tématické články Teoretické a metodologické přístupy k výzkumu regionální konkurenceschopnosti
|
|
- Eva Sedláková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teoretické a metodologické přístupy k výzkumu regionální konkurenceschopnosti Theoretical and Methodological Approaches to Research on Regional Competitiveness René Wokoun wokoun@vse.cz Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze ABSTRAKT Příspěvek se zaměřuje na teoretické a metodologické přístupy k hodnocení regionální konkurenceschopnosti, tj. na pojetí a přístupy ke konkurenceschopnosti a metodiku jejího porovnávání. Vedle definic, přístupů a metod významných autorů, byly také využity definice a přístupy ke konkurenceschopnosti, které používají významné instituce jako je např. Světové ekonomické fórum, OECD nebo Evropská komise. KLÍČOVÁ SLOVA Regionální konkurenceschopnost, faktory regionálního rozvoje, indikátory KEY WORDS Regional competitiveness, factors of regional development, indicators Úvod Konkurenceschopnost je jako dostih. Nejde v něm o to běžet dnes rychleji, než jste běželi včera. Jde o to běžet rychleji než všichni ostatní koně. Stéphan Garelli (2009) Obecně je konkurenceschopnost ekonomiky charakterizována jako pojem, který syntetickým způsobem vyjadřuje schopnost země proniknout svým zbožím a službami na zahraniční trhy a z mezinárodní směny získávat komparativní výhody. Konkurenceschopnost ekonomiky není úzce vymezený jev, který by bylo možné měřit jednotlivým ukazatelem konkurenční schopnosti, nýbrž jde o komplexní skutečnost, jejíž některé složky lze kvantifikovat a jiné jsou kvalitativní povahy, bezprostředně neměřitelné. Počínaje ranými 80. léty nastává plíživý posun pojmu konkurenceschopnosti na nadpodnikovou úroveň. Konkurenceschopnost se stává žádoucím cílem nejen podniků, ale i celých odvětví, národních ekonomik, zemí a světových regionů. Přístupy k definování pojmu regionální konkurenceschopnost Ekonomický rozvoj je v tržních ekonomikách jednoznačně spojen s pojmem konkurenceschopnosti jako základního měřítka dlouhodobé úspěšnosti firem a rovněž států a jejich regionů, měst i obcí (Wokoun, 2008). Nejdříve se však podíváme na obecné definování konkurenceschopnosti, například podle OECD (2007, 2008), která definuje konkurenceschopnost jako schopnost korporací, odvětví, regionů, národů a nadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjmů z výrobních faktorů i relativně vysokou úroveň jejich využití na udržitelné úrovni za současného vystavení mezinárodní konkurenci. Kvantitativní složky konkurenceschopnosti jsou prezentovány ukazateli relativní konkurenceschopnosti, které jsou systematicky zjišťovány. OECD (např. 1996) je publikuje ve struktuře: jednotkové pracovní náklady, vývoj spotřebitelských cen, vývoj exportních cen, reálný efektivní směnný kurz. Teoretické, metodologické i praktické otázky konkurenceschopnosti ve smyslu konkurenceschopnosti podniků jsou v ekonomické teorie dobře definované. V případě regionální konkurenceschopnosti tomu tak však není. Přitom lze uvést, že v současnosti je regionální dimenze v analýzách a teoretických pracích silně zdůrazňována. Souvisí to s poznáním, že to jsou právě regiony, které jsou základem národní konkurenceschopnosti, neboť právě na jejich úrovni dochází k přímému střetu mezi tvůrci znalostí a jejich uživateli. Prosperita regionu (Corvers, 2003) pak závisí především na tom, jak se podaří danému regionu překonat případnou propast mezi těmito dvěma skupinami subjektů. Dalším důvodem, proč je v poslední době kladen takový důraz na regiony, jsou změny ve světové ekonomice, kdy dochází k její regionalizaci na úrovni nadnárodních uskupení. To vede k jistému omezení role národních států, které ztrácejí některé možnosti v rámci provádění makroekonomické hospodářské politiky. Dá se tak říci, že ze států se stávají svým způsobem regiony, neboť jejich postupy, jak ovlivňovat některé ekonomické jevy, se spíše podobají postupům regionálních autorit (Beneš, 2006). 2
2 Jak již bylo výše uvedeno, hospodářský rozvoj je v tržních ekonomikách jednoznačně spojen s pojmem konkurenceschopnosti jako základního měřítka dlouhodobé úspěšnosti firem a rovněž států a jejich regionů. Jednotlivé regiony si vzájemně konkurují nejrůznějšími způsoby atraktivitou podnikatelského prostředí, pracovní silou, kapitálem apod. regionální konkurenceschopnost je pak třeba chápat jako souhrn synergie a komplementarity, ke kterým dochází v rámci podnikatelských a dalších socioekonomických aktivit rozvíjených v daném regionu. Evropská komise (European Commision, 2004) definuje regionální konkurenceschopnost jako schopnost regionů čelících mezinárodní konkurenci vytvářet relativně vysoké úrovně příjmů a zaměstnanosti. Přijmeme-li tuto definici, patří mezi nejlepší indikátor regionální konkurenceschopnosti HDP na obyvatele, pak ještě míra zaměstnanosti a produktivita práce. Různé aspekty konkurenceschopnosti popsal M. Porter (např. 1992, 1990). Velmi známý je jeho tzv. diamant konkurenceschopnosti o čtyřech vrcholech, v němž figuruje poptávka, výrobní faktory, podniková strategie, související a podpůrná odvětví. Při hodnocení regionální konkurenceschopnosti lze využít Porterova diamantu konkurenceschopnosti s tím, že konkurenceschopnost je determinována působením faktorů vstupů (nabídka výrobních faktorů), faktorů poptávky (zde je zdůrazněn význam domácí poptávky), faktorů generovaných přítomností příbuzných a podpůrných odvětví (s přímými vazbami na dělbu práce), faktorů generovaných strategiemi firem a charakterem konkurence (významně ovlivňujících investiční klima) a faktorů generovaných odpovídajícími vlivy vlády a dále náhodných faktorů (Viturka, In: Slaný, A. a kol., 2006). Pomocí Porterova diamantu lze klasifikovat jednotlivé země, a to jak na základě kvantitativně měřitelných aspektů, tak i na základě bezprostředně neměřitelných aspektů konkurenceschopnosti. Regionální konkurenceschopnost lze tedy obecně vymezit jako schopnost regionu v podmínkách volné konkurence vyrábět zboží a služby, odpovídající potřebám trhu, jejichž realizace zvětšuje blahobyt regionu, státu a jeho občanů. Definování pojmu regionální konkurenceschopnost není dosud jednoznačně dokončeno a je tedy neuspokojivé. Nicméně řada definic regionální konkurenceschopnosti existuje. Při definování regionální konkurenceschopnosti se vychází z několika přístupů: regionální konkurenceschopnost jako agregovaná podniková konkurenceschopnost, regionální konkurenceschopnost jako odvozená makroekonomická konkurenceschopnost. úroveň zaměstnanosti. Jde o to, že i když v každém regionu působí podniky s různou úrovní konkurenceschopnosti ve svém sektoru, existují určité společné rysy regionu, které mají vliv na konkurenceschopnost všech podniků sídlících v daném regionu. Druhý přístup vychází z toho, že některé zákony, které platí v mezinárodním obchodu, nefungují na nižší než je národní úroveň. Na rozdíl od úrovně zemí kurzové rozdíly a změny poměrů cen a mezd na regionální úrovni buď neexistují nebo nefungují. Na straně druhé přesun mobilních faktorů (kapitál, práce) mezi regiony může být pro regiony reálným ohrožením (např. Camagni, R., 2002). V souladu s prvním přístupem byla definována regionální konkurenceschopnost (European Commision, 1999) jako schopnost produkovat zboží a služby, které obstojí na mezinárodních trzích a zároveň zabezpečí vysokou a udržitelnou úroveň příjmů nebo obecněji řečeno je to schopnost regionů vystavených vnější konkurenci dosahovat poměrně vysoký příjem a vysokou úroveň zaměstnanosti. Z toho vyplývá, že region, který chce být konkurenceschopný, musí zabezpečit pracovní příležitosti v přiměřeném množství a kvalitě. Alternativní definici k výše uvedené, která zohledňuje produktivitu, a tedy vyšší mzdy a zisky, a zároveň analýzu institucionálního uspořádání a tržních struktur, lze formulovat takto: Konkurenceschopnost je schopnost regionální ekonomiky optimalizovat svá domácí aktiva a tak soutěžit a prosperovat na národních a světových trzích a přizpůsobovat se změnám na těchto trzích. Capello a Nijkamp (2009) uvádějí, že konkurenceschopnost regionů, měst a obcí tvoří důležitou součást teorie regionálního rozvoje. Zdůrazňují, že místní specifika a místní materiálová a nemateriálová aktiva se stala strategickými faktory, na kterých je postavena konkurenceschopnost regionu. Lokální konkurenceschopnost spočívá v místní důvěře, smyslu a sounáležitosti více než v čisté schopnosti kapitálu; více v kreativitě než v čisté kvalifikovanosti práce; v konektivitě a vazbách více než v čisté dostupnosti; více v místní identitě než lokální efektivnosti a kvalitě života. Danilov (2007) definuje 2 typy meziregionální konkurence: vertikální jako konkurenci mezi různými úrovněmi vlády regionální a centrální, které se vyznačují různými kompetencemi a také rozdělení finančních zdrojů; horizontální konkurenci mezi regiony. Objektem konkurence je zde všechno, co může být využito jako reálný i potenciální zdroj důchodů ekonomické a přírodní zdroje, trhy odbytu, spotřebitelé, práce, kapitál, znalosti, technologie, majetek, investice. První přístup (např. viz Tvrdoň, Šuranová, 2007) vychází z toho, že v regionu existují podniky, které trvale a ziskově vyrábějí produkty, jež splňují požadavky otevřeného trhu z hlediska ceny, kvality apod. V podstatě se předpokládá, že zájmy firem a regionu, v němž působí, jsou podobné. Je ovšem obtížné udržet si takovouto představu, když si uvědomíme, že firmy se snaží o dosažení produktivity a zisku, zatímco v pojmu regionální konkurenceschopnost musí být zahrnuta také Důležité oblasti podle Danilova (2007) ovlivňující konkurenci mezi regiony, jsou: udržení a přilákání obyvatelstva, především v produktivním věku a zároveň vysoce kvalifikovaného, zachování a rozvoj firem, přilákání nových firem, především těch, které pomáhají formovat klastry a mají udržitelný odbyt pro svou produkci, pracujících na principech vzájemné výhodnosti se svým okolím (prostředím), 3
3 přilákání nových investic a rozvoj stávajících nebo zakládání nových firem, komunální infrastruktura, bydlení a sociální vazby, realizace a rozvoj dopravních funkcí (uvnitř regionu i tranzitních), posilování tržní specializace regionu a jeho významných center, rozvoj systémů profesního vzdělávání a ochrany zdraví jako speciálních odvětví, zvláště univerzit, lékařských center a klinik, přilákání a rozvoj informačních firem, prostředků masové komunikace, filmových a televizních studií atd., přilákání návštěvníků na všechny typy cestovního ruchu, pořádání významných kulturních, politických, vědeckých, sportovních a dalších akcí, na něž přijede mnoho lidí, což posílí pozitivní image regionu, růst kulturního a historického potenciálu, který zvyšuje atraktivitu regionu pro obyvatele i návštěvníky, zakládání administrativních i veřejných institucí, orgánů a fondů státního, mezinárodního nebo světového významu. Turok (2003) se na konkurenceschopnost na úrovni regionů a měst se dívá jako na jev spojený s dynamikou ekonomického růstu ( motor ekonomického růstu). Dle Turoka jsou důležité nejen popisné ekonomické ukazatele, jako je např. vývoj zaměstnanosti, HDP na obyvatele, ale zejména je podstatné sledovat základní a podpůrné zdroje ekonomického rozvoje. Pojem konkurenceschopnost pak dle Turoka (2003) obsahuje tři zásadní faktory ekonomického rozvoje, kterými jsou: schopnost místních firem prodávat jejich produkci na vnějších trzích (trh), hodnota těchto produktů a efektivita, se kterou jsou produkovány (produktivita), využití místních lidských zdrojů, kapitálu a přírodních zdrojů (např. míra zaměstnanosti). Je třeba uvést, že konkurenceschopnost je velice široký pojem a zahrnuje v sobě mnoho sektorových oblastí a faktorů, které ji ovlivňují. Z tohoto pohledu Huggins (2003) upozorňuje, že je nezbytné tyto faktory zkoumat z hlediska jejich vzájemné propojenosti, aby byl dosažen komplexní a ucelený pohled na konkurenceschopnost lokalit a regionů. Dalším významným příspěvkem k analyzovanému tématu je článek autorů Kitson et al. (2004), v němž autoři chápou konkurenceschopnost jako určitý abstraktní a těžko uchopitelný pojem. V úvodu si autoři kladou otázky typu: Co přesně je míněno pojmem konkurenceschopnost regionů, měst a lokalit? V jakém smyslu si regiony a města konkurují? Jak může být měřena regionální konkurenceschopnost? Jaké propojení existuje mezi regionální konkurenceschopností a regionální ekonomickou prosperitou? Autoři poukazují na to, že i když odborná akademická sféra v poslední době klade na výše zmíněné problematické okruhy větší důraz ve svých analýzách, tak stále neexistuje žádný obecně přijatý teoretický či empirický rámec k tématice konkurenceschopnosti regionů, měst a lokalit. Dle autorů je možné regionální (urbánní) konkurenceschopnost definovat jako úspěšnost regionů a měst, se kterou mezi sebou vzájemně soutěží např. v oblasti podílů na exportních (národních či mezinárodních) trzích nebo v přilákání kapitálu a zaměstnanců na své území. (Kitson et al., 2004). Při hodnocení konkurenceschopnosti regionu můžeme využít modely hodnocení konkurenceschopnosti regionu (s využitím regionálních ekonomických analýz a metod matematického modelování), metody hodnocení konkurenceschopnosti regionální produkce (využití regionální statistická data charakterizujících produkci regionu) a metody hodnocení konkurenceschopnosti regionálních firem (včetně hodnocení kvality modely kvality, ISO apod.). V středoevropské literatuře se regionální konkurenceschopností zejména v teoretické rovině zabývá J. Tvrdoň (2005), K. Skokan (2004) a v rovině analytické se zvláštním zřetelem k inovačnímu potenciálu M. Viturka (In: Slaný, A. a kol., 2006). Jak tedy definovat regionální konkurenceschopnost? Například takto: Regionální konkurenceschopnost je významným faktorem rozvoje regionů. Regiony, města a obce spolu soutěží při vytváření, získávání, udržení a podporování ekonomických subjektů. Tyto ekonomické subjekty totiž stabilizují či generují nová pracovní místa, nové příležitosti, přičemž mají zásadní vliv na prosperitu, blahobyt a životní úroveň regionů a obcí. Regionální konkurenceschopnost charakterizuje schopnost regionů generovat příjmy a udržet úroveň zaměstnanosti v rámci národní a mezinárodní konkurence. Nebo spolu s Šechovcevou (2009): Konkurenceschopnost regionu je vlastnost regionu jako ekonomického systému fungovat a rozvíjet se v tržním prostředí, efektivně zabezpečovat reprodukční procesy lidí, statků i regionálního potenciálu, které lze zkoumat podle různých aspektů a na různých úrovních. Je potřeba si uvědomit, že ekonomické procesy v území probíhají nepřetržitě, často se výsledky konkurenceschopnosti stávají jejími faktory a tyto faktory zpětně ovlivňují výsledky. Konkurenceschopnost je vnímána jako jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících možnosti regionálního rozvoje. V této souvislosti si můžeme uvést Storperovu definici územní konkurenceschopnosti (na místní i regionální úrovni) jako schopnost místní ekonomiky přitáhnout firmy se stabilními nebo rostoucími podíly na trhu a současně schopnost této regionální ekonomiky zajistit stabilní nebo rostoucí životní standard participujících stran (Storper, 1997). Právě posilování konkurenceschopnosti umožňuje regionům (i územním jednotkám na nižší úrovni) vytvářet komparativní výhody vůči ostatnímu území (Huggins, 2003). 4
4 Indikátory konkurenceschopnosti Regionální konkurenceschopnost lze charakterizovat souborem ekonomických, sociálních, politických, ekologických, organizačních a dalších faktorů. Optimální by bylo, aby byl vytvořen jeden syntetický indikátor charakterizující regionální konkurenceschopnost. Jde o to, aby syntetický indikátor adekvátním způsobem reflektoval úroveň regionální konkurenceschopnosti a zároveň umožnil porovnávat různé regiony. Dosud nebyl takovýto syntetický, generalizující ukazatel, indikátor konkurenceschopnosti, který by byl všeobecně akceptovaný definován. V podstatě je to mimo jiné důsledkem toho, že neexistuje všeobecně aplikovatelná metodologie hodnocení regionální konkurenceschopnosti. Některé zajímavé přístupy si dále ukážeme. Huggins (2003) ve svém článku představuje tzv. index konkurenceschopnosti (competitiveness index) pro případ Velké Británie. Tento index reflektuje měřitelná kritéria místní konkurenceschopnosti. Tím se snaží zaplnit určitou mezeru ve výzkumu konkurenceschopnosti, protože většina odborných studií zabývajících se danou problematikou má tendenci zkoumat faktory a indikátory konkurenceschopnosti nezávisle na sobě (samostatně) a chybí zde celkový pohled na propojenost těchto faktorů a na jejich vzájemnou podmíněnost. Huggins (2003) při tvorbě indexu konkurenceschopnosti klade důraz na to, aby dostupná data byla srovnatelná na místní, regionální a národní úrovni, a tím by do určité míry reflektovala vzájemnou propojenost mezi makroekonomickými výstupy a inovačním podnikatelským prostředím. Huggins v článku představuje index odrážející model 3 faktorů, které obsahují konceptuální rámec konkurenceschopnosti založený na: (1) vstupech, (2) výstupech a (3) výsledcích. Mezi klíčové vstupy Huggins řadí tzv. hustotu výskytu firem (tj. počet firem na obyv.), podíl znalostně založených/fungujících podniků a celkovou ekonomickou participaci (tj. míru ekonomické aktivity). Tyto proměnné přispívají k tvorbě výstupu, kterým je zejména produktivita území měřená HDP/ obyvatele. Konečně, vliv výše uvedených opatření (tj. vstupů a výstupu) se projevuje v podobě hmatatelných výsledků, které jsou dané úrovní průměrných mezd (tj. výše mezd na plný úvazek) a mírou nezaměstnanosti. Index konkurenceschopnosti vytvořený Hugginsem představuje dynamický nástroj, kterým by se měla měřit konkurenceschopnost regionů. Vytvořený index měření konkurenceschopnosti autor aplikoval na území Velké Británie, ale při jeho určité modifikaci je možné tento index použít také v jiných státech. Analyzované teoretické a metodologické přístupy k problematice konkurenceschopnosti regionů představují širokou škálu různých pohledů od různých autorů. V některých aspektech se tyto pohledy překrývají, autoři často dospívají ke stejným nebo obdobným závěrům. Je možno konstatovat, že většina analýz konkurenceschopnosti regionů je spíše komplementárního charakteru. Jednotliví autoři v těchto analýzách zkoumají různé aspekty regionální konkurenceschopnosti, přičemž každý z nich se zabývá touto problematikou se specifickým zaměřením, tj. autoři definují klíčové pojmy, kladou si klíčové otázky související s konkurenceschopností a jejím vývojem, zaměřují se na ekonomický růst a produktivitu regionů, regionální rozvoj atd. V podstatě se jedná o snahu vytvořit určitý konceptuální rámec problematiky konkurenceschopnosti regionů obsahující co možná nejvíce různých pohledů a dílčích analýz. Řada autorů se často shoduje na produktivitě, jako základním indikátoru konkurenceschopnosti regionů. Nutno zmínit, že produktivita je široký pojem a lze ji chápat z různých úhlů pohledu. Například Huggins (2003) a Kitson. et al. (2004) se dívají na produktivitu z ekonomicko-regionálního hlediska. Uvědomují si šíři a rozsáhlost tohoto pojmu, nicméně ve svých příspěvcích poukazují na regionální produktivitu jako důležitý indikátor regionální konkurenceschopnosti. Gardiner et al. (2004) analyzují produktivitu z hlediska efektivity produkce pracovní síly. Tvrdí, že konkurenceschopnost regionů je závislá na jejich produktivitě. Ušvickij, Parachina (2005) navrhli pro hodnocení regionální konkurenceschopnosti následující ukazatele: Číslo ukazatele Název ukazatele I. Ukazatele existence a efektivity využívání zdrojů regionu Kzr 1 Hrubý domácí produkt (HDP) 2 Tempo růstu (změny ) HDP 3 (-) Počet ztrátových (nerentabilních) firem 4 Objem maloobchodního obratu zboží 5 Vývoz produkce do zahraničí (vzdálenějšího a bližšího zřejmě do sousedních zemí) 6 Vybavení regionu silnicemi se zpevněným povrchem 7 Objem (přírodních) zásob ropy a plynu (uhlovodíkové zdroje) 8 Existence přírodních zdrojů, kromě 7 9 Geografická poloha regionu v rámci Ruska vzhledem k vnějším trhům II. Ukazatele životní úrovně obyvatel regionu Kzo 10 Zajištění bydlení a/nebo investice do bydlení 11 Průměrná mzda pracovníků 12 (-) Míra nezaměstnanosti 13 (-) Výše životního minima 14 Objem placených služeb pro obyvatelstvo 15 Úroveň příjmů obyvatel regionu 16 (-) Podíl obyvatel pod hranicí chudoby 17 (-) Míra kriminality III. Ukazatele investiční přitažlivosti a aktivity regionu Kir 18 Investice do základního kapitálu, celkem 19 Investice na jednotku regionálního HDP 20 Tempo růstu investic 21 Investice na 1 obyvatele 22 (-) Úroveň politické stability v regionu Integrální (celková) úroveň konkurenceschopnosti Integrální (komplexní) koeficient, zahrnující dané dílčí ukazatele podle vzorce vícerozměrných průměrů 5
5 Z analýzy odborné literatury tak souhrnně vyplývají indikátory pro měření ekonomické konkurenceschopnosti regionů, přičemž dílčím specifikem je problematika územní struktury regionů, resp. míra urbanizace a počet větších měst v daném regionu. Detaily k jednotlivým indikátorům a dostupnosti příslušných dat v ČR jsou uvedeny v následujícím přehledu; indikátory v něm uvedené vycházejí z prací Hugginse(2003) a Turoka (2003). Indikátory ekonomické konkurenceschopnosti Ekonomické vstupy (dle Hugginse, 2003; Turok, 2003) počet podniků na obyvatele, resp. ekonomické subjekty podle vybraných právních forem, vzniklé a zaniklé apod. nutné přepočítat údaje, které jsou dostupné na ČSÚ, úroveň NUTS III inovační podniky v období podíl znalostně založených firem (dle zaměstnanosti v IT, telekomunikací, finanční a obchodní služby, média) struktura dle GVA (CZ NACE) míra ekonomické aktivity obyvatel zaměstnanci VaV výdaje na VaV Ekonomické výstupy (dle Hugginse, 2003; Turok, 2003) regionální HDP/obyv. pokračování předchozí tabulky: hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance vývoz v běžných cenách (schopnost se uplatnit na vnějších trzích) Ekonomické výsledky (dle Hugginse, 2003; Turok, 2003) průměrné mzdy čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele míra nezaměstnanosti a její struktura (vzdělání, dl.xkr. apod.) migrační saldo Pozn.: Jedná se o demografický ukazatel, nicméně je výsledkem ekonomických podmínek a atraktivity regionů. Územní struktura regionu (dle Malecki, 2004; Budd a Hirmis, 2004) Míra urbanizace počet obyvatel žijících v určité velikostní kategorii měst Pozn.: Stupeň aglomeračních úspor se zpravidla projevuje ve formě vyšších příjmů a zaměstnanosti. Nutné přepočítat údaje, které jsou dostupné na ČSÚ, úroveň NUTS III Zpracoval M. Pělucha (2009) podle Hugginse (2003), Turoka, (2003), Budda a Hirmise (2004), upravil autor. Závěry Regionální konkurenceschopnost je definována (podle Portera, např. 1992) jako schopnost daného území zajistit služby a statky, které jsou lepší či levnější než služby a statky pocházející z jiného území. Proto je v současnosti nezbytné identifikovat v každém regionu ta odvětví, která jsou nejvíce konkurenceschopná a která představují potenciál dalšího rozvoje daného regionu. Z dlouhodobého hlediska lze regionální konkurenceschopnosti dosahovat v podstatě jenom neustálými inovacemi a zkvalitňováním podnikatelského prostředí. Tvorba regionálního blahobytu či bohatství je založena na zvyšování produktivity a na inovacích, tedy na znalostní ekonomice. Konkurenceschopnost daného území se pak rovněž promítá do životní úrovně jeho obyvatel. Faktory ovlivňující regionální a lokální konkurenceschopnost jsou v čase variabilní, což mimo jiné souvisí na straně jedné se stupněm poznání socioekonomických procesů, na druhé straně podléhají změnám z důvodu vývoje struktur a jejich vzájemného působení. Regionální a lokální konkurenceschopnost je tedy významným faktorem rozvoje obcí, měst a regionů. Regiony, města a obce spolu soutěží jednak při vytváření a podporování ekonomických subjektů a jednak při vytváření vhodných podmínek pro regionální a lokální rozvoj například podporou rozvoje infrastruktury, kvalifikace pracovních sil apod. Acknowledgement Tento příspěvek vznikl jako součást řešení projektu GA ČR 402/09/0179 Konkurenceschopnost regionů v rámci ČR a EU, financovaného Grantovou agenturou České republiky na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. English summary (abstract) The paper is aimed at theoretical and methodological approaches to the evaluation of regional competitiveness, i.e. concept and approaches to competitiveness and methodology of its comparison. In addition of definitions, approaches and methods using by some selected significant authors, the paper also concerns definitions and approaches to competitiveness which are used by important institutions such as e.g. the World Economic Forum, OECD or the European Commission. 6
6 Literatura BENEŠ, M. (2006): Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda [Working Paper č. 5]. CVKS ESF MU, Brno BLANKE J., CHIESA T. et al. (2009): The Travel & Tourism Competitiveness Report. World Economic Forum, 525 p. ISBN- 13: CAPELLO, R., NIJKAMP, P., et al. (2009): Handbook of Regional Growth and Development Theories, Edward Elgar Publishing Limited, Cheltenham. 542 p. CORVERS, F. (2003): Indicators for Regional Innovation Performance. International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation Strengthening the Regional Innovation Profile, Bremen, October Dostupné na: org. DANILOV, I.P. (2007): Konkurentosposobnost regionov Rossiji (teoretiočeskije osnovy i metodologija). Vydavatelství Kanon+ ROOI Reabilitacija, Moskva 2007, ISBN EUROPEAN COMMISSION (EC) (1999): Sixth Periodic Report on the Social and Economic Situation of Regions in the EU, European Communities, Brussels. EUROPEAN COMMISSION (EC) (2004): European Competitiveness Report 2004, Enerprise and Industry Publications, European Communities, Brussels. GARELLI, S., Ed. (2009): IMD world competitiveness yearbook: 2009.Lausanne: International Institute for Management Development, 544 p. ISBN GARDINER, B. et al. (2004): Competitiveness, Productivity and Economic Growth across the European Regions. Regional studies, Vol. 38, No. 9. HUGGINS, R. (2003): Creating a UK Competitiveness index: Regional and local benchmarking. Regional Studies Vol. 37, 89 96, KITSON, M. et al. (2004): Regional Competitiveness: An Elusive yet Key Concept?, coauthors Ron Martin and Peter Tyler, Regional Studies, Vol. 38, No. 9. OECD (1996): Globalisation and Competitiveness. Relevant Indicators. Jan Bibliographic information No: 1996/05. P. 62. ISSN OECD (2007):Staying Competitive in the Global Economy: Moving Up the Value Chain (Synthesis Report). P. 125, June ISBN: OECD (2008): Staying Competitive in the Global Economy: Compendium of Studies on Global Value Chains. P. 248, June ISBN: PĚLUCHA, M. (2009): Rešeršní analýza k projektu GAČR 402/09/0179 Konkurenceschopnost regionů v rámci České republiky a Evropské unie. NF VŠE, 25 s. PORTER M. E. (1992): Competitive advantage: Creating and Sustaining Superior Performance, Issue 10 PA, Consulting Group London. PORTER, M. (1990): The Competitive Advantage of Nations. The Free Press. New York. SKOKAN K. (2004): Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Repronis, Ostrava, 160 s. ISBN STORPER, M. (1997): The Regional World: Territorial Development in a Global Economy. Guilford, New York. ŠECHOVCEVA, L.S.: Ekonomičeskije problemy regionov i otraslevych kompleksov. 2009, dostupné na TUROK, I. (2003): Cities, Regions and Competitiveness. In: Regional Studies, Vol.38, No.9, pp TVRDOŇ, J., ŠURANOVÁ, J. (2007): Teoretické a praktické otázky vyjadrenia regionalnej konkurenceschopnosti v ekonomike Slovenska. In: 2nd Central European Conference in Regional Science. UŠVICKIJ, L.I., PARACHINA, V.N. (2005): Konkurentosposobnost regiona kak novaja realija: cuščnost, metody ocenki, sovremennoje sostojanije, sbornik naučnych trudov, SevKavGTU, serija Ekonomika, 1, dostupné na VITURKA M. (2007): Konkurenceschopnost regionů, možnosti jejího hodnocení a stimulace. In: X. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Masarykova univerzita v Brně, pp ISBN WOKOUN R., KOUŘILOVÁ J., MACHÁČEK J. (2004): Regional and Environmental Aspects of Urbanization in the Czech Republic. p In: Šauer P., Nankervis A., Mensik S.: Sustainability in Global Services: Selected Essay s. Praha, 236 p. ISBN WOKOUN R. A KOL. (2007): Regionální rozvoj a jeho management v České republice. Oeconomica, VŠE, Praha, 250 p. ISBN WOKOUN, R. (2008): Regionální konkurenceschopnost a faktory regionálního rozvoje v ČR. In: XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Masarykova univerzita v Brně, 2008, s ISBN WOKOUN, R. (2009): Regional Competitiveness and Regional Development Factors in the Czech Republic. In: Buček, M., Capello, R., Hudec, O., Nijkamp, P. (eds.). 3rd Central European Conference in Regional Science [CD-ROM]. Košice, pp ISBN
René WOKOUN. Vysoká škola ekonomická v Praze, wokoun@vse.cz. Abstrakt
Theoretical and Methodological Approaches to Research on Regional Competitiveness Teoretické a metodologické přístupy k výzkumu regionální konkurenceschopnosti René WOKOUN Vysoká škola ekonomická v Praze,
VíceTEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K VÝZKUMU REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI
REG904 Regionální věda TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K VÝZKUMU REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI 1. Úvod Konkurenceschopnost je jako dostih. Nejde v něm o to běžet dnes rychleji, než jste běželi včera.
VíceRegionáln. lní konkurenceschopnost: Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Středisko regionáln XIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
Regionáln lní konkurenceschopnost: teorie a přístupyp Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Středisko regionáln lních a správn vních vědv Vysoká škola ekonomická v Praze XIII. mezinárodní kolokvium o regionálních
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc. ing. Nikola Krejčová
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ing. Nikola Krejčová Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 19. 21. 6.2012 ve Valticích Příspěvek byl zpracován
VíceKonkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2
Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu
VíceINVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD
INVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD KRISTÝNA BRZÁKOVÁ KAROLÍNA PŘIDALOVÁ 1 AGENDA Seznámení s cíly článku, metodologie Teoretické přístupy k problematice
VíceDeterminanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln
Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů
VíceSOCIOEKONOMICKÁ ÚROVEŇ A FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ V ČR
SOCIOEKONOMICKÁ ÚROVEŇ A FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONŮ V ČR DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210 6257 2013 3 SOCIO-ECONOMIC LEVEL AND REGIONAL COMPETITIVENESS FACTORS OF REGIONS IN THE CZECH REPUBLIC Katedra
VíceALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.
ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost
VíceOpatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR
Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace
VíceMezinárodní konkurenceschopnost, její faktory a aplikace na ČR
Mezinárodní konkurenceschopnost, její faktory a aplikace na ČR 6. cvičení 2MO301 Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA Vtip dne Zdroj: http://smichov.nova.cz/clanek/foto/ supervtipne- reklamy- na- ucet- konkurence.html
VíceRegionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje
Regionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje Ing. Jana Kramulová Kolokvium 2 Struktura prezentace Úvod do tématu regionálních statistik Procedury k tvorbě indikátorů Příklady indikátorů v oblasti R&D
VíceMakroekonomická predikce (listopad 2018)
Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceJSOU PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DETERMINANTOU ATRAKTIVITY ČESKÝCH REGIONŮ? Pavel Zdražil. XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
JSOU PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DETERMINANTOU ATRAKTIVITY ČESKÝCH REGIONŮ? Pavel Zdražil XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 17. 19. června 2015, Hustopeče Struktura Úvod a stanovení cíle;
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceOpatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR
Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými
VíceHODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt
VíceNĚKOLIK POZNÁMEK K CHÁPÁNÍ POJMŮ RŮST A ROZVOJ Z POHLEDU EKONOMICKÝCH VĚD
NĚKOLIK POZNÁMEK K CHÁPÁNÍ POJMŮ RŮST A ROZVOJ Z POHLEDU EKONOMICKÝCH VĚD DOC. RNDR. MILAN VITURKA, CSC. ING. DOMINIKA TÓTHOVÁ EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MU, BRNO XVII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH
VíceKonkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji po deseti letech
XVII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče, 18.-20.6.2014 Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji po deseti letech Karel Skokan Ústav doktorských studií Slezská univerzita
VíceHODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR
HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR Měrtlová Libuše CÍL ČLÁNKU na základě dostupných statistických dat analyzovat lidský, ekonomický a inovační potenciál krajů
VíceHOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
20. medzinárodná vedecká konferencia Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí, Fakulta bezpečnostného inžinierstva ŽU, Žilina, 20. - 21. máj 2015 HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO
VíceALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.
ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická
VíceMakroekonomie I. Podstata a východiska. Definice: Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Ekonomický růst. Definování ekonomického růstu
Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceKonkurenceschopnost krajů České republiky. Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha
Konkurenceschopnost krajů České republiky Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha Cílem příspěvku je zhodnotit konkurenceschopnost krajů České republiky pomocí britské
VíceSvětová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh
Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
VíceVybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách Selected aspects of the relationship of supply and demand in location analyses Tereza Beníšková, Jaroslav Urminský VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
VíceZpráva o Digitální cestě k prosperitě
Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých
VícePolitika cestovního ruchu v období v České republice
Politika cestovního ruchu v období 2014-2020 v České republice Udržitelný cestovní ruch aneb Jaké jsou zkušenosti v udržitelném turismu v ČR? 17. září 2013, Praha Udržitelný cestovní ruch Udržitelnost
VíceODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3
ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 Pokorný Ondřej Vladislav Čadil Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 STRUKTURA PREZENTACE 1. Vymezení předmětu analýzy 2. Dostupnost
VíceVliv práva EU na konkurenceschopnostevropskéunie
Vliv práva EU na Evropskéunie Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Rozdíly v i mezi státy EU
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceKONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů
KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání Petr Matějů 1 Otázky Co to je konkurenceschopnost? Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání Potenciál
VíceMarketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY
Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME
VíceROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři
VíceKOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU
KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany 45 160 00 Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz www.ecconsulting.cz
VíceStrategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí
Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze
VíceStrategie rozvoje města a jeho inovační potenciál
Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál PhDr. Milan Turba Útvar rozvoje hl. m. Prahy Odbor strategické koncepce Smart specialisation strategies in Czech and Slovak Regions Brno, 14. května 2012
Více7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU
7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ
VíceMakroekonomické výstupy
Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních
VíceVelké podniky a jejich ústředí a pobočky v České republice
Velké podniky a jejich ústředí a pobočky v České republice Petra Daníšek Matušková VŠB-TU OSTRAVA, Ekonomická fakulta, Katedra regionální a environmentální ekonomie OBSAH Úvod Cíl příspěvku Metodická východiska
VíceKonference Programovací období : Výzvy pro města
Konference Programovací období 2014 2020: Výzvy pro města 5. června 2012, Ostrava www.ostrava.cz Ostrava 1989 Ocelové srdce republiky vrchol 150ti letého intenzivního růstu těžkého průmyslu extenzivní
VíceKarlovarský kraj problémová analýza
Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
VíceTento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceTransmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky
Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky
VíceHrubý domácí produkt na obyvatele
2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč běžné ceny Popis Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků
VícePodpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020
Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
VíceMĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),
VíceŠárka Laboutková Pavla Bednářová. Technická univerzita v Liberci
Šárka Laboutková Pavla Bednářová 1. Cíl prezentace stanovení hypotézy 2. Teoretické souvislosti 3. Regionální disparity a jejich měření 4. Index decentralizace 5. Empirická analýza vzájemného vztahu 6.
VíceVÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE
VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE Jaroslav Mach, Jaroslava Burianová Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská universita Praha Anotace: Příspěvek obsahuje návrh
VíceRůst, stabilita. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Anna Kadeřábková a kol.
Růst, stabilita Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice Anna Kadeřábková a kol. Obsah Souhrnné výsledky analýzy 17 EKONOMICKÁ VÝKONNOST A GLOBALIZACE I. Mezinárodní a sektorové srovnání ekonomické
VíceAnalýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)
Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+) RNDr. Jan Vozáb, PhD partner, hlavní konzultant pro
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních
Víceaktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR
aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické
VíceUdržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020
Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií
VíceKonkurenceschopnost regionů. Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA
Konkurenceschopnost regionů Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA Rozdílné podmínky regionů pro přechod ke znalostní ekonomice míra nezaměstnanosti (2006) 16,0 14,0 ULK 12,0 MSK 10,0
VíceTeze k diplomové práci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Teze k diplomové práci Téma: Regionální rozvoj Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Zilvar CSc. Autor diplomové práce: Bc. Lenka Antošová
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0
VíceSledování regionálních rozdílů
Sledování regionálních rozdílů Deskripce regionů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Ostrava 2004 1. ÚVOD Pro přípravu programových dokumentů regionálního rozvoje a formování regionální politiky je výchozím
VíceMODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU
MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU Ivana KRAFTOVÁ Universita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Ivana.Kraftova@uni-pardubice.cz Abstrakt Při řízení povzbudivého růstu
VíceS3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE
S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE PhDr. Mgr. Ivo Říha S3 manažer pro Středočeský kraj Praha, 17. října 2013 Co je S3 (RIS3)? = strategie systémové podpory inovačního podnikání a konkurenceschopnosti kraje
VíceÚzemní dimenze a priority Olomouckého kraje. Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012
Územní dimenze a priority Olomouckého kraje Mgr. Arnošt Marks, PhD. Olomouc, 18, září 2012 Východiska Stagnace a dlouhodobý relativní pokles OK Zdroj: Studie Socioekonomická analýza Olomouckého kraje;
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního
VícePodpora digitalizace české ekonomiky
Podpora digitalizace české ekonomiky MSV Brno 8. 10. 2019 Digitální Česko Ucelená koncepce schválená usnesením vlády ze dne 3. 10. 2018 č. 629 s cílem je řešit digitalizaci komplexně jak z pohledu EU tak
VíceBrno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+
Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a
VíceVNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE
VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc.
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy Fakulta sociálně ekonomická Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ
Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceKreativita a atraktivnost měst v rozvoji regionu
Kreativita a atraktivnost měst Jan Malinovský VŠB Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Účinky globalizace (podle E.Glaeser, J. Gottlieb) Zvyšování
VíceManagement A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.
Management A Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Ekonomická situace v ČR a její vývoj HDP Nezaměstnanost Inflace Podnikatelské subjekty
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceObecná a regionální ekonomie
Obecná a regionální ekonomie 1) Ekonomie (předmět zájmu, pojetí); podstata a funkce regionální ekonomie 2) Neoklasické a neoliberální modely v regionální ekonomii 3) Keynesiánské a strukturalistické přístupy
VíceEvropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceMapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění
Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceNRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP
Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální
VíceHospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil
Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceRegionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Regionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ 2. listopad 2005 Jaime del Castillo, INFYDE S.L. OBSAH 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE 2. NÁVRH RIS 3. RIS JAKO NÁSTROJ INOVATIVNÍ
VíceStrategie regionálního rozvoje a bytová politika
Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová
VíceSoučasná pozice města Ústí n.o. v regionu
Současná pozice města Ústí n.o. v regionu a. Současná pozice města Ústí nad Orlicí v regionu (pohled ČR) Zdroj: RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru, Ministerstvo pro místní rozvoj, 11/2011 (Regionální
VíceVLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM
VLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM Rudolf Kampf, Eva Zákorová 1 Anotace: Článek se zabývá vlivem vybraných činností na dopravní systém a vlivem dopravního
VíceSrovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku
Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku Ing. Zdeněk Brož Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou strukturálních indikátorů sledovaných Evropskou
VíceStrategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období
Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období 2007-2013 Doc. RNDr. René Wokoun, CSc. Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Systém dokumentů politiky soudržnosti v ČR v období
Víceinovační kapacita Česka potenciál aplikovaného výzkumu a inovací pro konkurenceschopnost Martin Bunček
inovační kapacita Česka potenciál aplikovaného výzkumu a inovací pro konkurenceschopnost Martin Bunček Co je inovační kapacita ekonomiky? Schopnost firem prosadit se na globálních trzích skrze vlastní
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VíceKonkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled
Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost
VíceVýzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka
Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Mgr. Ondřej Slach Worshop k projektu Jesenicko 4. 12. 2008 Ostrava Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita 1. Problém správného/optimálního
Více1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0
1. Makroekonomická data slide 0 Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1 Hrubý
VíceRegionální dopady sektorových politik
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje & Urbánní a regionální laboratoř 20. listopadu 2008, Seminář Výzkumného záměru MSM 0021620831 Regionální
Více2 0 1 0-2 0 1 3. Projekt : CZ.1.07/3.2.07/01.0036 OPF- SU
1 V Ý Z N A M V N Ě J Š Í C H E K O N O M I C K Ý C H V Z T A H Ů V N Á R O D N Í E K O N O M I C E V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I
Více