Zásady pro výstavbu v rozvojových obytných zónách města Tábor. VIZE : Spravedlivý a trvale udržitelný rozvoj nové výstavby rodinných a bytových domů

Transkript

1 Zásady pro výstavbu v rozvojových obytných zónách města Tábor VIZE : Spravedlivý a trvale udržitelný rozvoj nové výstavby rodinných a bytových domů program I: Minimální forma partnerství program II: Optimální forma partnerství Autor programu a zodpovědná osoba za realizaci programu : Ing. arch. Martin Jirovský, Ph.D. místostarosta města Tábor zodpovědná osoba za realizaci programu : Jiří Bartáček místostarosta města Tábor Partneři a spolupracovníci: JUDr. Josef Mašek Ing. Hana Randová starostka města Tábor Ing. František Dědič Ing. Stanislav Měřínský Mgr. Zdena Cajthamlová Stavební úřad Odbor územního rozvoje Odbor dopravy Odbor financí Odbor správy majetku města leden

2 ÚVOD Koordinovaná výstavba bytových a rodinných domů v rozvojových obytných zónách je základem úspěšné strategie rozvoje města. Vzhledem k tomu, že však požadavky a možnosti žadatelů (stavebníků) mohou být značně diferenciované a často i proměnné v různých časových obdobích, stejně flexibilní proto musí být i podmínky a požadavky města na zhotovování veřejné infrastruktury v těchto obytných zónách. Dohodne-li se město s žadatelem o podmínkách zajištění veřejné infrastruktury v souvislosti s výstavbou bytového nebo rodinného domu v rozvojových obytných zónách, uzavírají smluvní strany podle těchto Zásad příslušnou smlouvu o změnách stávající veřejné infrastruktury nebo o vybudování nové veřejné infrastruktury. Uzavřený smluvní vztah je tak podkladem či součástí žádosti žadatele (stavebníka) o stavbu bytového nebo rodinného domu, předkládané stavebnímu úřadu. Nedojde-li mezi městem a žadatelem o stavbu bytového nebo rodinného domu k dohodě o zřízení veřejné infrastruktury podle těchto Zásad, postupuje žadatel dále dle svého uvážení podle právních předpisů. Účelem těchto Zásad je tak zejména urychlit záměr žadatele o stavbu bytového nebo rodinného domu v oblasti připojování na veřejnou infrastrukturu a v této souvislosti minimalizovat případné nejasnosti a rozdílné požadavky žadatele a města, na jehož území žadatel uvažuje stavbu realizovat. Lze totiž usuzovat, že jak pro žadatele, tak pro město je efektivnější dohodnout ještě před vlastním správním řízením podmínky změny či zřízení veřejné infrastruktury v lokalitě uvažovaných staveb, a to v souladu s územně plánovací dokumentací města a na základě těchto Zásad. Postup podle těchto Zásad nenahrazuje správní řízení, který stanovují pro daný druh staveb a zařízení právní předpisy. Není-li v těchto Zásadách uvedeno jinak, pro jejich účel se rozumí : a) Žadatel osoba uvažující o stavbě bytového nebo rodinného domu v lokalitě, ve které není zřízena pozemní komunikace, event. technická infrastruktura, na kterou by se uvažovaná stavba připojila. V této souvislosti se žadatel může zavázat zhotovit, a to buď Smlouvou o spolupráci nebo Plánovací smlouvou chybějící nebo nedostatečnou veřejnou infrastrukturu. b) Veřejná infrastruktura pozemky, stavby a zařízení, jako např. pozemní komunikace, vodovod, kanalizace, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, plochy veřejné zeleně (stromy, keře, travní porosty apod). 1. Dopravní infrastruktura např. stavby pozemních komunikací, do které patří i veřejně přístupná účelová komunikace a místní komunikace. 2. Technická infrastruktura stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení např. vodovody, kanalizace, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě. c) Smlouva o spolupráci smlouva mezi žadatelem a městem o podmínkách a způsobu vybudování veřejné infrastruktury, tj. dopravní a technické infrastruktury. 2

3 d) Plánovací smlouva smlouva mezi žadatelem a městem uzavíraná v případě, že žadatel požaduje vydání regulačního plánu, nebo smlouva mezi žadatelem a městem v případě, že stavební úřad přeruší žadateli územní řízení a předložení této smlouvy bude požadovat. Jejím obsahem je obdobně jako ve Smlouvě o spolupráci také závazek žadatele o vybudování dopravní a technické infrastruktury. e) Plánovací list minimálních standardů rozvojové lokality obsahuje název a specifikaci lokality s využitím dle plánovací dokumentace, vč. dokumentace a regulativ regulačního plánu, stanovení veřejného profilu a technické infrastruktury. f) Regulační plán stanovuje podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury. g) Katalogizační list minimálních veřejných profilů geometrické členění uličního prostoru, řešení příčného řezu, šířky a skladby povrchu pozemní komunikace apod. h) Veřejný profil šířka prostoru, který tvoří pozemní komunikace vč. chodníků (pruhů pro pěší), vymezení prostoru zeleně, výškové řešení obrubníků apod. Typy veřejných profilů podle těchto Zásad jsou rozdílné od profilů dle příslušných norem. i) Dohoda o parcelaci dohoda mezi jednotlivými vlastníky pozemků, na kterých se navrhuje nebo uvažuje realizovat veřejná infrastruktura, event. závazek strpět na svém pozemku část technické infrastruktury (vodovod, kanalizaci, energetické vedení apod.) Dohoda může také obsahovat závazek k peněžitým nebo nepeněžitým vkladům v rámci realizace veřejné infrastruktury, souhlas s dělením, scelováním nebo výměnou pozemků apod. Obsah dohody o parcelaci upravuje Příloha č. 12 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. j) Pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. k) Místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území města a je městem zařazena do sítě místních komunikací. l) Účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. m) Veřejné prostranství všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru ( 34 zák. č. 128/2000 Sb., v platném znění). 3

4 Č Á S T P R V N Í program I : Minimální forma partnerství 1. Základní předpoklady Výstavba rodinného a bytového domu s sebou nese i požadavek zajištění přístupu a příjezdu, včetně připojení na vodovod, kanalizaci apod. Zejména přístup a příjezd k stavbám musí splňovat základní požadavky zejména stavebního zákona (dále jen SZ ) a zákona o pozemních komunikacích (dále jen ZPK ). Město však nemůže nad rámec právních předpisů potenciálním žadatelům o výstavbu (stavebníkům) určovat či jinak přikazovat výstavbu pozemních komunikací vč. chodníků, zeleně apod. Na druhou stranu ani město nemá právní povinnost samo veřejnou infrastrukturu pro žadatele o výstavbu bytových či rodinných domů budovat, či ji přebírat do svého vlastnictví a zajišťovat na ní jakoukoliv správu a údržbu. Jak město, tak žadatelé jako potenciální stavebníci si tak od počátku musí být vědomi svých nároků, potřeb a případných smluvených povinností. Lze usuzovat, že Minimální forma partnerství umožňuje žadatelům o výstavbu bytového nebo rodinného domu realizovat svůj záměr v návaznosti na základní, tj. minimální požadavky připojení budoucí stavby na pozemní komunikaci a technickou infrastrukturu. Minimální forma partnerství musí být vždy dodržena (šíře profilu pozemní komunikace apod.). Uzavřený smluvní vztah musí být vždy v souladu s územním plánem města, regulačním plánem, studií města a Plánovacím listem standardů rozvojové lokality. Nebude-li stávající příslušná plánovací dokumentace v souladu se záměrem žadatele, může žadatel předložit městu územní studii či iniciovat podnět k pořízení nového regulačního plánu, případně změnu regulačního a územního plánu. Takové podněty však podléhají schválení zastupitelstvem města. Není-li v těchto Zásadách uvedeno jinak, veškeré náklady související s pořízením a zpracováním takové dokumentace budou placeny tím, kdo změnu vyvolal. 2. Požadavky města na projektovou dokumentaci veřejné infrastruktury Projektová dokumentace k územnímu souhlasu, územnímu řízení a stavebnímu povolení. TYP A, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. Výklad : Veřejný profil 6 metrů až 12 metrů (případně i více), v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy). 4

5 Minimální standardy pro pozemní komunikaci jsou uvedeny v listu veřejného profilu typu A, který tvoří přílohu těchto Zásad. Součástí listu bude i list napojení zhotovované pozemní komunikace na stávající komunikaci místní. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). TYP B1, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. Výklad : Veřejný profil 6 metrů až 12 metrů, v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy), případně i více, pokud toto bude řešit projektová dokumentace pozemní komunikace již od počátku. Minimální standardy pro pozemní komunikaci jsou uvedeny v listu veřejného profilu typu B1, který je součástí těchto Zásad. Součástí listu bude i list napojení zhotovované pozemní komunikace na stávající komunikaci místní. Odvodňovací příkopy pozemní komunikace jsou vždy její součástí. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). 3. Plánovací smlouva Plánovací smlouva upravuje spoluúčast žadatele na úpravách nebo na vybudování veřejností užívané technické nebo dopravní infrastruktury umožňující realizaci a užívání navrhovaných staveb a změn v dotčeném území. Plánovací smlouva se podle SZ uzavírá v případech, že : a) Žadatel požádá město o vydání regulačního plánu podle 66 odst. 2 SZ. V takovém případě město požaduje uzavření Plánovací smlouvy, která jako vzor tvoří Přílohu č. 1 těchto Zásad. b) Bude-li žadatel bez předchozího ujednání s městem přímo postupovat cestou podané žádosti o stavbu bytového nebo rodinného domu stavebnímu úřadu a stavební úřad zjistí, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat, územní řízení bude podle 88 SZ přerušeno a žadatel bude povinen předložit stavebnímu úřadu Plánovací smlouvu, jejíž obsah je specifikován v Příloze č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. V takovém případě je předmětem smluvního vztahu mezi žadatelem a městem Plánovací smlouva, která jako vzor tvoří Přílohu č. 2 těchto Zásad. V obou případech jedná ve věci Plánovací smlouvy za město odbor územního rozvoje v součinnosti s odborem správy majetku města. 5

6 K návrhu Plánovací smlouvy se podle Přílohy č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. přikládá : a) snímek katastrální mapy s vyznačením pozemků, kterých se Plánovací smlouva týká, b) dokumentace navrhovaných změn stávající veřejné infrastruktury nebo navrhované nové veřejné infrastruktury, c) odborný odhad nákladů na provedení změn stávající veřejné infrastruktury nebo na vybudování nové veřejné infrastruktury, d) doklady o právech k stávající veřejné infrastruktuře, e) doklady o právech žadatele k pozemkům, na kterých se navrhuje nová veřejná infrastruktura, f) dohoda s vlastníky, správci nebo provozovateli veřejné infrastruktury, g) doklady o finančním podílu třetích osob. 4. Smlouva o spolupráci Smlouva o spolupráci je smluvním vztahem mezi žadatelem o výstavbu bytového nebo rodinného domu a městem o způsobu a podmínkách zajištění veřejné infrastruktury v dotčeném území. Smlouvou o spolupráci si smluvní strany mohou dohodnout zhotovení veřejné infrastruktury, tj. zejména veřejně přístupné účelové nebo místní komunikace v rozsahu územně plánovací dokumentace města a těchto Zásad. Uzavřením Smlouvy o spolupráci se žadatel zaváže buď prvotně zřídit tzv. provizorní pozemní komunikaci, tj. veřejně přístupnou účelovou komunikaci se zpevněným povrchem podle programu I : Minimální forma partnerství s možným závazkem zřídit (vybudovat) v budoucnu pozemní komunikaci s povrchem dle příslušné ČSN vhodným pro daný typ zástavby (program II : Optimální forma partnerství) a nebo již od počátku uzavřít Smlouvu o spolupráci, jejímž předmětem bude pozemní komunikace s povrchem dle příslušné ČSN vhodným pro daný typ zástavby (program II : Optimální forma partnerství). Zásady umožňují s žadatelem uzavřít i Smlouvu o spolupráci ve smyslu programu I: Minimální forma partnerství, a to zejména pro lokality v současně zastavěném a zastavitelném území města (osamocené stavby) a nebo v případě, že žadatel nedisponuje potřebnou částkou finančních prostředků a nevadí mu trvale nižší standard pozemní komunikace, je-li taková forma vzhledem k území výstavby podle právních předpisů možná. Zásady umožňují přejít také z již uzavřené Smlouvy o spolupráci podle programu I: Minimální forma partnerství na Smlouvu o spolupráci s obsahem programu II: Optimální forma partnerství a naopak. Smlouva o spolupráci ve smyslu programu I: Minimální forma partnerství tvoří Přílohu č. 3, Smlouva o spolupráci ve smyslu programu I: Minimální forma partnerství a programu II: Optimální forma partnerství tvoří Přílohu č. 4 a Smlouva o spolupráci ve smyslu programu II: Optimální forma partnerství tvoří Přílohu č. 5 těchto Zásad. Smlouvy o spolupráci uzavírá za město odbor územního rozvoje v součinnosti s odborem správy majetku města. Smlouvu o spolupráci tak lze v rámci tohoto programu zejména uzavírat: 6

7 A. Program I: Minimální forma partnerství Žadatel uvažuje postavit ojedinělou stavbu rodinného nebo bytového domu v současně zastavěném a zastavitelném území města a pro nedostatek finančních prostředků nemůže přistoupit k zhotovení pozemní komunikace v městem uvažovaném standardu. Pokud žadatel svůj závazek splní, musí si být vědom toho, že účelová komunikace, byť veřejně přístupná, je v souladu s 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích jeho vlastnictvím s tím, že si sám svým nákladem zajišťuje správu a provozování účelové komunikace zhotovené v jejím minimálním standardu (údržba, odklízení sněhu, sjízdnost a dostupnost pro vozidla odvozu komunálních odpadů apod.), event. si takové povinnosti smluvně sjednává s třetí osobou. Město takovou dopravní infrastrukturu do svého vlastnictví a správy nepřebírá. Z této formy partnerství lze kdykoli přejít do programu II: Optimální forma partnerství s tím, že v takovém případě se uzavírá nová Smlouva o spolupráci. Žadatel nemá nárok na příspěvek města za zhotovení veřejně přístupné účelové komunikace podle programu I: Minimální forma partnerství, neboť by to nebylo spravedlivé vůči žadatelům, kteří zhotoví pozemní komunikaci podle příslušných ČSN v rámci programu II: Optimální forma partnerství. Zhotovení technické infrastruktury a její následný provoz či užívání si žadatel přímo zajišťuje s jednotlivými vlastníky, správci nebo provozovateli. B. Program I: Minimální forma partnerství se současně sjednávaným programem II: Optimální forma partnerství Žadatel se v první fázi smluvně zaváže zhotovit nebo zajistit zhotovení veřejně přístupné účelové komunikace ve zpevněné formě podle programu I: Minimální forma partnerství a ve smlouvě dohodnuté době pak pozemní komunikaci podle programu II: Optimální forma partnerství. V takovém případě žadatel může městu prodat případně darovat pozemní komunikaci vč. zeleně a pozemků pod nimi až po úplném zhotovení pozemní komunikace v rámci programu II: Optimální forma partnerství s tím, že od sjednané doby uzavření příslušné smlouvy město v plném rozsahu zajišťuje její správu a udržování. Pro případ prodeje bude kupní cena činit výši příspěvku města podle bodu 5 programu II: Optimální forma partnerství, tj. podle počtu bytových jednotek, které v rámci stavby bytového nebo rodinného domu budou na pozemní komunikaci připojeny. V případě, že stavbu pozemní komunikace vč. zeleně realizuje žadatel na pozemcích města, zajišťuje správu a udržování pozemní komunikace a zeleně město ode dne jejího protokolárního převzetí městem. Pokud však žadatel městu dopravní infrastrukturu vč. případné zeleně a pozemků pod nimi nepřevede, sám si svým nákladem zajišťuje její správu a provozování (údržba, odklízení sněhu, sjízdnost a dostupnost pro vozidla odvozu komunálních odpadů apod.) Závazek žadatele na zhotovení veřejné infrastruktury je zajištěn jím vystavenou blankosměnkou, bankovní zárukou, apod. Žadateli přísluší po zhotovení veřejné infrastruktury podle programu II: Optimální forma partnerství příspěvek města podle Zásad. Z této formy partnerství lze do programu I: Minimální forma partnerství přejít jen výjimečně se souhlasem města. V takovém případě se uzavírá nová Smlouva o spolupráci a stávající smlouva zaniká. Kdykoli v budoucnu lze opět Smlouvu o spolupráci s obsahem programu II: Optimální forma partnerství uzavřít. 7

8 5. Plánovací list standardů rozvojové lokality města Plánovací list se přikládá k Plánovací smlouvě a Smlouvě o spolupráci. Plánovací list zejména obsahuje : Název, specifikace lokality: Katastrální území: Specifikace plochy: parc. č. Funkční využití dle ÚP: typ bytové zástavby Dokumentace, podklady: ÚP, RP, ÚS, (výřez grafické části pro lokalitu) Regulativy dle RP: podlažnost, sklon střechy, % zastavění (kopie příslušné textové části) Veřejný profil : Stanovení typu profilu dočasného a konečného Technická infrastruktura : Zda existuje požadavek zásobování z hlediska centrálního zásobování teplem (CZT), možnosti připojení na kanalizaci, zásobení budoucí stavby pitnou vodou, zemním plynem, energetickým vedením apod. Datum vyhotovení:. Odpovědná osoba, podpis: 6. Pozemní komunikace Pozemní komunikace zajišťující přístup a příjezd k stavbám bytových a rodinných domů bude podle programu I: Minimální forma partnerství vždy veřejně přístupná bez omezení, a to bez rozdílu, zda jejím stavebníkem a vlastníkem bude právnická nebo fyzická osoba. Rovněž bez omezení bude připojení budoucích žadatelů (stavebníků) bytových nebo rodinných domů na pozemní komunikaci zřízenou jiným žadatelem (stavebníkem). Tato podmínka bude jako souhlas vlastníka (zřizovatele) pozemní komunikace zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci s tím, že samostatnou věcí zůstává smluvní vztah mezi žadatelem stavby bytového nebo rodinného domu (stavebníkem) a vlastníkem (zřizovatelem) pozemní komunikace. 8

9 7. Rizika a možnosti související se zhotovením veřejně přístupné účelové komunikace Žadatel který se zaváže zajistit nebo zřídit veřejně přístupnou účelovou komunikaci podle programu I: Minimální forma partnerství v takovém rozsahu, že teprve v budoucnu bude do tělesa pozemní komunikace ukládána technická infrastruktura, event. jiné přípojky, nebo bude zajišťována úprava pozemní komunikace do stavebně-technického stavu podle programu II: Optimální forma partnerství, musí si být vědom toho, že může dojít k znehodnocení, event. ke škodám na prvotně zhotovené veřejně přístupné účelové komunikaci. Pokud tedy bude veřejně přístupná účelová komunikace zhotovená podle programu I: Minimální forma partnerství a následně v budoucnu realizována pozemní komunikace podle programu II: Optimální forma partnerství, pak žadatel v její minimální variantě, tj. jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci provede její základní zpevněnou úpravu bez vrchních vrstev budoucí pozemní komunikace. Pokud žadatel zřídí v rámci programu I: Minimální forma partnerství veřejně přístupnou účelovou komunikaci v takovém provedení její konstrukce, že ji v budoucnu nebude možno pro variantu programu II: Optimální forma partnerství využít a z těchto důvodů dojde k znehodnocení již vybudované účelové komunikace, nese takové riziko budoucí zhotovitel (investor). 8. Veřejný profil - šířka pozemní komunikace vč. chodníků a prostorů zeleně Šířka veřejného profilu, tj. šířka pozemní komunikace vč. chodníků a případného prostoru zeleně bude vždy vycházet z Plánovacího listu standardů rozvojové lokality, který vydává odbor územního rozvoje podle konkrétního grafického a textového klíče. V tomto materiálu bude uveden grafický zákres budoucího urbanistického celku v měřítku 1:500, event. 1:1000 typu veřejného profilu konečného, kategorie budoucích pozemních komunikací a chodníků a veřejná zeleň umisťovaná pokud možno mimo plochy technické a dopravní infrastruktury. Veřejný profil u bytových domů musí být po předchozím projednání s odborem životního prostředí řešen tak, aby kontejnery na komunální odpad (1100 litrů) a nádoby na separovaný odpad byly na veřejně přístupném místě a přístupné svozové technice. Veřejný profil bude vždy dodržen v parcelační struktuře místa. Územní rozhodnutí nebo jiné opatření na dělení či zcelování pozemků bude tuto premisu vždy akceptovat. Tento požadavek bude zahrnut v obsahu Plánovací smlouvy nebo ve Smlouvě o spolupráci. Plánovací list určí vzhled veřejného profilu, šířky pozemních komunikací, chodníků a také zeleně. Z plánovacího listu budou zřejmé budoucí parametry pozemní komunikace a statut zóny (zda obytná, zklidněná, normální či jiná). 9

10 9. Podíl města na budování pozemních komunikací a technické infrastruktury Město se finančně nepodílí na zřizování či budování pozemních komunikací podle těchto Zásad, ani neposkytuje příspěvek po vybudování pozemní komunikace event. jiné veřejné infrastruktury podle programu I: Minimální forma partnerství. Také úpravu nebo změny stávající technické infrastruktury nebo vybudování nové technické infrastruktury si zajišťuje žadatel (stavebník, investor apod.) svým jménem, nákladem a na svoji odpovědnost nebo s finanční spoluúčastí jiných osob (e.on, Jihočeská plynárenská a.s. apod.), pokud se o takové spoluúčasti s nimi dohodne. Tato podmínka bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci. Město prostřednictvím odboru investic a strukturálních fondů svým nákladem pouze zpracovává katalogizační listy a projektovou dokumentaci veřejné infrastruktury v rozsahu a za podmínek, jak je v těchto Zásadách uvedeno a v příslušných smlouvách bude mezi smluvními stranami sjednáno. 10. Zajišťování úklidu a údržby nově zřízené pozemní komunikace Vzhledem k tomu, že město do svého vlastnictví nepřebírá veřejně přístupnou účelovou komunikaci realizovanou v rámci programu I: Minimální forma partnerství, nezajišťuje ani její správu a udržování. Takové činnosti a služby si zajišťuje sám žadatel nebo prostřednictvím třetích osob. Tato podmínka bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci. 11. Převod technické infrastruktury právnickým osobám, jejichž je město společníkem Pokud žadatel projeví zájem převést zhotovenou nebo z jeho podnětu zajištěnou technickou infrastrukturu (např. veřejné osvětlení, vodovod), realizuje si takový převod s právnickými osobami, jejichž je město společníkem, a to s Vodárenskou společností Táborsko, s. r.o., Technickými službami Tábor, s. r. o., event. s jinými právnickými osobami, jejichž bude město společníkem. Předpokladem takového převodu bude, že zhotovené stavby a zařízení budou splňovat požadavky právních předpisů, ČSN a standardů a které nebudou negativně dotčeny následující možnou investicí v rámci programu II: Optimální forma partnerství. Převod se realizuje formou prodeje případně daru po právní moci kolaudačního souhlasu na příslušnou technickou infrastrukturu. Tato podmínka bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci Převod technické infrastruktury, k jejíž správě a provozování jsou příslušní jiní provozovatelé než právnické osoby, jichž je město společníkem, si zajišťuje s takovými subjekty rovněž sám žadatel. 10

11 Č Á S T D R U H Á program II : Optimální forma partnerství 1. Základní předpoklady Za optimální formu partnerství lze považovat smluvní vztah mezi městem a žadatelem, na základě něhož stavby a zařízení veřejné infrastruktury budou odpovídat plánovacímu listu vydanému odborem územního rozvoje. Není-li pro dané území žádná plánovací dokumentace (územní studie, regulační plán) městem pořizována a nebude-li možné plánovací list bez nich na příslušný veřejný profil vydat, bude pro dané území vyřešena projektová dokumentace návrhem projektanta na základě požadavků odboru územního rozvoje. Projektant a odbor územního rozvoje budou vycházet z konzultací s architektem, který řeší urbanistická kritéria daného území (čtvrti). Území bude řešeno s ohledem na potřeby dostatečného veřejného profilu, vč. případného prostoru pro umístění kontejnerů na komunální a separovaný odpad u bytových domů a nezbytný vjezd vozidel pro jeho svoz, pro umístění zeleně, a to včetně prvků mobiliáře. Závazek žadatele na zhotovení veřejné infrastruktury je zajištěn jím vystavenou blankosměnkou nebo jinou formou zajištění. Žadateli přísluší po zhotovení veřejné infrastruktury podle tohoto programu příspěvek města formou kupní ceny za realizovanou infrastrukturu. 2. Požadavky města na projektovou dokumentaci veřejné infrastruktury Projektová dokumentace veřejné infrastruktury bude obsahovat dvě možné varianty v závislosti na potřebě či záměru konkrétního žadatele stavby bytového nebo rodinného domu. VARIANTA I : Vypracována bude projektová dokumentace přístupu a příjezdu k bytovému nebo rodinnému domu z pozemní komunikace a k jejímu napojení na již existující místní komunikaci nebo silnici (situace, řez, detail apod.). Součástí projektové dokumentace bude i řešení veřejného profilu, které bude vycházet buď z plánovacího listu nebo doplněných požadavků odboru územního rozvoje. Tyto požadavky budou vycházet z návrhu architekta (autora) dokumentace k příslušnému území (čtvrti). V rámci této varianty může dojít k dohodě o těchto typech veřejných profilů : 11

12 TYP B2, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. Tento typ profilu může být výhledově dobudován do typu profilu C. Výklad : Veřejný profil 8 metrů až 12 metrů, v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy) případně i více (příprava pro typ C). Minimální standardy pro pozemní komunikaci jsou uvedeny v listu veřejného profilu typu B2, který tvoří Přílohu těchto Zásad. Součástí listu bude i list napojení zhotovované pozemní komunikace na komunikaci místní nebo silnici. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). Typ B2 může v odůvodněných případech přejít do typu profilu C (C1 až C3). TYP C1, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. Výklad : Veřejný profil 8 metrů až 12 metrů (případně i více), v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy). Minimální standardy pro pozemní komunikaci jsou uvedeny v listu veřejného profilu typu C1, který tvoří Přílohu těchto Zásad. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). TYP C2, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. Výklad: Veřejný profil 8 metrů až 12 metrů (případně i více), v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy). Minimální standardy pro pozemní komunikaci jsou uvedeny v listu veřejného profilu typu C2, který tvoří Přílohu těchto Zásad. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). 12

13 TYP C3, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. C3= obytná zóna s prvky zeleně, vč. stromů. Výklad : Veřejný profil 8 metrů až 12 metrů (případně i více), v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy). Minimální standardy pro pozemní komunikaci jsou uvedeny v listu veřejného profilu typu C3, který tvoří Přílohu těchto Zásad. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). TYP D, který bude vyžadovat vždy předložení Smlouvy o spolupráci. Výklad : Veřejný profil 8 metrů až 12 metrů (případně i více), v návaznosti na charakter připojovaných staveb (bytové či rodinné domy). Široké veřejné profily zpravidla rovněž integrují velké části parteru s mobiliářem, dětskými hřišti, výraznější sadové a parkové úpravy, apod. Minimální standardy pro pozemní komunikaci budou stanoveny individuálně. Charakteristika veřejného profilu bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci (list veřejného profilu bude tvořit přílohu příslušné smlouvy). Parkování vozidel na pozemní komunikaci se neřeší, s výjimkou odstavných ploch pro návštěvy. Žadatel si zajišťuje úpravy vjezdů na pozemky, event. řeší parkování při hranici uliční čáry - na vlastním pozemku. VARIANTA II : Tato varianta se týká situace, kdy žadatel navrhuje využít vymezené plochy pozemků pro výstavbu bytových nebo rodinných domů a tyto pozemky až dosud nejsou v územně plánovací dokumentaci obsaženy. V takovém případě žadatel předloží městu žádost o vydání regulačního plánu, který v případě schválení zastupitelstvem města nahradí územní rozhodnutí pro jednotlivé pozemky a stavby. Obsahové náležitosti žádosti o vydání regulačního plánu je stanoven v Příloze č. 10 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Žadatel v tomto případě uzavírá s městem v souladu s 66 odst. 2 SZ Plánovací smlouvu, jejíž vzor tvoří Příloha č. 1 těchto Zásad. K Plánovací smlouvě bude jako příloha přiložena Dohoda o parcelaci v případě, bude-li její uzavření v konkrétním případě potřebné nebo důvodné. 13

14 Obsahové znění dohody o parcelaci je uvedena v Příloze č. 12 k vyhl. č. 500/2006 Sb. Souhlas nebo Dohodu o parcelaci žadatel podle 66 odst. 3 písm. f) SZ nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit. Dohoda o parcelaci podle Přílohy č. 10 vyhlášky č. 500/2006 Sb., obsahuje : a) jméno a příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě místa podnikání podnikající fyzické osoby, anebo název nebo obchodní firmu a adresu sídla právnické osoby, která je vlastníkem pozemků a staveb v dotčeném území podle katastru nemovitostí a případně též osoby, která se na realizaci záměru nového využití účastní peněžitými nebo nepeněžitými vklady, b) podíl jednotlivých vlastníků na celkové hodnotě pozemků a staveb nebo výměře dotčených území, c) případný podíl osoby, která se na realizaci záměru nového využití účastní peněžitými nebo nepeněžitými vklady, d) závazek vlastníků ke snížení svého podílu převodem poměrné části pozemků nezbytných pro realizaci veřejné infrastruktury, popřípadě závazek strpět na svém pozemku liniovou část technické infrastruktury, e) souhlas vlastníků s dělením, scelováním nebo výměnou pozemků, která umožní nové využití a uspořádání dotčeného území nebo souhlas vlastníků s odprodejem pozemků, f) dohodu o majetkovém vypořádání v případě, že se někteří vlastníci neúčastní na realizaci záměru nového využití území nebo že parcelace navržená v souvislosti s novým využitím území neumožní zachovat jejich podíl na celkové hodnotě nebo výměře lokality, g) plnou moc k podání žádosti o pořízení regulačního plánu nebo o vydání územního rozhodnutí, h) plnou moc k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí po vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí. K dohodě o parcelaci se přikládá : a) snímek katastrální mapy se zakresleným rozsahem dotčeného území opatřený osvědčením úřadu územního plánování o souladu se zadáním obsaženým v územním plánu nebo zásadách územního rozvoje, v ostatních případech osvědčením o ucelenosti lokality, tj. zahrnutí všech prostorově a funkčně souvisejících, samostatně nevyužitelných pozemků do řešení, b) identifikace všech dotčených pozemků a staveb (včetně údajů o vlastnictví) podle katastru nemovitostí, ne starší než tři měsíce, c) grafická příloha zachycující nové parcelní uspořádání odpovídající návrhu regulačního plánu nebo návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí, doplněná popisem dohodnuté úpravy vlastnických vztahů. 14

15 3. Pozemní komunikace Pozemní komunikace zajišťující přístup a příjezd k stavbám bytových a rodinných domů musí splňovat parametry dané plánovacím listem odboru územního rozvoje a být v souladu s těmito Zásadami. Není-li pro dané území žádná plánovací dokumentace nižší úrovně (územní studie, regulační plán) městem vypracována, a nelze tedy plánovací list na veřejný profil vydat, bude pro dané území vyřešena projektová dokumentace veřejného profilu, který navrhne projektant na základě požadavků odboru územního rozvoje s tím, že tato projektová dokumentace bude vycházet z konzultací s architektem řešícím urbanistická kritéria daného území (čtvrti). Území bude řešeno s ohledem na potřeby dostatečného veřejného profilu, pro umístění zeleně a prvků mobiliáře. Pozemní komunikace bude v souladu s právními předpisy veřejně přístupná bez omezení, a to bez rozdílu, zda jejím stavebníkem a vlastníkem bude právnická nebo fyzická osoba. Rovněž bez omezení bude připojení budoucích žadatelů (stavebníků) bytových a rodinných domů na pozemní komunikaci zřízenou jiným žadatelem (stavebníkem). Tato podmínka bude jako souhlas vlastníka (zřizovatele) pozemní komunikace zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci. 4. Veřejný profil - šířka pozemní komunikace vč. chodníků a prostorů zeleně Šířka veřejného profilu bude vždy vycházet z plánovacího listu standardů rozvojové lokality, který vydává odbor územního rozvoje podle konkrétního grafického a textového klíče. V tomto materiálu bude uveden grafický zákres budoucího urbanistického celku v měřítku 1:500, event. 1:1000 typu veřejného profilu konečného, kategorie budoucích pozemních komunikací a chodníků a veřejná zeleň. Veřejný profil u bytových domů musí být po projednání s odborem životního prostředí řešen tak, aby kontejnery na komunální odpad (1100 litrů) a nádoby na separovaný odpad byly na veřejně přístupném místě a přístupné svozové technice. Veřejný profil bude vždy dodržen v parcelační struktuře místa. Územní rozhodnutí na dělení či zcelování pozemků bude tuto premisu vždy akceptovat. Není-li pro dané území žádná plánovací dokumentace nižší úrovně (územní studie, regulační plán) městem vypracována, postupuje se shodně v rozsahu, jak je uvedeno v bodu 3 shora. Tento požadavek bude zahrnut v obsahu Plánovací smlouvy nebo ve Smlouvě o spolupráci. Plánovací list určí vzhled veřejného profilu, šířky pozemních komunikací, chodníků a také zeleně. Z plánovacího listu budou zřejmé budoucí parametry pozemní komunikace a statut zóny (zda obytná, zklidněná, normální či jiná). 15

16 5. Příspěvek města Město poskytne žadateli stavby pozemní komunikace vč. zeleně nebo technické infrastruktury příspěvek za připojení rodinných nebo bytových domů (bytových jednotek) na zhotovenou zkolaudovanou pozemní komunikaci a technickou infrastrukturu (dále jen veřejnou infrastrukturu), a to v rozsahu, jak dále je v tomto bodu uvedeno. Základní podmínkou poskytnutí příspěvku je zhotovení staveb a zařízení podle programu II: Optimální forma partnerství a při dodržení či splnění podmínek sjednaných v uzavřené Plánovací smlouvě nebo Smlouvě o spolupráci a na základě vydaného kolaudačního souhlasu na zhotovené stavby. Z kolaudačního souhlasu musí být zřejmé splnění podmínek stanovených v rozhodnutích stavebního úřadu nebo jiných orgánů státní správy. Příspěvek nebude žadateli poskytnut, a to ani zčásti, v případě, že podmínky sjednané v Plánovací smlouvě, Smlouvě o spolupráci nebo v rozhodnutích stavebního úřadu nebo jiných orgánů státní správy nebudou, a to byť i zčásti, splněny. V případě, bude-li v územním plánu nebo v jiné územně plánovací dokumentaci zakotvena možnost napojení rodinného domu nebo bytových jednotek bytového domu na centrální zásobení teplem (CZT) a fakticky k takovému napojení dojde, bude příspěvek rovněž poskytnut. Pokud však podle vyjádření provozovatele CZT bude napojení na CZT vč. odběru tepla trvat kratší dobu než deset (10) let, poskytnutý příspěvek je příjemce povinen pod sankcí smluvní pokuty vrátit. Po připojení objektu žadatele na CZT předloží žadatel smlouvu uzavřenou s provozovatelem CZT s tím, že následně mu bude příspěvek městem poskytnut. 5.1 Základní Vzorec výpočtu příspěvku města Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč RD AD ŘD BD 16

17 y = - 30*x y = - 30*x y = - 30*x y = -30*x RD AD ŘD BD x= počet bytových jednotek v bytovém domě, nebo počet rodinných-atriovýchřadových domů RD- rodinný dům AD- atriový dům BD- bytový dům ŘD- řadový dům y= základní výše podpory Výpočet se vztahuje na jednu bytovou jednotku (1RD-1AD-1ŘD). Výše příspěvku města může však činit maximálně 50% nákladů vynaložených žadatelem na zhotovení veřejné infrastruktury. V případě, jedná-li se o developerský investiční záměr (více jak jeden bytový dům nebo více jak pět rodinných domů) a v této souvislosti se předává městu veřejná zkolaudovaná infrastruktura postupně, rozhoduje se vždy o aktuálních úsecích předávané infrastruktury v návaznosti na lokalitu v té době zkolaudovaných bytových jednotek. Podmínkou pro postupné předání veřejné infrastruktury však je, aby takový postup nebyl v rozporu s rozhodnutími příslušných orgánů státní správy nebo v rozporu s právními předpisy. S počtem jednotek výše podpory úměrně klesá, tím jak se snižují investorům vložené náklady na investici (větší celky jsou devepolersky zajímavější). 5.2 Korekce vzorce výpočtu příspěvku města a) pro typ profilu B2 se příspěvek upravuje koeficientem K=0,5, pro pozemní komunikace s doprovodným lemováním vzrostlé zeleně a uzpůsobením pro těžké zatížení se upravuje koeficientem K= 0,9. y = (- 30*x ) *0,5 nebo *0,9 y = (- 30*x ) *0,5 nebo *0,9 y = (- 30*x ) *0,5 nebo *0,9 y = (-30*x ) *0,5 nebo *0,9 RD AD ŘD BD x= počet bytových jednotek v bytovém domě, nebo počet rodinných-atriovýchřadových domů RD- rodinný dům AD- atriový dům BD- bytový dům ŘD- řadový dům y= konečná výše podpory pro jednu bytovou jednotku (1RD-1AD-1ŘD) 17

18 b) pro typy profilů C1-C2 není příspěvek upraven, pro páteřní pozemní komunikace s uzpůsobením pro těžké dopravní zatížení se upravuje koeficientem K=1,2. y = (- 30*x ) *1 nebo *1,2 y = (- 30*x ) *1 nebo *1,2 y = (- 30*x ) *1 nebo *1,2 y = (-30*x ) *1 nebo *1,2 RD AD ŘD BD x= počet bytových jednotek v bytovém domě, nebo počet rodinných-atriovýchřadových domů RD- rodinný dům AD- atriový dům BD- bytový dům ŘD- řadový dům y= konečná výše podpory pro jednu bytovou jednotku (1RD-1AD-1ŘD) c) pro typ profilu C3 se příspěvek upravuje koeficientem K=1,2, pro páteřní pozemní komunikace s uzpůsobením pro těžké dopravní zatížení se upravuje koeficientem K=1,4. y = (- 30*x ) *1,2 nebo *1,4 y = (- 30*x ) *1,2 nebo *1,4 y = (- 30*x ) *1,2 nebo *1,4 y = (-30*x ) *1,2 nebo *1,4 RD AD ŘD BD x= počet bytových jednotek v bytovém domě, nebo počet rodinných-atriovýchřadových domů RD- rodinný dům AD- atriový dům BD- bytový dům ŘD- řadový dům y= konečná výše podpory pro jednu bytovou jednotku (1RD-1AD-1ŘD) d) pro typy profilů D je příspěvek upraven koeficientem K=1,5., pro páteřní pozemní komunikace s uzpůsobením pro těžké dopravní zatížení se upravuje koeficientem K=1,8. y = (- 30*x ) *1,5 nebo *1,8 y = (- 30*x )*1,5 nebo *1,8 y = (- 30*x ) *1,5 nebo *1,8 y = (-30*x *1,5 nebo *1,8 RD AD ŘD BD x= počet bytových jednotek v bytovém domě, nebo počet rodinných-atriovýchřadových domů 18

19 RD- rodinný dům AD- atriový dům BD- bytový dům ŘD- řadový dům y= konečná výše podpory pro jednu bytovou jednotku (1RD-1AD-1ŘD) Výše podpory se zaokrouhlí na celou stovku nahoru. 6. Zajišťování správy a údržby zhotovené pozemní komunikace převedené na město Město zajišťuje správu a údržbu pozemní komunikace vybudované podle programu II: Optimální forma partnerství v případě, že ji žadatel (vlastník) společně s pozemkem pod ní vč. zeleně městu převede formou prodeje případně daru. Město zajišťuje svůj závazek počínaje dnem uzavření příslušné smlouvy. Pro případ prodeje bude kupní cena činit výši příspěvku města podle bodu 5 programu II: Optimální forma partnerství, tj. podle počtu bytových jednotek, které v rámci zhotoveného bytového nebo rodinného domu budou na pozemní komunikaci připojeny. V případě, že stavbu pozemní komunikace vč. zeleně realizuje žadatel na pozemcích města, zajišťuje správu a udržování pozemní komunikace a zeleně město ode dne protokolárního převzetí dokončené stavby městem. Pokud však žadatel městu dopravní infrastrukturu vč. případné zeleně a pozemků pod nimi nepřevede, sám si svým nákladem zajišťuje její správu a provozování (údržba, odklízení sněhu, sjízdnost a dostupnost pro vozidla odvozu komunálních odpadů apod.) v rozsahu, jak tyto povinnosti vyplývají z právních předpisů. Převod pozemků na město se neprovede v případě, že k realizaci veřejné infrastruktury postačuje zřízení věcného břemene. V takovém případě město zajišťuje povinnosti spojené se správou a udržováním pozemní komunikace a případně zeleně až vkladem práva věcného břemene do katastru nemovitostí. 7. Převod technické infrastruktury právnickým osobám, jejichž je město společníkem Pokud žadatel projeví zájem převést zhotovenou nebo z jeho podnětu zajištěnou technickou infrastrukturu (např. veřejné osvětlení, vodovod), realizuje si takový převod formou daru nebo prodeje s právnickými osobami, jejichž je město společníkem, a to s Vodárenskou společností Táborsko, s.r.o., Technickými službami Tábor, s. r. o., event. s jinými právnickými osobami, jejichž bude město společníkem. Pokud k takovému převodu dojde prodejem, město sníží svůj podíl na ostatní infrastruktuře o cenu uhrazenou městskými společnostmi. Předpokladem takového převodu bude, že zhotovené stavby a zařízení budou splňovat požadavky právních předpisů, ČSN a standardů. Takové stavby či stavební úpravy však musí být vždy provedeny v rámci programu II: Optimální forma partnerství. Převod se realizuje po vydání kolaudačního souhlasu na příslušnou technickou infrastrukturu. Tato podmínka bude zahrnuta v obsahu Plánovací smlouvy nebo Smlouvy o spolupráci Převod technické infrastruktury, k jejíž správě a provozování jsou příslušné jiné osoby, si zajišťuje s takovými subjekty sám žadatel. 19

20 8. Veřejná podpora Veřejná podpora de minimis (neboli podpora malého rozsahu) představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami de minimis poskytnutými jednomu žadateli, který je právnickou osobou, za dobu předchozích tří (3) let přesáhnout výši odpovídající částce EUR. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Za tříleté období se považují fiskální roky používané k daňovým účelům. Pro přepočet se použije měnový kurz Evropské centrální banky platný pro aktuální měsíc dle data vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Povinnost uchovávat záznamy o poskytnuté podpoře je po dobu 10-ti let od jejího poskytnutí. Žadateli tedy bude možné poskytnout půjčku tak, aby příjmy charakteru veřejné podpory spolu s půjčkou nepřekročily hranici EUR během tří (3) let. 9. Program Kooperace Pro aktivitu, která řeší více jak 10 bytových jednotek může být žadateli poskytnuta účelová půjčka od Kč do Kč pro spoluzainvestování daného pozemku, ev. napojení na veřejnou infrastrukturu. Návratnost poskytnuté půjčky je do tří (3) let od doby započetí stavby. Zajištění závazku stavebníka bude provedeno samostatnou smlouvou se zástavním právem nebo směnkou na prokázaný majetek. Tato návratná půjčka bude však poskytnuta pouze pro lokality, které jsou pro město energeticky a dopravně účelné z hlediska směrování zástavby. Přednostně budou využity takové plochy, které navazují na současnou urbanistickou strukturu, mají minimální dopad do krajinného rázu, jsou energeticky napojitelné na centralizovanou soustavu CZT a PLYN (nebo vykazují vysoké energetické úspory s minimálním podílem zatížení emisemi) a nevyvolávají vysoké nároky na dopravní obslužnost. Tato kritéria budou prokázána energetickým auditem zajištěným na náklady žadatele. Tato půjčka může být poskytnuta pouze pro realizaci veřejné infrastruktury v rámci programu II: Optimální forma partnerství. 10. Program Regulační plán Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí v souladu s 63 odst. 1 SZ město. Pokud je zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou žadatele, hradí náklady na jeho zpracování město v případě, že jeho změna umožní postavit více jak dvanáct (12) staveb rodinných domů a více jak čtyři (4) objekty bytových domů. Poptávkové řízení zajišťuje odbor územního rozvoje v součinnosti s žadatelem (investorem). Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu hradí město pouze pro realizaci programu II: Optimální forma partnerství. 20

21 11. Plánovací smlouva Text k tomuto bodu je shodný jako v bodu 3 programu I: Minimální forma partnerství. 12. Smlouva o spolupráci Smlouvu o spolupráci v rámci programu II. Optimální forma partnerství (viz vzor Příloha č. 5) uzavírá žadatel s městem na základě konkrétních sjednaných podmínek. Žadatel kdykoli za dobu trvání smluvního vztahu podle takto uzavřené smlouvy může požádat město o změnu realizace veřejné infrastruktury z programu II: Optimální forma partnerství do programu I: Minimální forma partnerství a následně do původně sjednaného programu II. Optimální forma partnerství. 13. Plánovací list standardů rozvojové lokality města Text k tomuto bodu je shodný jako v bodu 5 programu I: Minimální forma partnerství. Č Á S T T Ř E T Í Ostatní, přechodná a závěrečná ustanovení 1. Ostatní ustanovení Zřídí-li žadatel (stavebník) bez předchozího smluvního vztahu s městem (uzavření Smlouvy o spolupráci nebo Plánovací smlouvy) na základě rozhodnutí stavebního úřadu, jakož i v souladu s rozhodnutími a vyjádřeními ostatních správních orgánů dopravní nebo technickou infrastrukturu, a to nejméně v rozsahu a za podmínek programu II: Optimální forma partnerství těchto Zásad, má právo na poskytnutí příspěvku podle těchto Zásad. V takovém případě však musí být splněny veškeré podmínky těchto Zásad. V případě, že takto zřízenou dopravní nebo technickou infrastrukturu bude požadováno převést na město nebo jím zřízené obchodní společnosti, postupuje se podle těchto Zásad obdobně, jako s žadateli, kteří s městem před zajišťováním staveb uzavřeli příslušnou smlouvu. Výklad : Žadatel může na základě své svobodné vůle postupovat rovnou cestou vyřizování svojí žádosti přes stavební úřad. Takovým důvodem může zejména být, že se nechce smluvně zavazovat nebo nespatřuje důvod v uzavírání příslušné smlouvy s městem, když v celém rozsahu má již od počátku vůli splnit veškeré podmínky, které mu stavební úřad, event. jiné správní orgány rozhodnutím uloží s tím, že tyto podmínky (např. šířka a kategorie pozemní komunikace) bude již obsahovat projekt nejméně v rozsahu, jak by stejně bylo o ní ujednáno v příslušné 21

22 smlouvě s městem. Lze usuzovat, že tak by tomu mohlo být např. u velkého developera, který by si sám svým nákladem podle těchto Zásad nechal zpracovat projekt pozemní komunikace a který vždy má dostatek finančních prostředků na uvažovanou stavbu. V takovém případě by bylo nadbytečné a administrativně zatěžující, striktně pro účel poskytnutí finančního příspěvku a převodu dokončené infrastruktury požadovat uzavření příslušného typu smlouvy. Z toho je zřejmé, že žadatel sice bude respektovat tyto Zásady, tj. bude podle nich postupovat, avšak nemusí již mít důvod uzavírat s městem příslušnou smlouvu. V rámci spravedlivého a rovného přístupu ke všem žadatelům proto i takovým žadatelům přísluší příspěvek a mají právo řádně dokončenou infrastrukturu převést na město. Rozhodující v dané věci totiž je, zda veřejná infrastruktura bude dokončena nejméně v rozsahu podmínek programu II: Optimální forma partnerství těchto Zásad, a pokud ano, tak stavebníkovi přísluší příspěvek vždy, kdy dojde k připojení bytové jednotky. Současně má stavebník právo zřízenou infrastrukturu převést na město. 2. Přechodná ustanovení Právní vztahy ve věci zřizování (výstavby) dopravní a technické infrastruktury, které vznikly před dnem schválení těchto Zásad, se řídí Zásadami pro poskytování pomoci při realizaci staveb obecného zájmu, schválenými usnesením MZ č. 11 dne Pokud však stavby dopravní a technické infrastruktury zajišťované stavebníkem či jinou osobu nebyly před dnem schválení těchto Zásad zahájeny nebo dokončeny a zkolaudovány, může stavebník předložit Městu Tábor návrh (žádost) o uzavření smluvního vztahu podle těchto Zásad za předpokladu, že výsledkem takového řešení bude zřízení dopravní a technické infrastruktury v souladu s těmito Zásadami. V případě, že Město Tábor s žadatelem smluvní vztah uzavře, řídí se práva a povinnosti smluvních stran v celém rozsahu již těmito Zásadami. 3. Závěrečná ustanovení Tyto Zásady nabývají platnosti dnem schválení Zastupitelstvem Města Tábora a účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Zrušují se Zásady pro poskytování pomoci při realizaci staveb obecného zájmu schválené usnesením MZ č. 11 dne Přílohy : Listy veřejných profilů (typ A, typ B1, typ B2, typ C1, typ C2, typ C3 a typ D) Plánovací list standardů rozvojové lokality města Plánovací smlouva (Příloha č. 1) Plánovací smlouva (Příloha č. 2) Smlouva o spolupráci program I: Minimální forma partnerství (Příloha č. 3) 22

23 Smlouva o spolupráci program I: Minimální forma partnerství a program II: Optimální forma partnerství (Příloha č. 4) Smlouva o spolupráci program II: Optimální forma partnerství (Příloha č. 5) 23