Větrné elektrárny Varnsdorf-Špičák

Transkript

1 Větrné elektrárny Varnsdorf-Špičák Stroboskopický efekt G.L.I. sdružení podnikatelů Havlíčkovo nám. 839, Humpolec tel.: ,

2 ÚDAJE O ZPRACOVATELI: RNDr. Petr Obst: držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků o hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí (E.I.A.) podle zák. 100/2001 Sb. (osvědčení MŽP a MZd ČR č.j /2781/OPVŽP/01 z , osvědčení MŽP ČR č.j. 4532/OPVŽP/02 z a rozhodnutí o prodloužení autorizace č.j /ENV/06 z ) autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability (osvědčení České komory architektů, poř. č z ) držitel osvědčení o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech ložisková geologie, geochemie, environmentální geologie a sanace (rozhodnutí MŽP ČR. poř. č. 1437/2001 z ) soudní znalec v oborech ochrana přírody, specializace ekologie a ochrana životního prostředí těžba, specializace geologie a těžba nerostných surovin (jmenovací dekret Krajského soudu Hradec Králové, poř. č z ) SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY: Ing. Zlata Obstová držitelka certifikace European Computer Driving Licence komplet 7 modulů (certifikát České společnosti pro kybernetiku a informatiku, č. 0302CZ z ) držitelka absolventského osvědčení semináře Moderní metody analýzy a řízení jakosti (osvědčení Západomoravské univerzity Třebíč z ) GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt

3 OBSAH: 1. ÚVOD Předmět a cíl práce Identifikační údaje zadavatele Lokalizace posuzované stavby Charakteristika posuzovaného zařízení METODIKA ZPRACOVÁNÍ Větrné elektrárny a epilepsie (teoretický úvod) Hodnocení stroboskopického efektu (metodický postup) STROBOSKOPICKÝ EFEKT NA POSUZOVANÉ LOKALITĚ Rozsah území v dosahu rotujících stínů Intenzita sledovaného jevu Frekvence stroboefektu Časové působení stroboefektu Potencionálně problémové části zájmového území ZÁVĚR POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHY: Příl. 1A: Schéma vymezení dosahu rotujících stínů pro jednu VE Příl. 1B: Mapa lokality s vyznačením dosahu rotujících stínů (1 : ) Příl. 2A D: Tabulkové a grafické přehledy časových relací stroboefektu v referenčních bodech ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU ČHMÚ LUA-NRW LUNG-MV NSE NUTS RB RS SEČ SRN ÚTJ VE ZÚJ Český hydrometeorologický ústav Landesumweltamt Nordrhein-Westfalen Landesamt für Umwelt, Naturschutz und Geologie Mecklenburg-Vorpommern National Society for Epilepsy Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka) referenční bod rotující stín středoevropský čas Spolková republika Německo územně technická jednotka větrná elektrárna, větrné elektrárny základní územní jednotka GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt

4 1. ÚVOD 1.1. PŘEDMĚT A CÍL PRÁCE Předkládané dílo je zpracováno na základě objednávky zadavatele (identifikační údaje viz níže); akce je u zpracovatele evidována pod číslem GLI0728. Předmětem práce bylo hodnocení možného vlivu stroboskopického efektu 2 větrných elektráren na okolní populaci a na faktor pohody v souvislosti s plánovanou výstavbou tohoto zařízení v lokalitě Varnsdorf-Špičák, Ústecký kraj. Práce je koncipována především jako podklad pro oznámení záměru ve smyslu 6 Zák. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Zpracovatel posudku je odborně způsobilá fyzická osoba, nezainteresovaná na realizaci či zamítnutí navrhovaného záměru; totéž platí i pro osoby spolupracující IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE Obchodní jméno: M3V Praha, a.s. IČO: Sídlo: Drahobejlova 2215/6, Praha 9 Oprávněný zástupce: Ing. Miroslav Černý, člen představenstva 1.3. LOKALIZACE POSUZOVANÉ STAVBY Posuzovaná lokalita Varnsdorf-Špičák zaujímá severní svahy kóty 544 Špičák, situované téměř na českoněmecké hranici. Zájmové území leží v sv. části okresu Děčín, cca 2 km sv. od Varnsdorfu, 2 km jv. od Seifhennersdorfu (SRN) a 3 km jz. od Leutersdorfu (SRN). Administrativní začlenění lokality podává následující tabulka: Admin. jednotka název č. (ident. kód) NUTS 2 oblast Severozápad CZ04 NUTS 3 kraj Ústecký CZ042 NUTS 4 okres Děčín CZ0421 NUTS 5 obec (ZÚJ) Varnsdorf katastrální území (ÚTJ) Varnsdorf CHARAKTERISTIKA POSUZOVANÉHO ZAŘÍZENÍ Předmětná lokalita bude osazena 2 VE: Enercon E82 viz příl. 1B. Technické parametry relevantní ze sledovaného hlediska uvádí následující tabulka: Rozměry: Enercon E82 počet rotorových listů 3 průměr rotoru 82,0 m výška tubusu 98,0 m výška celková 139,0 m Provozní parametry: zapínací rychlost větru 2,5 m.s -1 vypínací rychlost větru m.s -1 otáčky rotoru - interval 6 19,5 min -1 GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 1 -

5 2. METODIKA ZPRACOVÁNÍ 2.1. VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A EPILEPSIE (TEORETICKÝ ÚVOD) Epilepsie je onemocnění, resp. soubor příznaků, signalizujících poruchu činnosti mozku. Projevuje se různými typy specifických záchvatů, které jsou nebezpečné ani ne tak vlastním průběhem, jako tím, že postižený člověk je na kratší či delší chvíli v bezvědomí nebo ve stavu změněného vědomí a nemůže pokračovat v činnosti, kterou právě vykonával. To může mít v řadě případů fatální následky, např. při řízení motorového vozidla, práci s elektrickými nástroji v dílně, ale i při dětských hrách (prolézačky apod.). Nejméně 5 % všech lidí prodělá v průběhu svého života alespoň jeden epileptický záchvat (ŽIVNÝ 2000); pojmem epilepsie se ovšem označuje teprve jejich častější opakování. I tak je epilepsie onemocnění poměrně časté: postihuje 0,5 1 % populace. Ke vzniku epileptického záchvatu může přispět řada okolností (nedostatek spánku, horečka, vyčerpání, některé léky, alkohol atd.). Existuje ovšem i zvláštní forma epilepsie, tzv. fotosenzitivní epilepsie, při níž jsou záchvaty vyvolávány blikajícím nebo kolísajícím světlem, případně určitými kombinacemi statických nebo pohybujících se kontrastních geometrických tvarů, např. pruhů, šachovnic apod. (NSE 1996, HARDING 1998). U osob postižených touto formou onemocnění patrně chybí nebo je vážně poškozen mechanismus kontroly kontrastů. Záchvaty při fotosenzitivní epilepsii bývají často iniciovány např.: televizní nebo počítačovou obrazovkou (klipy s rychlými střihy, kontrastní animace, hry); zdroji světla, blikajícími nebo kolísajícími s nízkou frekvencí; slunečním světlem, probleskujícím linií stromů při jízdě automobilem; sledováním světel v oknech projíždějícího vlaku; pablesky slunce na zvlněné vodní hladině; stroboskopickými světly diskoték nebo výstražnými majáčky, jsou ale popsány i případy, vyvolané např. sledováním jedoucího eskalátoru (NSE 1996). Základními faktory, ovlivňujícími fotosenzitivní reakce jsou: frekvence blikání (kolísání) zdroje značně variabilní parametr, ale obvykle se pohybuje v rozmezí 5 30 Hz (96 % pacientů reagovalo na frekvence v rozmení Hz; HARDING 1998), občas bývá i vyšší; nižší frekvence se uplatňují pouze vzácně; intenzita (kontrast) ve většině případů je nutný vysoký kontrast světlo/tma nebo intenzivní kontrast barev u geometrických tvarů; světelné pozadí (tzn. zda se událost odehrává v temném nebo osvětleném prostředí); vlnová délka světla. Fotosenzitivní epilepsie je poměrně velmi vzácná forma onemocnění: je vyvinuta pouze u 5 % z postižené části populace (resp. u 0,025 % celkové populace; HARDING 1998). Citlivost je vyšší u dětí a snižuje se s věkem, u lidí nad 25 let je ojedinělá (NSE 1996). Možná souvislost větrných elektráren a fotosenzitivní epilepsie nemusí být na první pohled patrná, ale jedním z projevů, doprovázejících provoz VE je tzv. stroboskopický efekt, nebo také discoefekt I (v německé literatuře), případně též efekt rotujícího stínu. Tyto tři nejčastěji používané termíny označují jev, vyvolaný sluncem, svítícím skrz otáčející se rotor elektrárny: stíny, míhající se v pravidelných intervalech krajinou. Je zřejmé, že jde o efekt v konečném výsledku velmi podobný některým z výše popsaných spouštěcích mechanismů fotosenzitivního epileptického záchvatu, a je tedy nutné posoudit jeho možnou rizikovost. I Termínem discoefekt je občas označován i jev, vyvolávaný odlesky slunečního světla na plochách listů rotoru při určitém úhlu jejich nasvícení. U současných elektráren je tento efekt téměř beze zbytku eliminován jejich povrchovou úpravou (matně šedý nátěr) a je prakticky nevnímatelný; jeho hodnocení je tudíž irelevantní, resp. ze sledovaného hlediska je uvedený jev zcela nevýznamný (viz též např. POHL ET AL nebo LUNG-MV 2004). GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 2 -

6 2.2. HODNOCENÍ STROBOSKOPICKÉHO EFEKTU (METODICKÝ POSTUP) Hodnocení stroboskopického efektu není dosud v České republice formálně ani obsahově upraveno závaznou právní nebo metodickou normou a nejsou stanoveny ani příslušné normy hygienické. Pro potřeby hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb. byla tedy jako základ použita metodika, vyvinutá autorem při hodnocení větrné farmy Boží Dar (OBST 2002) a postupně zpřesňovaná až do současné podoby softwarového systému G.L.I. SHADE 3.91, založeného na datové a grafické analýze hodnocené situace s využitím digitálního modelu terénu. Metodický postup hodnocení je zaměřen na čtyři základní faktory, určující dopad sledovaného jevu v konkrétním hodnoceném území: a) frekvence stroboskopického efektu; b) intenzita jevu (kontrast světlo/stín); c) celkový rozsah území v dosahu rotujících stínů; d) vymezení potencionálně problémových partií sledovaného území (referenčních bodů) a výpočet detailních časových relací působení stroboefektu v těchto bodech. První dva faktory (a,b) jsou stanoveny jednoduchým výpočtem z parametrů uvažovaného typu VE, případně odborným odhadem na základě vlastních terénních pozorování a údajů z literatury (např. POHL ET AL. 2000, LUA-NRW 2002, LUNG-MV 2004). Systém SHADE 3.91 potom poskytuje podklady pro detailní posouzení stroboefektu na sledované lokalitě (c,d) tzn. časové relace s přesností řádově v minutách II při zohlednění prostorové situace v území (reliéf terénu jako krycí prvek, vzájemná výšková pozice VE a referenčních bodů apod.). Výsledky jsou prezentovány v numerické (tabulkové) podobě a pro přehlednost i graficky, ve formě časové mapy (viz příl. 2A D), z níž jsou podstatně lépe patrné případné časové souběhy a prostorové kumulace stroboefektu několika elektráren ve vícevěžových větrných parcích. Závěrečným krokem hodnocení je syntéza a interpretace výsledků, vč. zpracování závěrečné zprávy a finalizace grafických výstupů. II Vzhledem k celé řadě periodických odchylek v rotaci Země (jak kolem osy, tak kolem Slunce), ovlivňujících aktuální pozici Slunce na obloze jsou výpočty vztaženy k referenčnímu roku 2015 (dostatečně vzdálený nepřestupný rok s kulatým letopočtem). GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 3 -

7 3. STROBOSKOPICKÝ EFEKT NA POSUZOVANÉ LOKALITĚ 3.1. ROZSAH ÚZEMÍ V DOSAHU ROTUJÍCÍCH STÍNŮ Na základě efemerid, vypočtených pro dvě krajní polohy Slunce na obloze zimní a letní slunovrat, byla vymezena modelová oblast dosahu rotujícího stínu, vrhaného rotorem větrné elektrárny Enercon E82 o celkové výšce 139,0 m. Výsledná oblast tvaru motýlích křídel (viz příl. 1A) je ve východozápadním směru teoreticky protažena do nekonečna (stíny při extrémně nízkých výškách vycházejícího a zapadajícího Slunce nad obzorem). V této teoreticky nekonečné zastiňované oblasti lze ovšem vymezit zónu vnímatelného dosahu rotujícího stínu: S rostoucí vzdáleností pozorovatele od stínícího objektu klesá intenzita zastínění zejména vlivem tří faktorů difúze světla v atmosféře, difrakce slunečních paprsků na pohledových hranách stínícího objektu a relativně stále menšího zákrytu slunečního kotouče stínícím objektem. Plný geometrický stín v těsné blízkosti věže (viz kap. 3.2) se tedy ve větších vzdálenostech stává polostínem, který pozvolna zcela zaniká. V praxi je oblast vnímatelného dosahu rotujících stínů větrných elektráren omezena zhruba vzdáleností, v níž je rotorový list VE ještě schopen zakrýt cca 20 % plochy slunečního kotouče (odhad podle vlastních pozorování podobných objektů III ), ve vzdálenostech vyšších bude sledovaný objekt, vzhledem k jeho velmi malé relativní ploše, Sluncem zcela přezářen. Takto definovaná oblast vnímatelného dosahu rotujícího stínu bude pro typ Enercon E82 sahat cca m od paty příslušné věže, příslušné omezení bylo zakresleno do příl. 1B. Ani ve vzdálenostech do zmíněných m nebude stroboefekt pozorovatelný všude, protože k dalšímu omezení oblasti dosahu rotujících stínů dochází v reálném terénu také vlivem reliéfu širšího okolí: I. Již ze základních principů optiky je zřejmé, že objekt vrhá stíny pouze tam, odkud je viditelný. Z modelové oblasti dosahu rotujících stínů byly tedy pomocí grafické analýzy digitálního modelu terénu vyloučeny ty partie území, z nichž nebude na příslušnou elektrárnu vidět (viz příl. 1B), přičemž v použitém modelu byl zahrnut i krycí efekt lesů. II. Výše popsaná oblast dosahu rotujícího stínu ( motýlí křídla ) je modelem, předpokládajícím zcela vodorovný terén. V reálné krajině jsou ovšem elektrárny často oproti pozorovateli (referenčnímu bodu) buď situovány výše (na hřbetech, dominantních kótách apod.) a Slunce tak často nedostoupí nad obzorem do výšky, dostatečné pro vznik stroboefektu v hodnoceném místě (viz obr. 2a), nebo jsou umístěny níže a Slunce potom pro vznik stroboefektu v referenčním bodě není naopak dostatečně nízko nad obzorem (viz obr. 2b). I tyto situace jsou zohledněny ve výpočtu časových relací stroboefektu metodou SHADE III. I při teoreticky příznivé vzájemné pozici Slunce, elektrárny a pozorovatele může být Slunce v nižších pozicích nad obzorem zakryto mezilehlou elevací. Elektrárna potom stín nevrhá, protože sama leží ve stínu příslušné elevace (viz obr. 3). IV. Kromě lesů, zmíněných v bodě I, se při eliminaci vlivu rotujících stínů v reálné krajině pochopitelně uplatňují i další krycí prvky, jako např. stromořadí, budovy apod. Omezení pod body III. a IV., přestože se na lokalitě uplatní, nejsou v předkládaném modelu zahrnuta, vyžadovala by totiž neadekvátně složitý matematický aparát (III.) nebo neúměrně detailní digitalizaci podkladů (IV.). Výsledná modelová oblast dosahu rotujících stínů elektrárny je tedy průnikem teoretické oblasti vnímatelného dosahu RS ( motýlí křídlo ) a areálu viditelnosti věže. Oblast dosahu RS pro celý větrný park je potom sjednocením dílčích výsledků pro jednotlivé VE INTENZITA SLEDOVANÉHO JEVU Jak bylo uvedeno v kap. 2.1, je ke spuštění fotosenzitivního epileptického záchvatu nutný dostatečně vysoký kontrast stroboskopického efektu, ovšem ani v odborné literatuře (např. NSE 1996) není tento kontrast jednoznačně (numericky) definován. Do výsledné mapy (příl. 1B) byla tedy alespoň vyznačena zóna dosahu plného geometrického stínu rotoru (území, v němž může dojít ke 100% zákrytu slunečního kotouče rotorovým listem). III Stejná procentuální hodnota je uvedena i v metodickém materiálu Zemského úřadu pro životní prostředí, ochranu přírody a geologii spolkové země Mecklenburg-Vorpommern (LUNG-MV 2004). GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 4 -

8 Takto vymezená zóna u elektrárny Enercon E82 o celkové výšce 139,0 m dosahuje na vodorovném modelovém terénu nejdále 464 m od paty příslušné věže (tvar výsledného průmětu zóny maximální intenzity na povrch reálného terénu závisí na konfiguraci reliéfu a na dalších omezujících prvcích, uvedených v předchozí kapitole). V této ploše má tedy sledovaný jev maximální pozorovatelnou intenzitu; pojem maximální intenzita je zde ovšem nutno chápat jako zcela běžnou intenzitu plného stínu libovolného objektu ve volné krajině, tedy efekt nijak výrazně kontrastní a v reálné krajině s proměnlivými světelnými podmínkami navíc velmi variabilní. S rostoucí vzdáleností pozorovatele od stínícího objektu se plný geometrický stín mění na polostín, jehož intenzita pozvolna klesá, až se ve vzdálenosti cca 2,4 km od příslušné věže stává nevnímatelným (viz též kap. 3.1). Obr. 1: Schéma (vertikální řez), ilustrující případ popsaný v kap. 3.1, bod I: stroboskopický efekt není v obci pozorovatelný, protože elektrárna není z obce viditelná, je zakrytá mezilehlou elevací (obdobně v detailnějším měřítku fungují i další krycí prvky, např. lesy, aleje, budovy). Obr. 2a: Schéma (vertikální řez), ilustrující případ popsaný v kap. 3.1, bod II: stroboskopický efekt není v obci pozorovatelný, protože Slunce nedosahuje vzhledem ke vzájemné pozici elektrárny a obce dostatečně vysokého úhlu nad obzorem. Obr. 2b: Schéma (vertikální řez), ilustrující druhý možný případ popsaný v kap. 3.1, bod II: stroboskopický efekt není v obci pozorovatelný, protože Slunce je v dané terénní konfiguraci příliš vysoko nad obzorem. Obr. 3: Schéma (vertikální řez), ilustrující případ popsaný v kap. 3.1, bod III: ve sledované obci stroboefekt nevzniká, protože větrná elektrárna i obec jsou zastíněny výrazným horským hřbetem. GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 5 -

9 3.3. FREKVENCE STROBOEFEKTU Posledním klíčovým faktorem je frekvence stroboskopického efektu, která při provozním režimu elektrárny Enercon E82 nabývá následujících hodnot: Typ VE Enercon E82 otáčky rotoru frekvence stroboefektu minimální 6,0 min -1 0,30 Hz maximální 19,5 min -1 0,98 Hz Vypočtené frekvence jsou zcela mimo rizikový rozsah 5 30 Hz (resp Hz), uváděný odbornou literaturou (viz kap. 2.1), navíc frekvence jsou značně nižší (tedy výrazně méně rizikové) než uváděné rozmezí. Frekvencí blízkých rizikovému rozsahu by bylo možno na jednom pozorovacím stanovišti teoreticky dosáhnout při optimálně synchronizovaném působení stroboefektu více věží. V daném konkrétním případě by ale šlo o kumulaci vlivů max. dvou věží, tzn. frekvence by mohla teoreticky dosáhnou 0,98 Hz 2 = 1,96 Hz, což je frekvence zcela mimo rizikový rozsah (viz výše). Ačkoliv tedy u fotosenzitivnějších jedinců IV nelze vyloučit subjektivně nepříjemné pocity ze stínů, pravidelně se míhajících krajinou, je případná fotosenzitivní reakce charakteru epileptického záchvatu na lokalitě Varnsdorf-Špičák velmi nepravděpodobná ČASOVÉ PŮSOBENÍ STROBOEFEKTU Doba působení stroboefektu na jednom místě V bude omezena dvěma faktory: I. pohybem Slunce po obloze II. povětrnostními podmínkami Ad I.: Pohyb Slunce po obloze má dvě základní složky: a) roční, tj. výstup Slunce k severu mezi zimním a letním slunovratem a jeho zpětný sestup k jihu; tato složka pohybu způsobuje severojižní posun poměrně úzkého pásu jednodenního zastínění (viz příl. 1A) a tím omezuje působení stroboefektu na konkrétním stanovišti pozorovatele pouze na několik dní až týdnů během roku v závislosti na vzdálenosti pozorovatele od úpatí věže (čím větší vzdálenost, tím kratší interval působení); b) denní, tzn. relativně rychlé putování Slunce od východu k západu (15.hod 1 ), jehož důsledkem je omezení vlivu sledovaného jevu ve dnech nebo týdnech, kdy bude na daném konkrétním stanovišti pozorovatelný podle bodu a), na časový interval řádu minut až desítek minut denně (opět v závislosti na vzájemné vzdálenosti pozorovatele a věže). Ad II.: Ke vzniku stroboefektu větrné elektrárny je nutné slunečné a poměrně jasné počasí. Pro oblast, v níž je situována i posuzovaná lokalita, udává ČHMÚ max hodin slunečního svitu ročně ( což je pouze cca 33 % celkové teoretické roční doby oslunění. U jedné větrné elektrárny daného typu by tedy pro většinu zastiňovaného území (kromě těsného okolí věže zhruba v dosahu plného stínu) byl podle bodů I.a) a I.b) stroboskopický efekt na jednom konkrétním stanovišti teoreticky pozorovatelný v intervalu cca 5 52minut denně po cca 1 11 týdnů v roce, čemuž by odpovídala celková kumulovaná expozice cca 0,5 35 hodin ročně. Tato hodnota bude ovšem podle bodu II. v reálném terénu snížena na cca 33 %, tj. v daném konkrétním případě by se pro jednu větrnou elektrárnu celková kumulovaná expozice v jednom místě (stanovišti pozorovatele, referenčním bodě) pohybovala rozmezí cca 0,2 11 hodin ročně. V posuzovaném případě je ovšem situace poněkud složitější hodnocena je lokalita o 2 věžích s možnými časovými souběhy; faktor časového působení stroboefektu na lokalitě bylo tedy nutno upřesnit pomocí referenčních bodů ve vybraných potencionálně problémových partiích území. IV Podíl osob citlivých na světelné podněty v celkové populaci je velmi obtížně stanovitelné číslo; různými prameny (např. HARDING 1998, YAMASHITA Y. ET AL. 1998) jsou udávány značně rozdílné hodnoty, shodující se nicméně alespoň řádově: jedná se o nižší jednotky procent. V Místem se rozumí dům, zahrada atd., tzn. stanoviště konkrétního pozorovatele, resp. referenční bod. GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 6 -

10 3.5. POTENCIONÁLNĚ PROBLÉMOVÉ ČÁSTI ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Do výsledné oblasti dosahu rotujících stínů spadá několik míst, která by ze sledovaného hlediska mohla být problémová: I. sídla z příl. 1B vyplývá, že v teoretickém dosahu vnímatelného stroboefektu jsou v zájmovém území 4 sídelní plochy nebo sídelní objekty ve volné krajině Varnsdorf, Seifhennersdorf-Läuterau, Seifhennersdorf-samota u silnice S139 a Spitzkunnersdorf. Podrobněji byl vliv stroboefektu na zmíněné sídlení plochy stanoven pomocí následujících referenčních bodů: A Varnsdorf, severní okraj zástavby; B Seifhennersdorf-Läuterau (SRN), východní okraj zástavby; C Seifhennersdorf (SRN), samota při silnici S139; D Spitzkunnersdorf (SRN), západní okraj zástavby; Časové relace působení stroboefektu v uvedených referenčních bodech jsou specifikovány v příl. 2A D (písmeno v čísle přílohy odpovídá označení referenčního bodu); celkový přehled situace v hodnocených referenčních bodech sídlení zástavby zájmového území podává následující tabulka: Referenční bod limitní hodnoty A B C D pro území SRN VI maximální denní interval (minut) teoretická celková kumulovaná expozice (hod. ročně) 0,0 1,2 17,2 0,9 30 celková kumulovaná expozice po opravě (hod. ročně) 0,0 0,4 5,7 0,3 8 na roční úhrn slunečního svitu na lokalitě (% doby oslunění) 0,0 0,03 0,39 0,02 Z uvedených hodnot a z grafických příloh (příl. 1B a časové mapy v příl. 2A D) je patrné, že referenční body (dotčená sídla) lze rozdělit do dvou skupin: RB A, B, D (Varnsdorf, Läuterau, Spitzkunnersdorf) jsou dotčeny spíše okrajově, případně vůbec (např. RB A Varnsdorf, který je sice v příl. 1B součástí modelové oblasti dosahu rotujících stínů, při podrobnějším propočtu časových relací metodou SHADE 3.91, zohledňující vzájemnou pozici RB a VE v reliéfu terénu, se ale patrně uplatní omezení popsané v kap. 3.1 pod bodem II). Vliv stroboefektu v ref. bodech A, B a D lze tedy označit za nevýznamný. RB C (Seifhennersdorf-samota u S139) je ovlivněn významněji, především vzhledem k relativní blízkosti budoucího stanoviště VE2 (vůči VE1 leží ref. bod C mimo zastiňovanou oblast). Hodnota maximálního denního intervalu působení stroboefektu zde o 1 min. překračuje příslušný německý limit. Situace je ale poměrně jednoduše řešitelná technicky elektrárnu (v daném případě tedy VE2) lze vybavit senzory a softwarem, schopným v kritickém časovém intervalu možného zastínění dotčeného objektu vyhodnotit směr větru a intenzitu slunečního záření a případně na požadovanou dobu zastavit rotor. I v referenčním bodě C lze tedy vliv stroboefektu označit nejvýše za málo významný. Ostatní sídelní útvary širšího okolí lokality jsou situovány buď mimo zastiňovanou oblast (většina Varnsdorfu, Leutersdorf, Großschönau...) nebo leží ve vzdálenostech mimo reálný dosah sledovaného jevu (západní polovina Seifhennersdorfu, Wiesenthal, východní část Spitzkunnersdorfu...), případně jsou kryty členitým reliéfem terénu (severní část Seifhennersdorf- Seifen). Z hlediska jednotlivých potencionálně dotčených států je z výše uvedených výsledků zřejmé, že případný významnější vliv stroboefektu sledovaného větrného parku je omezen na jediný sídelní objekt na území SRN (i zde jde ale o vliv málo významný), v ČR a ve zbývajícím území SRN jde o vliv spíše okrajový (nevýznamný). VI V České republice nejsou pro hodnocení vlivu stroboskopického efektu větrných elektráren určeny příslušné hygienické normy. V SRN jsou používány limitní hodnoty, stanovené s ohledem na ustanovení a požadavky spolkového zákona na ochranu proti imisím (Bundesimmissionschutzgesetz viz např. LUA-NRW 2002 nebo LUNG-MV 2004). GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 7 -

11 II. lokální silniční komunikace: Úseky silnic, spadající do modelové oblasti dosahu rotujících stínů, jsou patrné z příl. 1B. Ve sledovaném území nehrozí posádkám automobilů žádné riziko způsobené sledovaným jevem. Stroboefekt větrných elektráren je plně vnímatelný pouze statickým pozorovatelem, setrvávajícím alespoň několik desítek vteřin na jednom místě. Posádka jedoucího automobilu je vzhledem k předpokládané rychlosti jízdy vystavena rotujícím stínům jen několik vteřin a pokud tento jev vůbec zaregistruje, nebude se z jejího pohledu lišit od řady podobných, běžných a většinou výrazně kontrastnějších efektů (např. stíny stromů při průjezdu alejí, stíny oblaků hnaných větrem atd.). GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 8 -

12 4. ZÁVĚR Stroboskopický efekt vyvolaný stíny rotorů větrné farmy bude na lokalitě Varnsdorf-Špičák pochopitelně přítomen. Zónu jeho vyššího kontrastu lze pro použitý typ Enercon E82 omezit na srpkovité plochy do vzdálenosti cca 460 m od projektovaných elektráren, ale ani v této zóně nemá jev frekvenci dostatečnou ke spouštění fotosenzitivních epileptických záchvatů. Na základě údajů odborné literatury a výsledků předloženého modelu je tedy pravděpodobnost vyvolání fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnými elektrárnami na lokalitě Varnsdorf-Špičák prakticky nulová. U fotosenzitivních jedinců (nižší jednotky % v populaci) nelze ve sledovaném území, zejména v těsné blízkosti posuzovaných elektráren, vyloučit krátkodobé subjektivně nepříjemné pocity ze stínů, pravidelně se míhajících krajinou. Pro většinu zájmové lokality bude ovšem, vzhledem k relativně rychlému pohybu Slunce po obloze, působení sledovaného jevu na jednom místě omezeno na časový interval řádu max. minut až nižších desítek minut denně a to obvykle pouze po několik dní až týdnů během roku (podmínkou je navíc slunečné počasí). Stroboefektem budou v zájmovém území dotčeny 4 sídelní plochy nebo sídelní objekty ve volné krajině. Varnsdorf, Läuterau a Spitzkunnersdorf (ref. body A, B a D) budou ovlivněny okrajově (B,D) nebo prakticky vůbec (A). Poněkud vyšších modelových hodnot dosahuje stroboefekt v případě samoty při silnici S139 (ref. bod C), především z hlediska maximálního denního intervalu působení (až 31 min). Situace v RB C je ovšem poměrně jednoduše řešitelná technicky elektrárnu lze vybavit senzory a softwarem, schopným v kritickém časovém intervalu možného zastínění dotčeného objektu vyhodnotit směr větru a intenzitu slunečního záření a případně na požadovanou dobu zastavit rotor, přičemž v daném případě stačí uvedeným zařízením osadit pouze věž VE2. Z hlediska řidičů a posádek vozidel, projíždějících po zastiňovaných komunikacích je stroboefekt jevem zcela bezrizikovým. Na základě výše uvedených závěrů lze z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území označit stroboskopický efekt větrných elektráren v lokalitě Varnsdorf-Špičátk za jev málo významný (lokálně) až nevýznamný (převážně), zejména s přihlédnutím k výše uvedené možnosti technického řešení situace. Z hlediska možných přeshraničních vlivů lze konstatovat, že případný významnější vliv stroboefektu sledovaných větrných elektráren je omezen na jediný sídelní objekt na území SRN (i zde jde ale o vliv málo významný), v ČR a ve zbývajícím území SRN jde o vliv spíše okrajový (nevýznamný). Poznámka: Předložené hodnocení vlivu stroboskopického efektu je zpracováno pro elektrárnu Enercon E82. Uvedený typ má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy, tzn. nejvyšší dosah a časové relace stroboefektu; z metodického pohledu tedy představuje modelový nejhorší případ (Worst Case). Při případném použití jiných typů VE obdobné rozměrové a výkonové kategorie (např. Vestas V80/V90, Nordex N80/N90, GEwind 1.5, REPower MM82, Fuhrlander FW2500 apod.) budou při shodné prostorové konfiguraci větrných elektrárem sledované parametry stroboefektu srovnatelné nebo nižší; srovnatelný nebo méně významný bude tedy i vliv posuzovaných větrných elektráren ze sledovaného hlediska. V Humpolci, RNDr. Petr Obst znalec v oboru ochrana přírody držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt - 9 -

13 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA HARDING G.F.A. (1998): Photosensitive epilepsy. - Epilepsy Toronto, roč. 9, č. 3; LUA-NRW (2002): Optische Immissionen von Windenergieanlagen. Sachinformation. - Landesumweltamt Nordrhein- -Westfalen, Essen LUNG-MV (2004): Hinweise zur Ermittlung und Beurteilung der optischen Immissionen von Windenergieanlagen (WEA-Schattenwurf-Hinweise). - Landesamt für Umwelt, Naturschutz und Geologie Mecklenburg- Vorpommern, Güstrow NSE (1996): Information about epilepsy, Information leaflets: Photosensitive epilepsy. - National Society for Epilepsy; OBST P. (2002): Boží Dar, farma větrných elektráren stroboskopický efekt. - MS, ObÚ Boží Dar POHL J. ET AL. (2000): Belästigung durch periodischen Schattenwurf von Windenergieanlagen. Laborpilotstudie. - Institut für Psychologie der Christian-Albrechts-Universität, Kiel YAMASHITA Y. ET AL. (1998): Pocket Monsters attacks Japanese children via media. - Annals of Neurology, roč. 44, č. 3; ŽIVNÝ B. (2000): Epilepsie u dětí. - Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem: ČVUT PRAHA, KATEDRA FYZIKY FEL, SERVER ALDEBARAN; LANDESAMT FÜR UMWELT, NATURSCHUTZ UND GEOLOGIE MECKLENBURG-VORPOMMERN, GÜSTROW LANDESUMWELTAMT NORDRHEIN-WESTFALEN, ESSEN; PLANETÁRIUM PRAHA; REPOWER SYSTEMS A.G., HAMBURG, SRN; ARCHÍV ZADAVATELE; + ARCHÍV ŘEŠITELŮ. GLI0728: Výstavba dvou VE v lokalitě Varnsdorf-Špičák stroboskopický efekt

14

15 Příl. 2 A : lokalita: Varnsdorf-Špičák referenční bod: A Varnsdorf, severní okraj zástavby VE typ: Enercon E82 číslo:* VE1 VE2 celkem** vzdálenost věže od referenčního bodu (m): přechod 2. přechod datum: datum: 13.V. 13.V. 31.VII. 31.VII. 0 0 SEČ: SEČ: 5:12 5:12 5:22 5: celkový počet dnů působení: 2 0 maximální denní interval (minut): maximální kumulovaná expozice (teoretická) celková kumulovaná expozice po opravě na roční úhrn slunečního svitu na lokalitě Časová mapa působení stroboefektu jednotlivých věží v referenčním bodě A: hodin ročně: 0,0 0,0 0,0 hodin ročně: 0,0 0,0 0,0 % roční doby oslunění: 0,00 0,00 0,00 Příl. 2 B : lokalita: Varnsdorf-Špičák referenční bod: B Läuterau, východní okraj zástavby VE typ: Enercon E82 číslo:* VE1 VE2 celkem** vzdálenost věže od referenčního bodu (m): přechod 2. přechod datum: datum: 2.IV. 7.IV. 5.IX. 11.IX. 9.IV. 9.IV. 4.IX. 4.IX. SEČ: SEČ: 6:27 6:35 6:21 6:30 6:06 6:07 6:04 6:04 celkový počet dnů působení: 13 2 maximální denní interval (minut): maximální kumulovaná expozice (teoretická) hodin ročně: 1,1 0,1 1,2 celková kumulovaná expozice po opravě hodin ročně: 0,4 0,0 0,4 na roční úhrn slunečního svitu na lokalitě % roční doby oslunění: 0,03 0,00 0,03 Časová mapa působení stroboefektu jednotlivých věží v referenčním bodě B: * Podbarvení pole číslo odpovídá zákresu stroboefektu příslušné věže v časovém grafu. ** Hodnoty ve sloupci celkem nemusí odpovídat maximům nebo součtům hodnot pro jednotlivé elektrárny; jsou totiž výsledkem samostatného výpočtu, uvažujícího i vzájemné časové překryvy.

16 Příl. 2 C : lokalita: Varnsdorf-Špičák referenční bod: C Seifhennersdorf, samota při silnici S139 VE typ: Enercon E82 číslo:* VE1 VE2 celkem** vzdálenost věže od referenčního bodu (m): mimo dosah přechod datum: 30.I. 24.II. SEČ: 8:45 9:19 2. přechod datum: 18.X. 12.XI. SEČ: 8:14 8:49 celkový počet dnů působení: 52 maximální denní interval (minut): maximální kumulovaná expozice (teoretická) hodin ročně: 17,2 17,2 celková kumulovaná expozice po opravě hodin ročně: 5,7 5,7 na roční úhrn slunečního svitu na lokalitě % roční doby oslunění: 0,39 0,39 Časová mapa působení stroboefektu jednotlivých věží v referenčním bodě C: Příl. 2 D : lokalita: Varnsdorf-Špičák referenční bod: D Spitzkunnersdorf, záp. okraj zástavby VE typ: Enercon E82 číslo:* VE1 VE2 celkem** vzdálenost věže od referenčního bodu (m): přechod 2. přechod datum: datum: 4.III. 9.III. 12.X. 12.X. 4.X. 9.X. SEČ: SEČ: 16:49 16:57 16:34 16:34 16:26 16:33 celkový počet dnů působení: 1 12 maximální denní interval (minut): maximální kumulovaná expozice (teoretická) hodin ročně: 0,0 0,9 0,9 celková kumulovaná expozice po opravě hodin ročně: 0,0 0,3 0,3 na roční úhrn slunečního svitu na lokalitě % roční doby oslunění: 0,00 0,02 0,02 Časová mapa působení stroboefektu jednotlivých věží v referenčním bodě D: * Podbarvení pole číslo odpovídá zákresu stroboefektu příslušné věže v časovém grafu. ** Hodnoty ve sloupci celkem nemusí odpovídat maximům nebo součtům hodnot pro jednotlivé elektrárny; jsou totiž výsledkem samostatného výpočtu, uvažujícího i vzájemné časové překryvy.