PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE

Transkript

1 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE

2 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE Obsah 1. Úvod Korupce a boj s ní Kontext boje proti korupci na národní a mezinárodní úrovni Morální integrita etická dimenze boje proti korupci 6 2. Výchozí situace Protikorupční program hl. m. Prahy Mapa korupčních rizik 8 3. Cíle Nová Strategie Strategické kroky Tři základní prvky úspěšné strategie Zavedená a připravovaná opatření a nástroje v boji proti korupci Opatření realizovaná Opatření realizovaná a průběžně rozšiřovaná a doplňovaná Opatření připravovaná Opatření plánovaná Harmonogram Protikorupční strategie Komunikace a prosazení strategie Medializace strategie Komunikace školení Závěr 42 Přílohy Příloha 1 Mapa korupčních rizik 43 Příloha 2 Zhodnocení Protikorupčního programu a fungování Protikorupčního portálu 64 Příloha 3 Programové prohlášení Rady hl. m. Prahy 69 Příloha 4 Výsledky nezávislých průzkumů zabývajících se korupcí 71 Příloha 5 Hlavní oblasti transparentnosti 80 Příloha 6 Popis činnosti vnitřních kontrolních mechanismů 82 Příloha 7 Popis nejvýznamnějších externích auditů a jejich dopadů 85 2

3 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 1. Úvod 1.1. Korupce a boj s ní Korupcí 1 se obecně rozumí takové jednání, kterým dotyčná osoba zneužívá svého postavení, moci nebo autority pro dosažení soukromých zisků, ať již svých osobních, rodinných, úzce skupinových, nebo zisků třetí osoby. Jinými slovy, korupční jednání je takové jednání, které se odchyluje od formálních povinností vyplývajících z určitého postavení, moci nebo autority jde tedy o společensky deviantní chování. Důsledkem penetrace korupce do veřejné správy je pak její špatné fungování a skutečnost, že veřejné instituce přestávají sloužit veřejnému zájmu, ale naopak se stávají platformou pro sledování zájmů soukromých. Korupce prostupuje společnostmi všemi směry a do hloubky bez ohledu na geografický prostor, čas nebo politické zřízení. Průzkumy mínění uvedené v Příloze 4 naznačují, že i občané a podnikatelé v České republice a v Praze vnímají korupci jako palčivý problém jak ve veřejné, tak v soukromé sféře. Ať již je však míra výskytu korupce v Praze jakákoliv, klíčové v procesu boje s korupcí je nastavit systémové mantinely tak, aby byl prostor pro korupci co nejmenší protože korupci dělá nejen zájem, ale i příležitost. Zvolená politická reprezentace a úřednický aparát musejí být proto ve své práci vedeni nejvyšším cílem veřejné správy, kterým je dobrá správa věcí veřejných, a v součinnosti musí k tomuto cíli směřovat. Naplnění tohoto cíle vyžaduje profesionální přístup všech zaměstnanců i volených zástupců s jasně danou odpovědností každého z nich. Stejně tak je nezbytná komunikace mezi úřadem a jeho klienty, tj. občany úřad by měl reagovat na podněty občanů, nikoliv občané podřizovat se úřadu. Korupce, netransparentnost, neetické jednání to vše jde proti principům odpovědnosti, profesionality a otevřenosti, a brání tak dosažení dobré správy věcí veřejných. Se všemi uvedenými nešvary je proto třeba postupně bojovat a eliminovat jejich existenci. Mezi hlavní kroky v tomto boji patří mimo jiné zmapování korupčních rizik (mapa korupčních rizik), následné vytvoření protikorupční strategie a její pravidelné vyhodnocování a aktualizace. 1 Z latinského rumpere tj. zlomit, rozlomit, přetrhnout, resp. corruptus, tj. následek zlomu. 3

4 1.2. Kontext boje proti korupci na národní a mezinárodní úrovni Boj proti korupci na úrovni Evropské unie Jednotlivé instituce EU mají povinnost garantovat co nejlepší využití veřejných prostředků a bojovat co nejefektivněji s podvody. Za účelem zintenzivnění aktivit vedoucích k lepší ochraně finančních zájmů vznikl v roce 1999 Evropský úřad pro boj proti podvodům (známý pod zkratkou OLAF). Činnost Evropské unie je jen dalším krokem mezinárodních organizací na cestě v boji proti korupci, jako jsou například: rezoluce OSN Korupce ve státních orgánech z roku 1990, dvacet směrnic Rady Evropy pro boj proti korupci z roku 1997, etická doporučení OECD ve veřejné správě z roku Boj proti korupci na úrovni vlády České republiky K boji proti korupci se hlásila také vláda Mirka Topolánka (skončila v květnu 2009), která jej ve svém programovém prohlášení vyhlásila za jednu ze svých základních priorit. Hlavním nástrojem v tomto úsilí je realizace Strategie vlády v boji proti korupci na období let , která byla přijata v říjnu 2006 a je postavena na třech pilířích: prevence, transparentnost 2, postih Boj proti korupci v programu politických stran zastoupených v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (ZHMP) Boj proti korupci je součástí politických programů všech relevantních parlamentních stran jak na celostátní, tak na pražské úrovni. 3 Občanská demokratická strana (ODS), dlouhodobě nejsilnější pražská strana, se ve svém programu hlásí k budování společnosti a státu, kde se korupce stane nepřijatelným a neobhajitelným způsobem jednání, a k tomu, že aktivně omezí prostor a příležitosti, z nichž korupce vzniká, a boj proti ní učiní věcí každého z občanů. Pražská ODS se ve svém programu hlásí ke zvýšení transparentnosti a kontroly kvality úředních úkonů, k omezení prostoru pro korupční jednání snižováním množství byrokratických zásahů a k důsledné kontrole nakládání s veřejnými prostředky a majetkem města. 4 2 neboli průhlednost. 3 Převzato z internetových stránek jednotlivých politických stran.

5 Opoziční Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) také považuje za nezbytný úkol soustavný zápas proti ekonomické kriminalitě a proti prorůstání korupce, a zejména organizovaného zločinu do společenských struktur. I proto považuje za jednu ze svých priorit posílení boje s organizovaným zločinem, postih hospodářské kriminality, zejména daňových úniků, a boj proti korupci ve všech státních složkách. Podobně je korupce také součástí volebního programu Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Ta se staví za ochranu ekonomických zájmů státu a samosprávy, potírání korupce a projevy byrokratismu, zejména rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, zavedením majetkových přiznání a důsledným posuzováním střetu zájmů. Na pražské úrovni pak KSČM mj. usiluje o řádnou evidenci a ochranu majetku města, uvážlivé hospodaření, posílení kontroly výběrových řízení, prověření účelnosti uzavřených hospodářských smluv, posilování antikorupčních orgánů a antikorupční legislativy. Boj proti korupci je také součástí programu Strany zelených (SZ), která prosazuje prevenci střetu zájmů, zavádění etických kodexů, posílení nezávislosti kontrolních orgánů a větší transparentnost výběrových řízení. Pražský program této strany dále podrobně rozebírá možné nástroje v oblasti boje s korupcí, které se objevují také v této protikorupční strategii (pravidelné zadávání externích auditů, větší transparentnost veřejných zakázek, zřízení protikorupčního ombudsmana, dodržování etického kodexu a další). Poslední stranou zastoupenou v Zastupitelstvu hl. m. Prahy jsou SNK Evropští demokraté (SNK ED), které považuje boj proti korupci ve všech jejích podobách za jednu ze svých priorit podle SNK ED korupce zásadním způsobem ohrožuje rovné šance občanů, ochromuje činnost veřejných institucí a je klíčovou příčinou rostoucí nedůvěry společnosti v politiky a celou veřejnou správu. Korupce také poškozuje stát ekonomicky, neboť činí veškeré ekonomické procesy nákladnějšími a odrazuje investory. Transparentnost rozhodovacích procesů a prostředí veřejné správy je podmínkou pro fungující, prosperující stát a kvalitní život jeho obyvatel Boj proti korupci na úrovni hl. m. Prahy Rada hl. m. Prahy (RHMP) stejně jako vláda České republiky či Evropská komise pokládá boj proti korupci za jednu ze svých priorit, jak je patrné z Programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období , jehož prvním bodem je Moderní veřejné správa (viz kapitola 3). 5

6 1.3. Morální integrita etická dimenze boje proti korupci Morální integritou se rozumí profesní zodpovědnost, tj. schopnost jednotlivě i kolektivně přijímat morálně správná rozhodnutí, tato rozhodnutí umět obhájit a současně za ně nést zodpovědnost. Porušením integrity ze strany zaměstnance je například: střet zájmů, neslučitelnost funkcí, plýtvání zdroji a jejich zneužívání, zneužití pravomocí, zneužití a manipulace s informacemi, diskriminace. Dosažení morální bezúhonnosti úředníků vyžaduje na jedné straně důkladný trénink a pravidelná setkání zaměstnanců, ať již v rámci odborů, nebo napříč odbory. Na těchto setkáních by měly být analyzovány pracovní problémy a dilemata, ze kterých by měly vykrystalizovat základní hodnoty a povinnosti dané organizace a jejich zaměstnanců. Výsledky by poté měly být zapracovány do dokumentů, jako jsou například Etický kodex či Pravidla chování. Vzhledem k tomu, že tato pravidla jsou dynamickým nástrojem, je potřeba je periodicky vyhodnocovat a aktualizovat. Kromě toho je také důležité principy obsažené v těchto dokumentech medializovat, a přispět tak k jejich šíření do celé společnosti. Na druhé straně je dosažení morální integrity podmíněno existencí kontrolních mechanismů a mechanismů pro případ selhání. Mezi tyto mechanismy patří zejména preventivní kontroly, vnitřní šetření případných selhání a přiměřená disciplinární opatření. 6

7 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 2. Výchozí situace 2.1. Protikorupční program hl. m. Prahy Stávající Protikorupční program hl. m. Prahy vycházel ze společenského požadavku na zvýšení transparentnosti a zefektivnění činnosti veřejné správy a navazoval na Vládní program boje proti korupci z února Program byl přijat Radou hl. m. Prahy v červnu 2001 a opíral se o tři základní oblasti; oblast organizační, oblast personální a oblast spolupráce s ostatními subjekty a veřejností. Za plnění stanovených úkolů z každé oblasti byl odpovědný příslušný garant ředitel Magistrátu hl. m. Prahy, tajemníci úřadů městských částí hl. m. Prahy a ředitelé příspěvkových organizací zřizovaných hl. m. Prahou. Úkoly obsažené v Programu byly obecnějšího charakteru, což poskytovalo dostatečný prostor pro konstruktivní připomínky a návrhy jednotlivých organizačních jednotek (odborů, oddělení). V rámci Magistrátu hl. m Prahy se proto mělo diskutovat na úrovni ředitele Magistrátu a jeho zástupců a ředitelů jednotlivých odborů úřadu. Cílem měla být konkretizace úkolů a stanovení dílčích úkolů z jednotlivých oblastí Programu. Jelikož však byl Program koncipován jako obecný materiál k další diskuzi, výrazně se ztížilo ztotožnění odborů a úředníků s obsahem tohoto Programu. Jak dokazují zprávy jednotlivých odborů zaslané k plnění Programu koncem roku 2007, Program upadl postupem času v zapomnění nejen mezi řadovými pracovníky, ale i mezi mnohými řediteli odborů. Odbory Magistrátu svá vyjádření velmi často odbyly strohým konstatováním, že Program naplnily dodržováním platných právních předpisů, což nelze vnímat jinak než právě jako naprosté nepochopení samotné podstaty Protikorupčního programu. Dodržování právních předpisů totiž patří k základním principům výkonu veřejné správy, a proto v něm není možné spatřovat žádný aktivní příspěvek v oblasti boje proti korupci. Kromě toho se také ukázalo, že ředitelé některých odborů stále nepřekonali pocit, že se jich tato problematika netýká, a neztotožnili se s náplní a posláním Programu. Podrobné vyhodnocení Protikorupčního programu je uvedeno v Příloze 1. Na základě vyhodnocení Protikorupčního programu se jako klíčové v rámci nové strategie jeví: zaměřit se na samotný Magistrát hl. m. Prahy a volené orgány města, analyzovat možné zdroje korupčního či jinak nepřijatelného chování, identifikovat nejvíce ohrožené oblasti a navrhnout konkrétní opatření k eliminaci konkrétních rizik, aby zaměstnanci přijali strategii s pochopením a nebyla pokládána za nadstandardní jednorázové plnění, nýbrž za přidanou hodnotu, která dokáže vykonávané procesy zjednodušit, zefektivnit a zprůhlednit. 7

8 V případě úspěšného naplnění této Protikorupční strategie na úrovni Magistrátu hlavního města Prahy a volených orgánů hlavního města Prahy lze v budoucnu uvažovat o jejím rozšíření na příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahou, obchodní společnosti založené hlavním městem Prahou a pražské městské části, tak, jak předpokládal původní Protikorupční program Mapa korupčních rizik V návaznosti na závěry Protikorupčního programu a na základě přijatého programového prohlášení Rady hl. m. Prahy se od listopadu 2008 do března 2009 realizoval projekt Mapa korupčních rizik. Jeho hlavním úkolem bylo analyzovat možné zdroje korupčního jednání, identifikovat nejvíce ohrožené oblasti a navrhnout opatření k eliminaci rizik. Podrobné shrnutí celého projektu je uvedeno v Příloze 1, zde na úvod budou zmíněna pouze hlavní zjištění Mapy korupčních rizik, od nichž se odvíjí opatření a nástroje zmiňované v této strategii. Mapa korupčních rizik hodnotí pozitivně již realizovaná protikorupční opatření (pracovní návrh této Strategie, etické kodexy zaměstnanců HMP a členů Zastupitelstva HMP, Protikorupční portál, zřízení protikorupčního orgánu v podobě komise Rady hl. m. Prahy, transparentnost úřadu a dostupnost informací). I přes uvedené kladné hodnocení stávajících protikorupčních opatření projekt identifikoval několik oblastí, ve kterých existuje prostor pro další zlepšení. Na základě analýzy řídící dokumentace, pracovních rozhovorů a workshopů s vedoucími zaměstnanci, rozhovorů s členy Rady hl. m. Prahy a Zastupitelstva hl. m. Prahy, rozhovorů se zástupci odborné veřejnosti a dotazníkového šetření mezi zaměstnanci Magistrátu hl. m Prahy a veřejností byl sestaven seznam klíčových rizik v šesti oblastech činnosti Magistrátu hl. m. Prahy. V oblasti udělování sankcí bylo zjištěno, že neexistuje interní databáze s informacemi o udělených sankcích, což znemožňuje účinnou kontrolu toho, zda udělené sankce odpovídají povaze správního deliktu a zda se v obdobných případech udělují obdobné sankce. V oblasti prodeje majetku města bylo zjištěno, že v Organizačních zásadách pro hospodaření s obecním majetkem jsou uvedeny postupy, odpovědnosti a organizační jednotky Magistrátu, které neodpovídají současné organizační struktuře Magistrátu, a není jasná návaznost mezi Organizačními zásadami a dalšími dokumenty týkajícími se prodeje majetku města. Také je třeba ve vnitřní dokumentaci upřesnit postup pro prodej majetku formou výběrového řízení. V oblasti veřejných zakázek projekt pozitivně zhodnotil existenci podrobných vnitřních pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nový program pro evidenci veřejných zakázek, identifikoval však řadu dílčích zjištění, která mohou mít dopad na aplikaci zákonných principů do procesů a pracovních postupů Magistrátu. V oblasti vyřizování správních úkonů projekt navrhl možná dílčí zlepšení v nastavení kontrolních mechanismů pro kontrolu plnění termínů pro správní úkony ze strany ředitelů odborů. I přestože se podle vyjádření ředitelů odborů kontrola plnění termínů provádí průběžně, není definována povinnost a jasný rámec pro výkon těchto kontrol. V oblasti bezpečnosti informací se jako pozitivní krok hodnotilo ustavení pracovní skupiny Magistrátu pro bezpečnost informací a přípravu standardů pro nakládání s informacemi, stejně jako stanovení základních povinností zaměstnanců při nakládání s informacemi v etickém kodexu zaměstnanců Magistrátu. Činnost uvedené skupiny a její výstupy povedou k lepšímu stanovení postupů pro klasifikaci 8

9 informací a nakládání s nimi a k zajištění ochrany před únikem informací. V oblasti uzavírání smluv projekt upozorňuje, že proces přípravy, projednávání, schvalování a podepisování smluv a jejich dodatků uzavíraných Magistrátem hl. m. Prahy není upraven vnitřním předpisem a oprávnění k podepisování smluv je upraveno pouze v obecné rovině. Vyjma návrhů smluv, které schvaluje Rada HMP, není zajištěna nezávislá formální ani věcná kontrola smluv uzavíraných hlavním městem Prahou. Od uvedených zjištění se také odvíjí doporučení mapy korupčních rizik k dalšímu postupu, která zahrnují mj. další posilování transparentnosti úřadu a funkčnosti kontrolních mechanismů, zjednodušení předpisů v kompetenci orgánů hlavního města, zavedení dalších protikorupčních opatření, formalizaci procesních postupů ve vnitřní řídící dokumentaci, zavedení povinných pravidelných protikorupčních školení, pravidelnou aktualizaci seznamu korupčních rizik a analýzy protikorupčních nástrojů, dokončení implementace projektů zvyšujících transparentnost v oblasti zadávání veřejných zakázek a zavedení podobných projektů také v oblasti evidence a správy majetku či uzavírání smluv. 9

10 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 3. Cíle Cílem, k němuž hl. m. Praha směřuje, je vybudování funkční, efektivní, transparentní, operabilní a k lidem přátelské veřejné správy. Překážkou k dosažení tohoto cíle je samozřejmě jak korupce v úzkém smyslu slova, tj. trestně právní jednání odpovědných osob 4, tak i právně nezávadné, avšak neetické jednání těchto osob a neefektivní činnost úřadu. Účinná strategie hl. m. Prahy při naplňování cíle tedy musí být zaměřena nejen na boj proti korupci, ale důraz musí být kladen také na důkladné seznámení se všech odpovědných osob s tímto dokumentem. Ty musí být schopny jednotlivě i kolektivně přijímat morálně i věcně správná rozhodnutí, tato rozhodnutí obhájit a nést za ně odpovědnost. Proto je nezbytné identifikovat rizikové oblasti, které jsou náchylné ke vzniku korupce či obecněji jakéhokoliv netransparentního či neetického jednání, a identifikovat nástroje, které mohou pomoci snížit a napravit toto riziko. K dosažení funkční, efektivní, transparentní, operabilní a k lidem přátelské veřejné správy vedou následující dílčí úkoly: zmapovat korupční rizika, navrhnout opatření vedoucí k omezení prostoru pro korupční jednání, zajistit důslednou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky a majetkem města, podpořit vyšší míru otevřenosti, informovanosti a veřejné kontroly jednání orgánů městské správy, zjednodušit procesy, zavést systém zpětné vazby úřad-občan, podporovat roli vnitřního auditu a oblasti kontrolních činností Magistrátu, zvýšit míru odpovědnosti. Výše uvedené cíle vycházejí z prvního bodu Programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období , kterým je Moderní veřejná správa. Úplné znění tohoto bodu je uvedeno v Příloze Odpovědnými osobami se rozumí jak zaměstnanci hl. m. Prahy, tak volení zástupci města.

11 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 4. Nová Strategie Z důvodů uvedených v Kapitole 2 byla zpracována nová Protikorupční strategie s cílem uspět v boji proti korupci (v textu je dokument označován též zkráceně jako Strategie) Strategické kroky Vytvoření dlouhodobé, komplexní a efektivní strategie boje proti korupci není jednorázovou záležitostí, ale soustavnou činností, která se skládá z následujících tři kroků: identifikace rizik a rizikových oblastí, identifikace opatření a nástrojů k eliminaci rizik, implementace a pravidelného vyhodnocování efektivnosti jednotlivých opatření. Krok 1. Identifikace rizik a rizikových oblastí Hlavním nástrojem k identifikaci možných příčin korupčního jednání a následně k navržení adekvátních opatření k jejich eliminaci je tzv. mapa korupčních rizik, která musí být pravidelně revidována a aktualizována. Pro prostředí Magistrátu hl. m. Prahy byla mapa korupčních rizik zpracována v období listopadu 2008 až března Na základě závěrů mapy korupčních rizik (příloha 1), výsledků činnosti Protikorupčního portálu (příloha 2), výsledků některých nezávislých průzkumů (příloha 4) a shrnutí evidence přijatých stížností (příloha 6) je možno stanovit hlavní problémové oblasti a následně identifikovat nástroje, kterými v daných oblastech Magistrát disponuje nebo by měl disponovat. Mezi korupcí nejvíce ohrožené oblasti patří zejména: veřejné zakázky (zejména ve stavebnictví), nakládání s majetkem, udělování povolení a licencí, vyřizování přestupků. Krok 2. Identifikace opatření a nástrojů k eliminaci rizik Boj proti korupci zahrnuje množství opatření, která ve vzájemné součinnosti vytvářejí komplexní protikorupční systém. Celý tento systém si můžeme symbolicky představit jako antický chrám (viz obrázek), jehož vrcholem je očekávaný výsledek, tj. dobrá správa pražských věcí. A stejně jako stabilita střechy chrámu závisí na jeho základech a nosných stěnách, vyžaduje i dobrá správa své základy a nosné pilíře. 11

12 Dobrá správa pražských věcí Struktura a procesy Komunikace Standardy chování Principy pražské samosprávy: Odpovědnost Profesionalita Otevřenost Základním kamenem v tomto symbolickém chrámu pražské správy je tzv. koncepce O-P-O, tj. tři principy nezbytné pro dobrou správu Odpovědnost Profesionalita Otevřenost. Jinými slovy úřad musí být otevřený (tj. transparentní a orientovaný na klienty-občany) a výkonný a efektivní (tj. založený na profesionálním přístupu úředníků). A současně musí jak jednotlivci, tak úřad jako celek nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Nosnou částí chrámu jsou nástroje, kterých je třeba k dosažení odpovědného, profesionálního a otevřeného úřadu. Tyto nástroje představují tři pilíře: struktura a procesy, komunikace, standardy chování. Tyto tři pilíře jsou vzájemně velmi úzce provázány a funkčnost každého z nich je přímo úměrná funkčnosti dalších dvou pilířů. Samotné vytvoření či posílení struktur a zavedení procesů, které snižují riziko korupce, nestačí, pokud odpovědné osoby v těchto strukturách a opatřeních nevidí žádný smysl. Stejně to ovšem platí i naopak i kdyby všechny odpovědné osoby prošly tréninkem morální integrity a dalšími vzdělávacími procesy, bude to mít pouze omezený efekt, pokud struktury a procesy nebudou transparentní a omezující prostor pro korupci. Magistrát hl. m. Prahy již některá opatření v boji proti korupci zavedl a plánuje i zavedení dalších opatření. Podrobnosti o připravovaných a již zavedených opatřeních jsou uvedeny v Kapitole 5. 12

13 Krok 3. Implementace a pravidelné vyhodnocování efektivnosti jednotlivých opatření Opatření identifikovaná k eliminaci rizika korupce by měla být do praxe zavedena v co možná nejkratším časovém horizontu. Implementace je však pouze začátkem. Následovat musí pravidelné vyhodnocování efektivnosti jednotlivých opatření i celkové Strategie a na základě tohoto hodnocení by měly být navrženy změny či doplnění stávajících opatření a nástrojů tak, aby co možná nejefektivněji eliminovaly jednotlivá rizika. Efektivnost této Strategie proto bude každoročně vyhodnocena zprávou o jejím plnění, která bude předložena Radě hl. m. Prahy s návrhy na změny a doplnění některých nástrojů či opatření. 13

14 4.2. Tři základní prvky úspěšné strategie Při tvorbě opatření a jejich implementaci budou důsledně dodržovány tři základní prvky nezbytné pro úspěšné zavedení protikorupční strategie, kterými jsou: a) prevence, b) transparentnost, c) postih Prevence Je možné říci, že prevence je obvykle polovinou úspěchu. Proto mezi základní cíle prvního pilíře patří zejména: zefektivnění kontroly čerpání prostředků z veřejných rozpočtů, snížení byrokratické zátěže, zrovnoprávnění elektronické a listinné formy komunikace, vytváření protikorupční atmosféry ve společnosti, včetně medializace prokázaných případů korupčního jednání, provádění protikorupčních auditů, přijímání etických kodexů. 14

15 Transparentnost Hlavním úkolem představitelů hl. m. Prahy je prostřednictvím různých nástrojů 5 (viz kapitola 5) dosáhnout co možná největší transparentnosti v ohrožených oblastech. Je tudíž nutné přijímat taková opatření a implementovat takové nástroje, které zajistí zejména: zlepšení komunikace s veřejností, zlepšení systému kontroly, zefektivnění administrativních činností, a tím přispějí k vytvoření prostředí, které nebude pro korupci živnou půdou, ale naopak bude dostatečnou prevencí proti korupčním praktikám. Hlavní oblasti transparentnosti jsou detailněji popsány v Příloze Postih Každé podezření z porušení nastavených pravidel a kontrol musí být řádně a včas prošetřeno nezávislými orgány. V případě, že se dané podezření prokáže, je nutné, aby zodpovědné osoby přijaly: přiměřená disciplinární opatření (konzistentní a spravedlivá bez ohledu na postavení či funkci osoby, která pravidla porušila), preventivní opatření, která zabrání, aby se podobné porušení v budoucnosti opakovalo (např. ošetření pracovních smluv, interní sdělení všem zaměstnancům o případech porušení pravidel a jejich řešení, apod.). 5 Např. pravidelné periodické vyhodnocování uzavřených smluv, zavedení práva občana kdykoliv zkontrolovat stav projednávání své věci, elektronizace agend či zprůhlednění systému zadávání veřejných zakázek. 15

16 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 5. Zavedená a připravovaná opatření a nástroje v boji proti korupci Při zahájení prací na této Protikorupční strategii byly vytipovány (mj. na základě nezávislých průzkumů, viz Příloha 4) možné problémové oblasti a identifikovány nástroje, které má Magistrát hl. m. Prahy pro boj proti korupci již k dispozici, a nástroje, které by měly být implementovány. Bylo tak možno naplnit strukturu chrámu konkrétními opatřeními a vytvořit předběžný katalog protikorupčních opatření v rámci hlavního města Prahy (viz obrázek na následující straně). Po zpracování mapy korupčních rizik v březnu 2009 byla jednotlivá protikorupční opatření aktualizována, doplněna a rozšířena o závěry vzešlé z tohoto projektu. Výsledkem mapy korupčních rizik je tak nejen samotná mapa, ale také aktualizovaný souhrn protikorupčních opatření v podmínkách hlavního města Prahy. Z hlediska současného stavu jejich implementace je možné tato opatření rozdělit do čtyř skupin: opatření realizovaná, opatření probíhající (realizovaná a průběžně rozšiřovaná a doplňovaná), opatření připravovaná do konce volebního období , opatření plánovaná v dlouhodobém horizontu Opatření realizovaná Protikorupční portál a whistleblowing 6 V září 2007 spustila pražská radnice projekt Protikorupční portál, díky kterému může kdokoliv, anonymně i adresně, upozornit na jakékoliv nevhodné jednání úředníků nebo volených zástupců hl. m. Prahy. S jednotlivými podněty je nakládáno podle zvláštního vnitřního předpisu (Postup při evidenci a vyřizování podnětů přijatých na Protikorupční portál), který upravuje postup pro přijímání podnětů, jejich evidenci a následné šetření včetně lhůt pro vyřízení podnětu. Ta je vnitřním pokynem stanovena na dva měsíce od přijetí podnětu, během nichž musí být autor podnětu informován o způsobu a výsledcích šetření podnětu. Každým podáním se důkladně zabývají v protikorupční oblasti speciálně vyškolení pracovníci odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností (OMK MHMP) a o všech podáních jsou na každém zasedání informovány komise Rady hl. m. Prahy pro transparentní veřejnou správu a kontrolní výbor Zastupitelstva hl. m. Prahy. Informace o fungování Protikorupčního portálu za období září 2007 až září 2009 jsou obsaženy v Příloze Whistleblowing označuje jednání, které vede k bezpečnému anonymnímu sdělení významné skutečnosti ve věci nezákonných nebo eticky pochybných praktik. Může jít o oznámení osobou uvnitř úřadu nebo i jakoukoliv jinou osobou, která s úřadem přišla do styku.

17 Dobrá správa pražských věcí Struktura a procesy Komunikace Standardy chování Realizovaná opatření Probíhající opatření Připravovaná opatření Náměstkyně primátora pro protikorupční opatření Komise Rady pro transparentní veřejnou správu Odbor stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností (protikorupční činnost) Odbor finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření Oddělení interního auditu Externí audity Mapa korupčních rizik etender (evidence zakázek) Pravidla pro zadávání veř. zakázek (MHMP, příspěvkové organizace) Agendio vč. evidence majetku (SEM) InterSpis Bezpečnost informací Elektronizace agend Pravidla pro zadávání veř. zakázek (obchodní společnosti) Analýza byrokratické zátěže Úprava dokumentace a postupů v oblasti veřejných zakázek, uzavírání smluv a prodeje majetku Kontrola dodržování termínů On-line záznam z jednání zastupitelstva a stenozápisy z jednání na internetu Programy, zápisy a usnesení z jednání Rady na internetu Veřejné jednání výborů Pravidla pro vyřizování stížností Průzkumy veřejného mínění Portál Protikorupční portál Centrální evidence smluv Zakázky pod lupou Sdílený web Univerzální přepážka Jmenovité hlasování členů Rady hl. m. Prahy Granty pod lupou Evaluační dotazníky Etický kodex zastupitele Etický kodex zaměstnance Magistrátu hl. m. Prahy Pracovní řád Magistrátu hl. m. Prahy Zákon o střetu zájmů Odborné vzdělávací programy Protikorupční vzdělávací programy Pravidelná školení ve věci naplňování vnitřních i zákonných norem Protikorupční školení jako součást vstupního školení nových zaměstnanců Plánovaná opatření Databáze sankcí Elektronické tržiště Komunikační kanály uvnitř úřadu Trénink morální integrity Principy pražské samosprávy: Odpovědnost Profesionalita Otevřenost 17

18 Komise Rady hl. m. Prahy pro transparentní veřejnou správu Tato komise existuje od roku 2002, do roku 2006 pod názvem protikorupční komise. Členy této komise jsou volení zástupci města (náměstci primátora, předsedové výborů), vedoucí zaměstnanci Magistrátu hl. m. Prahy (ředitel, zástupce ředitele), externí odborníci a zástupci příslušných útvarů Policie ČR, tajemníkem komise je zaměstnanec odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností. Mimo to je od roku 2006 oblast protikorupčních opatření vyčleněna jako samostatné portfolio některého z členů Rady hl. m. Prahy, pro volební období náměstkyně primátora pro zahraniční politiku, evropské fondy a protikorupční opatření Interní kontrola a externí audity Interní kontrola Oblast kontrolních činností má v kompetenci jeden z pěti zástupců ředitele. Jedná se o činnost dvou kontrolních odborů: odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností, odboru finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření (OFK MHMP). Dalším kontrolním mechanismem je pak oddělení interního auditu odboru Kancelář ředitele Magistrátu (OIA RED MHMP). Činnost kontrolních odborů i oddělení interního auditu je popsána v Příloze 6. K identifikaci ohrožených oblastí mohou sloužit výstupy z interních kontrolních mechanismů a výsledky kontrol prováděných na úrovni jednotlivých odborů, ale i výsledky šetření stížností, petic a podnětů přijatých prostřednictvím Protikorupčního portálu i adresovaných občany přímo na konkrétní odbor. Předmětem pravidelné kontroly interních kontrolních orgánů je také dodržování vnitřního předpisu pro nakládání se stížnostmi a peticemi občanů. Tato podání jsou vyřizována v souladu s Pravidly pro přijímání a vyřizování petic a stížností podaných orgánům hlavního města Prahy, která popisují postupy pro přijímání, evidenci a vyřizování těchto typů podání adresovaných volených orgánům i Magistrátu hlavního města Prahy. Lhůta pro vyřízení je u petic stanovena na 30 dní, u stížností na 60 dní. Praxe ukazuje, že většina podání se vyřídí ve výrazně kratší lhůtě, než jakou poskytuje zákon. Externí audity Kontrola nakládání s veřejnými prostředky a majetkem města je také pravidelně podřizována externím auditům. Podobně město zadává externí audity také v oblasti personální a procesní. Jejich výstupy jsou dalším nástrojem k identifikaci ohrožených oblastí. Popis nejvýznamnějších externích auditů a jejich dopadů je uveden v Příloze Etický kodex a pracovní řád 18

19 Orgány hl. m. Prahy ve snaze předcházet možnému korupčnímu jednání přijaly řadu interních předpisů. Jedná se o následující: Interní předpis Pracovní řád Magistrátu hl. m. Prahy Organizační řád Magistrátu hl. m. Prahy Nařízení ředitele k poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (Nařízení ředitele Magistrátu hlavního města Prahy č. 14/ 2007 k povinnostem zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, poskytování služeb Magistrátu hlavního města Prahy, organizaci některých pracovních činností a pracovních postupů a k identifikaci osob na pracovištích Magistrátu hlavního města Prahy, ve znění nařízení č. 11/2009) Etický kodex zaměstnanců Etický kodex člena Zastupitelstva hl. m. Prahy Komentář Pracovní řád obsahuje mimo jiné povinnost vykonávat práci nestranně a v práci nebo v souvislosti s ní nepřijímat dary či jiné výhody. Organizační řád stanovuje kompetence jednotlivých organizačních jednotek, a vede tak k větší transparentnosti. Toto nařízení v části I. obsahuje etický kodex zaměstnance a v článku 6 popisuje zásady informační otevřenosti; část IV. popisuje postup pro vyřizování žádostí občanů o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; část V. popisuje postup pro poskytování informací hromadným sdělovacím prostředkům. Etický kodex zaměstnanců hl. m. Prahy přijatý v roce 2001 upravuje základní zásady práce všech zaměstnanců, včetně zákazu přijímat za svou práci pozornosti nebo výhody, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování či přístup k pracovním úkolům. V roce 2005 byl přijat Etický kodex člena Zastupitelstva hl. m. Prahy, k jehož dodržování se každý zastupitel zavazuje formou podepsání čestného prohlášení. Z toho vyplývá povinnost zastupitele každoročně předat oznámení o samostatně výdělečné či jiné činnosti, příjmech a darech a nemovitém majetku V současné době je na internetové stránce města zveřejněn výtah z oznámení zastupitelů za roky 2006 až 2008, zveřejnění těchto oznámení nicméně podléhá souhlasu příslušného zastupitele. 19

20 Transparentnost rozhodování volených orgánů Hl. m. Praha dosáhlo již značného pokroku v oblasti transparentnosti rozhodování volených orgánů, a to zejména díky následujícím přijatým opatřením: on-line vysílání jednání zastupitelstva na stránkách města, archivace záznamů všech jednání, zveřejňování stenozápisů z jednání na internetu, internetový archiv programů a přijatých usnesení zastupitelstva i přednesené interpelace zastupitelů na členy Rady včetně jejich odpovědí, možnost účasti veřejnosti na jednáních zastupitelstva a jeho výborů; jednání Rady a jejích komisí jsou neveřejná, nicméně na internetu lze dohledat programy jednání, schválená usnesení a zápisy komisí, hlasování všech členů zastupitelstva k jednotlivým bodům jednání je archivováno na internetu Úprava vnitřní dokumentace v oblasti zadávání veřejných zakázek V druhé polovině roku 2007 se aktualizovala pravidla pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy. Tato aktualizace byla výsledkem dvou rozsáhlých auditů veřejných zakázek (viz Příloha 7), jejichž zjištění vedla ke zpřísnění uvedených pravidel (např. stanovení minimální váhy kritéria ceny, omezení možného rozsahu dodatečných prací apod.). Pravidla jsou samozřejmě dále pravidelně aktualizována dle potřeb města a v závislosti na změnách legislativy (předpokládaná další aktualizace proběhne na přelomu let 2009 a 2010). V březnu 2009 schválila Rada hl. m. Prahy Základní pravidla postupu příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tato pravidla vychází z Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy a z nedávno provedené analýzy stavu zadávání veřejných zakázek a příslušné dokumentace u příspěvkových organizací. Pravidla obsahují základní principy zadávání veřejných zakázek a ředitelům příspěvkových organizací je uloženo, aby tyto základní principy zapracovali do svých vnitřních pravidel, pokud je tam ještě nemají. Podobná základní pravidla budou připravena také pro obchodní společnosti zakládané hlavním městem Prahou. V květnu 2009 bylo vydáno nové nařízení ředitele Magistrátu hl. m. Prahy č. 14/2009, ke stanovení jednotného postupu při oběhu a ověřování účetních a daňových dokladů, které stanovuje mechanismus prověřování zadávání veřejných zakázek v rámci procesu proplácení faktur. Proplatit bude možno jen takovou fakturu, která obsahuje kontrolní číslo. Toto číslo bude automaticky generováno programem etender při přechodu zakázky z fáze vypsaná do fáze probíhající. V rámci procesu proplácení faktur bude nastavena kontrola na odboru, který zakázku zadal, tak, aby bylo zaručeno, že faktura obsahuje kontrolní číslo a že kontrolní číslo na faktuře je totožné s kontrolním číslem zakázky k danému předmětu v evidenci etender. Tato kontrola tedy zajistí, že každá veřejná zakázka bude evidována v etenderu. 20

21 Transparentnost veřejných zakázek evidence v aplikaci etender Aplikace etender je určená pro úplnou a kompletní vnitřní evidenci informací o veřejných zakázkách, soutěžích a jiných operacích, kterými hlavní město Praha nakládá se svým majetkem. Zakázky jsou evidovány ve všech fázích svého vývoje, tj. zakázky vypsané (od okamžiku zveřejnění výzvy k podání nabídek či oslovení dodavatelů nebo zájemců do podepsání kontraktu s dodavatelem), zakázky probíhající (od podpisu smlouvy s dodavatelem do okamžiku ukončení realizace celé operace, tj. do převzetí plnění nebo data kolaudace), zakázky ukončené a zakázky zrušené v průběhu zadávacího řízení. Každá fáze vyžaduje povinné vyplnění určitých položek. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovují povinnost evidovat všechny veřejné zakázky v této aplikaci, která je provázána s elektronickou úřední deskou. Na tu nelze vyvěsit žádný dokument, aniž by byla daná zakázka před tím zaevidována do etenderu. Druhým kontrolním mechanismem aplikace je tzv. kontrolní číslo, které systém generuje automaticky při přechodu zakázky z fáze vypsaná do fáze probíhající. Toto kontrolní číslo se dále využívá, protože musí být vyplněno (případně doplněno) na dodavatelem vystavené faktuře. Současně je nastaven proces kontroly, který zajistí, že každá faktura disponuje tímto kontrolním číslem, což také znamená, že je zakázka evidována v aplikaci etender. V roce 2008 byl spuštěn pilotní testovací program aplikace etender, v lednu 2009 byla aplikace spuštěna do ostrého provozu a následně byla na základě zkušeností z reálného provozu v březnu 2009 a v září 2009 upravena. Na základě připomínek uživatelů se pracuje na dalších úpravách směrem k zefektivnění práce s tímto programem Transparentnost veřejných zakázek informace v aplikaci Zakázky pod lupou Zakázky pod lupou je aplikace úzce spojená s etenderem. Zatímco etender je interním evidenčním programem, který eviduje všechny veřejné zakázky zadané hlavním městem Prahou, Zakázky pod lupou je externí aplikace, která umožňuje zveřejnění majetkových operací města nad stanovené limity ( Kč u dodávek zboží a služeb a Kč u stavebních zakázek) na internetových stránkách města. Pilotní verze Zakázek pod lupou byla spuštěna společně s pilotní verzí etenderu v roce 2008 a prošla testovacím provozem. Vzhledem k tomu, že aplikace přebírá data z etenderu a v reálném čase je zobrazuje na internetu, mohly být Zakázky pod lupou do ostrého provozu spuštěny až po nasazení upravené verze etenderu do ostrého provozu. Ke spuštění Zakázek pod lupou došlo 12. května

22 Mapa korupčních rizik Mapa korupčních rizik, jeden z hlavních nástrojů v boji proti korupci, byla zpracována v období od listopadu 2008 až března V rámci mapy korupčních rizik byly analyzovány organizační struktura úřadu, vnitřní pravidla a další relevantní dokumenty související s činností úřadu, současná protikorupční opatření v personální oblasti (systém posilování morální integrity úředníků, vzdělávání), další protikorupční opatření (procesy, postupy, dokumenty vztahující se k boji s korupcí, způsob vyřizování podání upozorňujících na možné korupční jednání, možnosti, kam se má občan možnost obrátit s podezřením na korupci v rámci hl. m. Prahy, zachování anonymity) a kontrolní mechanismy. Na základě této prvotní analýzy byl vytvořen seznam třiceti korupčních rizik, který byl diskutován na interaktivních workshopech a v diskuzích s vedoucími úředníky Magistrátu, volenými zástupci města a externími odborníky členy komise RHMP pro transparentní veřejnou správu. Na základě workshopů a diskuzí se seznam zúžil na devět klíčových rizik, která se dále analyzovala. Výsledkem celého projektu je vytvoření mapy korupčních rizik, detailní popis devíti klíčových oblastí, ve kterých stávající nastavení systému ponechává prostor pro možné korupční jednání, a doporučení, jak systém změnit a zamezit vzniku korupčního jednání. Výstupy z projektu Mapa korupčních rizik jsou uvedeny v Příloze Centrální evidence smluv (CES) Magistrát hl. m. Prahy vede Centrální evidenci smluv 8, která obsahuje smlouvy uzavřené mezi hlavním městem Prahou a jinými právnickými či fyzickými osobami od roku 1990 do současnosti. Každá z těchto smluv obsahuje ustanovení, ve kterém smluvní strany souhlasí s uvedením smlouvy v Centrální evidenci smluv a současně s tím, že skutečnosti uvedené ve smlouvě nejsou považovány za obchodní tajemství. Každá smlouva uzavřená hl. m. Prahou je tedy veřejným dokumentem. Evidence smluv je proto veřejně přístupná na internetových stránkách v sekci Úřední oznámení. Každý občan si zde může najít základní údaje o konkrétní smlouvě a následně požádat odbor legislativní a právní o nahlédnutí do této smlouvy Jak však ukázal audit veřejných zakázek z roku 2006, ne všechny smlouvy jsou do této evidence včas zaneseny. Je proto třeba zajistit, aby evidence smluv byla úplná a aktualizovaná. 9 Podobně zveřejňuje seznam podepsaných smluv také příspěvková organizace města Technická správa komunikací.

23 Portál Portál je pomyslnou virtuální branou do české metropole, která v sobě snoubí informace z Magistrátu hl. m. Prahy a hlavních pražských organizací, poskytujících služby (Pražská plynárenská, Pražská energetika, Dopravní podnik), zábavu (divadla, kina, sportovní zařízení, ZOO), či sociální, zdravotní nebo podnikatelskou pomoc. Portál je rozdělen do tří hlavních sekcí, které obsahují souhrn postupů při takzvaných životních situacích, tedy jednoduché návody v případech, kdy je potřeba něco si zařídit. Sekce Občan je určena všem, kteří v české metropoli bydlí, pracují a žijí. Kromě všeobecných informací o Praze zde lze nalézt podrobné seznamy a odkazy na další úřady a organizace, které souvisí s bydlením a službami v hlavním městě, a nejrůznější aktuální novinky a informace. Sekce Podnikatel je určena nejen těm, kteří v hlavním městě podnikají, ale i jakýmkoliv dalším právnickým osobám, neziskovým organizacím a v neposlední řadě i zaměstnancům. Sekce obsahuje kontakty na nejrůznější organizace, úřady a finanční instituce, se kterými musí každý běžně komunikovat. Sekce Turista obsahuje především informace o kulturním a společenském životě v Praze, ale také povídání o historii, architektuře a umění v hlavním městě. Pro návštěvníky jsou důležité také popisy všech památek a jejich umístění ve městě. Portál obsahuje funkci Moje podání, která je určena všem, kteří budou Portál využívat pravidelně, ať již se jedná o občany, podnikatele nebo turisty. Moje Praha je personalizovaná část portálu, která registrovanému uživateli umožňuje uzpůsobit si portál vlastním potřebám a představám. Registrace také rozšiřuje funkce portálu o další interaktivní možnosti kromě možnosti nastavit si vlastní vzhled stránky se jedná především o možnost stahovat, vyplňovat a odesílat interaktivní formuláře nacházející se na portálu. 23

24 5.2. Opatření realizovaná a průběžně rozšiřovaná a doplňovaná Interspis Jedním z rysů moderní veřejné správy je její snaha po elektronizaci agend. Většina podání fyzických i právnických osob na úřad by měla mít elektronickou formu, která šetří čas, peníze, životní prostředí i pracovní prostor, protože odpadá nutnost dokumenty tisknout a následně je archivovat. Elektronizace agend současně znamená omezení kontaktu občana s konkrétním úředníkem, a tím významně eliminuje rizika korupce. Celý úřední proces je mnohem průhlednější a pod větší kontrolou veřejnosti. Elektronizace agend také vytváří tlak na úředníky, aby vyřizování úředních úkonů zbytečně nezdržovali. Tímto směrem se postupně vydává také hlavní město Praha. Na jaře 2008 začala v pilotním provozu fungovat aplikace InterSpis, která by se v budoucnu měla stát jednotnou elektronickou podatelnou pro Magistrát hl. m. Prahy i všechny úřady městských částí. Lze ji nalézt na portálu v sekci Moje podání. Aplikace umožňuje především učinit tzv. elektronické podání a sledovat průběh jeho vyřízení na úřadě. Dále umožňuje sledovat stav vyřízení podání učiněného v minulosti osobně či písemně na některém z úřadů zapojených do projektu InterSpis. Služba dále umožňuje nahlédnutí do statistik výkonnosti úřadů v oblasti vyřizování jednotlivých podání. Pro využití této aplikace je nutná bezplatná registrace, využít ji však mohou i neregistrovaní uživatelé, kteří zde mají možnost stáhnout různé formuláře a následně je vyplnit a vytisknout v klidu domova. Služba InterSpis ve své pilotní verzi umožňuje odesílat dva typy podání, a to stížnost občana na práci odboru úřadu (za stížnost se považuje ústní nebo písemné podání, jímž se občané nebo právnické osoby obracejí na orgány úřadu ve věci ochrany svých zájmů, nebo kterým upozorňují na nedostatky a závady, jejichž řešení náleží do působnosti uvedených orgánů) a žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (povinnost úřadu poskytnout informace vztahující se k jeho působnosti). Tyto dva typy podání mohou být odeslány na úřady devíti pražských městských částí (Praha 1, 8, 9, 14, 15, 19, Běchovice, Dolní Počernice, Klánovice). Služba InterSpis se postupně rozšíří o další úřady městských částí s cílem pokrýt celou metropoli, a současně o další možnosti jednotlivých podání (nové životní situace) nebo o možnost sledovat průběh vyřizování i pro listovní zásilky odeslané občanem na úřad. Ve finální fázi bude možno sledovat průběh vyřizování podání, včetně všech dílčích úkonů a identifikace osoby, jež daný úkon provádí. Měla by tím být zavedena jasná odpovědnost konkrétního úředníka za konkrétní úkon. Pilotní projekt služby InterSpis byl spolufinancován prostřednictvím evropských fondů, také rozšíření služby bude spolufinancováno z evropských fondů. K realizaci druhé fáze dojde v roce 2010 tak, aby v průběhu roku pokrývala služba InterSpis nejméně 35 úřadů městských částí a Magistrát hl. m. Prahy. Na podzim 2009 proběhlo zadávací řízení na realizaci tohoto projektu, do konce roku 2009 bude do Rady hl. m. Prahy předložen ke schválení výběr vítězného uchazeče. 24

25 Sdílený web Nedílnou součástí transparentní veřejné správy je také informační otevřenost. Tuto funkci naplňuje mj. také Sdílený web. Jedná se o internetový systém, který propojuje vybrané a občany nejvíce vyhledávané informace z webových stránek jednotlivých městských částí. S jeho pomocí tak občané mohou na jednom místě rychle a efektivně zjistit, co by jinak museli složitě hledat napříč všemi weby městských částí. Sdílený web byl v pilotní podobě spuštěn na jaře 2008 a je k dispozici na portálu na adrese v sekci Občan Úřady Informace z webů. V první fázi mohou občané i podnikatelé prostřednictvím Sdíleného webu zjišťovat a stahovat dokumenty a informace z oblastí adresář a kontaktní údaje jednotlivých městských úřadů; nabídky volných bytů; veřejné zakázky; grantová řízení; nabídky pozemků; nabídky volných nebytových prostor; nabídky volných pracovních míst a ostatní informace z úředních desek. V budoucnosti se tyto kategorie budou rozšiřovat tak, aby systém pokrýval co možná nejširší spektrum dostupných informací. Chybět nebudou například Aktuality, Pozvánky, Vyhlášky, Usnesení, Stavební povolení, Územní rozhodnutí a další. V pilotním projektu je možno využívat informační nabídky z úředních desek šesti městských částí (Praha 1, 8, 9, 12, 14 a 15) a Magistrátu hl. m. Prahy. Další městské části budou následovat tak, aby bylo touto vyhledávací službou pokryto celé území hlavního města Proxio/Agendio Proxio je unikátní komplexní řešení informačního systému veřejné správy, jehož architekturu lze rozdělit do tří základních oddělených, ale vzájemně provázaných úrovní. První úroveň tvoří registry, které plní roli datového základu. Registry umožňují čerpat data z externích zdrojů a jsou obrazem celostátních registrů v informačním systému organizace (konkrétně se jedná o registr nemovitostí s daty z katastrálních úřadů, registr budov obsahující všechny adresy, registr obyvatel, registr ekonomických subjektů evidující podnikající fyzické i právnické osoby a matriky). Registry jsou jediným zdrojem dat pro všechny ostatní součásti informačního systému, který je tímto nezávislý na externích datových zdrojích. Druhou vrstvou jsou evidence, které tvoří nadstavbu základního datového fondu pracující již jen s daty ve vztahu k dané organizaci. Nad centralizovanými evidencemi objektů a subjektů jsou zde modelovány konkrétní uživatelsky orientované evidence pro správu specifických skupin nemovitého či movitého majetku, občanů apod. (například evidence objektů zahrnující všechny nemovitosti dané organizace, evidence majetku, evidence bytů a nebytů obsahující informace o bytových a nebytových prostorech v majetku dané organizace, evidence organizační struktury obsahující údaje o zaměstnancích, včetně nastavení jejich práv k informačnímu systému, evidence subjektů obsahující data o partnerech, s nimiž má daná organizace smluvní či jiný vztah, ad.) 25

26 Poslední, třetí vrstvou je Agendio. Vrstva evidencí vytváří datový základ pro jednotný multiagendový systém určený pro vedení všech typů agend (např. smluv, poplatků, přestupků, stavebních řízení, sociálních dávek, soudních sporů, správy majetku, správy bytů apod.). Tato vrstva pokrývá celou řadu řešení na podporu administrativních procesů, od zaevidování případu, přes jeho finanční obraz až po vystavení příslušných dokumentů. Jednotlivé položky lze členit územně (městské obvody či části, katastrální území, parcelní číslo), organizačně (úřad, obvod, odbor, oddělení, pracovník) a typově (smlouva, poplatek, řízení, soudní spor, přestupek, sociální dávka, žádost ). Kromě toho obsahuje Agendio speciální moduly pro podporu specifických agend (pro potřeby hlavního města Prahy například moduly správa majetku, správa bytů, stavební řízení, výběrové řízení, soudní spory, centrální evidence smluv, centrální evidence objednávek, sociální dávky, sociálně právní ochrana dětí, přestupky, dopravní přestupek, příjmy a poplatky se speciálními moduly psi, odpady, vstupné, rekreační pobyt a další). Součástí aplikace je modul Dokumenty, který zajišťuje tiskové výstupy záznamu a vazbu na Spisovou službu a externí archiv dokumentů. Dokumenty představují výstupy z Agendia, které jsou tvořené na základě šablon doplněné údaji z požadované agendy. V rámci tohoto komplexního řešení došlo k elektronizaci řady agend na Magistrátu hl. m. Prahy, evidence nemovitého majetku (viz bod ), evidence smluv o majetku, evidence soudních sporů, evidence zřizovacích listin, evidence chovatelů psů, elektronizace agendy odpadového hospodářství a další. Zavedení integrovaného agendového systému umožňuje sdílení informací o jednotlivých případech, sdílení informací s jinými agendami nebo automatické generování úkolů a úkonů ve vazbě na konkrétné zpracovávanou agendu Správa a evidence majetku (SEM) Hlavní město Praha disponuje v rámci informačního systému Agendio velmi obsáhlou interní evidencí nemovitého majetku (SEM), která obsahuje informace o všech budovách, pozemcích a stavbách v majetku hl. m. Prahy, ať již jsou spravované přímo, prostřednictvím organizací zřízených městem, prostřednictvím najatých organizací, nebo svěřeny do správy městským částem. Evidence také zaznamenává a uchovává všechny operace, které s daným majetkem byly činěny. Technologie systému používá oddělené aplikační servery obsahující program pro obsluhu systému a datové servery obsahující uložená data o majetku. Tato technologie zajišťuje vysokou míru bezpečnosti dat a zajišťuje, že se uživatel dostane jen k těm údajům, na něž má nastavena přístupová práva. V současné době se připravuje speciální přídavný modul, který umožní generovat manažerské výstupy pro sekretariáty volených zástupců. Podobné výstupy lze do budoucna generovat také ke zveřejnění na městském portálu, a tím výrazně zvýšit transparentnost procesu nakládání s majetkem. 26

27 Zajištění bezpečnosti informací Mapa korupčních rizik vyhodnotila jako jedno z významných rizik také únik informací. Hlavní město Praha se v rámci transparentnosti snaží zpřístupnit veřejnosti co největší množství informací, přesto však vždy existuje určité množství informací podléhající větší či menší míře utajení. Poskytování informací ve správním řízení upravuje nařízení ředitele č. 4/2006 k usměrnění některých činností ve správním řízení, nahlížení do spisů a k uveřejňování dokumentů na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy. Pro oblast utajovaných informací je důležitější nařízení ředitele č. 3/2006 k opatřením Magistrátu hlavního města Prahy k činnostem bezpečnostního ředitele Magistrátu, v oblasti ochrany utajovaných informací, administrativní bezpečnosti, pro zajištění fyzické bezpečnosti, k ochraně osob a při řešení mimořádné události a krizové situace. Toto nařízení definuje obecně náplň činnosti bezpečnostního ředitele Magistrátu (je zařazen do oddělení organizačního a sekretariátu odboru Kancelář ředitele Magistrátu) jako zabezpečování plnění úkolů v oblasti ochrany utajovaných informací a v oblasti výkonu citlivých činností a zabezpečování kontroly nakládání se zvláštními skutečnostmi. Mezi klíčové úkoly bezpečnostního ředitele patří, že zabezpečuje příjem, evidenci, zpracování, odesílání, přepravu, přenášení, ukládání, zapůjčování, skartaci a archivaci utajovaných informací a vede seznam uložených dokumentů a jednou ročně provádí kontrolu utajovaných informací za uplynulý kalendářní rok a oznamuje její výsledek řediteli Magistrátu. Uvedené nařízení dále detailně popisuje způsoby manipulace s utajovanými dokumenty v různém stupni utajení. Koncem roku 2008 byla jmenována pracovní skupina pro bezpečnost informací jako poradní orgán ředitele Magistrátu, která posuzuje řešení metodických, organizačních a technických problémů, koordinuje různé zájmy, znalosti a mechanismy ochrany spojených s bezpečností informací v podmínkách Magistrátu a předkládá stanoviska, návrhy a náměty řediteli Magistrátu. Cílem pracovní skupiny je především koordinace aktivit jednotlivých odborů Magistrátu a zvláštních organizačních jednotek Magistrátu a spolupráce s externími právními subjekty a příspěvkovými organizacemi zřízenými hlavním městem Prahou podílejícími se na komplexním zajišťování bezpečnosti informací. Mezi hlavní dílčí úkoly pracovní skupiny pak patří stanovení a následné zavedení jednotných standardů pro bezpečnost informací v podmínkách Magistrátu. Tato pravidla pro nakládání s informacemi by měla být vyhotovena během roku Transparentnost veřejných zakázek proces zadávání Hl. m. Praha bude zadávání veřejných zakázek častěji realizovat prostřednictvím již existujících elektronických tržišť 10. Do budoucna lze uvažovat o zřízení vlastního elektronického tržiště pro hl. m. Prahu, případně i příspěvkové organizace a městské části. Do budoucna se také počítá s úplnou elektronizací zadávání veřejných zakázek. 10 Například gem.b2bcentrum.cz, a další. 27

28 5.3. Opatření připravovaná Analýza byrokratické zátěže Hlavním cílem analýzy byrokratické zátěže je: identifikovat informační povinnosti způsobující z pohledu vybraných cílových skupin nadměrnou administrativní zátěž (úředníci, občané, podnikatelé, neziskový sektor), posoudit jejich právní relevanci (opora v právním řádu ČR a v interních předpisech), vyčíslit výši administrativní zátěže, navrhnout příležitosti ke snížení administrativní zátěže a narovnání procesů. Z pohledu Magistrátu hl. m. Prahy bude důležité vyhodnotit zejména nastavení procesů při řešení analyzovaných životních situací (žádosti o vydání dokladů či jiných dokumentů, vyřizování přestupků apod.), sdílení informací v rámci Magistrátu hl. m. Prahy, včasnost a dostupnost klíčových informací pro přijetí rozhodnutí s cílem identifikovat příležitosti k zefektivnění procesů uvnitř organizace a dále nastavit standardy pro měření výkonnosti a zavést jejich pravidelné vyhodnocování. V říjnu 2008 byla jmenována pracovní skupina, která vypracovala návrh tohoto projektu ve verzi určené pro podání žádosti o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie. S ohledem na náročnost procesu zavádění datových schránek k 1. červenci 2009 však oproti původním předpokladům Ministerstvo vnitra do května 2009 obecnou výzvu v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost nevypsalo. Vzhledem k vyšší finanční náročnosti celého projektu (cca mil. Kč) proto byla zpracovaná žádost upravena do podoby pilotního projektu, který bude zahrnovat pouze analýzu třiceti životních situací oproti původně předpokládaným stu životních situací. Do konce roku 2009 bude tento pilotní projekt předložen Radě hl. m. Prahy ke schválení a nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2010 bude zahájena realizace tohoto pilotního projektu. V případě možnosti získání finančních prostředků z fondů EU (případně z jiných zdrojů) bude projekt rozšířen do své původní podoby Jmenovité hlasování Rady hl. m. Prahy V současné době je na internetových stránkách města možné dohledat, jak který zastupitel na jednání ZHMP při projednávání konkrétního tisku hlasoval. V případě Rady se však občané mohou dozvědět pouze výsledek celkového hlasování. V zájmu zvýšení transparentnosti rozhodovacích orgánů se proto připravuje zveřejňování jmenovitého hlasování k jednotlivým tiskům také pro jednání Rady. 28

29 Rozšíření Pravidel pro zadávání veřejných zakázek na obchodní společnosti zakládané hl. m. Prahou Pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou platná pro zakázky zadávané hlavním městem Prahou. V březnu 2009 byly Radou hl. m. Prahy schváleny Základní pravidla postupu příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pravidla obsahují základní principy zadávání veřejných zakázek a ředitelům příspěvkových organizací je uloženo, aby tyto základní principy zapracovali do svých vnitřních pravidel, pokud je tam ještě nemají. Nyní jsou zadány externí právní posudky ve věci aplikace těchto základních pravidel také pro obchodní společnosti zakládané hlavním městem Prahou (viz bod 5.1.6) Úprava vnitřní dokumentace a formalizace postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek Mapa korupčních rizik identifikovala několik oblastí, v nichž by bylo možno zlepšit a upřesnit stávající mechanismy, postupy a řídící dokumentaci procesu zadávání veřejných zakázek. Je proto třeba v duchu doporučení uvedených v Příloze 1 upravit Pravidla pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy, a to především v oblastech složení hodnotících komisí, upřesnění odpovědnosti za některé vykonávané úkony, úpravy lhůt pro předkládání nabídek u zakázek malého rozsahu a úpravy limitů a stanovení technických podmínek. V zájmu veřejného zadavatele veřejných zakázek je také jasná vlastnická struktura společností, které o veřejné zakázky soutěží a uchází se tak o veřejné prostředky. V tomto smyslu budou upravena vnitřní pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Současně bude v rámci připomínkování novely zákona o veřejných zakázkách iniciována legislativní změna tak, aby zákon stanovoval veřejným zadavatelům povinnost připustit do soutěží pouze společnosti s jasnou vlastnickou strukturou Úprava vnitřní dokumentace a formalizace postupů v oblasti uzavírání smluv Mapa korupčních rizik identifikovala prostor pro zlepšení procesu uzavírání smluv. Na základě doporučení tohoto projektu bude vypracována analýza smluvních vztahů hlavního města Prahy, která zjistí, jaké typy smluvních vztahů a v jakém množství hlavní město Praha uzavírá. Na základě výsledků této analýzy bude vypracován vnitřní dokument upravující proces přípravy, projednávání, schvalování a podepisování smluv a jejich dodatků uzavíraných Magistrátem hl. m. Prahy. Tento dokument by dle doporučení mapy korupčních rizik měl specifikovat oprávnění k podepisování smluv, doposud stanovené jen obecně, a stanovit mechanismus pro nezávislou formální a věcnou kontrolu smluv (např. pro smlouvy s nižším finančním plněním vytvoření a používání standardizovaných vzorů smluv nebo stanovení obligatorních smluvních podmínek, pro smlouvy s vyšším finančním plněním nezávislé prověření smlouvy odborem legislativním a právním, kde by mohl být vyčleněn jeden pracovník speciálně pro agendu uzavírání smluv). Vnitřní řídící dokumentace by také měla stanovit odpovědnost předkladatele za obsah smlouvy a pravidla pro eskalaci v případě nemožnosti nalézt dohodu při schvalování smluv mezi předkladatelem a připomínkujícím subjektem. 29

30 Úprava vnitřní dokumentace a formalizace postupů v oblasti prodeje majetku Mapa korupčních rizik identifikovala prostor pro zlepšení procesu prodeje majetku města. Na základě doporučení tohoto projektu bude upraven proces prodeje majetku města stanovený v Organizačních zásadách. V tomto dokumentu je třeba upravit postup pro prodej majetku formou výběrového řízení stejně, jako je upraven postup pro prodej majetku formou přímého prodeje. Tento postup musí jednoznačně stanovit pravomoci, odpovědnosti, jednotlivé kroky a příslušné lhůty v procesu přípravy, projednávání a schvalování prodeje majetku města formou výběrového řízení. V podobném duchu je nutno upravit i další související dokumenty (zejména Zásady postupu při prodeji bytových domů ve vlastnictví hl. m. Prahy; Zásady postupu při úplatném převodu rodinných domů a bytových domů s jedním až třemi byty, včetně pozemků se kterými tvoří jeden celek; Zásady pro nakládání s přebytečným a neupotřebitelným majetkem ve vlastnictví hl. m. Prahy, kde subjektem hospodaření je hl. m. Praha). V Organizačních zásadách je dále také třeba upravit a stanovit pravomoci a pozici majetkové komise Rady hl. m. Prahy v procesu prodeje majetku. Také je třeba stanovit závazný seznam podkladů, které dostávají Rada hl. m. Prahy a Zastupitelstvo hl. m. Prahy pro rozhodování o prodeji majetku města. Součástí těchto podkladů musí být výpis z cenové mapy nebo znalecký posudek, který by orgány města při rozhodování měly vzít v potaz, případně musí řádně zdůvodnit prodej majetku města pod cenou stanovenou znaleckým posudkem nebo cenovou mapou. Všechny dokumenty vztahující se k prodeji majetku města by také měly být zveřejněny na internetových stránkách města Granty pod lupou Na Magistrátu hl. m. Prahy existuje vnitřní evidence všech udělených grantů. Na internetových stránkách města lze udělené granty dohledat, pouze však pro aktuální rok a podle jednotlivých oblastí bez jejich propojení. Aplikace Granty pod lupou shromáždí data z evidence do jedné aplikace, kde budou archivována a bude možno v nich vyhledávat podle různých kritérií. V roce 2009 byly zahájeny práce na tomto projektu ve formě řešení technické infrastruktury. Po podepsání smlouvy s dodavatelem bude dva měsíce probíhat realizace projektu a měsíc bude probíhat jeho testování. Předpoklad spuštění celého projektu je na konci roku Pravidelné zasílání souhrnných výstupů pro vedoucí pracovníky Jedním z významných protikorupčních nástrojů je kontrola dodržování termínů správních úkonů ze strany vedoucích pracovníků. Spisová služba Magistrátu hl. m. Prahy v současné době umožňuje každému vedoucímu pracovníkovi prostřednictvím modulu Vedoucí vytvářet a prohlížet libovolné výstupy o vyřizování správních úkonů (například podle časových kritérií rozdělené na úkony vyřízené v termínu, úkony vyřízené po termínu a úkony nevyřízené vůbec apod.). Tyto výstupy je však třeba vytvářet manuálně. Připravuje se proto zautomatizování tohoto procesu tak, aby v pravidelné periodě každý vedoucí pracovník dostával automaticky generované výstupy ze spisové služby za své oddělení, odbor či celý Magistrát, které by umožnily pravidelně kontrolovat plnění termínů. Podobně i nová aplikace etender umožňuje správcům zakázek vytvářet výstupy z této aplikace v podobě seznamů veřejných zakázek za dané oddělení, odbor či celý Magistrát. V rámci přípravy nové, vyšší verze aplikace je možno do budoucna uvažovat o zavedení automatického a pravidelného zasílání výstupů z evidence vedoucím pracovníkům. 30

31 Projekt Univerzální přepážka V budově Magistrátu hl. m. Prahy v Jungmannově ulici (Škodův palác) byly zřízeny informační přepážky některých odborů. Občan tak má možnost při řešení svého problému využít těchto informačních přepážek umístěných v přízemí budovy Škodova paláce namísto složitého hledání odpovědného úředníka v kancelářích daného odboru. Občan získá na informačních přepážkách základní informace, které ho již nasměrují na konkrétního odpovědného úředníka, případně může učinit podání přímo u informační přepážky. Tyto informační přepážky obsluhují pracovníci příslušného odboru. V rámci zkvalitnění tohoto nástroje se připravuje projekt Univerzální přepážky (tzv. FrontDesk), tj. jednotného informačního místa pro všechny odbory se speciálně vyškolenými pracovníky, kteří budou schopni občanům poskytnout široké spektrum informací a služeb. V obecné rovině bude u univerzální přepážky možno získat všeobecné informace o Magistrátu hl. m. Prahy, výpisy z aplikace Czech Point (aktuálně se jedná především o výpisy ze živnostenského rejstříku, obchodního rejstříku, katastru nemovitostí, rejstříku trestů a Centrálního registru řidičů), univerzální přepážka umožní přístup k datovým schránkám (včetně vytištění dokumentu či naopak konverze dokumentu do elektronické podoby) nebo ověřování podpisů a listin. Dále zde občané budou moci získat informace a pomoc při řešení svých konkrétních životních situací nebo uskutečnit podání, včetně kontroly vyplnění příslušného tiskopisu. Univerzální přepážka dále občanům nabídne specializované služby týkajících se konkrétních odborů Kontextové vyhledávání v Centrální evidenci smluv Centrální evidence smluv (viz bod ) zpřístupněná na internetových stránkách města umožňuje vyhledávání pouze podle dvou kritérií: podle roku uzavření smlouvy a podle typu smlouvy, který je navíc uveden třípísmennou zkratkou, aniž by evidence obsahovala vysvětlení těchto zkratek. V prvním kroku je proto nezbytné doplnit do stávající databáze seznam použitých zkratek a také popis postupu, za jakých okolností a kde je možno do smlouvy nahlédnout, následně pak ve druhém kroku zavést i jiná kritéria pro vyhledávání v evidenci smluv (předmět smlouvy, druhý účastník smlouvy, odbor/oddělení, cenový limit apod.) Evaluační dotazníky Evaluační dotazníky jsou jedním z mechanismů, jak zavést a posílit zpětnou vazbu mezi úřadem a občanem. Na konci roku 2009 byly zadány analýzy ve věci zavedení těchto dotazníků. Po svém zavedení by se mohly evaluační dotazníky stát součástí webové aplikace Protikorupční politika ( případně lze uvažovat také o jejich tištěné podobě umístěné v boxech Protikorupčního portálu. Během roku 2010 bude ve spolupráci odboru stížností, mimořádných kontrol a metodiky kontrolních činností, oddělení interního auditu odboru Kancelář ředitele Magistrátu a odboru informatiky připraven dotazník, s jehož pomocí by občané mohli vyjádřit své stanovisko k práci úřadu. V obecné rovině pak lze uvažovat o dalších mechanismech ke zvýšení aktivní participace občanů na budování otevřené a efektivní veřejné správy na Magistrátu hl. m. Prahy. 31

32 5.4. Opatření plánovaná Evidence stížností Evidence stížností je v současné době k dispozici pouze interně, do budoucna je možno uvažovat o jejím zveřejnění, ať již formou pravidelného shrnutí a statistického zhodnocení přijatých a vyřízených žádostí, případně zveřejněním celé databáze, tj. všech přijatých stížností (samozřejmě v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů), včetně způsobu jejich vyřízení Interní databáze sankcí Zákonné normy v řadě případů stanovují poměrně široké rozpětí pro udělení sankce. Součástí transparentní veřejné správy je také její předvídatelnost, tzn., že v podobných případech se ukládá sankce v téže či podobné výši. V současné době na Magistrátu hl. m. Prahy neexistuje žádné centrální místo, kam by se zaznamenávaly informace o udělených sankcích. Zavedení této centrální databáze by zvýšilo možnosti kontroly v oblasti udílení sankcí, kdy by každý vedoucí úředník mohl zjistit, zda jednotliví referenti udílí ve stejných případech stejné sankce, nebo zda udílení sankcí doprovází velký rozptyl v jejich výši. Současně by však zavedení této databáze usnadnilo práci novým zaměstnancům, kteří by měli možnost v případě pochybností snadno zjistit, jak jejich předchůdci rozhodovali v podobných případech a jaké sankce udíleli. Bude tak zajištěna kontinuita v udílení sankcí, která v současné době vzhledem k poměrně vysoké fluktuaci zaměstnanců Magistrátu hl. m. Prahy zaručena není. Databáze sankcí bude sloužit pouze pro interní potřebu, výše sankcí se bude zveřejňovat pouze na základě žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Třetí funkcí databáze sankcí bude také to, že umožní snadno a rychle poskytnout odpověď na dotaz podobného typu například pracovníkům Univerzální přepážky apod Posílení nezávislosti vnitřních kontrolních mechanismů a zapojení externích kontrolních mechanismů Vnitřní kontrolní mechanismy (OMK MHMP, OFK MHMP, OIA RED MHMP) jsou v současné době součástí struktury Magistrátu a přímo podřízené řediteli Magistrátu, a tato úzká součinnost s objekty kontroly může ovlivnit jejich nestrannost. Řešením této situace může být aplikace modelu známého z řady západoevropských měst, například Vídně, kde existuje samostatný kontrolní úřad. Ten je sice formálně součástí struktury tamního Magistrátu, nicméně ve své kontrolní činnosti je na úřadu nezávislý. Této nezávislosti je dosaženo mj. tím, že ředitel tohoto úřadu není podřízen řediteli Magistrátu, ale je volen městským zastupitelstvem na návrh starosty. Tímto krokem je dosaženo většího oddělení činnosti kontrolních mechanismů a objektů kontroly. V prostředí hlavního města Prahy by tento model mohl fungovat tak, že by sekce kontrolních mechanismů byla vyčleněna jako samostatná organizační jednotka v rámci Magistrátu, kterou by vedl ředitel jmenovaný na návrh primátora nebo Rady Zastupitelstvem hl. m. Prahy, a to na dobu přesahující volební období tohoto orgánu (tj. například na pět let). 32

33 V oblasti kvality veřejné správy je dalším možným řešením zřízení funkce krajského ombudsmana. Funkce ombudsmana (též veřejného ochránce práv) byla v České republice zřízena v roce 2000 za účelem ochrany základních práv a svobod občanů před jednáním úřadů a dalších centrálních institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, nebo pokud jsou orgány nečinné. Ombudsman má možnost provádět nezávislá šetření a provádí nápravu chyb veřejné správy pomocí neformálních návrhů či doporučení a prostřednictvím veřejného tlaku na dané instituce s výzvou k nápravě jejich pochybení. Ombudsman nemá právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů a vstupovat do soudních sporů, nicméně i tak je tato symbolická funkce významným příspěvkem k dosažení transparentní a efektivní veřejné správy. Působnost ombudsmana se dotýká také činnosti krajů a obcí, ovšem pouze při výkonu státní správy v přenesené působnosti. Jako vysoce žádoucí se proto jeví možnost zřízení funkce krajských ombudsmanů, kteří by disponovali podobnými pravomocemi jako celostátní ombudsman, s působností pro dohled nad výkonem samosprávy v krajích a obcích. V tomto případě by samozřejmě muselo dojít ke změně příslušného zákona č. 349/1999 Sb., případně k přijetí nového speciálního zákona o institutu krajského ombudsmana. Hl. m. Praha může sehrát roli iniciátora diskuze a případné legislativní iniciativy na toto téma. V případě neúspěchu této obecné diskuze by samozřejmě bylo možno uvažovat o zřízení funkce ombudsmana čistě na pražské úrovni. V současné době již Magistrát hl. m. Prahy disponuje funkcí ombudsmana, jehož činnost je však omezena pouze na oblast zdravotních a sociálních služeb, a nově také funkcí ombudsmana pro čistotu a zeleň zaměřeného na oblast životního prostředí v Praze. Vedle nich by mohla být zřízena funkce protikorupčního ombudsmana, běžná v západních zemích, spíše by však bylo vhodnější zřídit funkci jednoho ombudsmana bez přesného určení jeho činnosti. Současně by bylo vhodné, aby ombudsman nebyl do funkce jen jmenován, ale aby byl volen Zastupitelstvem hl. m. Prahy (na návrh primátora nebo Rady) opět na dobu přesahující funkční období tohoto orgánu. Větší nezávislosti kontrolní činnosti lze dosáhnout také větším zapojením externích kontrolních mechanismů. V případě finanční kontroly je jednou z možných cest rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), v jehož působnosti je v současné době kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti. Rozšíření pravomocí NKÚ na kraje a obce by vyžadovalo změnu Ústavy a příslušného zákona č. 166/1993 Sb. a personální posílení úřadu, na druhé straně by nicméně umožnilo transparentní a nezávislou kontrolu krajského a obecního hospodaření, což lze s ohledem na stávající právní stav požadovat za žádoucí změnu. Dalším z možných nástrojů pro zlepšení činnosti kontrolních mechanismů je pravidelné zadávání komplexních externích auditů. V rámci zadávání externích auditů je často využíváno specializovaných auditů směřujících na konkrétní činnosti na konkrétní odbory, které umožňují kontrolovaným odborům se na kontrolu předem připravit. V pravidelných intervalech by proto měly být realizovány komplexní audity více činností na více odborech, které eliminují možnost odborů připravit se na auditní šetření a tím zkreslit jeho výsledek. 33

34 Protikorupční školení V současné době probíhají protikorupční školení v rámci povinného úvodního školení nových zaměstnanců v rozsahu čtyřiceti pěti minut a dále nepravidelně v rámci individuálního vzdělávání zaměstnanců. Toto školení však probíhá v časovém horizontu přibližně jedenkrát za půl roku s kapacitou kolem 25 osob. V rámci protikorupčních opatření je proto žádoucí rozšířit prostor pro oblast korupce při vstupním školení nových zaměstnanců, kde by noví zaměstnanci Magistrátu hl. m. Prahy, případně i pražských městských částí, měli být detailně seznámeni s obsahem Protikorupční strategie, hlavními cíli protikorupční politiky města a hlavními nástroji v boji proti korupci. Dále je třeba zavést povinná pravidelná protikorupční školení jak pro řadové zaměstnance, tak pro zaměstnance vedoucí. V případě řadových zaměstnanců nemusí školení probíhat prezenční formou, ale formou tzv. e-learningu. V případě vedoucích zaměstnanců mohou mít školení podobu pravidelných interaktivních workshopů. Na uvedených protikorupčních školeních je žádoucí participace externích odborníků zabývajících se oblastí boje proti korupci. Dále by měly být zavedeny také interaktivní semináře pro veřejnost a uspořádána mezinárodní konference pro odbornou veřejnost, kde bude nová strategie představena Rotace úředníků a spisového materiálu Velkým ohrožením transparentnosti veřejné správy je fixní rozdělení spisové agendy, tj. že každý referent má na starosti konkrétní část vyřizované agendy, ať již definované funkčně, místně či jinak. Tato praxe může ve svém důsledku vytvářet nežádoucí vazby (ať již vůči občanům, či například vůči orgánům první instance, u nichž je Magistrát hl. m. Prahy odvolacím orgánem, apod.), a tudíž k netransparentnímu prostředí. Podobně je vhodné uvažovat o rotaci úředníků ve výběrových komisích; zúčastňuje-li se výběrových komisí stále tentýž úředník daného odboru, vzniká zde prostor pro jeho ovlivňování a následné netransparentní jednání. Za pilotní projekt transparentního rozdělování spisové agendy můžeme považovat nová kontrolní opatření v odboru dopravních přestupků zavedená v roce Zde byla při přidělování nových spisů (přestupků) zavedena opatření plně vylučující lidský faktor. Nové spisy jsou ihned zaevidovány v počítačovém systému a následně program přidělí konkrétní spis konkrétnímu referentovi. Není tedy možné, aby jeden referent vykonával jednu konkrétní agendu, ani není možné, aby si referent vyžádal konkrétní spis. Převedení přiděleného spisu je možné pouze se souhlasem vedoucího oddělení v případech dlouhodobé nepřítomnosti. Podobné mechanismy (automatické přidělování spisů, rotace pracovníků spisové služby přidělujících spisy apod.) je vhodné zavést na dalších odborech, které jsou z hlediska korupce či netransparentního jednání vnímány jako rizikové. 34

35 5.5. Harmonogram Protikorupční strategie Na základě výše uvedených realizovaných, připravovaných či plánovaných opatření byl sestaven časový harmonogram jejich implementace, a tedy naplňování této Protikorupční strategie. Rok 2009: podzim: zahájení projektu Analýza byrokratické zátěže zajistí ředitel MHMP, zodpovídá náměstkyně primátora Markéta Reedová konec roku: vypracování standardů pro nakládání s informacemi zajistí RED MHMP, zodpovídá ředitel MHMP konec roku: spuštění aplikace Granty pod lupou zajistí INF MHMP, zodpovídá ředitel MHMP úprava vnitřní dokumentace v oblasti zadávání veřejných zakázek zajistí LEG MHMP ve spolupráci s OMK MHMP a věcně příslušnými odbory MHMP, zodpovídají ředitel MHMP a náměstkyně primátora Markéta Reedová po přijetí Protikorupční strategie rozšíření protikorupčního bloku při vstupním vzdělávání nových zaměstnanců zajistí RED MHMP Rok 2010: 1Q: úprava mechanismu vyhledávání v Centrální evidenci smluv zajistí odbor INF MHMP ve spolupráci s LEG MHMP, zodpovídá ředitel MHMP 1Q: přijetí Základních pravidel pro zadávání veřejných zakázek pro obchodní společnosti zakládané městem zajistí odbor OMK MHMP ve spolupráci s LEG MHMP, zodpovídá ředitel MHMP a náměstkyně primátora Markéta Reedová 1Q: zveřejňování jmenovitého hlasování členů Rady hl. m. Prahy na internetu zodpovídá náměstkyně primátora Markéta Reedová 1Q: zavedení automaticky generovaných výpisů ze spisové služby o plnění termínů pro vedoucí pracovníky zajistí INF MHMP ve spolupráci s garantem Spisové služby z AMP MHMP, zodpovídá ředitel MHMP 1Q: evaluační dotazníky jako rozšíření Protikorupčního portálu zajistí OMK MHMP ve spolupráci s INF MHMP, zodpovídá náměstkyně primátora Markéta Reedová 35

36 úprava vnitřní dokumentace v oblasti uzavírání smluv zajistí LEG MHMP ve spolupráci s OMK MHMP a věcně příslušnými odbory MHMP, zodpovídají ředitel MHMP a náměstkyně primátora Markéta Reedová úprava vnitřní dokumentace v oblasti prodeje majetku města zajistí zástupce ředitele pro majetkovou oblast, zodpovídá ředitel MHMP, supervize věcně příslušného člena RHMP dokončení projektu Univerzální přepážka (FrontDesk) zajistí INF MHMP, zodpovídá ředitel MHMP, supervize náměstek primátora pro oblast bezpečnosti, legislativy, informatiky a veřejné správy rozšíření aplikace Sdílený web na další městské části zajistí INF MHMP, zodpovídá ředitel MHMP rozšíření služby Interspis na minimálně 35 městských částí a MHMP zajistí INF MHMP, zodpovídá ředitel MHMP podzim 2010: vyhodnocení Protikorupční strategie rok od jejího přijetí zajistí náměstkyně Markéta Reedová Průběžně: interní audity zajistí OIA RED MHMP, zodpovídá ředitel MHMP externí audity zodpovídá ředitel MHMP kontrolní činnost odborů zařazených do oblasti kontrolních činností zajistí OMK MHMP a OFK MHMP, zodpovídá zástupkyně ředitele pro oblast kontrolních činnosti naplňování etického kodexu zaměstnance a zastupitele zodpovídá ředitel MHMP, resp. předseda kontrolního výboru ZHMP odborné vzdělávání zaměstnanců a školení ve veřejné správě zajistí PER RED MHMP, zodpovídá ředitel MHMP pravidelná protikorupční školení a workshopy pro vedoucí i řadové zaměstnance zajistí PER RED MHMP, zodpovídá ředitel MHMP elektronizace agend v rámci aplikace Proxio / Agendio zajistí INF MHMP, zodpovídá ředitel MHMP, supervize náměstek primátora pro oblast bezpečnosti, legislativy, informatiky a veřejné správy 36

37 Dlouhodobé úkoly: vzdělávací projekt Magistrátu hl. m. Prahy (trénink morální integrity) zodpovídají ředitel MHMP a náměstkyně primátora Reedová zřízení funkce (protikorupčního) ombudsmana zodpovídá náměstkyně primátora Markéta Reedová posílení nezávislosti vnitřních kontrolních mechanismů zodpovídá náměstkyně primátora Markéta Reedová zpřístupnění evidence stížností (s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů) zajistí OMK MHMP, zodpovídá ředitel MHMP rotace úředníků a spisového materiálu (na některých odborech průběžně zaváděno) zodpovídá ředitel MHMP spuštění interní databáze sankcí zajistí INF MHMP ve spolupráci s příslušnými odbory MHMP, zodpovídá ředitel MHMP zavedení externích výstupů z evidence majetku zajistí zástupce ředitele pro majetkovou oblast ve spolupráci s INF MHMP, zodpovídá ředitel MHMP 37

38 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 6. Komunikace a prosazení strategie Magistrát hl. m. Prahy se při naplňování této strategie zaměří na oblast komunikace a vzdělávání zaměstnanců. Dobrá komunikace jak uvnitř úřadu, tak mezi úřadem a jeho klienty, a také pravidelná školení všech zaměstnanců, jsou totiž velmi významným prvkem v boji proti korupci Medializace strategie Zpracování Protikorupční strategie je jedním z bodů programového prohlášení Rady hl. m. Prahy v oblasti protikorupčních opatření. Tento strategický dokument bude schválen Radou hl. m. Prahy a následně předložen Zastupitelstvu hl. m. Prahy pro informaci. Důležitou součástí úspěšné implementace této Strategie je její rozšíření v rámci úřadu i mezi veřejností. Novináři budou s dokumentem seznámeni na tiskové konferenci po jednání Rady hl. m. Prahy a prostřednictvím tiskové zprávy, veřejnost bude mít možnost si text dokumentu přečíst nebo celý dokument stáhnout na nových speciálních stránkách Protikorupční politika, kde jsou přehledně shromážděny informace o protikorupčních projektech hlavního města Prahy. Veřejnost bude o přijetí Protikorupční strategie informována také prostřednictvím Listů hlavního města Prahy. Vedoucí pracovníci Magistrátu hl. m. Prahy budou s Protikorupční strategií seznámeni na interaktivním workshopu, ostatní zaměstnanci pak na seminářích, které budou po přijetí dokumentu uspořádány. Informace o Protikorupční strategii se také stane součástí povinného vstupního školení pro všechny nové zaměstnance. 38

39 6.2. Komunikace Efektivní komunikace je jedním ze základních stavebních prvků transparentní veřejné správy. Zpětná vazba od občanů pak umožňuje vytipovat překážky na cestě za efektivní a otevřenou veřejnou správou a následně vylepšit struktury a procesy tak, aby se tyto překážky odstranily. Dobrá komunikace s občanem je také znakem profesionality úředníka či voleného zástupce, který se občanovi snaží pomoci vyřešit jeho problém, a je úzce spojena s profesionálním i komunikačním vzděláváním. V současné době již přispívají k lepší informovanosti občanů a lepší komunikaci mezi občanem a úřadem zejména: internetové stránky rubrika Informace obsahuje informace zveřejňované dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím diskusní fórum určené dotazům občanů 11 seznam pracovníků Magistrátu 12 ; portál informační středisko Magistrátu umístěné v budově Nové radnice; telefonické informační centrum Magistrátu v provozu každý pracovní den od 8:00 do 20:00; informační přepážky deseti odborů informační přepážky deseti odborů v přízemí budovy Magistrátu; listy HMP radniční periodikum; 13 aplikace Sdílený web společná elektronická úřední deska hl. m. Prahy, která přehledně na jednom místě sdružuje informace 14 z úředních desek Magistrátu hl. m. Prahy a jednotlivých městských částí; Protikorupční portál prostředek komunikace umožňující občanům upozornit na jednání, se kterým se setkali na Magistrátu hl. m. Prahy, a které podle jejich názoru nekoresponduje s principy dobré správy či s principy O-P-O představenými v této strategii. 11 Nejedná se o otevřené fórum, každý občan nicméně má možnost zaslat dotaz, na který odbor PR ve spolupráci s věcně příslušným odborem odpoví a otázku s odpovědí umístí do seznamu dotazů občanů. 12 Občan tak může svůj dotaz směřovat přímo na konkrétního pověřeného pracovníka, který mu v souladu s Etickým kodexem podá úplnou a správnou informaci. 13 Aplikace byla spuštěna v dubnu 2008 pro Magistrát a šest městských částí, postupně bude rozšířena na všechny městské části. 14 Obsahuje informace např. o nabídce nemovitostí, volných pracovních míst, veřejných zakázkách nebo grantových řízeních 39

40 V budoucnu by ke zlepšení komunikace mělo přispět též: vyšší transparentnost radničního periodika spočívající především ve zveřejňování alternativních názorů k tématům publikovaným v Listech HMP, informování zastupitelských klubů i občanské veřejnosti o tématech projednávaných v redakční radě Listů HMP s předstihem, poskytnutí přiměřeného prostoru každému zastupitelskému klubu ke zveřejnění stanoviska nebo nepublikování anonymních článků; projekt Univerzální přepážka (FrontDesk) zřízení jedné univerzální přepážky pro všechny odbory; zlepšení komunikace uvnitř úřadu Magistrát hl. m. Prahy průběžně pracuje na větší přehlednosti a srozumitelnosti struktury řízení a vymezení kompetencí, vztahů a odpovědností v činnosti orgánů hl. m. Prahy; externí komunikace evaluační dotazníky v rámci Protikorupčního portálu; v rámci komunikace úřadu s občany Magistrát pravidelně zadává průzkumy veřejného mínění, které mohou ukázat, jak veřejnost vnímá některé zásadní otázky a jaké kroky by podle občanů mělo město v těchto otázkách podniknout. Problematika komunikace však neleží jen na rovině občan-úřad, potažmo občan-volený zástupce, neméně důležitá je také dobrá komunikace na rovině volené orgány-úřad. Úřad je v prvé řadě servisní organizací volených orgánů a včasné a úplné poskytování informací ze strany jednotlivých odborů směrem k členům Rady nebo Zastupitelstva hl. m. Prahy by proto mělo být samozřejmostí. 40

41 6.3. Školení K zajištění dostatečného proškolení všech zaměstnanců, včetně radních a zastupitelů, v protikorupční oblasti se podnikly následující kroky: pravidelná školení ve věci naplňování interních a zákonných norem, seminář pro zastupitele s cílem ujasnit ustanovení novely zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, různá odborná školení a tréninky rozvoje psychosociálních dovedností zaměstnanců. Do budoucna se plánují další školení k novelizaci zákona o střetu zájmů, a především protikorupční vzdělávací projekt Magistrátu hl. m. Prahy. Protikorupční školení by měla probíhat pravidelně a povinně pro všechny zaměstnance Magistrátu hl. m. Prahy (blíže viz. bod 5.4.4). 41

42 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE 7. Závěr Předkládaný materiál byl zpracován s cílem pomoci identifikovat rizikové oblasti, které jsou náchylné ke vzniku korupce či obecněji jakéhokoliv netransparentního či neetického jednání, a identifikovat nástroje, které mohou pomoci toto riziko eliminovat. Protikorupční strategie definovala nejvyšší cíl veřejné správy, tj. dobrou správu věcí veřejných, kterým by ve své práci měla být vedena jak zvolená politická reprezentace, tak také úřednický aparát. Strategie také dále definovala tři základní principy, kterými by veřejná správa měla být vedena: Odpovědnost Profesionalita Otevřenost (tzv. koncepce OPO). V neposlední řadě také strategie definovala tři pilíře v boji proti korupci: struktury a procesy; komunikaci a standardy chování. V každém z těchto pilířů byla identifikována řada opatření, ať již existujících, připravovaných či teprve plánovaných, která mají pozitivní dopad na boj s korupcí, netransparentností a neetickým jednáním to vše totiž jde proti principům odpovědnosti, profesionality a otevřenosti, a brání tak dosažení dobré správy věcí veřejných. Se všemi uvedenými nešvary je proto třeba kontinuálně bojovat a eliminovat jejich existenci. Předkládaný dokument však není a nesmí zůstat statickým. Je třeba jej pravidelně aktualizovat a také pravidelně sledovat jeho naplňování a také naplňování časového harmonogramu zavádění dalších protikorupčních opatření. Každoročně se zhodnotí, jak se strategie naplňuje, a vyhodnocení bude předloženo jako informace Radě hl. m. Prahy. 42

43 PROTIKORUPČNÍ STRATEGIE PŘÍLOHA 1 Mapa korupčních rizik 1.Výsledná mapa korupčních rizik Tato příloha je výtahem ze Závěrečné zprávy projektu Mapa korupčních rizik, která byla odevzdána zpracovatelem dne 16. března Příloha byla zpracována pro potřeby Protikorupční strategie a obsahuje všechna zjištění a doporučení, která zpracovatel uvedl ve své Závěrečné zprávě. Mapa korupčních rizik je základním nástrojem identifikaci korupčních rizik a protikorupčních nástrojů, od níž se odvíjí Protikorupční strategie hl. m. Prahy. Na Magistrátu hl. m. Prahy byl tento projekt zpracován od listopadu 2008 do března 2009 společností Ernst&Young, která se stala vítězem zadávacího řízení. Mapa zobrazuje na grafu (s osami pravděpodobnost a dopad ) korupční rizika identifikovaná v průběhu projektu. Rizika jsou seřazena podle své významnosti, která je výsledkem hodnocení jednotlivých korupčních rizik řediteli odborů Magistrátu na pracovních setkáních. U jednotlivých rizik se sleduje jak jejich dopad, tak jejich pravděpodobnost, a především jejich významnost vycházející jako součin dopadu a pravděpodobnosti. K hodnocení korupčních rizik proběhla dvě samostatná pracovní setkání, výsledná mapa korupčních rizik vznikla sloučením výsledků obou setkání. U každého rizika byly sečteny hodnoty hlasování všech účastníků pracovních setkání a tyto hodnoty byly následně vyděleny celkovým počtem účastníků obou pracovních setkání. Takto byla získána průměrná hodnota pravděpodobnosti, dopadu a významnosti každého rizika. Na základě výsledků pracovních setkání k hodnocení korupčních rizik a dále s přihlédnutí k osobním rozhovorům se členy Rady hl. m. Prahy a Zastupitelstva hl. m. Prahy a se zástupci odborné veřejnosti a s přihlédnutím k výsledkům anonymního dotazníkového šetření mezi zaměstnanci Magistrátu hl. m. Prahy a veřejností byl sestaven seznam klíčových rizik, který vznikl sjednocením pěti nejvýznamnějších rizik, pěti nejpravděpodobnějších rizik a pěti rizik s největším dopadem. Celkem bylo identifikováno devět klíčových korupčních rizik, které byly z důvodu jejich vzájemné provázanosti rozřazeny do šesti oblastí. U každé oblasti a příslušného klíčového korupčního rizika byly identifikovány kontrolní a řídící mechanismy zavedené ke zvládání korupčních rizik, a ty byly následně zhodnoceny z hlediska adekvátnosti jejich nastavení v řídící dokumentaci Magistrátu (nařízení, usnesení volených orgánů, organizační zásady, metodiky apod.), ale nebyla testována jejich funkčnost. Dále byly provedeny průchozí testy s cílem ověřit si především správné pochopení procesu zadávání veřejných zakázek a prodeje majetku města formou výběrových řízení na základě analýzy dokumentace k náhodně vybraným případům výběrových řízení. Kromě analýzy dokumentace a průchozích testů byly provedeny také další řízené rozhovory se zástupci vybraných odborů Magistrátu a dotazníkové šetření mezi řediteli odborů Magistrátu. Výsledná mapa, seznam rizik a hodnocení klíčových rizik jsou uvedeny na následujících stranách, poté následuje rozbor šesti klíčových oblastí rizik, včetně doporučení zpracovatele. 43

44 44 Obrázek 1: Výsledná mapa korupčních rizik