NABÍZENÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Z EKOLOGIE HORSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

Transkript

1 NABÍZENÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Z EKOLOGIE HORSKÝCH EKOSYSTÉMŮ Vedoucí práce: Marek Banaš, konzultant - Miroslav Zeidler 1) Jak se mění horská vegetace pod Petrovými kameny v Jeseníkách pod vlivem lyžařských sjezdových tratí? Východiska: Pod Petrovými kameny v NPR Praděd se nachází nejvýše položené lyžařské sjezdové tratě v České republice, jedna z nich je v provozu již více než šedesát let. Subalpínská vegetace na sjezdové trati je dlouhodobě ovlivňována provozem sjezdové tratě. Cíl práce: Srovnat aktuální stav vegetace na založených trvalých plochách na sjezdové trati a v kontrolním přirozeném prostředí se situací zjištěnou před 10 lety, tj. v r Studována bude vegetace kapradinových niv, subalpínských třtinových trávníků a subalpinské brusnicové vegetace. 2) Jak se napravuje horská příroda? aneb Změny horské vegetace na dříve poškozených místech situace na úbočí Vysoké hole v Jeseníkách po 15 letech Východiska: V minulosti, v polovině 90. let, došlo na lyžařských sjezdových tratích na úbočí Vysoké hole v Jeseníkách k různě intenzivnímu mechanickému poškození vegetace a půdního profilu. Následně zde byla provedena sanace těchto míst různými typy opatření (položení ochranných sítí, stabilizace hrázkami a větvemi apod.). Jak byla tato opatření účinná? Navrací se na poškozených plochách příroda zpět do svého původního stavu nebo zde vzniká něco nového, zajímavého? Cíl práce: Zjištění aktuálního stavu vegetace na poškozených a sanovaných plochách po 15 letech od zahájení výzkumu. Srovnání změn vegetace v čase na různých typech sanovaných ploch. 3) Mizející horská vegetace - dlouhodobé změny alpinské vegetace ve vrcholové části Králického Sněžníku Východiska: Aktuální výzkumy ukazují, že alpinské a subalpinské prostředí našich pohoří se v čase významně mění. Dochází k nahrazování jednotlivých typů horské vegetace jinými, některé druhy rostlin z vrcholových partií mizí. Nejinak je tomu i na vrcholu Králického Sněžníku, kde se ještě před několika desítkami let vyskytovala velmi zajímavá společenstva horských rostlin. Mimořádně zajímavá byla zejména lavinová dráha údolí Moravy. Vytrvalo horské bohatství Králického Sněžníku? Najdeme tam i dnes rostliny dávných německých botaniků i badatelů 70.let minulého století? Cíl práce: Srovnat aktuální stav alpinské a subalpinské vegetace ve vrcholové části Králického Sněžníku s historickými údaji (zejména 70. a 80. léta minulého století, orientačně též data z 19.století). Popsat a vyhodnotit zjištěné změny vegetace. Navrhnout případná opatření managementu horských ekosystémů na vrcholu Králického Sněžníku. 4) Nenápadný horský bojovník - jalovec nízký (Juniperus communis subs. alpina) v Hrubém Jeseníku stav populace po 10 letech Východiska: V Hrubém Jeseníku se nachází největší vysokohorská populace jalovce nízkého na našem území. Výzkum provedený před 10 lety prokázal špatný zdravotní stav řady jedinců a chybějící generativní rozmnožování jalovce. Populace jalovce nízkého byla v Jeseníkách zmapována v r Zlepšil se za posledních 10 let zdravotní stav jalovce? Přibyl počet keřů? Začaly keře opět kvést? Jak dlouho ještě jalovec nízký v Jeseníkách přežije?

2 Cíl práce: Zjištění aktuálního stavu výskytu a zdravotního stavu jalovce nízkého v Hrubém Jeseníku. Srovnání se stavem jalovce před 10 let. Návrh opatření péče o populaci jalovce nízkého v Jeseníkách. 5) Źivotní příběh vzácné sasanky narcisokvěté - ekobiologie Anemonastrum narcissiflorum v Hrubém Jeseníku Východiska: V minulosti byla sasanka narcisokvětá velmi častým druhem horských hřebenových luk. Pamětníci vzpomínají, že se na jaře jesenické louky bělaly pod záplavou květů sasanky. V současnosti je však v Jeseníkách velmi vzácná, zdá se, že trpí konkurencí zdatných travin. Kde zůstalo pár posledních odvážných sasanek v Jeseníkách? V jakém jsou stavu a proč v Jeseníkách mizí? Cíl práce: Zjištění aktuálních lokalit výskytu, početnosti a struktury populace sasanky narcisokvěté v Hrubém Jeseníku. Reakce sasanky narcisokvěté na simulované narušení hustého drnu travin ve vrcholových partiích. 6) Dramatické změny horské tundry na hřebenech Jeseníků nevídané změny produkce rostlin a druhového složení v alpinských trávnících a keříčcích Východiska: V posledních dekádách je patrný významný nárůst porostů borůvky a hustých alpinských trávníků s metličkou křivolakou na hřebenech Jeseníků. Alpinské trávníky jsou místy (například na úbočí vrchu Břidličná) už tak husté, že zde už vegetace postupně odumírá a nové druhy rostlin nemají šanci do hustých koberců travin proniknout. Na některých místech na hřebenech zamýšlí státní ochrana přírody provést odstranění těchto porostů. Jak se projeví tyto zásahy na produkci rostlinné biomasy a na změnách druhového složení vegetace? Cíl práce: Zjištění aktuální přirozené produkce biomasy rostlin a druhového složení v porostech subalpínských borůvkových keříčků a zapojených alpinských trávníků s metličkou křivolakou. Vyhodnocení změn produkce vegetace a druhového složení vegetace po provedení experimentálního sečení. 7) Źivotní příběh (ekobiologie) vybraného ochranářsky významného druhu*) na území CHKO Jeseníky Rostlinné druhy nejvyšších poloh ČR jsou v mnoha ohledech významné. O jejich ekologii, rozšíření, fytocenologických vazbách a nárocích často existují pouze omezené informace. Student si zvolí druh rostliny dle vlastního výběru. Ke zvolenému druhu budou shromážděny dostupné informace, především o historickém i současném rozšíření a aktualizovány informace o jeho rozšíření v Jesneíkách. Dále bude věnována pozornost ekobiologii druhu (početnosti trsů na studovaném území, počtu květů, semen, výšky rostlin, typ společenstva rostlin na lokalitách,...) *)Vybírat je možné z následujících druhů, po domluvě je možné seznam doplnit: Aconitum callibotryon - oměj šalamounek, Aconitum variegatum L. - oměj pestrý Aconitum vulparia - oměj vlčí mor, Anemone narcissiflora sasanka narcisokvětá Avenula planiculmis ovsíř dvouřízný Botrychium lunaria - vratička měsíční, Bupleurum longifolium subsp. vapincense - prorostlík dlouholistý fialový Calathiana verna - hořepníček jarní Carex rupestris Cardamine resedifolia Coeloglosum Dasystephana asclepiadea hořepník tolitovitý, Hořce: Gentiana pannonica - hořec šumavský, Gentiana punctata - hořec tečkovaný, Gentianella amarella - hořeček (hořec) nahořklý, Gentianopsis ciliata - trličník (hořec) brvitý, Tretorhiza cruciata - prostřelenec (hořec) křížatý, Campanula rotundifolia subsp. sudetica - zvonek okrouhlolistý sudetský Cardamine resedifolia - řeřišnice rýtolistá Crepis sibirica - škarda sibiřská

3 Delphinium elatum - stračka vyvýšená odd. LYCOPODIOPHYTA se zaměřením na druhy rodů Diphasiastrum, Huperzia, Lycopodium, Lycopodiella a Selaginella Diphasiastrum complanatum plavuník zploštělý D. alpinum plavuník alpský D. oellgaardii plavuník Øllgaardův D. zeillerii plavuník zeillerův Hypochaeris uniflora prasetník jednoúborný Juncus trifidus L. - sítina trojklanná Pleurospermum austriacum Pseudorchis Rhodiola rosea - rozchodnice růžová Ribes petraeum - meruzalka skalní, Saxifraga moschata lomikámen pižmový Saxifraga paniculata - lomikámen vždyživý, Saxifraga tridactylites - lomikámen trojprstý, Sedum alpestre - rozchodník alpínský Vedoucí práce: Miroslav Zeidler, konzultant Marek Banaš 8) Ekobiologie ochranářsky významného druhu*) na území CHKO Jeseníky Rostlinné druhy nejvyšších poloh ČR jsou v mnoha ohledech významné. O jejich ekologii, rozšíření, fytocenologických vazbách a managementových nárocích často existují pouze omezené informace. Ke zvolenému druhu budou shromážděny dostupné informace, především o historickém i současném rozšíření a aktualizovány informace o jeho rozšíření. Dále bude věnována pozornost ekobiologii druhu (početnosti trsů na studovaném území, počtu květů, semen, výšky rostlin, typ společenstva rostlin na lokalitách,...) *)Vybírat je možné z následujících druhů, po domluvě je možné seznam doplnit: Aconitum callibotryon - oměj šalamounek, Delphinium elatum - stračka vyvýšená Aconitum variegatum L. - oměj pestrý odd. LYCOPODIOPHYTA se zaměřením na druhy rodů Aconitum vulparia - oměj vlčí mor, Diphasiastrum, Huperzia, Lycopodium, Lycopodiella Anemone narcissiflora sasanka narcisokvětá a Selaginella Avenula planiculmis ovsíř dvouřízný Diphasiastrum complanatum plavuník zploštělý Botrychium lunaria - vratička měsíční, D. alpinum plavuník alpský Bupleurum longifolium subsp. vapincense - D. oellgaardii plavuník Øllgaardův prorostlík dlouholistý fialový D. zeillerii plavuník zeillerův Calathiana verna - hořepníček jarní Hypochaeris uniflora prasetník jednoúborný Carex rupestris Juncus trifidus L. - sítina trojklanná Cardamine resedifolia Pleurospermum Coeloglosum Pseudorchis Dasystephana asclepiadea hořepník tolitovitý, Rhodiola rosea - rozchodnice růžová Hořce: Ribes petraeum - meruzalka skalní, Gentiana pannonica - hořec šumavský, Saxifraga moschata lomikámen pižmový Gentiana punctata - hořec tečkovaný, Gentianella Saxifraga paniculata - lomikámen vždyživý, amarella - hořeček (hořec) nahořklý, Saxifraga tridactylites - lomikámen trojprstý, Sedum Gentianopsis ciliata - trličník (hořec) brvitý, alpestre - rozchodník alpínský Tretorhiza cruciata - prostřelenec (hořec) křížatý, Campanula rotundifolia subsp. sudetica - zvonek okrouhlolistý sudetský Cardamine resedifolia - řeřišnice rýtolistá Crepis sibirica - škarda sibiřská 9) Nevítaní obyvatelé hor - ruderální, zavlečené a invazní druhy rostlin ve vrcholových částech Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku Východiska: V okolí cest, horských chat a dalších antropogenních prvků nad horní hranicí lesa v Jeseníkách a na Králickém Sněžníku se objevuje řada rostlinných druhů, které jsou v (sub)alpínském prostředí nepůvodní. Jejich inventarizace, srovnání s dřívějším rozšířením a doklady o biotopových nárocích se mohou stát důležitým podkladem pro praktický management v ochranářsky nejcennějších polohách Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Cíl práce: Zjištění aktuálního stavu výskytu ruderálních a invazních druhů rostlin v nejvyšších partiích Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku (v okolí horských chat). Srovnání se staršími údaji.

4 10) Vegetační poměry vybraných, ekologicky extrémních vrcholových skal alpínského stupně Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku (Petrovy kameny, Tabulové kameny, Keprník, Červená hora, Pecný, Vozka, Vlaštovčí kameny) Východiska: Skalní útvary v nejvyšších partiích Východních Sudet jsou extrémním biotopem, který plní funkci refugia (ostrova) pro řadu ekologicky specifických a ochranářsky zajímavých druhů vyšších rostlin. Cíl práce: Zmapování aktuálního složení vegetace těchto stanovišť. Aktuálně zjištěný stav bude srovnán s historickými údaji. 11) Vegetace bučin Hrubého Jeseníku (PR Bučina pod Františkovou myslivnou, PR Jelení bučina, PR Pod Slunečnou strání, PR Františkov) Východiska: Většina současných lesních porostů v CHKO Jeseníky se svou druhovou skladbou významně liší od složení v historické minulosti. Zbytky původních bučin Hrubého Jeseníku se do současnosti zachovaly v podobě maloplošných fragmentů v různých polohách. Cíl práce: Kvalitativní a kvantitativní zhodnocení současné druhové skladby. Srovnat současný stav s historickými údaji a porovnat jednotlivé fragmenty bučiny mezi sebou. 12) Zásoba a druhové poměry semen v půdě, jejich srovnání s poměrem zastoupení druhů ve společenstvu. Semenné banky alpínských druhů rostlin a jejich perzistence. Východiska: U alpínských druhů rostlin se má za to, že převažuje vegetativní způsob rozmnožování a generativní je v mnoha případech opomíjeno. Přesto hraje generativní rozmnožování významnou úlohu při tvorbě půdní semenné banky, která tvoří genetickou paměť populací druhů při obnově po disturbanci nebo při odpovědích na měnící se podmínky prostředí. Cíl práce: Analýza složení semenné banky vybraného alpínského rostlinného společenstva a kontrola klíčivosti druhů. 13) Kvalitativní a kvantitativní změny kořenového systému vybraných alpínských druhů na (výškovém) gradientu hmotnost, hloubka kořenění, Východiska: Tvorba podzemní biomasy a poměr alokace uhlíku mezi nadzemní a podzemní biomasu je pro každý druh specifická. Tato funkční rovnováha je dále ovlivněna poměrem nákladů a zisků, tedy i parametry prostředí. Cíl práce: Srovnání odezvy alokace uhlíku v podzemní biomase u vybraného druhu na výškovém transektu. 14) Poloparazitické druhy alpínského bezlesí rozšíření, strategie, ekologie. Východiska: Zastoupení poloparazitických druhů v rostlinných společenstvech subalpínského stupně je minoritní, přesto se jedná o druhy, které mají významný vliv na strukturu a funkci těchto společenstev. Ovlivněním (snížením) kompetičních schopnosti hostitele se podílí na modifikaci druhové kompozice i strukturi společenstev. Cíl práce: Zjištění aktuálního složení a zastoupení poloparazitických druhů na zvoleném území v (sub)alpínském stupni. 15) Druhy čeledi Fabaceae v alpínském bezlesí rozšíření, strategie, ekologie. Východiska: V alpínských polohách, kde specifické podmínky prostředí omezují dekompozici, transformaci dusíku a jeho dostupnost, může být symbiotické poutání vzdušného N 2 výhodnou strategií. Symbiotické organismy na kořenech bobovitých rostlin jsou však také ovlivňovány klimatickými podmínkami. Cíl práce: Zmapování druhů bobovitých rostlin a jejich rozšíření v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku.

5 16) Možné přístupy ke studiu růstových změn (polo)dřevnatých alpínských keříčků metodika zkoumání kvalitativních a kvantitativních změn (šicha, vřes, borůvka, brusinka). Východiska: Nízké dřevnaté keříky patří k dominantám řady (sub)alpínských společenstev. Řada z nich vykazuje pozitivní růstové reakce vůči managementovým či klimatickým změnám. Metodické zvládnutí hodnocení jejich růstu výrazně přispěje k lepšímů pochopení jejich dlouhodobé odezvy vůči zmiňovaným změnám. Cíl práce: Rešerše metodických prací a praktické ověření na zvoleném druhu nízkého keříku. 17) Znaky (plant traits) alpínských rostlin, které jsou předurčující pro jejich ohrožení či ochranářský význam. Východiska: Přestože vesměs osídlují podobná stanoviště, liší se alpínské druhy rostlin svou životní historií a funkčními znaky. Některé z funkčních znaků nebo jejich kombinace by tak mohly být rozhodující pro stanovení míry ohroženosti druhů. Cíl práce: Zpracovat seznam chráněných a ohrožených druhů alpínského stupně a zjistit jejich ekologické vlastnosti. Na jejich základě vytipovat charakteristiky, které je předurčují k zařazení do uvedených ochranářských kategorií. 18) Vegetační poměry a změny na lavinových drahách Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku Východiska: Vegetační poměry lavinových drah se vyvíjejí v závislosti na působení zimního disturbančního režimu. Intenzita disturbancí (mechanického působení sněhu) se odráží ve vegetačním složení v prostoru a čase. Sledování a kvantifikace vegetačního složení proto umožňuje stanovit míru intenzity působících disturbancí. Cíl práce: ve vybraných lavinových katastrech Hrubého Jeseníku provést analýzu vegetační kompozice a srovnat s předchozími vegetačními záznamy. 19) Přehled vegetace alpínských mokřadů ve vztahu k podmínkám prostředí Východiska: V prostoru alpínského bezlesí a horní hranice lesa se vyskytuje řada mokřadních stanovišť, o jejichž vegetačním složení a podmínkách prostředí máme jen neúplné informace. Cíl práce: Zmapovat výskyt mokřadních biotopů v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku, zpracovat přehled druhového složení a popis vybraných abiotických parametrů pro jejich srovnání.