Hlavní výzkumné linie v oblasti nerovností ve zdraví

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hlavní výzkumné linie v oblasti nerovností ve zdraví"

Karolína Musilová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Hlavní výzkumné linie v oblasti nerovností ve zdraví I. Šolcová, V. Kebza, M. Kodl, V. Kernová Státní zdravotní ústav

2 Stručná historie Problém nerovností ve zdraví se poprvé objevil v odborné literatuře v r ve zprávě E. Chadwicka. Autor poukázal na rozdíl v průměrném věku u šlechty a studovaných osob v porovnání s námezdními dělníky (35 vs 15 let). Ve 20. století v 70. letech průkopnická práci Drevera a Whitheadové (Health inequalities, London, 1977). Whitehall I (1967 muži a KVO) a Whitehall II (1987 ženy a různéchoroby) M. Marmot Černá zpráva (Townsend, Davidson, Whitehead, 1992) kolektivu vedeného sirem Douglasem Blackem.

3 Linie výzkumu /hypotézy Individuální, hy absolutního příjmu - zastánci této linie vycházejí z toho, že zdraví je ve vztahu k individuálnímu příjmu jedince; vyšší příjem je spojen s lepším zdravím bez ohledu na příjmy ostatních ve společnosti.

4 Linie výzkumu / hypotézy Kontextová (též ekologická, hy relativního příjmu ) Důležitý je relativní příjem vzhledem k ostatním a s tím související postavení ve společnosti. Materiální podmínky nepůsobí na zdraví přímo, ale přes emoční a sociální vlivy. Zastánci kontextové linie vycházejí z prací R. G. Wilkinsona, který na počátku 90. let upozornil na to, že není významný jen příjem jedince, ale to, v jakých podmínkách přerozdělování příjmů (ve státě, distriktu, oblasti, regionu) jedinec žije.

5 Kontextová hypotéza Z výsledků srovnání 32 zemí, které Wilkinson provedl, vyplývá, že nerozhoduje absolutní výše státního příjmu, ale způsob jeho (re)distribuce mezi občany. Důvodem je dle autora to, že země s větší tendencí k rovnostářství jsou sociálně kohezivnější. Jejich komunitní život je více vyjádřen a sociální nerovnost nemá tak negativní dopad na zdraví. Podle Wilkinsona má sociální koheze základní význam pro kvalitu společenského života jako jednu z nejmocnějších determinant zdraví. (Pojem distribuce příjmů pochází od G. B. Rodgerse: Income and inequality, 1979.)

6 Důsledky kontextové hypotézy - Z kontextové hypotézy plyne, že velké rozdíly v příjmech mají neblahé důsledky pro zdraví celé populace, a nikoli pouze pro občany s nižšími příjmy. - Protože by to znamenalo, že je v zájmu i velmi bohatých, aby redukovali nerovnost v příjmu (a tím i svůj vlastní příjem), nepřekvapí, že byla realizována řada dalších studií, které měly výsledky těchto studií verifikovat a potvrdí-li se, pokusit se objasnit příčiny.

7 Kontextová hypotéza - mechanismy Dvě kategorie výkladů psychosociální a materiální Psychosociální výklad vysvětluje nerovnosti ve zdraví deprivací, narušením sociální koheze (Wilkinson), sociální distribucí stresu a jeho latentních negativních důsledků (Thoitsová). Marmot: potřeba autonomie, kompetence a svobody, sociální participace, důstojnosti, bezpečí, občanská společnost, sociální důvěra, integrace do společnosti. Materiální výklad argumentuje spíše nedostatečnými investicemi do veřejných zdrojů (bydlení, vzdělání, ochrana životního prostředí, ekonomický vývoj apod.).

8 Současný stav Ken Judge a kol. (1995) : data z 13 studií.wilkinsonovy závěry byly potvrzeny jen v omezené míře. Lynch et al. (2001): 16 vyspělých zemí. Hypotetický vztah neprokázán. J. P. Mackenbach (2002): Kontextovou linii sociálních nerovností ve zdraví bude možno opustit.

9 Současný stav: nové argumenty Wilkinson (Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution, 2001). D. Leon a G. Walt (Poverty, inequality and health: An international perspective, 2001). Odpověď na otázku, který z obou táborů se mýlil, mohou přinést až další výzkumy.

10 Nové argumenty Wilkinson (Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution, 2001) D. Leon a G. Walt (Poverty, inequality and helath: An international perspective, 2001) Odpověď na otázku, který z obou táborů se mýlil, mohou přinést až další výzkumy.

11 Hypotézy vysvětlující sociální gradient Kauzální hypotéza Výběrová hypotéza

12 Kauzální hypotéza SES je příčinou rozdílů ve zdraví, tj. nízká sociální pozice je příčinou horšího zdraví. O specifických faktorech, které souvisejí s SES, jako jsou materiální podmínky na jedné straně a kulturní a behaviorální faktory na straně druhé, se předpokládá, že jsou mediátory vztahu mezi SES a zdravím. Rizikové materiální podmínky zahrnují např. špatné bydlení, vysokou hustotu populace v dané lokalitě, nedostatek materiálních prostředků. Postoje, názory, vědomosti, životní styl, výživové návyky, rizikové chování, závislosti typu kouření, pití, drogy reprezentují kulturní a behaviorální faktory.

13 Výběrová hypotéza Výběrový vliv zdraví na SES, tj. že nízká sociální pozice je důsledkem (nikoli příčinou) horšího zdraví. Osoby s dobrým zdravím mají tendenci stoupat na sociálním žebříčku, zatímco ty s chatrným zdravím klesají směrem dolů. Zdravotní stav je determinantou sociálního statusu a nikoli naopak.

Podobné dokumenty

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým