Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 27: , 2006 Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko Centipedes (Chilopoda) of the Kokořínsko PLA Karel Tajovský Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, Na Sádkách 7, CZ České Budějovice, Česká republika; tajov@upb.cas.cz Abstract. The first list of the centipede species recorded in the Kokořínsko PLA (Czech Republic) is presented. The material collected by individual sampling and pitfall trapping in 41 sites involved in total 22 species. This species diversity corresponds with diversity in many other regions of the Czech Republic. The most frequent species were Lithobius mutabilis and Lithobius forficatus. The records of the species Lithobius cyrtopus, Lithobius dentatus, Lithobius latro, Lithobius pelidnus and Lithobius tricuspis are of faunistic importance. The highest species diversity was recorded in the ravine forest on the NW slope of the Vlhošť hill, in the beech forest in the Osinalické bučiny and alder growths in the Želízy and Pšovka alluvium. Key words: Centipedes, Chilopoda, Kokořínsko PLA, Czech Republic, distribution Úvod a historie výzkumu První práce, které přinášejí informace o výskytu stonožek u nás pocházejí z konce devatenáctého století. Fickert (1875) a Rosický (1876) studovali stonožky v Čechách, další údaje dotýkající se především Moravy a Slezska uveřejnili Latzel (1880) a Haase (1880) v rámci svých monografií; podrobnější údaje z dílčích oblastí střední a východní Moravy pak publikovali Uličný (1883) a Vališ (1902, 1904). K předním specialistům na tuto skupinu po dlouhá léta patřila Folkmanová, která české stonožky poprvé monograficky zpracovala již v roce 1928 (Folkmanová 1928), později publikovala řadu faunistických prací 209

2 BOHEMIA CENTRALIS 27 vztahujících se jak k českým, tak moravským a slezským lokalitám. K dalším autorům, kteří zveřejnili dílčí regionální nebo taxonomické studie patřili Hachler, Borek, Lelláková-Dušková, Lang a další. Od padesátých let minulého století se poměrně dlouhou dobu stonožkám soustavněji věnoval především Dobroruka. Nové údaje dotýkající se fauny stonožek České republiky pak počínaje devadesátými léty publikovali vedle Dobroruky také Tajovský a Tuf. Stručné shrnutí historie s přehledem prací všech výše jmenovaných autorů a aktualizovaný přehled našich zástupců předložil Tajovský (2001a). V následujících letech byly publikovány výsledky z dalších cenologických a faunistických studií, které rozšířily poznání této skupiny u nás (Ožanová a Tuf 2001; Pižl a kol. 2004; Tajovský 2001b, 2001c, 2002; Tajovský a Pižl 2003; Wytwer a Tajovský 2005; Tuf 2003, Tufová a Tuf 2003). Na základě dosud publikovaných faunistických údajů sestavil atlas rozšíření stonožek České republiky ve své bakalářské práci Laška (2004). I přes poměrně obsáhlou historii výzkumu a aktivitu řady zoologů je z hlediska fauny stonožek dosud prozkoumáno pouze necelých 25 % území České republiky (Tuf a Laška 2005). Bohužel k vlastnímu území CHKO Kokořínsko se nevztahují žádné literární údaje. Data prezentovaná v tomto příspěvku představují proto první informace o výskytu jednotlivých druhů stonožek na daném území. Metodika a materiál Materiál stonožek byl získán jednak pomocí padacích zemních pastí, které na jednotlivých lokalitách používal v letech 1995 až 2002 ke studiu bezobratlých živočichů Dr. L. Beran (SCHKO Kokořínsko), jednak z individuálních sběrů prováděných Dr. Beranem. Obsáhlejší materiál z devíti lokalit byl shromážděn autorem v rámci terénních průzkumů realizovaných v červnu a říjnu Stonožky byly získávány individuálním sběrem na příhodných mikrostanovištích, v opadu a svrchních vrstvách půdy, pod kameny, pod kůrou ležících kmenů, pařezů, v trouchnivém dřevě apod. Stonožky byly fixovány v 95% etanolu. Materiál je uložen ve sbírkách Ústavu půdní biologie BC AV ČR v Českých Budějovicích. Použitý systém a nomenklatura stonožek vychází z Fauna Europaea (Minelli a Foddai 2004, Zapparoli 2004). K determinaci stonožek byly využity zejména práce Brolemann (1930), Eason (1964, 1982), Folkmanová (1959) a Kaczmarek (1979) a některé další dílčí studie. Z nasbíraného materiálu byla determinována většina dospělých a subadultních jedinců (celkem 425 jedinců). V případě 28 poškozených a juvenilních jedinců rodu Lithobius nebylo možné provést spolehlivou determinaci a v následujícím přehledu nejsou uvedeni. Pro označení současného zoogeografického rozšíření zjištěných druhů byly použity následující kódy: CEU středoevropské, EUR evropské, SBM 210

3 Karel Tajovský: Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko submediteránní (jižní a střední Evropa), PAL palearktické, WPA západopalearktické, HOL holarktické. Přehled lokalit Údaje o sledovaných lokalitách zahrnují: jméno nejbližší obce, kód pole pro faunistické mapování, kde čtyřmístný kód je základním kódem pole (Buchar 1982, Pruner a Míka 1996) doplněný třídílným kódem odpovídajícím trojnásobnému rozdělení základního pole na 4 pole (tzn. základní pole je rozděleno na celkem 64 polí), kategorie (PR přírodní rezervace, PP přírodní památka) a název případného maloplošného zvláště chráněného území a bližší specifikace a charakter biotopu. 1 Blatce, , PP Prameny Pšovky, ostřicové mokřady v SZ části PP Prameny Pšovky; 2 Blíževedly, , PP Ronov, vrchol Ronova; 3 Blíževedly, , PP Ronov, Ronov; 4 Blíževedly, , PP Ronov, suťový les na Z svahu Ronova; 5 Blíževedly, , PP Ronov, suťový les na V svahu Ronova; 6 Dolní Zimoř, Sitné, , PP Želízky, hrany skal Zimořského dolu s lesostepní vegetací; 7 Dubá, , PR Mokřady horní Liběchovky, kosený ostřicový mokřad; 8 Dubá, , PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi Rozprechticemi a Vrabcovem; 9 Dubá, , PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšina na travertinovém prameništi u Vrabcova; 10 Houska, , PP Prameny Pšovky, ostřicový mokřad; 11 Hvězda pod Vlhoštěm, , PP Stříbrný vrch, skály, vřesoviště a rozvolněný bor; 12 Chodeč, , PP Na oboře, stráně v PP Na oboře; 13 Janova Ves, , PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad nad rybníkem Harasov; 14 Kanina, , PR Kokořínský důl, Černínov skalní výstupy nad východním bočním údolím; 15 Kokořín, , PR Kokořínský důl, Dolina; 16 Kokořín, , PR Kokořínský důl, U Grobiána; 17 Korce, , Korecký vrch bezlesí a křoviny na vrcholu; 18 Litice, , PR Vlhošť, suťový les na SZ svahu Vlhoště; 19 Litice, , PR Vlhošť, bory na pískovcových skalách na JZ svazích Vlhoště; 20 Litice, , PR Vlhošť, sedlo mezi Vlhoštěm a Malým Vlhoštěm (rozvolněné bory, pískovcové skály); 21 Mšeno, , PR Kokořínský důl, rokle Močidla a Apatyka v Kokořínském dole; 22 Nedamov, , PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi silnicí, Liběchovkou a Nedamovským potokem; 23 Olešno, , PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad v nivě potoka Žebrák v Planých dolech nad nejhořejším rybníčkem; 24 Olešno, , PR Kokořínský důl, mokřadní olšina ve Vojtěchově; 25 Ráj, , PR Kokořínský důl, ostřicové mokřady v Ráji směrem na Brusné; 26 Střemy, , PR Kokořínský důl, lužní les v nivě Pšovky u odbočky do Nebuželského dolu; 27 Střemy, , PR Kokořínský důl, olšina v okrajové části Nebuželského dolu; 28 Střezivojice, , PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšiny a prameniště Křenovského potoka pod osadou Kluk; 29 Tubož, , PP Prameny Pšovky, ostřicový mokřad v PP Prameny Pšovky před Blatečkami; 30 Tubož, , Pšovka v mokřadní olšině v Konrádově nad betonovou nádrží; 31 Truskavna, , PP Stráně Truskavenského dolu, hrany skal Truskavenského dolu s lesostepní vegetací; 32 Tuhanec, , PP Martinské stěny, skály, vřesoviště a rozvolněný bor; 33 Tuhanec, , PR Kostelecké bory, borový les; 34 Tupadly, , PR Mokřady dolní Liběchovky, ostřicový mokřad jižně od motelu Svatý Kryštof; 35 Tupadly, , PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina 211

4 BOHEMIA CENTRALIS 27 v Tupadlích na S okraji vesnice; 36 Tupadly, , PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřad s bultovými ostřicemi; 37 Tupadly, , PP Stráně Hlubokého dolu, hrany skal (skalní lesostep) v PP Stráně Hlubokého dolu V od Tupadel; 38 Vysoká u Mělníka, , PR Kokořínský důl, Komorsko skalní step ve východním cípu Komorska na hraně skal nad vodárnou; 39 Vysoká u Mělníka, , PR Kokořínský důl, Komorsko- Ostroh světlá doubrava v J cípu PR nad silnicí a cestou k vodárně; 40 Zakšín, , PP Osinalické bučiny, bučiny SZ od Osinalic; 41 Želízy, , PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina v Želízích na konci vesnice. Seznam zjištěných druhů U každého druhu zjištěného na území CHKO Kokořínsko jsou uvedeny následující údaje: kód zoogeografického rozšíření, zkratka ekologické skupiny, číslo lokality, datum sběru, metoda sběru (IS individuální sběr, ZP zemní pasti, PS prosev), počet dospělých samců (m), samic (f), juvenilních samců (jm), juvenilních samic (jf) a juvenilních (j) jedinců (pokud bylo možné je spolehlivě determinovat na druhovou úroveň) a zkratka jména sběratele (KT = lgt. K. Tajovský, LB = lgt. L. Beran, AK = lgt. A. Kůrka). Chilopoda Geophilomorpha Geophilidae Geophilus flavus (DeGeer, 1778) WPA , IS, 4m, 5f, 1j, KT; , ZP, 1f, LB; , IS, 2f, KT; , IS, 2m, 2f, KT; , IS, 1m, 3f, KT; , IS, 1m, KT; , IS, 1m, 4f, 1j, KT; , IS, 4f, 1jf, 4j, KT; , IS, 1m, 2f, KT. Geophilus insculptus Attems, 1895 EUR , IS, 1f, 1jf, 2j, KT. čeleď Linotaeniidae Strigamia acuminata (Leach, 1815) PAL , IS, 3m, 3f, KT; , IS, 2m,2f, KT; , IS, 3f, 1jf, KT; , IS, 1m, 1f, KT; , IS, 1m, KT; , IS, 1f, KT; , ZP, 1jm, LB; , IS, 1f, KT; , IS, 1m, 2f, 1jf, KT. Strigamia crassipes (C.L.Koch, 1835) EUR , ZP, 1f, LB; , IS, 1f, KT. Strigamia transsilvanica (Verhoeff, 1928) SBM , IS, 1m, KT; , PS, 1m, LB; , IS, 1m, KT. čeleď Schendylidae Schendyla nemorensis (C.L.Koch, 1837) EUR , ZP, 1j, LB; , IS, 1f, KT; , IS, 1m, KT; , ZP, 1jm, 1jf, LB; , IS, 1m, KT. Lithobiomorpha Lithobiidae Lithobius agilis C.L.Koch, 1847 CEU , IS, 1f, KT; , ZP, 1m, LB; , ZP, 1f, AK; , IS, 2m, 1f, KT; , IS, 7m, KT; , ZP, 1jm, LB; , IS, 1m, 1jm, 1f, KT. Lithobius austriacus (Verhoeff, 1937) CEU , IS, 1m/f, KT. 212

5 Karel Tajovský: Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko Lithobius cyrtopus Latzel, 1880 CEU , IS, 1f, KT. Lithobius dentatus C.L.Koch, 1844 EUR , IS, 1m, KT. Lithobius erythrocephalus C.L.Koch, 1847 EUR , ZP, 1f, LB; , ZP, 1m, 3f, LB; , ZP+IS, 2m, 1jm, 1f, LB. Lithobius forficatus (Linnaeus, 1758) HOL , IS, 2m, 1jm, 2f, 1j, KT; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1m, 1f, AK; , ZP, 1m, 1f, LB; , ZP, 3f, 1jf, LB; , ZP, 2m, 1jm, LB; , IS, 2m, 2f, KT; , ZP, 2f, LB; , ZP, 1m, AK; , IS, 4f, 2jf, KT; , IS, 1m, KT; , ZP, 1m, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 2m, 1f, LB; , ZP+IS, 2m, 3f, LB; , ZP, 1m, LB; , IS, 2m, 3jm, 2f, KT; , IS, 1m, 3jm, 3f, KT. Lithobius lapidicola Meinert, 1872 EUR , ZP, 1f, LB; , ZP, 1jm, LB; , ZP, 1m, LB. Lithobius latro Meinert, 1872 CEU , IS, 1f, KT. Lithobius macilentus L.Koch, 1862 CEU , IS, 1jm, 2f, LB; , IS, 1m, KT; , IS, 4f, KT; , IS, 2jm, KT; , IS, 1f, KT; , IS, 1f, KT. Lithobius micropodus (Matic 1980) EUR , IS, 1m, KT. Lithobius mutabilis L.Koch, 1862 CEU , ZP, 1m, LB; , IS, 3m, 1jm, 6f, 1jf, KT; , IS, 2m, 2f, 2jf, LB; , ZP, 1m, LB; 1996, ZP, 1m, 1jm, 5f, 1jf, LB; , ZP+IS, 1m, 2f, LB; , ZP, 3m, 4f, 1jf, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 3m, 1jm, LB; , ZP, 2m, 1jm, 5f, LB; 1996, ZP, 4m, 4f, 3jf, LB; , ZP, 1m, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 4m, 1jm, 6f, AK; , ZP, 1m, 1f, AK; , ZP, 2m, 2f, AK; , ZP, 5m, 2jm, 8f, LB; , IS, 9m, 4jm, 12f, 2jf, KT; , ZP, 1m, 2f, LB; 1999, ZP, 2m, LB; , IS, 4f, KT; , ZP, 1f, AK; , ZP, 1jf, LB; , ZP, 1m, 2f, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1jm, LB; , IS, 2m, 4f, 1jf, KT; , IS, 1m, 1jm, 1f, 2jf, KT; , IS, 2m, 4jm, 4f, KT; , ZP, 1m, 1f, LB; , IS, 4m, KT; , IS, 2m, 2f, KT; , ZP, 2m, 1f, LB; , ZP, 2m, 1f, LB; , ZP, 1f, LB; , ZP, 4m, 1jm, 4f, LB; , ZP, 1m, 1jm, 2f, LB; , ZP+IS, 1m, LB; , ZP, 1m, 3f, LB; , ZP, 1m, 3f, LB; , IS, 4m, 1jm, 6f, 2jf, KT; , IS, 1m, 1jm, 3f, KT. Lithobius muticus C.L.Koch, 1847 CEU , ZP+IS, 1m, LB; , ZP, 1f, AK; , ZP, 1m, LB; , ZP, 1f, LB; , IS, 1m, KT. Lithobius nodulipes Latzel, 1880 SBM , IS, 2f, KT; , ZP, 1f, AK; , IS, 1jm, KT; , PS, 1f, LB. Lithobius pelidnus Haase, 1880 CEU , ZP, 1jm, LB; , IS, 1m, KT; , ZP, 1f, LB; , ZP, 1m, 2f, LB; , ZP+IS, 1f, LB. Lithobius tenebrosus Meinert, 1872 EUR , IS, 1m, 2f, KT. Lithobius tricuspis Meinert, 1872 CEU , IS, 1f, KT. Diskuse Pro území CHKO Kokořínsko je v současné době doložen výskyt 22 druhů stonožek, což představuje 30 % dosud známé fauny České republiky. Tento počet druhů snese srovnání s počty druhů zjištěných v řadě jiných území u nás, 213

6 BOHEMIA CENTRALIS 27 kde byl rovněž prováděn průzkum fauny stonožek často i podrobněji a dlouhodoběji. Srovnatelné počty vykazují např. NP České Švýcarsko a CHKO Labské Pískovce s 23 druhy (Tajovský 1998), CHKO a BR Pálava s 21 druhy (Tajovský a Pižl 2003), CHKO Poodří (Tajovský 2000a) a oblast Šumavy (Tajovský 2001b) s 20 druhy; případně CHKO Litovelské Pomoraví (Tajovský 2000a) a Novohradské hory (Pižl a kol. 2004) s 19 druhy. Druhově chudší fauna než v CHKO Kokořínsko (pouze s 15 druhy) byla zaznamenána např. v Krkonošském národním parku (Tajovský 2000b). Pro doplnění je vhodné uvést, že všechny tyto známé údaje včetně údajů z Kokořínska představují maximálně polovinu počtu druhů známého z NP Podyjí (Tajovský 2001c). Odtud je doloženo celkem 45 druhů, což souvisí se značnou diverzitou stanovištních podmínek a polohou Podyjí na rozhraní mezofytika a termofytika. V CHKO Kokořínsko převažují jednoznačně druhy středoevropské (9 druhů) a evropské (8). Většinu z nich lze hodnotit jako eurytopní druhy; jako nespecifičtí predátoři obývají stonožky často nejrůznější stanoviště. Žádný ze zjištěných druhů nevykazuje užší nebo vyhraněnou vazbu na mokřadní biotopy nebo naopak biotopy xerotermního charakteru nacházející se v tomto chráněném území. K faunisticky významnějším nálezům lze nicméně zařadit sběry druhů Lithobius cyrtopus (PR Mokřady dolní Liběchovky), Lithobius dentatus (PP Osinalické bučiny), Lithobius latro (PR Kokořínský důl), Lithobius pelidnus (celkem na 5 lokalitách vždy mimo dosah mokřadů: PP Stříbrný vrch, PR Vlhošť, PP Stráně Truskavenského dolu a PP Stráně Hlubokého dolu) a Lithobius tricuspis (PR Vlhošť). Uvedené druhy stonožek se na našem území nevyskytují často a jsou zpravidla známy jen z několika lokalit. V případě druhů Lithobius latro, Lithobius tricuspis a Lithobius cyrtopus byla nalezena vždy jen jedna samice. Jedinec Lithobius latro se sice zcela neshodoval v otrnění noh (pouze dva trny na ventrální straně prefemuru 15. páru), nicméně toto otrnění stejně jako ostatní tělesné znaky byly v rozpětí variability znaků známé u tohoto druhu. Ačkoliv rozlišení druhů Lithobius pelidnus a Lithobius cyrtopus zejména v případě samic je obtížné, jediná samice druhu Lithobius cyrtopus vykazovala znaky (včetně 2 drápků na vlečných nohách), které ji dostatečně odlišovaly. Druh Lithobius tricuspis byl v literatuře (Folkmanová 1959) dosud uveden pouze jako u nás nehojný, bez jakéhokoliv dalšího upřesnění výskytu. Nález samice v PR Vlhošť představuje první a jediný konkrétní doklad o tomto druhu u nás. Nalezená samice tohoto druhu byla menšího vzrůstu, nicméně morfologické znaky (zejména 9., 11. a 13. hřbetní štítek na konci se zuby, ostružky na pohlavních nožkách, otrnění noh atd.) jsou v souladu s druhovou diagnostikou.nejvyšší počet druhů byl zjištěn v suťovém lese na severozápadním svahu vrchu Vlhošť (celkem 12 druhů, z toho 9 druhů rodu Lithobius), což potvrzuje rozmanitost stanovištních podmínek tohoto biotopu. Vyšší počty druhů byly zaznamenány rovněž v PP Osinalické bučiny (9 druhů), v olšině v okrajové části Nebuželského dolu (lokalita č. 27, 8 druhů), 214

7 Karel Tajovský: Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko v mokřadní olšině v Želízích (lokalita č. 41, 7 druhů) a lužním lese v nivě Pšovky (lokalita č. 27, 7 druhů). Mezi nejhojnější druhy CHKO Kokořínsko patří jednoznačně Lithobius mutabilis. Tento v naší fauně nejběžnější druh byl zaznamenán celkem na 35 lokalitách. Další velmi hojný zástupce naší fauny, Lithobius forficatus, byl zjištěn na 16 lokalitách. Žádný ze zjištěných druhů stonožek nepatří v České republice k ohroženým taxonům. Individuální sběry byly podrobně prováděny pouze na devíti lokalitách. Materiál z většiny ostatních lokalit pochází převážně nebo výhradně ze zemních pastí. Při krátkodobé expozici a malém počtu zemních pastí se zpravidla nepodaří spolehlivě zachytit celé spektrum druhů žijících na příslušné lokalitě. V případě stonožek to platí především pro tzv. zemivky (řád Geophilomorpha), které jsou svojí životní strategií více vázány na hlubší půdní vrstvy. V tomto směru je daná metoda selektivní a údaje o druhovém spektru na řadě lokalit je proto nutné považovat za předběžné. Doplňující průzkumy mohou přitom přinést další údaje nejen pro jednotlivé lokality, ale i pro celé území CHKO Kokořínska. Poděkování Autor děkuje Dr. L. Beranovi (Správa CHKO Kokořínsko) za poskytnutý materiál stonožek a podporu ve faunistickém výzkumu v průběhu roku Práce byla realizována v rámci výzkumného záměru ÚPB BC AV ČR č. AV0Z Literatura Brolemann H.W. (1930): Élements d'une Faune des Myriapodes de France. Chilopodes. Imprimerie Toulousaine, 405 pp. Buchar J. (1982): Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. Věst. Čs. Spol. Zool., Praha, 46: Eason E.H. (1964): Centipedes of the British Isles. Frederick Warne and Co Ltd, London, New York, 294 pp. Eason E.H. (1982): A review of the north-west European species of Lithobiomorpha with a revised key to their identification. Zool. J. Linn. Soc., 74: Fickert C. (1875): Myriopoden und Araneiden vom Kamme des Riesengebirges. Ein Beitrag zur Faunistik des subalpinen Region Schlesiens. Dissertation, Breslau, 47 pp. Folkmanová B. (1928): Chilopoda Republiky Československé, Díl I. Chilopoda Čech. Fauna et Flora Čechoslovenica, Praha, 3: 131 pp. Folkmanová B. (1959): Třída Stonožky Chilopoda. In: Kratochvíl J. (ed.), Klíč zvířeny ČSR, Díl III. NČSAV, Praha: Haase E. (1880): Schlesiens Chilopoden. I. Chilopoda anamorpha. Inaugural-Dissertation, Breslau, 44 pp. Kaczmarek J. (1979): Pareczniki (Chilopoda) Polski. Univ. A. Mickiewicza, Poznań, 99 pp. 215

8 BOHEMIA CENTRALIS 27 Laška V. (2004): Atlas rozšíření stonožek (Chilopoda) České republiky. Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Ms., 87 pp. Latzel R. (1880): Die Myriopoden der Österreichisch-Ungarischen Monarchie. Erste Hälfte: Die Chilopoden. Wien, 228 pp. Minelli A. et Foddai D. (2004): Fauna Europaea: Scolopendromorpha & Geophilomorpha. In: Enghoff H. (ed.): Fauna Europaea: Myriapoda. Fauna Europaea version 1.5, Ožanová J. et Tuf I.H. (2001): Vývoj společenstev edafonu (Diplopoda, Chilopoda, Oniscidea) lužního lesa po letní záplavě v roce 1997 (Litovelské Pomoraví). In: Rejšek K. et Houška J. (eds.): Pedologické dny Sborník z konference při příležitosti 55. výročí založení Ústavu geologie a pedologie LDF MZLU v Brně: Pižl V., Rusek J., Starý J. et Tajovský K. (2004): Půdní fauna modelové skupiny. In: Papáček M. (ed.): Biota Novohradských hor: modelové taxony, společenstva a biotopy. Jihočeská univerzita, České Budějovice: , Příloha Pruner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32, Suppl.: Rosický F. (1876): Stonožky země české. Archiv pro přírodov. prozk. Čech 3, 4 (27): Tajovský K. (2000a): Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda) a suchozemští stejnonožci (Oniscidea) vybraných aluviálních ekosystémů střední a severní Moravy (Litovelské Pomoraví a Poodří). In: Kovařík P. et Machar I. (eds.): Mokřady Sborník z konference při příležitosti 10. výročí vzniku CHKO Litovelské Pomoraví. Správa CHKO ČR a Český Ramsarský výbor: Tajovský K. (2000b): Stonožky (Chilopoda) Krkonoš. Centipedes (Chilopoda) of the Giant Mountains. Opera Corcontica, 36: Tajovský K. (2001a): Centipedes (Chilopoda) of the Czech Republic. Myriapodologica Czecho- Slovaca, 1: Tajovský K. (2001b): Dosavadní poznatky o mnohonožkách (Diplopoda) a stonožkách (Chilopoda) na území Šumavy. In: Mánek J. (ed.): Aktuality šumavského výzkumu. Sborník z konference, Srní dubna 2001: Tajovský K. (2001c): Současný stav poznání fauny mnohonožek (Diplopoda), stonožek (Chilopoda) a suchozemských stejnonožců (Oniscidea) v Národním parku Podyjí. Present state of the investigation of millipedes, centipedes and terrestrial isopods in the Podyjí National Park. Thayensia (Znojmo), 4: Tajovský K. (2002): Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda) a suchozemští stejnonožci (Oniscidea) Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách. In: Papáček M. (ed.): Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských hor. Jihočeská univerzita a Entomologický ústav AV ČR, : Tajovský K. et Pižl V. (2003): Mnohonožky (Diplopoda), Stonožky (Chilopoda), suchozemští stejnonožci (Oniscidea) a žížalovití (Lumbricidae) biosférické rezervace Pálava. In: Danihelka J. (ed.): Pálava na prahu třetího tisíciletí. Správa chráněných krajinných oblastí České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava, Mikulov: Tuf I.H. (2003): Four-year development of a centipede (Chilopoda) community after a summer flood. African Invertebrates, 44: Tuf I.H., Laška V. (2005): Present knowledge on centipedes in the Czech Republic: a zoogeographic analysis and bibliography Peckiana, 4: Tufová J. et Tuf I.H. (2003b): Půdní fauna zaplavovaných oblastí. In: Měkotová J. et Štěrba O. (eds.): Říční krajina. Sborník příspěvků z konference. Univerzita Palackého, Olomouc: Uličný J. (1883): Bericht über bei Brünn gesammelte Myriopoden. Verh. naturf. Ver. Brünn 22: Vališ J. (1902): Příspěvky k poznání moravské myriopodofauny (stonožky). Čas. Vlast. spol. mus. v Olomouci 19 (73): Vališ J. (1904): Předběžný přehled dosud z Moravy známých Myriopodů. Věst. král. čes. spol. nauk, Tř. math.-přír. 28:

9 Karel Tajovský: Stonožky (Chilopoda) CHKO Kokořínsko Wytwer J. et Tajovský K. (2005): Centipedes in the spruce forests of the Moravskoslezské Beskydy Mountains, Czech Republic. In: Tajovský K., Schlaghamerský J. et Pižl V. (eds.): Contributions to Soil Zoology in Central Europe I. ISB AS CR, České Budějovice: Zapparoli M. (2004): Fauna Europaea: Lithobiomorpha & Scutigeromorpha. In: Enghoff H. (ed.): Fauna Europaea: Myriapoda. Fauna Europaea version 1.5, Recenzoval Mgr. Ivan H. Tuf, Ph.D. 217