Biofyzikální chemie membrány a děje na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015
|
|
- Natálie Šmídová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Biofyzikální chemie membrány a děje na membránách Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015
2 Amfifilní molekula ve vodě D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
3 Lidmila Bartovská: Co je co v povrchové a koloidní chemii, VŠCHT, Praha, 2005 Kritická micelární koncentrace povrchové napětí CMC/KMK (kritická micelární koncentrace) koncentrace
4 Povrchové napětí povrchové napětí síla, která působí ve směru tečny k povrchu na úsečku jednotkové délky, tedy mezifázové napětí v systémech kapalina/plyn N/m (mn/m) mezifázové napětí tečná síla, působící ve směru fázového rozhraní na úsečku jednotkové délky
5 liposom micela Kritická micelární koncentrace koncentrace monomeru/micely CMC/KMK (kritická micelární koncentrace) celková koncentrace
6 Tenzid/detergent detergent x tenzid x látka snižující povrchové napětí tenzid organická látka, která je schopna se hromadit již při nízké koncentraci na fázovém rozhraní a tím snižovat mezifázovou energii soustavy povrchově aktivní látka detergent směs tenzidů a dalších látek, která má detergenční vlastnosti (tedy schopnost převádět nečistotu z pevného povrchu do objemové fáze roztoku) SDS Triton X-100 Tween 80
7 Druhy tenzidů dělení dle přítomnosti náboje: detergenty nesoucí náboj anionické (anionaktivní) SDS deoxycholát kationické (kationaktivní) amfoterní (zwitterionic) CHAPS neionické (neionogenní) Triton X-100 n-oktylglucosid Tween 80
8 Detergent a. D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
9 Kolik detergentu použít?
10 Kritická micelární koncentrace II Garavito R.M., Ferguson-Miller S.: Detergents as Tools in Membrane Biochemistry, JBC 276(35), ,2001.
11 sfingosin sfingosin steroidní jádro Membránové lipidy fosfolipidy glykolipidy steroly glycerofosfolipidy sfingolipidy cholesterol alkohol PO 4 3- alkohol PO 4 3- sacharid OH glycerol alifatický řetězec mastná kyselina mastná kyselina mastná kyselina mastná kyselina
12 Membránové lipidy fosfatidylcholin sfingomyelin cholesterol kritické parametry uspořádání molekul lipidů objem hydrofóbní složky (v) délka řetězce (l) plocha, kterou zaujímá lipid na mezifázovém rozhraní (s o )
13 Tvar molekuly lipidu Kritický sbalovací parametr (v/l.s) Vznikající fáze Příklad lipidu < 1/3 (koule) 1/3 1/2 (tyčinka) lysofosfolipidy volné mastné kyseliny 1/2 1 ~ 1 > 1 (lamelární vrstva, liposomy) (lamelární vrstva, planární dvojvrstva) (hexagonální útvary H II ) lipidy se dvěma řetězci, velkou polární hlavicí a fluidními řetězci (fosfatidylcholin, fosfatidylserin, fosfatidylglycerol, fosfatidylinositol, kys. fosfatidová, sfingomyelin) lipidy se dvěma řetězci, malou polární hlavicí, záporně nabité lipidy a nabité řetězce (fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin+ Ca 2+ ) lipidy se dvěma řetězci, malou polární hlavicí, lipidy bez náboje a polynenasycené lipidy (nenasycený fosfatidylethanolamin, kys. fosfatidová + Ca 2+ (ph<6), kys. fosfatidová (ph<3), fosfatidylserin (ph<4))
14 Několik poznámek membránu tvořící lipid x detergent účinek fosfolipas hexagonální útvary některé buněčné organely (př. tubuly) dělení membrán specifické lokální podmínky
15 Gerrit van Meer, Dennis R. Voelker, Gerald W. Feigenson: Membrane lipids: where they are and how they behave. Nature Reviews Molecular Cell Biology 9, (February 2008) doi: /nrm2330 Biologická membrána I bariéra definující buňku a její organely bariéra oddělující vnitřní obsah buňky (organely) a zároveň zajišťující komunikaci s okolím základní kameny jsou membránové lipidy (25 70 %) a proteiny (30 75%) podíl lipidy/proteiny není konstantní a je závislý na organismu, tkáni i konkrétní části buňky savci kvasinky semipermeabilní (polopropustná) přenos hmoty a informace dynamický útvar model fluidní mozaiky (1972, Singer a Nicolson)
16 Model fluidní mozaiky I Singer SJ, Nicolson GL (February 1972). "The fluid mosaic model of the structure of cell membranes". Science 175 (4023):
17 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, nm Model fluidní mozaiky II VNĚ UVNITŘ integrální periferní
18 Biologická membrána II Copyright 2002 Pearson Education, Inc., publishing as Benjamin Cummings
19 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Membránové proteiny integrální x periferní proteiny ovlivňují vlastnosti a funkci membrány těsnější x volnější asociace s membránou integrální k uvolnění nutno použít účinné detergenty, při uvolnění dojde k rozbití membrány periferní bílkoviny mohou být asociovány s integrálními bílkovinami či cytoskletem integrální protein interaguje s membránou pomocí: iontových interakcí mezi bazickými aminokyselinami v proteinu a negativně nabitými fosfolipidy kovalentně připojených lipidových struktur (např. acyl, prenyl, GPI) nepolárních transmembránových segmentů GPI = glykosylfosfatidylinositolová kotva
20 Lipoproteiny a lokalizace v membráně D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
21 Vlastnosti biologické membrány McMahon and Gallop; Membrane curvature and mechanisms of dynamic cell membrane remodelling, Nature, Dec 2005; 438(7068):590.
22 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Asymetrie membrány projevuje se v lipidovém složení i v proteinovém složení orientace membránových proteinů glykosylace vždy směrem vně nábojová asymetrie (viz dále)
23 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Pohyb monomerů v membráně rotační pohyb lipidových molekul a uhlovodíkových řetězců pohyb celých molekul fosfolipidů možno i pro molekuly bílkovin velmi rychlý (mm/s) laterální pohyb difuzní koeficient velmi pomalý (dny) překlopení (flip-flop) rychlý (sekundy) flip-flopasa
24 Pohyb proteinů v membráně Garth L. Nicolson, The Fluid Mosaic Model of Membrane Structure: Still relevant to understanding the structure, function and dynamics of biological membranes after more than 40 years, Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Biomembranes, Volume 1838, Issue 6, June 2014, Pages , ISSN , A) transient confinement by obstacle clusters B) transient confinement by the cytoskeleton C) directed motion by direct attachment to the cytoskeleton D) free, random difussion
25 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Fluidita membrány fázový přechod gelová fáze tekutá uspořádaná fáze tekutá neuspořádaná fáze teplota
26 R.H. Garrett, Ch. M. Grisham : Biochemistry, Saunders College Publishing, Diferenciální skenovací kalorimetrie pro některé fosfolipidy (např. fosfatidylcholin) teplota tání (T m )
27 Diferenciální skenovací kalorimetrie D. E. Vance, J. E. Vance : Biochemistry of lipids, lipoproteins, and membranes, 4 th edition, Elsevier, gelová fáze dipalmitoyl fosfatidylcholin (DPPC) tekutá krystalická fáze Di16:0 PA = dipalmitoyl fosfatidová kyselina
28 Diferenciální skenovací kalorimetrie D. E. Vance, J. E. Vance : Biochemistry of lipids, lipoproteins, and membranes, 4 th edition, Elsevier, Di16:0 PA = dipalmitoyl fosfatidová kyselina
29 D. E. Vance, J. E. Vance : Biochemistry of lipids, lipoproteins, and membranes, 4 th edition, Elsevier, Vliv délky acylu na teplotu tání C 12 C 12 C 18 C 20 diacyl-fosfatidylethanolamin dialkyl-fosfatidylethanolamin
30 Ladbroke et al., Biochim. Biophys. Acta 1968, 150, 333. Vliv cholesterolu na teplotu tání Rate of heat flow dipalmitoyl fosfatidylcholin (DPPC) gelová fáze přechodná fáze tekutá krystalická fáze
31 Fluidita membrány I Fluiditu membrány ovlivňuje: lipidové složení membrány T m a fázové přechody jednotlivých fosfolipidů přítomnost cholesterolu - nízké teploty zvýšení fluidity - vyšší teploty snížení fluidity vlastnosti lipidů přítomnost dvojných vazeb - zvýšení fluidity - trans dvojná vazba T m - cis dvojná vazba T m délka řetězce - delší řetězec T m
32 Fluidita membrány II Fluiditu membrány ovlivňuje: přítomnost proteinů teplota iontová síla a ph - vliv na fosfolipidy s nábojem tlak - vysoký tlak zvyšuje stabilitu gelové fáze T m
33 Interakce cholesterolu s ostatními membránovými lipidy Expert Reviews in Molecular Medicine: Accession information: DOI: /S ; 20 December 2002
34 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Lipidové rafty oblasti bohaté na sfingolipidy a cholesterol obsahují specifické proteiny součásti signálních kaskád kaveolin tvorba kaveol ( caveola = malá jeskyně) odolné vůči detergentům lipidový raft cholesterol GPI-kotva VNĚ prenyl acyl kaveolin UVNITŘ
35 Model fluidní mozaiky po 43 letech Garth L. Nicolson, The Fluid Mosaic Model of Membrane Structure: Still relevant to understanding the structure, function and dynamics of biological membranes after more than 40 years, Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Biomembranes, Volume 1838, Issue 6, June 2014, Pages , ISSN ,
36 Interakce s a přenos přes membránu Co je membrána? Co tvoří bariéru pro přechod látky přes membránu? Charakter látky x charakter membrány x charakter okolního prostředí
37 Bergethon P.R.:The Physical Basis of Biochemistry, 2 nd edition, Springer Science and Business Media, Elektrostatický profil membrány asymetrie membrány celkový profil (D) ovlivněn příspěvkem: membránového potenciálu (A) náboje na vnější straně membrány (B) náboje na vnitřní straně membrány (C)
38 Složky membránového potenciálu Demchenko A.P., Yesylevsky S.O.:Nanoscopic description of biomembrane electrostatics: results of molecular dynamics simulations and fluorescence probing. Chemistry and Physics of Lipids 160 (2009)
39 Biologická membrána jako bariéra interakce mezi molekulou a membránou vlastní interakce (asociace, adheze, inkorporace) x transport dána charakterem a vlastnostmi membrány... amfifilní povaha membrány náboj na povrchu membrány membránový potenciál dočasné póry v membráně (ohyby)... a charakterem látky (velikost a polarita) amfifilní molekuly adheze nebo inkorporace (závislé na koncentraci) nepolární molekula možná inkorporace molekula nesoucí náboj roli hraje elektrický potenciál ionty možné elektrostatické interakce s nábojem na povrchu membrány velikost je limitující faktor látky membránou procházejí bez svého solvatačního obalu... a vlivem okolního prostředí (ph, teplota)
40 Transport hmoty přes membránu dle mechanismu: volná difuse (nespecifická permeace) plyny a nízkomolekulární látky nepolární povahy 1. Fickův zákon malé polární molekuly (voda, močovina, ethanol) nespecificky dočasnými póry transport trvalými i nespecifickými póry póry tvořeny proteiny poriny možno přenášet širokou škálu látek od vody (aquaporiny) až po proteiny či RNA transport mechanismem exo- a endocytosy účast specifických proteinů exocytosa např. hemaglutinin, SNARE proteiny během synapse endocytosa klathrin jako receptor na povrchu membrány usnadněná difuse pomocí specifických přenašečů účast specifických integrálních proteinů transportery, translokasy, permeasy, specifické kanály vazba přenášené látky může a nemusí změnit konformaci proteinu elektricky nevyrovnaný přenos změna membránového potenciálu možná spoluúčast látky přenášené na druhou stranu saturační kinetika a možná inhibice
41 Transport hmoty přes membránu dle energetického hlediska: pasivní po směru elektrochemického potenciálu aktivní proti směru elektrochemického potenciálu energie může být dodávána několika způsoby: hydrolýza ATP (Na, K-ATPasa) oxidačně-redukční reakcí (proton-motivní síla) jinou chemickou reakcí nekatalyzovanou oxidoreduktasami světelná energie (F 0 F 1 -ATPasa) formou tzv. sekundárního aktivního transportu dle počtu transportovaných molekul a směru přenosu uniport kotransport (symport, antiport) Prostudovat kapitoly Přenos hmoty přes biologickou membránu a Přenos informace přes biologickou membránu a Příklady fysiologických dějů, v nichž hrají membrány rozhodující roli in Kodíček, Karpenko: Biofysikální chemie, Academia, 2000.
42 Difuze přes polopropustnou membránu Fickův zákon j D c x g R. T D D0e
43 Transport přes polopropustnou membránu ~ 0 i i m m RT ln a i z elektrochemický potenciál i F membránový potenciál rozdíl elektrochemických potenciálů pro danou částici je roven rozdílu Gibbsovy energie částice při přechodu přes membránu
44 Elektrochemický potenciál ~ m a z F 0 i, 1 mi,1 RT ln i,1 i 1 ~ m a z F 0 i, 2 mi,2 RT ln i,2 i 2 pasivní transport látky probíhá směr transportu ~ m i,1 m i,2 mi,1 m i, 2 ~ m ~ rozdíl elektrochemických potenciálů pro danou částici je roven rozdílu Gibbsovy energie částice při přechodu přes membránu G ~ m i i G i,1 i,2 pasivní transport látky neprobíhá i G i m m m m i,2 i,1 ~ i,1 m i,2 ~ ~
45 Difuse volná a usnadněná OUT IN volná difuse D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
46 K + kanál (Streptomyces lividans) D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 extracelulární prostor cytosol extracelulární prostor cytosol K + ionty (poloměr 1,33 A) procházejí x rychleji než Na + ionty (poloměr 0,95 A)
47 Na,K-ATPasa D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Membránový potenciál pro tento systém? ~ 0 i i m m in out RT M ln a i Na RT z F z i ln Elektroosmotická energie F c c Jaká je změna Gibbsovy energie spojená s přenosem iontu přes mebránu? G ~ m i i Na1 Na2 Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu vně kompartmentu
48 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Na,K-ATPasa Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu vně kompartmentu
49 (Klidový) membránový potenciál Donnanova rovnováha různá propustnost membrány pro jednotlivé ionty zachování elektroneutrality činnost Na, K-ATPas a dalších transportérů Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu vně kompartmentu
50 Měření (klidového) membránového potenciálu Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu vně kompartmentu
51 Proton-motivní síla D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
52 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Elektricky řízený přenašeč Jak může dojít k depolarizaci membrány?
53 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Chemicky řízený přenašeč polární AMK leucin
54 Přenos informace přes membránu fyzikální či chemický signál musí být dále předán přes/skrze membránu signální látka je schopna projít membránou (např. steroidní hormony, NO) signální látka není schopna proniknout do buňky vazba na receptor na vnějším povrchu, jeho aktivace a vyvolání odpovědi receptory jako součásti iontových kanálů receptory s vlastní enzymovou aktivitou receptory vyvolávající endocytosu signální molekuly receptory působící pomocí G-proteinů termodynamické a kinetické podmínky vazby receptor-agonista regulační kaskády, amplifikace signálu
55 Přenos informace přes membránu D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
56 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Přenos nervového vzruchu I resting potential
57 Přenos nervového vzruchu III
58 Přenos nervového vzruchu II Voet D., Voet J.G., Pratt C.W.: Fundamentals of biochemistry, 3 rd edition, Wiley, 2008.
59 Proces vidění I D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
60 tyčinka D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Proces vidění II
61 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Přenos čichových vjemů olfaktorický neuron
62 Receptor vykazuje enzymovou aktivitu V receptoru je přítomna tyrosin protein kinasa, která fosforyluje insulin receptor substrát-1. To zahájí celou kaskádu. D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
63 D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4 th edition, W.H. Freeman and Company, 2005 Hormon je schopen projít membránou
64 Děkuji za pozornost.
65 Dodatečný materiál
66 Glykosylfosfatidylinositolová kotva - GPI = glykosylfosfatidylinositol(ová) kotva - sacharidová struktura je k proteinu připojena skrze C-koncovou aminokyselinu pomocí ethanolamin fosfátu - ukotvení proteinu do membrány (skrze lipid) vždy z vnější strany membrány 66
5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceLipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceSTRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura
STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura Biologické membrány jsou tvořeny dvojvrstvou fosfolipidù.???? Základní funkce: oddělení podprostorů (různé složení jednotlivých kompartmentů):
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceLipidy. biomembrány a membránový transport
Lipidy biomembrány a membránový transport - velmi nesourodá skupina Lipidy - def. podle fyzikálních vlastností - rozpustné v nepolárních a nerozpustné v polárních rozpouštědlech -jednoduché lipidy - acylglyceroly
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceMembrány. Robert Vácha Kampus A CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita
Membrány Robert Vácha Kampus A4 2.13 CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita 1 Literatura 1) Cotterill, R.: Biophysics: An Introduction, John Wiley & Sons, Ltd. 2002 2) Murray, R.K., Granner, D.
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Biomembrány
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Biomembrány Biomembrány polopropustné membrány rozhraní, oddělující dvě kapalná (nebo plynná, ne v biochemii) prostředí, prostupné jenom
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceRostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
VíceBIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v
VíceF1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století
Mgr. Karel Kubíček, Ph.D. F1190: Lipidy Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století Číslo výzvy: IPo - Oblast 2.2 (výzva 15) Reg.
VíceStruktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceBuněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceZáklady biochemie KBC/BCH
ÚVOD Základy biochemie KBC/BCH Přednáška 4 h, Út, Pá od 8:00 do 9:30 Počet kreditů - 4 Materiály budou na webu KBC Další výukové materiály http://ibiochemie.upol.cz Zkouška písemná předtermíny v týdnu
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VíceBiofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015
Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015 energie [kj/mol] energie [kj/mol] Kodíček, M.; Karpenko, V.: Biofysikální
VíceTUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceMetabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
VíceInterakce látek s membránami z pohledu výpočetní chemie
Interakce látek s membránami z pohledu výpočetní chemie Karel Berka Regionální centrum pro pokročilé technologie a materiály a Katedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc,
VícePro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci
TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického
VíceLékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
VíceBIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE
BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm
VíceAnalýzy vlivu cholesterolu na vlastnosti biomembrán pomocí molekulového modelování
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Analýzy vlivu cholesterolu na vlastnosti biomembrán pomocí molekulového modelování Michaela Kajšová Zlín 2014 GYMNÁZIUM ZLÍN- LESNÍ ČTVRŤ STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
VíceIntegrace metabolických drah v organismu. Zdeňka Klusáčková
Integrace metabolických drah v organismu Zdeňka Klusáčková Hydrolýza a resorpce základních složek potravy Přehled hlavních metabolických drah Biochemie výživy A) resorpční fáze (přísun živin) glukóza hlavní
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceBiofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách. Zita Purkrtová březen duben 2012
Biofyzikální chemie interakce bílkovin s ligandy, koloidy v biochemii, rovnováha na membránách Zita Purkrtová březen duben 2012 Interakce bílkovin s ligandy vratné interakce množství ligandu vázaného na
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
VíceSekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
VíceProkaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek
VíceChemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VíceLipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná
Lipidy Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná Rozdělení: 1. neutrální lipidy (tuky, triacylglyceroly) 2. Vosky
VíceLodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání
Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,
VíceMetabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)
Metabolismus lipidů (pozn. o nerozpustnosti) Trávení lipidů Lipidy v potravě - většinou v hydrolyzovatelné podobě, především jako triacylglayceroly (TAG), fosfatidáty a sfingolipidy. V trávicím traktu
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceLipidy. Lipids. Tisková verze Print version Prezentace Presentation
Lipidy Lipids Tomáš Kučera 2011 Tisková verze Print version Prezentace Presentation Lipidy Slide 1a Lipidy Lipidy Slide 1b Lipidy nepolární (hydrofobní) látky biologického původu, rozpustné v organických
VíceMicelární koloidní roztoky. Proč je roztok mýdla zakalený a odstraňuje špínu? Jak fungují saponáty? Jak funguje bublifuk?
Micelární koloidní roztoky Proč je roztok mýdla zakalený a odstraňuje špínu? Jak fungují saponáty? Jak funguje bublifuk? 1 Micelární koloidní roztoky roztoky nízkomolekulárních látek s difilním (polárně-nepolárním)
VíceSeznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok
Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok 2014-15 Stavba hmoty Elementární částice; Kvantové jevy, vlnové vlastnosti částic; Ionizace, excitace; Struktura el. obalu atomu; Spektrum
VíceViry Biologická membrána
Biologie I 3. přednáška Viry Biologická membrána Viry objeveny na konci 19. století, nejjednodušší formy života Virus is a little piece of bad news wrapped in a protein sir Peter Medawar mohou napadat
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceLenka Fialová kařské biochemie 1. LF UK. Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin. většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec
Mastné kyseliny Charakteristika,třídění,, význam Lenka Fialová Ústav lékal kařské biochemie 1. LF UK Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec
VíceMilada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
VíceMETABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
VíceZákladní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
VíceBiosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
VíceMetabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu
Metabolismus Obecné znaky metabolismu Získání a využití energie - bioenergetika Buněčné dýchání (glykolysa + CKC + oxidativní fosforylace) Biosynthesa sacharidů + fotosynthesa Metabolismus lipidů Metabolismus
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceÚvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceLipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:
VíceMEMBRÁNOVÝ TRANSPORT
MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes
VíceTRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY
TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY Plasmatická membrána - selektivně permeabilní bariera: esenciální molekuly (cukry, AA, lipidy.) vstupují do bunky; metabolické intermediáty zustávají v bunce; odpadní látky
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceNetkané textilie. Materiály 2
Materiály 2 1 Pojiva pro výrobu netkaných textilií Pojivo je jednou ze dvou základních složek pojených textilií. Forma pojiva a jeho vlastnosti předurčují technologii a podmínky procesu pojení způsob rozmístění
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceV ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
V ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH LIPIDY a STEROIDY Heterogenní skupina látek rostlinného a živočišného původu Co mají společné? Nerozpustnost ve vodě a ostatních polárních rozpouštědlech Rozpustnost v organických
VíceChemické speciality. Chemické speciality přednáška I
Chemické speciality 1. Povrchově aktivní látky 2. Organická barviva a pigmenty 3. Biologicky aktivní látky: léčiva, regulátory růstu rostlin, pesticidy 4. Vonné a chuťové látky 5. Přísady pro polymery
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceBiofyzikální chemie nekovalentní interakce, prostorové uspořádání proteinů, voda. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015
Biofyzikální chemie nekovalentní interakce, prostorové uspořádání proteinů, voda Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015 Interakce v biochemii D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry,
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd Úvod z řeckého EN ZYME (v kvasinkách) biologický katalyzátor, protein (RNA) liší se od chemických
Více2. Základy farmakologie (1)
2. Základy farmakologie (1) Základní pojmy a definice: ál školy koly -techlogic v Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy.
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceBiologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceLipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,
VíceBiochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceÚstřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie A ŘEŠENÍ
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA Kategorie A ŘEŠENÍ ŘEŠENÍ ANORGANICKÁ CHEMIE 16 BODŮ Úloha 1 Oxokyseliny dusíku 7,5 bodu 1) Kyselina A = kyselina dusičná, HNO
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Více