Veřejné prostory a prostranství

Transkript

1 Veřejné prostory a prostranství Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze DSÚP

2 Veřejný prostor pojmy: prostor místo ohnisko společnost komunikace cesta veřejnost demokracie

3 Místo [Christian Norberg-Schulz: Genius loci] struktura místa: krajina rozlehlost, pozadí, příroda, prostředí sídlo uzavřenost, figura, střed, uzel (cesta propojení, směr, tok, překročení) artikulace místa: prostor trojrozměrná organizace prvků charakter celková atmosféra, motivy, detaily (hranice oddělení, vymezení, limit)

4 Vztah člověka k místu psychické funkce vztah člověka ke světu: orientace kde místo je (prostor) identifikace jaké místo je (charakter) společnost a místa utváří člověka člověk utváří společnost společnost utváří místa

5 Vztah člověka k místu psychické funkce vztah člověka ke světu: orientace kde místo je (prostor) identifikace jaké místo je (charakter) společnost a místa utváří člověka člověk utváří společnost společnost utváří místa komplexní vztahy vývoj, čas

6 Genius loci duch místa duch místa celkovost, smysl, ohnisko: čím místo je bytí (zachování, stabilita) čím chce místo být stávání se (změna, vývoj) architektura tvoří konkrétní místa stavění + design = konkretizace ducha místa Karel Kosík: město je umístěná událost

7 Komunikace Niklas Luhmann: základem společnosti je proces komunikace Manuel Castells: město je komunikační systém konkretizací komunikace je cesta, a ta má dvě základní funkce: zajistit dopravu lidí, materiálu, energie a zboží zajistit vzájemnou komunikaci mezi lidmi ve společnosti konkretizace sociálních vztahů

8 Aktivity ve venkovním prostoru [Jan Gehl: Život mezi budovami] Tři typy venkovních aktivit: nezbytné za všech podmínek (chození do školy, do práce, nakupování, zařizování...) volitelné za příznivých podmínek (procházky, postávání, pozorování prostředí, sezení...) společenské závisí na přítomnosti jiných lidí venku (pasivní společenské kontakty pozorování a poslouchání jiných lidí, konverzace, dětská hra, společenské akce...)

9 Potřeba kontaktu [Jan Gehl: Život mezi budovami] formy lidských kontaktů podle jejich intenzity: pasivní kontakty náhodné kontakty známosti přátelství těsná přátelství intenzita kontaktů

10 Potřeba kontaktu [Jan Gehl: Život mezi budovami] formy lidských kontaktů podle jejich intenzity: pasivní kontakty náhodné kontakty známosti přátelství těsná přátelství většina života mezi budovami předpoklad složitějších interakcí

11 Zpětná vazba [Jan Gehl: Život mezi budovami] dva druhy: pozitivní sama sebe podporující: kde jsou lidi, tam jsou lidi tady to žije negativní tlumící: kde se nic neděje, tam se ani nic dít nebude tady chcípl pes

12 Sociální prostor [Henri Lefebvre: Production of Space] pojmová triáda: sociální praktiky (žitý prostor) reprezentace prostoru (mentální i fyzické mapy) prostor reprezentace (mája/matrix) Sociální prostor utváříme svojí činností a tím, že ho předpokládáme. Každá společnost si vytváří své vlastní sociální prostory.

13 Sociální prostor [Henri Lefebvre: Production of Space] Prostor není věc, ale sada vztahů mezi věcmi (objekty a produkty). Nečelíme jednomu sociálnímu prostoru, ale mnoha neomezené multiplicitě nespočitetelných sad sociálních prostorů, na které odkazujeme pojmem 'sociální prostor'. Takovéto prostory nelze považovat za prázdná 'média', ve smyslu kontejnerů, odlišných od svých obsahů.

14 Etapy v historii stavby měst rostlé město renesanční perspektiva (od století) funkcionalismus (od 30. let 20. století) globální informační společnost (od 90. let 20. století)

15 Rostlé město pomalý růst i proměna sídel postupná adaptace konceptů a principů v daných podmínkách princip mustru kontinuální vývoj

16 Renesanční město vydělení specializované profese plánovačů vizuální zřetele: geometrie, perspektiva, mapy město jako umělecké dílo fasádismus blokové zástavby pohled z ptačí perspektivy + pohled umělce

17 Funkcionalistické město Podobu soudobých měst zásadně ovlivnily: 1928 CIAM (Congrès International d'architecture Moderne) 1943 Athénská charta (Le Courbusier): struktura: pozorování požadavky hlavní části: bydlení, odpočinek, práce, doprava, historické dědictví měst

18 Funkcionalistické město fyziologický aspekt hygiena, oslunění oddělení funkcí princip zónování rozchod s tradicí: asanace, demolice, přestavby upředostněna motorizovaná doprava: ulice a náměstí nahradily silnice, pěšiny a lány trávy industrializace stavební výroby: standardizace, masová produkce, kopírování, rychlost výstavby, úspory z rozsahu

19 Funkcionalistické město kódování ve formě stavebních vyhlášek a zákonů vizuální zřetele, sjednocující společnost, přesunuty do sféry masmédií (fotografie, televize) zrod propagandy, spektáklu vydělila se autonomní sféra virtuálního veřejného prostoru (zpravodajství) význam fyzického prostoru (veřejných budov a prostranství) ustoupil do pozadí

20 Kritika funkcionalismu od 50. a 60. let 20. stol., v Česku teprve od 90. let řeší se prostor na úkor charakteru řeší se doprava na úkor mezilidské komunikace monofunkční místa zabíjí diverzitu a pomíjí kontext jsou nefunkční v širším ohledu zvyšuje se důležitost abstraktních vztahů (informatizace společnosti) na úkor těch konkrétních (vázaných na místa)

21 Kritika funkcionalismu Důsledky: anonymní, nečitelné a významuprosté prostředí atomizace společnosti ztráta zájmu obyvatel o prostředí, kde žijí výsledkem funkčního zónování jsou mnohdy nefunkční, fragmentovaná a energeticky nákladná města řešení jedněch problémů vyvolává problémy nové, anebo i ty staré, ale v nové podobě

22 Globální informační společnost globální produkční linka, laciná letecká doprava specializace produkce věci i domy na míru DIY udělej si sám demokratizace a decentralizace rozhodování desinformace všudypřítomná reklama a PR osamostatnění sféry virtuální komunikace problém vyloučení a nezájmu

23 Globální informační společnost Castells: oddělení konkrétního prostoru míst a abstraktního prostoru toků možnost delokalizace celé řady aktivit vede k fragmentaci prostoru i času rozklad tradičních i moderních celků postmoderní konec velkých vyprávění vznik jediného, funkčně i prostorově diferencovaného globálního útvaru jeden svět vs. mnohost světů

24 Závěry: základní principy veřejného prostoru veřejný prostor je tu pro všechny členy společnosti pokud je z něj někdo vylučován, vypovídá to mnohé o dané společnosti (segregace v Jižní Africe, bezdomovci vylučovaní z center měst) veřejný prostor musí být maximálně bezbariérový: nejen vozíčkáři, ale i děti, důchodci, nemocní (sádra) či jen lidé s kufrem na kolečkách = zhruba 1/2 společnosti!

25 Závěry: struktura veřejných prostranství koncentrovat (aktivity) integrovat (funkce) lákat a otevírat (předzahrádky, průhledné ploty, veřejná doprava, veřejná správy) zpomalovat (dopravu ve městech, životní rytmus) Města (veřejné prostory) mají být příjemná místa k životu (nikoli ekonomický stroj, který nás zdímá až na pokraj zhroucení).

26 Závěry: struktura veřejných prostranství důležitost přechodových zón (mezi měřítky i typy prostorů): stupně soukromí veřejné, poloveřejné, polosoukromé difúzní (prostupné) okraje hustota vchodů a obchodů podél ulice, přechodové prvky mezi různými typy využití

27 Závěry: důležitost veřejného prostoru v informační společnosti změny ve struktuře, charakteru i funkci veřejného prostoru (dosud zdaleka neukončené) potřeba experimentovat (metoda pokus-omyl) hledat cesty, zkoušet, co funguje a co je životaschopné

28 Závěry: důležitost veřejného prostoru v informační společnosti Užitečnost návratu k základním pojmům: místo, prostor, charakter, hranice, figura vs. pozadí, ohnisko formám: urbanistické osy a centra, ulice, smíšené funkční využití a jejich konkretizaci: architektonický a urbanistický detail Potřeba naslouchání duchu místa.