Geobiocenologie a její využití v péči o les a chráněná území
|
|
- Naděžda Štěpánková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Geobiocenologické spisy, svazek č.7 Geobiocenologie a její využití v péči o les a chráněná území Jan Štykar (ed.) ÚLBDT ŠLP ML Křtiny Brno 2003
2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Geobiocenologické spisy, svazek č.7 - obnovená řada vědeckých spisů - navazuje na svazky č. 1 až 4 vydané pod redakcí prof. A. Zlatníka Geobiocenologie a její využití v péči o les a chráněná území Editor: Jan Štykar Poděkování: Vypracování a publikace příspěvků, u nichž je toto vyznačeno, byla umožněna díky podpoře MSM Brno 2003
3 Obsah: str. Předmluva 7 1 Buček Antonín Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí koncepce, výsledky a aplikace 13 2 Kricsfalusy Vladimir Nature protected areas in Transcarpathia (Ukraine) 23 3 Ambros Zdeněk Typizace geobiocenologických jednotek 28 4 Vološčuk Ivan Využitie geobiocenológie v starostlivosti o ekosystémy chránených území 32 5 Križová Eva, Ujházy Karol Regionálna ochrana lesných ekosystémov na typologickom základe (na príkladu CHKO-BR Poľana) 39 6 Nič Juraj Zhodnotenie kvalitatívnych a kvantitatívnych zmien fytocenóz na monitorovaných plochách prof. Zlatníka 46 7 Vacek Stanislav, Matějka Karel Význam typologických ploch prof. Zlatníka pro studium dynamiky bukových a smrkových porostů CHKO Orlické hory 51 8 Lacina Jan Geobiocenologické podklady pro péči o lesní chráněná území na příkladu Květnice u Tišnova 67 9 Laštůvka Zdeněk Motýli (Lepidoptera) jako indikátory společenstev Moravského krasu Šustek Zbyšek Carabid communities in forest of North Korea: their general characteristics, horizontal and vertical zonation 11 Holuša Otakar Živočišná složka lesních geobiocenóz v rámci geobiocenologických jednotek - na příkladu řádu pisivek (Insecta: Psocoptera) Holuša Otakar Skupiny živočichů a jejich vazba na geobiocenologické (lesnicko-typologické) jednotky Tufová Jana, Tuf Ivan H. Druhové bohatství půdních bezobratlých - metodologický artefakt Čermák Petr Možnosti využití geobiocenologické typizace pro management živočichů v chráněných územích Rizman Ivor Od fytocenológie ku biocenológii v typologickom prieskume na Slovensku Salašová Alena Možnosti využitia geobiocenologickej typizácie krajiny v krajinárskej tvorbe Vitásková Jelena Mapování krajinných prvků - využití metody GPS 137
4 18 Macků Jaromír Analýzy porostních typů pro účely zpracování a vyhodnocení databáze typologie lesů Zouhar Václav Typologické analýzy lesních typů podle porostních typů Hrubý Zdeněk, Veska Jiří Výsledky výzkumu na obnovených trvalých výzkumných plochách prof. Zlatníka v pralesích Podkarpatské Rusi Pilko Martin Lesné spoločenstvá I. a II. vegetačného stupňa v oblasti južnej časti Strážovských vrchov Machar Ivo Geobiocenologie - vědecký základ péče o lužní lesy Schwarz Matej Ekologická stabilita a geobiocenóza Linhart Josef Vzácnější druhy rostlin východní části Krušných hor (okres Teplice) Habrová Hana Geobiocenologická typologie ostrova Sokotry Maděra Petr, Kneifl Michal Hodnocení růstu dubu letního (Quercus robur L.) v závislosti na změnách vodního režimu v nivě na soutoku řek Dyje a Moravy v rámci stg Querci roboris-fraxineta Dreslerová Jaromíra, Rychtecká Petra Významné dřeviny příbřežního pásma povodí Odry v CHKO Poodří Navrátilová Marcela Hodnocení populace tisu červeného v Beskydech Štykar Jan Program TYP a využití fuzzy logiky v geobiocenologii Schwarz Otakar Zkušenosti s využitím lesnické typologie pro management lesních ekosystémů Krkonoš Šefrová Hana Nový druh naší fauny klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii) možné nebezpečí nebo obohacení našich biocenóz Stejskal Robert Ječmeniště ostrov biodiverzity v zemědělské krajině Znojemska Gebauer Roman, Martinková Milena, Štěrbová Dagmar Změny pigmentového fondu listů různých druhů dřevin během vegetačního období Špindlerová Zuzana Obnova trvalých travních porostů Kovářová Petra Druhová skladba společenstev na ostrovech ve střední nádrži Nové Mlýny Svátek Martin Hodnocení zvláště chráněných území na příkladu NPR Habrůvecká bučina Viewegh Jiří, Hokr Jiří Přesná typologická mapa důležitý podklad pro hospodářská opatření v rezervacích. Příklad z části NPR Břehyně - Pecopala. 255
5 Geobiocenologie a její využití v péči o les a chráněná území Geobiocenologické spisy, svazek č.7 Příspěvky, z nichž mnohé zazněly na vědecké konferenci s exkurzí konané ve dnech v Brně a na ŠLP Křtiny Editor: Jan Štykar stykar@mendelu.cz Vydala: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Rozmnožil a svázal: Ediční středisko MZLU v Brně Náklad: 75 výtisků Brno 2003
6 ISBN
7 Druhové bohatství půdních bezobratlých - metodologický artefakt Jana Tufová, Ivan H. Tuf Abstrakt Díky vnímavosti ke změnám v prostředí jsou společenstva stonožek, mnohonožek a suchozemských stejnonožců považována za vhodné bioindikátory. Tyto skupiny půdní makrofauny byly studovány ve čtyřech lužních lesích (Querco-Ulmetum) v CHKO Litovelské Pomoraví pomocí čtyř různých metod sběru živočichů. Byly to: zemní pasti, půdní vzorky, prosívání opadu a individuální sběr. Při společném vyhodnocení materiálu ze všech lokalit bylo možné rozdělit druhy podle pravděpodobnosti jejich zachycení jednotlivými metodami do pěti skupin. Tyto skupiny odrážely také rozdíly v dominanci jednotlivých druhů a ve způsobu života (tj. nároky na mikrostanoviště). Účinnost metod se pro jednotlivá společenstva těchto půdních bezobratlých lišila. Ukázalo se, že nejvhodnější pro poznání druhového spektra stonožek, suchozemských stejnonožců a také mnohonožek je kombinace metod zemních pastí a půdních vzorků. Metody prosívání opadu a individuální sběr mohou sloužit spíše jen jako metody doplňkové, užitečné zvláště při krátkodobých studiích. Úvod Společenstva půdních bezobratlých představují důležitý článek energo-materiálových toků. Jejich činností vzniká půda, která je neodmyslitelnou součástí terestrických ekosystémů. Díky vnímavosti ke změnám v prostředí jsou tyto organismy zároveň vhodnými bioindikátory. Zvláště často bývají takto využívány stonožky (Chilopoda), mnohonožky (Diplopoda) a suchozemští stejnonožci (Oniscidea, obr. 1). Pro posouzení kvality různých zájmových území bývají často srovnávána společenstva těchto skupin živočichů se společenstvy z jiných oblastí. Výchozí data pro faunistické i cenologické analýzy jsou v rámci půdně zoologických výzkumů získávána pomocí různých metodických postupů. Nejjednodušší a nejdéle užívanou metodou je individuální sběr živočichů pomocí pinzety. Tato metoda umožňuje získat živý materiál, nicméně je časově velmi náročná a obtížně využitelná pro kvantitativní studium. Mnohem výhodnější pro kvalitativní i kvantitativní studie je metoda zemních pastí, kterou poprvé použil pro ekologický výzkum Barber (1930). Je časově i konstrukčně nenáročná a její výhodou je její nepřetržitá funkčnost a možnost dlouhodobé expozice používaných pastí. Nevýhodou však je omezené využití pouze pro epigeicky aktivní druhy a fakt, že do pasti padají i živočichové ze skupin, které často nejsou předmětem studia. Celkově se pokusil shrnout problematiku užívání zemních pastí Adis (1979). Na úlovek mají vliv jednak vnější faktory (klima, mikroklima, biotop, věk porostu, typ povrchu půdy atp.), jednak konstrukční parametry pastí (průměr a tvar ústí, hloubka pasti, stříška, použitá fixační tekutina, rozmístění pastí na studovaném území), dle typu výzkumu a biotopu je pak nutno volit konkrétní typ pasti. Pokud jsou předmětem studia živočichové, kteří na povrch půdy nevylézají, či vylézají jen zřídka, je nutno využít buď prosívání opadu, hrabanky, půdy či jiného substrátu, který živočichové obývají (Jírovec 1958), nebo odběr půdních vzorků. Výhodou prosívání je, že lze vzorkovat substrát i z těch míst, která nejsou standardně dostupná (např. trouch pařezů, lokálně nahromaděný opad atp.). Oproti půdnímu vzorku obsahuje prosetý materiál na jednotku objemu pravidla více živočichů. Naopak nevýhodou je skutečnost, že větší jedinci nemusejí propadávat sítem (velikost ok síta je kompromisem mezi velikostí živočichů a velikostí zrn substrátu), či možnost poškození a usmrcení živočichů při vlastním prosívání (např. ulomení vlečných noh stonožek řádu Lithobiomorpha, na kterých mají samci důležité determinační znaky). Omezená je také možnost kvalitativního srovnávání (pokud není prosíván opad z vymezené plochy). Za nejvhodnější pro kvantitativní studium edafonu je považován odběr půdních vzorků a následná separace živočichů 107
8 z nich. Je to sice fyzicky a časově náročná metoda, nicméně do laboratoře je přenesen kompletní vzorek půdy (o definované ploše) včetně všech živočichů. Přenesení prosevu či půdního vzorku do laboratoře předpokládá jejich další zpracování, a sice oddělení živočichů od vlastního substrátu. Způsobů je celá řada (viz např. Górny & Grüm 1993), dají se rozdělit do dvou základních skupin. Pasivní metody oddělují živočichy od substrátu na základě fyzikálních (tvar, velikost) či chemických (hustota) vlastností takovými postupy, jako je jejich vybírání pinzetou, prosívání či promývání na sadě sít se zmenšující se velikostí ok (Morris 1922) či rozplavování v roztocích (např. Raw 1955). Aktivní metody jsou takové, které využívají schopností živočichů aktivně se ve vzorku či prosevu pohybovat a přemisťovat. Živočichové jsou ze substrátu vypuzování pomocí vhodného dráždivého stimulu (např. tepelný, světelný, elektrický, chemický atp.). Nejběžněji je využívána reakce půdních živočichů na snižující se vlhkost a zvyšující se teplotu substrátu. Na takové vysoušení vzorku reagují živočichové pozitivní geotaxí, tj. pohybem směrem dolů, do hloubky. Je to adaptivní strategie, v přírodě je většinou ve větších hloubkách půda vlhčí. Jako první používal jednoduché termoextraktory již Berlese (1905). Postupně vznikla celá řada jejich nejůznějších modifikací (např. Kempson et al. 1963, Goddard 1979, Adis 1987, Tajovský & Pižl 1998, Tuf & Tvardík in press). Metody 1. Pro odchyt povrchově aktivních druhů byly užívány formalínové zemní pasti standardního typu (obr. 2). Jedná se o zavařovací sklenice Omnia o objemu 0,7 l s vloženým lékárnickým kelímkem o objemu 0,25 l (průměr hrdla kelímku 7 cm), který do sklenice dokonale zapadá; eventuelně pasti vyrobené z PE lahví dle metodiky pro sběr dat pro biomonitoring v chráněných územích (Chrudina 1994). Jako fixační tekutina byl použit 4% roztok formaldehydu s přídavkem detergentu (saponátu). Pasti byly opatřeny cca 3-5 cm nad povrchem plechovou stříškou nebo stříškou z přírodních materiálů (kůra, kusy dřev). 2. Půdní vzorky byly odebírány pomocí kruhového odběráku o ploše 1/16 m 2 do hloubky 10 cm, následně byly transportovány v igelitových pytlích do laboratoře a extrahovány v Tullgrenových extraktorech (obr. 3). 3. Prosívání opadu opad byl sbírán z míst jeho nahromadění, proset na prosívadle s velikostí ok 5 mm (obr. 4). Takto získaný materiál byl transportován taktéž v igelitových pytlích do laboratoře a extrahován v Tullgrenových extraktorech. 4. Individuální sběr živočichové byli sbíráni pinzetou na takových místech, která nelze kvantitativně hodnotit u úpatí stromů, pod kůrou, pod kameny, v trouchnivějícím dřevě, atp. Studované lokality Společenstva vybraných skupin půdních bezobratlých byla výše uvedenými metodami sledována ve čtyřech lužních lesích (Querco-Ulmetum) v CHKO Litovelské Pomoraví. Jednalo se o tyto lokality: UzM PP U zámecké Moravy (faunistický čtverec 6268), V1 NPR Vrapač (6268), V2 NPR Vrapač (6268). Na těchto lokalitách bylo instalováno v období IV.-IX deset zemních pastí. Ve stejném období byly měsíčně odebírány čtyři půdní vzorky, zároveň byl prováděn prosev opadu a hrabanky a byl prováděn individuální sběr živočichů. Materiál z lokality V2 byl doplněn o stonožky, získané Tajovským (Pižl & Tajovský 1998) pomocí 5 zemních pastí (instalovány V.-IX. 1997), extrakcí z pěti půdních vzorků odebraných v V. a IX a individuálním sběrem živočichů prováděným v těchto termínech. HnM tři těsně sousedící porosty lužního lesa, 1,5km SV od obce Horka nad Moravou (6369). V každém porostu bylo dlouhodobě instalováno 6 zemních pastí v období I III. 2001, ve stejném období bylo měsíčně odebíráno 5 půdních vzorků, příležitostně byl prováděn i individuální sběr. 108
9 Výsledky a diskuze Na jednotlivých lokalitách bylo příslušnou kombinací metod získáno a vyhodnoceno jedinců uvedených tří skupin půdních bezobratlých. Při společném vyhodnocení materiálu ze všech lokalit bylo možné rozdělit druhy podle pravděpodobnosti jejich zachycení jednotlivými metodami do pěti skupin (tab. 1): 1. Dominantní druhy s výraznou epigeickou aktivitou zachytávané všemi metodami, ale nejčastěji zemními pastmi. Sem patří hlavně velké druhy, které právě kvůli své velikosti žijí povrchově. 2. Málo početné druhy s epigeickou aktivitou zachyceny byly nejčastěji do zemních pastí, ostatními metodami jen zřídka. 3. Druhy preferující hůře vzorkovatelná místa (místa s nahromaděným opadem, úkryty) nejčastěji zachyceny v prosevech a individuálních sběrech. 4. Druhy převážně půdní a velmi početné získávané všemi metodami, nejlépe z půdních vzorků. 5. Druhy způsobem života vázané na půdu a navíc nepočetné obvykle jen v půdních vzorcích. Ve čtvrté kategorii se ovšem ocitly dva druhy mnohonožek, které se svým způsobem života řadí spíše mezi druhy početné a epigeicky aktivní. Tyto druhy, Leptoiulus proximus a Glomeris connexa, se do čtvrté skupiny zřejmě dostaly díky probíhající popovodňové sukcesi, nastartované na podzim V době vzorkování na daných lokalitách se zde vyskytovala v převážné většině pouze mláďata těchto druhů, která prodělávají svůj vývoj především v půdě a po povrchu půdy se příliš nepohybují. Vysokou epigeickou aktivitu pak vykazují až dospělci. Pro nízký počet získaných jedinců byly z této analýzy vyloučeny mnohonožky Polyzonium germanicum, Ochogona caroli a Nemasoma varicorne, které ovšem byly zahrnuty do analýzy výtěžnosti jednotlivých metod při zjišťování druhového spektra. Mnohonožky druhu P. germanicum jsou spíše endogeické, zdržují se hlavně v blízkosti pařezů, měl by tento druh být součástí páté skupiny. Zbylé dva druhy jsou spíše drobné a nenápadné, zdržují se v půdě či v různých příhodných úkrytech, v prostředí lužního lesa by pravděpodobně odpovídali třetí skupině. Účinnost metod se lišila pro jednotlivé skupiny půdních bezobratlých (graf 1). Stonožky nebyly žádnou metodou zachytávány dostatečně účinně na všech lokalitách. Pro studium společenstva stonožek je nutná kombinace zemních pastí a půdních vzorků pomocí nich se podařilo zaznamenat celé druhové spektrum ze zkoumaných lokalit v CHKO Litovelské Pomoraví (tab. 1). Podobně tomu bylo i se suchozemskými stejnonožci. Ačkoliv se na jednotlivých lokalitách podařilo zaznamenat všechny druhy v půdních vzorcích či v prosevech opadu (graf 1), v celkovém hodnocení materiálu z Litovelského Pomoraví se jako nejvhodnější ukázala kombinace půdních vzorků a zemních pastí (tab. 1). Mnohonožky byly nejlépe zachytávány pomocí zemních pastí (tab. 1), na několika lokalitách tak bylo postihnuto celé spektrum, v průměru bylo zaznamenáno touto metodou více než 90 % druhového spektra (graf 1). Na některých lokalitách byl pro studium společenstva mnohonožek také vhodný individuální sběr či extrakce půdních vzorků. Ačkoliv se pro poznání druhového zastoupení mnohonožek se zdá být nejúspěšnější metoda zemních pastí (pomocí které bylo na dvou lokalitách zjištěno kompletní spektrum druhů), neznamená to, že je tato metoda zcela dostačující. Mezi mnohonožkami existují druhy s nízkou epigeickou aktivitou, které by během krátkodobějšího sledování zkoumaného území vůbec nemusely být zemními pastmi zjištěny (potenciální zástupci skupiny 3 či 5). Totéž platí pro různá vývojová stádia mnohonožek. Nedospělé mnohonožky zůstávají raději v půdě či vhodných úkrytech ať už z důvodu nižšího predačního tlaku nebo kvůli své citlivosti na změnu mikroklimatických podmínek (nebezpečí vyschnutí). Pokud by probíhal půdně zoologický výzkum dané lokality například pouze v letním období a pouze s využitím zemních pastí, je zcela vyloučeno poznat kompletní druhové zastoupení této skupiny. Závěr Vzhledem k rozdílným životním strategiím stonožek, mnohonožek i suchozemských stejnonožců je nezbytné používat při studiu jejich společenstev (resp. studiu druhového spektra) kombinaci 109
10 alespoň metody zemních pastí a extrakce živočichů z půdních vzorků. Samostatně tyto metody k poznání kompletních společenstev nepostačují. Ve srovnání s nimi jsou individuální sběry a metoda prosívání opadu vhodné jako doplňkové metody hlavně u krátkodobých (jednoročních) studií, u dlouhodobějších studií obohacují údaje o druhové spektrum jen minimálně. Na tuto skutečnost je třeba brát ohled jednak při plánování různých inventarizačních průzkumů, jednak při posuzování stavu lokality srovnáním s publikovanými údaji. Poděkování Tato práce byla podpořena interními granty Uvinerzity Palackého č /98, /99 a /00 a grantem MŠMT č. MSM Literatura Adis, J Problems of interpreting arthropod sampling with pitfall traps. Zool. Anz., 202: Adis, J Extraction of arthropods from neotropical soils with a modified Kempson apparatus. J. Trop. Ecol., 3: Barber, H.S Traps for cave-inhabiting insects. J. Elisha Mitchell Soc., 46: Berlese, A Apparecchio par racogliere presto ed gran numero piccoli arthropodi. Redia, 2: Goddard, S.J A modified heat extractor for separating arthropods from deciduous woodland litter. Pedobiologia, 19: Górny, M., Grüm, L Methods in Soil Zoology. Elsevier and PWN. Chrudina, Z Sběr epigeonu do padacích zemních pastí. In: Absolon, K. (ed.): metodika sběru dat pro biomonitoring v chráněných územích. ČSOP, Praha: Jírovec, O Zoologická technika. SPN Bratislava. Kempson, D., Lloyd, M., Ghelardi, R A new extractor for woodland litter. Pedobiologia, 3: Morris, H On a method of separating insects and other Arthropods from soil. Bull. Entomol. Res., 13: Pižl, V., Tajovský, K Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda a Chilopoda v CHKO Litovelské Pomoraví. Závěrečná zpráva pro Správu CHKO Litovelské Pomoraví, Ms. Raw, F A flotation extraction process for soil microarthropods. In: D.K.McE. Kevan (ed.): Soil Zoology. Butterworth, London: Tajovský, K., Pižl, V Extrakce v modifikovaném Kempsonově aparátu efektivní metoda pro kvantitativní studium půdní makrofauny. In: Šimek, M., Šantrůčková, H., Krištůfek, V. (eds.): Odběr, skladování a zpracování půdních vzorků pro biologické a chemické analýzy. ÚPB AV ČR, České Budějovice: Tuf, I.H., Tvardík, D. in press. Heat-extractor indispensable tool for soil zoological studies. Proceedings book of 7th Central Europen Workshop on Soil Zoology, České Budějovice, April 14-16,
11 Obrázek 1: Zástupci půdní makrofauny: a) stonožka Lithobius variegatus, b) mnohonožka Polydesmus denticulatus, c) suchozemský stejnonožec Trachelipus rathkii. c) b) a) Obrázek 2: Schéma padací zemní pasti. stříška půda kelímek s fixační tekutinou sklenice 111
12 Obrázek 3: Schéma Tullgrenova extrakčního zařízení pro vypuzování půdních živočichů. poklop se žárovkou tělo extraktoru půdní vzorek síto sběrná nádoba s fixačním roztokem Obrázek 4: Entomologické prosívadlo a průřez. 112
13 Tabulka 1: Rozdělení druhů do 5 ekologických skupin, dle pravděpodobnosti jejich zachycení jednotlivými metodami (početnost uvedena v jedincích). ZP zemní pasti, PV extrakce půdních vzorků, PO extrakce prosátého opadu, IS individuální sběr. Charakteristika skupin druhů 1-5 viz text ZP PV PO IS Lithobius forficatus Linnaeus, Lithobius mutabilis L. Koch, Lithobius agilis C.L.Koch, Polydesmus complanatus (Linnaeus, 1761) Polydesmus denticulatus C.L. Koch, Unciger transsilvanicus (Verhoeff, 1899) Unciger foetidus (C.L. Koch, 1838) Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792) Trachelipus rathkii (Brandt, 1833) Porcellium conspersum (Koch, 1841) Lithobius erythrocephalus C.L.Koch, Lithobius nodulipes Latzel, Lithobius piceus L.Koch, Lithobius austriacus Verhoeff, Julus scandinavius Latzel, Protracheoniscus politus (Koch, 1841) Trachelipus ratzeburgi (Brandt, 1833) 14 1 Brachydesmus superus Latzel, Strongylosoma stigmatosum (Eichwald, 1830) Porcellium collicolum (Verhoeff, 1907) Strigamia transsilvanica (Verhoeff, 1935) Strigamia acuminata (Leach, 1814) Geophilus flavus (De Geer, 1778) Schendyla nemorensis (C.L.Koch,1836) Glomeris connexa C.L.Koch, Leptoiulus proximus (Němec, 1896) Melogona voigti (Verhoeff, 1899) Hyloniscus riparius C.L.Koch, Trichoniscus pusillus Brandt, Lithobius duboscqui Brolemann, Lithobius curtipes C.L.Koch, Lithobius aeruginosus L.Koch, Lithobius crassipes L. Koch, Geophilus oligopus (Attems, 1895) 1 2 Geophilus electricus (Linnaeus, 1758) 8 Geophilus proximus C.L.Koch, Strigamia crassipes (C.L.Koch, 1835) 1 Haplophthalmus mengei (Zaddach, 1844) Androniscus roseus Koch, stonožky (celkem 19 druhů) mnohonožky (celkem 13 druhů) suchozemští stejnonožci (celkem 10 druhů)
14 Graf 1: Srovnání výtěžnosti jednotlivých metod sběru půdní makrofauny pro poznání celkového druhového spektra společenstva (počet zachycených druhů vyjádřen jako % z celého spektra každé lokality). % zemní pasti UzM V1 V2 HnM průměr lokalita stonožky mnohonožky stejnonožci % půdní vzorky UzM V1 V2 HnM průměr lokalita % prosevy opadu UzM V1 V2 HnM průměr lokalita % individuální sběr UzM V1 V2 HnM průměr lokalita Adresa autorů: Jana Tufová & Ivan H. Tuf Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc tufova@prfnw.upol.cz 114
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a environmentální
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a environmentální KATEDRA PĚSTOVÁNÍ LESŮ KONFERENCE Vliv hospodářských zásahů a spontánní dynamiky porostů na stav lesních ekosystémů Kostelec nad Černými
VíceI. Cirkulář a program
I. Cirkulář a program ÚSTAV LESNICKÉ BOTANIKY, DENDROLOGIE A GEOBIOCENOLOGIE, LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ FAKULTY, MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ NADAČNÍ FOND PROF. AUGUSTA BAYERA ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ
VíceProgram CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu
Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceOdchytové metody bezobratlých živočichů
Odchytové metody bezobratlých živočichů při odběrech je nutno zaznamenat co nejvíce údajů: datum název lokality (faunistický čtverec, coordinates) nadmořská výška metoda sběru aktuální meteorologickou
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceSoubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.
Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceBiogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí
Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí Kulturní krajina X Přírodní krajina Ekologická optimalizace Rok 2004 Rok 2002 Rok 2012 Rok 2009 k.ú. Netřebice (Nymburk) k. ú. Skřípov (Prostějov)
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceSuchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO a BR Křivoklátsko
Bohemia centralis, Praha, 31: 275 283, 2011 Suchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO a BR Křivoklátsko Terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea) of the Křivoklátsko PLA and BR Karel Tajovský Ústav
VíceSTONOŽKY (CHILOPODA) LUŽNÍCH LESŮ POSTIŽENÝCH LETNÍ ZÁPLAVOU
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA EKOLOGIE A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STONOŽKY (CHILOPODA) LUŽNÍCH LESŮ POSTIŽENÝCH LETNÍ ZÁPLAVOU Ivan H. Tuf 161 V EKOLOGIE DIZERTAČNÍ PRÁCE Olomouc
VíceSoubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)
Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních
VíceMnohonožky (Diplopoda) CHKO Kokořínsko
Bohemia centralis, Praha, 27: 199 208, 2006 Mnohonožky (Diplopoda) CHKO Kokořínsko Millipedes (Diplopoda) of Kokořínsko Protected Landscape Area Karel Tajovský Ústav půdní biologie, Biologické centrum
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceFaunisticko-ekologická studie suchozemských stejnonožců (Crustacea: Isopoda: Oniscidea) CHKO Bílé Karpaty bakalářská práce
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Faunisticko-ekologická studie suchozemských stejnonožců (Crustacea: Isopoda: Oniscidea) CHKO Bílé Karpaty bakalářská
VíceSPOLEČENSTVA SEKÁČŮ (OPILIONIDA) LUŽNÍHO LESA V NPR RANŠPURK A JEJICH FLUKTUACE
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 16 Číslo 2, 2005 SPOLEČENSTVA SEKÁČŮ (OPILIONIDA) LUŽNÍHO LESA
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceVýroční zpráva projektu specifického výzkumu v roce 2015, zakázka č. 2109
Výroční zpráva projektu specifického výzkumu v roce 2015, zakázka č. 2109 Příloha č. 1 Název projektu: Vývoj stanovištních a porostních poměrů porostů vzniklých sekundární sukcesí na bývalých zemědělských
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceLesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
VíceOchrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
VíceStonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko
Bohemia centralis, Praha, 27: 209 217, 2006 Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko Centipedes (Chilopoda) of the Kokořínsko PLA Karel Tajovský Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, Na Sádkách 7,
VíceSoubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)
Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceMETODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE
METODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE Doc. Dr. Ing. Petr MADĚRA 1, Ing. Eliška ZIMOVÁ a kol. 2 1 Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceSuchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO Kokořínsko
Bohemia centralis, Praha, 27: 189 197, 2006 Suchozemští stejnonožci (Isopoda: Oniscidea) CHKO Kokořínsko Terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea) of Kokořínsko Protected Landscape Area Karel Tajovský Ústav
VíceEntomologické praktikum. Otakar Holuša et Josef Kašák. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Metody sběru
Entomologické praktikum Otakar Holuša et Josef Kašák Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno Metody sběru Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceSoubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.
Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Štícha Mapa struktury porostu na TVP 1 v NPR Velká Pleš v CHKO Křivoklátsko
Vícestupeň ohrožení Silně ohrožený
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum
VíceMetody sledování terestrických a bentických organismů. Organismy žijící v substrátu Organismy pohybující se na povrchu substrátu Létající organismy
Metody sledování terestrických a bentických organismů Organismy žijící v substrátu Organismy pohybující se na povrchu substrátu Létající organismy Organismy žijící v substrátu - stanovení absolutní abundance
VíceVÝSKYT NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY
VÝSKYT NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY KADAVÝ JAN, KNEIFL MICHAL Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
VíceDiferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceVliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VíceÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO
ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,
VíceBřezinka. Starý porost s bukem na škrapech. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní rezevace
Přírodní rezevace Březinka Starý porost s bukem na škrapech P. Jelínek a M. Čech Mendelova univerzita v Brně Březinka Mapový server seznam.cz OBSAH Co území chrání...3 Liána..10 Stromy.....4 Mrtvé dřevo...
VíceKarel Tajovský Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice; e-mail tajov@upb.cas.
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy Communities of millipedes (Diplopoda) and centipedes (Chilopoda) in changing conditions of montane
VíceÚpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému
Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek
VíceHořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky
VíceNávrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková
Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceSoubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa poškození lesních porostů v Krkonoších okusem (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa poškození lesních porostů v Krkonoších ohryzem
VíceKOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY V GEOBIOCENOLOGICKÉ DATABÁZI
KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY V GEOBIOCENOLOGICKÉ DATABÁZI Ing. Michal Friedl Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v
VíceZlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
VíceVyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1
Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava
VícePřehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000
Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení
VíceDATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY
DATABÁZE NOVĚ ZALOŽENÝCH PRVKŮ ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
VíceREALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV
REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV Ing. Tereza STRÁNSKÁ, Ing. Renata EREMIÁŠOVÁ Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceINFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS
INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS Šafář J. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,
VíceViadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Za poznáním do přírody
Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Za poznáním do přírody dle Smlouvy č. OSKOL/FRM/000847/2015/Pal o poskytnutí finanční podpory z rozpočtu statutárního
VíceSPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ
SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ Aktuality 2011 Vážení přátelé motýlů a přírody, dovolte nám při této příležitosti stručně představit Společnost pro ochranu motýlů České republiky (SOM). Tato organizace je
VícePůda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceMnohonožky (Myriapoda: Diplopoda) CHKO a BR Křivoklátsko
Bohemia centralis, Praha, 31: 285 300, 2011 Mnohonožky (Myriapoda: Diplopoda) CHKO a BR Křivoklátsko Millipedes (Myriapoda: Diplopoda) of the Křivoklátsko PLA and BR Pavel Kocourek 1 a Karel Tajovský 2
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceEkologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
VíceZápis ze studijní cesty na partnerské pracoviště
Zápis ze studijní cesty na partnerské pracoviště Iniciativa: Pokračování bilaterální spolupráce ve výzkumu smrkových porostů ve středním Norsku (COOP) Číslo iniciativy: EHP-CZ02-BFB-1-062-2016 Termín:
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:
VíceHOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM
HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM ID typ opatření Druh opatření Typ opatření Popis Technické parametry Podmínky realizace Možné střety LES-DLOB Pěstební opatření v lesích Podpora hospodářských
VíceSpecifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:
Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany
VíceSoubor map porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v jednotlivých PLO (GIS FLD ČZU v Praze)
Soubor map porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v jednotlivých PLO (GIS FLD ČZU v Praze) Mapa porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta přírodovědecká Katedra ekologie a životního prostředí
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta přírodovědecká Katedra ekologie a životního prostředí ATLAS ROZŠÍŘENÍ SUCHOZEMSKÝCH STEJNONOŽCŮ (ISOPODA: ONISCIDEA) V ČESKÉ REPUBLICE S PŘÍSPĚVKEM K POZNÁNÍ SPOLEČENSTEV
VíceFunkce lesů Ing. Robert Hruban
Funkce lesů Ing. Robert Hruban Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28.
VíceInformační panel na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Informační panel na Pístovských mokřadech Foto: J. Maštera Jaromír Maštera září 2010
VíceVÝVOJ EKOLOGICKÉ SÍTĚ NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA
VÝVOJ EKOLOGICKÉ SÍTĚ NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA Doc. Ing. Antonín BUČEK, CSc., Bc.et Bc. Eva HOLCNEROVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská
VíceHistorie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort
Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení
VíceOBSAH. ZÁKON č. 114/1992 Sb., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY... 1
OBSAH Zkratky právních předpisů........................................ XI Seznam předpisů citovaných v komentáři.......................... XIV Předmluva...................................................
VíceTrocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
VíceZrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 75/a, Praha Významnou fyzikální vlastnosti půdy, od které se odvíjejí další vlastnosti, je zrnitostní složení půdy, které je základní vlastností
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VícePŮDA. Význam půdy pro život. Význam půdy pro život CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP
PŮDA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Význam půdy pro
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceBIOLOGIE PŮDY. Historie výzkumu půdy. Půda. Význam půdy pro život. Dokučajev, Pelíšek
BIOLOGIE PŮDY Ivan H. Tuf katedra ekologie a ŽP, UP Historie výzkumu půdy 1881Darwin - Tvorba humusu činností žížal 1879Muller - Důležitost půdní fauny při vývoji půdy 1905Berlese - Berleseho přístroj
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý
VíceMOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40
MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40 Tomáš Mikita, Jan Kadavý, Michal Kneifl --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VícePoznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
Více