Bankovní institut vysoká škola Praha. Institut pro evropskou integraci. Vznik a zánik obce. Bakalářská práce. Leona Zajíčková, DiS.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Institut pro evropskou integraci Vznik a zánik obce Bakalářská práce Autor: Leona Zajíčková, DiS. Veřejná správa a Evropská unie Vedoucí práce: Ing. Bc.Ludmila Hábová, LLM. Praha Březen, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Břeclavi, dne Leona Zajíčková, DiS.

3 Poděkování Děkuji své vedoucí práce paní Ing. Bc. Ludmile Hábové, LLM., za vedení a cenné rady při zpracování této bakalářské práce. Ráda bych poděkovala mé rodině, která mě podporovala a pomáhala vytvářet podmínky pro studium, které byly ne vţdy právě ideální.

4 Anotace Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem, organizací a strukturou veřejné správy ve statutárním městě Brno, a zároveň popisuje zánik přilehlých obcí Kníničky a Líšeň. Práce je literární rešerší, jde o teoretickou práci, kde jsou vynechány výsledky porovnávání veřejné správy mezi jmenovanými obcemi z důvodu nedostupných informací, které se nearchivovaly. Je v ní popsána výstavba města a obcí, které ne vţdy procházely jednoduchým obdobím vývoje, se zaměřením na státní správu a samosprávu. Tuto práci jsem si vybrala jednak proto, ţe je dosti zajímavá a mohu obohatit své znalosti z tohoto oboru o další poznatky z historie a jednak, ţe k tomuto tématu mám blízký vztah, protoţe ve veřejné správě pracuji. Annotation This bachelor thesis deals with the historical development, organisation and structure of the public administration of the statutory city of Brno, describing at the same time the extinction of the adjacent municipalities of Kninicky and Lisen. The work is a literature search, theoretical work not considering the results of comparison of public administration between above mentioned municipalities because of unavailable information which were not archived. There is described the construction of the city and municipalities, which not always went through an easy development, with focus on public administration and self-government. I have chosen this topic as an interesting one, enriching my knowledge about this area and about important historical facts. Moreover, I am very interested in this topic, since I work in public office.

5 Obsah Poděkování... 3 Obsah Pojem obec v ČR Vznik obce Oddělení, sloučení obcí Hranice obce Typy obcí Rozdělení obcí Působnost obce Orgány obce Zastupitelstvo obce Rada obce Starosta Obecní úřad Výbory Komise Zánik obcí Kníničky a Líšeň Kníničky a jejich poloha Kníničský katastr v období znevolnění Kníničky do vzniku ČSR Staré Kníničky v samostatné republice Kníničské záplavy Přerod obce Budování nové obce Budování obce a konec II. světové války Kníničská přehrada a elektrárna

6 4.9 Nové Kníničky - Připojení k městu Brnu Městská část Kníničky Líšeň a její název Samostatná Líšeň Rod Freyenfelsů v Líšni Líšeň připojena k Brnu Proměna Líšně Brno hlavní město Moravy Brněnská kotlina v 11. století Brněnská trhová ves Petrov Osídlení pod Petrovem Urbanistický vývoj Brna ve 13. století Zástavba města Středověká brněnská předměstí Urbanistický vývoj Brna v století Bastionové pásmo a pevnost Císařské silnice a zástavba vnitřního města Zánik předměstské zástavby a obnova předměstí Brněnský průmysl Josefinské reformy a budování okruţní třídy Rok 1848 a vytvoření velkého Brna Nové obytné čtvrti města Asanace jádra města a vývoj městské infrastruktury Období 1. republiky Reprezentativní obytné čtvrti a první sídliště Brněnské centrum Brno v období 2. světové války Poválečná obnova města do současnosti Státní správa a samospráva města Brna Veřejná správa, její dělení Orgány Brna Závěr práce

7 Seznam pramenů a literatury Bibliografie Části tištěných monografií Bibliografický odkaz na konferenci prezentovanou na 76 Bibliografický odkaz na konferenci Zákony Přílohy

8 1. Pojem obec v ČR Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, který je vymezen hranicí území obce a je základní jednotkou veřejné správy a samosprávy v různé míře podle typu obce, i státní správy, dle 1, zákona o obcích. 1 Obec je veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem a vystupuje ve vztazích svým jménem a z těchto vztahů nese odpovědnost, dle 2, zákona o obcích. 2 Území kaţdé obce je vymezeno jedním nebo více katastrálními územími. Menší obce tvořené zpravidla jednou, nebo několika vesnicemi a přilehlým územím se nazývají prostě obcemi. V době centralizace veřejné správy v 60. letech 20. století byly v některých vesnicích rušeny místní národní výbory a obec v které MNV zůstal, se nazývala středisková obec. Vesnice, které neměly samostatný úřad ani samosprávu, zůstal status obce, avšak postupně se začal význam obec pouţívat pouze pro celé území spravované městským národním výborem. Z hlediska státní správy se obce, které jsou pověřené širší působností státní správy, označují jako obec s pověřeným obecním úřadem (neoficiálně obec II. stupně, často jde o města), dle 64, zákona o obcích 3, obce s ještě větším rozsahem působnosti obec s rozšířenou působností (někdy se neoficiálně označuje jako obec III. stupně ve všech případech jde o města). Historický titul městys (městec, městečko) souvisel původně s právem pořádat týdenní a dobytčí trhy. Kolem roku 1950 se přestal pouţívat, od roku 2006 byl obnoven. 1 Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

9 1.1 Vznik obce Brno nepatřilo ke skupině měst zaloţených na tzv. zeleném drnu. Nemělo předem stanovené uliční tepny a plochy náměstí, a proto jeho půdorys, ovlivněný aţ v hodně pozdější době, je tak rozmanitý. Terén města Brna není zcela rovný a ve starší době kdy ještě nebylo různých nivelizačních úprav, měl daleko rozmanitější ráz. Základem byl pozvolný, mírný, přerušovaný svah, jehoţ vrcholem na jedné straně byl skalnatý ostroh petrský a na druhé straně špilberský kopec. Teprve ve 13. století začali přemyslovští panovníci a další světští feudálové v zájmu ekonomickém, politickém i vojenském v souladu s vývojem v západní Evropě iniciovat vznik měst. Zcela autonomní sloţkou veřejné správy se nově vzniklá města stala aţ na základě přiznaného městského práva. Kaţdé město mělo přesně určený typ městského práva. Podle současné právní úpravy můţe nová obec vzniknout dvěma způsoby: - sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí - oddělením jedné či více místních částí od obce 1.2 Oddělení, sloučení obcí - Oddělená nová obec musí mít své katastrální území a nejméně 1000 obyvatel, odtrţení od stávající obce musí být se souhlasem místních občanů na základě místního referenda. O oddělení obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce. Návrh obce obsahuje potřebné náleţitosti, které vymezuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. 4 - Sloučením obcí, z nichţ alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem. Pokud je alespoň jedna ze slučujících se obcí městysem, pak je nově vzniklá obec městysem. Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí se mohou sloučit, obec nese název na kterém se slučované obce dohodnou, nebo se můţe na základě dohody obec připojit k jiné obci, 4 Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

10 se kterou sousedí. Dohoda o sloučení obcí musí obsahovat potřebné náleţitosti, které jsou uvedeny v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb. 5 Území kaţdé obce je vymezeno jedním nebo více katastrálními územími. 1.3 Hranice obce Kaţdá obec má své katastrální území. Způsob a podmínky změn hranic obce stanoví příslušné zákony, dle 19, zákona o obcích. 6 Ke změně hranic obce můţe dojít několika způsoby: - připojením jiné obce nebo obcí (sloučením obcí) - připojením místní části z jiné obce (taková místní část by měla být tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími) - odtrţením místní části z obce a jejím osamostatněním nebo připojením k jiné obci - změnou hranic sousedících katastrálních území dotčené a sousední obce V některých zemích je obcí téměř kaţdé město či vesnice, v jiných zemích je obvyklé, ţe obec je tvořena větším mnoţstvím vesnic nebo ţe některá sídla mohou být součástí města. 2. Typy obcí Podle svých privilegií se města dělila: - Královská města dnešní statutární města, jejich zakladatelem byl panovník, podléhala přímo králi. - Poddanská města ustanovovaná feudály za souhlasu panovníka. Poddanská města disponovala městským právem a měla ve 13. a 14. století jen malý význam. 5 Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

11 2.1 Rozdělení obcí Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicemi území obce. Obec je veřejnoprávní korporace, má vlastní majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Pečuje o všestranný rozvoj svého území, potřeby občanů, při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem. To platí pro všechny územní samosprávné celky. Zákon o obcích je rozlišuje dále na obce, města, statutární města. V současnosti se města dělí: - Obec - Městys - Město - Statutární město - Hlavní město - Krajské město - Obec: Obcí jsou jednak všechna základní územní samosprávné celky, které byly obcí ke dni , obce nově vzniklé sloučením či oddělením části obce, obce nově vzniklé namísto vojenského újezdu. Obec je územní celek, který je tvořen hranicí, je veřejnoprávní korporací, nakládá se svým majetkem. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. - Městys: Je označení pro obec stojící mezi vsí a městem. Městysem je obec, která jím byla do 17. května 1954, pokud o to poţádá předsedu poslanecké sněmovny, nebo při sloučení obcí, z nichţ jedna je městysem, pak nově vzniklá obec je městys. 11

12 - Město: Obce se mohou stát městem pokud mají alespoň obyvatel, stanoví tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády, sloučí-li se jedna nebo více obcí z nichţ alespoň jedna je městem. Historicky udělený titul města můţe být uznán i u obcí s niţším počtem obyvatel. Město můţe sestávat z více původních měst nebo můţe zahrnovat i okolní vesnice, které nejsou samostatnými obcemi. - Statutární město: Je město, jemuţ tento status přiznává zákon. Takové město můţe vlastní vyhláškou zvanou statut města zřídit městské části nebo městské obvody a přenést na ně některé své kompetence. Městské části nebo obvody mají své vlastní orgány samosprávy. Ve statutárním městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, rada města, primátor a magistrát. V České republice je 23 statutárních měst + Praha. Jsou to nejvýznamnější největší města, která jsou sídly vyšších územních správních celků krajů. Statut stanoví výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí, vymezení jejich území. - pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti; - pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti; - zdroje peněţních příjmů; - způsob projednávání návrhů OZV a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi; - majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem a rozsah oprávnění při nakládání s tímto majetkem; - řeší na úseku samostatné působnosti další záleţitosti jako schvalování programu rozvoje, zřizování trvalých a dočasných fondů, ukládání pokut apod. Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky. Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záleţitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. 12

13 - Hlavní město: Je status přiznaný zvláštním zákonem pouze Praze. Praha je hlavním městem, krajem, obcí a má městské části, ale nevztahuje se na ni obecný zákon o obcích. V minulosti v určitém období neměla Praha status ani obce ani kraje, ale byla zvláštní územní a správní jednotkou, přičemţ některé okrajové části Prahy, připojené v letech , byly i po připojení k Praze označovány jako obce. Nyní jsou městskými částmi. Hl. m. Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti, můţe udělit fyzickým osobám čestné občanství hl. m. Prahy. Symboly: znak, vlajka a razítko hl. m. Prahy Své vnitřní poměry ve věcech správy města upraví (výčet měst. částí) STATUTEM Hl. m. Praha můţe uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí, nebo téţ vstupovat do svazků jiţ vytvořených Hl. m. Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku, kde se vyhlašují v plném znění právní předpisy hl. m. Prahy a nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním předpisům hl. m. Prahy. Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvl. zákonem svěřena orgánům krajů, obcí, obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností, není-li stanoveno jinak Krajské město: Je město, které je podle zákona sídlem kraje. Vzhledem k tomu, ţe v České republice souběţně existují dva druhy krajského členění (územní a samosprávné), existují i dva typy krajských měst. Obdobně okresní město je podle zákona sídlem okresu, třebaţe okres jiţ není korporací, ale pouze územím. 7 Zákon č. 131/2000 Sb o hlavním městě Praze, ze dne 13 dubna Zákon č. 131/2000 Sb o hlavním městě Praze, ze dne 13 dubna Zákon č. 131/2000 Sb o hlavním městě Praze, ze dne 13 dubna

14 2.2 Působnost obce - Samostatná působnost obce- (samospráva), obec spravuje své záleţitosti samostatně, v zájmu obce a občanů obce. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, ale jen v mezích zákona. V samostatné působnosti můţe obec vydávat obecně závazné vyhlášky. Do samostatné působnosti obce patří záleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy a dále záleţitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon, dle 35-37, zákona o obcích. 10 Obce se při výkonu samostatné působnosti řídí: - při vydávání OZV právními předpisy právní síly; - v ostatních záleţitostech jinými právními předpisy obce vytváří podmínky pro rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb občanů-bydlení, výchova, vzdělávání, kultura, ochrana veřejného pořádku; - obec můţe pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační sloţky obce, pokud zákon nestanoví jinak; - obce mohou zřizovat obecní policii; - obec můţe udělit fyzickým osobám, které se významně zaslouţily o rozvoj obce, čestné občanství obce, obec můţe také udělovat ceny obce; Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. - Přenesená působnost obce- státní správu jejíţ výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce jako svou přenesenou působnost. Obec můţe v přenesené působnosti na základě zákona vydávat nařízení obce. Stát 10 Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

15 poskytuje příspěvek ze státního rozpočtu na úhradu nákladů spojených s výkonem státní správy dle 61-63, zákona o obcích. 11 Rozsah výkonu státní správy: -Přenesená působnost I. stupně v základním rozsahu vykonávána všemi orgány obce -Přenesená působnost II. stupně vykonávají ji pověřené obecní úřady -Přenesená působnost III. Stupně vykonávají obce s rozšířenou působností Při vydávání nařízení v přenesené působnosti se obce řídí zákony a jinými právními předpisy, v ostatních případech téţ usnesením vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem. Obce, jejichţ orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níţ budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo její část pro orgány jiné obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření této smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí vykonávají Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm nesoulad nařízení obce se zákony. - Rozšířená působnost- (tzv. obce III. stupně), obec vykonávající tuto působnost můţe za stanovených podmínek vydávat nařízení obce pro správní obvody stanovené zvláštním právním předpisem, jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností svou povinnost, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, ţe pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad s rozšířenou působností. 11 Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

16 - Pověřený obecní úřad- jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech. Vykonává vedle přenesené působnosti ještě rozsah jemu svěřený zvláštními zákony ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem dle 64-66, zákona o obcích Orgány obce Orgánem obce je zastupitelstvo obce a rada obce. Navenek obec reprezentuje starosta, který stojí v čele obecního úřadu. U měst se orgány nazývají zastupitelstvo města, rada města, starosta a městský úřad, v čele statutárních měst včetně hlavního města však stojí místo starosty primátor a úřad města se nazývá magistrát. Orgány městysů jsou zastupitelstvo městyse, rada městyse, starosta a úřad městyse. Obec v rámci své samostatné působnosti spravuje sama záleţitosti, které jsou v jejím zájmu a zájmu jejích občanů, pokud je nespravuje kraj. Obecní úřad zároveň v rámci přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu vyplývajícím ze zákonů, přičemţ některé obce mají některé působnosti nejen pro vlastní území, ale i pro území širšího správního obvodu. 3.1 Zastupitelstvo obce Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením, ke zvolení dojde ukončením hlasování, funkční období je čtyřleté. Počet členů zastupitelstva obce je stanoven podle velikosti územního obvodu. Zastupitelstvo má výsadní postavení jako vrcholný orgán obce. V oblasti samosprávy je zastupitelstvo hlavním samosprávným orgánem, rozhoduje usnesením a můţe vydávat obecně závazné vyhlášky, není-li zřízena rada obce vydává také nařízení obce. Schvaluje např. územní plán obce a její rozpočet, zřizuje a ruší obecní policii, rozhoduje o vyhlášení místního referenda či volí nebo odvolává starostu. Stanovuje počet členů rady, volí starostu a místostarostu, členy rady, odvolává je z funkcí. Deleguje zástupce na valnou 12 Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

17 hromadu obchodních společností, v nichţ má majetkovou část. Rozhoduje a spolupracuje s jinými obcemi. Počet členů zastupitelstva obce je s přihlédnutím k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu dle 67-98, zákona o obcích Rada obce Rada obce ve městě rada města je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti obce, vydává nařízení obce. Při výkonu samostatné působnosti se odpovídá obecnímu zastupitelstvu. Obecní rada je sloţena ze starosty, jeho zástupců a další členové, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů. Počet členů musí být vţdy lichý, a má nejméně 5 a nejvíce 11 členů (nesmí přesahovat 1/3 počtu členů zastupitelstva obce). Rada obce se nevolí v obcích, kde počet členů zastupitelstva obce je menší neţ 15 členů, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc starosta obce. Zasedání rady jsou na rozdíl od zasedání zastupitelstva neveřejná. Zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, na návrh tajemníka OÚ jmenuje a odvolává vedoucí odborů, stanovuje počet zaměstnanců v obecním úřadu, ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti, schvaluje organizační řád, dle , zákona o obcích Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

18 3.3 Starosta Starosta zastupuje obec navenek. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Musí být občanem ČR. Starosta svolává a řídí zasedání zastupitelstva, zřizuje komise a zastupuje jej místostarosta. Jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele Krajského úřadu tajemníka Obecního úřadu. Odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce, za informovanost veřejnosti o činnosti obce, při zabezpečení veřejného pořádku můţe ţádat o spolupráci policii ČR, kde není tajemník zabezpečuje výkon přenesené působnosti. Starosta má právo uţívat při významných příleţitostech a občanských obřadech závěsný odznak, který má uprostřed velký státní znak a po jeho obvodu je uveden název Česká republika. Primátor statutárního města má právo při významných příleţitostech a občanských obřadech pouţívat primátorské insignie, dle , zákona o obcích Obecní úřad Obecní úřad plní úkoly, které mu uloţí obecní rada nebo zastupitelstvo a pomáhá jednotlivým komisím a výborům obecního zastupitelstva v jejich činnosti. Tvoří jej starosta a místostarosta, tajemník obecního úřadu pokud je tato funkce zřízena a zaměstnanci obce zařazeni do Obecního úřadu. V čele Obecního úřadu je starosta, rada obce zřizuje pro jednotlivé úseky činnosti odbory a oddělení, v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uloţilo zastupitelstvo obce nebo rada obce. Pomáhá výborům zastupitelstva obce a komisím rady obce. Vykonává přenesenou působnost. Obecní úřad se dělí na odbory a oddělení, dle , zákona o obcích Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

19 3.5 Výbory Zastupitelstvo obce můţe zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Zastupitelstvo zřizuje vţdy finanční a kontrolní výbor. Počet jejích členů je vţdy lichý a nejméně tříčlenný. Obec, v jejímţ obvodu ţije podle posledního sčítání lidu alespoň 10% občanů hlásících se k jiné, neţ české národnosti, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin. Předsedou výboru je vţdy člen zastupitelstva obce. Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce. Výbor se schází podle potřeby, usnesení vyhotovuje písemně a podepisuje jej předseda výboru. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, dle , zákona o obcích Komise Rada obce můţe zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, sloţené z odborníků pro danou problematiku. Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce. Komise je téţ výkonným orgánem, jestliţe jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů, dle 122, zákona o obcích Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna Zákon č. 128/2000 Sb o obcích (obecní zřízení), ze dne 12. dubna

20 4. Zánik obcí Kníničky a Líšeň Způsob a podmínky zániku obce stanoví příslušné zákony. Obvyklým způsobem zániku obce je její sloučení s jinou obcí. 4.1 Kníničky a jejich poloha Území Kníniček, obce, která toho času spočívá na dně stejnojmenného přehradního jezera, je ještě součástí kotliny nad soutokem Svitavy a Svratky, která se vytvořila jiţ během třetihor uprostřed pahorkatiny jiţního okraje Drahanské vysočiny a na samém prahu jihomoravské níţiny, na níţ v době historické vzniklo město Brno. Brněnská kotlina jiţ svým geografickým členěním a celým svým přírodním prostředím byla přímo předurčena stát se jedním z nejstarších území evropské civilizace. Obec Kníničky, původně zeměpanská, patřila k panství Veveří. Hrad Veveří poblíţ města Brna, poprvé připomínaný v roce 1213, byl postaven pro zvýšení obranyschopnosti území a pro ochranu panovníkových zájmů. Jedním z úkolů tohoto hradu bylo chránit a kontrolovat cestu, která vedla dnešní ulicí Veveří přes Bystrc a odtud dále na Tišnov. Celá oblast horní Svratky patřila po vystavení hradu pod pravomoc zeměpanských úřadů na hradě Veveří. Obec Kníničky je poprvé písemně vzpomenuta v zápisu moravských zemských desek Kníničský katastr v období znevolnění Kdyţ 9. března 1628 bylo nařízeno pánům, rytířům a měšťanům královských měst, kteří odmítli přestoupit ke katolictví, aby prodali své statky a vystěhovali se ze země, odešel v listopadu 1629 i Zikmund z Tiefenbachu se svou manţelkou do Bratislavy. Nemuseli však prodat své statky a mohli je občas navštěvovat. Museli bezmocně přihlíţet, jak císařští 19 ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky dějiny obce , vydavatelství muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, s

21 úředníci neúnosnými povinnostmi vydírali jejich poddané, mezi něţ patřily i lidé z Malých Kníniček. 20 Třicetiletá válka způsobila mnoho změn v osazení země, v počtu obyvatel, v jejich sloţení i v jejich vztahu k vrchnostem, ale také v samotném vrchnostenském hospodářství. 21 Josefinský katastr pro obec Kníničky byl zpracován roku 1787, takţe všechny údaje v něm uvedené se vztahují k tomuto roku. Katastr měřil něco přes 397 jiter, tj. kolem 230 ha. Katastr byl rozdělen do 7 dílů. Jsou tam uvedeni majitelé domů, pozemků, ţivnostníci a katastrální tratě. Z jednotlivých domů v Kníničkách se k danému roku vzpomíná 47 domů, ale zřejmě jich bylo více. Josefinský katastr přes četné nedostatky byl přece jen pro poddané přínosem. Bylo však škoda, ţe platil na Moravě pouze od 1. listopadu 1789 do 1. května 1790, kdy byl na zákrok stavů císařem Leopoldem II. zrušen. A tak opět platil tereziánský katastr, ale definitivní řešení daňového systému přinesl patent z 23. prosince 1817, který vyhlásil všeobecné směrnice pro přípravu stabilního katastru. Obec spravovali rychtář, purkmistr a radní. 4.3 Kníničky do vzniku ČSR Tak jako ve většině vesnic i v Kníničkách převládalo zemědělství. Patent o zrušení nevolnictví z 1. listopadu 1781 svrhl balvan z beder poddaných. Umoţnil jim stěhovat se, nebo pracovat v nově vzniklých průmyslových podnicích. V první polovině 19. století zaujímal ještě vedoucí a rozhodující postavení v brněnské průmyslové výrobě textilní průmysl, začal se také prosazovat průmysl strojírenský. Ten také umoţňoval nalézt práci kníničským starousedlíkům i nově příchozím a způsobil růst Kníniček. 22 Revoluční změny roku 1848 zasáhly i správu obcí. Upravovalo ji prozatímní obecní zřízení z roku Definitivní obecní zřízení přinesl aţ zákon přijatý moravským sněmem 10. března Těmito zřízeními byla definitivně odstraněna závislost obcí na vrchnostech 20 ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky dějiny obce , vydavatelství muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, s ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky dějiny obce , vydavatelství muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, s BRNO, [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 21

22 a obyvatelé jednotlivých obcí si mohli zvolit orgány obecní samosprávy. Volební právo však neměli všichni stejné. Volební řád umoţňoval vliv na správu obce jen těm, kteří platili přímé daně určené zákonem aspoň v té nejniţší míře a představitelům inteligence, kterou v Kníničkách představovali po zřízení školy jen učitelé. 23 Nejstarší zprávu o volbách v Kníničkách máme aţ z roku Tehdy byl zvolen dvanáctičlenný obecní výbor. Volby konané v roce 1907 přinesly jen nepatrné změny členů obecního výboru. Obecní výbor a obecní představenstvo v Kníničkách vedly pečlivě obecní hospodářství. Jednou z povinností představitelů obce bylo zajistit obyvatelům Kníniček pitnou vodu. V okolí bylo vody hodně, ale vodovod ve starých Kníničkách neměli. Z doby před dvacátým stoletím o situaci na tomto úseku nic nevíme, protoţe písemné doklady se nedochovaly. Teprve roku 1905 se dovídáme, ţe obecní výbor jednal o zřízení nové studny. 24 V tomto období došlo v obci také k zásadní změně v oblasti školství, obecní výbor dal po odhlasování postavit novou školu, aby děti nemusely docházet příliš daleko a podle Archivu města Brna, kde jsou uloţeny zápisy v třídních knihách učitele Ambroţe z té doby, započalo první vyučování 17. září Na počátku 20. století se také v Kníničkách začal organizovat společenský a kulturní ţivot. Kdyţ Rakousko-Uhersko, po dohodě s Berlínem, dne 23. července 1914 dalo ultimátum Srbsku, které se rovnalo likvidaci státní samostatnosti Srbska, šlo prakticky o vyhlášení války. Proti německo-rakouskému bloku se postavily Anglie, Francie a carské Rusko. Světová válka se rozhořela v celé šíři. Z Kníniček muselo narukovat mnoho muţů od 18 do 50 let, často ţivitelů rodin. 23 ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky dějiny obce , vydavatelství muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, s ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky dějiny obce , vydavatelství muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, s

23 4.4 Staré Kníničky v samostatné republice Vyhlášení samostatné Československé republiky 28. října 1918 mělo velký význam i pro Brno. Dne 5. listopadu 1918 převzal správu města z německých rukou vládní komisař Ehrenfeld. V jeho činnosti mu byl nápomocen čtyřiadvacetičlenný poradní sbor. S ohledem na údajné nesrovnalosti ve výsledcích prvních voleb zůstala správa města v rukách vládního komisaře aţ do druhých voleb konaných koncem února Mezi tím vzniklo velké Brno připojením dalších 23 předměstských obcí, které jiţ dávno s městem splynuly. Kníničky však v tuto dobu zůstávaly samostatné a byly k Brnu připojeny aţ daleko později. Takţe se řídily vlastní obecní samosprávou nově upravenou Řádem volení v obcích republiky Československé. 25 Nový volební řád zaváděl všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasovací právo, poměrné zastoupení podle politických stran a vázané kandidátní listiny. Byla také provedena změna v názvu obecních orgánů tak, ţe dosavadní obecní představenstvo se nazývalo obecní radou a obecní výbor obecním zastupitelstvem. Obecní zastupitelstvo se skládalo podle velikosti obce z 9 aţ 60 členů, z jejichţ středu pak byl volen starosta. Obecní rada tvořila sbor, který za starostova předsednictví se usnášel o všech věcech, které nebyly vysloveně vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu nebo starostovi. V Kníničkách bylo 15. června 1919 zvoleno patnáctičlenné zastupitelstvo. Pětičlennou obecní radu zvolilo zastupitelstvo o týden později, 22. června a zároveň starostu. 26 Významnou změnu přinesl rok Úřadům se nelíbil staletý název Malé Kyničky a proto ho úředním nařízením změnily. Od toho roku se obec jmenuje Kníničky. Přesto, ţe se ve dvacátých letech často mluvilo o stavbě údolní přehrady u Kníniček, vzrostl zde počet domů ze 101 na 107 v roce ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky dějiny obce , vydavatelství muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, s BRNO, [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 23