Martin Weber NOSNÉ MYŠLENKY EVROPSKÉ ÚMLUVY O KRAJINĚ A JEJICH NAPLŇOVÁNÍV ČR. Motto

Transkript

1

2 Martin Weber Motto Tato země není tak chudá, aby pro budoucnost své krajiny nenašla a nemohla vynaložit potřebné prostředky. Kromě toho dobře připravené programy a projekty nalézají příznivou odezvu v EU. Oč v tomto případě především jde, to nejsou peníze, ale v konkrétních činech projevená občanská, uživatelská a politická vůle. Josef Fanta 2001

3 Florencie

4 Evropská úmluva o krajině European Landscape Convention CETS No.:176 připravena z iniciativy orgánů Rady Evropy ve Štrasburku, otevřena k podpisu ve Florencii, vstupuje v mezinárodní platnost, se stává závaznou i pro Českou republiku.

5 Evropská úmluva o krajině Představuje nový nástroj, zasvěcený výhradněochraně, správěa plánování krajiny ve všech evropských zemích. Úmluva vycházíz principůtrvale udržitelného rozvoje, k ekonomickému, ekologickému a sociálnímu pilíři tohoto rozvoje přidává ještě pilíř kulturní. Předmětem zájmu je celá krajina, tj. přírodní, venkovské, městské a příměstskéoblasti; jinak řečeno pokrývásvým zájmem krajiny pozoruhodné, ale i běžné a narušené. ProváděníÚmluvy vjednotlivých zemích musíbýt přizpůsobeno vlastnímu rozdělenípravomocí.

6 Ochrana přírodního a kulturního dědictvíkrajiny v intencích EÚoK Nenípojata izolovaně, tj. jako problematika odehrávajícíse pouze mezi státem a příslušnými specialisty. Je chápána participativně, tj. jako sdílenáodpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uživatelů krajiny, jakož i odborné a laické veřejnosti. Nemůže se jednat o pouhou konzervativníochranu vybraných jevůa prvků krajiny. Jde o ochranu aktivní a dynamickou, vycházející z kontinuity činností a významůspjatých s konkrétníkrajinou a jejím potenciálem.

7 Krajina v pojetí Úmluvy Krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působenípřírodních a/nebo lidských faktorů. Krajina hraje významnou úlohu zhlediska veřejného zájmu voblasti kultury, ekologie, životního prostředía vsociálníoblasti a představuje zdroj příznivý pro hospodářskou činnost. Jejíochrana, správa a plánovánímohou přispívat k vytváření pracovních příležitostí. Krajina přispívá k vytváření místních kultur a je základní součástí evropského přírodního a kulturního dědictví. Krajina je klíčovým prvkem blaha jednotlivce i společnosti a jejíochrana, správa a plánováníjsou spojeny správy a povinnostmi pro každého.

8 Ochrana, správa a plánování krajiny Ochrana krajiny znamená činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo charakteristických rysů krajiny, odůvodněné její dědičnou hodnotou, vyplývajícízjejípřírodníkonfigurace a/nebo z lidské činnosti. Správa krajiny znamenáčinnost, kterámá, zhlediska udržitelného rozvoje, zajistit pravidelnéudržováníkrajiny scílem řízenía harmonizace změn, kteréjsou způsobeny sociálními, hospodářskými a environmentálními procesy. Plánování krajiny znamená činnosti s výhledem do budoucna, které majíza cíl zvýšeníhodnoty, obnovu nebo vytvořeníkrajin.

9 Krajinná politika, cílová charakteristika krajiny Krajinnápolitika znamenávyjádřenívšeobecných zásad, strategiía orientací kompetentními veřejnými orgány, které umožňuje přijetí specifických opatření, zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny. Cílovácharakteristika krajiny znamenápřánía požadavky obyvatel týkajícíse charakteristických rysůkrajiny, vnížžijí, formulovanépro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány.

10 Všeobecná opatření(článek 5) Vrámci všeobecných opatřeníse každásmluvnístrana zavazuje: právně uznat krajinu jako základní složku prostředí, v němž obyvatelé žijí, jako výraz rozmanitosti jejich společného kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity; zavést a provádět krajinnépolitiky, zaměřenéna ochranu, správu a plánování krajiny, prostřednictvím přijetí specifických opatření uvedených v článku 6; zavést postupy pro účast veřejnosti, místních a regionálních orgánůa jiných stran, které jsou zainteresovány na definování a provádění krajinných politik zmiňovaných v písmenu b výše; začlenit krajinu do svých politik územního a urbánního plánování, do své kulturní, environmentální, zemědělské, sociálnía hospodářsképolitiky, jakoži do ostatních politik smožným přímým či nepřímým dopadem na krajinu.

11 Zvláštní opatření(článek 6) Vrámci zvláštních opatřeníjsou specifikovány závazky smluvních stran kzaváděnía prováděníkrajinných politik: zvyšovat povědomíobčanskéspolečnosti, soukromých organizacía veřejných orgánů o hodnotě krajin, jejich úloze a jejich změnách; podporovat vzdělávánía výchovu odborníkůvoboru hodnoceníkrajinných celkůa činnostív krajině; vymezit svévlastnítypy krajiny na celém svém území; analyzovat jejich charakteristiky, síly a tlaky, kteréje mění; zaznamenávat jejich změny; vyhodnotit takto vymezenékrajiny sohledem na zvláštníhodnoty, kteréjsou jim připisovány zainteresovanými stranami a dotčeným obyvatelstvem; za aktivní účasti veřejnosti, místních a regionálních orgánů a jiných stran, které jsou zainteresovány na definovánía prováděníkrajinných politik definovat cílové charakteristiky krajiny pro vymezené a vyhodnocené krajiny; pro realizaci krajinných politik zavést nástroje, zaměřenéna ochranu, správu a/nebo plánování krajiny.

12 Závěr Naplněnímyšlenek Evropskéúmluvy o krajiněvnašich podmínkách nemůže být pouze záležitostíadministrativního přijetí. Je třeba vykonat mnoho práce jak na straněspolečenského náhledu na význam a hodnoty našíkrajiny, tak při přípravěstrategie a politiky jejího budoucího utvářeníi při realizaci konkrétních krajinotvorných opatření. Naděje na zvládnutítéto úlohy je tak velká, jak velký je vtéto oblasti pozitivnípotenciál našíspolečnosti a jejích demokratických institucí.

13 Děkuji za pozornost Ing. Martin Weber Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Květnovénáměstí Průhonice weber@vukoz.cz