Mezinárodní organizace v mezinárodním obchode

Transkript

1 Mezinárodní organizace v mezinárodním obchode Přednáška č. 9 Základy mezinárodního obchodu Lubomir Civin

2 Obsah Úloha mezinárodních organizací v institucí v mezinárodním obchodě Základní rozdělění mezinárodních organizací Mezivládní organizace Nevládní organizace

3 Úloha mezinárodních institucí v mezinárdoním obchodě

4 Mezinárodní organizace je organizace s mezinárodním členstvím, rozsahem aktivit, nebo přítomností. Je to instituce vytvořena členství nejméně tří států, které mají aktivity v několika státech a jejichž členové sdružují formální dohody. Existují dva hlavní typy: Mezivládní organizace, také známé jako mezistátní vládní organizace (IGOs) Mezinárodní nevládní organizace (INGOs): nevládní organizace (NGO)

5 Mezinárodní nevládní organizace (NGO): nevládní organizace, působí v mezinárodním měřítku jsou vytvořené z jednotlivých členů, které nejsou přímo spojeny s orgány státní správy. Mezivládní organizace, také známý jako mezinárodní vládní organizace (mezivládních organizací): typ organizací nejtěsněji spjatých s pojmem "mezinárodní organizace", jsou organizace, které se skládají převážně z suverénních států (dále jen členské státy).

6 Svaz mezinárodních asociací, koordinační orgán, rozlišuje mezi více než 250 mezinárodními vládními organizacemi (NGO), které byly ustanoveny mezivládními dohodami a jejichž členy jsou státy, V jeho rámci je združených přibližně 6000 nevládních organizace (NGO), jehož členy jsou sdružení nebo jednotlivci.

7 Mezivládní organizace mívají rozsah velikosti od tří členů po více než 185 (například Organizace spojených národů - OSN), a jejich geografické zastoupení se pohybuje od jednoho regionu (například Organizace amerických států) po všechny regiony (např. Mezinárodní měnový fond). Zatímco některé mezivládní organizace jsou navrženy tak, aby sloužily jedinému účelu (např. Světová organizace duševního vlastnictví), jiné byly vyvinuty pro více úkolů (např Severoatlantické smlouvy Organization - NATO). Jejich organizační struktury mohou být jednoduché nebo velmi složité v závislosti na jejich velikosti a úkolech.

8 Tím, že politické instituce, jejímž prostřednictvím mohou státy spolupracovat k dosažení společných cílů, mezinárodní organizace mohou přispět k vytvoření kooperativní chování. Je také sloužit užitečné účely, pro jednotlivé státy, které se často používají jako nástroje zahraniční politiky, aby legitimní jejich opatření a omezí chování jiných států.

9 Ačkoli je každodenní provoz většiny mezinárodních organizací řízen specializovanou mezinárodní byrokracií, konečná autorita spočívá na státních reprezentantech. Mezivládní organizace často úzce spolupracují s dalšími organizacemi, včetně nevládních organizací (např Greenpeace a Amnesty International), které slouží mnoha stejnýcm funkcím jako jejich IGO protějšky a jsou zvláště účinné pro mobilizaci veřejné podpory, sledování účinnosti mezinárodní pomoci, a poskytování informací a expertízy.

10 Mnohé z tisíců nevládních organizací směruje své aktivity směrem k méně rozvinutým zemích v Africe a Asii, z nichž některé mají autoritářské formy vlády. Většina z těchto skupin jsou založeny ve vyspělých státech s pluralitními politickými systémy. Pouze malá část NGO dosahuje mezinárodního rozsahu, ačkoli hrají stále významnější roli v mezinárodních vztazích.

11 Mezivládní instituce podpory obchodu

12 Mezinárodní Měnový Fond ( MMF/IMF) Mezinárodní měnový fond je organizací 188 zemí, spolupracujících při podpoře globální měnové spolupráce, zajištění finanční stability, usnadňování mezinárodního obchodu, podpoře vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu a snížení chudoby ve světě.. Poskytuje finanční pomoc svým členským zemím pro udržení konvertability svých měn a stability platebních bilancí.

13 Skupina Světové Banky The World Bank Group (WBG) je seskupením 5 mezinárodních organizací která poskytuje výhodné půjčky obvykle chudším zemím. Jejích pět členů tvoří : Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD), Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Mnohostranná agentura pro garantování investic (MIGA), Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů (ICSID).

14 Činnost Světové banky (IBRD a IDA) je zaměřena na rozvojové země v oblastech, jako je lidský vývoj (např školství, zdravotnictví), zemědělství a rozvoje venkova (např. zavlažování, venkovské služby), ochrana životního prostředí (např snižování znečištění, zřizování a vynucování předpisů), a infrastruktura (například silnice, městská regenerace, elektřina) a řízení (např. zavádění protikorupčních opatření, rozvoj právních institucí). IBRD a IDA poskytují členským zemím úvěry za preferenční sazby, stejně jako granty nejchudším zemím.

15 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Posláním OECD je podporovat politiky, které zlepšují hospodářskou situaci a společenský blahobyt lidí na celém světě. OECD poskytuje fórum, na kterém mohou vlády spolupracovat při sdílení zkušenosti a hledání řešení společných problémů. Spolupracuje s vládami, aby pochopili, co způsobuje ekonomické, sociální a environmentální změny. OECD měří produktivitu a globální toky obchodu a investic, poskytuje analýzy a srovnání dat k předvídání budoucích trendů a stanovuje mezinárodní standardy.

16 Konference OSN o obchodě a rozvoji (UNCTAD) UNCTAD založená v roce 1964, podporuje integraci rozvojových zemí do světové ekonomiky zaměřenou UNCTAD se postupně vyvinula do formy autoritativní institucé založené na znalostech, jejíž práce si klade za cíl napomoci při současných politických diskusích orientovat se na rozvoj, se zvláštním důrazem na zajištění toho, aby se vnitrostátní politika a opatření v mezinárodním měřítku vzájemně podporovaly v úsilí o dosažení udržitelného rozvoje.

17 Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) Klíčová právnická osoba systému OSN v oblasti mezinárodního obchodního práva. Právní subjekt se všeobecným členstvím se specializací na obchodní právní reformy celém světě více než 40 let. Cílem aktivit UNCITRAL je modernizace a harmonizace pravidel týkajících se mezinárodního obchodu.

18 Organizace OSN pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (UN FAO). Pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů (FAO) je specializovanou agenturou Organizace spojených národů, která vede mezinárodní úsilí porazit hlad. Poskytujíc služby rozvinutým i rozvojovým zemím, FAO se chová jako neutrální fórum, kde se všechny národy setkávají jako rovnocenní partneři k jednání o dohodách a politických diskusích týkajících se rozvoje zemědělství a výživy na globální úrovni.

19 World Intellectual Property Organization OSN (UN WIPO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) je agenturou OSN, která se věnuje využívání duševního vlastnictví (patentů, autorských práv, ochranných známek, vzorů, atd.) jako prostředku k podněcování inovace a kreativity.

20 Světová celní organizace (WCO) WCO je jedinou mezivládní organizací, která se zaměřuje výhradně na celní záležitosti. Díky své celosvětové členské základně je WCO nyní uznávaná jako hlas globální celní komunity. To je zvláště významné pro práci v oblastech, které pokrývají vývoj globálních standardů, zjednodušení a sladění celních režimů, bezpečnost obchodu dodavatelských řetězců, zjednodušení mezinárodního obchodu, posílení prosazování a dodržování celních aktivit, boj proti padělání a pirátství, iniciativ, partnerství veřejného a soukromého sektoru, podpory integrity a budování kapacit programů udržitelného globálního cla.

21 GATT - Všeobecná dohoda o clech a obchodě Je sada mnohostranných obchodních dohod zaměřených na zrušení kvót a snížování celních poplatků mezi smluvními státy. Když byla GATT uzavřena 23 zeměni v Ženevě v roce 1947 (nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948), bylo považována za prozatímní dohodu, která čeká na vytvoření agentury OSN, aby ji nahradoly. Když se takovou agentura nepodařilo založit, GATT byl posílen a dále rozšířen v několika následných jednáních. Následně se ukázal být velmi účinným nástrojem pro liberalizaci světového obchodu, hraje hlavní roli v masivní expanzi světového obchodu v druhé polovině 20. století. V roce 1995 GATT byla nahrazena Světovou obchodní organizací (WTO),

22 Světová obchodní organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) je jedinou celosvětovou mezinárodní organizací zabývající se pravidly obchodu mezi národy. V centru WTO jsou dohody, dojednány a podepsány převážnou částí světových národů zabývajících se obchodem, které byly následně ratifikovány v jejich parlamentech. Cílem je pomoci výrobcům zboží a služeb, vývozců a dovozců vykonávat svou činnost.

23 Světová obchodní organizace udržuje rozsáhlé institucionální vztahy s několika dalšími mezinárodními organizacemi; které mají status pozorovatele v orgánech WTO, což se týká 140 mezinárodních organizací. WTO rovněž účastní jako pozorovatel na práci několika mezinárodních organizací.

24 Celkem udržuje sekretariát WTO pracovní vztahy s téměř 200 mezinárodními organizacemi v různých aktivitách od sběru statistických údajů, výzkumu, nastavení norem a technickou pomoc a vzdělávání. Ačkoli se rozsah této spolupráce liší, koordinace a soudržnost mezi činností WTO a ostatních mezinárodních organizací se i nadále bude vyvíjet tak, aby pomáhala členům v souvislosti s provozováním jejich hospodářských politik.

25 Světová organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) je agentura OSN zodpovědná za podporu zodpovědného a udržitelného všeobecně přístupného cestovního ruchu. Jako vedoucí mezinárodní organizace v oblasti cestovního ruchu, UNWTO podporuje cestovní ruch jako hnací sílu hospodářského růstu, včetně rozvoje a udržitelnosti životního prostředí a nabízí vedení a podporu sektoru progresivních znalostí a rozvoje politiky cestovního ruchu na celém světě.

26 Mezinárodní komoditní organizace Mezinárodní smlouvy o komoditách, většina z nich dohodnuta v rámci Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), usilují o rozvoj mezinárodního obchodu s komoditami vyrobených v rozvojových zemích a jejich trvale udržitelnou výroby prostřednictvím spolupráce mezi výrobci a dovážejícími zeměmi. Druhá skupina komoditních organizací je zaměřena na zemědělské komodity byly vytvořeny na základě Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO). Tyto organizace mají různou právní strukturu a formu.

27 UNCTAD Mezinárodní organizace komodit jsou následující: - ITTO-Mezinárodní organizace pro tropické dřevo, ICO Mezinárodní organizace pro kávu, ICCO Mezinárodní organizace pro kakao, ISO-Mezinárodní organizace pro cukr IGC- Mezinárodní rada pro obilí, IOC- Mezinárodní rada pro olivy, ICAC- Mezinárodní poradní výbor pro bavlnu, IJSG- Mezinárodní studijní skupina pro jutu, IRSG- Mezinárodní studijní skupina pro kaučuk INBAR- Mezinárodní síť pro bambusu a ratanu, INSG- International Nickel studijní skupina, ICSG - International Copper Study Group, ILZSG- International olova a zinku Study Group

28 FAO FAO - Výbor pro komoditní problémy FAO - Mezivládní skupina pro banány a tropické ovoce FAO - Mezivládní skupina pro citrusové ovoce FAO - Mezivládní skupina pro obiloviny FAO - Mezivládní skupina tvrdých vláken FAO - Mezivládní podskupina pro kůže a kožky FAO - Mezivládní skupina pro maso a mléčné výrobky FAO - Mezivládní skupina pro olejů, olejnin a tuky FAO - Mezivládní skupina pro rýži FAO - Mezivládní skupina pro čaj

29 International Trade Centre (ITC) Mezinárodní obchodní centrum (ITC) je společnou agenturou Světové obchodní organizace a Organizace Spojených Národů. Posláním ITC je podporovat udržitelný hospodářský rozvoj a přispět k dosažení globálních cílů udržitelného rozvoje OSN v rozvojových zemích a přechodových ekonomikách prostřednictvím obchodu a mezinárodní rozvoje podnikání.

30 Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) Mezinárodní ústav pro sjednocení mezinárodního práva soukromého je nezávislou mezivládní organizací se sídlem v Římě. Jeho cílem je sledovat potřeby a metody pro modernizaci a harmonizaci soukromého a zejména obchodního práva jak států tak i skupin států. Nezávislé postavení UNIDROIT mezi mezivládními organizacemi mu umožňuje vytvořit fórum, na kterém jsou otázky řešeny více z věcného či technického hlediska než z hlediska politického.

31 Nevládní instituce podpory obchodu

32 Nevládní organizace nemají jediný druh vztahu s oblastí podnikání a obchodu. Některé nevládní organizace mají velmi úzké vazby na podnikání a obchod a vytvářejí podmínky pro jeho podporu, některé byly dokonce speciálně vytvořeny společnostmi nebo podnikatelskými asociacemí - jako silná Mezinárodní obchodní komora nebo vlivná Podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj.

33 Jiné nevládní organizace mají smíšené postoje, částečně kritické, částečně ne. Zatímco některé nevládní organizace mají tendenci se systematicky odlišit od obchodních firem ve svých názorech na svět a jejich smyslu mezinárodních priorit. Velké firmy se stále častěji snaží o "dialog" s kritickými nevládními organizacemi a spolupracovat s nimi prostřednictvím grantů, "partnerství", "dialogů více zúčastněných stran a jinými prostředky. Zatímco hlavní veřejné firmy propagují stále nové formy" proaktivní " obchodní politiky vůči nevládním organizacím, hnutí NGO za globální spravedlnost prosazuje stále nové formy kritiky a veřejné odpovědnosti soukromých firem.

34 NGO specificky orientovaných směrem k mezinárodní podpoře obchodu a jeho propagaci je jen málo. Obvykle byly vytvořeny jako instituce nebo organizace, které přímo souvisí s mezinárodním obchodem. Snaží se poskytovat specifické služby pro mezinárodní obchodní společenství, které z nějakých důvodů nemohou být realizovány vládními organizacemi.

35 Mezinárodní obchodní komora (ICC) ICC poskytuje fórum pro podniky a další organizace s cílem prozkoumat a lépe pochopit povahu a význam hlavních posunů, které se konají ve světové ekonomice. ICC rovněž nabízí být vlivný a uznávaný kanál pro podporu obchodního vedení firem a současně pomáha vládám reagovat na změny ve světové ekonomice na základě spolupráce ve prospěch světové ekonomiky a zejména světového obchodu jako celku.

36 The World Trade Point Federation Jejím účelem je sdružovat do jednoho spoupracujícího celku v osuladu s jednotnou pracovní filozofií všechna obchodních míst zavedených v souladu s pokyny programu Trade Point a sloužit jako institucionální rámec pro ně. To přispívá k vyšší účasti v mezinárodním obchodu v méně rozvinutých zemích v oblasti zvyšování efektivity obchodu a pomocí technologií e-commerce.

37 International Centre for Trade and Sustainable Development - ICTSD Obhajoba udržitelného rozvoje prostřednictvím sběr informace a výzkum, Podpora networkingu a dialogu Školení pro obchod a udržitelný rozvoj

38 Fairtrade Labelling Organizations International - FLO Podporuje model tzv. spravedlivého obchodu (fair trade) pro výrobce a obchodníky prostřednictvím: - Tvorbou fair trade standardů - Napomáhání obchodu (asistence a developerské projekty) - Podpora producentů posilováním jejich produkce a vzájemné organizace a síťování

39 Literatura