Mechanismy účinku jedů
|
|
- Alois Horák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vladimír Kočí
2 Mechanismy účinku jedů Při dosažení určité koncentrace v organismu, mohou jedy kritickým způsobem ovlivnit fyziologické funkce organismu. Je obtížné (ne-li nemožné) generalizovat přesný mechanismus jakým specifická látka ovlivňuje organismus. 2
3 Průběh působení jedu: toxokinetika Aby toxikant mohl působit toxicky, musí nejprve dojít k expozici organismu, následně musí toxikant vstoupit do organismu a následně se dostat až k místu působení. Průběh působení jedu na organismus (člověka) se skládá z: Expozice Příjmu (resorbce) Transportu (distribuce) Ukládání Metabolismu Vylučování (eliminace) 3
4 Příjem látek v organismu jednobuněčné organismy pasivní difuze přes membránu selektivní vstup přes existující transportní systémy vícebuněčné organismy / řasy difuze toxikantu přes membránu a mezi buňkami terestrické rostliny rozpuštěné ve vodě/půdě - vstup kořeny/listy plyné toxikanty - vstup přes stomata na listech lipofilní látky (některé herbicidy) - penetrace voskové kutikuly
5 Příjem látek v organismu živočichové - 3 hlavní cesty vstupu potrava/pitná voda průchod trávicím traktem, změny/transformace dle ph, mikroflory střeva, př. cykasin: netoxický - ve střevě konverze->silný mutagen respirační cesta trachee u hmyzu, žábry u akvatických organismů, plíce velká plocha pro výměnu/vstup látky (často 25x > povrch těla) povrchem těla větší význam u menších organismů (relativně větší plocha) a akvatických organismů Poraněním povrchu těla přímý vstup do krve (zranění, úmyslné poranění, uštknutí)
6 Trávení Dermalní kontakt Vdechování Průběh expozice Polutant se může do organismu dostat několika různými způsoby. Plíce (Žábra) Tuková tkáň Plíce Mozek / CNS Vydechovaný vzduch (Vydechovaná voda) Kůže Krev / Lymfa Ledviny Močový měchýř Moč Kosti / Tkáně Játra Žluč Zažívací trakt Výkaly Expozice Příjem Transport Ukládání Metabolismus Vylučování 6
7 1. Expozice K projevení toxického účinku je třeba organismus vystavit působení toxické látky. Kontakt s toxikantem nazýváme expozicí. Expozice savců (člověka) probíhá: Dermálním kontaktem - kůží (otevřená zranění) Skrze oči Inhalací Pozřením 7
8 2. Příjem Okamžité i dlouhodobé účinky látek jsou přímo ovlivňovány způsobem příjmu látky. Bránou vstupu pro vzdušné polutanty je kůže, zažívací trakt a plíce. Kožní kontakt zprostředkovává vlasovými folikulami, potními žlázami a otevřenými zraněními. Aby se jed dostal do organismu a následně až k jednotlivé buňce, musí překročit mnoho biologických membrán. Jedná se nejen o vnější membrány, ale i o membrány kapilární a buněčné. Druh membrány a chemicko-fyzikální vlastnosti jedu jsou základní faktory ovlivňující příjem. 8
9 2. Příjem membránové mechanismy Mechanismy, kterými látky překračují biologické membrány jsou: Filtrace skrze mezery a póry v membránách; Pasivní difůze skrze mezery a póry nebo rozpuštění v tukových součástech membrán; Zprostředkovaný transport, kdy specializovaný transportní systém přenáší hydrofilní látky skrze membránu pomocí lipofilní přenašečové molekuly, jež s přenášenou látkou vytváří komplex. Lipofilita látek je významnou vlastností ovlivňující příjem toxikantů organismem. 9
10 3. Transport Po fázi příjmu nastává transport látky skrze organismus. Jedy a látky v organismu mohou být transportovány Lymfatickým systémem nebo krví a dopravovány k různým tělním tkáním, včetně zásobních tkání a orgánům metabolismu a biotransformace. 10
11 4. Ukládání Místa kde se jedy ukládají jsou především játra, plíce, ledviny, kosti, tukové tkáně. Zde může, ale i nemusí docházet k toxickému působení. Z jednoho místa ukládání látek může být jed za určitých okolností uvolněn buď dojde k jeho přemístění (translokace), nebo k rozkladu. Translokace do jiných míst organismu bývá realizována vazbou jedu na krevní proteiny. 11
12 5. Metabolismus Metabolismus jedů je realizován buď na místě vstupu organismu, nebo v orgánech. Především: játra, plíce, zažívací trakt, kůže, ledviny. Játra hrají hlavní roli při rozkladu xenobiotik. Vysoký obsah nespecifických enzymů v játrech jim dává schopnost metabolizovat široké spektrum organických látek. Důležitým rysem metabolismu je převedení lipofilních látek na látky ve vodě rozpustné, tedy lépe vyloučitelné z organismu. 12
13 5. Metabolismus Mechanismus metabolismu xenobiotik se skládá ze dvou fází: Reakce fáze I: jedná se o reakce zavádějící na molekuly jedu polární reaktivní funkční skupiny. Jedná se o oxidační, redukční, hydrolytické reakce, kterými vznikají primární metabolity. Reakce fáze II: jsou konjugační, kdy dochází k vazbě primárních metabolitů na endogenní substrát. Tím vzniká sekundární metabolit vhodný k vyloučení z organismu. 13
14 6. Vylučování Poslední krok ve kterém polutant opouští organismus. Vylučování je realizováno skrze ledviny, plíce a zažívací trakt. Jed je vylučován buď ve své původní podobě, nebo jako metabolit v závislosti na jeho chemicko-fyzikálních vlastnostech. 14
15 Mechanismy účinku Jedovaté látky působí toxicky buď přímo, nebo po metabolické aktivaci. Jed začíná působit při jeho interakci s buněčnými strukturami na tzv. místě účinku. Účinky jedu se mohou projevit na kterémkoli místě organismu. Nejobecněji mohou jedy působit nepříznivě těmito mechanismy: 1. Narušením či zničením buněčné struktury 2. Přímou chemickou reakcí s buněčnými složkami 3. Účinky na enzymy 4. Iniciací druhotného účinku 5. Reakcemi volných radikálů 6. Endokrinní disrupsí 7. Mutagenita a genotoxicita 15
16 1) Narušení či zničení buněčné struktury Jed může působit škodlivě na orgány způsobením poškození struktury tkání. Vzdušné polutanty jako SO 2 a NO 2 reagují s vodou za tvorby kyseliny. Kyseliny narušují buněčné povrchy (dýchací systém, oči). O 3, nebo radikály a PAN, je reaktivní a přímo poškozuje tkáně. Radikály reagují s membránovými lipidy či proteiny a narušují tak buněčnou strukturu (narušení plicních tkání). 16
17 Nekróza lipidická dvojvrstva Nekróza je nejčastějším způsobem účinku průmyslových polutantů, zejména rozpouštědel. Typická buněčná membrána se skládá z lipidické dvojvrstvy a vnořených proteinů. Ačkoli se jedná o prostý mechanismus z pohledu symptomatologie, několik různých molekulárních mechanismů hraje v nekróze důležitou roli: 17
18 Nekróza - destrukce membrán 1. Skutečným mechanismem účinku může být změna chemicko-fyzikálních vlastností lipidické dvojvrstvy. Změny v jejich fluiditě (tekutosti) nebo jiné vlastnosti výrazně mění možnosti přechodu lekul skrze membránu. 2. Látka může interagovat přímo s membránovými proteiny. Většina proteinů je iontovými přenašeči, receptory regulačních molekul nebo mají jiné významné funkce. 3. Látka může narušit interakci mezi lipidickou dvojvrstvou a vnořeným proteinem. To může narušit funkci proteinu. Všechny zmíněné mechanismy účinku jsou relativně nespecifické a význam rozpustnosti látky v tucích je evidentní. 18
19 2) Přímá chemická reakce s buněčnými složkami Jed často reaguje s buněčnými složkami, čímž jim bráni v jejich funkci. Příklady: CO v krvi se rychle váže na hemoglobin (Hb) za vzniku carboxyhemoblobinu (COHb): CO + Hb COHb Jelikož je hemoglobin nepostradatelnou složkou výměny CO 2 mezi tkáněmi a plícemi, je narušení funkčnosti hemoglobinu tvorbou COHb škodlivé. Cd, se po absorbci váže na protein metallothionein. Tento protein se podílí na selektivním ukládání Cd. Ukládání Cd se děje v ledvinách a vede eventuelně k tubulární dysfunkci s proteinurií. 19
20 3) Účinky na enzymy Enzymy a kofaktory Většina reakcí charakteristických pro živé organismy probíhá za přítomnosti bílkovinných katalyzátorů enzymů. Jako všechny katalyzátory, mají i enzymy za úkol zvyšovat účinnost reakcí. Všechny enzymy jsou globulární. Každý plní specifickou funkci danou právě specifickou globulární strukturou. Optimální aktivita většiny enzymů závisí na přítomnosti nebílkovinných látek zvaných kofaktory. Molekulární komplex enzym-kofaktor se nazývá holoenzym a vykazuje nejvyšší katalytickou účinnost. 20
21 Kofaktory Existují dva typy kofaktorů: Organické kofaktory - koenzymy Koenzymy jsou významné především ve výživě, neboť některé z nich jsou vitamíny (vitamin K) nebo látky produkované z vitamínů (vitamín niacin je po strávení přeměněn na dva koenzymy: nikotinamid adenin dinukleotid - NADH a nikotinamid adenin dinukleotid fosfát -NADPH). Anorganické kofaktory Mg 2+, Mn 2+, Zn 2+, Ca 2+, Fe 2+, Cu 2+, K +, a Na + ionty. 21
22 Koenzymy Koenzymy slouží jako dočasné přenašeče specifických atomů či funkčních skupin: Koenzym Přenášená skupina či atom Koenzym A Acyl Flavin adenin dinukleotid Vodíkové atomy Nikotinamid adenin dinukleotid H - Thiamin pyrofosfát aldehyd Biotin CO 2 22
23 Účinky toxikantů na enzymy Rozlišujeme následující způsoby ovlivnění enzymatických reakcí 1. Vazba na aktivní místo enzymu 2. Inaktivace kofaktorů 3. Kompetice s kofaktorem 4. Inhibice metabolitu 23
24 3.1 Vazba na aktivní místo enzymu. Kovy. Vazbou jedu na aktivní místo či místa enzymu dochází k jeho inaktivaci Kovy jako Hg, Pb, nebo Cd se kovalentně vážou na thiolové či sulfoskupiny (SH) molekuly enzymu. V případě, že SH skupina byla účinným místem enzymu dochází k jeho inaktivaci. Transaminázy and -aminolevulinátdehydratáza jsou citlivé na inhibici olovem: 2 Enz-SH + Pb 2+ Enz-S-Pb-S-Enz + 2H + 24
25 3.1 Vazba na aktivní místo enzymu. Organofosfáty Inhibice acetylcholinesterázy (AChE) - organofosfáty AChE je enzym zodpovědný za rozklad acetylcholinu (ACh) neurotransmiter nervové soustavy hmyzu i obratlovců Při inhibici AChE se ACh akumuluje v nervových synapsích a tudíž neustále vybuzuje nervová zakončení. Důsledkem je přerušení funkčnosti nervové soustavy, což může končit smrtí. N + O O A C he + N + O H C H 3 C O O H A C h C holine 25
26 3.2 Inaktivace kofaktorů Pro správnou funkci mnoha enzymů je nezbytná přítomnost kofaktorů (často kationtů) Jestliže jed váže kofaktor, může inhibovat enzym. Příklad: inhibice enolázy Enoláza je významný glykolytický enzym Jako kofaktor potřebuje Mg 2+ Fluor za přítomnosti fosfátu tvoří s Mg (magnesium fluorfosfátový) komplex Mg je pak pro biochemické reakce nedostupný. 26
27 3.3 Kompetice s kofaktorem Jed může soutěžit s kofaktorem o vazebné místo na enzymu. Vazbou jedu na enzym dochází k inhibici enzymatické aktivity Příklad: Be nahrazuje v některých enzymech Mg a Mn Cd nahrazuje v některých enzymech Zn 27
28 3.4 Inhibice metabolitu Aktivita enzymu může být inhibována přítomností toxického metabolitu letální syntéza. Příklad: Fluoracetát Fluoracetát sodný (jed na krysy označený 1080) Samotný fluoracetát sodný není toxický Toxický je jeho metabolit fluorcitrát inhibující enzym aconitázu Aconitáza je enzym zodpovědný za přeměnu citrátu na cis-aconitát. Jedná se o základní krok Krebsova cyklu (TCA) Inhibice aconitázy vede k akumulaci citrátu, tudíž se zastavuje Krebsův cyklus pro nedostatek metabolitů, což vede k nabourání metabolismu získávání energie organismu. Letální syntéza Fluoracetát Fluoracetyl CoA Fluorcitrát Aconitáza- Fluorocitrátový komplex 28
29 4) Iniciace druhotného účinku v důsledku přítomnosti polutantu Přítomnost polutantu vede k uvolňování jiných látek v organismu působících škodlivě. 1. Pylové alergie 2. CCl 4 3. Chelatace 4. Přesun kovů 29
30 Histidine N H+ CO2 Histamine N 4.1 Pylové alergie Následkem inhalace pylových zrn dochází u mnoha citlivých osob k alergické rekci vedoucí často k senné rýmě. Příčinou je uvolňování histaminu, jenž se tvoří dekarboxylací z amino-kyseliny histidinu. Histamin se tvoří a ukládá v žírných buňkách a v mnoha dalších tělních buňkách. K uvolnění histaminu dochází při anafylaxi nebo jako důsledek alergické reakce. Ke spuštění uvolňování histaminu dochází také jako důsledek expozice určitých drog či chemikálií. N C H 2 CHCOOH NH 2 Histidine decarboxylase Histamin je vasodilatační látka rozšiřuje krevní cévy a zvyšuje jejich propustnost. Histamin Stimuluje sekreci pepsinu; Snižuje krevní tlak; Při vysoké koncentraci způsobuje šok organismu a může způsobit kolaps cév. ANAFYLAXE JE typ alergie s nadměrnou reakcí imunitního systému na cizorodou látku (alergen), proti níž je již vytvořena protilátka. Vazbou této protilátky na příslušný alergen vzniká imunokomplex, který způsobuje vyplavení látek poškozujících organismus (např. některých složek komplementu, histaminu) a rychlý vznik příznaků. N C H 2 30 H 2 C NH 2
31 4.2 Chlorid uhličitý CCl 4 způsobuje výrazné uvolnění epinefrinu ze sympatetických nervů; eventuelně vede k poškození jater Epinefrin je silně působící hormon a podílí se na mnoha důležitých biologických reakcích. (stimuluje glykogenolýzu, lipolýzu, inhibuje svalový příjem glukosy, ovlivňuje vylučování inzulínu, zvyšuje krevní tlak). Metabolismus epinefrinu je realizován v játrech. (stejně jako většina hormonů se po splnění úkolu rozkládá). Dalším nepříznivým účinkem CCl 4 je hepatotoxicita. Studie ukazují, že se CCl 4 v játrech rozkládá na reaktivní radikály CCl 3 * a Cl* způsobující vážná poškození jaterním buňkám. 31
32 4.3 Chelatace Chelatace je proces maskování kovových atomů cheláty. Jedná se o přirozený jev: chelatačně je vázáno Fe v molekule hemoglobinu; Mg v molekule chlorofylu Toxicita určitých látek může být způsobena chelatací, neboť cheláty způsobují odstraňování essenciálních kovů a naopak usnadňují přestup toxických látek skrze buněčné membrány dovnitř buněk. Cheláty jsou podezřelé z karcinogeneze. 32
33 4.4 Přesun kovů V důsledku působení polutantu může dojít k přesunu určitého kovu z jednoho orgánu do jiného místa organismu. Vliv vanadu Potvrdilo se, že v krysách krmených stravou obsahující 150 ppm vanadu došlo k přesunu vysokých koncentrací Fe do jater a sleziny. Při podávání vyšších dávek vanadu (250 ppm a více) došlo naopak k výraznému úbytku Fe. V játrech na ½ původního množství a ve slezině na 1/3. 33
34 5) Účinky volných radikálů Volný radikál je molekula obsahující nadbytečný nepárový elektron. Volné radikály jsou anorganické i organické. Volné radikály jsou velice reaktivní tudíž nestabilní a s krátkou dobou trvání. Přirozené: vznikají přirozenou cestou in vivo jako vedlejší produkty metabolismu superoxidový radikál O 2 * - a peoxidový radikál H 2 O 2 * -. Antropogenní: Vznikají v případech, kdy je organismus exponován ionizačnímu záření, určitým drogám, či environmentálním polutantům. Některé atmosférické polutanty působí samy o sobě jako radikály: O 3, PAN, a NO 2. 34
35 Reakce volných radikálů Volné radikály reagují s: Nenasycenými mastnými kyselinami Cholesterolem Tuky i v buněčných membránách způsobují peroxidaci lipidů Peroxidace lipidů radikály je po iniciaci autokatalytický proces, vedoucí k bílkovinným peroxidům, akoholům, aldehydům a dalším sloučeninám. RH R* + H* R* + O 2 RO 2 * RO 2 * + RH ROOH + R* 35
36 Účinky volných radikálů Volné radikály způsobují řetězové reakce vedoucí k vážnémů poškození buněčných membrán a organel včetně bílkovin, tuků a DNA. Proteiny: Bílkovinné řetězce jsou působením radikálů přetrhávány a denaturovány Volné radikály způsobují peroxidaci či příčné vazby membránových lipidů a mezibuněčných komplexů to vede ke stárnutí buněk a ke smrti. DNA: dochází k přetržení DNA řetězce či k modifikaci bází to může vést k mutacím i smrti. 36
37 6) Receptorová toxicita Receptor-Mediated Toxicity Látka se váže na určitý receptor v organismu a vyvolává změny jeho přirozené funkce 1. Látka nahrazuje hormon 2. Látka nahrazuje neurotransmiter 3. Látka nahrazuje steroidní hormon - Endokrinní disrupse je účinek některých xenobiotik schopných napodobovat steroidní hormony nezbytné regulační molekuly živých organismů. 37
38 Přenos informací v těle Aby tělo a jeho orgány správně fungovaly, musí různé orgány mezi sebou komunikovat. Komunikace v těle probíhá: chemickými sloučeninami zvanými hormony pomocí nervové sítě, jež produkuje sloučeniny neurotransmitery
39 Receptory Každá buňka má na svém povrchu membránu ve které jsou zabudovány specifické skupiny molekul zvané receptory přijímají z krve specifické látky Receptory přijímají hormony nebo neurotransmitery Každý hormon nebo neurotransmiter obvykle zapadá jen do jednoho typu receptoru systém zámek - klíč 39
40 Receptor - definice Receptor je aktivní strukturní jednotka (část molekuly): bílkoviny buněčné membrány enzymu nukleové kyseliny, jiné biomakromolekuly. Receptor je jako zámek a malá molekula (steroid nebo toxikant) jako klíč padnoucí přesně do zámku. 40
41 Receptorové účinky toxikantů Jestliže molekula toxikantu má vhodnou molekularní strukturu, velikost a polaritu, může působit jako falešný klíč. Vazba xenobiotika na receptor vede k: blokování potřebného metabolického kroku vyvolání škodlivého metabolickýého procesu modifikaci (zvýšení či inhibice) nervový přenos Vazba toxikantu na receptor může způsobit akutní či chronickou otravu, vyvolat teratogenní či karcinogenní pochody. 41
42 Agonismus a antagonismus Agonista receptoru látka aktivující stejný receptor jako přirozený hormon nebo transmiter, tudíž mající účinek na receptor (třeba nažádoucí). Antagonista receptoru látka blokující přirozený hormon nebo transmiter a bránící jeho činnosti. Antagonismus obvykle plyne z pevné interakce (vazby) látky s receptorem, čímž dochází k zabránění hormonu nebo transmiteru ve vazbě na receptor (a tudíž k vyvolání požadované reakce) Antagonista se sice naváže na receptor, další děje spjaté s funkcí receptoru však nevyvolá. 42
43 6.1 Hormony Hormony jsou regulační molekuly produkované endokrinním systémem (žlázy s vnitřní sekrecí), jež přesně zapadají do vazebných míst bílkovin zvaných receptory. Vazba hormonu na receptor je velmi přesná a přestavuje přenos určité konkrétní chemické informace pro buňku. Informace je specifická pro konkrétní buňku. I velmi malé množství hormonů vyvolává v buňce výrazné změny odpověď na předanou informaci. Malé změny v koncentraci hormonů vyvolávají velkou změnu v chování buněk. Hormony iniciují buněčné odpovědi změnou přepisu specifického genu v buněčném jádře. 43
44 Hormony Téměř každý orgán produkuje několik hormonů, jež vstupují do krevního oběhu a putují cévním řečištěm k orgánům jiným. Hormony jsou produkovány orgány (žlázami s vnitřní sekrecí) Pohlavní hormony endosteron, testosteron Adrenalin produkován nadledvinkami pomáhá čelit stresu Pozn. Správné označení adrenalinu a noradrenalinu je epinefrin a norepinefrin Inzulín hormon pankreatu, řídí využití glukosy v těle 44
45 Inzulin Inzulin je bílkovinný hormon působící na většinu orgánů a tkání, v nichž podněcuje využití nebo skladování glukózy. Využití: Inzulin zvyčuje rychlost jakou glukóza přechází z krve do buněk, a tak se zvyšuje rychlost metabolické přeměny glukózy na ATP Skladování energie: V játrech inzulin podněcuje přeměnu glukózy na glykogen a tuky sloučeniny, jež mohou být skladovány v organismu do okamžiku jejich potřeby 45
46 Receptory hormonů Existují speciální receptory pro konkrétní hormony: Receptor pro inzulin endosteron testosteron adrenalin Vazba toxikantu na receptor hormonu vyvolává nežádoucí účinky. 46
47 6.2 Steroidní hormony Receptory uvnitř buněk Některé látky působí na receptory, jež nejsou v buněčných membránách, ale uvnitř buněk. Jsou to steroidní látky steroidní hormony Steroidní hormon se váže na molekulu v buněčné membráně ta jej transportuje dovnitř buňky kde působí. Uvnitř buňky dojde k vazbě na receptor, vzniká steroid-receptor komplex, jenž proniká do buněčného jádra, kde působí na genetický aparát buňky DNA Steroidní hormon působí ovlivněním transkripce DNA do RNA, a pak do proteinů. 47
48 6.3 Steroidní hormony Příklad: Androgeny a estrogeny jsou dva steroidní hormony regulující množství reprodukčních a vývojových dějů organismu. Androgeny: iniciují vývoj mužských pohlavních znaků testosteron a androsteron. Estrogeny: regulují ženský pohlavní vývoj, ženské charakteristiky a rozmnožování - estradiol, estron a estriol. 48
49 Funkce steroidních hormonů Androgeny a estrogeny jsou steroidy lipidické povahy, tudíž snadno přecházejí lipidickou dvojvrstvu buněčných membrán, a tudíž se snadno dostávají do buněčné cytoplasmy. (Podobné vlastnosti mají jim podobné toxikanty). V cytoplasmě se nachází receptor, často doprovázený bílkovinnými podjednotkami. Po navázání hormonu na receptor dojde ke konformační změně následované uvolněním subjednotek. Tím vzniká konkrétní komplex receptor-hormon. Komplex receptor-hormon přejde do buněčného jádra, kde se může s jinými proteiny podílet na tvorbě DNA. Pak dochází k transkripci a následná translaci specifického genu s významnými (pozitivními či negativními) dopady na buněčný metabolismus. 49
50 Regulační úloha steroidních hormonů Steroidní hormon Komplex Receptor-Hormon Cytoplasma Buněčné jádro Buňka Receptor S podjednotkami Podjednotky Zvýšená transkripce responsivního genu Protein DNA 50
51 Endokrinní disrupse Porušování hormonálních funkcí organismu Endokrinní disrupse je způsobována některými xenobiotiky schopnými nahrazovat v organismu steroidní hormony důležité regulační molekuly Mechanismus účinku endokrinní disrupse: Receptor-Mediated Toxicity 51
52 Účinek endokrinních disruptorů Endokrinní disruptory působí nepříznivě dvěma způsoby: 1) Napodobování hormonu (Hormonal Mimic) Toxikant napodobuje hormon, váže se na receptorové místo, mění strukturu receptoru a iniciuje odezvu. Toxicita se projevuje nárůstem koncentrace nevhodných produktů exprese genu v jádře nebo inhibicí potřebné transkripce v potřebný okamžik. Je-li muž exponován látkám napodobujícím estrogeny, mohou se u něho vyvíjet ženské pohlavní znaky. Hormonální disruptor + Hormonální odpověď Receptor 52
53 Účinek endokrinních disruptorů 2) Hormonální blokace (Hormonal Block) Toxikant se váže na receptor a brání hormonu vázat se na vazebné místo. Toxikant nejen blokuje vazebné místo, ale zároveň bráni konformačním změnám nutným k vstupu receptoru do buněčného jádra a k expresi genu. Jestli je koncentrace toxikantů vysoká, můžou být blokovány všechny potřebné receptory a tudíž nedojde k žádoucím dějům. Jestliže toxikanty blokují estrogenní receptor žen, dochází k jejich maskulinizaci Hormonální disruptor + Přerušená hormonální odpověď Receptor 53
54 Endokrinní disruptory Průmyslové chemikálie vedlejší produkty Meziprodukty výroby či rozpadu povrchově aktivních látek (surfaktantů) -Nonylphenol Octylphenol Monomery polymerů Bisphenol-A Produkty spalování fosilních paliv Benzo(a)pyren Phenantrene Vedlejší produkty spalovacích procesů včetně spalování odpadů Polychlorované dibenzo-dioxiny a furany Transformátorové oleje Polychlorované bifenyly (PCB) Regulátory hoření Polybromované difenylethery Změkčovadla a zvláčňovací prostředky 54
55 Endokrinní disruptory Pesticidy Herbicidy Atrazin Insecticidy Carbofuran Toxaphene Endosulfan Lindan Mirex Dichlodiphenyltrichlorethane (DDT) Produkty rozkladu DDE (rozklad DDT) Prostředky proti usazeninám v barvách Tributyltin (TBT) 55
56 Endokrinní látky Kovy z průmyslu Hg, Cd, Pb Farmaka Přírodní rostlinné steroidy B-Sistosterol (přítomen v odpadních vodách z výroby buničiny a papíru) Genistein, Daidzein, Enterodiol 56
57 Účinky endokrinních látek Rozvoj pohlavních znaků opačného pohlaví Napodobování účinků estrogenů a androgenů Antagonismus účinků normálních hormonů Změny v množství dostupných receptorů Nejvíce prostudovány jsou účinky látek napodobujících estrogen. 57
58 Estradiol Estradiol má mnoho důležitých fyziologických funkcí např. reguluje expresi receptorů mnoha hormonů. Za přítomnosti co-aktivátoru ARA 70 se může vázat na androgenový receptor C H 3 O H HO 58
59 Molekulární podobnosti některých ED a estradiolu 4- Nonylfenol Bisfenol 17β-Estradiol O H C H 3 O H HO HO HO 59
60 Specificita hormon receptorových interakcí Podobné látky rozdílný účinek o,p DDD a o,p DDT jsou výrazně více toxické než p,p DDD a p,p DDT Proč? v důsledku 2 faktorů 1) konformace receptoru 2) trorozměrná struktura xenobiotika a podoba s přírodním ligandem 60
61 Vitellogenin biomarker ED Základním nástrojem detekce estrogenní aktivity je sledování indukce proteinu vitellogeninu v samcích obojživelníků. Estrogenní látky indukují produkci tohoto proteinu, jenž zůstává v tkáních samců, zatímco u samic dochází k jeho absorpci vaječníky. Ačkoli je sledování vitellogeninu velmi citlivým biomarkerem, není dosud jasný ekologický význam (je-li jaký) tohoto testu. Vitellogenin je však stále klíčovým biomarkrem expozice. 61
62 Endokrinní disruptory - souhrn Endokrinní disrupse je nově objevený mechanismus účinku xenobiotik, jenž podnítil rozsáhlý výzkum. Důsledkem endokrinní disrupse je spíše narušení reprodukční fyziologie a morfologie než přímo smrt organismu. Jelikož tyto látky působí podobně jako hormony, mohou mít nežádoucí účinky již při nízkých koncentracích. 62
63 6.3 Nervová soustava Nervový obvod Smyslový (Senzorický) reaguje na změny v orgánech a informuje o stavu orgánů - přenos k CNS (změny prokrvení, chemické vlivy, teplota, poloha ) Hybný (Motorický) nese informace z CNS do orgánů vyvolává stahy svalů nebo sekreci hormonů ze žláz Vegetativní nervový systém řídí činnost žláz a hladkých (vegetativních) svalů nad kterými nemáme volní kontrolu (srdce, střeva ) Nervy sympatické - Sympatikus vedou od hrudníku a bederní míchy povzbuzuje produkují neurotransmiter noradrenalin Nervy parasympatické Parasympatikus vedou z mozku a křížové míchy tlumí produkují neurotransmiter acetylcholin Somatický nervový systém kosterní svaly kontrola vůlí; veškerý pohyb, svalová soustava, řeč produkují neurotransmiter acetylcholin na svalech jsou nikotinové receptory. 63
64 Sympatikus Parasympatikus 64
65 Neurotransmitery Přenašeče informací vázané na nervy. Jsou produkovány nervovou sítí Pomocí neurotransmiterů nervy působí na orgány a svaly Uvolňování neurotransmiterů je velmi rychlé účinky mohou nastat za několik tisícin sekundy 65
66 Receptory neurotransmiterů Receptory pro noradrenalin Dvě skupiny α-receptory β-receptory Jedy či léky které blokují účinky adrenalinu či noradrenalinu na α- nebo β receptory, se nazývají α- nebo β blokátory. 66
67 Receptory neurotransmiterů Receptory pro noradrenalin α-receptory Působením noradrenalinu na α-receptory dochází k: uvolnění žaludku, střeva, močového měchýře uvolnění glukosy z jater sekreci slinných žláz rozšíření zornice oka stahu svaloviny cév (mužské pohlavní orgány, ejakulace) 67
68 Receptory neurotransmiterů Receptory pro noradrenalin β-receptory Působením noradrenalinu na β -receptory dochází ke: zvýšení frekvence a síly stahů srdce uvolnění cév sekrece reninu z ledvin uvolnění dýchacích cest 68
69 Receptory neurotransmiterů Receptory pro acetylcholin 1. Muskarinový receptor (název odvozen od m.červené Amanita muscaria neboť účinná látka muskarin tyto receptory aktivuje. Působením acetylcholinu na muskarinový receptor dochází ke: stahu žaludku a sekreci žaludečních šťáv stahu střev, močového měchýře sekreci slinných, slzných, potních žláz zúžení zornice oka, akomodace čočky pro vidění na blízko zpomalení stahů srdce kontrakci dýchacích cest, tvorbě hlenu rozšíření cév v obličeji (zrudnutí) a v pohlavních orgánech (erekce a zduření) 2. Nikotinový receptor působením acetylcholinu na nikotinový receptor dochází ke: stahu kosterního svalstva Látky blokující účinky acetylcholinu se nazývají anticholinergika. 69
70 Anticholinergní látky - příklad Hyoscyn anticholinergní látka z blínu černého Hyoscyamus niger Atropin z rulíku zlomocného Atropa belladonna V jednom plodu rulíku je dost atropinu k otrávení dospělého člověka Římské císařství travička Livia Atropin rozšiřuje zorničky očí svůdný pohled muže přitahují ženy s dilatovanými zornicemi 70
71 7. Genotoxicita - rozdělení Mutageneze vznik chyby na DNA Karcinogeneze nádorové bujení nekontrolované množení buněk (předchází chyby na DNA anebo napadení virem) Teratogeneze vznik vady na vyvíjejícím se plodu (není chyba na DNA) 71
72 Mutageny 1) Fyzikální různé typy záření (UV, paprsky X ) 2) Chemické látky alkylující, silně oxidující, deaminující, analogy dusíkatých bazí ) Mechanismus účinku mutagenů: Tvorba nestandardních chemických vazeb znemožnění polymerace DNA podle matrice Nestandardní párování nukleotidů, změna nukleotidů v DNA sekvenci změna AMK sekvence proteinu Fragmentace DNA ztráta nebo přestavba částí chromosomů, změna intenzity proteosyntézy 72
RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.
ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha ÚVOD Předmět
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceLÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
VíceCHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VíceVEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Vegetativní nervový systém = autonomní (nezávislý na vůli) Udržuje základní životní funkce, řídí a kontroluje tělo, orgány Řídí hladké svaly (cévní i mimocévní), exokrinní sekreci
VíceRegulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceLÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU
LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU je uskutečňováno prostřednictvím: hormonů neurohormonů tkáňových hormonů endokrinní žlázy vylučují látky do krevního oběhu
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceOsud xenobiotik v organismu. M. Balíková
Osud xenobiotik v organismu M. Balíková JED-NOXA-DROGA-XENOBIOTIKUM Látka, která po vstřebání do krve vyvolá chorobné změny v organismu Toxické účinky: a) přechodné b) trvale poškozující c) fatální Vzájemné
VíceFAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA
FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí
VíceLékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceMUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceBílkoviny = proteiny
Bílkoviny Bílkoviny = proteiny Jsou nejdůležitější přírodní látky Vytvářejí makromolekuly složené z několika tisíc aminokyselin počet, druh a pořadí vázaných aminokyselin určuje vlastnosti bílkovin Aminokyseliny
VíceAbiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceVstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceVY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava
1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2 Číslo projektu: CZ
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VíceRegulace glykémie. Jana Mačáková
Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických
VíceToxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav hygieny 3. LF UK, Praha Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků? Nadměrná konzumace
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceErytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
VíceSOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice
SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu
VíceJá trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení
Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva
VíceNegativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny
Funkce biokatalyzátorů Pozitivní katalyzátory. chemické děje Negativní katalyzátory. chemické děje Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: Ovlivňují chemické děje v živém organismu zrychlují zpomalují
VíceBiologie - Septima, 3. ročník
- Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceBiochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému
Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceGlykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena
VíceEnzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.
ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Více- hormony ovlivňují - celkový metabolismus, hospodaření s ionty a vodou, růst, rozmnožování
Otázka: Hormonální soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - endokrinní žlázy - humorální regulace - vytvářejí hormony - odvod krví k regulovanému orgánu - hormony ovlivňují - celkový metabolismus,
VíceMetabolismus steroidů. Petr Tůma
Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony
Více*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
VíceBiochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
VíceTOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace
TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Chemické látky nebezpečné lidskému zdraví V literatuře se těmto látkám říká POP perzistentní organické polutanty. Tyto látky splňují
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceMechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
VícePentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová
Pentosový cyklus a osudy glykogenu Eva Benešová Pentosový cyklus pentosafosfátová cesta, fosfoglukonátová cesta nebo hexosamonofosfátový zkrat Funkce: 1) výroba NADPH 2) výroba ribosa 5-fosfátu 3) zpracování
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci soustavy
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci soustavy endokrinních žláz. Materiál je plně funkční pouze s použitím
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceVýznam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky
Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány
VíceAMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
VíceAMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceFunkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku
Tabulka Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Shora připojena k mezimozku Melatonin Ladí cirkadiánní rytmy, Ovlivňuje funkci nervové soustavy i celého organizmu, v dětství brzdí tvorbu pohlavních hormonů,
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceVýznamné skupiny organických sloučenin Vitamíny
Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny Předmět Chemie Ročník a obor 1.ZA, 1.SC, 1.OS, 2.ZA Kód sady CHEM/ZA+SC+OS/02 Kód DUM CHEM/ZA+SC+OS/01+02/02/10-20 Autor Mgr. Alena Jirčáková Datum vzniku
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VíceLIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl.
LIPIDY 1. Rozdělení lipidů jednoduché (estery) lipidy tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl. kyselin složené fosfolipidy (lipid
VíceEnzymy faktory ovlivňující jejich účinek
Enzymy faktory ovlivňující jejich účinek Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek enzymy 10.8.2012 3. ročník čtyřletého G Faktory ovlivňující
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceDistribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
VícePOLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
VíceAndulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011
Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceNERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!
Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2010 Mgr. Radka Benešová ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Hormony jsou produkty
VíceŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ
ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní
VíceTereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015
Tereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015 Nízkomolekulární, biologicky aktivní dusíkaté látky bazické povahy odvozené od aminokyselin Nepostradatelné pro organismus V malých koncentracích přirozená složka
Více