ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 4. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 4. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO LIPNÍK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. KOLEKTIV Odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Lipník nad Bečvou ŘÍJEN 2016 VERZE 01 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno Černá Pole tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Lipník nad Bečvou Použitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU Základní údaje ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Další vybrané hygienické závady území Indikátory stavu kvality ovzduší SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability krajiny Indikátor SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza

3 3.6.5 Problémy k řešení Sociodemografické podmínky BYDLENÍ Základní údaje o domech a bytech Domovní fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Literatura Rekreace Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí HODNOCENÍ METODIKY RURÚ URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko ZÁMĚRY V ÚZEMÍ Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník Nad Bečvou

4 7.10 Osek Nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn Nad Bečvou Veselíčko SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 4

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.2.1: Komplex protipovodňových opatření na spojené Bečvě Obrázek 3.2.2: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 1.1.3: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 1.1.4: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 1.1.5: Zranitelné oblasti na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 1.1.6: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Obrázek 1.1.7: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Obrázek 1.1.8: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Obrázek 1.1.9: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Obrázek : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Obrázek : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Obrázek3.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM 10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí v roce Obrázek 3.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí v roce Obrázek 3.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) v roce Obrázek 3.3.4: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro NO x v roce Obrázek 3.3.5: Přehled evidovaných SEZ, brownfields a zdrojů znečištění vod na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP (data z roku 2014) Obrázek 3.4.1: Chráněná území přírody na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.4.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou k Obrázek 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany Obrázek 3.5.2: Kategorie lesa Obrázek 3.5.3: Přírodní lesní oblasti Obrázek 3.5.4: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou 59 Obrázek 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Lipnk nad Bečvou Obrázek 3.6.2: Předpokládaný vývoj silniční sítě ve SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.4: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras ve SO ORP Lipník nad Bečvou.. 64 Obrázek 3.6.5: Železniční, vodní a letecká doprava na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.6: Zóny IDSOK ve SO ORP Lipník nad Bečvou a systém linek veřejné dopravy Obrázek 3.6.7: Systém zásobování vodou ve SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.8: Odkanalizování území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.9: Stav distribuce zemního plynu v území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek : Distribuce elektrické energie v území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek : Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Obrázek : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obrázek 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Obrázek 3.7.2: Ukazatele demografického vývoje SO ORP Lipník nad Bečvou v letech Obrázek 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Obrázek 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.9.4: Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Lipník nad Bečvou vyjádřené počtem lůžek na km Obrázek : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce

6 Obrázek : Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce Obrázek : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení SEZNAM TABULEK Tabulka 2.1.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok Tabulka 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.1.3: Plošná sesuvná území na území SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Tabulka 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Tabulka 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Tabulka 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Tabulka 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou (ke dni ) Tabulka 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí k Tabulka 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Tabulka 3.5.4: Nastavení indikátoru pro ZPF Tabulka 3.5.5: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2009 a Tabulka 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.6.2: Vybavenost obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v oblasti technické infrastruktury Tabulka 3.6.3: Obydlené domy podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.6.4: Obydlené byty podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.6.5: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Lipník nad Bečvou dle typu a instalovaného výkonu v MW Tabulka 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Tabulka 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Tabulka 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Tabulka 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Tabulka 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok Tabulka 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety Tabulka 3.7.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Tabulka 3.7.4: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v obdobích a Tabulka 3.7.5: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k Tabulka 3.7.6: Věková struktura obcí SO ORP Lipník nad Bečvou k Tabulka 3.7.7: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 (%) Tabulka 3.7.8: Mateřské, základní a střední školy v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou pro školní rok 2014/ Tabulka 3.7.9: Školy a školská zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v letech

7 Tabulka : Hodnocení indikátorů podílu osob nejméně s maturitou, indexu stáří a změny počtu obyvatel Tabulka 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou.. 96 Tabulka 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce Tabulka 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce Tabulka 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby Tabulka 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Tabulka 3.8.6: Dokončené byty v období Tabulka 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Tabulka 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Tabulka 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v roce Tabulka 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačního zatížení obcí Tabulka : Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Tabulka : Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok ) Tabulka : Podíl nezaměstnaných osob (%) v období Tabulka : Počet firem podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka : Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE ( ) Tabulka : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka : Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost, podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity Tabulka 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů 131 Tabulka 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

8 SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů 8

9 SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 9

10 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lipník zpracovaný v roce 2008, 2010, 2012 a Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Lipník nad Bečvou podepsané dne.. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Lipník nad Bečvou postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i příloha, která má za úkol podat v dané problematice Komplexnější informaci: Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:15 000) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti příloha č. 1. část A a část B. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Město Lipník (tj. podkladová data - územně analytické podklady získané od jednotlivých poskytovatelů) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 10

11 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého. 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 11

12 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností a doporučení MMR přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 12

13 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tabulka 2.1.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2015 Obec Počet obyvatel k Rozloha [km²] Hustota zalidnění [obyv./km²] Bohuslávky 326 2, Dolní Nětčice 255 4,20 61 Dolní Újezd , Hlinsko 224 5,02 45 Horní Nětčice 219 4,54 48 Jezernice 648 9,28 70 Kladníky 152 3,46 44 Lhota 323 3, Lipník nad Bečvou , Osek nad Bečvou ,02 94 Radotín 183 2,64 69 Soběchleby 597 6,64 90 Týn nad Bečvou ,00 71 Veselíčko ,16 68 SO ORP Lipník n. B ,6 129 Jádro ,6 267 Zázemí ,0 81 Zdroj: ČSÚ 2015; vlastní výpočty Pozn.: Jádro = sídlo SO ORP (Lipník nad Bečvou), zázemí = ostatní obce SO ORP 13

14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Lipník nad Bečvou ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Přerov okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 14

15 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Obec s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Ze západu zasahuje do spádového území výběžek Nízkého Jeseníku (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy), z východu výběžky Západních Karpat (Podbeskydská pahorkatina). Oblast Hercynská a Karpatská je oddělena Moravskou branou (respektive řekou Odrou). Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Oderské vrchy se nacházejí severovýchodně od Olomouce a jsou součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník. Jméno jim dala řeka Odra, která pramení nedaleko Fidlova kopce (680 m n.m.), jejich nejvyššího vrcholu. Moravská brána představuje samostatný geomorfologický celek, začleněný do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západní, tvořený JZ-SV směrem protaženým pruhem plochého nížinového a pahorkatinného reliéfu na málo odolných neogenních horninách. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu, na SV rovněž plynule do Ostravské pánve. Severozápadní hranice je dána zlomovým svahem Nízkého Jeseníku, na JV hraničí s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Za teplickým kaňonem z devonských a kulmských hornin vtéká Bečva ve svém dolním toku do bečevské části Moravské brány, která přechází v soutokové oblasti s Moravou do Hornoslezského úvalu. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž m n. m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Jedná se o výraznou sníženinou kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Jihovýchodní omezení Moravské brány tvoří kerná struktura Maleník. Jeho nejvyšší partie mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi tvoří plochý hřbet, na kterém nalezneme krajinnou dominantu zříceninu Helfštýna. Novodobý antropogenní reliéf souvisí zejména s těžbou nerostných surovin zbytky štol, důlních jam a odvalů, stopy po sobě zanechala těžba štěrkopísků a cihlářských surovin (umělá jezera), stavebního kamene, vápence a stavebních písků. Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Podbeskydská pahorkatina zaujímá největší část Západních Beskyd. Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.). 15

16 Obrázek 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou Vysvětlivky: jemně žlutá terciérní horniny (písky, jíly) žlutá terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) šedá barva kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) fialová paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) Zdroj: Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik chráněných ložisek nerostných surovin. V současné době jsou evidované tři, z nichž na dvou probíhá těžba stavebního kamene (Velký Újezd, id. č a Hlinsko, id. č ) a v jednom těžba štěrkopísku (Nové Dvory, id. č ). Tato území nejsou plošně příliš rozsáhlá. Dále se ve sledovaném území nacházejí tři větší výhradní ložiska nerostných surovin a pouze okrajově do území zasahuje výhradní ložisko Výkleky. Tabulka 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Období Plocha Těžba Nerost Surovina těžby (ha) Hlinsko Podhůra-Lipník nad Bečvou Současná Povrchová droba Stavební kámen 18,3 Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou Nové Dvory Dřívější Z vody psamity,štěrk Štěrkopísky 17,3 Veselíčko Veselíčko u Současná Povrchová droba Stavební 14,1 Lipníka n.beč. kámen Dolní Újezd Výkleky Současná Povrchová arkóza, droba, konglomerát Stavební kámen 0,01 Zdroj: Data ÚAP,

17 Dále je zde vymezeno devět nevýhradních ložisek nerostných surovin.z toho je šest dosud netěženo a ve třech probíhá současná povrchová těžba (Jezernice, Osek nad Bečvou Rybáře Topolík, Osek nad Bečvou). Tabulka 3.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Surovina Plocha (ha) Veselíčko Veselíčko u Lipníka nad droba, 5,6 Bečvou konglomerát Jezernice, Týn nad Bečvou Týn nad Bečvouseverovýchod šterkopísek, 66,6 technické zeminy Lipník nad Bečvou, Osek nad Oldřichov na Moravě šterkopísek 70,5 Bečvou Osek nad Bečvou Sušice u Přerova šterkopísek 70,0 Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou Týn nad Bečvou šterkopísek 47,1 Veselíčko, Osek nad Bečvou Radvanice Cihlářská 222,7 surovina Jezernice Jezernice Cihlářská 10,8 surovina, štěrkopísky Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou šterkopísek 26,8 Rybáře - Topolík Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou technické 10,1 zeminy Zdroj: Data ÚAP, 2016 V Oseku nad Bečvou a Lipníku nad Bečvou jsou vymezeny čtyři prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu štěrkopísku a jeden pro těžbu stavebního kamene. V celém řešeném území je pak vymezeno dle ZÚR OK dalších dvanáct prognózních zdrojů nerostných surovin. Na území SO ORP Lipník jsou dále evidovány dva dobývací prostory v rámci ložiska Podhůra-Lipník nad Bečvou (Lipník nad Bečvou a Hlinsko) a Veselíčko. Okrajově pak do území zasahuje dobývací prostor Velký Újezd. V současné době ve všech probíhá těžba droby. V katastrálním území Podhoří na Moravě se nachází jedno staré důlní dílo, kde se těžil grafit (Špirůtka) Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je evidováno dle dat ÚAP jedno poddolované území plošně malého rozsahu, a to Podhůří-Špirutka v Lipníku nad Bečvou (surovina grafit). Nachází se zde několik sesuvných území bodových i plošných. Bodové sesuvné území se nachází v obcích Dolní Nětčice (aktivní), Hlinsko (aktivní) a Soběchleby (potenciální). V Týně nad Bečvou a Jezernici se nachází tři sesuvná území plošně většího rozsahu. Do zastavěného území zasahují sesuvná území Hlinsku, Dolních Nětčicích a Jezernici. Tato území je nutno evidovat, prověřit míru rizika a najít pro dané lokality vhodný způsob využití. V území se vyskytuje i dalších 21 uklidněných sesuvů. 17

18 Tabulka 3.1.3: Plošná sesuvná území na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Aktivita Plocha (ha) Obec Aktivita Plocha (ha) Dolní Nětčice Aktivní 0,2 Jezernice Potenciální 9,9 Lipník n/beč. Aktivní 0,3 Jezernice Potenciální 0,6 Týn n/beč. Aktivní 9,0 Jezernice Potenciální 1,2 Hlinsko Aktivní 1,5 Jezernice Potenciální 1,4 Hranice* Aktivní 43,3 Jezernice Potenciální 1,6 Dolní Nětčice Potenciální 0,8 Slavíč* Potenciální 0,6 Zdroj: Data ÚAP, 2016 Sesuvná území označená * zasahují na území SO ORP Lipník nad Bečvou jen zčásti v obcích Týn nad Bečvou a pouze okrajově v Jezernici. Obrázek 3.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP,

19 3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy v obcích Lipník na Bečvou a Osek nad Bečvou, a dále v obcích Týn nad Bečvou, Hlinsko, Jezernice a Veselíčko. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace ) a využití dotačních programů. Průzkum a využití prognózních zdrojů nerostných surovin Problémy k řešení SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území v obcích Jezernice, Dolní Nětčice a Hlinsko zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou představovat riziko pro rozvoj území. HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu ) Aktivace sesuvných území. Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území především v obcích Jezernice, Dolní Nětčice a Hlinsko. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Najít vhodné využití území po ukončení těžby. Průzkum a případné využití prognózních zdrojů nerostných surovin z hlediska negativního ovlivnění životního prostředí těžbou. 19

20 3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahují do povodí Moravy. Nejvýznamnějším tokem ve sledovaném území je Bečva, která je největším levostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP nejsou významné vodní plochy (stojaté). Rovněž na území SO ORP není vyhlášená žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod jesenickou a beskydskokarpatskou oblast. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s -1.km -2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s -1.km -2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l.s -1.km -2 až pod 3 l.s -1.km -2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek. Plán dílčího povodí Moravy Plánování v oblasti vod na území správy Povodí Moravy, s.p., je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy ochrany vod jako složky životního prostředí, snížení nepříznivých účinků povodní, sucha a udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. Proces plánování v oblasti vod je navržen na období Toto období je rozděleno do 3 období: Přípravné práce I. plánovacího období probíhaly v letech a zahrnovaly tvorbu plánů. Jejím výsledkem je Plán oblasti povodí Moravy a Plán oblasti povodí Dyje, které byly platné pro období Přípravné práce II. plánovacího období plánování probíhaly v letech , kdy se prováděla první aktualizace Plánů oblastí povodí. Výsledkem je Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu a Plán dílčího povodí Dyje, které jsou platné pro období Přípravné práce III. plánovacího období plánování probíhají v letech , kdy se provádí druhá aktualizace Plánů oblastí povodí. Jejich výsledkem budou plány platné pro období Tyto plány jsou v jednotlivých obdobích platnosti podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Základním cílem plánu dílčího povodí Moravy je nezhoršovat současný stav vod a postupně dosáhnout dobrého stavu vod ve všech vodních útvarech v dílčím povodí Moravy, postupně eliminovat prioritní nebezpečné látky, pokud by se ve vodním prostředí vyskytly a dosáhnout snížení obsahu živin ve vodách, a tak přispět ke snížení koncentrací těchto látek ve vodních tocích i mořském prostředí tak, aby byly blízké hodnotám jejich přirozeného výskytu. Dobrého stavu vod by mělo být dosaženo do roku 2021, při možnosti časového posunu tohoto termínu (za určitých podmínek a okolností) nejdéle do roku Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu obsahuje hodnocení stavu povrchových a podzemních vod za současných podmínek, dále obsahuje návrh programu opatření, který je obsažen pro jednotlivé 20

21 problémové okruhy prostřednictvím tzv. listů opatření. Program opatření je sestaven na základě hodnocení stavu vod, výhledových potřeb na užívání vod a strategie možného spolufinancování navržených opatření. Obecné cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových vod, podzemních vod a vodních ekosystémů Rámcovými cíli dle PHP pro zlepšení stavu povrchových vod jsou: 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu, 3. zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů a z významných dešťových oddělovačů. Rámcovými cíli dle PHP pro zlepšení stavu podzemních vod jsou: 1. zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod, 3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, 4. sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití. Přehled navržených opatření pro povrchové a podzemní vody - Lipník nad Bečvou - kanalizace a ČOV bodové zdroje znečištění. - Kanalizace Trnávka bodové zdroje znečištění. - Kanalizace a ČOV v místních částech Loučka a Podhoří bodové zdroje znečištění. - Bečva, Revitalizace toku v ř.km 15,500-42, Bečva, Zmírnění škod způsobených zvl. chráněným druhem-bobrem. - Osek n./b., Bečva a Libuška, mokřady "Topolík" - Strhanec, migrační zprostupnění náhonu. Navržená protipovodňová opatření Mezi obce s nepřijatelným povodňovým rizikem jsou zařazeny Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Jezernice. Pro tyto obce byly navrženy následující protipovodňová opatření, které jsou zpracována v listech opatření. - Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování. - Opatření v korytech vodních toků a v záplavovém území, 2.3. Bečva, Lipník nad Bečvou - PPO města - účelem navrženého opatření je zajištění protipovodňové ochrany zastavěného území města na průtoky Q50. Ochrana je navržena vybudováním ochranné zemní hráze a betonové zídky podél ohrožené zástavby města. Celková délka nově navržené ochranné hrázky je cca 1335 m. Délka trasy navýšení stávající hráze je cca 200 m. 21

22 - Opatření v korytech vodních toků a v záplavovém území, 2.3., Revitalizační opatření Týn nad Bečvou - přírodě blízká protipovodňová opatření - účelem studie je zpracování variantních návrhů přírodně blízkých protipovodňových opatření a posouzení účinnosti těchto opatření ve vztahu k současnému stavu odtokových poměrů. Výstupem studie je návrh konkrétních protipovodňových opatření, posouzení jejich účinnosti a stanovení jejich základních hydrotechnických parametrů. Navržená opatření jsou posouzena rovněž v kontextu účinnosti plánované retenční nádrže Teplice nad Bečvou. Varianty PPO: 1) Rozšíření koryta Bečvy v linii pravého břehu Bečvy, ohrazování levého břehu u obce Týn nad Bečvou, zahrnutí účinku VD Skalička. 2) Zřízení obtokového nivního koryta na pravém břehu Bečvy, ohrazování levého břehu obce Týn nad Bečvou, zahrnutí účinku VD Skalička. Důležitými záměry pro povodňovou ochranu SO ORP Lipník nad Bečvou je výstavba poldrů a vodních nádrží mimo toto území. Je navrhováno, aby komplexní systém ochrany před povodněmi v povodí Bečvy byl realizován tzv. Studií proveditelnosti protipovodňové ochrany v povodí Bečvy, která všechny náměty opatření umožní posoudit a navrhnout systémové řešení jejich realizace v povodí. Pozornost by byla soustředěna zejména na realizaci technických a přírodě blízkých opatření v ploše povodí. Výstupy Studie protipovodňové ochrany Pobečví ukázaly, že akumulace povodňových průtoků ve třech poldrech (Teplice nad Bečvou, Osek, Hranice) anebo v jediném poldru Teplice s objemem cca 90 mil. m 3 je neproveditelná s ohledem jak na dopad na osídlení (zástavba v plánované zátopě), tak na vyřešení vlastnických vztahů pod ohrazováním a rovněž v území řízené zátopy. Z pořízených údajů vyplynulo, že maximální reálný objem suché nádrže Teplice by mohl být cca 35 mil. m 3, další dva poldry (Osek a Hranice) jsou v podstatě nerealizovatelné. Z uvedených podkladů vyplývá, že řešením je kombinace suché nádrže Teplice nad Bečvou, úpravy v povodí řeky Bečvy a podél jejího toku, která bude nutno postupně realizovat. Jedná se zejména o protipovodňová opatření lokálního charakteru, především ve městě Přerově, v Teplicích nad Bečvou, v Hranicích, v Lipníku nad Bečvou, kolem obce Troubky, v obci Týn nad Bečvou a u Rokytnice. Suchá nádrž Teplice je nezbytným prvkem systému, který povodňovým škodám efektivně zabrání, což je také v souladu s koncepcí Olomouckého kraje. Vodní nádrž Skalička, jako součást navrhovaných protipovodňových opatření v povodí řeky Bečvy, je základním a nezbytným prvkem systému protipovodňové ochrany na Spojené Bečvě. S ohledem na konfiguraci terénu v povodí Bečvy nelze zabezpečit odpovídající ochranu pouze využitím inundace nebo lokálním zkapacitněním koryta. Díky regulaci povodňových průtoků v profilu Skalička je možné navrhnout soubor dalších reálně proveditelných lokálních protipovodňových opatření v ohrožených lokalitách a minimalizovat zásahy do koryta Bečvy a městské zástavby. Reálnost takových opatření byla potvrzena v dokumentaci Pobečví studie odtokových poměrů zpracované v roce Účinnost těchto lokálních opatření je tak přímo závislá na funkci projektované nádrže. 22

23 Obrázek 3.2.1: Komplex protipovodňových opatření na spojené Bečvě Ochrana před suchem Na základě zkušeností z posledních let je velká pozornost na úrovni politické, vědecké i praktické správy povodí věnována předpovídání a řešení výskytu sucha a případnému nedostatku vody. V posledních letech probíhá několik výzkumných projektů a pracuje meziresortní pracovní skupina SUCHO-VODA, které jsou zaměřené na definování stupňů sucha (obdobně jako jsou stupně povodňové aktivity) pro sucho hydrologické a zemědělské, na stanovení režimů užívání vody za sucha a na hledání vhodných opatření ke zmírnění následků sucha. Obecně, vzhledem ke geografické poloze České republiky, je nezbytné všemi prostředky zpomalovat odtok vody z našeho území. Ke zmírnění zemědělského sucha je nezbytné obnovit schopnost orné půdy zadržovat vodu. Ke zmírnění hydrologického sucha a nedostatku vody je třeba optimálně hospodařit s vodou ve vodních nádržích, případně hledat nové vodní zdroje. Celkově lze konstatovat, že dílčí povodí Moravy má velmi nízkou míru akumulace vody ve vodních nádržích (nejsou zde žádné velké vodní nádrže) a jsou zde tedy velmi omezené možnosti řízení odtoku. Akumulační koeficient β zde nabývá zdaleka nejnižší hodnoty v rámci všech dílčích povodí v ČR (je 16,2x nižší než v dílčím povodí Dyje s několika velkými vodními nádržemi). Pro zlepšení nevyhovujících bilančních stavů a zabezpečení požadavků na užívání vody je výhledově žádoucí (mimo provádění opatření na zvýšení retence vody v krajině) zajistit v kritických oblastech příslušné akumulace vody, které by byly schopné pokrýt potřebné požadavky a nadlepšovat průtoky ve vodních tocích v období sucha. Povodňové plány Pro území SO ORP Lipník nad Bečvou je zpracován Povodňový plán ORP Lipník nad Bečvou. Tento povodňový plán byl schválen a digitální verze včetně aktualizace byla vydána Příslušným vodoprávním úřadem je Městský úřad Lipník nad Bečvou, Odbor životního prostředí. Byla zřízena i povodňová komise. 23

24 Pro město Lipník nad Bečvou je zpracován samostatně Povodňový plán města Lipník nad Bečvou. Digitální verze včetně aktualizace byla vydána Příslušným vodoprávním úřadem je Městský úřad Lipník nad Bečvou, Odbor životního prostředí. Byla zřízena i povodňová komise. Povodňová komise je dále zřízena v obcích Jezernice, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Povodňové plány jsou vedeny v centrálním Povodňovém informačním systému (POVIS). Obrázek 3.2.2: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 24

25 Tabulka 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí obec plocha orné půdy (ha) plocha sklonité orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkové Bohuslávky 78,72 0,00 0,00 Dolní Nětčice 315,53 17,65 5,59 Dolní Újezd 310,88 0,00 0,00 Hlinsko 153,46 3,38 2,20 Horní Nětčice 389,68 0,00 0,00 Jezernice 746,05 0,00 0,00 Kladníky 221,59 3,23 1,46 Lhota 224,52 1,30 0,58 Lipník nad Bečvou 1398,43 1,01 0,07 Osek nad Bečvou 771,89 0,55 0,07 Radotín 215,66 0,35 0,16 Soběchleby 401,49 3,06 0,76 Týn nad Bečvou 131,39 0,16 0,12 Veselíčko 300,59 0,91 0,30 SO ORP Lipník nad Bečvou 5659,88 31,60 0,56 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2016 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a Ke spuštění došlo 21. března Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Dolní Nětčice a to necelých 17 ha. Menší množství sklonitých půd (od 1 do 6,99 ha) se nachází v obcích Hlinsko, Kladníky, Lhota, Soběchleby a v Lipníku nad Bečvou. V těchto uvedených obcích by bylo vhodné identifikovat tyto pozemky a pokud ohrožují zastavěnou část obce, navrhnout potřebná opatření (možno využít pozemkové úpravy) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Záplavové území S množstvím sklonité orné půdy souvisí také vznik povodňových stavů a stanovení záplavových území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. 25

26 Na území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q 100 řeka Bečva a Jezernice. Záplavové území zasahuje 1050,64 ha na území obce Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Dále je v těchto obcích i vymezena aktivní zóna záplavového území. Tabulka 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100) Zaplavená plocha při Q 100 [ha] Bohuslávky - - Dolní Nětčice - - Dolní Újezd - - Hlinsko - - Horní Nětčice - - Jezernice Jezernice, Bečva 153,64 Kladníky - - Lhota - - Lipník nad Bečvou Bečva 508,67 Osek nad Bečvou Bečva 313,19 Radotín - - Soběchleby - - Týn nad Bečvou Bečva 75,14 Veselíčko - - Zdroj: Data ÚAP, 2016 Obrázek 3.2.3: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP,

27 Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. Ve velkém se prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je plošně odvodněno 66 % zemědělské půdy. Obrázek 3.2.4: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Lipník nad Bečvou není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 27

28 Zranitelné oblasti Evidence obsahuje údaje o stanovení zranitelných oblastí v ČR. Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Zranitelné oblasti jsou vodním zákonem definovány jako území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti byly stanoveny nařízením vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 3. března Poté byly zranitelné oblasti revidovány nařízením vlády č.219/2007 Sb., které nabylo účinnosti dne 1. září Aktuálně byly zranitelné oblasti revidovány nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Toto nařízení nabývá účinnosti dne 1. srpna Tímto nařízením vlády bylo zrušeno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími ČR. Zranitelné oblasti se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a číselném identifikátoru a názvu katastrálního území stanoveného jako zranitelná oblast. Obrázek 3.2.5: Zranitelné oblasti na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP,

29 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nerizikový" "rizikový" "nerizikový" "rizikový" Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n/b Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Pozn.: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích je hodnocena z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a nerizikový. Použity jsou data z roku 2012, protože se jedná o poslední dostupnou aktualizaci. Na území SO ORP je 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako nerizikový a 32 % jako rizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu. Z hlediska chemického stavu je 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako nerizikový. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. 29

30 Obrázek 3.2.6: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek 3.2.7: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

31 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec kvantitativní stav chemický stav Bohuslávky Dolní Nětčice 0 0 Dolní Újezd Hlinsko 0 0 Horní Nětčice 0 0 Jezernice Kladníky 0 0 Lhota 0 0 Lipník nad Bečvou 0 99 Osek nad Bečvou Radotín 0 0 Soběchleby 0 2 Týn nad Bečvou 0 16 Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou 0 66 Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Plochy útvarů podzemních vod s klasifikací rizikový z hlediska kvantitativního stavu se na území SO ORP nenacházejí. Z hlediska chemického stavu jsou největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací rizikový na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Veselíčko, Osek nad Bečvou a Lipník nad Bečvou. Na celém území SO ORP je 66 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu. 31

32 Obrázek 3.2.8: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek 3.2.9: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

33 3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Lipník nad Bečvou nachází 180,28 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou (5 719,56 ha) tyto nevhodné pozemky činí 3,15 %. Ve dvou obcích (Týn nad Bečvou a Bohuslávky) se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Tím by bylo dosáhnuto z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přispělo by se ke zlepšení vodního režimu v krajině a ke snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 20 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 7 13,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 6,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP je zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový i nerizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu na území obcí Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Kladníky, Lhota, Radotín a Soběchleby. Na území SO ORP není identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích s klasifikací nejistý. Na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Veselíčko. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podz. vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů je přijatelný na území obce Hlinsko a obce Týn nad Bečvou. Na území těchto obcí převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový. Na území ostatních obcí je stav nepřijatelný. 33

34 Tabulka 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Vodní režim Stav povrchových a Plocha sklonité orné půdy Hodnocení indikátoru podzemních vod (ha) Bohuslávky 0, Dolní Nětčice 17, Dolní Újezd 0, Hlinsko 3, Horní Nětčice 0, Jezernice 0, Kladníky 3, Lhota 1, Lipník nad Bečvou 1, Osek nad Bečvou 0, Radotín 0, Soběchleby 3, Týn nad Bečvou 0, Veselíčko 0, Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2016 Obrázek : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

35 Obrázek : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

36 3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy. To znamená minimalizaci rizika lokálních povodní a půdní eroze ve většině obcí kromě obce Dolní Nětčice. Přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí Hlinsko a Týn nad Bečvou. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině dle Dílčího plánu povodí Moravy. Realizace plánované vodní nádrže Radkov pro akumulaci povrchových vod a jako protipovodňové opatření. Realizace vodní nádrže Skalička a suché nádrže Teplice nad Bečvou jako opatření proti povodním a suchu Problémy k řešení SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod a podzemních vod na většině území SO ORP. Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích vyplývající ze zvýšeného množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obce Dolní Nětčice. Na území obcí Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q 100 řeka Bečva a Jezernice. Nízký podíl vodních ploch na celkové výměře obcí ORP. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy Dolní Nětčice. Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Negativní důsledky působení vodní eroze. Absence údržby drenážních systémů (meliorace odvodnění). V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž atd.). Jedná se především o obec Dolní Nětčice. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 36

37 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů) Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, benzo(a)pyren, O 3. Na cca 90 % území SO ORP došlo v roce 2014 k překročení hodnot imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Byly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro 24 hodinové koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 (polétavý prach 89,5%) a polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (53,4 %). Na celém území SO ORP nedošlo v roce 2014 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozón. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro SO 2, PM 10 (roční), NO 2, benzen a arsen. Ve srovnání s rokem 2012 byla situace v roce 2014 lepší. Zlepšily se imisní limity polétavého prachu na 5 % území). Cílové imisní limity pro benzo(a)pyren se zlepšily zhruba na polovině území. Zlepšily se i hodnoty troposférického ozónu, které nebyly na celém území překročeny. Tabulka 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2014 SO ORP Lipník nad Bečvou % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Imisní limit Cílový imisní limit PM 10 (24h) B(a)P O 3_8h Bohuslávky 61,0 13,0 0,0 Dolní Nětčice 100,0 100,0 0,0 Dolní Újezd 60,0 14,0 0,0 Hlinsko 100,0 41,0 0,0 Horní Nětčice 100,0 100,0 0,0 Jezernice 90,0 100,0 0,0 Kladníky 100,0 0,0 0,0 Lhota 100,0 11,0 0,0 Lipník n. B. 74,0 72,0 0,0 Osek n. B. 100,0 91,0 0,0 Radotín 100,0 61,0 0,0 Soběchleby 100,0 95,0 0,0 Týn n. B. 75,0 38,0 0,0 Veselíčko 93,0 11,0 0,0 SO ORP Lipník nad Bečvou 89,5 53,4 0,0 Zdroj: ČHMÚ,

38 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2014 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů) Obrázek 3.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM 10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí v roce 2014 Zdroj: ČHMÚ, 2016 Obrázek 3.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí v roce 2014 Zdroj: ČHMÚ,

39 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP nedošlo ve sledovaném období k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40, průměr za 5 let). Pouze na malé ploše území (část obce Lipník nad Bečvou, Bohuslávky a Jezernice) byl překročen imisní limit pro NO x. Platný imisní limit pro SO 2 nebyl v roce 2014 překročen. Obrázek 3.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) v roce 2014 Zdroj: ČHMÚ, 2016 Obrázek 3.3.4: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro NO x v roce 2014 Zdroj: ČHMÚ,

40 Staré ekologické zátěže a Brownfields Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Poskytovatelem údajů o starých ekologických zátěžích je Ministerstvo životního prostředí, odbor environmentálních rizik a ekologických škod. Informace o brownfields poskytl Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje. Zdroje znečištění vod poskytuje společnost Povodí Moravy, s. p. Tabulka 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Identifikační číslo Název Dolní Újezd Galička Kladníky p.č. 407 Lipník nad Bečvou Sudol (stará) Osek nad Bečvou Skládka Osek nad Becvou Lipník nad Bečvou Skládka Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Rybáře Lipník nad Bečvou RWE GasNet, s.r.o. Na Bečvě 29 Soběchleby Na Větřáku Lipník nad Bečvou DTS 3399 Podhoří-pila Lipník nad Bečvou DTS 3356 Lipník n.b. Loučka-hor.konec Dolní Nětčice DTS 3345 Dolní Nětčice - Dolní Nětčice Soběchleby DTS 3344 Soběchleby - koupaliště Hlinsko DTS 3323 Hlinsko - Hlinsko Lipník nad Bečvou DTS 3301 Osek n.b. Jez Osek nad Bečvou DTS 3299 Osek n.b. ČOV Osek nad Bečvou DTS 3296 Osek n.b. u potoka Zdroj: Data ÚAP, 2016 Na území města Lipník nad Bečvou jsou dvě lokality, které lze považovat za Brownfields. Jedná se o zemědělský areál Podhoří (částečně využíván jako sklady) a bývalá pila na severozápadním okraji města (nyní bez využití). Na území města Lipník nad Bečvou je evidován i zdroj znečištění vod, kterým je ČOV - Lipník nad Bečvou. 40

41 Obrázek 3.3.5: Přehled evidovaných SEZ, brownfields a zdrojů znečištění vod na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, Další vybrané hygienické závady území Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V zájmovém území je většina dopravy odvedena mimo centra obcí, výjimkou je pouze Osek nad Bečvou, kudy prochází silnice I/47. V současné době se však již staví nová část dálnice D1 v úseku Přerov Lipník nad Bečvou. Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. 41

42 Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází převážně nízká a střední kategorie radonového indexu z geologického podloží. Na malém území obce Dolní Újezd je lokalizována kategorie vysoká. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky Voda Na základě údajů z HEIS VÚV T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN na území ORP Lipník nad Bečvou mírně zlepšila mezi roky 2000 a Řeka Bečva patří na území ORP Lipník nad Bečvou do III. třídy, což je znečištěná voda. Je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách. Tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území. Dílčí plán povodí Moravy stanovuje cíle a opatření ke zlepšení kvality povrchových a podzemních vod Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace, byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru 42

43 Tabulka 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2014 SO ORP Lipník nad Bečvou Výsledné hodnocení Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových mínus 2 / -1 / 0 / 1 / Obec imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů 2, (-2 nejhorší, 2 a vegetace se zahrnutím ozonu nejlepší) HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník n. B Osek n. B Radotín Soběchleby Týn n. B Veselíčko Zdroj: ČHMÚ, 2016 Obrázek 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP (data z roku 2014) Zdroj: ČHMÚ 2016, EKOTOXA s.r.o

44 3.3.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2014 nebyly překročeny hodnoty imisního limitu pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částí frakce PM 10 (roční), 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani cílový imisní limit pro benzen a arsen stanovené na ochranu lidského zdraví. Hlavní dopravní tahy jsou odvedeny mimo centra obcí (vyjma Oseku nad Bečvou), čímž jsou obyvatelé chráněni před působením prašnosti a hluku. Všechny obce ORP jsou plynofikovány snížení lokálního znečištění ovzduší v topné sezóně. Na 100 % území nebyl v roce 2014 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40) a na většině území není překročen ani imisní limit pro NO x. PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěží využití prostředků z evropských fondů. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění. SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM 10 (24 h.) (89,5 % území), BaP (53,4 % území). Silnice I/47 procházející Osekem nad Bečvou je zdrojem emisí a hlukového znečištění (avšak v současné době se staví D1). V řadě lokalit jsou evidovány staré ekologické zátěže na území obcí Dolní Újezd, Kladníky, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Hlinsko a Soběchleby. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spolu spalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží Problémy k řešení Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. V rámci stávajících a nově navrhovaných průmyslových areálů vymezit také plochy pro výsadbu ochranné zeleně zelené pásy s cílem omezit prašnost z provozu těchto areálů. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Navrhnout využití evidovaných Brownfields. 44

45 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. Zvláště chráněná území v SO ORP Lipník nad Bečvou 1. Velkoplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP se nenachází kategorie chráněného území typu Národní park, CHKO a ptačí oblast. Evropsky významná lokalita EVL Bečva-Žebračka CZ smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie, lokalita kuňky ohnivé, hrouzka Kesslerova, velevruba tupého. Poloha:Tok řeky Bečvy od Hranic na Moravě po severovýchodní okraj Přerova se zachovalými komplexy převážně lužních lesů v nivě řeky Bečvy. Několik kilometrů dlouhý náhon Strhanec mezi Osekem nad Bečvou a Přerovem (6471, 6570, 6571, okres Přerov) a NPR Žebračka. Rozloha: 288,67 ha Obce: Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Jezernice. EVL Veselíčko CZ letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) regionálního významu. Poloha: Obec Veselíčko leží na jižním okraji Oderských vrchů asi 5 km západně od Lipníka nad Bečvou. Rozloha: 0,01 ha Katastrální území Veselíčko u Lipníka nad Bečvou EVL Dolní a Prostřední Svrčov - CZ významná lokalita kuňky obecné (Bombina bombina). Poloha: Lokalita zahrnující soustavu 4 menších rybníků (jeden dlouhodobě vypuštěný) s mělkými tůněmi leží na jižním okraji Tršické pahorkatiny, přibližně 1 km severozápadně od obce Veselíčko a asi 5 km západně od Lipníka nad Bečvou. Rozloha: 2,81 ha 45

46 Katastrální území Veselíčko u Lipníka nad Bečvou EVL Lesy u Bezuchova CZ v území převládají lesní porosty řazené k subasociaci Carici pilosae-carpinetum primuletosum elatioris. Jde o přechodné typy mezi karpatskými a polonskými dubohabřinami, typické vyšším podílem lípy srdčité (Tilia cordata) ve stromovém patře a s výskytem vlhkomilnějších druhů bylin jako prvosenky vyšší (Primula elatior), pryšce sladkého (Euphorbia dulcis), vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia), netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere) v podrostu. V lesním porostu mezi obcemi Šišma a Kladníky se vedle dubohabřin můžeme setkat také s fragmenty suťových lesů, acidofilních a květnatých bučin. Ve většině případů se jedná o netypické antropogenně podmíněné porosty, vzniklé buď na místech bývalých lomů (suťové lesy) či jako pravděpodobně nepůvodní výsadby buku. Vyskytují se zde i suché acidofilní doubravy, nacházejí se na prudkých výslunných často skeletnatých svazích. Tyto porosty jeví plynulé přechody k dubohabřinám. V nivě Šišemky se zachovaly poměrně kvalitní jasanovo-olšové luhy. Nad obcí Šišma se nacházejí extenzivní sady často s velmi kvalitním podrostem mezofilních ovsíkových luk. Ostatní luční porosty jsou již méně kvalitní, buď v důsledku intenzivního využívání, či naopak díky úplné absenci managementu. Poloha: Jedná se o tři menší lesní celky mezi obcemi Pavlovice u Přerova, Kladníky a Bezuchov, cca 8 km východně od Přerova. Rozloha: 250,18 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou 106,45 ha) Katastrální území Kladníky EVL Týn nad Bečvou CZ jedna z cca 10 lokalit svinutce tenkého (Anisus vorticulus) v ČR. Jediná současně známá lokalita v povodí Bečvy a zároveň spolu s PR Plané loučky jediné lokality na střední Moravě. Poloha: Soustava 4 tůní vzniklých na dně nevelké štěrkovny asi 1,5 km severovýchodně od Týna nad Bečvou (6471), okres Přerov. Rozloha: 2,7 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou 1,1 ha) Katastrální území Týn nad Bečvou (zdroj AOPK ČR, 2. Maloplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP se nenachází kategorie chráněného území typu národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památka (NPP). Přírodní rezervace PR Škrabalka - předmětem ochrany je soustava vodních tůní a slepých ramen v Pobečví, bohaté ptačí hnízdiště. Vyhlášena jako státní přírodní rezervace již v roce Nadmořská výška 210 m n. m., bioregion hranický. Rozloha: 7,51 ha Katastrální území Lipník nad Bečvou Přírodní památka PP Dolní a Prostřední Svrčov - Biotop kuňky ohnivé. Rozloha 3,5 ha Obec Veselíčko. PP Týn nad Bečvou - Biotop svinutce tenkého. Rozloha 2,5 ha Obec Týn nad Bečvou. PP Lesy u Bezuchova - Společenstva významná z hlediska evropského společenství dubohabřiny, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy a extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Rozloha 249,7 ha (část v SO ORP Lipník nad Bečvou 106,45 ha) Obec Kladníky. 46

47 PP Veselíčko - evropsky významný druh netopýr velký (Myotis myotis). Rozloha 0,1 ha Obec Veselíčko. Z hlediska plošného zastoupení zvláště chráněných území se SO ORP Lipník nad Bečvou jeví jako území s velmi nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. Zvláště chráněná území tvoří pouze 3,4 % z celkové plochy správního území ORP. Největší zastoupení chráněných území se nachází pouze v obci Kladníky a to díky zasahující části evropsky významné lokality Lesy u Bezuchova. Příčinou může být vysoký podíl zemědělské půdy, přítomnost rozsáhlých lesních porostů pouze na jižních svazích Oderských vrchů a také poloha SO ORP v Moravské bráně jako dopravní tepně regionu, kdy Lipník tvoří spojnici mezi Přerovem a Hranicemi. Obrázek 3.4.1: Chráněná území přírody na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP,

48 3.4.2 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. V roce 2006 byl proto zpracován digitální mapový výstup Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Olomouckého kraje (AGERIS, Brno), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR OK kraje i ÚP obcí. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází tyto prvky nadregionálního a regionálního ÚSES: NRBC Jezernice zasahuje v obcích Lipník nad Bečvou, Bohuslávky a Dolní Újezd. Mezofilní hájové a bučinné biocentrum, plocha, kterou zasahuje do ORP je 182,38 ha. RBC Nad Říkou mezofilní hájové, rozloha v ORP 15,65 ha, obec Veselíčko. RBC Zámecký kopec mezofilní hájové BC. Rozloha 82,6 ha, obec Veselíčko. RBC Lipník nivní, na ose NRBK 143. Rozloha 52,42 ha, obec Lipník nad Bečvou. RBC Rybáře nivní, na ose NRBK 143. Rozloha 90,36 ha, obec Osek nad Bečvou. RBC Maleník mezofilní hájové, mezofilní bučinné, nivní BC, 428,95 ha, obec Týn nad Bečvou RBC Kudlov zahrnuje lesní porosty v údolí Libušky západně od Hlinska, rozloha v ORP je 71,77 ha, obec Hlinsko. RBC Kunkov mezofilní hájové, rozloha v ORP 34,49 ha, obec Kladníky. 48

49 Obrázek 3.4.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability (KES). Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy 49

50 Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Indikátor Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou (ke dni ) Obce KES Hodnocení indikátoru Obce KES Hodnocení indikátoru Bohuslávky 2,22 0 Lhota 0,18-2 Dolní Nětčice 0,18-2 Lipník nad Bečvou 0,42-1 Dolní Újezd 0,53-1 Osek nad Bečvou 0,18-2 Hlinsko 1,14 0 Radotín 0,15-2 Horní Nětčice 0,13-2 Soběchleby 0,21-2 Jezernice 0,22-2 Týn nad Bečvou 5,18 1 Kladníky 0,26-2 Veselíčko 2,23 0 SO ORP Lipník n. B. 0,57-1 Zdroj: ČSÚ 2016 V SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází 14 obcí. Většina obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za neudržitelný. V rámci SO ORP Lipník nad Bečvou má výrazně nejvyšší stupeň ekologické stability obec Týn nad Bečvou. Je zde vysoký podíl lesů (73,4 % z plochy SO ORP) a velmi málo zemědělské půdy (21,9 %). Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Bohuslávky, Hlinsko a Veselíčko. 50

51 Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2) patří Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby. Nejnižší KES byl zaznamenán v obci Horní Nětčice (KES=0,13). Obec má 87,5% podíl zemědělské půdy (z celkové plochy obce) a navíc je tato půda téměř z 89,5% půdou ornou. Obec má dále ještě malý podíl lesů (1,4% z celkové plochy obce). Mezi další obce s velmi nízkou ekologickou stabilitou patří ještě Radotín (KES = 0,15), Lhota, Osek nad Bečvou a Dolní Nětčice (všechny KES = 0,18). Obrázek 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou k Zdroj: ČSÚ

52 3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Přítomnost prvků nadregionálního a regionálního ÚSES. Obec Týn nad Bečvou je ekologicky stabilní. SLABÉ STRÁNKY Většina obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního. Nejnižší ekologická stabilita je v obcích Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby. Minimum zvláště chráněných ploch v SO ORP (3,4 % území). PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Menší rozloha lesní i rozptýlené zeleně (kromě obcí Veselíčko a Týn nad Bečvou). HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření Problémy k řešení Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který se po dobu těžby projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. 52

53 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. SO ORP Lipník nad Bečvou leží v oblasti příznivých půdních podmínek Olomouckého kraje. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu 8074,72 ha zemědělské půdy. Ta představuje 68,1 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 6149,25 ha (76,2 %), druhou nejvýznamnější složkou zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty, které zaujímají 829,98 ha (10,3 %). Poměrně významnou kulturou jsou také sady s 471,09 ha a zahrady s 542,70 ha. Tabulka 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Celková plocha obce Orná půda Vinice a chmelnice Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl ZP k celk. ploše obce (%) Bohuslávky 288,85 66,59-19,13 82,45 26,86 195,03 67,5 Dolní Nětčice 420,03 319,90-13,85 2,77 33,04 369,56 88,0 Dolní Újezd 792,01 397,78 0,79 45,41 14,39 193,35 651,72 82,3 Hlinsko 501,51 175,51-13,00 7,10 22,29 217,90 43,4 Horní Nětčice 453,81 355,65-19,78 3,39 18,45 397,28 87,5 Jezernice 927,96 656,15-26,82 4,59 100,43 788,00 84,9 Kladníky 346,36 245,31-15,20-10,24 270,75 78,2 Lhota 323,28 251,45 0,81 12,47 2,36 15,55 282,64 87,4 Lipník n. B , ,24 49,65 183,95 109,64 207, ,62 68,9 Osek n. B ,53 968,09-55,26 31,55 31, ,34 83,4 Radotín 264,23 212,05-11,60 1,84 12,70 238,18 90,1 Soběchleby 664,16 495,10-20,31 6,05 55,46 576,92 86,9 Týn n. B ,80 142,36-47,56 33,08 39,27 262,27 21,9 Veselíčko 1 316,93 307,08 30,45 58,36 171,87 63,75 631,51 48,0 Celkem , ,25 81,69 542,70 471,09 829, ,72 68,1 Zdroj: ČSÚ, Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. 53

54 Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je možné odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd V., IV. a III. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující obrázek znázorňuje půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany. Nejvíce půdy v I. a II. třídě ochrany se nachází na území obcí Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Jezernice, Týn nad Bečvou a Veselíčko. Celkem je zařazeno do I. a II. třídy ochrany 51 % orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou. Obrázek 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany Zdroj: Data ÚAP,

55 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Plochy lesa Lesnatost řešeného území se pohybuje ve velkých rozdílech, severozápadní část vykazuje rovnoměrnější zastoupení lesa, ve střední části jsou jen drobné lesíky a v jihovýchodní části jsou obce s velmi vysokou lesnatí na jedné straně, ale i s velmi nízkou na straně druhé. Mezi obce s největší lesnatostí patří Týn nad Bečvou (73,4 %), obec Hlinsko (44,5 %) a obec Veselíčko (43,6 %). Naopak v obcích Dolní Netčice, Dolní Újezd, Horní Netčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby je lesnatost nejnižší (pod 5 %). Je to dáno polohou těchto obcí v údolích řek s úrodnou půdou, přesto by měl být dán zvýšený důraz na ochranu nelesní zeleně v zemědělské krajině (zeleň podél toků, aleje podél cest, územní systém ekologické stability apod.). Tabulka 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí k Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bohuslávky 288,85 69,55 24,1 Dolní Nětčice 420,03 9,09 2,2 Dolní Újezd 792,01 14,97 1,9 Hlinsko 501,51 222,97 44,5 Horní Nětčice 453,81 6,14 1,4 Jezernice 927,96 20,67 2,2 Kladníky 346,36 38,25 11,0 Lhota 323,28 14,86 4,6 Lipník nad Bečvou 3 059,68 301,39 9,9 Osek nad Bečvou 1 302,53 16,35 1,3 Radotín 264,23 5,24 2,0 Soběchleby 664,16 23,11 3,5 Týn nad Bečvou 1 199,80 880,87 73,4 Veselíčko 1 316,93 574,07 43,6 Celkem , ,52 18,5 Zdroj: ČSÚ,

56 Obrázek 3.5.2: Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb. 23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesních oblastí: PLO 29 Nízký Jeseník Do této PLO zasahuje území SO ORP Lipník nad Bečvou svou severozápadní částí ve směru k vojenskému výcvikovému prostoru Libavá. V této části se nachází větší lesní komplex (obec Veselíčko). Vůdčím lesním vegetačním stupněm je dubobukový a jedlobukový. Zastoupen je i bukový vegetační stupeň, v nižších polohách v okrajích jsou bukové doubravy, na kamenitých půdách klenové a lipové bučiny. Původní smíšené a listnaté lesy byly většinou přeměněny na smrkové monokultury. Smrkové porosty nacházející se v této oblasti jsou ohroženy větrem, hnilobami podkorním hmyzem, je zde však viditelný trend zvyšování podílu listnáčů. PLO 34 Hornomoravský úval Tato PLO prochází středem území SO ORP Lipník nad Bečvou, ve směru od V na Z. Jedná se o oblast s velmi nízkou lesnatostí a to platí i pro část území řešeného SO ORP. Hydrograficky celé území patří k povodí Moravy (Dunaje), k pomoří Černého moře. Řeka Bečva se v jarních měsících a v období zvýšených letních dešťových srážek rozvodňují a zaplavují lesy podél toků. Z vegetačních stupňů výrazně převažuje dubový. Základním společenstvem je jilmový luh, v dubobukovém lesním vegetačním stupni pak hlinitá buková doubrava. Z ekologického hlediska 56

57 je žádoucí udržovat a dále zvyšovat zastoupení listnatých dřevin zvláště dubu a omezovat javor a jasan. PLO 37 Kelečská pahorkatina Území SO ORP Lipník n/b zasahuje do této PLO svou jihovýchodní částí, směrem od obce Týn nad Bečvou, Lhota a Hlinsko na jihovýchod. Jedná se oblast s historicky dochovanou pestrou dřevinnou skladbou, smrkové monokultury jsou zpestřeny modřínem, dubem, bukem a dalšími listnáči. Významná je vodohospodářská funkce zdejších lesů, zvláště v pásmech hygienické ochrany vod a v ochranných pásmech zdrojů přírodních a stolních minerálních vod. Převládají zde dubové bučiny. V současných porostech je nejvíce zastoupen smrk (33 %), borovice (7 %), dub (21 %), buk (12 %), habr (5 %), lípa (4 %) a bříza (6 %). Menší komplexy lesů v této zemědělsky využívané krajině jsou silně ovlivněny lidskou činností. (Zdroj: Obrázek 3.5.3: Přírodní lesní oblasti Zdroj: Data ÚAP,

58 3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2009 (31.12) a 2015 (31.12.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Oblast Rozloha ZP k Rozloha ZP (ha) k (ha) Úbytek ZP (%) ČR ,64 SO ORP Lipník nad Bečvou 8139, ,72-0,79 Zdroj: ČSÚ 2016 Tabulka 3.5.4: Nastavení indikátoru pro ZPF Nastavení indikátoru pro SO ORP Lipník n/b Úbytek půdy nad 2 % -2 Úbytek půdy 1,51 2 % -1 Úbytek půdy 1,01 1,5 % 0 Úbytek půdy 0 1,00 % 1 Nárůst výměry půdy 2 Tabulka 3.5.5: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2009 a 2015 Obec Výměra ZPF v roce Výměra ZPF v roce 2009 (ha) 2015 (ha) Změna výměry (%) Hodnocení Bohuslávky 195,15 195,03-0,06 1 Dolní Nětčice 373,40 369,56-1,03 0 Dolní Újezd 651,68 651,72 0,01 2 Hlinsko 217,85 217,90 0,02 2 Horní Nětčice 397,28 397,28 0,00 1 Jezernice 797,92 788,00-1,24 0 Kladníky 284,55 270,75-4,85-2 Lhota 283,47 282,64-0,29 1 Lipník n. B. 2142, ,62-5,88-2 Osek n. B. 1086, ,34-0,04 1 Radotín 237,72 238,18 0,19 2 Soběchleby 576,28 576,92 0,11 2 Týn n. B. 262,80 262,27-0,20 1 Veselíčko 631,85 631,51-0,05 1 Celkem 8139, ,72-0,79 1 Zdroj: ČSÚ 2016 Z tabulky vyplývá, že v rámci SO ORP Lipník nad Bečvou došlo k poklesu výměry zemědělské půdy, a to relativně více než v rámci České republiky. To může být způsobeno, jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Nejvýznamnější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období byl zaznamenán v obci Lipníku nad Bečvou (-2,88 %) a Kladníky (- 4,85 %). 58

59 Obrázek 3.5.4: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ 2016, EKOTOXA s.r.o

60 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivé půdní podmínky pro zemědělské hospodaření. Vysoký podíl kvalitních půd v I. a II. řídě ochrany v obcích Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Jezernice a Veselíčko. Vysoké zalesnění obcí Týna nad Bečvou, Hlinsko a Veselíčko. Velké plochy meliorované půdy (zhodnocení půdy investicemi). PŘÍLEŽITOSTI Postupné zvyšování lesnatosti zakládáním biocenter, alejí v souladu ÚSES zejména v obcích s nízkou lesnatostí. SLABÉ STRÁNKY Významný úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP (zejména v obcích Lipník nad Bečvou a Kladníky). Nízká celková lesnatost celého SO ORP. HROZBY Vyšší zábory zemědělské půdy pro potřeby nové výstavby a dopravních komunikací. Zvyšování podílu listnatých dřevin. Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami. Využívání přírodě blízkých forem hospodaření a Ohrožení smrkových monokultur větrem funkčně integrovaného lesního hospodaření. a podkorním hmyzem, zejména v obcích s vysokou lesnatostí, při zanedbání hrozí vznik kalamity. Absence údržby drenážních systémů (meliorace odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch Problémy k řešení Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany. Je vhodné upřednostňovat návrhy variant, které odnímají půdu horší kvality. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o lesy v kategorii LZU (lesy zvláštního určení). Zvýšená ochrana krajinné zeleně a realizace ÚSES, zejména v obcích s nízkou lesnatostí (Dolní Netčice, Dolní Újezd, Horní Netčice, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby). Při lesním hospodaření zvyšovat podíl dřevin přirozených pro danou oblast (listnáče). Využít obecních cest k zakládání alejí a stromořadí (možnost čerpání dotací na realizaci z různých dotačních programů). 60

61 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží v dopravně exponované lokalitě údolí Bečvy, kterým jíž od pradávna procházela významná obchodní trasa vedoucí ze severu Evropy na jih přes Moravskou bránu. I současné dopravní sítě tuto trasu kopírují a proto byla tato oblast zařazena také do prioritní evropské sítě panevropských multimodálních koridorů jako jedna z větví VI. koridoru (Gdaňsk Katowice Žilina / Wien / Bratislava). Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) vč. Aktualizace ZÚR č. 1 (2011), Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje , atd. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR Silniční doprava V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Obrázek 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP

62 Vzhledem k poloze na panevropské dopravní síti (koridor VI.B) patří Lipník nad Bečvou a jeho bezprostřední okolí k územím s vysokou zátěží tranzitní dopravou. Tou v minulosti silně trpělo zejména samotné centrum města Lipníka až do doby, než byl v roce 1999 zprovozněn úsek rychlostní silnice R35 Velký Újezd Lipník nad Bečvou (v současné době přejmenována na D35) s přivaděčem k silnici I/47 (odklon tranzitní dopravy ve směru Olomouc Hranice), a posléze v roce 2006 byl dokončen obchvat na stávající silnici I/47 (odklon tranzitní dopravy Přerov Hranice). Stávající, pro tranzitní dopravu nevyhovující, silnice I/47 mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi od listopadu 2008 nahradil nově zbudovaný šestipruhový úsek dálnice D1 Lipník nad Bečvou Bělotín. Ten se stal součástí souvislého dálničního tahu, který přes řešené území převádí většinu tranzitní dopravy po silnicích D35 a D1. Doprava v rámci vlastního území SO ORP je zajišťována po síti silnic, jejíž kostru tvoří komunikace I. a II. třídy, které pokrývají celý správní obvod: - I/35 MÚK Lipník nad Bečvou (D1, km298) MÚK se silnicí I/47 - I/47 (Hranice ) Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou ( Přerov) - II/437 (V.Bystřice ) Staměřice Dol.Újezd Lipník nad Bečvou Týn nad Bečvou Lhota ( Vsetín) - II/434 MÚK s I/35 Lipník nad Bečvou Nové Dvory ( Přerov Prostějov) Jako nejproblematičtější místo se v současnosti jeví průtah silnice I/47 středem obce Osek nad Bečvou s intenzitou dopravy skoro vozidel/24 hodin. Zlepšení situace na tomto místě lze očekávat až po výstavbě úseku dálnice D1 Přerov Lipník nad Bečvou. Dálnice D1 v úseku Hranice Lipník n.b. je zatížena voz/24 hod. Předpokládaný vývoj silniční sítě SO ORP Lipník nad Bečvou v následujícím období Síť komunikací dálničního typu doplní v regionu ještě úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou v délce 14 km. Trasa dálnice D1 v úseku Přerov Lipník nad Bečvou, řešená v rámci stavby 0137, je součástí budované sítě dálnic České republiky, která tvoří základní dopravní kostru čtyřpruhových komunikací. Obrázek 3.6.2: Předpokládaný vývoj silniční sítě ve SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ŘSD,

63 Další rozvoj sítě regionálních silnic bude ovlivněn zejména růstem intenzity dopravy, neboť významnější úpravy směrového vedení silnic nižších tříd nejsou zdůvodnitelné vzhledem k nízkým intenzitám provozu do 2000 vozidel/24 hod. Spíše je potřebné se zaměřit na zlepšení zanedbané údržby a opravy úseků s nevhodným šířkovým uspořádáním. Ze stavebních akcí Správy silnic Olomouckého kraje (SSOK) v roce 2016 lze jmenovat pouze opravu opěrné zdi na silnice III/43421 v obci Kladníky. Obrázek 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ŘSD, Sčítání dopravy 2010 Celostátní sčítání dopravy (ve zkratce CSD) je činnost, při níž je zjišťována intenzita motorových vozidel a motocyklů na silniční síti v České republice. Poprvé byla prováděna v roce 1959 a od té doby se koná v přibližně pravidelných pětiletých intervalech, od roku 1980 obvykle v letech končící na nulu či pětku. V roce 2015 se ovšem vlivem diskusí nad jeho technickým zajištěním a finanční náročností neuskutečnilo a koná se až rok následující (2016). Celou akci zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Zatím poslední ukončené sčítání proběhlo v roce Doprava v klidu Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí např. centra města. Tento problém se dotýká zejména Lipníku nad Bečvou. Nedostatek parkovacích ploch je jak v oblastech husté rezidenční zástavby (sídliště), tak v blízkosti samotného centra, kde nedostatek parkovacích míst podvazuje rozvoj turistického ruchu. Při návrhu všech nových projektů je třeba dbát na dostatek parkovacích ploch Cyklistická doprava Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek 63

64 na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel nejde tedy jen o prosté osazení stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy (do 3000 vozidel / 24 hod) lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. To znamená zejména zajistit směrování cyklotras mimo stávající silnice I/47 a II/437. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. Vedle úprav již stávajících objektů je třeba počítat s možností uložení jízdních kol také u všech připravovaných projektů, ať už průmyslových, tak zejména také v případě výstavby nových komerčních objektů (např. supermarkety a jiná obchodní a zábavní centra). Obrázek 3.6.4: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras ve SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2016 Základem cyklistické infrastruktury v SO ORP Lipník nad Bečvou je Cyklostezka Bečva jejíž trasa kopíruje tok řeky Bečvy. Výhledově spojí všechna města v okrese Přerov. Již dnes se dá tato trasa na kole projet od Kojetína po Hranice, i když asfaltový povrch zatím není v celé délce.v současnosti je vystavěna kompletní v úseku Grymov Osek nad Bečvou Lipník nad Bečvou Týn nad Bečvou, chybí pokračování na východ směrem do území SO ORP Hranice (osada Rybáře). V roce 2013 obec Týn nad Bečvou na základě získaných finančních prostředků z Evropské unie dokončila realizaci projektu cyklostezky v délce 1,32 km (točna ZD Týn n.b.). Dále chybí návazná infrastruktura v Lipníku nad Bečvou a připojení některých okolních sídel (Nové Dvory, Jezernice). Po rozšíření IDSOK také na železniční dopravu na trati 270, by bylo vhodné v blízkosti železniční stanice Lipník nad Bečvou zřídit úschovnu typu Bike and Ride. Rok 2015 byl šestým rokem, kdy sledujeme návštěvnost Cyklostezky Bečva. Jeho cílem bylo zjistit návštěvnost cyklostezky a zjištěná data využít jednak jako základní podklady pro další monitoring, ale 64

65 také porovnat s výsledky let Srovnání s roky minulými budou ukazovat, kdo, jak a jak často cyklostezku využívá a zda se investice do nově budovaných úseků či do propagace a marketingu vyplácejí. Ve sledovaném období dosáhla celková návštěvnost cyklostezky Bečva osob, což oproti loňskému měření návštěvnosti (rok 2014) znamená nárůst o 593 uživatelů. Letošní monitoring probíhal, až na výjimky, za teplého počasí. Největší nárůst návštěvnosti oproti minulému roku, tj. nárůst o 472 účastníků, zaznamenal znovu monitorovací úsek v Oseku nad Bečvou. Naopak největší pokles nastal u monitorovacího úseku Zašová, kde celková návštěvnost klesla z 1280 návštěvníků na 865 návštěvníků. Poměrně vysoký nárůst měl také úsek Hranice Rybáře, kde jsme se z loňského čísla 1189 návštěvníků dostali na 1445, což je o 256 návštěvníků více. V roce 2015 ovlivňovalo návštěvnost cyklostezky počasí s velmi vysokými teplotami, kdy se teplota pohybovala kolem 34 stupňů Celsia. Údolím Moravské brány je značena i dálková cyklotrasa Jantarová stezka a trasa Greenways. V mikroregionu Lipensko jsou vedeny cyklotrasy, které umožňují poznávání nejzajímavějších míst v okolí Lipníka nad Bečvou a v údolí Moravské brány. Jsou vedeny v kruhu, se startem a cílem v Lipníku nad Bečvou jsou vyznačeny v mapě, vydané mikroregionem Lipensko, i s výškovými profily. Okolí Lipníka nad Bečvou nabízí jak cykloturistiku nenáročnou, především v údolí Bečvy, tak terény a vyjížďky vhodné i pro náročnější cykloturisty či bikery. Mezi cyklotrasy v okolí patří zejména: Záhorská cyklotrasa - délka trasy 30 km. Lipník n. B. Hlinsko Kladníky Bezuchov Nahošovice Hradčany Podolí Tučín Radslavice Grymov Jadran Lipník n. B. Helfštýnská cyklotrasa - délka trasy 30 km. Lipník n. B. Týn (Pod lípou) Týn točna Dříně Rybáře (lávka) Hranice restaurace Na Střelnici Hranice sokolovna Lázně Teplice n. B. Zbrašov - U Antoníčka Maleník U Huberta okolo Krásnice Helfštýn Týn Lipník n. B. Cyklotrasa k prameni Odry - délka trasy 40 km. Lipník n. B. Bohuslávky Loučka Podhoří Peklo betonka Kozlov Pramen Odry Kozlov Ranošov Slavkov Zavadilka Staměřice Po červené lesem na Veselíčko Osek n. B. Jadran- Lipník n. B. Cyklotrasa Údolím Moravské brány - délka trasy 40 km. Lipník n. B. Venedik Jezernice Milenov Drahotuše rondel Rybáře lávka Gabrielka Maleník Hubert okraj lesa nad Záhořím Lhota Pavlovice - Sušice Oldřichov Jadran Lipník n. B. Cyklotrasa Uhřínovská - délka trasy 40 km. Lipník n. B. Venedik Jezernice Podhoří hájenka SKI centrum Uhřínov Radíkov Kunzov Hrabůvka Milenov Drahotuše Rybáře (lávka) Gabrielka Týn Lipník n. B Železniční doprava Železnice dosáhla Lipníku nad Bečvou velmi brzy, již v roce 1842, kdy ve městě vznikla dočasná koncová stanice Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). Z finančních důvodů však zprovoznění tratě dále k Hranicím a Ostravě pokračovalo až v roce Trať je i v současnosti dvojkolejná, od roku 1960 elektrizována stejnosměrnou soustavou 3kV a patří mezi nejvytíženější úseky české železniční sítě. Úsek Přerov Hranice byl v rámci budování II. tranzitního železničního koridoru v letech 1999 až 2002 rekonstruován a v rámci stavby byla také zřízena nová zastávka Osek nad Bečvou. Šlo o jednu 65

66 z nejnáročnějších koridorových staveb, neboť se na trase nachází technická památka, tzv. Jezernické viadukty v délce 411 metrů, které musely být také kompletně rekonstruovány a to bez možnosti přerušení provozu. Po trati projíždějí vlaky všech kategorií vč. SC a EC, avšak v Lipníku nad Bečvou zastavují pouze osobní vlaky a vybrané rychlíky. Osobní vlaky jsou vedeny denně od 5. do 23. hodiny v přibližně jednohodinovém intervalu pro každý směr, ve špičkách ještě častěji. Velmi silná je na trati také nákladní doprava. Do stanice jsou zaústěny vlečky firem Vojenské lesy a Strojtos. Železniční doprava obsluhuje na SO ORP Lipník nad Bečvou pouze obec Osek nad Bečvou a město Lipník nad Bečvou. Nádraží v Lipníku nad Bečvou je situováno na okraji města, avšak ještě stále v rámci jeho intravilánu. Zastávka v Oseku nad Bečvou byla zřízena až v roce Její vzdálenost od centra obce je 0,8 km a od okraje zástavby 0,3 km což nejsou nejpříznivější hodnoty, lze je ovšem považovat za přijatelné. Tabulka 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Lipník nad Bečvou Trať Název Druh Pěší vzdálenost do Pěší vzdálenost k okraji středu obce (km) zástavby (km) 270 Osek nad Bečvou z 0,8 0,3 270 Lipník nad Bečvou žst 1,2 0,0 Zdroj: KJŘ SŽDC, mapové podklady, Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka Předpokládaný vývoj železnic ve SO ORP Lipník nad Bečvou v následujícím období V budoucnosti se s úsekem přes Moravskou bránu uvažuje také pro vedení vysokorychlostní trati (VRT). Její trasa prozatím nebyla stabilizována, ani není stanoven horizont její realizace. Nicméně je uvažováno s územní ochranou koridoru pro VRT dle ZÚR OK, tedy paralelně se stávající železniční tratí č Nejbližší zastávka je plánována v oblasti mezi Přerovem a Olomoucí. V současnosti, vzhledem k poklesu poptávky po železniční dopravě na konci minulého století, není výstavba VRT až tolik aktuální. Je však nutné ochránit potenciální trasy VRT v územně plánovací dokumentaci pro případné vytvoření celoevropského systému VRT v budoucnosti Letecká a vodní doprava Nejbližší provozované sportovní letiště se nachází nedaleko Lipníka nad Bečvou, avšak již na správním území ORP Hranice. V obci Dolní Netčice je navrženo nové sportovní letiště. Z letišť s pravidelnou osobní dopravou jsou nejlépe dostupné Ostrava a Brno. Pravidelná vodní doprava provozována nikde není, v rozvojových plánech však i nadále figuruje Kanál Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Tato vodní cesta je podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) označena E-20. Trasa je stabilně zakotvena v ZÚR OK, s čímž však souvisí i dlouhodobá stavební uzávěra v trase uvažovaného kanálu. O prodloužení platnosti územní ochrany koridoru průplavního spojení rozhodla v květnu 2010 Vláda ČR, takže je nezbytné i nadále s ním počítat, i když se to negativně projevuje zablokováním přístupu obcí k území, které tak není možné využívat pro rozvojové aktivity. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala Česko, Rakousko, Slovensko a Polsko, aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-Odra-Labe a zintensivnily související politická jednání. Na celý projekt byla v posledních letech vypracována z podnětu vlád a ministerstev řada studií, ekonomických analýz apod. V roce 2013 byla zpracovávána mezinárodní studie proveditelnosti financovaná ze zdrojů EU. V Politice územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (2015) je stanoven následující úkol: Prověřit účelnost a reálnost průplavního spojení Dunaj Odra Labe (D-O-L) s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace (včetně environmentálních aspektů), přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví. Za splnění úkolu zodpovídá: 66

67 Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Termín: rok 2018 Obrázek 3.6.5: Železniční, vodní a letecká doprava na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP Integrovaná doprava Celé území SO ORP je v současnosti integrováno do IDSOK. Integrace se v současnosti dotýká autobusové linkové dopravy a zahrnuje vlakové spoje na trati 270 (zařazena do systému k 1. září 2016). Tím je naplněn jeden ze základních funkčních principů celého IDS multimodalita. Obrázek 3.6.6: Zóny IDSOK ve SO ORP Lipník nad Bečvou a systém linek veřejné dopravy Zdroj: 67

68 V integrovaných vlacích ČD lze využít jízdního dokladu vydaného buď v Tarifu IDSOK, který je přestupný i na autobusovou dopravu a na MHD, nebo tarifu ČD TR10. Jízdenky v tomto tarifu jsou do celé sítě IDSOK nepřestupné. Cestující má tedy možnost volby při nákupu jízdenky. V Tarifu IDSOK je pak odbaven na svou žádost u pokladny ČD ( na zastávkách, kde nejsou pokladny, u obsluhy ve vlaku. Měsíční jízdenky lze zakoupit pouze v pokladnách ČD. ). Do vlaku vedeného v režimu IDSOK lze samozřejmě přestoupit i s jízdenku vydanou v autobuse za předpokladu, že obsahuje zóny, kterými chce cestující projíždět, a to v rámci časové platnosti jízdenky. V SO ORP Lipník nad Bečvou zajišťuje linky IDSOK společnost Arriva Morava a. s. Tento dopravce v řešeném území provozuje následující linky: Olomouc-Lipník n.bečvou-hranice Lipník n.bečvou-soběchleby Lipník n.bečvou-hranice Lipník n.bečvou-soběchleby-bystřice pod Hostýnem Lipník n.bečvou-bohuslávky Lipník n.bečvou-týn n.bečvou Lipník n.bečvou-přerov Lipník n.bečvou-osek n.bečvou-veselíčko-lazníky Lipník n.bečvou-jezernice-podhoří-lipník n.bečvou Lipník n.bečvou-lhota-pavlovice u Přerova-Přerov Lipník n.bečvou-libavá, Slavkov Hranice-Soběchleby Přerov-Soběchleby-Horní Nětčice Přerov-Dolní Újezd-Skoky-Staměřice Celkové počty spojů integrovaných autobusových linek jsou až na výjimky poměrně vysoké. V Lipníku nad Bečvou je dnes již mnoho spojů lokálních linek ukončeno až u železniční stanice, ale plnohodnotný multimodální terminál integrované dopravy zatím městu chybí. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti jednotlivých obcí je uvedeno v podkapitole indikátorů Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Lipník nad Bečvou byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, Územní energetická koncepce Olomouckého kraje a další. Tabulka 3.6.2: Vybavenost obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v oblasti technické infrastruktury Obec Vodovod Plyn Kanalizace ČOV Bohuslávky A A A Dolní Nětčice A A A Dolní Újezd A A A A Hlinsko A A A Horní Nětčice A A 68

69 Obec Vodovod Plyn Kanalizace ČOV Jezernice A A A A Kladníky A A A Lhota A A A A Lipník nad Bečvou A A A A Osek nad Bečvou A A A A Radotín A A A A Soběchleby A A A A Týn nad Bečvou A A A A Veselíčko A A A A SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: data ÚAP 2016, webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v samotném Lipníku nad Bečvou je plynovod dostupný jen v jádrovém městě). Tabulka 3.6.3: Obydlené domy podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obydlené domy - technická vybavenost Obec Celkem Plyn Vodovod Přípoj na kanalizaci Ústřední topení Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota(2001) Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ SLDB 2011 Pozn. U obce Lhota jsou použity údaje z roku 2001, protože data z roku 2011 nejsou k dispozici. 69

70 Tabulka 3.6.4: Obydlené byty podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obydlené byty - technické vybavení Obec Přípoj na Celkem Plyn Vodovod kanalizaci Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ, SLDB Vodovody Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVK OK) vyplývá, že zásobování obcí Lhota a Kladníky je realizováno pouze z individuálních zdrojů. Ostatní obce mají zřízen samostatný vodovod anebo jsou napojeny na velké skupinové vodovody. Zejména jde o skupinový vodovod Lipník nad Bečvou, jehož hlavním zdrojem v řešeném území je prameniště Závrbek (kapacita 20 l/s) a vodní dotace z Ostravského oblastního vodovodu (napojen v roce 2003) a vodního zdroje Lhotka. Tento vodovod je ve správě VaK Přerov a.s. - provoz Lipník nad Bečvou zásobuje těchto 8 sídelních celků: Lipník nad Bečvou město, Loučka, Nové Dvory, Osek nad Bečvou, Bohuslávky, Dolní Újezd, Veselíčko, Tupec. Existuje také propojení na skupinový vodovod Přerov, které slouží pro předávání vodní dotace z OOV dále na západ. Jižní část SO ORP Lipník nad Bečvou je zásobena ze skupinového vodovodu Záhoří se zdrojem prameniště Ústí (SO ORP Hranice). Tento vodovod je ve správě VaK Přerov a.s. - provoz Hranice a zásobuje mimo jiné Horní Nětčice, Soběchleby, Radotín, Dolní Nětčice. Obec Týn nad Bečvou má vodovod, který je v majetku i ve správě obecního úřadu. Jedná se o samostatný vodovod. Zdrojem vody je prameniště v katastru obce studna o vydatnosti 2,1 l/s-1. Obecní vodovod je propojen potrubím z PVC DN 100 se skupinovým vodovodem Lipník nad Bečvou. V katastru Týna nad Bečvou je nově vytypovaná lokalita záložního zdroje. 70

71 Obec Jezernice má samostatný vodovod, který je v majetku i správě VaKu Přerov, a.s. - provoz Lipník nad Bečvou. Zdrojem je prameniště Peklo, kde je voda upravovaná a jde samostatným gravitačním řadem do vodojemu Lipník. Obrázek 3.6.7: Systém zásobování vodou ve SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP Kanalizace Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je v současnosti zejména potřeba naplnit požadavky Směrnice č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena povinnost obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úrovní EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. První uvedený požadavek se týká jen města Lipník nad Bečvou, ve kterém je vybudována jednotná kanalizační síť, která ústí do ČOV Lipník. Čistírna byla vybudována v 70. letech a částečně rozšířena v 80. letech minulého století. Původní ČOV nedisponovala dostatečnou kapacitou a účinnost odstraňování celkového dusíku a fosforu byla nízká, takže ČOV nemohla plnit požadavky nařízení vlády České republiky č. 61/2003 Sb. a výše uvedené Směrnice. Původní technologie nebyla schopna ani po dílčích technických úpravách dosáhnout zásadního zlepšení účinnosti čištění odpadních vod, proto byla v letech modernizována v rámci projektu Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Čistírna nyní s vyšší účinností odstraňuje z odpadních vod všechny znečišťující látky a především dusík a fosfor a modernizace zajistila i ochranu hlavních technologických celků proti vyšším vodním stavům v řece Bečvě, které v minulých letech působily problémy. Celková kapacita čistírny byla navýšena na EO. 71

72 Z menších obcí jsou čištěny odpadní vody v Oseku nad Bečvou (napojena také obec Veselíčko), Lhotě (v obou obcích vybudována mechanicko-biologická ČOV) a v Soběchlebech s Radotínem (společná ČOV s biologickou sedimentací). Obec Týn nad Bečvou je odkanalizována jednotnou stokou kanalizační sítě ukončenou na ČOV. Nově je odkanalizována i obec Jezernice na ČOV Jezernice. V obci Bohuslávky je vybudována jednotná kanalizační síť DN Byla budována po etapách přes dvacet let (poslední část v roce 1985). V obcí Dolní Nětčice je stávající kanalizace DN celkové délky cca m. Kanalizace není ukončena ČOV. V obci Dolní Újezd je vybudována jednotná kanalizace. Odkanalizováno je cca 2/3 obce. Kanalizace je napojena tlakovou kanalizací přes čerpací stanici na ČOV v Lipníku nad Bečvou. V obci Kladníky je vybudovaná jednotná stoka kanalizační sítě. V Horních Netčicích je vybudována pouze dešťová kanalizace. Dešťová kanalizace je i v dalších obcích, často ve špatném technickém stavu, vyústěná přímo do místních vodotečí. Na tyto sběrače jsou pak napojeny přípojkami po předčištění v septicích také objekty pro individuální bydlení. Tento stav v současnosti neodpovídá legislativním požadavkům, proto bude postupně v jednotlivých sídlech realizována kanalizace zakončená ČOV (ať už kořenovou nebo v případě velmi malých obcí s biologickým čištěním) ve vazbě na ekonomické možnosti. Podrobný návrh harmonogramu a technických řešení uvádí PRVK OK. Obrázek 3.6.8: Odkanalizování území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP Plyn a CZT Řešeným územím prochází jeden z významných VVTL plynovodů vnitrostátní distribuční soustavy ve správě firmy Net4Gas. Potrubí DN700/PN63 Hrušky Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem oblasti střední a severní Moravy a Slezska. Výhledově se dle ZÚR OK uvažuje s jeho zdvojením (VPS E14) ve shodných parametrech i trase. 72

73 Plynovod je zaveden v současnosti již do všech obcí, jen některé místní části Lipníka nad Bečvou zatím plyn rozveden nemají. Jde o místní části Trnávka, Podhůří, Loučka, Podhoří a Nové Dvory. Poslední obcí regionu, do které byl plyn zaveden, se stala v roce 2002 Týn nad Bečvou. Většina obcí je zásobována ze středotlakého plynovodu. Z nízkotlakového plynovodu je zásobována obec Osek nad Bečvou a město Lipník nad Bečvou. Ve městě Lipníku nad Bečvou jsou provozovány také rozvody centrálního vytápění. Tepelné hospodářství představuje po modernizacích a rekonstrukcích v letech 2011 až 2013 celkem 11 kotelen a teplovodní síť o délce cca 2 km. Od roku 2011 proběhla další modernizace u zásadních zdrojů výroby tepla byly instalovány kondenzační kotle s vysokou účinností. Došlo k rovněž centralizaci vytápění dvou největších sídlištních celků lokalit Zahradní a Bratrská, propojením tepelných soustav a byla provedena komplexní rekonstrukce stávající rozvodů tepla za bezkanálové vedení předizolovaným potrubím. Od roku 2014 je v provozu kogenerační jednotka ke kotelně Zahradní o výkonu KW, zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla z paliva zemního plynu. Kogenerační jednotku nainstalovala firma ČEZ energo s.r.o., elektřina z výroby je dodávána do rozvodných sítí ČEZ, a.s., teplo je dodáváno do tepelných rozvodů společnosti. Společnost TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s. dodává tepelnou energii pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody do 1103 domácností a do dalších nebytových objektů. Celkový objem dodávek po provedeném zateplení objektů odběratelů se pohybuje kolem 30 tis. GJ ročně. Obrázek 3.6.9: Stav distribuce zemního plynu v území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP

74 Distribuce elektrické energie Region Lipníku nad Bečvou je významný nejen pro dopravu, ale také z hlediska vedení distribučních sítí elektrické energie. Blízko západní hranice regionu se nachází významná TR Prosenice, ze které jsou vedeny linky zajišťující přenos mezi oblastí střední a severní Moravy. Zejména jde i vedení ZVN 400 kv č. 403 Prosenice Nošovice a dvojité VVN 200 kv č. 253/254 Prosenice Lískovec. Zásobení regionu Hranice je zajištěno vedením 2x ZVN 110 kv č. 577/578. Dle ZÚR OK je uvažováno se zdvojením vedení ZVN 400 kv č. 456 Nošovice Prosenice a územní rezervou pro koridor nových vedení 400 kv sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích v Moravskoslezském kraji (koridor pro VPS E2). Na území SO ORP se nenacházejí prakticky žádné významné zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické její distribucí z jiných regionů. Využívání alternativních zdrojů energie je v současnosti velmi malé. V obci Osek nad Bečvou jsou licencovány dvě malé vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 0,559 MW, v Lipníku nad Bečvou je licencována jedna malá vodní elektrárna s celkovým instalovaným výkonem 0,051 MW. Dále je využíváno několik malých fotovoltaických instalací v celkovém objemu instalovaného výkonu do 0,5 MW. V obci Horní Netčice jsou navrženy tři lokality pro větrné elektrárny. V rámci dalšího rozvoje alternativních zdrojů je vhodné se zaměřit zejména na zpracování biomasy jak ze zemědělství, tak i z lesnictví, neboť v těsném sousedství SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází vojenský újezd Libavá, odkud by bylo možné získávat dostatek suroviny. Možnosti dalšího rozvoje malých vodních elektráren jsou minimální, stejně jako je nízký potenciál větrné energie k výrobě elektrické energie. Využití tepelných čerpadel k vytápění je možné je však nutné vždy provést šetření o vhodnosti využití v dané lokalitě. Tabulka 3.6.5: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Lipník nad Bečvou dle typu a instalovaného výkonu v MW Obec Typ energie fotovoltaický vodní Celkem Dolní Nětčice 0,053 0,053 Dolní Újezd 0,009 0,009 Jezernice 0,110 0,110 Kladníky 0,008 0,008 Lipník nad Bečvou 0,080 0,051 0,131 Osek nad Bečvou 0,005 0,559 0,564 Radotín 0,016 0,016 Celkem 0,759 1,22 1,979 Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (

75 Obrázek : Distribuce elektrické energie v území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP Odpadové hospodářství Ve městě Lipník nad Bečvou probíhá sběr separovaného komunálního odpadu, plasty jsou vyváženy do Olomouce na dotřiďovací linku, pro druhotně využitelný odpad slouží sběrný dvůr na ulici Svatopluka Čecha. Skládka odpadu je umístěná u silnice směr místní část Loučka. Část tělesa již byla rekultivována a je zde umístěna mj. komunitní kompostárna přijímající rostlinný materiál pocházející původem z území města. Ostatní obce odvážejí komunální odpady mimo své území. Zastupitelstvo města Lipník nad Bečvou na svém zasedání dne schválilo přistoupení města jako člena spolku měst, obcí a mikroregionů s názvem Odpady Olomouckého kraje, z. s. Záměr založení spolku Odpady OK, z. s. za účelem společného řešení problematiky nakládání s komunálním odpadem schválilo Zastupitelstvo města již v roce V průběhu roku 2014 probíhala společná jednání obcí a kraje. V říjnu 2014 byl po ustavující schůzi spolku podán návrh na zápis do spolkového rejstříku. V průběhu řízení byla ze strany krajského soudu vznesena námitka proti zápisu spolku Odpady OK, z. s. z důvodu podobného názvu již registrované společnosti. Předmětem činnosti spolku je koordinovat aktivity a činnost při nakládání s komunálním odpadem směrem k jeho efektivnímu využití. Vytvořit a koordinovat na území Olomouckého kraje smysluplný logický systém přepravy komunálního odpadu do zařízení na jeho využití. Vytvořením zájmového spolku vzniká silný partner pro jednání s ostatními právními subjekty. Současně se také otvírá možnost finančních úspor pro obce. 75

76 Telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Signál GSM/GPRS mobilních operátorů je dobrý v celém území, horší je pouze v přírodních lokalitách západně od obce Hlinsko nebo jihovýchodně od Týna nad Bečvou. V Lipníku nad Bečvou, Jezernici a Oseku nad Bečvou je částečně k dispozici také vysokorychlostní připojení 4G (operátor T-mobile). Ostatní část území má k dispozici připojení Internet ADSL (T-mobile) a Mobilní internet CDMA (operátor O 2). 76

77 3.6.3 Indikátory Dostupnost území veřejnou dopravou Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny ) a v sobotu či neděli (označeno ) na trase do pověřené obce/orp (Lipník nad Bečvou) a do krajského města (Olomouc). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností 2 přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi zastávkami. Na trase z obce do pověřené obce/orp jsou uvažována i taková spojení, u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. U vlakových spojů nejsou do přehledu započítány vlaky vyšší a nejvyšší kvality, u kterých je nutnost zakoupení místenky nebo příplatku. Tabulka 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Spojení do Spojení z obce pověřené obce / ORP (Lipník nad Bečvou) krajského města (Olomouc) Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2016 Pozn.:... běžný pracovní den... nepracovní dny -... nehodnoceno 77

78 Tabulka 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pověřená obec/orp méně než a více obec méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město méně než a více pověřená obec / méně než a více krajské město ORP méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do kraj. města Spojení z obce POU/ORP (Lipník nad Bečvou) (Olomouc) nejhorší známka prům. známka celková známka Bohuslávky ,67 1 Dolní Nětčice ,17 1 Dolní Újezd ,00 2 Hlinsko ,67 2 Horní Nětčice ,67 2 Jezernice ,00 2 Kladníky ,67 2 Lhota ,67 2 Lipník nad Bečvou ,00 2 Osek nad Bečvou ,00 2 Radotín ,00 2 Soběchleby ,00 2 Týn nad Bečvou ,67 2 Veselíčko ,33 0 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2016 Pozn. Spojení do Lipníku nad Bečvou bylo započítáno do průměrné známky dvojnásobnou vahou 78

79 Obrázek : Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Zdroj: Platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2016 Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Obce, které nemají na svém území ČOV, ale jsou napojeny na ČOV v jiné obci jsou hodnoceny, jakoby ČOV měly. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) 79

80 Tabulka 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec Vodovod Plyn Kanalizace ČOV Hodnocení indikátoru Bohuslávky A A A 1 Dolní Nětčice A A A 1 Dolní Újezd A A A A 2 Hlinsko A A A 1 Horní Nětčice A A 0 Jezernice A A A A 2 Kladníky A A A 1 Lhota A A A A 2 Lipník nad Bečvou A A A A 2 Osek nad Bečvou A A A A 2 Radotín A A A A 2 Soběchleby A A A A 2 Týn nad Bečvou A A A A 2 Veselíčko A A A A 2 SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP 2016, webové stránky obcí Obrázek : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Zdroj: Data ÚAP 2016, webové stránky obcí 80

81 3.6.4 SWOT analýza Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v dopravně významné lokalitě Moravská Silnice I/47 nemá vybudován obchvat obce Osek brána na spojení Ostravska a Střední Moravy. nad Bečvou. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Nedostatek parkovacích míst, zejména v návaznosti na centrum Lipníka nad Bečvou. Poloha na koridorové železniční trati. Integrace autobusové linkové dopravy do IDSOK. Vybudována Cyklostezka Bečva. PŘÍLEŽITOSTI Dobudování dálniční sítě dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Výstavba terminálu IDS v Lipníku nad Bečvou, zvýšení stupně jeho organizace a zjednodušení linkového vedení spojů. Realizace systému záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti od centra Lipníku nad Bečvou, zpoplatnění vjezdu do centra, event. zřízení pěší zóny s pohybem cyklistů. Vybudování sítě cyklostezek ve městě Lipník nad Bečvou a dobudování chybějící části Cyklostezky Bečva (Dříň Hranice-Rybáře). HROZBY Zanedbávání údržby silniční sítě. Blokace území v důsledku ochrany koridorů pro velké liniové stavby jejíž realizace není v současnosti jistá (kanál D-O-L, VRT). Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoký počet již existujících kanalizačních systémů. Ve několika malých obcích chybí čištění odpadních vod v ČOV (Bohuslávky, Dolní Nětčice, Hlinsko, Horní Nětčice, Kladníky). Vynikající vybavení plynovody (chybí jen některé Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie. místní části Lipníka nad Bečvou) a vodovody. Území není vhodné pro využívání větrné a geotermální energie. PŘÍLEŽITOSTI Výstavba ČOV s biologickou sedimentací pro malé obce, event. skupinových ČOV pro více obcí najednou. Rozvoj efektivních alternativních zdrojů energie, zejména biomasy. HROZBY Nízké tempo výstavby a rekonstrukcí kanalizačních sítí a výstavby ČOV. Návrat obyvatelstva k vytápění tuhými palivy z důvodu neustálého zdražování plynu. 81

82 3.6.5 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Silniční síť prodělala v uplynulých letech zásadní proměnu. Postupně byla vybudována dálniční trasa D35 a návazná dálnice D1 směr Hranice a Ostrava. Zbývá dobudovat dálnici D1 směr Přerov (dotčené obce: Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Veselíčko, Dolní Újezd). Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.). Týká se to zejména Lipníka nad Bečvou. Vybudování záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti centra Lipníka nad Bečvou, zpoplatnění vjezdu do centra a zřízení pěší zóny s přístupem cyklistů. Dobudování sítě cyklostezek návazných na páteřní trasu Cyklostezky Bečva, zejména jde o napojení na okolní obce, která budou sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. (dotčená obec Týn nad Bečvou, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Veselíčko) V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. Územím je ve vzdálené budoucnosti plánována výstavba VRT a kanálu D-O-L. Je požadována územní ochrana koridorů pro obě stavby, avšak zároveň je nutné minimalizovat dopady na rozvoj celého území i jednotlivých obcí (dotčené obce Osek nad Bečvou, Veselíčko, Dolní Újezd, Lipník nad Bečvou, Jezernice). Území je zahrnuto do IDSOK. Je vhodné vybudovat jednotný terminál IDS v Lipníku nad Bečvou. Technická infrastruktura V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem (dotčené obce: části Lipníku nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Kladníky, Hlinsko). Ve několika obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV (nejlépe s biologickou sedimentací) nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV (Bohuslávky, Dolní Nětčice, Hlinsko, Horní Nětčice, Kladníky). Zajistit územní ochranu koridorů pro stavby zakotvené v ZÚR OK : zdvojení VTL plynovodu Hrušky Příbor, zdvojení elektrického vedení VVN 400 kv Prosenice Nošovice a nových vedení 400 kv sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích v Moravskoslezském kraji (Osek nad Bečvou, Hlinsko, Kladníky, Radotín, Týn nad Bečvou, Soběchleby, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Dolní Újezd, Jezernice, Bohuslávky). 82

83 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Správní obvod obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou tvoří 14 obcí s celkovou rozlohou téměř 119 km 2 a s celkovým počtem obyvatel (k ). Statut města má pouze sídlo správního obvodu Lipník nad Bečvou s obyvateli, které tak koncentruje více než polovinu obyvatelstva SO ORP. Žádné jiné sídlo se statutem města ani městyse se na území obvodu nenachází. Sídelní strukturu venkova tvoří především malé obce, pouze dvě z nich mají více než tisíc obyvatel Dolní Újezd (1 220) a Osek nad Bečvou (1 219). V dalších čtyřech obcích žije více než 500 osob, v pěti obcích se počet osob pohybuje v intervalu 200 až 500 a zbývající dvě obce mají počet trvale bydlících obyvatel nižší než 200. Nejmenší obcí správního obvodu jsou Kladníky se 152 obyvateli s obvyklým místem pobytu na konci roku Hustota zalidnění studovaného regionu (129 obyv./km 2 ) se blíží celorepublikovému průměru (viz následující tabulka). Tabulka 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2015 Obce Počet obyvatel k Počet obyvatel k Rozloha [km 2 ] Hustota zalidnění (2013, obyv./km 2 ) Bohuslávky , Dolní Nětčice ,20 61 Dolní Újezd , Hlinsko ,02 45 Horní Nětčice ,54 48 Jezernice ,28 70 Kladníky ,46 44 Lhota , Lipník nad Bečvou , Osek nad Bečvou ,02 94 Radotín ,64 69 Soběchleby ,64 90 Týn nad Bečvou ,00 71 Veselíčko ,16 68 SO ORP Lipník nad Bečvou ,6 129 Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady za obce, 2013 a 2015; Populační vývoj V Olomouckém kraji žilo v roce obyvatel. Oproti roku 2006 se tak počet obyvatel snížil o více než pět tisíc. Největší relativní ztrátu obyvatelstva zaznamenali periferní SO ORP Konice, Jeseník a Šumperk. SO ORP Lipník nad Bečvou zaznamenal v daném období mírný úbytek počtu obyvatel, čímž se pohyboval na krajském průměru. Tabulka 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2015 a Absolutně Relativně (%) Hranice ,3 Jeseník ,1 Konice ,9 Lipník nad Bečvou ,7 83

84 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2015 a Absolutně Relativně (%) Litovel ,4 Mohelnice ,7 Olomouc ,0 Prostějov ,3 Přerov ,5 Šternberk ,8 Šumperk ,2 Uničov ,5 Zábřeh ,5 Olomoucký kraj ,8 Zdroj dat: ČSÚ Územně analytické podklady za SO ORP, 2016, údaje za rok 2005 nejsou k dispozici nebo jsou nespolehlivé K největšímu relativnímu nárůstu v počtu obyvatel za období došlo v nejmenší obci SO ORP - Kladníky (zvýšení o 13,4 %), dále v obcích Osek nad Bečvou a Hlinsko. Naopak největší úbytek zaznamenala obec Radotín (pokles o 6,6 %). Tabulka 3.7.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2015 a abs. rel. Bohuslávky ,8 Dolní Nětčice ,5 Dolní Újezd ,0 Hlinsko ,1 Horní Nětčice ,5 Jezernice ,3 Kladníky ,4 Lhota ,6 Lipník nad Bečvou ,9 Osek nad Bečvou ,4 Radotín ,6 Soběchleby ,1 Týn nad Bečvou ,0 Veselíčko ,4 SO ORP Lipník nad Bečvou ,3 Zdroj dat: ČSÚ Databáze demografických údajů za obce, 2016 Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Lipník vyvíjel od roku Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel přesněji vysvětlují. Od roku 2005 populace Lipenska rostla, a to až do roku 2008, kdy začíná také ekonomická krize. Pravděpodobně právě ta stála za nižší stavební aktivitou v obcích (výstavba rodinných domů), a tedy i poklesem obyvatelstva až do roku Poté se pokles obyvatelstva zastavil. 84

85 Obrázek 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Zdroj dat: ČSÚ Databáze demografických údajů za obce, 2016 Od roku 2005 se všechny složky populačního růstu pohybovaly více či méně v kladných hodnotách až do roku Od roku 2004 populace Lipenska roste jak migrací, tak přirozenou měnou, což mělo za následek růst počtu obyvatel v SO ORP. Kladný přirozený přírůstek lze vysvětlit zvýšenou porodností v SO ORP způsobenou druhotným populačním boomem ze 70. let minulého století. Tento jev však byl jen krátkodobého charakteru, neboť v roce 2009, a od roku 2011 klesly hodnoty přirozeného přírůstku (byť mírně) do záporných hodnot. Podobně se od roku 2009 propadá do záporných hodnot i migrační saldo. V roce 2013 dochází ke skokovému snížení všech hodnot, avšak již v roce 2014 se vrací hodnoty na úroveň roku Obrázek 3.7.2: Ukazatele demografického vývoje SO ORP Lipník nad Bečvou v letech Zdroj dat: ČSÚ Databáze demografických údajů za obce, 2016 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku. Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Lipník nad Bečvou a jejich rezidenční atraktivity je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a dále migrační složky. Právě druhá z nich se častěji používá jako indikátor pro určení atraktivity dané obce pro život. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Často má migrační složka výrazně selektivní tendenci, co se týče především věkových a vzdělanostních charakteristik migrantů. Následující tabulka ukazuje vývoj přirozené měny obyvatelstva a migračního salda v obcí SO ORP Lipník nad Bečvou ve srovnání dvou období a (porovnání dlouhodobějších období dovoluje zahladit extrémní výkyvy, které se mohou rok od roku v daných obcích vyskytnout). 85

86 Tabulka 3.7.4: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v obdobích a Obec Počet obyvatel Přirozený přírůstek Migrační přírůstek abs. rok rel. ( ) abs. rok rel. ( ) abs. rok rel. ( ) abs. rok rel. ( ) Bohuslávky ,1 0 0,0-6 -6,1-3 -3,1 Dolní Nětčice ,2-5 -6,5 4 4, ,4 Dolní Újezd , ,2 25 6,9 25 6,8 Hlinsko ,0-3 -4, ,3 9 13,4 Horní Nětčice ,2 0 0,0 3 4, ,7 Jezernice , ,7 8 4,0-3 -1,5 Kladníky ,7-4 -8, , ,9 Lhota ,0 7 7,2-5 -5,1-9 -9,3 Lipník n. B ,4 22 0, , ,4 Osek n. B ,8-3 -0,8 15 4,1 6 1,6 Radotín ,5 1 1,8-2 -3,8-5 -9,1 Soběchleby ,6 3 1,7-7 -3,9-7 -3,9 Týn nad Bečvou , ,3-1 -0,4 21 8,2 Veselíčko ,1 8 3,0 21 7,9-2 -0,7 SO ORP Lipník nad Bečvou , , , ,9 Zdroj dat: ČSÚ Databáze demografických údajů za obce, 2016 Z tabulky výše je patrné, že přirozený úbytek obyvatelstva SO ORP Lipník nad Bečvou byl v letech v porovnání s obdobím stejný (0,3 promile za rok). Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Kladníky (ztráta průměrně 8,8 promile za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Lhota (7,2 promile za rok). Co se týče migračního salda, za poslední sledované období pouze čtyři obce zaznamenaly přírůstek obyvatelstva migrací. Nejvíce ztrátová byla obec Kladníky (32,9 promile za rok), naopak nejvyššího přírůstku migrací dosáhla obec Hlinsko (13,4 promile za rok) Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Olomouckému kraji a SO ORP Lipník nad Bečvou, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. Populačně nejstarším SO ORP v Olomouckém kraji jsou SO ORP Přerov a Konice, kde je více než 19 % obyvatelstva v postproduktivním věku. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Hranice, Olomouc, Šternberk a Lipník nad Bečvou. V SO ORP Lipník nad Bečvou je počet lidí v postproduktivním věku vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku a oproti index stáří vzrostl o šest setin na 1,15 a takový vývoj bude zřejmě pokračovat. I v Olomouckém kraji jako celku se zvýšil index stáří z 1,13 v roce 2011 na 1,24 v roce 2015, což poukazuje na to, že pokračující proces demografického stárnutí je problémem nejen Lipenska, ale i celého Česka a Evropy. 86

87 Tabulka 3.7.5: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k Obec Věková skupina Průměrný Index stáří Index stáří Index stáří <= let 65 + věk (2015) (2013) (2011) Hranice 15,1 67,4 17,5 41,6 1,16 1,11 1,05 Jeseník 14,0 67,1 18,9 42,7 1,35 1,21 1,06 Konice 13,6 66,5 19,8 43,3 1,45 1,31 1,20 Lipník n. Bečvou 15,1 67,5 17,4 41,7 1,15 1,12 1,09 Litovel 15,2 66,2 18,6 42,1 1,22 1,20 1,13 Mohelnice 14,1 67,5 18,4 42,2 1,30 1,20 1,13 Olomouc 15,9 66,0 18,1 41,6 1,13 1,12 1,10 Prostějov 15,4 65,6 19,0 42,2 1,23 1,20 1,14 Přerov 14,1 65,9 20,0 43,1 1,42 1,37 1,29 Šternberk 15,6 66,3 18,1 41,7 1,17 1,14 1,05 Šumperk 14,9 65,6 19,5 42,6 1,30 1,23 1,12 Uničov 14,5 67,2 18,3 42,2 1,26 1,21 1,12 Zábřeh 15,2 66,3 18,5 41,9 1,22 1,16 1,09 Olomoucký kraj 15,1 66,2 18,7 42,2 1,24 1,20 1,13 Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady za SO ORP, Územně analytické podklady za kraje, 2016 Tabulka 3.7.6: Věková struktura obcí SO ORP Lipník nad Bečvou k Obec Věková skupina Průměrný Index stáří Index stáří Index stáří <= let 65 + věk (2015) (2013) (2011) Bohuslávky 12,9 61,7 25,5 45,2 1,98 1,60 1,57 Dolní Nětčice 12,5 62,7 24,7 45,3 1,97 1,74 1,51 Dolní Újezd 15,2 68,3 16,5 40,9 1,09 1,08 1,03 Hlinsko 16,1 66,5 17,4 41,3 1,08 1,28 1,18 Horní Nětčice 12,8 69,4 17,8 42,6 1,39 1,38 1,19 Jezernice 12,2 70,8 17,0 42,5 1,39 1,41 1,42 Kladníky 17,8 62,5 19,7 40,6 1,11 1,03 0,94 Lhota 12,7 67,5 19,8 43,7 1,56 1,51 1,44 Lipník nad Bečvou 15,5 67,4 17,2 41,7 1,11 1,10 1,10 Osek nad Bečvou 16,1 68,3 15,6 40,8 0,97 0,91 0,80 Radotín 15,3 71,0 13,7 40,2 0,89 0,72 0,82 Soběchleby 14,6 71,0 14,4 40,7 0,99 0,86 0,81 Týn nad Bečvou 14,5 65,3 20,2 42,8 1,40 1,31 1,19 Veselíčko 16,3 67,0 16,7 41,1 1,03 1,17 1,12 SO ORP Lipník nad Bečvou 15,1 67,5 17,4 41,7 1,15 1,12 1,09 Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady za obce, 2016 Nejvyšších hodnot indexu stáří dosahují obce Dolní Nětčice (které jsou populačně i nejstarší obcí průměrný věk místního obyvatelstva je 45,3 let) a Bohuslávky, kde index stáří je 1,98. Naopak nejnižší index stáří zaznamenaly obce Osek nad Bečvou, Radotín a Soběchleby (hodnota pod 1,00) Vzdělanostní struktura Pro roky 2014 či 2015 neexistují aktuální data o vzdělanostní struktuře obyvatelstva, proto zůstává tento oddíl neaktualizován (bude aktualizován až na základě dat ze SLDB 2021). Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj 87

88 obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Tabulka 3.7.7: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 (%) Bez vzdělání, Vyučení a Úplné střední nezjištěné, střední s maturitou a Vysokoškolské Název obce neukončené bez vyšší odborné a základní, maturity nástavbové základní Střední s maturitou a VŠ Bohuslávky 26,2 43,4 25,2 5,2 30,3 Dolní Nětčice 27,6 40,5 24,1 7,8 31,9 Dolní Újezd 23,4 42,6 27,0 7,0 34,0 Hlinsko 27,7 46,2 17,4 8,7 26,1 Horní Nětčice 22,6 41,8 29,8 5,8 35,6 Jezernice 19,5 39,4 32,8 8,3 41,1 Kladníky 28,7 38,0 28,7 4,7 33,3 Lhota 23,8 41,8 27,2 7,1 34,4 Lipník nad Bečvou 23,0 33,1 31,6 12,3 43,9 Osek nad Bečvou 20,1 39,0 31,2 9,7 40,9 Radotín 20,6 34,8 29,7 14,8 44,5 Soběchleby 22,3 38,5 28,5 10,7 39,1 Týn nad Bečvou 22,1 36,9 31,3 9,7 41,1 Veselíčko 21,4 37,4 32,1 9,1 41,3 SO ORP Lipník nad Bečvou 22,7 36,2 30,5 10,6 41,1 Olomoucký kraj 22,7 35,1 30,5 11,7 42,2 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 43,3 Zdroj: ČSÚ - SLDB 2011 I SO ORP Lipník nad Bečvou dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) z celkových 66,8 % na současných 58,9 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Radotíně (14,8 %) a až poté v Lipníku nad Bečvou. Při pohledu na podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikací (maturitní, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání) v tomto ohledu je variabilita vzdělanostních poměrů rovněž vysoká od nejhoršího Hlinska (26,1 %) po Radotín (44,5 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Olomouckého kraje. 88

89 3.7.4 Školy a školská zařízení V SO ORP Lipník nad Bečvou má polovina obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Lipník nad Bečvou má čtyři mateřské školy. Základní školu má sedm obcí (město Lipník nad Bečvou má čtyři základní školy a jednu základní uměleckou školu), avšak pouze čtyři obce mají ročník. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Lipníku nad Bečvou, ale spíše do dalších větších měst Olomouckého kraje. Tabulka 3.7.8: Mateřské, základní a střední školy v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou pro školní rok 2014/2015 Obec Mateřská škola - počet tříd jen první stupeň - počet tříd Základní škola jen první i druhý druhý stupeň stupeň - počet - počet tříd tříd celkem - počet tříd Základní umělecké školy - počet škol Střední škola - počet škol střední střední odborné odborné gymnázia a učiliště a praktické odb. školy učiliště Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník n. B Osek n. Bečvou Radotín Soběchleby Týn n. Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n. B Zdroj: ČSÚ, Data pro místní akční skupiny - Veřejné vybavení podle územních obvodů MAS, 2016 Kapacita mateřských škol se z důvodu nedávného populačního boomu postupně naplňuje, avšak brzy lze očekávat opět pokles dětí v mateřských školách. Oproti tomu do základních škol nastupuje v současnosti stále více dětí. 89

90 Tabulka 3.7.9: Školy a školská zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v letech Školní rok 2012/ /2015 Mateřské školy počet zařízení počet všech tříd počet dětí 533 důvěrný údaj Základní školy počet zařízení počet všech tříd základní školy jen počet 4 4 s I. stupněm zařízení počet tříd počet žáků 128 důvěrný údaj Základní umělecké školy základní školy jen s II. stupněm základní školy s I. i s II. stupněm počet 1 0 zařízení počet tříd důvěrný údaj 0 počet žáků důvěrný údaj důvěrný údaj počet 6 6 zařízení počet tříd počet žáků důvěrný údaj počet zařízení 1 1 počet žáků důvěrný údaj důvěrný údaj počet zařízení 1 1 Střední školy - obory gymnázií Střední školy - počet zařízení 3 3 obory středních počet tříd denního studia 15 důvěrný údaj odborných škol a počet žáků všech forem studia důvěrný údaj praktických škol 392 Střední školy - počet zařízení 1 1 obory středních počet tříd denního studia důvěrný údaj důvěrný údaj odborných učilišť a počet žáků všech forem studia odborných učilišť důvěrný údaj důvěrný údaj Zdroj: ČSÚ, Data pro místní akční skupiny - Veřejné vybavení podle územních obvodů MAS, Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu života je dostupnost zdravotnické péče. V SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází Nemocnice v Lipníku nad Bečvou (detašované pracoviště Nemocnice Hranice a.s.), která poskytuje rehabilitace, RTG vyšetření a odborné ambulance - gynekologie, chirurgie, ortopedie, urologie, alergologie a plicní. V obcích SO ORP se nachází zdravotnická zařízení, která jsou však vysoce koncentrována do správního střediska Lipník nad Bečvou. Alespoň jedno zdravotnické zařízení (samostatná ordinace lékaře, nikoli detašované pracoviště) se pak nachází jen v obcích Dolní Újezd a Soběchleby. Co se týče sociálních služeb, vybavenost SO ORP službami pro seniory je velice slabá. Problematika sociálních služeb je řešena v rámci komunitního plánování. V RURÚ je třeba zmínit jen problémy s územními dopady identifikované v Komunitním plánu sociálních služeb a služeb navazujících pro roky , který pokrývá část území Lipenska. 90

91 Dle tohoto dokumentu v SO ORP Lipník nad Bečvou chybí: místa pro ubytování rodin v krizi, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež usilující o zlepšení kvality života dětí a mládeže v Lipníku nad Bečvou a přilehlém okolí, bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, startovací byty pro mladé dospělé ohrožené sociálním vyloučením, dům na půl cesty, domov pro seniory, doléčovací oddělení (léčebny dlouhodobě nemocných, hospicová paliativní péče) ve venkovských obcích SO ORP domy s pečovatelskou službou, bezbariérové přístupy v Lipníku i venkovských obcích (Zdravotní středisko Med Centrum Lipník nad Bečvou, pošta Lipník nad Bečvou), odpočinkové lavičky v Lipníku i venkovských obcích. 91

92 3.7.6 Indikátory Hodnocení indikátoru podílu osob nejméně s maturitou: -2 méně než 20,0 % -1 20,0 24,9 % 0 25,0 29,9 % 1 30,0 34,9 % 2 35 % a více Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 více než 1,25-1 1,10 1,25 0 0,90 1,09 1 0,75 0,89 2 méně než 0,75 Hodnocení indikátoru změny počtu obyvatel mezi roky : -2 méně než -4,0 % -1-4,0-0,1 % 0 0,0 3,9 1 4,0 7,9 % 2 8,0 % a více Tabulka : Hodnocení indikátorů podílu osob nejméně s maturitou, indexu stáří a změny počtu obyvatel Osoby nejméně Změna Obec Hodnocení Index Hodnocení počtu Hodnocení s maturitou indikátoru stáří indikátoru obyvatel indikátoru (v %) (%) Bohuslávky 30,3 1 1, ,8-1 Dolní Nětčice 31,9 1 1, ,5-2 Dolní Újezd 34,0 1 1,09 0 6,0 1 Hlinsko 26,1 0 1, ,1 2 Horní Nětčice 35,6 2 1,39-1 0,5 0 Jezernice 41,1 2 1, ,3-1 Kladníky 33,3 1 1, ,4 2 Lhota 34,4 1 1,56-2 1,6 0 Lipník n. Bečvou 43,9 2 1, ,9-1 Osek n. Bečvou 40,9 2 0,97 0 8,4 2 Radotín 44,5 2 0,89 1-6,6-2 Soběchleby 39,1 2 0,99 0-2,1-1 Týn nad Bečvou 41,1 2 1, ,0-1 Veselíčko 41,3 2 1,03 0 9,4 2 Zdroj: ČSÚ SLDB 2011; Databáze demografických údajů za obce, 2016; Územně analytické podklady za obce, 2016; vlastní výpočty Co se týče vývoje jednotlivých indikátorů mezi lety 2013 a 2015, zvýšil se index stáří ve většině obcí Lipenska. Diferencovaně se vyvíjel i počet obyvatel v jednotlivých obcích, avšak obecně došlo k populačnímu poklesu na Lipensku. 92

93 3.7.7 SWOT analýza SO ORP Lipník nad Bečvou SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Populační růst některých obcí (Kladníky, Osek nad Výrazný pokles počtu obyvatel v obci Radotín. Bečvou, Hlinsko a Dolní Újezd). Výborná dopravní pozice na křižovatce R35 a D1 Pokles přirozeného přírůstku a migračního salda výborná dostupnost Ostravy, Brna, Prahy a jiných do záporných hodnot. měst usnadňuje dojíždění za prací a tedy i stabilizaci obyvatelstva v území. Realizace investičních projektů na podporu Stárnutí populace SO ORP Lipník nad Bečvou komunální infrastruktury podpořených ze jako celku, především pak v obcích Dolní strukturálních fondů EU. Nětčice a Bohuslávky. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je podprůměrem kraje i ČR. Neexistence některých forem sociálních služeb (domov pro seniory, sociální byty, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, dům na půl cesty, domov se zvláštním režimem pro osoby s demencí, terénní odlehčovací služba, chráněná dílna a bydlení). PŘÍLEŽITOSTI Využití výhodné geografické polohy (blízkost a dobrá dopravní dostupnost Olomouce) pro posílení populačního růstu. Využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na realizaci investičních projektů na rozšíření sociálních služeb. HROZBY Úbytek obyvatelstva v nejmenších obcích může vést k marginalizaci území a k opuštění domovního fondu. Nízký tok financí ze státního rozpočtu do sociálního sektoru. Neřešení problému demografického stárnutí. 93

94 3.7.8 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Ve sledovaném období se hodnoty přirozeného přírůstku i migračního salda pohybovaly v záporných hodnotách. Kvůli tomu se počet obyvatel SO ORP snížil o více než 90 obyvatel. Naplnila se tak obava, že populační růst v předchozích letech bude pouze krátkodobého charakteru. Aby bylo zabráněno postupnému snižování populace Lipenska, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem na Lipensku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. V SO ORP pokračoval proces demografického stárnutí, kdy se oproti roku 2013 index stáří zvýšil o 0,03 na hodnotu 1,15. I přesto, že tato hodnota není v porovnání s jinými regiony nikterak kritická, obce se jednoznačně musí připravovat na další nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro seniory. Na Lipensku se to příliš nedaří, základní služby jsou zabezpečené jen ve střediskové obci Lipníku a venkovské obce jsou v tomto ohledu značně podvybavené. Tento fakt je nutné vnímat jako hrozbu neboť v souvislosti s nastíněným populačním vývojem bude poptávka po sociálních službách pro seniory i nadále růst. Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, není vhodné již dále rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Skončený populační boom už postupně začíná naplňovat kapacity základních škol, což na pár let pozitivně ovlivní jejich obsazenost, která je v současné době nízká. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Lipenska, nicméně i přes tento pozitivní vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Olomoucký kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovské obci Radotín, až za ní pak ve střediskovém městě Lipník nad Bečvou, který v roce 2001 v tomto ohledu celému SO ORP naprosto dominoval. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek než je Lipník nad Bečvou, proto je, pro malou velikost tohoto města a jeho podřízenost především Olomouci či Ostravě, růst vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení sociálních služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Lipenska (především ve venkovských oblastech, kde se podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikační úrovní zvýšil nejvíce), což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. 94

95 Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod. V SO ORP Lipník nad Bečvou je třeba územním plánováním podpořit: Rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Lipenska. Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení. Optimalizace kapacit základních a mateřských škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období Použité zkratky ROP SLDB SO ORP - Regionální operační program - Sčítání lidu, domů a bytů - Správní obvod obce s rozšířenou působností Literatura a použité vrstvy ÚAP Zdroje dat: Český statistický úřad o Data pro místní akční skupiny - Veřejné vybavení podle územních obvodů MAS, 2016 o Databáze demografických údajů za obce, 2016 o Územně analytické podklady za kraje, 2016 o Územně analytické podklady za obce, 2016 o Veřejná databáze ČSÚ, 2016 Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky Město Lipník nad Bečvou, Olomoucký kraj, 95

96 3.8 BYDLENÍ Ukazatele bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů území, protože dokáží reflektovat ekonomický růst a konkurenceschopnost domácností, kvalitu domovního a bytového fondu a celkovou atraktivitu sledovaného regionu. Důkladná analýza stavu domovního a bytového fondu se tak v kombinaci s demografickou analýzou stává velmi důležitým předpokladem pro vypracování správného a efektivního plánu rozvoje každého regionu. Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a 2011, které umožňují hlubší porozumění chování obyvatel daného regionu a hledání jeho širších kontextových příčin a souvislostí v sčítacím meziobdobí. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ. Jelikož v rámci RURÚ bylo doposud vždy pracováno s indikátory bydlení založenými na ukazatelích místa trvalého pobytu, s ohledem na komparativnost obou posledních sčítání bylo u SLDB 2011 v některých případech pracováno s tzv. předběžnými výsledky. Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou totiž zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu 1. Pojem obvyklý pobyt na rozdíl od trvalého pobytu není zakotven v české legislativě (s výjimkou aplikací přímo použitelných předpisů EU), v koncepci sčítání je využit poprvé a laické i odborné veřejnosti není příliš známý Základní údaje o domech a bytech Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Ve SO ORP Lipník nad Bečvou je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 celkový nárůst TOD o 4,5 %. V relativních hodnotách nejvíce rostly obce v zázemí větších sídel (Kladníky - 12,2 %, Osek nad Bečvou - 10,0 %) a dále obec Horní Nětčice (18,3 %). Největší absolutní přírůstek zaznamenala nejlidnatější sídla regionu nacházející se na podél hlavních dopravních tahů, tj. správní centrum Lipník nad Bečvou a druhé a třetí největší sídlo regionu Dolní újezd a Osek nad Bečvou. Záporné hodnoty vykazuje pouze obce Lhota, kde se v mezidobí snížil počet TOD o 7,1 %. V rámci sledovaného regionu došlo pouze k velmi mírnému nárůstu TOB, a to o 0,4 %. Údaje za jednotlivé obce jsou značně nevyrovnané. V největším sídle Lipníku nad Bečvou došlo k 1,7% poklesu, pokles zaznamenalo i dalších 5 obcí, další obce v tomto ukazateli více či méně stagnují a pouze v Oseku nad Lipníkem došlo k více než 10% přírůstku (14,2 %). Tabulka 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Obec, SO ORP Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Index (%) Index (%) Bohuslávky , ,3 Dolní Nětčice , ,9 Dolní Újezd , ,3 Hlinsko , ,6 Horní Nětčice , ,8 Jezernice , ,4 Kladníky , ,1 1 Místo obvyklého pobytu osoby je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. 96

97 Obec, SO ORP Trvale obydlené domy 97 Trvale obydlené byty Index (%) Index (%) Lhota , ,1 Lipník nad Bečvou , ,7 Osek nad Bečvou , ,2 Radotín , ,7 Soběchleby , ,0 Týn nad Bečvou , ,7 Veselíčko , ,6 SO ORP Lipník nad Bečvou , ,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a Domovní fond Dle SLDB z roku 2011 se v SO ORP Lipník nad Bečvou nacházelo celkem domů, což odpovídá zhruba 6% nárůstu oproti roku Z celkového počtu domů bylo 14,2 % klasifikováno jako neobydlených, z nichž téměř třetina slouží k rekreaci. Nejvyšší podíl neobydlených domů v roce 2001 a 2011 měly obce Dolní a Horní Nětčice, kde neobydlené domy tvořily necelou čtvrtinu domovního fondu. Nižší podíl obydlenosti v těchto případech souvisí s faktem, že neobydlené domy často využívají jejich vlastníci k rekreaci. Celkově se podíl neobydlených domů v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety 2001 a 2011 zvýšil o 21,1 procentního bodu. Celkový podíl rekreačních domů navzdory tomu zůstal stejný. V regionu převažuje individuální typ výstavby. Největší nárůst v domovním fondu zaznamenaly právě rodinné domy (4,4 %), a to zejména ve druhém a třetím největším městě regionu v Dolním Újezdu (9,5 %) a Oseku nad Bečvou (8,5 %). Tabulka 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2001 Obec, SO ORP Domy celkem Celkem Trvale obydlené domy Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy Celkem Podíl (%) Slouží k rekreaci Bohuslávky ,1 0 Dolní Nětčice ,9 6 Dolní Újezd ,1 20 Hlinsko ,2 9 Horní Nětčice ,1 12 Jezernice ,4 18 Kladníky ,3 0 Lhota ,5 0 Lipník nad Bečvou ,4 34 Osek nad Bečvou ,1 1 Radotín ,0 2 Soběchleby ,7 12 Týn nad Bečvou ,0 29 Veselíčko ,6 12 SO ORP Lipník n/b ,0 155

98 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Tabulka 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 Obec, SO ORP Domy celkem Celkem Trvale obydlené domy Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy Celkem Podíl (%) Slouží k rekreaci Bohuslávky ,8 5 Dolní Nětčice ,4 13 Dolní Újezd ,5 7 Hlinsko ,5 8 Horní Nětčice ,0 8 Jezernice ,1 8 Kladníky ,9 4 Lhota ,1 8 Lipník nad Bečvou ,9 38 Osek nad Bečvou ,0 4 Radotín ,4 3 Soběchleby ,4 7 Týn nad Bečvou ,5 23 Veselíčko ,3 19 SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ, SLDB ,2 155 Hrubou představu o kvalitě bydlení můžeme získat ze stáří domů. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu domů. Za SO ORP Lipník nad Bečvou dosahuje podíl 48,8 %, což odpovídá hodnotě o 1,3 procentního bodu horší, než je průměr celorepublikový. Olomoucký kraj jako celek má hodnotu sledovaného ukazatele o 0,8 procentního bodu příznivější než je tomu u SO OPR Lipník nad Bečvou. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70. a 80. letech 20. století a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách (celorepublikový ukazatel mírně roste). V regionu SO ORP Lipník nad Bečvou, ale i ve vyšších územních jednotkách, výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let. Tabulka 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby SO ORP, kraj, ČR SO ORP Lipník nad Bečvou 1919 a dříve Období výstavby domů Celkem Podíl domů postavených před r (%) ,8 Olomoucký kraj ,0 Česká republika ,5 Zdroj: ČSÚ, SLDB

99 3.8.3 Bytový fond Celkový počet trvale obydlených bytů v SO ORP Lipník nad Bečvou činil jednotek v roce 2011, což odpovídá pouze 0,4% nárůstu oproti roku Vysoký relativní nárůst lze pozorovat pouze v obci Osek nad Bečvou (14,2 %). V poslední dekádě došlo k určitým změnám ve struktuře právní formy bydlení díky privatizaci bytového fondu. V kategorii bytů ve vlastním domě došlo pouze k zanedbatelnému přírůstku, přesto tato forma představuje nejoblíbenější způsob bydlení v roce 2001 i Počet trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví se zvýšil dokonce trojnásobně, což je důsledkem poklesu nájemní formy bydlení o 26,7 %. Nájemní forma však stále představuje poměrně rozšířený typ bydlení. Družstevní nájemnictví se snížilo o 12,5 % převodem družstevních bytů do osobního vlastnictví, přičemž největší podíl na změně má privatizace družstevních bytů v Lipníku nad Bečvou. Tyto změny jsou výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do soukromého vlastnictví. Tabulka 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Obec, SO ORP Počet trvale obydlených ve vlastním domě Právní forma užívání trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví nájemní družstevní Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011 Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2009 a 2015 na úrovních SO ORP Lipník nad Bečvou, Olomouckého kraje a České republiky. Vývojový trend je ve sledovaných letech značně nevyrovnaný s nepravidelnou distribucí minim a maxim. V pětiletých obdobích je vyrovnaný. Počet dokončených bytů v SO ORP Lipník nad Bečvou ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá a vyznačuje se viditelným vrcholem v roce 2012, čímž nepotvrzuje propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009, který můžeme sledovat na krajské a národní úrovni. Vrchol výstavby bytů na úrovni Olomouckého kraje byl dosažen již v roce 2009 a na celorepublikové úrovní dokonce o dva roky dříve. Největší absolutní přírůstky zaznamenali Lipník nad 99

100 Bečvou s vrcholem v roce 2011 a Osek nad Bečvou s maximem v roce 2012, které následují Dolní Újezd a Veselíčko. Pouze Bohuslávky nezaznamenaly žádný dokončený byt v období Tabulka 3.8.6: Dokončené byty v období Obec, SO ORP, kraj, ČR Dokončené byty v letech Celkem Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník nad Bečvou Olomoucký kraj Česká republika Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ

101 3.8.4 Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích a , protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst kvality bydlení. Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 94,9 % 0 95,0 104,9 % 1 105,0 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty Obec, SO ORP, kraj, ČR bytů v letech abs. % 101 Hodnocení indikátoru Bohuslávky ,7-1 Dolní Nětčice ,1 0 Dolní Újezd ,3 0 Hlinsko ,6 1 Horní Nětčice ,8 1 Jezernice ,4 1 Kladníky ,1 0 Lhota ,9-1 Lipník nad Bečvou ,3 0 Osek nad Bečvou ,2 1 Radotín ,3 0 Soběchleby ,0 0 Týn nad Bečvou ,7 0 Veselíčko ,6 0 SO ORP Lipník nad Bečvou ,4 0 Olomoucký kraj ,2 0

102 Obec, SO ORP, kraj, ČR Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty bytů v letech abs. % Hodnocení indikátoru Česká republika ,7 0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočet Ve SO ORP Lipník nad Bečvou můžeme sledovat méně příznivý vývojový trend než je tomu za celou Českou republiku počet trvale obydlených bytů narostl pouze o 0,4 %. Data za celý Olomoucký kraj vykazují podobně mírný trend počet obydlených bytů se zvýšil pouze o 1,2 %. O olomouckém regionu nelze říct, že by byl k bydlení predisponován nižší atraktivitou (např. velkými strukturálními problémy, zhoršenou kvalitou ovzduší či velkou vzdáleností od spádových center apod.). Nižší počet trvale obydlených bytů pravděpodobně koresponduje především s trendem posledních let, kdy se postupně snižovala velikost domácností, které jsou dnes často pouze jednočlenné. V SO ORP Lipník nad Bečvou se nenachází žádná sídla s nejvyšší hodnotou indikátoru změny TOB. Alespoň 5% přírůstek zaznamenaly 4 sídla. Dalších 8 jich stagnuje či mírně ubývá a dvě vykazují více než 5% úbytek. Obrázek 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočet 102