúčastněnými subjekty nechyběl samozřejmě ani Svaz měst a obcí ČR. V rámci prosazování principů obsažených v Chartě se pak také CEMR na konci roku 2006 zavázal k rozšiřování a prosazování Charty po celé Evropě. Od doby vzniku Charty se k ní přihlásilo přes tisíc evropských měst. Podpis k Chartě připojila dlouhá řada významných evropských měst, jako je např. Vídeň, Helsinky, Paříž, Atény, Stockholm, či Barcelona. Česká republika má zatím pouze dvě signatářské obce, první obcí byly na podzim roku 2009 Staňkovice, malá obec na Litoměřicku, a v nedávné době se k Chartě připojila i obec Milotice z Hodonínska. Principy rovnosti žen a mužů v obcích a městech Je důležité na tomto místě podotknout, že Charta není právně závazným dokumentem, pouze deklaruje základní práva a principy, ke kterým se mohou obce na formální rovině přihlásit, a shrnuje základní pilíře aktivit směřujících k zavedení rovnosti žen a mužů ve městech a obcích. Nabízí ale i metody, kterými tato práva mohou být zajištěna, a stanovuje konkrétní kroky, které je třeba ve městech provést, aby k naplnění těchto principů došlo. Tyto principy se týkají nejen politického zastoupení účasti v politickém a veřejném životě, ale i zadávání veřejných zakázek, plánování a udržitelného rozvoje, regulační úlohy místních samospráv a dalších oblastí veřejného života. Dle této Charty rovnost žen a mužů znamená vůli jednat o třech doplňujících aspektech jejího dosažení, zejména odstranění přímých nerovností, vymýcení nepřímých nerovností a vybudování politického, právního a sociálního prostředí, které by podporovalo aktivní rozvoj rovné demokracie. Máme-li vytvořit společnost založenou na rovnosti, je důležité, aby místní samosprávy vzaly ve své politice, organizaci i ve veškeré své práci plně v úvahu rozměr odlišnosti žen a mužů. Dnes i do budoucna je skutečná rovnost žen a mužů klíčová pro naši ekonomiku a společenský úspěch nejen na evropské a celostátní úrovni, ale také v našich regionech, městech a obcích. Charta obsahuje celkem třicet článků, přičemž každý je doplněný o konkrétní příklady akce, kterou lze provést na místní a regionální úrovni v prosazování rovnosti žen a mužů v různých oblastech působnosti obce. Oficiální text Evropské charty pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích v českém jazyce je k dispozici ke stažení na webových stránkách Svazu v rubrice Rovné příležitosti. Ilustrace Monika Raisová informační servis č. 7/2010 strana 12

13 Budoucnost evropské rovnosti Výbor volených ženských představitelek místních samospráv, který funguje při Radě evropských obcí a regionů, se na svém posledním zasedání v květnu 2010 ve Stockholmu shodl, že si velmi cení pokroku, kterého již bylo dosaženo, ale přesto cítí nedostatek podpory pro evropské samosprávy v prosazování rovnosti žen a mužů ze strany Evropské unie. Z tohoto důvodu členky výboru přivítaly vznik Evropského institutu pro rovnost, jehož působení a fungování představila ředitelka tohoto institutu Virginija Langbakk. Evropský institut pro rovnost sídlí ve Vilniusu, hlavním městě Litvy, a byl slavnostně otevřen 20. června 2010 za přítomnosti prezidentky Litvy Dalie Grybauskaitė, ale i např. bývalého eurokomisaře PhDr. Vladimíra Špidly, který měl za svého působení v Evropské komisi na starost zaměstnanost, sociální věci a také rovné příležitosti. Tento institut byl vytvořen s cílem propagovat rovnost obou pohlaví, bojovat proti diskriminaci a zvyšovat informovanost o genderových otázkách. Evropský institut pro rovnost má za úkol sběr a analýzu dat, tvorbu různých metodologických pomůcek, práci na zahrnutí otázek rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky Evropské unie a zajištění výměny pozitivních zkušeností a dobrých příkladů mezi členskými státy. Možnost připojení k Chartě V České republice je Charta bohužel ještě neznámým dokumentem, a to jak pro širokou veřejnost, tak i pro většinu zástupců samosprávy. Na poli rovných příležitostí jsme ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy bohužel trochu pozadu, neboť v českém prostředí se stále setkáváme s různými předsudky a zatlačováním tohoto tématu do pozadí. Je tedy nepochybně na místě začít se více zajímat o Evropskou chartu pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích, podporovat její principy, a postupně se tak pokusit i v tomto ohledu vyrovnat některým pokročilejším evropským zemím. V případě, že by i vaše obec měla zájem se připojit k Chartě a přijmout principy rovnosti žen a mužů, je možné se obrátit přímo na Radu evropských měst a regionů, která sídlí v Paříži, s žádostí o zaslání oficiálního znění Charty (spolu s certifikátem k vyplnění a ke slavnostnímu podpisu). Všechny kontakty na CEMR jsou k dispozici na webových stránkách Můžete se ale obrátit i na Kancelář Svazu. Svaz jako členská asociace může tuto žádost zaslat na CEMR zprostředkovaně a pomoci obci stát se dalším signatářem. Podepsaný certifikát o přijetí Charty, resp. jeho kopii, je posléze třeba zaslat na adresu organizace CEMR do Paříže. Ta poté novou signatářskou obec oficiálně zařadí do seznamu signatářů Charty, který je pravidelně aktualizován. Příručka pro provádění Evropské charty pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích Aby bylo dosaženo skutečné rovnosti mezi ženami a muži, musí být toto jejich právo na vzájemnou rovnost nejenom právně uznáno, ale také účinně uplatňováno ve všech aspektech života. Mnohdy je toto právo uznáno pouze formálně a přes veškerý již dosažený pokrok není rovnost žen a mužů dosud realitou skutečného každodenního života. Ženy a muži se v praxi netěší stejným právům, nerovnosti sociální, politické, ekonomické i kulturní přetrvávají. Tyto nerovnosti jsou výsledkem chápání založeného na četných stereotypech, které jsou přítomny v rodině, které získáváme ve školách, jsou obsaženy v médiích, v zaměstnání, i obecně v celé společnosti. Existuje tedy ještě mnoho oblastí, kde je možné provádět změny a dělat pokroky. Proto je velmi důležité nebrat Evropskou chartu pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích pouze jako prázdný dokument, který jen deklamuje určité principy. Jde o dokument, se kterým je třeba pracovat a uvádět ho v život. je tedy nyní k dispozici ke stažení na webových stránkách Svazu v rubrice Rovné příležitosti. Co lze v Příručce nalézt? Příručka pro provádění Evropské charty pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích byla vydána s úmyslem pomoci obcím a městům účinně aplikovat principy Charty v praxi. Jde o materiál obsahující návod pro tvorbu akčního plánu Jedním z konkrétních kroků, jak uvést principy rovnosti žen a mužů obsažené v Chartě v život a jak je prosazovat, je i tvorba tzv. Akčního plánu rovnosti. Každý signatář Charty by měl v přiměřené lhůtě dané objektivními možnostmi obce tento Akční plán vypracovat a také se zasazovat o jeho plnění. Akční plán má stanovit signatářovy cíle a priority v oblasti rovnosti, opatření, která hodlá v této oblasti přijmout, a také termíny, ve kterých tak hodlá učinit. Rada evropských měst a regionů vydala k těmto akčním plánům metodiku, která by měla signatářským obcím a městům pomoci vypracovat správný Akční plán odpovídající jejich reálným možnostem. Svaz měst a obcí ČR vypracoval v posledních dnech oficiální překlad této metodiky. Příručka pro provádění Evropské charty pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích Ilustrace Monika Raisová informační servis č. 7/2010 strana 13

14 rovnosti, dále ukazatele pro sledování uskutečňování akčního plánu rovnosti a také nástroje pro kontrolu pokroku dosaženého v průběhu určitého času. V první části Příručky jsou uvedeny hlavní kroky, kterým signatářská obec musí projít od přijetí Charty až po její reálné provedení a vyhodnocení dopadů. Příručka se přitom pokouší zohlednit rozdílné přístupy k rovnosti v Evropě i rozdílné možnosti evropských samospráv. Hlavním mottem i důrazným doporučením pro signatáře je, aby si každá signatářská obec určila raději menší než větší počet jasných a současně dosažitelných cílů, které ve skutečnosti mohou být efektivně provedeny a povedou ke změně. Na základě zpětných vazeb a podnětů od signatářů bude samozřejmě tato Příručka nadále rozvíjena, aby se její znění co nejvíce přiblížilo očekáváním měst a obcí a také různorodým podmínkám evropských samospráv. Jak bylo zmíněno již výše, Příručka ve své první části obsahuje několik základních kroků, které by měla obec učinit po podpisu Charty. Jako počáteční fázi uvádí tato Příručka pochopení otázek rovnosti žen a mužů ze strany jednotlivých obcí. Tento krok je velmi důležitý pro porozumění otázkám rovnosti žen a mužů, jež se objevují v celé řadě aktivit obce. V rámci každého takového kroku pak Příručka jmenuje příklady konkrétních dílčích činností vedoucích k vymezenému cíli. První část příručky končí vyhodnocením dopadu přijetí Charty v obci a na základě zpětné vazby občanů revidováním akčního plánu a vymezením nových, možná odvážnějších, cílů. V druhé části Příručky pak obce naleznou návrhy některých indikátorů, které spadají pod jednotlivé články Charty a dle kterých by měly být schopny zhodnotit, jaké pokroky v oblasti rovnosti žen a mužů již dosáhly. Tato reflexe vlastních pokroků by jim měla pomoci definovat oblasti, ve kterých bude třeba více pracovat, ale na druhou stranu také oblasti, ve kterých dosáhly citelného pokroku. Tato část Příručky je vytvořená jako jakýsi dotazník, do něhož své jednotlivé pokroky mohou obce vyplňovat. Po vyplnění by měly obce tento dotazník zaslat na ovou adresu Rady evropských měst a regionů. Pro ni jsou tyto dotazníky jedním z nenahraditelných podnětů, jak vylepšovat Příručku a přizpůsobovat ji potřebám samospráv. První kroky následující po podpisu Charty 1) Pochopení otázek rovnosti žen a mužů ze strany obce 2) Vytvoření možných cílů k dosažení rovnosti žen a mužů 3) Určení priorit a cílů 4) Vytvoření akčního plánu 5) Vyčlenění prostředků pro podporu rovnosti 6) Publikace, informovanost 7) Podávání zpráv 8) Vyhodnocení a revidování plánu Příklady pozitivních dopadů a konkrétních opatření ze zahraničí Německo Ve městě Heidelberg, které je jedním z devatenácti německých signatářských měst, se při realizaci akčního plánu podařilo prosadit některá zajímavá opatření. Z průzkumů vyplynulo např. zjištění, že menší chlapci ve srovnání s dívkami mají podstatně méně rádi čtení a knihy obecně. Proto byli určeni z řad malých chlapců tzv. ambasadoři, kteří působí ve školách a veřejných knihovnách a podněcují ostatní chlapce k většímu zájmu o čtení. Švédsko Ve švédském městě Kalmar bylo prostřednictvím průzkumů např. zjištěno, že ženy nevyužívají městskou hromadnou dopravu, když se vracejí v noci domů, a raději využívají taxi služby. Některé z nich mají zastávky MHD daleko od domova, musí jít delší vzdálenost pěšky a bojí se. Proto byla zavedena možnost pro ženy využívající v nočních hodinách MHD, aby zkontaktovaly řidiče a domluvily s ním možnost výstupu i mimo standardní síť zastávek. Velmi zajímavou skutečností také jsou i výsledky výzkumu profesorky Karin Schenk-Gustafsson, kardioložky, která je jednak členkou zastupitelstva ve švédském hlavním městě Stockholmu, ale také je ředitelkou Centra genderové medicíny. Ze svých studií zjistila, že v medicíně je obecnou normou pro určení dávkování léků pacientům mužské tělo. Což v praxi znamená, že drobná žena o váze 50 kg dostane předepsáno stejné množství léků jako muž o váze 80 kg. Jde o nepoměr, který může mít za následek třeba i větší množství nežádoucích účinků u žen při užívání stejného množství léků. Norsko V Norsku je již delší dobu obecně podporována větší flexibilita v zaměstnání některé zaměstnankyně či zaměstnanci mají právo pracovat několik dní v měsíci z domova. Tato flexibilita pak podporuje rovnost hned v několika aspektech. Vyplývá z ní lepší rovnováha pracovního života, kdy rodiče mohou lépe skloubit život rodinný i pracovní. Výrazně pomáhá i rodičům samoživitelům. Zajímavým příkladem prosazování rovnosti mezi ženami a muži je i projekt, který probíhal v Norsku dokonce na národní úrovni. To zavedlo Národní akční plán pro nábor mužů do mateřských škol a udržení těch, kteří tam již pracují. Cílem do roku 2010 mělo být dosažení minimálně 20 % mužů zaměstnaných v mateřských školách. Ve kterých oblastech je možné činit kroky Jak je vidět z předchozích pozitivních zahraničních zkušeností, je mnoho oblastí, které mají obce ve své působnosti a ve kterých je možné činit kroky směřující k větší rovnosti žen a mužů, či případně k odstranění diskriminace na základě pohlaví. Patří k nim zejména: Hromadná doprava Školství Zaměstnávání Sociální služby Zdravotnictví Bydlení informační servis č. 7/2010 strana 14

15 Naše signatářské obce Starostky první signatářské obce Staňkovice Naděždy Černíkové jsme se zeptali: Co Vás vedlo k rozhodnutí podepsat Evropskou chartu pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích? K rozhodnutí podepsat Chartu nás vedl pud sebezáchovy. Jsme nejmenší obcí Ústeckého kraje a jsem v pořadí již čtvrtou starostkou obce, přičemž obec má již 18 let samostatnost. Po přečtení Charty si zastupitelstvo obce uvědomilo, že bez rovnováhy, ke které je Charta návodem, jako samostatná obec nepřežijeme. Jak jste se dozvěděla o existenci Charty? Poprvé jsem se o existenci Charty dozvěděla z informace občanského sdružení Fórum 50%, které se problematikou rovných příležitostí zabývá a které obesílalo obce se starostkou v čele. Jak vnímají tento krok občané ve Vaší obci? Občané i chalupáři již výsledky vidí. V obci funguje rovnováha v přidělování volných pracovních míst dříve bylo stereotypem, že volná místa získávali jen muži, rovnováha v zajišťování dopravní obslužnosti (zrušením základních spojů by byla diskriminována velká část obyvatelstva, zejména ženy a senioři). Po nabídce pronájmu nebytových prostor mužům, nabídla obec tentokrát pronájem ženě. Obec se zaměřila na ekologii, získala titul Zelená obec, druhé místo v Separaci odpadu v kategorii obec Ústeckého kraje. Jak si představujete konkrétní opatření zaváděná v souvislosti s přijetím principů rovnosti žen a mužů? První akční plán by se dal stručně vyjádřit 3 x I informovat-integrovat-implementovat. V oblasti informování jsme cítili velkou mezeru, nemůžeme totiž zastoupit důležitého partnera pro obce, kterým je Svaz měst a obcí ČR, který nejlépe může Chartu popularizovat. Velmi dobrým vodítkem pro každého je vydaná Příručka pro obce. Po podpisu Charty musí signatář přijmout akční plán sestavený dle relevantních podmínek obce. Naše obec se spolu s dalšími sedmi obcemi zúčastnila pilotního projektu na výzkumu genderově vyváženého rozpočtu a jako jediná obec jsme měli rozpočet vyvážený. Není složité rozdělit větší prostředky spravedlivě, ale naše příjmy jsou menší než malé a rozdělit je spravedlivě je opravdu velmi těžké. Před následujícími volbami budeme mapovat potřeby obyvatel a postavíme plán práce a konkrétní akční plán signatáře Charty. Často jsem slyšela otázku: K čemu Vám to bude, když jste tak malá obec? Musela jsem vždy odpovídat, že právě proto, že jsme malá obec, nemůžeme si dovolit nedržet rovnováhu. Každý organizmus se přeci také skládá z malých buněk. Stejně tak jsme se zeptali i starostky naší druhé signatářské obce Milotice Mgr. Aleny Presové Co Vás vedlo k rozhodnutí podepsat Evropskou chartu pro rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích? Funkci starostky vykonávám od roku 1998, v roce 2004 se mi dostala do ruky informativní metodika Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů vydaná ministerstvem práce a sociálních věcí. Při jejím čtení jsem si uvědomila, jak často nevědomky používáme genderové stereotypy a neúmyslně opomíjíme vytváření rovných příležitostí. Začala jsem se proto o problematiku rovnosti žen a mužů více zajímat. V roce 2008 získal obecní úřad Milotice 1. místo v soutěži Úřad roku Půl na půl respekt k rovným příležitostem, v kategorii Obce I. typu. Jak jste se dozvěděla o existenci Charty? Z informativního u občanského sdružení Fórum 50%. Jak vnímají tento krok občané ve Vaší obci? Občas se mě ptají, co to pro obec znamená. Jsme však teprve na začátku dlouhé cesty. Naše obec byla partnerem pilotního projektu Rovné příležitosti v Jihomoravském kraji, jehož cílem bylo vytvořit metodiku pro zavádění rovných příležitostí v obcích, v projektu mělo vzniknout pracovní místo v našem komunitním centru na zámku a současně by byl vytvořen akční plán rovnosti pro naši obec. A právě při vytváření plánu by docházelo k zapojení veřejnosti a hlavně k tomu, že by sami občané měli příležitost lépe porozumět otázkám rovnosti žen a mužů. Bohužel projekt nebyl vybrán k podpoře. Jak si představujete konkrétní opatření zaváděná v souvislosti s přijetím principů rovnosti žen a mužů? Na podzim plánujeme setkání s veřejností, kde chceme Chartu více představit, a vytvoření pracovní skupiny, která se bude zabývat tvorbou akčního plánu pro naši obec. Vzhledem k tomu, že v našem komunitním centru realizujeme již několik let vzdělávací aktivity, předpokládám, že jedním z cílů akčního plánu bude vzdělávání a osvěta v oblasti rovnosti žen a mužů. připravila Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 15

16 Společné zasedání předsednictev SMO ČR a ZMOS Předsednictva SMO ČR a ZMOS se 11. června 2010 opět sešla ke společnému jednání, tentokráte v Bratislavě. Nejvíce diskutovaným tématem byla aktuální problematika povodní, návrhy systémových opatření na snižování povodňových rizik i pomoc pro postižené obce. Zástupci obou předsednictev se věnovali rovněž situaci související s ekonomickou krizí, jejím dopadům na města a obce v obou zemích a společnému postupu obou asociací při ovlivňování evropské legislativy. Dopad krize na české a slovenské obce V úvodu jednání seznámili zástupci delegací přítomné s aktuální ekonomickou situací. Prognózy jsou v České a Slovenské republice různé, což plyne mimo jiné i z odlišného způsobu financování obcí a měst v obou zemích. Výkonný místopředseda ZMOS Jozef Turčány zkonstatoval, že navzdory složité hospodářské situaci nebyl rok 2009 z pohledu měst a obcí kritický. Běžné příjmy i výdaje měly v uplynulém roce stoupající tendenci vyjma příjmů kapitálových, jejichž pokles byl ovlivněn poklesem příjmů z prodeje nemovitého majetku. Celkové příjmy vzrostly oproti skutečnosti roku 2008 z 3,6 mld. eur na 3,76 mld. eur a výdaje z 3,3 mld. eur na 3,5 mld. eur. Vykázaný schodek kapitálového rozpočtu kryly obce zejména z finančních rezerv samospráv, dále z přebytku běžného rozpočtu a v neposlední řadě z úvěrů. I přes meziroční pokles výběru daně z příjmu fyzických osob o 7 % nedošlo v roce 2009 ke snížení běžných příjmů obcí, neboť tento propad byl kompenzován nárůstem dotací a grantů. Ze státního rozpočtu byla poskytnuta mimořádná dotace ve výši 100 mil. eur. Předpo- kládá se, že další dopad ekonomické krize se plně projeví až v následujících měsících. Předseda slovenské asociace Michal Sýkora informoval o propadu výnosu daně z příjmů fyzických osob. Oproti skutečnosti za leden až květen 2009 se výnos za stejné období tohoto roku snížil o 30,1 %, což představuje částku 186,4 mil. eur. Propad byl částečně kompenzován mimořádnou dotací ze státního rozpočtu ve výši 33 mil. eur. Roční prognóza výnosu daně z příjmů FO na rok 2010 je tak s touto dotací splněna na 41 %. Místopředseda našeho Svazu Dan Jiránek uvedl, že české obce a města zaznamenaly nečekaný propad daňových příjmů už v roce Výnos daně z příjmů právnických osob, která v předchozích obdobích představovala stabilní a trvale rostoucí složku, za minulý rok poklesl o 35 %, což se v obecních rozpočtech výrazně odrazilo. Ani vývoj situace v letošním roce zatím není příliš optimistický. Daňové inkaso obcí a měst je v roce 2010 očekáváno stále ještě pod úrovní roku I přes všechny popsané skutečnosti se ale zadlužení obcí nezvýšilo. V roce 2009 byl celkový dluh obcí 80,6 mld. Kč, což je údaj srovnatelný s rokem předcházejícím. Velmi pozitivní vliv měl na vývoj situace fakt, že Praze se podařilo splatit jistinu II. emise dluhopisů v hodnotě 200 mil. eur. Povodně jako nadobecní problém Ničivé povodně na Slovensku postihly na 900 obcí. První odhady mluví o škodách informační servis č. 7/2010 strana 16

17 ve výši 300 mil. eur, z čehož dvě třetiny představují škody na majetku obcí. Výkonný místopředseda ZMOS Milan Muška zdůraznil potřebu nového přístupu k managementu vodních zdrojů a půdního fondu. České kolegy informoval rovněž o fondu solidarity, který ZMOS zřídil na pomoc postiženým obcím a na kterém se už podařilo nashromáždit 10 miliónů slovenských korun. Místopředsedkyně ZMOS Viera Krakovská poznamenala, že slovenské obce nejsou kromě 30 obcí a měst správci vodních toků. V některých případech už situace zašla tak daleko, že žádají o pronájmy toků, jen tak mohou žádat o finanční prostředky z EU na protipovodňová opatření. Na rozdíl od České republiky funguje na Slovensku koordinace krizové situace na úrovni obcí a měst, nikoli na úrovni krajů. Slovenská strana bude usilovat o to, aby se na povodně stejně jako v ČR začalo nahlížet jako na nadobecní problém. O situaci v České republice informoval slovenské kolegy Jaromír Jech. Upozornil zejména na fakt, že obce v současnosti už nemají problém s finančními prostředky, ale především s vypořádáním majetkoprávních vztahů, bez nichž nelze zajistit ani stavební povolení pro realizaci protipovodňových opatření. Oldřich Vlasák dále zmínil možnost čerpání evropské pomoci z fondu solidarity, z něhož je ale možné uvolnit prostředky teprve po dosažení určité výše škod. Česká ani slovenská strana na tyto prostředky svým rozsahem škod nedosáhne. Pokud by se bývaly připojily k Polsku, které o tuto pomoc žádá, mohly část peněz tímto způsobem získat. Obě asociace se proto závěrem shodly na nutnosti působit na vlády jednotlivých zemí ve věci budoucího koordinovaného společného postupu v podobných záležitostech. Kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu na Slovensku V souvislosti s novelou článku 97 Ústavy ČR, která by měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat zákonnosti hospodaření s majetkem samosprávných celků, požádala česká strana slovenské kolegy o popsání pravomocí, které má vůči obcím NKÚ SR. Na Slovensku je rozsah pravomocí nejvyššího kontrolního úřadu rozšířen i na obce a jejich právnické osoby. Úřad kontroluje nejen zákonnost, ale rovněž účinnost a efektivnost při nakládání s veřejnými prostředky. Jozef Turčány přiznal, že zpočátku panovaly obavy ze zneužití nástrojů, které NKÚ ve vztahu k městům a obcím má. Obavy o narušení principů samosprávy se ale zatím ukazují jako neopodstatněné. Podle dosavadních zkušeností se NKÚ staví spíše do role metodického a poradního centra sloužícího k odstraňování nedostatků samosprávy. Posledním bodem jednání byla příprava na budoucí období politiky soudržnosti a projednání společného postupu SMO ČR a ZMOS při ovlivňování evropské legislativy. Oldřich Vlasák připomněl diskuzi, která se aktuálně vede o Strategii EU Zástupci SMO ČR a ZMOS se shodli na nutnosti formulace společných priorit obou asociací a následném společném postupu při jejich prosazování. Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2010 strana 17

18 Zástupci Svazu jednali s Asociací krajů ČR Společný postup v boji proti hazardu, protipovodňová opatření a čerpání peněz z evropských zdrojů po roce 2013 byly hlavními body jednání představitelů Svazu a Asociace krajů, které se konalo 25. června 2010 v Olomouci. Rada Asociace krajů ČR se shodla s přítomnými členy Předsednictva Svazu na nutnosti regulace hazardních her. Obě organizace vyzvou společným dopisem rodící se koalici, aby byl tento bod zařazen do programového prohlášení nové vlády. Vyhlašujeme nemilosrdnou válku hazardu a chceme, aby vláda stála na naší straně, uvedl po jednání předseda Michal Hašek. Předseda Svazu Oldřich Vlasák ve prospěch tohoto postupu argumentoval znalostí jednotlivých lokalit konkrétními zástupci obecních samospráv. Negativní dopady spojené s hazardem mají velký dopad na obce, proto to musejí být ony, kdo bude ovlivňovat počty automatů a jejich umístění. Není možné, aby to za ně dělali úředníci ministerstva financí, konstatoval Oldřich Vlasák. Svaz vyjádřil podporu iniciativě moravských krajů na realizaci protipovodňových opatření nazvané Olomoucká výzva. Dokument podepsaný v závěru května v Olomouci je adresován vládě, parlamentu a politickým stranám. Podle Oldřicha Vlasáka je Olomoucká výzva velmi dobře připraveným materiálem. Na společném jednání se zástupci obou organizací zabývali rovněž čerpáním finanční podpory z evropských zdrojů po roce 2013, kdy skončí současné programovací období. Podle hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka se regiony chtějí aktivně zapojit do jednání o budoucí podobě této podpory. Kraje hodlají usilovat o směřování financí například na výstavbu obecní a krajské infrastruktury, komunikace, protipovodňová opatření, na podporu podnikání a financování vědy a výzkumu. Oldřich Vlasák přítomné informoval, že Svaz v současné době zpracovává v této souvislosti analýzu potřeb měst. Během zasedání se diskutovalo rovněž o sociálních službách, sociálním dialogu, rozpočtovém určení daní či reformě účetnictví. Rada Asociace krajů se s Předsednictvem Svazu shodla na pravidelném společném setkávání a diskuzi nad všemi výše zmíněnými problematikami na úrovni odborných komisí a pracovních skupin. Dvakrát za rok by se pak opět měla scházet Rada AK ČR s Předsednictvem Svazu, aby vzájemnou spolupráci vyhodnotily. Jana Koubková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu Představujeme Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska vzniklo v listopadu roku 2009 jako občanské sdružení, které chce v prvé řadě dosáhnout popularizace a veřejného ocenění práce kronikářů. V současnosti má již přes šedesát členů. Problematika obecních kronik a jejich vedení je v České republice upravena pouze velmi stručně a obecně. Zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, upravuje tuto problematiku opravdu jen rámcově. Někteří kronikáři tak měli pocit, že se se svými dotazy nemají na koho obrátit. A právě to bylo hnacím motorem vzniku sdružení. Jeho hlavním úkolem je podílet se na tvorbě prováděcího předpisu k zákonu o kronikách obcí. Sdružení chce ale také iniciovat častější setkávání kronikářů, navazovat přeshraniční spolupráci, podporovat výměnu dobrých zkušeností mezi kronikáři a v neposlední řadě také spolupracovat na problematice digitalizace kronik a její širší prezentaci obecně. Předsedou sdružení je Mgr. Jaromír Košťák, fundovaný kronikář s mnohaletou osobní zkušeností s vedením kroniky v Jílovém u Prahy. Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska poskytla bezplatně sídlo ve svých prostorách společnost SEKURKON, která se zabývá mezi jinými i školením kronikářů. informační servis č. 7/2010 strana 18

19 Předsednictvo Svazu jednalo 11. června 2010 v Bratislavě Předsednictvo Svazu se sešlo k svému jednání v Bratislavě při příležitosti společného jednání se slovenskými kolegy viz str. 16, 17. Na programu mělo 9 bodů. Předně vzalo na vědomí aktuální stav členské základny od 5. března 2010 opustilo Svaz 7 obcí s počtem obyvatel Svaz tedy nyní sdružuje 2444 měst a obcí, v nichž žije obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 74,54 %. K standardním materiálům patřil rozbor hospodaření Svazu (za 1. čtvrtletí), který Předsednictvo doporučilo Radě ke schválení. Na vědomí pak vzalo informace o plnění priorit činnosti Svazu na období Delší diskuse byla vedena o návrhu nových Stanov Svazu. Důvodem jejich přípravy je zajištění usnášeníschopnosti Sněmu. Při schvalování některých důležitých záležitostí (např. změna Stanov, stanovení výše členského příspěvku) je v současné době pro schválení třeba nadpoloviční většiny všech členů Svazu. Zajistit tuto potřebnou většinu je ale velmi obtížné (i přes možnost delegování hlasů zplnomocnění k hlasování). Ukazuje se proto nutnost změnit systém hlasování, což by mohlo být schváleno na XII. Sněmu Svazu. Praktická se zdá být varianta, kdy by v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností byl určen jeden delegát za Komoru obcí a jeden za Komoru měst, delegátem by bylo také každé statutární město, tedy model 204 x (ORP Brno tvoří pouze Brno). Ostatní členové Svazu by se Sněmu mohli zúčastnit s právem vystoupit, vyjadřovat se k projednávaným bodům, vznášet připomínky atd. Padl ale i návrh z Komory obcí, aby systém byl zachován, pouze snížena kvóta nutná pro přijetí návrhů. Možné varianty budou ještě rozpracovány. Velkou pozornost věnovali členové Předsednictva také návrhu na založení komunálního institutu. Jednou ze schválených priorit činnosti Svazu je i prosazování takové změny právní úpravy v oblasti nakládání s odpady, aby došlo v souladu s evropským právem ke snížení množství ukládání odpadů na skládku a k podpoře energetického využití odpadů. K tomuto účelu byla v roce 2008 ve spolupráci Svazu a Asociace krajů vydána Strategie rozvoje nakládání s odpady ve městech a obcích České republiky (Strategie), která odůvodňuje dlouhodobě navrhovanou změnu koncepce spočívající v prosazování modernějších způsobů nakládání s odpady financovanou z Operačního programu Životního prostředí a změnu Plánu odpadového hospodářství ČR (Priorita č. A/I/4/c). Jelikož v oblasti odpadů dochází k častým změnám, je třeba tuto studii každoročně aktualizovat. Zpracovávání analýz a studií je ale poměrně odborně náročné. S ohledem na skutečnost, že podstatou činnosti Svazu a jeho Kanceláře je zpracovávání odborných stanovisek a obhajoba zájmů členů Svazu, potažmo obecně místních samospráv, jeví se jako nejvhodnější možnost založení stálé odborné instituce, jež bude připravovat odborné podklady pro činnost Svazu. Instituce by měla být zřízena Svazem s případnou spoluprací s jeho odbornými partnery. Předmět její činnosti by spočíval právě ve zpracovávání nezávislých expertíz, stanovisek, analýz atd. Zřízení Národního institutu místní samosprávy je plně v souladu se Stanovami Svazu a po jeho vzniku bude možné tuto právnickou osobu začlenit do členské struktury Svazu, čímž bude jasně veřejně deklarováno zaměření činnosti institutu pro potřeby samospráv. Předsednictvo Svazu doporučilo Radě zřízení Národního institutu místní samosprávy i zřízení Nadačního fondu na podporu místní samosprávy schválit. Výkonnému místopředsedovi pak uložilo, aby učinil všechny potřebné kroky a začal zároveň jednat s významnými partnery Svazu o uzavření dohod na financování Nadačního fondu na podporu místní samosprávy. V další části jednání se přítomní zabývali tím, jak stabilizovat členskou základnu a oslovit starosty po komunálních volbách. Dále schválili přijetí odborné záštity nad konferencí Veřejné zakázky a koncese ve světle evropských dotací, která se uskuteční 23. září 2010 v Praze. Na vědomí vzali informace o přípravách Svazu na programovací období a o přípravě pozice Svazu k budoucí podobě Společné zemědělské politiky (viz strana 11). V různém se členové předsednictva vrátili k tématu povodní, přičemž ocenili nezastupitelnou roli dobrovolných hasičů. Předseda Komory obcí Josef Bezdíček jim jménem Svazu poděkuje za jejich práci na IV. sjezdu Sdružení hasičů, který se bude konat ve dnech července 2010 v Ostravě. Lenka Zgrajová informační servis č. 7/2010 strana 19

20 Z jednání komor a komisí vybráno ze zápisů Pracovní skupina obcí III, 3. června 2010, Praha Pozvání na pracovní skupinu přijal ředitel Odboru sociálních služeb a sociálního začleňování Mgr. Martin Žárský. Odpovídal na dotazy, které mu byly položeny. Územní samospráva jako poskytovatel a zřizovatel sociálních služeb - zachování současného stavu nebo vznik plošné povinnosti? Výraz plošná povinnost chápe Mgr. Žárský jako stav, kdy by obcím ze zákona vyplývaly stejné povinnosti. K takovému kroku se s ohledem na práva obcí zaručená Ústavou přistupovat nebude. Ideální však není ani současný stav, kdy mezi obcemi stejné velikosti a charakteru existují odlišnosti v objemu a kvalitě sociálních služeb. S poskytováním služeb souvisí také financování. Dřívější Martin Žárský, Petr Klíma dotace na lůžko, kterou řada obcí považuje za nejlepší systém, ale ministerstvo již nepodporuje a připravuje alternativní způsob sledování. Od roku 2011 by se měly ve spolupráci s kraji vyhodnocovat tzv. referenční normativy výdajů. V případě domovů pro seniory, u kterých skutečně náklady rostou v závislosti na počtu lůžek, se předpokládá vytvoření pásem dle velikosti zařízení. U pečovatelských služeb se bude pracovat nejvíce s ukazatelem počtu pracovníků v přímé péči. Při žádosti o dotace ze státního rozpočtu bude muset žadatel zdůvodnit odchylku (zejména překročení) od referenčního normativu. Navíc dle ředitele Žárského neplatí, že péče v domácnosti musí být tou nejlevnější, je-li zohledněn fakt, že pečující osoba se vzdá výdělečné činnosti a stává se dalším závislým na systému sociální podpory. Kompetenční vztah mezi obcí, krajem a státem, aneb Kdo je za co odpovědný? Kompetence v oblasti sociálních služeb musí vždy respektovat zákon o obcích a každá nová povinnost musí být zaplacena. Zde Martin Žárský zmínil dlouhotrvající debaty, zda jsou úhrady již dnes součástí rozpočtového určení daní (RUD) či nikoliv. Zjednodušeně řečeno, obce by měly zajišťovat terénní a ambulantní péči, kraje pobytová zařízení a stát vytvářet podmínky pro rovnoměrné poskytování sociálních služeb. Optimální struktura financování sociálních služeb - kolik mají obce na sociální služby přispívat a komu? Dle názoru ministerstva se na činnosti v oblasti sociální péče nahlíží jako na služby, které spadají pod směrnici o službách na vnitřním trhu, takže dotace za jistých podmínek mohou mít formu veřejné podpory. Jediné dva způsoby financování by měly tvořit vyrovnávací platba a veřejná zakázka. Síť sociálních služeb vztah mezi obcí a neziskovými organizacemi Neziskové organizace nemohou existovat, pokud si obce služby neobjednají. Ty si je objednají pouze v případě, že jsou potřebné a že existují zdroje na jejich úhradu. Určitě nelze postupovat cestou nějakého povinného stanovení procenta výdajů na sociální služby, avšak někdy bývá zarážející, že obce s určitým počtem příjemců příspěvku na péči mají téměř nulové výdaje na sociální služby. Ředitel Žárský upozornil, že od roku 2011 začne kombinovaná výplata příspěvku na péči v I. stupni, kdy polovina příspěvku bude poskytována v poukázkách. Příjemci si mohou zažádat o výjimku v případě, že v jejich okolí není služba poskytována nebo že péči o ně zajišťuje osoba blízká. Ministerstvo očekává vlnu žádostí, které mají formu správního řízení. Upozornil, že příspěvek v I. stupni pobírá občanů, z nich však žádnou sociální službu nevyužívá. Jako možné řešení této situace je propracovaná komunitní péče. Má smysl, aby každá obec sestavovala svůj komunitní plán? Zkušenosti jsou dobré i špatné. Nositeli plánu by měly být obce III. typu, ovšem v samostatné působnosti, mělo by se tedy využívat spádovosti území. Spolupráce obcí za účelem poskytování sociálních služeb by se mělo odrazit také ve způsobu financování, a to zejména prostřednictvím RUD. Jde však o zřejmý nejen legislativní problém. V následné diskusi členové pracovní skupiny hovořili s ředitelem Žárským o financování sociálních služeb. Zvažovali i možnost poskytovat tyto služby na živnostenském principu, názory se ale lišily. Martin Žárský upozornil také na riziko dumpingových cen sociálních služeb. Dle statistických zjištění představují úplné pracovní náklady v tomto sektoru částku 180 Kč/h, maximální hranice možných nákladů pro klienta činí 100 Kč. Ministerstvo ale nemá zájem podporovat poskytovatele, který záměrně pro udržení klientů vybírá např. 15 Kč, neboť by znevýhodňovalo poskytovatele, kteří vybírají třeba 80 Kč. V odůvodněných případech samozřejmě musí být prostor pro úpravu ceny. Doplnil rovněž, že by považoval za vhodné, aby se před přiznáním příspěvku na péči zvažovala také příjmová a majetková situace osob povinných výživou, tedy také dětí. Závěrem dodal, že od roku 2012 by mělo financování sociálních služeb přejít na kraje, které by rozdělovaly státní dotace účelově určené na okruhy sociální péče, avšak konkrétní projekty by již byly financovány v souladu s jednotlivými komunitními plány obcí, ovšem při zohlednění nároků dalších žadatelů v rámci kraje. informační servis č. 7/2010 strana 20