Asklépio (Aeskulap) Hyppokratés Avicenna Galénos

Transkript

1 HISTORIE OŠETŘOVATELSTVÍ Cíle ošetřovatelství: 1 Udrţení a podpora zdraví 2 Navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti 3 Zmírnění utrpení nevyléčitelného člověka a zajištění klidného umírání a smrti HLAVNÍ OSA MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ: Člověk se svými individuálními problémy a potřebami, které jsou vyvolávané anebo podmíněné chorobou a jejími průvodními znaky. Faktory, které ovlivňují historii ošetřovatelství (dále jen OSE): 1 Náboţenství 2 Sociální změny 3 Rozvoj medicíny 4 Války 5 Mezinárodní červený kříţ 6 Florence Nightingalová a rozvoj moderního OSE 1. PRVOPOČÁTKY a NÁBOŢENSTVÍ - šamani rituály, rostlinná léčiva, masáţe; - kněţí lékaři chrámoví sluhové, sestry; - Asklépios 2000 př.n.l. bůh medicíny; - Hyppokratés otec medicíny; - Islam rozvoj nauky a příznaků onemocnění, Rhazes, Avicenna objevili základ hygieny (opíral se o učení Dioskúrida a Galéna). Asklépio (Aeskulap) Hyppokratés Avicenna Galénos Křesťanská víra sluţba člověku je sluţbou Bohu - 1. st.n.l. návštěva a ošetřování nemocných; - 4. st.n.l. vznik klášterů, první pokusy o uspokojení tělesných, psychických a sociálních potřeb lidí.; st.n.l.: o vznik řádu Charitativních sester Paříţ; o Jan z Boha zaloţil řeholi Milosrdných bratrů; o Protestantská církev pomoc jednotlivci a rodinné komunitě; o Theodor Fliedner luteránský pastor, nemocnice v Německu, diakonie, teoretická zkouška a zkouška z farmacie. 1

2 Jan z Boha Theodor Fliedner 2. SOCIÁLNÍ ZMĚNY: - konec 18. století zlepšení ţivotních podmínek; století průmyslová revoluce, budování a úprava vody a kanalizace. 3. ROZVOJ MEDICÍNY - vznik medicíny jako vědního celku př.n.l.; - konec 18. století rychlý rozvoj medicíny (chirurgie, znalost léků, patogenních organismů, RTG záření atd.): o osobnosti: Wilhem Conrad Roentgen, Vincenc Priessnitz, Jan Evangelista Purkyně ; o OSE rozvoj přednášek pro ošetřovatelky v zařízeních pro duševně choré. Jan Evangelista Purkyně Vincenc Priessnitz Wilhem Conrad Roentgen 4. VÁLKY - v starověku otroci; - náboţenské války vznik vojenských OSE řádů rytíři sv. Lazara; - některé OSE tradice mají původ ve vojenském OSE přísná morálka, vizity s lékařem, zaloţení OSE jednotky. 5. MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŢ - Henry Dunant švýcarský kupec, válka v r. 1859, zakladatel ČK v Ţenevě r. 1864; - zmobilizoval civilní obyvatelstvo, aby se starali o vojáky a jiné lidi, kteří jsou postiţení válkou. 6. FLORENCE NIGHTINGALOVÁ - anglická ošetřovatelka ; - v Krymské válce se skupinou anglických ošetřovatelek zorganizovala ošetřovatelskou sluţbu, v lazaretech uvedla do provozu prádelnu, kuchyni, hygienická zařízení; - reformy hygienické, kvalitní příprava ošetřovatelek, navrhla uniformy ošetřovatelek; 2

3 - hlavní vliv na OSE mají: o poznámky o ošetřovatelství (kniha, návod na dodrţování hygienických norem, potřeb výţivy, čerstvého vzduchu, odpočinku, pohodlí, podnětného a příjemného prostředí). HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH 1848 revoluční rok Spolek Slovanek Výbor dam pro ţenské vychování 1871 v Praze 427 spolků jen 8 ţenských Ţenský výrobní spolek iniciace Karoliny Světlé 1873 kurzy pro ošetřovatelky (měsíční školné 2,5 4 zlatých) 1916 Státní 2létá ošetřovatelská škola (1923 ředitelkou Sylva Macharová) 1918 v Praze 1letá Vyšší sociální škola 1921 první absolventky Spolek absolventek školy ošetřovatelské (dále jen SAŠO) 1928 přejmenování SAŠO na Spolek diplomovaných sester (dále jen SDS) 1933 SDS přijat do ICN 1937 SDS vydává odborný časopis DIPLOMOVANÁ SESTRA VÁLKA zbrzdila vývoj 1946 Vyšší ošetřovatelská škola v Praze 1947 jiţ 26 škol 1948 SDS sloučen s ROH ztráta nároku na členství v ICN (vedoucí osobnosti sesazeny pro spolupráci s Masarykovou a Benešovou nahradily je členky SČM a KSČ Dle nového školského zákona sloučeny ošetřovatelské školy s rodinnými a sociálními (dle vzoru SSSR) SZŠ 1951 odborový časopis Zdravotnická pracovnice později ODBORNÝ 1960 Institut dalšího vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (Brno a Bratislava) Pro sestry odborné učitelky 2oborové 5lété studium na FF KU ošetřovatelství a psychologie, později s pedagogikou (dálková forma, 1980 denní) 1968 Česká společnost sester jako odborná společnost sdruţena v České lékařské společnosti 1970 doplnění Zdravotnické pracovnice o vědecko-výzkumnou přílohu Československé ošetřovatelství 1973 Česká společnost sester (dále jen ČSS) 1982 přijetí ČSS do ICN 1985 ČSS jako člen WENR (Pracovní skupina evropských sester pro výzkum (WENR Workgroups of European Nurses Researches) 1989 zánik Zdravotnické pracovnice SESTRA OSOBNOSTI ČESKÉ HISTORIE Anežka Přemyslovna (svatá Aneţka Česká): - nejmladší dcera Přemysla Otakara I.; - vstoupila ke klariskám (2. františkánský řád, zvaný později Klarisky); - nechala postavit klášter a špitál sv. Františka při kostele sv. Nastala; - zaloţila mateřinec klarisek a špitální bratrstvo, které bylo papeţem uznáno OŠETŘOVATELSKÝ ŘÁD KŘÍŢOVNÍKŮ S ČERVENOU HVĚZDOU. 3

4 Svatá Zdislava (z Lemberka) - věnovala se charitativní péči; - patřila k dominikánům; - s manţelem nechala postavit chrám a klášter v Turnově a v Jablonném v Podještědí. Fajfrová - v ţenském hnutí ošetřovatelské povolání chápala pro ţenu jako poslání poskytnout dobrou péči a k tomu je potřebná vzdělaná asistentka; - 1. představená ošetřovatelské školy (1916) v Praze. Pomáhaly sestry (absolventky z Vídně): Hupková Bártová! Hlavní myšlenkou je = ideální ošetřovatelka. Alice Masaryková zaloţila ČČK; zaloţila Vyšší sociální školu; zavedla Ošetřovatelskou a zdravotní sluţbu v rodinách. Honzíková Hupková - 1. česká diplomovaná sestra; byla vybrána Fajfrovou pro ošetřovatelskou školu 1. školená vrchní sestra ve Všeobecné nemocnici. Bártová přišla do ošetřovatelské školy; - 1. školená vrchní sestra na gynekologické klinice prof. Piťky Březinová - absolventka 2leté ošetřovatelské školy ve Vídni zavedla kurzy pro výcvik sester v péči o dítě. Macharová - absolvovala v Rudolfinerhausu ve Vídni; - jedna z 1. diplomovaných sester; - instrumentářka na OP sále; - nositelka medaile F. Nightingelové; řed. České ošetřovatelské školy (její zástupkyní byla Tobolářová). Šindlerová - od 1916 studovala ČPŠ; - pracovala v ČSČK; - spoluzakladatelkou SAŠO (1921) a členkou SDS (1928); - podařilo se jí vydat časopis Diplomovaná sestra (1937). 4

5 Tobolářová Ruth začala studovat ČOŠ; instruktorkou a zástupkyní Macharové; ředitelkou školy; - iniciovala psaní učebnic; - zavedla psychotechnické zkoušky, princip elévek (před přijetím zájemci pracovali v nem.); - spoluzakladatelka SAŠO. Roušarová Jarmila - studovala ; - pracovala v nemocnici, ve veřejné komunitní péči, v ošetřovatelském školství a ČSČK; - připravovala otevření škol v Brně, v Moravské Ostravě. Rypáčková - absolvovala ; - byla u zrodu poraden ve Všeobecné nemocnici: DM, TBC, koţní, vnitřních chorob centrum sociálně zdravotní péče; - pečovala o T. G. Masaryka poslána na studia. VÁLEČNÉ ZMĚNY Řádové sestry za války a po válce - za druhé světové války nebyla činnost kongregace příliš narušena, sestry se dál staraly o nemocné a trpící. Skrývaly ve svých klášterech a nemocnicích pronásledované lidi a partyzány; - po pádu nacismu se výrazně podílely na péči o vězně z koncentračních táborů; - vzhledem k tomu, ţe řada sester byla Německé národnosti, tak po válce se jejich národnost stala záminkou pro perzekuci ze stany komunistů a církve; - prakticky všechny sestry německé národnosti byly odsunuty to vše postupně vedlo ke zrušení celé řady institucí; - po únoru 1948 perzekuce ještě zesílila zabrání dalších zařízení a sestry, které pracovaly v nemocnicích nebo školách, dostávaly postupně výpovědi; - počátkem 50. let masové rušení zařízení řádů sestry začaly být vyřazovány ze společnosti a bez jakýchkoliv zákonných podkladů je úřady sestěhovávaly do internačních klášterů, některé byly i uvězněny; - stát znemoţňoval veřejné působení sester i přijímání novicek; - v roce 1961 jiţ nesměla ţádná ze sester slouţit v nemocnicích; - tento stav trval, kromě krátkého uvolnění v roce 1968, aţ do listopadu 1989; - poté byly navráceny některé objekty a sestry se mohly vrátit ke své obvyklé činnosti. Zdravotní sestry - roku 1946 byla v Praze otevřena Vyšší ošetřovatelská škola: o poskytovala pedagogické vzdělání sestrám - učitelkám na ošetřovatelských školách; o připravovala vrchní sestry pro řídící práci v ošetřovatelství; o vzdělávání sester pro terénní péči; - roku 1948: o podle nového školského zákona sloučení Ošetřovatelské školy s rodinnými a sociálními školami po vzoru Sovětského svazu střední odborné školy. Školy byly přejmenovány na Střední zdravotnické školy, na nichţ se připravovaly všechny kategorie tzv. středního zdravotnického personálu, např. vedle sester také různé typy laborantů, rehabilitační pracovníci, dietní sestry, ţenské sestry apod. o koncem padesátých let ukázalo, ţe základní profesní příprava v této formě sestrám pro další 5

6 praxi nestačí a protoţe nebylo moţné ji zásadně změnit: - v roce 1960 vznik Institutů pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, a to v Brně a v Bratislavě: o Instituty zaměřily svou pedagogickou práci na specializační studium sester v řadě oborů a na svou dobu byly velmi pokrokové. Ve stejném roce bylo dokonce pro sestry; o pro odborné učitelky na středních zdravotnických školách bylo otevřeno v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dvouoborové pětileté studium ošetřovatelství v kombinaci s psychologií a později v kombinaci s pedagogikou. Ošetřovatelské předměty byly zajišťovány Fakultou všeobecného lékařství UK, na jejíţ III. interní katedře specializované na ošetřovatelství se brzy jako vyučující ošetřovatelství objevily první zkušené absolventky tohoto vysokoškolského studia jako vyučující; - v letech proběhlo na Filozofické fakultě UK v Praze také jednooborové studium péče o nemocné určené zejména hlavním a vrchním sestrám. - v roce 1973 zaloţení Československé společnosti sester; o Českou společnost sester; o Slovenskou společnost sester; - v roce 1982 byla Čs. společnost sester přijata do Mezinárodní rady sester (ICN). - v roce 1951 odborový časopis Zdravotnická pracovnice postupně se stal odborným. - v roce 1970 byl doplněn pravidelnou vědeckovýzkumnou přílohou Československé ošetřovatelství; - po roku 1989 časopis zanikl časopis Sestra. SOUČASNÝ STAV OŠETŘOVATELSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A OSE V PRAXI KVALIFIKAČNÍ STUDIUM Dle zákona č. 96/2004 Sb.: Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti 5 Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, atd. Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením 29 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta se získává absolvováním a) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, nebo b) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání 6

7 ošetřovatele podle 36. atd. (2) Dále mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání a) zdravotnického záchranáře podle 18, nebo b) porodní asistentky podle 6. (3) Za výkon povolání zdravotnického asistenta se povaţuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Dále se zdravotnický asistent ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči. 36 Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel, b) tříletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel, c) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka-pěstounka, charitní ošetřovatel, ošetřovatel nebo pěstounka, pokud bylo studium zahájeno do konce roku 2004, d) studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním odborném učilišti zdravotnickém v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka, ošetřovatel/ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu nebo v oboru zdravotník prvního zaměření - ošetřovatelské a pečovatelské práce, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, e) nejméně 4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékařství a sloţením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu včetně praktické části výuky, f) 3 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, g) 3 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru všeobecná sestra, dětská sestra nebo zdravotní sestra, nebo h) 4 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent. atd. (2) Za výkon povolání ošetřovatele se povaţuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v oboru ošetřovatelství; dále se ošetřovatel ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné, rehabilitační, neodkladné a diagnostické péči. více na SPECIALIZAČNÍ STUDIUM 57 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné a specializované způsobilosti (1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví počet kreditů získaných splněním studijních podmínek za 1 rok specializačního vzdělávání, celkovou délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména délku povinné praxe v oboru, a výuková pracoviště, na kterých praxe probíhá. Dále stanoví poţadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, absolvování vzdělávacích akcí, kurzů, seminářů, stáţí a další poţadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury a charakteristiku činností absolventů specializačního vzdělávání. atd. 7

8 58 Zařazení zdravotnických pracovníků do specializačního vzdělávání 59 Průběh specializačního vzdělávání více na CELOŢIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ povinné pro všechny zdravotníky nelékaře; u oborů uvedených ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. ve vazbě na kompetence bez odborného dohledu a bez indikace lékaře osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu; 6 let, 40 kreditních bodů (vyhláška č. 321/2008 Sb. měnící vyhlášku č. 423/2004 Sb.; započtené aktivity semináře, kurzy, konference, kongresy, studium po získané odborné způsobilosti. 8