Význam a funkce institucí světového hospodářství. Přednáška č. 11 kursu Světové ekonomika II Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

Transkript

1 Význam a funkce institucí světového hospodářství Přednáška č. 11 kursu Světové ekonomika II Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

2 Obsah Institucionální struktura světového hospodářství Členění mezinárodních organizací Celosvětové mezivládní organizace Regionání institucionální struktury Nedostatky institucionální struktury

3 3 Institucionální struktura světového hospodářství

4 Právní vymezení mezinárodních institucí Pod pojmem mezinárodní instituce rozumíme soubor ustavených a strukturovaných sociálních praktik v oblasti mezinárodních vztahů. Činnost mezinárodních institucí ovliňujících vývoj světového hospodářství a mezinárodních ekonomických vztahů je regulovaná mezinárodním právem veřejným, které obsahuje zásady, pojmy a normy upravující vznik, funkce, strukturu, procedury, předpisy a činnost mezinárodních vládních orgánů a organizací a jejich vztahy k členským státům ale i navzájem. 4

5 Vznik a podmínky mezinárodních institucí Vznik mezinárodních institucí byl vázan na specifické hospodářské a politické podmínky. Ekonomickým předpokladem jejich vzniku byla internacionalizace hospodářského života, vznik světového trhu, interdependence států a nutnost jejich (zpočátku zejména technické) vzájemné komunikace, harmonizace a koordinace. Vznikají od 2.poloviny XIX.století. 5

6 Formy institucionální struktury Rozlišujeme několik forem mezinárodních institucí: mezinárodní režimy mezinárodní orgány mezinárodní organizace 6

7 Formy institucionální struktury Mezinárodní režimy představují méně institucionalizovanou formu spolupráce představující principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy sbližující očekávání států v dané tématické oblasti mezinárodních vztahů 7

8 Formy institucionální struktury Mezinárodní orgány mohou mít dvě formy: nejdůležitější formou jsou mezinárodní konference - jako shromáždění zmocněných zástupců jednotlivých států oprávněných projednat a vyřešit určité otázky společného zájmu, dále pak existují konvence jako neformální ad hoc instituce s implicitními pravidly s cílem řešení konkrétních zájmů - mohou se postupně změnit v mezinárodní organizace 8

9 Formy institucionální struktury Mezinárodní organizace (sdružení států, které vzniklo na základě mezinárodní smlouvy uzavřené nejméně třemi státy, má trvalou povahu, vlastní orgány, usiluje o dosažení vytyčených cílů a požívá některých atributů mezinárodně-právní subjektivity) 9

10 Funkce mezinárodních režimů Mezinárodní režimy tvoří souhrn principů, norem a rozhodovacích procedur v mezinárodních vztazích jejichž součástí jsou veškeré formální i neformální instituce, pravidla programy a praktiky spojené s jejich fungováním, který umožňuje organizovaně jednat v rámci dohod zvyšovat bezpečnost vést k úspoře nákladů realizovat pojistné a ochranné funkce hledat východiska k řešení globálních problémů hledat cestu k míru a prosperitě 10

11 Funkce mezinárodních organizací Mezinárodní organizace jsou nástrojem politiky členských států, místem vyjednávajích fór, samostatným aktérem v mezinárodním systém, místem formální i neformální komunikace mezi státy, Mají funkce agregační a artikulační utvářejí koalice k prosazování společných zájmů stanovují a nastolují agendu k řešení mezinárodních problémů vytvářejí mezinárodní normy a standardy získavají, zpracovávají a distribuují informace jsou místem preventivní diplomacie 11

12 Členění mezinárodních organizací

13 Členění mezinárodních organizací Mezinárodní organizace jsou nejdůležitější částí institucionální struktury světového hospodářství. Mezinárodní organizace se rovněž člení podle různých kriterií a sice podle : typu členství (mezistátní, nevládní, ostatní) rozsahu členství (celosvětové, regionální, limitované či nelimitované členství) cíle a oblasti působnosti (univerzální, specializované) podle druhu vztahů mezi členy případně i nečleny (pro spolupráci, prevenci konfliktů, případě i pro růst či snižování konfliktního potenciálu s nečleny) 13

14 Členění mezinárodních organizací Mezinárodní organizace je organizace s mezinárodním členstvím, rozsahem aktivit, nebo přítomností. Je to instituce vytvořena členství nejméně tří států, které mají aktivity v několika státech a jejichž členové sdružují formální dohody. Existují dva hlavní typy: Mezivládní organizace, také známé jako mezistátní vládní organizace (IGOs) Mezinárodní nevládní organizace (INGOs): nevládní organizace (NGO)

15 Členění mezinárodních organizací Mezinárodní nevládní organizace (NGO): nevládní organizace, působí v mezinárodním měřítku jsou vytvořené z jednotlivých členů, které nejsou přímo spojeny s orgány státní správy. Mezivládní organizace, také známý jako mezinárodní vládní organizace (mezivládních organizací): typ organizací nejtěsněji spjatých s pojmem "mezinárodní organizace", jsou organizace, které se skládají převážně z suverénních států (dále jen členské státy).

16 Členění mezinárodních organizací Svaz mezinárodních asociací, koordinační orgán, rozlišuje mezi více než 250 mezinárodními vládními organizacemi (NGO), které byly ustanoveny mezivládními dohodami a jejichž členy jsou státy, V jeho rámci je združených přibližně 6000 nevládních organizace (NGO), jehož členy jsou sdružení nebo jednotlivci.

17 Členění mezinárodních organizací Mezivládní organizace mívají rozsah velikosti od tří členů po více než 185 (například Organizace spojených národů - OSN), a jejich geografické zastoupení se pohybuje od jednoho regionu (například Organizace amerických států) po všechny regiony (např. Mezinárodní měnový fond).

18 Členění mezinárodních organizací Zatímco některé mezivládní organizace jsou navrženy tak, aby sloužily jedinému účelu (např. Světová organizace duševního vlastnictví), jiné byly vyvinuty pro více úkolů (např Severoatlantické smlouvy Organization - NATO). Jejich organizační struktury mohou být jednoduché nebo velmi složité v závislosti na jejich velikosti a úkolech.

19 Členění mezinárodních organizací Tím, že politické instituce, jejímž prostřednictvím mohou státy spolupracovat k dosažení společných cílů, mezinárodní organizace mohou přispět k vytvoření kooperativní chování. Je také sloužit užitečné účely, pro jednotlivé státy, které se často používají jako nástroje zahraniční politiky, aby legitimní jejich opatření a omezí chování jiných států.

20 Členění mezinárodních organizací Ačkoli je každodenní provoz většiny mezinárodních organizací řízen specializovanou mezinárodní byrokracií, konečná autorita spočívá na státních reprezentantech. Mezivládní organizace často úzce spolupracují s dalšími organizacemi, včetně nevládních organizací (např Greenpeace a Amnesty International), které slouží mnoha stejnýcm funkcím jako jejich IGO protějšky a jsou zvláště účinné pro mobilizaci veřejné podpory, sledování účinnosti mezinárodní pomoci, a poskytování informací a expertízy.

21 Členění mezinárodních organizací Mnohé z tisíců nevládních organizací směruje své aktivity směrem k méně rozvinutým zemích v Africe a Asii, z nichž některé mají autoritářské formy vlády. Většina z těchto skupin jsou založeny ve vyspělých státech s pluralitními politickými systémy. Pouze malá část NGO dosahuje mezinárodního rozsahu, ačkoli hrají stále významnější roli v mezinárodních vztazích.

22 Institucionální změny ve světovém hospodářství Ekonomický rozvoj je rovněž závislý od instutucionálního rozvoje. V širším myslu představují instituce soubor pravidel společnosti, které determinují dlohodobý ekonomický růst. V užším jenom samotné organizace, podporující vybrané oblasti globálních aktivit V této oblasti zaznamenala světová ekonomika dynamický rozvoj Trvale roste počet mezinárodních organizací (mezistátních IGO, ale taky nevládních NGO)

23 Mezinárodní organizace (počty ke konci r.2014) Typy podle skupin Mezivládní Nevládní Celkem počet tohoto % tohoto % této počet tohoto % tohoto % této Počet tohoto % této typu typu skupiny typu typu skupiny typu skupiny A B C D Federace mezinárodních organizací Mezinárodní organizace s univerzálním členstvím Organizace s mezikontinentálním členstvím Organizace s regionálně zaměřeným členstvím CELKEM KONVENČNÍ ORGANIZACE E F G Organizace na základě místa, osob, institucí Organizace se zvláštní formou Mezinárodně orientované národní organizace CELKEM OSTATNÍ INSTITUCE CELKEM TYP E,F CELKEM TYP A,B,C,D,E,F CELKEM TYP A,B,C,D,E,F,G

24 Celosvětové mezivládní organizace

25 Organizace spojených národů Je nejdůležitější univerzální mezinárodní organizací s celosvětovou kompetencí. K ní jsou přidruženy mezinárodní odborné organizace se speciálními kompetencemi. Má 192 členů, členem může být svrchovaný mírumilovný stát ochotný plnit závazky vyplývající z Charty OSN. Hlavními orgány jsou Rada bezpečnosti, Valné shromáždění, Hospodářská a sociální rada, Mezinárodní soudní dvůr, Sekretariát 25

26 zakladající člen současnost nečlen - pozorovatel Členství v OSN

27 27 27

28 Hospodářská a sociální rada OSN ECOSOC Hospodářská a sociální rada je jádrem systému OSN určenému k prosazování tří dimenzí udržitelného rozvoje - ekonomické, sociální a environmentální. Jedná se o centrální platformu pro podporu diskuse a inovativního myšlení, dosahování konsensu o dalším postupu a koordinaci úsilí o dosažení mezinárodně dohodnutých cílů. Je také zodpovědný za návaznosti na významné konference a summity OSN. Charta OSN určila v roce 1945 ECOSOC jako jeden z šesti hlavních orgánech Organizace spojených národů.

29 Mezinárodní odborné organizace Charta OSN stanovila, že různé odborné organizace ustavené mezinárodními dohodami s širokou mezinárodní odpovědností budou přidruženy k OSN Existuje 19 takovýchto organizací, které mají statut přidružených organizací, v těchto oblastech: ekonomicko-finanční vědecko-technické sociální, zdravotní a kulturní Tyto organizace zůstavají stále samostatnými mezinárodními organizacemi, ale přijaly dobrovolně status odborných organizací OSN, která má právo koordinovat jejich činnost v souladu s dohodami o přidružení, které s nimi uzavírá Hospodářská a sociální rada

30 Odborné organizace OSN IBRD ( WB Group- IFC, IDA) - světová banka IMF - mezinárodní měnový fond FAO - zemědělství ICAO - civilní letectví IMO- námořní doprava UNIDO - rozvojová organizace WHO - zdravotnická organizace IFAD - fond pro rozvoj zemědlství WIPO - duševní vlastnictví GATT - cla a obchod ILO -organizace práce UNESCO - vzdělání, věda a kulturní spolupráce UPU - poštovní unie ITU - telekomunikační unie WMO - meteorologická organizace IAEA - agentura pro atomovou energii 30

31 Odborné organizace OSN Vliv OSN v ekonomických otázkách snižuje jednak klasická velmocenská politika, jednak konkurence ze strany mezinárodních institucí brettonwoodského systému (MMF a SB), jejich specializovaných nebo regionálních poboček a Světové obchodní organizace (WTO)

32 Odborné organizace OSN ECOSOC i další instituce OSN jako Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Mezinárodní organizace práce (ILO) nebo Organizace OSN pro výživu a zemědelství (FAO) mají jen velmi omezenou působnost u OSN nebo WTO

33 Význam OSN Systém OSN nemohl v důsledku studené války zcela využít svuj potenciál. I přesto, že pod hlavičkou OSN v dnešní době působí desítky specializovaných mezinárodních agentur, které se zabývají řadou technických záležitostí, jednotnými standardy apod., je význam OSN v bezpečnostní a hospodářské oblasti poměrne maly. 33

34 Organizace se specifickým postavením k OSN Specifické postavení vůči OSN zejména v oblasti hospodářské politiky mají některé organizace s chrakterem specializovaných agentur, anebo přidružených organizací (WB, MMF a WTO). WTO je univerzální mezinárodní odbornou organizací vystupující jako samostaný subjekt mezinárodního práva bez přímé vazby ke struktuře OSN, ale s ní spolupracující. 34

35 35 Hlavní úřadovny Spojených národů a jeho organizací

36 Mezinárodní měnový fond Mezinárodní měnový fond (zkráceně MMF, anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.

37 MMF V současné době je členem IMF 188 zemí. Podle Dohody o MMF jsou hlavními cíli IMF: podporovat mezinárodní měnovou spolupráci, usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu, podporovat devizovou stabilitu, napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů, učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí, zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů.

38 MMF MMF je v současné době aktivní v těchto oblastech: dohled prováděný IMF jedná se o monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; IMF dále poskytuje poradenství v oblasti měnové politiky, finanční asistence půjčování členským zemím s problémy v rámci platební bilance (nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů), technická asistence tato asistence je poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF (jedná se o různá expertní školení).

39 Skupina Světové banky Světová banka je označení pro sdružení dvou specializovaných organizací OSN, které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícom se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji: Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček.

40 Skupina Světové banky Spolu s dalšími třemi institucemi SB tvoří Skupinu Světové banky. Do ní patří navíc kromě SB Mezinárodní finanční korporace ( IFC), která financuje soukromé investiční projekty, Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), která poskytuje garance pro politická rizika soukromých úvěrů v rozvojových zemích Mezinárodní centrum ori řešení investičních sporů ( ICSID).

41 WTO Představuje společný institucionální rámec pro řízení obchodních vztahů mezi svými členy s cílem liberalizace mezinárodního obchodu. Dohoda o WTO obsahuje 3 hlavní závazné dohody (vzniklé i před WTO): GATT - všeobecná dohoda o clech a obchodu GATS - o obchodu se službami TRIPS - o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví Systém obsahuje i 2 procedurální ujednání Ujednání o pravidlech o řízení sporů Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky 41

42 Členské státy WTO Člen WTO Pozorovatel jednající o vstupu

43 WTO WTO uvádí, že jeho základním úkolem je liberalizace mezinárodního obchodu prostřednictvím odbourávání obchodních bariér. Dalšími úkoly jsou: sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu organizovat obchodní jednání sledovat národní obchodní politiky urovnávat spory mezi vládami omezení protekcionismu spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi

44 WTO Zásady obchodního systému podle WTO odstraňování diskriminace ( uplatňování doložky nejvyšších výhod mezi členskými státy) svobodnější obchod díky stále menším obchodním bariérám předvídatelný obchodní systém bez svévolně vytvářených obchodních bariér podpora konkurence zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím

45 Regionální institucionální struktury

46 Evropská Unie a její struktury Odlišným typem mezistátní institucionální struktury jse Evropská Unie. Je to specifická partikulární sebregionální hospodářská a politická organizace s tendencí postupného rozšiřování na ostatní evropské státy. EU nemá právní subjektivitu, tuto mají pouze Evropská společenství, kterým státy odevzdaly část své svrchovanosti, čímž ES získala nadstátní charakter. 46

47 Evropská Unie a její struktury Nadstátnost se projevuje v tom, že vůle jejich orgánů se tvoří nezávisle na členských státech (Komise a Soudní dvůr) a v tom, že rozhodovací pravomoce Rady jsou přijímána kvalifikovanou většinou, kdy rozhodnutí je závazné i pro vlády, které hlasovaly proti. ES mají dále pravomoc tvořit právo, které má bezprostřední závaznost vůči členským státům,fyzickým a právnickým obsobám. Nejzřetelnější formou je tato pravomoc projevuje formou právních aktů - nařízení, které zavazují státy ale i subjekty v nich uvnitř. 47

48 Evropská Unie a její struktury Další akty mají charakter doporučení a stanovisek. Tyto formy nejsou závazné, volba a prostředky k dosažení jejich cílů jsou na každém členském státu. Globální struktura EU je dána jednotou institucí, avšak rozdílností procedur v různých kompetenčních oblastech (část orgánů má mezivládní a část nadstátní charakter). Orgány EU tvoří Evropská rada, Parlament, Rada Komise, Soudní dvůr a Učetní dvůr. 48

49 Evropská Unie a její struktury Evropská rada Evropský summit byla jednotným evropským paktem byla začleněna do struktury orgánů Společenství a stala se nejvyšším politickým orgánem Unie. Členy jsou předsedové vlád členských zemí, příslušní ministři zahraničí a také předseda a jeden z místopředsedů Evropské komise. Význam Evropské rady spočívá hlavně v určování obecné politické linie Rada Evropské unie Rada ministrů Hlavní orgán EU, kterému přísluší činit rozhodnutí. Jsou v ní zastoupeny vlády členských zemí, jejichž představitelé v jejím rámci jednají a hlasují o legislativě Společenství.

50 Evropská Unie a její struktury Evropská komise (EK) je výkonným orgánem EU. Má 27 členů, kteří jsou nezávislí na svých národních vládách, i když ty je do funkcí jmenujíjejí úkoly by bylo možno formulovat jako iniciativa, dohled a implementace legislativy EU. EK disponuje výraznými autonomními pravomocemi. Spravuje též nejrůznější fondy a programy EU, včetně těch, které se týkají pomoci zemím nacházejícím se mimo Unii Hlavním úkolem Evropského parlamentu (EP) je účastnit se procesu schvalování návrhů zákonů ES a kontrolovat činnost Evropské komise. Má právo spolurozhodovat s Radou ministrů v mnoha sférách legislativy, týkajících se jednotného trhu, včetně možnosti některé návrhy. Schvaluje nové žádosti o členství v Unii, jakož i asociační dohody a obchodní úmluvy s nečlenskými zeměmi.

51 Evropská Unie a její struktury Finanční instituce: Evropský účetní dvůr má za úkol kontrolovat, zda finanční prostředky Unie jsou vynakládány podle správných zásad na správné účely, sídlí též v Lucemburku. Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která spolu s národními centrálními bankami tvoří Evropský systém centrálních bank. Evropská investiční banka, poskytuje veřejným i soukromým subjektům dlouhodobé půjčky na kapitálové investice. Sídlo banky je v Lucemburku, s pobočkami v Athénách, Lisabonu, Londýně, Madridu a Římě.

52 Evropská Unie a její struktury Poradní instituce EU: Výbor regionů sídlí v Bruselu a má 344 členů. Reprezentuje regionální a místní zájmy (snaha o zapojení regionů do tvorby politiky EU). Nemá přímý vliv na rozhodovací proces. Hospodářský a sociální výbor sídlí v Bruselu a jeho hlavní funkcí je poskytovat odborné konzultace v oblastech: jednotného trhu, pohybu pracovních sil, vzdělání, sociální otázky, životní prostředí. Výbor zaměstnanosti Politický a bezpečnostní výbor orgán druhého pilíře EU

53 Evropská Unie a její struktury Hlavním cílem EU je vytvoření federace států Evropy, završující postupný proces jejich integrace v různých oblastech, kde nejdůležitější je hospodářská a měnová unie. Nerovnoměrnost rozložení ekonomického potenciálu EU vytváří řadu problémů v relizaci tohoto cíle. K jejich překonávání byla zatím zvolena strategie postupného zvyšování závaznosti integračních politik (doplňování hospodářské unie o další formy nadstátní hospodářsko-politické ingerence) 53

54 EU a její mimoevropská teritoria

55 OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD ) je mezivládní organizace 35 velmi ekonomicky rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hopsodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshalova plánu.

56 Členství v OECD členské státy OECD kandidátské státy, které zahájily anebo přislíbily zahájit jednání o přistoupení státy které projevily zájem o členství

57 OECD OECD koordinuje ekonomickou a sociálněpolitickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.

58 Nedostatky celosvětové institucionální struktury

59 Nedostatky celosvětové institucionální struktury Finanční a hospodářská krize odhalily nedostatky stávajícího systému. Dnešní pestrá síť různých organizací je poznamenaná vnitrní nesoudržností, selektivností problémů, nevyváženým zastoupením, nespravedlivými pravidly a malou efektivitou. 59

60 Nedostatky celosvětové institucionální struktury Mezinárodní organizace (zejména mezinárodního charakteru) nemají dost pravomocí k tomu, aby presvědčily mocnější státy přijmout opatření, na kterých se jejich členové shodli. Pro strukturu a dynamiku mezinárodního systému jsou stále určujícími faktory vojenská, ekonomická, politická a kulturní síla daného státu. Současny systém globálního řízení lze tudíž označit za asymetricky. 60

61 Literatura Potočný Miroslav: Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část, Beck, Praha 1996 Janků, Janků: Politické a právní základy evropských integračních seskupení, C.H. Beck. Praha 2010