Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví. Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. Státní zdravotní ústav

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví. Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. Státní zdravotní ústav"

Transkript

1 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. Státní zdravotní ústav

2 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Vymezení pojmu: Původ odvozen od lat. determinare = určit, vymezit. Determinanta = určující, usměrňující činitel. Jde o psychologické, sociální a ekonomické proměnné, ovlivňující vztah mezi zdravím a nemocí Možnosti klasifikace: - protektivní - rizikové (reverzibilita)

3 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Další možnosti klasifikace: - vnitřní determinanty - zvl. osobnostní charakteristiky, kognitivní, emocionální a konativní proměnné, - vnější determinanty - sociální, environmentální, ekonomické, politické a kulturní proměnné (Nutbeam, 1998).

4 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Zdraví a nemoc vývoj názorů na jejich pojetí (biomedicínský vs. bio-psycho-sociální, resp. bio-psychosociální, spirituální a kulturní model; Holistický přístup, zdůrazňující pojetí člověka a jeho zdraví jako celku, Dynamický přístup, pojímající zdraví jako proměnlivý jev, který se naplňuje v celoživotní perspektivě člověka, Sociální přístup, zařazující člověka do struktury sociálních vztahů a hodnotící zdraví v souvislosti s nimi, Interaktivní přístup, zachycující člověka v jeho širším prostředí.

5 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Příklady některých významných psychosociálních a ekonomických determinant zdraví: a) vnitřních: Osobní pohoda (well-being) ve vztahu ke zdraví - Zdroje osobní pohody - Podněty pozitivní psychologie - Dimenze osobní pohody

6 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Koncepce typu chování a typu osobnosti ve vztahu ke zdraví - Chování typu A/B (X), - Chování typu C, - Osobnost typu D.

7 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Vulnerabilita (zranitelnost): - Primární a sekundární vulnerabilita (Brandstädter, von Eye, 1982) - Obecná biologická, obecná psychologická a specifická psychologická vulnerabilita (Barlow, 2000, 2004); Resilience (psychická odolnost): - Autentická resilience vs. pseudoresilience, - Nespecifické a specifické koncepce resilience (F. Heider, J. Rotter, A. Bandura; S. Kobasa, A. Antonovsky, D. J. W. Strőmpfer, M. Csikszentmihalyi atd.)

8 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Zátěž a stres - Rozlišení zátěže a stresu - Stresor stresová reakce důsledky - Hyperstres vs. hypostres, eustres vs. distres, akutní vs. chronický stres - Hlavní koncepce stresu (W. B. Cannon, H. B. Selye, R. S. Lazarus, R. A. Karasek, C. D. Spielberger, E. R. Greeglass, S. E. Hobfoll) - Zvládání stresu (coping)

9 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví b) vnějších Socioekonomický status (SES) a zdraví - Pojetí SES, jeho druhy a vztah ke zdraví - Sociální gradient - Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví - Nezaměstnanost, sociální úpadek a zdraví Sociální opora (social support) - Pojetí sociální opory a vymezení jejích základních druhů, vztah ke zdraví - (podrobněji viz Kebza, 2005).

10 Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví Každý člen lidské společnosti má podle dokumentů WHO (1999, 2001), ale i podle příslušných ustanovení naprosté většiny ústav rozvinutých zemí stejné právo žít zdravý a dlouhý život. Všichni lidé ovšem nedisponují k realizaci těchto ušlechtilých záměrů stejnými předpoklady, neboť mezi lidmi existuje obecně i speciálně ve vztahu ke zdraví mnoho rozdílů a odlišností.

11 Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví Mnohé z těchto odlišností jsou jen málo (či nejsou vůbec) ovlivnitelné (věk, pohlaví, etnická příslušnost). Některé z nich není možno charakterizovat jako nerovnosti (inequalities) v pravém slova smyslu, neboť vyplývají z individuální specifičnosti každého jedince a neobsahují prvek nespravedlnosti ve vztahu ke zdravotnímu stavu nebo systému zdravotní péče (i když např. mužské pohlaví je ve vztahu k riziku kardiovaskulárních chorob považováno za rizikový faktor).

12 Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví Tyto rozdíly a odlišnosti, třebaže mohou též vyvolat subjektivní prožitek nespravedlnosti, jsou způsobeny faktory obecné nahodilosti a vysokou interindividuální variabilitou lidského druhu. Skutečné nerovnosti ve zdraví (tj. nerovnosti v současném zdravotním stavu, v péči o zdraví a v hlavních dimenzích životního stylu, jež zdraví ovlivňují), jsou převážně důsledkem rozdílů v životních podmínkách (sociálních, ekonomických, behaviorálních, psychologických), které si jedinec sám nevybral a vůči nimž disponuje jen malou, nebo žádnou možností je aktuálně ovlivnit.

13 Nerovnosti ve zdraví Takto charakterizované nerovnosti ve zdraví jsou nespravedlností, již je v duchu citovaných zásad WHO nutno odstraňovat nebo alespoň podstatně snižovat. WHO i EU rozvíjí strategie, směřující k výzkumu podstaty nerovností ve zdraví a jejich eliminaci a EK vypisuje v posledních letech řadu projektů směřujících k naplňování tohoto úsilí.

14 Nerovnosti ve zdraví V oblastí zdraví a péče o ně jde především: o detekci a identifikaci ovlivnitelných faktorů, o intervenci v zájmu odstranění či zmírnění nežádoucích rozdílů, především těch, jež obsahují prvek sociální, ekonomické, behaviorální a psychologické nespravedlnosti.

15 Nerovnosti ve zdraví V tomto smyslu jsou nerovnosti ve zdraví středem pozornosti zdravotní politiky WHO i EU. Jeden z ústředních programových dokumentů WHO, dokument "Zdraví 21", jenž je i strategií WHO v Evropě, uvádí jako první dva cíle z celkových 21 cílů "Solidaritu pro zdraví v evropském regionu" a "Spravedlnost ve zdraví", vedoucí ke zmenšování nerovností ve zdraví v evropských zemích.

16 Nerovnosti ve zdraví Výzkum nerovností ve zdraví Dosud realizovaná šetření v oblasti nerovností ve zdraví ukazují, že skutečně existují rozsáhlé a závažné nerovnosti ve zdraví, morbiditě, mortalitě, jakož i v kvalitativních ukazatelích zdraví. Tyto nerovnosti se přitom netýkají, jak by se mohlo na první pohled zdát, pouze rozvojových zemí: vyskytují se prokazatelně v každé evropské zemi, ale i na celém světě včetně nejvyspělejších států.

17 Historie výzkumu nerovností ve zdraví J. P. Frank se zabýval rozdíly v mortalitě chudých a bohatých a v roce 1790 publikoval práci The people s misery as mother of disease". L. R. Villerme zjistil v první pol. 19. stol., že míra mortality a morbidity v Paříži je funkcí životních podmínek pracující třídy. Sir E. Chadwick ( ) potvrdil podobný vztah mezi třídou a mortalitou v Londýně a v roce 1842 publikoval práci Report on the Sanitary Condition of the Labouring Population of Great Britain. J. Snow popsal souvislost mezi veřejným vodovodem a výskytem cholery v některých oblastech Londýna a společně s W. Farrem se zasloužili o rozvoj výzkumu souvislostí mortality s faktory prostředí.

18 Historie výzkumu nerovností ve zdraví R. Virchow ( ), potvrdil souvislost třídních nerovností s vysokou kojeneckou úmrtností. A. Grotjahn ( ) se věnoval výzkumu sociálních příčin onemocnění a uvedl do literatury koncept sociální patologie". Ve 20. stol. se psychologický a sociologický výzkum třídních rozdílů ve zdraví začal v rozmezí let rozvíjet také v USA. A. Antonovsky publikoval v roce 1967 práci Social class, life expectancy and overall mortality.

19 Historie výzkumu nerovností ve zdraví Za průkopnickou z hlediska zdůraznění významu této problematiky se v britské literatuře považuje práce F. Drevera a M. Whiteheadové (Eds.) Health Inequalities z roku Zásadní význam mělo též uveřejnění černé zprávy kolektivu vedeného sirem Douglasem Blackem (Townsend, Davidson, Whitehead (Eds.)), 1992.

20 Historie výzkumu nerovností ve zdraví Dalšími významnými podněty ve výzkumu nerovností ve zdraví se staly studie R. G. Wilkinsona (1992, 1997, 2001), K. Judge (1995), D. Leona a G. Walta (2001), J. P. Mackenbacha (2002), R. G. Wilkinsona a M. Marmota (2003) a dalších k otázkám sociálních determinant a sociálního gradientu.

21 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR V roce 1999 se ČR prostřednictvím týmu SZÚ připojila k řešení projektu EU Tackling inequalities in health (1999 všechny státy EU, Island a Norsko, od r též ČR, Estonsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko). Řešení projektu zahrnovalo jednak empirickou část výzkum nerovností ve zdraví, jednak shromáždění a analýzu osvědčených národních intervenčních postupů ( best practices ) v oblasti nerovností ve zdraví.

22 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR V rámci řešení tohoto projektu jsme uskutečnili též empirickou studii, provedenou u souboru 1508 českých občanů (48% mužů a 52% žen ve věku od 15 do 65 let), konzumentů zdravotní péče a 1109 českých lékařů, poskytovatelů zdravotní péče. Obě skupiny jsou reprezentativní pro občany a lékaře ČR z hlediska pohlaví, věku a regionu, kde působí.

23 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Výsledky tohoto šetření prokázaly, že pouze 28% občanů a 31% lékařů bylo přesvědčeno, že v ČR existují nerovnosti ve zdravotním stavu. Nebyly zjištěny významné rozdíly mezi stanovisky mužů a žen. Pokud jde o nerovnosti v poskytování zdravotní péče, 49,5% občanů a 47,3% lékařů bylo přesvědčeno o jejich existenci (Kebza et al., 2002).

24 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Pokud jde o příčiny nerovností v poskytované zdravotní péči, v souboru občanů je za hlavní příčinu považována korupce, resp. úplatkářství (35,5%), dále krácení finančních zdrojů ve veřejném zdravotnictví (25,6%), horší přístup zdravotnických pracovníků k seniorským kategoriím pacientů, zvl. v nemocnicích (13%), horší dostupnost zdravotní péče (7,4%) a nižší odborná úroveň zdravotnických pracovníků (7,4%), jež je vyšší ve větších městech a nižší v malých městech a obcích (7,4%)

25 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR V souboru lékařů bylo za hlavní příčinu nerovností ve zdraví považováno krácení finančních zdrojů ve veřejném zdravotnictví (35,2%), neodpovídající přístrojové vybavení ve zdravotnických zařízeních (21,4%), dále korupce (20,1%), problémy při dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků (5,9%), špatný systém zdravotního pojištění (5%), nebo nízká úroveň informovanosti ze strany občanů (1,8%).

26 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Tyto výsledky jsme popsali v závěrečné zprávě o řešení tohoto projektu v ČR (Kebza et al., 2002). V další studii, realizované u reprezentativního souboru české populace (2638 respondentů, 1214 žen a 1424 mužů ve věku od 18 do 75 let) ve 26 okresech ČR jsme potvrdili, že subjektivně hodnocený zdravotní stav se statisticky neliší podle pohlaví,ale vysoce významně se liší podle úrovně vzdělání - s vyšším vzděláním roste pozitivní hodnocení zdravotního stavu, jakož i podle úrovně příjmu - příznivé hodnocení zdraví roste s příjmem (Šolcová, Kebza, 2002).

27 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Tyto výsledky jsme publikovali jednak v odborných časopisech, jednak na odborných konferencích v zahraničí (EHPS, ISEqH, IUHPE). Dále jsme se podíleli na řešení projektů EU "Health and Social Inclusion" ( ), "Closing the Gap: Strategies for Action to Tackle Health Inequalities" ( ) a v rámci 7. rámcového programu projektu GRADIENT ( ). V naší další studii, provedené opakovaně v letech 2002 a 2005, tj. před vstupem ČR do EU a po něm, jsme prokázali v české společnosti vztah mezi příjmy, úrovní nezaměstnanosti, pracovní neschopnosti, mortalitou a morbiditou (Kebza, Šolcová, Kodl, 2008).

28 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Chudší okresy ČR vykazují v naší studii ve srovnání s evropskými zeměmi (18 evropských zemí s dostupnými srovnatelnými daty a EU) statisticky významně vyšší úroveň nezaměstnanosti a pracovní neschopnosti, standardizovaná úroveň mortality má v českých okresech statisticky významný vztah s nezaměstnaností ( s vyšší nezaměstnaností je spojena vyšší mortalita). Dále byla zjištěna též pozitivní korelace mezi mírou pracovní neschopnosti a mírou nezaměstnanosti české populace (Kebza, Šolcová, Kodl, 2008).

29 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Odkazy na domácí literaturu - Kebza, V.: Psychosociální determinanty zdraví. Praha, Academia str., ISBN Kebza, V., Šolcová, I.: Well-being jako psychologický a zároveň mezioborově založený pojem. Čs. psychologie 47, 2003, 4, ISSN X.

30 Psychologické, sociální a ekonomické determinanty zdraví Šolcová, I., Kebza, V.: Prediktory osobní pohody u reprezentativního souboru české populace. Čs. psychologie 49, 2005, 1, 1-6. ISSN X. Blatný, M., Dosedlová, J., Kebza, V., Šolcová, I. (Eds.): Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno, Masarykova Univerzita & Nakladatelství MSD str., ISBN

31 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Kebza, V., Šolcová, I., Ošancová, K., Kodl, M., Sadílek, P., Janoušek, J.: Tackling Inequalities in Health. National Final Report - Czech Republic. Praha, Státní zdravotní ústav Kebza, V., Šolcová, I.: Socioeconomic inequalities in selfreported health: The Czech study. 2nd International Conference on Equity in Health, Toronto, Canada, June 14-16, 2002, Conference Agenda p. 14. Šolcová, I., Kebza, V.: Sociálně založené nerovnosti ve zdraví: současný vývoj ve světě a stav u nás. Čs. psychologie 46, 2002, 3, ISSN X.

32 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Kebza, V., Šolcová, I.: Self-reported health, socio-economic status, and inequalities in health. 18th Annual Conference of the European Health Psychology Society, Helsinki, Finland, June 21-24, 2004, abstract published in Psychology & Health 19, 2004, Suppl. June 2004, p. 94. ISSN Kebza, V., Šolcová, I., Kodl, M., Kernová, V.: Globalization and socioeconomic inequalities in self-reported health in the Czech Republic. 7th IUHPE European Conference on Health Promotion and Health Education, Budapešť, Hungary, October 18-21, 2006, Book of Abstracts p. 46. ISBN

33 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Kebza, V., Šolcová, I., Kodl, M., Kernová, V.: Socioeconomic inequalities in health in the Czech Republic in comparison with selected European countries. The 19th IUHPE World Conference on Health Promotion & Health Education, Vancouver, June 10 15, Dostupné na: hp. Kebza, V.: Nerovnosti ve zdraví. Hygiena 52, 2007, 1, ISSN

34 Nerovnosti ve zdraví situace v ČR Kebza, V., Šolcová, I., Kodl, M.: Socioeconomic inequalities in health in the Czech Republic and Central Europe. In: Kebza, V. (Ed.): Psychosocial aspects of transformation of the Czech society within the context of European integration. Praha, Univerzita Karlova ve vydavatelství Matfyzpress 2008, ISBN

35 Děkuji Vám za pozornost

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty Psychologie výchovy a vzdělávání Zvládání zátěže žáky a studenty Zátěž a škola Od posouzení připravenosti ke školní docházce je škola zdrojem napětí a stresu (reakce rodičů) Zdroje ve škole: učitelé spolužáci

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky Šlachtová H. Tomášková H. Polaufová P. Skýbová D. Tomášek I. Fejtková P. Šplíchalová A. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Studie realizovaná

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Pozitivní psychologie inspirace pro výzkum, teorii i praxi

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from the European

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Michala Lustigová Státní zdravotní ústav XLIII. konference České demografické společnosti, XLIII. konference České demografické společnosti,

Více

EVROPSKÉ PROJEKTY V PODPOŘE ZDRAVÍ V SZÚ. Hana Janatová

EVROPSKÉ PROJEKTY V PODPOŘE ZDRAVÍ V SZÚ. Hana Janatová EVROPSKÉ PROJEKTY V PODPOŘE ZDRAVÍ V SZÚ Hana Janatová Projekty před vstupem do EU 2000-2004 2004 1. Participation in the European Network for Health Promotion Agencies Koordinátor: EurohealthNet, Belgie

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY H. Šlachtová, H. Tomášková, D. Skýbová, P. Polaufová, I. Tomášek, A. Šplíchalová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě ředitel: RNDr.

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Historický vývoj zdravotní situace a její interpretace

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychosociální aspekty péče o nemocného

Psychosociální aspekty péče o nemocného Petra Mandincová Psychosociální aspekty péče o nemocného Onemocnění štítné žlázy Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Petra Mandincová Psychosociální aspekty péče o nemocného Onemocnění

Více

Postgraduální vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v ČR

Postgraduální vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v ČR Postgraduální vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v ČR Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Miloslav Kodl, Státní zdravotní ústav Praha Postgraduální vzdělávání odborných

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Příspěvek na konferenci Sociální vyloučení a sociální politika, FSS MU Brno 26.5. 2006 Martin Potůček, CESES FSV UK Praha http://martinpotucek.cz

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap,, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap Odstraňov ování nerovností ve zdraví a snižov ování předčasné úmrtnosti Mezi lety 2005 a 2007 řešil tým 10 evropských postkomunistických států

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908 Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka, která se především obírá studiem nebezpečí

Více

ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT

ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Satisfaction with life in Czech children as an important factor affecting health 11: 1 270, 2009 ISSN 1212-4117 Eva Hlaváčková

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík

Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole Zdeněk Hamřík Přehled Zdravotní sektor se zajímá o cyklistiku Pohyb a zdraví Epidemie nadváhy

Více

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na zdravotnictví a jejich rizikové faktory MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR Příčiny úmrtí v roce 2005, celosvětově Neinfekční nemoci NonCommunicable

Více

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Janečková, Hana Úvod do veřejného zdravotnictví / Hana Janečková, Helena Hnilicová. Vyd. 1. Praha

Více

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Šlachtová Hana Fejtková Petra Šplíchalová Anna Polaufová Pavla Tomášková Hana Realizováno v rámci grantu IGA

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR Programy prevence úrazů MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví ÚRAZY závažný celosvětový i národní

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Projekt EUTOPA-IP PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Konference Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek 20.10.2010 Projekt EUTOPA-IP: Evropská

Více

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR Podpora veřejného zdraví v České republice MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR Evropská úřadovna Světové zdravotnické organizace % 75 Příčiny úmrtí v rámci regionů WHO, 2000

Více

Ergonomie, stres a zubní lékař

Ergonomie, stres a zubní lékař Ergonomie, stres a zubní lékař MUDr. Zdeňka Šustová, Ph.D., MUDr. Martin Kapitán, Ph.D. LF UK a FN Hradec Králové Mgr. Stanislav Opluštil Hella Autotechnik Nova s.r.o. Souvislosti Zubní lékař Ergonomie

Více

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept

Více

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D.

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D. Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších MUDr. František Vlček, Ph.D. OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Aktivity ve všech významných oblastech mezinárodního prostoru (ekonomie,

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě SOCIOEKONOMICKÁ DEPRIVACE A ZDRAVÍ STRUČNÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH EPIDEMIOLOGICKÝCH STUDIÍ Šplíchalová Anna, Šlachtová Hana Fejtková Petra, Tomášková Hana Polaufová

Více

Nerovnosti ve vstřícnosti zdravotnického systému

Nerovnosti ve vstřícnosti zdravotnického systému ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČESKÉ REPUBLIKY INSTITUTE OF HEALTH INFORMATION AND STATISTICS OF THE CZECH REPUBLIC Nerovnosti ve vstřícnosti zdravotnického systému Porovnání výsledků Světového

Více

A.Přehled probíhajících projektů

A.Přehled probíhajících projektů CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V PROGRAMECH EVROPSKÉ UNIE A.Přehled probíhajících projektů 2. akční program Společenství v oblasti zdraví pro období 2008-2013: The Second Programme of Community Action

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka

Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi David Skorunka skor@lfhk.cuni.cz Základní teze č.1. Bio-psycho-sociální model a tedy i tzv. psychosomatickou

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Účast Odboru podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, COČ v programech Evropské Unie v oblasti veřejného zdraví

Účast Odboru podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, COČ v programech Evropské Unie v oblasti veřejného zdraví Účast Odboru podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, COČ v programech Evropské Unie v oblasti veřejného zdraví 1. Přehled probíhajících projektů I. COMMUNITY ACTION IN THE FIELD OF PUBLIC HEALTH DG

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Změny klimatu a připravenost

Změny klimatu a připravenost Změny klimatu a připravenost p poskytovatelů primárn rní péče a zdravotnické záchranné služby PŘIPRAVENOST RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY Seminář k projektu WHO ve spolupráci s MZ ČR Brno, NCO

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? 21. 10. 2016, 6. olomoucká sociologická konference Teoretické pozadí a konflikt dvou přístupů Aktivní stárnutí celá škála

Více

ÚZIS Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Mgr. Jiří Holub, ÚZIS ČR Konference ČZF 12. 10. 2011

ÚZIS Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Mgr. Jiří Holub, ÚZIS ČR Konference ČZF 12. 10. 2011 Mgr. Jiří Holub, ČR Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Konference ČZF 12. 10. 2011 Úvod Obsah sdělení NZIS základní pojetí ČR a hlavní úkoly Zdroje dat pro NZIS Formy poskytování

Více

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí 2010 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí Publikace s daty jsou k dispozici od

Více

Výběrové šetření EHES

Výběrové šetření EHES Výběrové šetření EHES European Health Examination Survey Jana Kratěnová Státní zdravotní ústav Praha 26.10.2016 Lékařský dům Cíle EHES Sjednotit metodiku vyšetření v rámci Evropy, snaha o harmonizaci a

Více

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek

Více

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa. Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.cz Úmrtnost na onemocnění srdce a cév v ČR V současnosti v

Více

PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ NEJEN PRO UČITELE

PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ NEJEN PRO UČITELE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ NEJEN PRO UČITELE Úvod: V posledním desetiletí se setkáváme v psychologii s řadou poměrně nových pojetí. Příkladem mohou být výzkumné práce zabývající se otázkami humoru, odpouštění,

Více

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Jaroslav Pekara 1, Marie Trešlová 2 1) Oddělení anesteziologie, resuscitační a intenzivní péče, Ústřední vojenská nemocnice Praha 2) ZSF Jihočeské

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT

KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT KVALITA ŽIVOTA Z POHLEDU EMPIRICKÝCH DAT Jitka ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Bohumil VAŠINA Úvod Kvalita života je chápána z psychologického hlediska jako subjektivní fenomén, který nemá obecnou platnost pro určitého

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Tradiční konference Sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti s mezinárodní účastí (Vernířovice, 21. - 23. 5.

Tradiční konference Sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti s mezinárodní účastí (Vernířovice, 21. - 23. 5. Tradiční konference Sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti s mezinárodní účastí (Vernířovice, 21. - 23. 5. 2010) Iva Štětovská, Jiří Hamerník Poslední květnový víkend přinesl

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření V současnosti tímto pojmem označujeme typické příznaky, jež vznikají u pracovníků pomáhajících profesí, z nich zejména

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí

Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí Konference Psychologie práce a organizace v ČR 20.-21.9.2012 Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí GA ČR P407/10/P146 Kateřina Zábrodská, Ph.D. Petr Květon, Ph.D. Psychologický ústav AVČR,

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Psycholog ve zdravotnictví. prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. a kolektiv

Psycholog ve zdravotnictví. prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. a kolektiv Psycholog ve zdravotnictví prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. a kolektiv Autorský kolektiv: MUDr. Dominika Čápová, prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Miloslav Kodl, MgA. Nikol Koksteinová,

Více

Závažnost chřipky, analýza výskytu úmrtí v interpandemickém a pandemickém období. Jan Kynčl

Závažnost chřipky, analýza výskytu úmrtí v interpandemickém a pandemickém období. Jan Kynčl Závažnost chřipky, analýza výskytu úmrtí v interpandemickém a pandemickém období Jan Kynčl Chřipka akutní vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje lidstvo každoročně v epidemiích, někdy v pandemiích

Více

Představení projektu. Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová. Opava, 11. 9. 2015

Představení projektu. Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová. Opava, 11. 9. 2015 Projekt Specializované mapy a systémy na podporu seniorů a spolupráce participujících aktérů pro rozvoj dobrovolnictví, registrační číslo TD020048 je řešen s finanční podporou TA ČR Představení projektu

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČESKOMORAVSKÉ PSYCHOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Vernířovice, 22. - 24. 5. 2009)

KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČESKOMORAVSKÉ PSYCHOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Vernířovice, 22. - 24. 5. 2009) KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČESKOMORAVSKÉ PSYCHOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Vernířovice, 22. - 24. 5. 2009) Iva Štětovská, Jiří Hamerník Poslední květnový víkend uspořádala Sekce

Více

Publikační činnost. PhDr. Olga Pechová, Ph.D. Ke dni: 26. března 2012. Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci

Publikační činnost. PhDr. Olga Pechová, Ph.D. Ke dni: 26. března 2012. Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci Publikační činnost PhDr. Olga Pechová, Ph.D. Ke dni: 26. března 2012 Strana 1 (celkem 5) Publikace chronologicky Plháková, A. & Pechová, O. (2012). Život a dílo Vladimíra Tardyho. Praha: Academia. 472

Více

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva Budoucnost našeho zdravotnictví Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Říjen 2016 Analýza současného stavu Pohled na české zdravotnictví v rámci

Více

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze RYBA SMRDÍ OD HLAVY Kvalita školní výuky začíná od vyučujících.

Více

Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG

Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG Seminář Ukazatele populačního zdraví: nový informační systém pro kraje a města ČR 30.3.2016, Benediktinské opatství v Emauzích Alena

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži Mgr. Dana Vaňková Pilotní projekt Rok 2010 - ve FNHK pilotní výzkumné šetření (pracovní zátěž onkologických sester a způsoby jejich profesní podpory) Realizace:

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing

Více