Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1979

Transkript

1 Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1979 III. volební období 70 Zákon ze dne, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V 12 odst. l písm. a/ č. 7 se druhá spojka "a" nahrazuje čárkou a za slova "v jaderných elektrárnách" se připojují slova "a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru, ". 2. V 12 odst. l písm. a/ č. 9 se na konec věty připojují slova "a při zpracování osinku /azbestu/ převážně suchou cestou v prostředí vysoké koncentrace azbestového prachu při nadměrném ohrožení azbestózou; ". 3. V 33 odst. l se ve větě první vypouštějí slova "a zanechá-li zaměstnání, které trvalo" a věta třetí se nahrazuje větou, která zní: "Nové vyměření důchodu se posuzuje jako vznik nároku ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom se však důchod přizná nejdříve ode dne podání žádosti. " 4. V 78 odst. 5 písm. b/, c/ a e/ se částky 620 Kčs nahrazují částkami 650 Kčs.

2 Za odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní: "/6/ Částky příjmů občanů uvedených v předchozím odstavci činí však 780 Kčs měsíčně, jde-li o děti /odst. 5 písm. b/ a c// připravující se na budoucí povolání denním studiem nebo v učebním poměru, o pozůstalé po účastníku odboje, jimž byl důchod přiznán podle 57 odst. 2 a 5, 59 odst. 2 a 60, o poživatele důchodů upravených jako jediný zdroj příjmu / 42/ nebo o invalidy z mládí / 32 odst. 2/. " Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec zni: " 101 /1/ Jednotná zemědělská družstva přispívají za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečeni /včetně zabezpečeni v nemoci a zabezpečení matky a dítěte/. /2/ Příspěvek za člena jednotného zemědělského družstva se stanoví v rozpětí od 6 do 28% jeho ročních příjmů započitatelných do průměrného měsíčního výdělku. " 7. V 168 se připojuje písm. e/, které zní: "e/ částky nejvyšší přípustné hranice příjmu pro přiznání náhrady ušlé pracovní odměny členům jednotných zemědělských družstev při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách / 78 odst. 5 a 6/. " 8. Za 168 se vkládá 168a, který zní: "Vláda Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nařízením upravit výši průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dřívější důchod / 14 odst. 5/. "

3 včetně nadpisu zní: " 169 Výplata důchodu při dalším zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a zjišťování průměrného měsíčního výdělku Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit a/ za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje při zaměstnání starobní a vdovský důchod a bez ohledu na výši výdělku důchod za výsluhu let a sirotčí důchod z důchodového zabezpečení /pojištění/; b/ že se poskytuje část starobního důchodu, aby se umožnil postupný přechod do starobního důchodu pracujícím, kteří jsou zaměstnáni po vzniku nároku na tento důchod, jestliže se věkem změnila jejich pracovní schopnost tak, že jejich výdělek poklesl v důsledku zmenšeného pracovního úvazku anebo v důsledku změny zaměstnání; c/ odchylný způsob stanovení průměrného měsíčního výdělku u pracujících, kteří po vzniku nároku na starobní důchod jsou nepřetržitě zaměstnáni bez pobírání starobního důchodu nebo jeho části a splňují podmínky pro výplatu starobního důchodu při zaměstnáni. " 10. V 172 odst. l se za písm. a/ vkládá nové písm. b/, které zní: "b/ způsob zúčtování invalidního důchodu při jeho zpětném přiznání, dojde-li k jeho souběhu s nemocenským, " Dosavadní písm. b/ až e/ se označují jako písm. c/ až f/.

4 V 172 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "/3/ Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálními ministerstvy zemědělství a výživy a financí upraví výši příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení / 101/, způsob jeho výpočtu a odvádění. " Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. ČI. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980,

5 Důvodová zpráva k návrhu zákona Všeobecná část Zdokonalením soustavy důchodového zabezpečení, které bylo provedeno od , se podstatně zvýšila jeho úroveň, vzrostly příjmy a životni úroveň více než 3 milionů důchodců a příslušníků jejich rodin. Zároveň se zlepšením životních podmínek starší generace došlo i k rozšíření sociálních jistot ekonomicky aktivního obyvatelstva tím, že byly provedeny zásadní úpravy ve výpočtu výše nových důchodů. S účinností od byly nově zvýšeny důchody představující jediný zdroj příjmu, a to z dosavadních 600 Kčs /u dvojic 1100/ měsíčně na 780 /1330/ Kčs měsíčně, byla upravena minimální výše důchodu vdovám po účastnících odboje, rodičům účastníků odboje a invalidům z mládí; v souvislosti se zvýšením životních nákladů úpravou maloobchodních cen paliv a elektřiny byly zvýšeny důchody o 30 Kčs měsíčně. V současné době je třeba provést některé dílčí změny. Vedou k tomu několikeré důvody. V souladu se zásadami zdokonalení soustavy ekonomických nástrojů v odvětví zemědělství a výživy pro období 7. pětiletého plánu schválenými usnesením předsednictva vlády ČSSR ze dne č. 73 je třeba nově upravit příspěvek JZD na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků. Tento příspěvek se zvýší od z dosavadních 12, 5 % v průměru na 20, 8 % v průměru /tj. na úroveň daně ze mzdy/. Vzhledem k tomu, že o částku odpovídající tomuto příspěvku se zvyšuje vyměřovací základ pro důchod, bude tato změna znamenat zvýšení důchodových nároků většiny družstevních rolníků.

6 - 2 - Další změna sleduje rozšíření možnosti zaměstnání poživatelek vdovského důchodu. Navrhuje se upravit podmínky pro trvalé zaměstnávání poživatelek vdovského důchodu výhodněji tak, aby to vedlo k dalšímu zvýšení jejich pracovní aktivity. S prodlužováním pracovní aktivity důchodců také přímo souvisí další navrhovaná změna. Jde o stanovení odchylného způsobu zjišťování průměrného měsíčního výdělku v případech, kdy je pracující po vzniku nároku na starobní důchod dále zaměstnán. Obě tato opatření týkající se pracujících důchodců vyžadují rozšíření zmocnění pro vládu ČSSR obsaženého v 169 zákona o sociálním zabezpečení. Předloženým návrhem se zvyšují částky příjmů rozhodné pro přiznávání náhrady ušlé pracovní odměny družstevním rolníkům při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a to shodně s nově stanovenými hranicemi příjmů rozhodnými pro uznávání osob za vyživované pro účely daně ze mzdy. Současně se navrhuje v 168 zákona o sociálním zabezpečení rozšířit zmocnění pro vládu ČSSR, aby tyto částky mohly být upravovány prováděcím předpisem tak jako v jiných případech. Navrhovanou novelou zákona se také doplňuje ustanovení zákona o zařazování zaměstnání do pracovních kategorií; jde v podstatě o převzetí úpravy obsažené v usnesení vlády ČSSR č. 6 z 11. ledna Další navrhované změny vyplynuly z potřeb praktického provádění zákona o sociálním zabezpečení.

7 - 3 - Zvláštní část K čl. I bod l a 2 Při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru jsou v prostředí ohroženém ve významné míře ionizujícím zářením vykonávány práce spojené se značnými riziky vnitřní a vnější kontaminace provozních pracovníků, k níž dochází i při využití všech technických zábran. Jde o práce, jejichž povaha odůvodňuje, aby byly zařazeny do l. pracovní kategorie důchodového zabezpečení. Podobně práce vykonávané při zpracování osinku /azbestu/ suchou cestou, zejména pak na výrobky pro těsnící, třecí a izolační účely, jsou konány pracovníky v prostředí vysoké koncentrace azbestového prachu, kde jsou ohroženi ve zvýšené míře onemocněním azbestózou. Tyto práce odůvodňují zařazení do I. pracovní kategorie s nárokem na starobní důchod při dovršení věku 58 let. Oba tyto druhy prací jsou již nyní na základě usnesení vlády ČSSR č. 6 ze dne přijatého ke zprávě o výsledcích úpravy resortních seznamů zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení s platnosti od zařazeny do I. pracovní kategorie, a to v rámci ustanovení 171 zákona o sociálním zabezpečení /ustanovení o odstranění tvrdosti zákona/. Předloženým návrhem se plní úkol uložený tímto usnesením vlády ČSSR ministru práce a sociálních věcí ČSSR, aby ve vhodné době předložil návrh potřebných změn zákona. Podle citovaného usnesení vlády ČSSR bude nadále v rámci ustanovení 171 zákona o sociálním zabezpečení hodnocena doba zaměstnání v I. pracovní kategorii pracujícím, kteří konají práce při čištění kanalizační sítě v n. p. Poldi-Spojené ocelárny Kladno.

8 - 4 - K čl. I bod 3 Podle platných předpisů může poživatel invalidního důchodu, který po přiznání důchodu je aspoň 5 let zaměstnán, požádat o nové vyměření invalidního důchodu z výhodnějšího výdělku. Podmínkou je skončení zaměstnání. Z tohoto důvodu řada důchodců konči pracovní poměr formálně, poněvadž praxe ukazuje, že po novém vyměření invalidního důchodu pokračují v zaměstnání ve stejné anebo jiné organizaci. V některých případech dochází naopak k předčasnému zanechání pracovní činnosti. Kromě toho je s tím spojena zbytečná administrativa v organizacích zaměstnávajících tyto důchodce. Upuštění od podmínky skončení zaměstnání přispěje ke stabilizaci pracovníků z řad invalidních důchodců a zjednoduší administrativu. K čl. l bod 4 a 5 Při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách náleží družstevním rolníkům náhrada ušlé pracovní odměny ve výši 50% až 95% průměrné pracovní odměny, a to podle počtu osob, o které družstevní rolník pečuje. Jestliže v některém ze stanovených případů překročí příjem této osoby 620 Kčs měsíčně, nelze k ní při stanovení výše náhrady pracovní odměny přihlížet. Okruh osob, ke kterým se přihlíží, i rozhodná hranice příjmu 620 Kčs měsíčně jsou stanoveny shodně jako při uznávání osob za vyživované podle předpisů o dani ze mzdy. Vzhledem k tomu, že vyhláškou federálního ministerstva financí č. 80/1979 Sb. se od zvyšují hranice vlastního příjmu, které jsou rozhodné pro uznávání osob za vyživované poplatníkem daně ze mzdy, je třeba na stejnou výši upravit i hranici vlastního příjmu osob, k nimž se přihlíží při stanovení výše náhrady ušlé pracovní odměny. Navrhuje se částku 620 Kčs zvýšit na 650 Kčs.

9 - 5 - Jde-li však o děti připravující se na budoucí povolání denním studiem nebo v učebním poměru, o pozůstalé po účastníku odboje, jímž byl důchod přiznán podle 57 odst. 2 a 5, 59 odst. 2 a 60 zákona, o poživatele důchodů upravených jako jediný zdroj příjmu nebo o invalidy z mládí, zvyšuje se částka 620 Kčs na 780 Kčs. Obdobná úprava platí také pro pracovníky v pracovním poměru, jimž se při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách poskytuje náhrada mzdy podle předpisů pracovněprávních. K čl. I bod 6 Úprava příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků je jedním z ekonomických nástrojů, kterým se sleduje sjednocení ohodnocení nákladů na živou práci v obou sektorech socialistického zemědělství. Dosavadní úroveň příspěvku byla stanovena s přihlédnutím k úrovni průměrné daně ze mzdy v organizacích státního sektoru zemědělství v roce V důsledku růstu pracovních odměn družstevních rolníků se však zvyšuje rozdíl mezi výší příspěvku a úrovní daně ze mzdy. Vzhledem k tomu byla nově stanovena a odstupňována výše tohoto příspěvku usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 73 z o zásadách zdokonalení soustavy ekonomických nástrojů v odvětví zemědělství a výživy pro období 7. pětiletky. Podle dosavadních předpisů odvádějí jednotná zemědělská družstva příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 12, 5% úhrnu pracovních odměn včetně hodnoty naturálních požitků. Tento příspěvek se započítává do průměrného měsíčního výdělku, jenž slouží jako základ pro vyměření důchodu. Nově navržený diferencovaný příspěvek od 6-28 %, který je

10 - 6 - analogický průběhu daně ze mzdy v jednotlivých příjmových pásmech, zlepší důchodové nároky všem členům JZD od roční výše pracovní odměny zhruba Kčs, tj. 680 Kčs měsíčně. Jedná se o většinu členů JZD, neboť např. v roce 1978 mělo nižší příjem z družstevníků, kteří odešli do starobního důchodu, pouze 4, 5%, tj. asi 600 družstevníků. Srovnání výší příspěvků na sociální zabezpečení a výší starobních důchodů dosud a po úpravě je patrné z tohoto přehledu: Roční odměna Průměrná měsíční odměna PMO zvýšená o příspěvek na soc. zabezpečení Výše starobního důchodu při době zaměstnání 35 let Rozdíl /PMO/ 12, 5 % po úpravě dosud po úpravě Z uvedeného vyplývá, že navrhovaná úprava přinese zvýšení starobního důchodu /za předpokladu 35 let zaměstnání/ maximálně o necelých 100 Kčs měsíčně. Průměrné zvýšení důchodu bude činit asi 50 Kčs měsíčně.

11 - 7 - Příspěvek jednotného zemědělského družstva na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení bude tvořit úhrn individálních příspěvků; zvýšení příspěvku činí v průměru 8, 3% Navrhovaná úprava vytváří systém přibližující se způsobu zdaňování výdělků pracovníků daní ze mzdy, bezprostředně reaguje na úroveň výdělků jednotlivců a zachovává vazbu na diferencovanou úroveň odměn mezi družstvy. V důchodovém zabezpečení přispěje tato úprava k prohloubení zásady zásluhovosti a v důchodových nárocích se projeví příznivě prakticky u všech družstevníků. K Čl. I bod 7 Částka nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu ovlivňuje některé nároky na dávky sociálního zabezpečení. Proto 168 zákona o sociálním zabezpečení obsahuje zmocnění pro vládu ČSSR, podle něhož může zvyšovat částky nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu pro nárok na sirotčí důchod a výchovné. Toto zmocnění však neumožňuje zvýšit hranici příjmu rozhodného pro stanovení náhrady ušlé pracovní odměny členům jednotných zemědělských družstev při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách. Přitom stanovení hranice vlastního příjmu má ve všech uvedených případech stejný účel, tj. aby se dávky sociálního zabezpečení poskytovaly jen tam, kde je to z hlediska výše příjmů občana nebo jeho rodiny sociálně odůvodněné. Proto také ve všech případech byly tyto hranice stanoveny shodně. Z uvedených důvodů se navrhuje doplnit zmocnění pro vládu ČSSR, obsažené v 168 zákona o sociálním zabezpečení, aby umožňovalo zvýšit hranici vlastních příjmů také pro stanovení náhrady ušlé pracovní odměny členům jednotných zemědělských družstev při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách.

12 - 8 - K čl. I bod 8 Obecný nárůst mezd má vliv i na vyměřovací základ pro výši důchodu s výjimkou případů, kdy starobní /invalidní/ důchod je přiznáván příjemci částečného invalidního důchodu. Podle platné úpravy je starobní /invalidní/ důchod vyměřován v naprosté většině ze stejného průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen částečný invalidní důchod. Od doby tohoto prvého vyměření často uplyne řada let, v průběhu nichž došlo k obecnému mzdovému nárůstu, který se v těchto případech ve výši důchodu neprojeví. V takových případech bude možno navrhovaným zmocněním vlády upravit výpočet průměrného měsíčního výdělku pro výpočet důchodu se zřetelem k vývoji mzdové úrovně a růstu životních nákladů. K čl. I bod 9 Poskytování důchodu vedle výdělku je jedním z nejúčelnějších opatření směřujících k prodloužení pracovní aktivity občanů, kteří získali nárok na důchod. Pokud jde o starobní důchod, může vláda ČSSR podle 169 písm. a/ stanovit, za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje tento důchod při zaměstnání. Rozsah zmocnění dává možnosti stanovení různých podmínek pro výplatu starobního důchodu při zaměstnání a tím umožňuje pružně reagovat na potřeby národního hospodářství. V souladu s tím umožňuje nařízení vlády ČSSR č. 135/1975 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 71/1978 Sb., poskytování starobního důchodu jak při zaměstnání trvalém, tak při zaměstnání krátkodobém.

13 - 9 - Pokud jde o vdovský důchod, je dosud vláda ČSSR zmocněna stanovit podle 169 písm. a/, kdy se vyplácí vdovský důchod bez ohledu na výši výdělku. S ohledem na toto užší zmocnění bylo možno v předpisech upravujících, pobírání důchodu vedle výdělku stanovit, že vdovský důchod se nekrátí jen při krátkodobém zaměstnání nepřesahujícím 180 dnů v kalendářním roce. Tato skutečnost vede k tomu, že poživatelky vdovských důchodů si při trvalém zaměstnání snižují pracovní úvazek tak, aby nedocházelo ke krácení vdovských důchodů nebo raději volí zaměstnání krátkodobé. Ke zvýšeni jejich pracovní aktivity povede výhodnější úprava výplaty vdovského důchodu při trvalém zaměstnání na základě principů platných pro starobní důchod. Tím dojde asi u 12 tisíc vdov pracujících dosud krátkodobě k rozšíření fondu pracovní doby a lze počítat s možností pracovního zapojení u dalších asi 4 tisíc poživatelek vdovského důchodu. Možnost tohoto řešení vyžaduje rozšířit zmocnění pro vládu ČSSR v 169 písm. a/ zákona. S předpisy o poskytování důchodu při dalším zaměstnání úzce souvisící způsob stanovení průměrného měsíčního výdělku v případech, bylli pracující po vzniku nároku na starobní důchod dále zaměstnán. Podle 14 zákona o sociálním zabezpečení je u pracujících, kteří jsou po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnáni a nepobírají tento důchod ani jeho část, možno zjitšťovat průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobního důchodu také z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10 /5/ kalendářních roků před rokem, v němž pracující skončil zaměstnání. Vzhledem k tomu, že předpisy o poskytování důchodu pracujícím důchodcům /zejména po novelizaci v roce 1978/ umožnily velmi širokému okruhu důchodců pracovat v trvalém zaměstnání při pobírání starobního

14 důchodu nebo jeho části, stalo se dodržení podmínky skončení zaměstnání v těchto případech formální. Někteří důchodci, u nichž nedošlo k formálnímu skončení zaměstnání, ztrácejí pak výhodu výpočtu průměrného měsíčního výdělku ke dni výstupu ze zaměstnání. Protože tato zásada úzce navazuje na právní úpravu poskytování důchodu pracujícím důchodcům, navrhuje se rozšířit zmocnění tak, aby vláda ČSSR mohla nařízením stanovit odchylný způsob stanovení průměrného měsíčního výdělku u těch pracujících, kteří po přiznání starobního důchodu budou pokračovat dále v zaměstnání. Navrhovanou úpravou se v dosavadním 169 mění písm. a/ /nároky poživatelek vdovských důchodů/ a doplňuje nové písm. c/ zjišťování průměrného měsíčního výdělku/. K čl. I bod 10 Dosavadní předpisy neupravují souběh dávek důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění /zabezpečení v nemoci/ v případech, dojdeli ke zpětnému přiznání invalidního důchodu i za dobu, kdy bylo vyplaceno nemocenské na podkladě nemocenského pojištění /zabezpečení v nemoci/, přiznaného po vzniku nároku na tento důchod. Podle 31 vyhlášky č. 128/1975 Sb., dojde-li ke zpětnému přiznání starobního důchodu i za dobu, za kterou bylo vyplaceno nemocenské z nemocenského pojištění /zabezpečení v nemoci/, zúčtuje se doplatek na starobním důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském pojištění /zabezpečení v nemoci/. Navrhovaným zmocněním se sleduje zajistit stejný postup při zpětném přiznání invalidního a starobního důchodu. Obdobnou úpravu pro invalidní důchod, která platí pro starobní důchod, bude obsahovat prováděcí předpis.

15 K čl. I bod Výši příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení /bod 6/, způsob jeho výpočtu a odvádění upraví prováděcím předpisem federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány. Dosud byla úprava odvodu tohoto příspěvku provedena vyhláškou č. 104/1964 Sb., která provádí zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte. Výše příspěvku se bude vypočítávat u každého člena JZD jednotlivě v závislosti na jeho ročním příjmu. Finanční dosah Rozšíření okruhu prací zařazených do I. pracovní kategorie se týká asi 50 pracovníků a náklady budou činit asi 30 tisíc Kčs ročně /v ČSR 18 tisíc Kčs a v SSR 12 tisíc Kčs/. Úprava příspěvku na sociální zabezpečení, v jejímž důsledku dojde ke zvýšení důchodových nároků družstevních rolníků, se projeví v nákladech na důchodové zabezpečení postupně. V roce 1981 budou činit 1, 8 mil. Kčs /v ČSR 1, 1 mil. Kčs a v SSR 0, 7 mil. Kčs/ a do roku 1985 dosáhnou 30 mil. Kčs /v ČSR 18 mil. Kčs a v SSR 12 mil. Kčs/. Příjmy do rozpočtu národních výborů z příspěvků jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů na sociální zabezpečení se v letech zvýší jednak růstem průměrných výdělků družstevníků, jednak jeho zvýšením v průměru z dosavadních 12, 5 % na 20, 8% vyplácených odměn. Předpokládá se, že celkem příjmy z tohoto příspěvku v roce 1985 dosáhnou mil. Kčs /v ČSR mil. Kčs a v SSR 1783 mil. Kčs/ a budou tedy o mil. Kčs vyšší než byly podle dosavadních předpisů. V Praze dne 18. října 1979 Dr. Štrougal v. r.

16