Plán péče o přírodní památku. Polichno Pod duby. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Polichno Pod duby na období

2 Obsah 1. Základní údaje o EVL přírodní památce Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Stručný popis území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Překryv území s jinými chráněnými územími Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Hlavní předmět ochrany EVL současný stav Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany Cíl ochrany EVL Rozbor stavu EVL s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav EVL a přehled dílčích ploch Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání EVL Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Fotodokumentace Přílohy... 28

3 1. Základní údaje o EVL Přírodní památce 1.1 Základní identifikační údaje kód lokality: CZ kategorie ochrany: Evropsky významná lokalita přírodní památka název území: Polichno Pod duby druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. orgán, který předpis vydal: vláda ČR číslo předpisu: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Uherské Hradiště obec s rozšířenou působností: Luhačovice obec s pověřeným obecním úřadem: Luhačovice obec: Luhačovice katastrální území: Polichno GPS středu EVL: 49 4'21.259"N, 17 42'18.168"E Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic EVL Příloha č. M4 Karta EVL Polichno Pod duby 1.3 Stručný popis území Jedná se území o rozloze asi 26 ha, přiléhající od SSZ k obci Polichno (okres Uherské Hradiště). Územím protéká drobný, přirozeně meandrující vodní tok, obklopený porostem olše. Lokalita se rozkládá na obou svazích potoka, větší část je však na J orientovaném svahu. Na této straně se také rozkládá louka tvořící asi 50% rozlohy lokality. Louka je dlouhodobě využívána jako pastvina skotu. Druhá polovina lokality je tvořena zapojenými křovinatými porosty zejména hlohu (Cratageus sp.), které jsou biotopem bourovce trnkového (Eriogaster catax). V západní části lokality se nachází několik žlebů a reliéf je zde členitější. 1

4 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí PP Polichno Pod duby se rozkládá v katastrálních územích Polichno Celková rozloha je ,3 m 2. Tabulka s vlastníky pozemků v EVL je z důvodu velkého objemu dat umístěna v příloze č. T 1 Vlastnici pozemků v EVL. Informace o vlastnících pozemků byly získány z internetového portálu ČÚZK - Nahlížení do katastru nemovitostí ( ve dnech Katastrální území: Polichno (okres Zlín); Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 766/25 orná půda zemědělský půdní fond ,5 2809,5 766/26 orná půda zemědělský půdní fond ,9 2275,9 766/27 orná půda zemědělský půdní fond ,8 2052,8 766/28 orná půda zemědělský půdní fond ,4 2179,4 766/29 orná půda zemědělský půdní fond ,3 686,3 766/2 TTP zemědělský půdní fond ,5 3086,5 766/57 ostatní plocha ostatní komunikace ,9 19,9 766/58 ostatní plocha ostatní komunikace ,1 40,1 766/32 TTP zemědělský půdní fond ,6 1488,6 766/59 ostatní plocha ostatní komunikace ,6 21,6 766/60 ostatní plocha ostatní komunikace 81 18,9 18,9 766/33 TTP zemědělský půdní fond /61 ostatní plocha ostatní komunikace 75 41,6 41,6 766/35 TTP zemědělský půdní fond ,5 1003,5 766/36 TTP zemědělský půdní fond ,8 1802,8 766/63 ostatní plocha ostatní komunikace ,3 43,3 829/16 ostatní plocha neplodná půda ,4 2824,4 829/17 ostatní plocha neplodná půda ,6 154,6 766/37 TTP zemědělský půdní fond ,3 1853,3 766/64 ostatní plocha ostatní komunikace ,9 68,9 766/65 ostatní plocha ostatní komunikace ,4 44,4 766/38 TTP zemědělský půdní fond ,2 1713,2 766/39 TTP zemědělský půdní fond ,7 1801,7 766/66 ostatní plocha ostatní komunikace ,8 36,8 766/40 TTP zemědělský půdní fond /67 ostatní plocha ostatní komunikace 8 40,9 40,9 766/41 TTP zemědělský půdní fond ,1 1507,1 766/68 ostatní plocha ostatní komunikace 66 45,9 45,9 829/10 ostatní plocha neplodná půda /69 ostatní plocha ostatní komunikace 13 25,6 25,6 766/44 TTP zemědělský půdní fond ,8 1538,8 766/62 ostatní plocha ostatní komunikace 75 25,6 25,6 766/71 ostatní plocha ostatní komunikace 52 59,4 59,4 2

5 Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 766/42 TTP zemědělský půdní fond ,6 253,6 766/46 TTP zemědělský půdní fond ,8 676,8 766/72 ostatní plocha ostatní komunikace ,5 136,5 766/47 TTP zemědělský půdní fond /48 TTP zemědělský půdní fond /1 ostatní plocha neplodná půda /73 ostatní plocha ostatní komunikace 38 36,2 36,2 766/70 ostatní plocha ostatní komunikace 13 41,6 41,6 829/18 ostatní plocha neplodná půda ,3 1068,3 829/15 ostatní plocha neplodná půda ,5 1541,5 766/45 TTP zemědělský půdní fond ,7 576,7 766/74 ostatní plocha ostatní komunikace ,2 94,2 829/22 ostatní plocha neplodná půda ,8 2834,8 829/21 ostatní plocha neplodná půda ,3 2048,3 766/43 TTP zemědělský půdní fond ,1 615,1 766/49 TTP zemědělský půdní fond ,4 1156,4 829/20 ostatní plocha neplodná půda ,1 1274,1 766/75 ostatní plocha ostatní komunikace ,5 56,5 766/30 TTP zemědělský půdní fond 17 24,7 24,7 829/14 ostatní plocha neplodná půda ,4 332,4 829/19 ostatní plocha neplodná půda ,8 1846,8 766/76 ostatní plocha ostatní komunikace ,8 76,8 766/50 TTP zemědělský půdní fond ,9 929,9 766/51 TTP zemědělský půdní fond ,6 852,6 809 TTP zemědělský půdní fond ,3 444,3 766/77 ostatní plocha ostatní komunikace ,5 133,5 829/13 ostatní plocha neplodná půda ,2 31,2 766/52 TTP zemědělský půdní fond ,2 1260,2 766/78 ostatní plocha ostatní komunikace ,3 77,3 766/53 TTP zemědělský půdní fond ,6 909,6 766/79 ostatní plocha ostatní komunikace ,3 287,3 790 ostatní plocha neplodná půda /51 ostatní plocha neplodná půda ,1 522,1 766/31 TTP zemědělský půdní fond ,2 253,2 766/54 TTP zemědělský půdní fond ,5 2030,5 795 orná půda zemědělský půdní fond ,5 779,5 829/52 ostatní plocha neplodná půda ,7 133,7 796 ostatní plocha neplodná půda ,3 645,3 766/80 ostatní plocha ostatní komunikace ,9 129,9 829/53 ostatní plocha neplodná půda 81 7,5 7,5 766/55 TTP zemědělský půdní fond ,3 459,3 821 TTP zemědělský půdní fond ,6 375,6 766/34 TTP zemědělský půdní fond 140 6,1 6,1 766/81 ostatní plocha ostatní komunikace ,5 287,5 766/56 TTP zemědělský půdní fond ,2 303,2 3

6 Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 845/6 ostatní plocha neplodná půda ,3 820,3 845/1 ostatní plocha neplodná půda ,9 1658,9 845/3 ostatní plocha neplodná půda ,9 572,9 843/9 TTP zemědělský půdní fond ,9 4622,9 843/8 TTP zemědělský půdní fond ,1 4280,1 843/4 TTP zemědělský půdní fond ,6 2471,6 843/10 TTP zemědělský půdní fond ,8 4661,8 843/2 TTP zemědělský půdní fond ,2 3238,2 843/5 TTP zemědělský půdní fond ,2 14,2 843/12 TTP zemědělský půdní fond ,9 4188,9 843/13 TTP zemědělský půdní fond ,7 4048,7 843/6 TTP zemědělský půdní fond /82 ostatní plocha ostatní komunikace ,2 479,2 843/14 TTP zemědělský půdní fond ,5 4475,5 845/5 ostatní plocha neplodná půda ,1 2947,1 845/4 ostatní plocha neplodná půda ,9 107,9 843/15 TTP zemědělský půdní fond ,5 4323,5 843/1 TTP zemědělský půdní fond , ,1 845/2 ostatní plocha neplodná půda ,9 543,9 850 ostatní plocha neplodná půda ,3 870,3 849 ostatní plocha neplodná půda ,2 861,2 845/7 ostatní plocha neplodná půda ,3 311,3 848/1 ostatní plocha neplodná půda 28 63,6 63,6 848/2 ostatní plocha neplodná půda ,5 419,5 845/12 ostatní plocha neplodná půda ,9 3997,9 845/8 ostatní plocha neplodná půda ,7 143,7 858 TTP zemědělský půdní fond ,2 1875,2 848/3 ostatní plocha neplodná půda ,6 432,6 845/9 ostatní plocha neplodná půda ,6 223,6 848/4 ostatní plocha neplodná půda 75 77,1 77,1 855/1 TTP zemědělský půdní fond ,9 766,9 843/11 TTP zemědělský půdní fond ,6 8,6 845/10 ostatní plocha neplodná půda ,4 212,4 845/11 ostatní plocha neplodná půda ,4 139,4 843/16 TTP zemědělský půdní fond ,3 1242,3 843/17 TTP zemědělský půdní fond ,7 1250,7 845/13 ostatní plocha neplodná půda ,2 225,2 843/18 TTP zemědělský půdní fond ,9 2155,9 857 TTP zemědělský půdní fond ,3 1018,3 859 TTP zemědělský půdní fond ,4 3692,4 843/19 TTP zemědělský půdní fond ,6 8473,6 855/3 TTP zemědělský půdní fond ,6 493,6 845/14 ostatní plocha neplodná půda ,6 156,6 843/3 TTP zemědělský půdní fond ,7 2128,7 829/26 ostatní plocha neplodná půda ,6 574,6 4

7 Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 829/25 ostatní plocha neplodná půda ,9 638,9 829/24 ostatní plocha neplodná půda ,6 449,6 829/23 ostatní plocha neplodná půda ,3 224,3 860 TTP zemědělský půdní fond ,1 745,1 843/7 TTP zemědělský půdní fond 66 98,8 98,8 829/27 ostatní plocha neplodná půda 86 59,2 59,2 843/21 TTP zemědělský půdní fond ,6 5910,6 843/20 TTP zemědělský půdní fond ,9 1823,9 829/28 ostatní plocha neplodná půda ,4 456,4 869 orná půda zemědělský půdní fond ,4 557,4 855/4 TTP zemědělský půdní fond ,5 813,5 871/42 orná půda zemědělský půdní fond orná půda zemědělský půdní fond ,8 959,8 921 vodní plocha koryto vodního toku ,1 855/2 TTP zemědělský půdní fond ,2 950,2 829/2 ostatní plocha neplodná půda ,2 861 TTP zemědělský půdní fond ,2 3704,2 907 ostatní plocha ostatní komunikace ,7 828/1 ostatní plocha neplodná půda ,6 Celkem ,3 m 2 Příloha: Příloha č. T 1 Vlastnici pozemků v PP Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem PP 5

8 1.5 Výměra území Druh pozemku EVL - plocha v ha Způsob využití pozemku EVL - plocha v ha lesní pozemky - vodní plochy trvalé travní porosty orná půda 0,260 ha 11,9635 ha 1,2567 ha zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - vodní tok 0,260 ha ostatní zemědělské pozemky - ostatní plochy 12,6913 ha neplodná půda ostatní způsoby využití 12,2684 ha 0,4229 ha zastavěné plochy a nádvoří - plocha celkem 26,171 ha 1.6 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: bez překrytí Natura 2000 (ptačí oblast): bez překrytí Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic PP 1.7 Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Předmětem ochrany v PP Polichno Pod duby je bourovec trnkový (Eriogaster catax). 6

9 1.7.2 Hlavní předmět ochrany PP současný stav Stav populace bourovce trnkového (Eriogaster catax) byl v roce 2010 i 2011 hodnocen jako nepříznivý (U2-Bad). Stav celorepublikové populace z hlediska ochrany je hodnocen jako nepříznivý (Bad U2). název druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nenalezen žádný jedinec stupeň ohrožení * 2, C1 popis biotopu druhu xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky název druhu areál populace stanoviště Předpokládaný vývoj Stav z hlediska ochrany bourovec trnkový (Eriogaster catax) nepříznivý nepříznivý méně příznivý méně příznivý nepříznivý Návrh managementu dle inventarizačního průzkumu: Extenzivní management zabraňující další sukcesi směrem k lesním typům vegetace nebo k hustě zapojeným porostům křovin. Aplikace herbicidů na pastvinách je nepřípustná (Marhoul & Turoňová 2008). Hodnocení populace bourovce trnkového a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (Dušek et al. 2007, Hejda 2007). Inventarizační průzkum provedl RNDr. František Bárta a Josef Moravec. Inventarizační zprávu zpracoval Josef Moravec, Poradenská a konzultační činnost v oblasti ekologie, Vrdy, Smetanovo náměstí 320, PSČ , IČ: , DIČ: CZ Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: kriticky ohrožený Ekologie a biologie: bourovec trnkový u nás v minulosti žil v řídkých teplých listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Tyto tzv. nízké a střední lesy byly obhospodařovány většinou výmladkovým způsobem, případně se v nich pásl dobytek. Tento typ hospodaření se dosud uchoval např. v jižním Bavorsku, kde bourovec trnkový tyto biotopy stále obývá. Se změnou typu hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. Dnes je vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic. 7

10 Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především hlohy a trnky. Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů. Druh má jedinou generaci v roce. Dospělci se vyskytují na podzim od konce září do poloviny října. Samičky kladou vajíčka ve spirálovitých shlucích na silnější větvičky živných rostlin. Vajíčka přezimují, housenky se líhnou na konci dubna a počátkem května příštího roku a spřádají si pavučinová hnízda. V počátečních instarech housenky žijí pospolitě, v pozdějších jednotlivě. Kuklí se na konci července v pevných zámotcích ve vegetaci na povrchu půdy. Létá až v září a v říjnu. Celkové rozšíření: bourovec trnkový je západopalearktickým druhem. Západní hranice areálu prochází severním Španělskem a západní Francií. Na sever druh zasahuje do severního Polska, na jih do jižní Itálie. Na východ jeho areál sahá do Malé Asie a přes Ukrajinu po Ural. V severozápadní části areálu druh za posledních sto let výrazně ustoupil. Rozšíření v ČR: výskyt druhu v České republice byl vždy omezen na teplé nížiny a pahorkatiny. Z Čech existují pouze historické údaje o výskytu v okolí Prahy, na Křivoklátsku a v okolí České Skalice. V současné době je považován za druh v Čechách vyhynulý. Na Moravě byl v minulosti rozšířenější, od jižní a jihovýchodní Moravy až po severní Moravu a Slezsko. V severní části území však vymizel již během první poloviny 20. století. V současné době je znám pouze z jižní části Bílých Karpat, okolí Břeclavi, Uherského Brodu, okolí Mikulova a nově z NP Podyjí. Ohrožení: ústup druhu v minulosti byl způsoben především přechodem od pařezinového hospodaření na vysokokmenné. V současné době je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na sukcesně nestálých křovitých stanovištích, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin v rámci péče o chráněná území. 1.8 Cíl ochrany EVL Zachování nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro život a rozmnožování bourovce trnkového (Eriogaster catax) prostřednictvím blokování sukcesních procesů ekosystému v určitém stádiu a dalších nástrojů ochrany přírody. 8

11 2. Rozbor stavu EVL s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází cca 4 km JZ od Luhačovic, SSZ od obce Polichno, na levém svahu údolí pravostranného přítoku Luhačovického potoka. Jižní okraj lokality sousedí s obcí. Jedná se o komplex menších lesů, lesních okrajů, křovin a travinných biotopů v kulturní krajině. Reliéf je svažitý, tvořený převážně jižně orientovanými svahy s pozůstatky četných sesuvů. V severozápadní zalesněné části lokality se vyskytuje několik menších žlebů. V půdním pokryvu převažují kambizemě. Z klimatického hlediska spadá území do mírně teplé klimatické oblasti MT10 (E. Quit 1984), která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika hodnota počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu ve C -2 až-3 průměrná teplota v červenci ve C průměrná teplota v dubnu ve C 7 8 průměrná teplota v říjnu ve C 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období v mm srážkový úhrn v zimním období v mm počet sněhových dnů počet dnů zamračených počet jasných dnů Z geologického hlediska je podklad tvořen mořskými flyšovými sedimenty zlínských vrstev račanské jednotky, převážně jílovcového až jílovcovo-pískovcového flyšového vývoje se střídáním vápnitých a nevápnitých hornin. Geomorfologicky lokalita spadá do celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina, okrsku Prakšická pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k JZ, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. V půdním pokryvu převažují kambizemě. 9

12 Vegetační pokryv lokality je tvořen mozaikou menších lesíků karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-carpinetum, mezofilních křovin svazu Berberidion, degradovaných lesních lemů svazu Trifolion medii a travinobylinných společenstev. V zájmovém území nebyl proveden botanický inventarizační průzkum. Z hlediska fauny je významný zvláště výskyt motýla bourovce trnkového (Eriogaster catax). Jinak fauna lokality odpovídá jejímu charakteru. Nicméně vzhledem k okolní zemědělsky intenzivně využívané krajině, lokalita plní funkci refugia zvířat a stává se tak jejím významným stabilizujícím prvkem. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody - v lokalitě dosud nebyl prováděn žádný ochranářský management b) zemědělské hospodaření - v současnosti se na centrální louce pase skot. Na ortofotosnímku (obr.16) je však patrné, že prostor byl využíván jako záhumenky a sady. Západní část, která je nyní porostlá zapojenými keři, byla evidentně využívána jako pastvina v podstatě bez porostu křovin. Podobně část lokality za potokem. Severní část lokality kde je nyní pastvina, byla využívána také na záhumenky a sady. Zbytky sadů jsou v terénu patrné dodnes. Některé řady stromů v bývalých záhumenkách jsou stále obhospodařovány. Křoviny, tvořené zejména hlohem, které centrální louku obklopují a jsou i v JZ části za potokem a zejména ve východní části lokality, jsou hlavním biotopem bourovce trnkového (Eriogaster catax). V současné době (2010) zde proběhla plošná redukce křovin, což podpoří jejich zmlazení a vytvoří vhodnější podmínky pro vývoj i existenci tohoto druhu. V údolí potoka je přírodě blízká olšina bez větších zásahů člověka a byla zde i v roce Potok přirozeně meandruje a vytváří tak množství biotopů a mikrostanovišť pro řadu druhů rostlin i živočichů. d) myslivost v zájmovém území se rozkládá honitba Polichno. Využívání lokality pro zájmy myslivosti není při současném rozsahu v rozporu s ochrannou EVL. V budoucnu je lokalita ohrožena dvěma extrémy. Úplnou likvidací křovin anebo přechodem v les. To by způsobilo likvidaci biotopu předmětu ochrany. Třetím ohrožením je ohrožení chemické, na které hmyz reaguje velmi citlivě. Z toho důvodu je nutné zamezit jakékoli chemizaci (například likvidaci křovin herbicidy) v lokalitě a pokusit se ji omezit i v přilehlém okolí. 10

13 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán Luhačovice (schválen usnesením č. 52/Z6/ s účinností od ) ve východní části lokality se počítá s výstavbou technické infrastruktury do roku 2014 (zásobování elektrickou energií - prodloužení nadzemního vedení VN 22kV a výstavba trafostanice). Výstavba je plánována z části na pastvině a z části v křovinatém porostu. Před výstavbou je potřebné domluvit s investorem podmínky redukce křovin (nejlépe v období od konce července do 20. září, mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce trnkového). 2.4 Současný stav EVL a přehled dílčích ploch V současné době je lokalita asi z 1/2 využívána jako pastvina skotu. Druhá polovina je +/- porostla křovinami zejména hlohu zde je hlavní zájem ochrany. V okolí přirozeně meandrujícího potoka, protékajícího celou plochou od Z k V, je přírodě blízká olšina, která poskytuje útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů. V lokalitě se ojediněle vyskytují staré ovocné stromy a zbytky starých sadů. Část porostlá křovinami je v současnosti prosvětlována v pásech, čímž se otvírá prostor pro vývoj bourovce potřebné rané stádium hlohu. V budoucnu tak vznikne větší množství ploch pro vývoj bourovce trnkového hlavního předmětu ochrany. Pro potřeby ochrany přírody je území rozděleno na 8 dílčích ploch: Dílčí plocha A (6,3578 ha) Jde o centrální mírně svažitou louku s J až JV orientací. Využívaná jako pastvina skotu. Objevují se tu vyšlapané cestičky. Ojediněle jsou zde staré ovocné stromy. Ve východní části je zajímavý odtrh sesuvu. Plocha je ze všech stran obklopena křovinami. Dílčí plocha B (3,4102 ha) Mírný svah s J až JV orientací ve východní části lokality. Celá plocha zarostlá zapojenými křovinami zejména hlohu. Z východu sousedí se zpevněnou cestou, která tvoří hranici EVL. Dílčí plocha C (2,8579 ha) Jde o údolní nivu potoka. Porost přírodě blízké olšiny v nivě přirozeně meandrujícího potoka. V západní části se k toku připojuje několik menších přítoků. Dílčí plocha D (0,9799 ha) Křovinatá plocha mezi údolní nivou potoka a pastvinou. Křoviny tvoří zejména hloh. Jsou zde ojediněle staré ovocné stromy. Dílčí plocha E (2,4758 ha) Severně orientovaný svah s křoviny hlohu a trnky, nyní v raném stádiu vývoje. Reliéf je zvlněný a členitý. Ojediněle ponechány vzrostlé stromy, z nichž některé jsou ovocné (hrušně, jabloně, slivoně). Území je ohrazeno a využíváno k pastvě skotu. 11

14 Dílčí plocha F (3,8185 ha) Území v SZ části EVL. Jde o zvlněný svažitý a členitý reliéf se stržemi. Souvislý porost křovin zejména hlohu. Porost v současnosti v pásech z části redukován. Ojediněle ponechány vzrostlé stromy. Dílčí plocha G (1,4099 ha) Pás listnatých stromů (ovocné stromy, duby atd.) na J orientovaném svahu. Mezi stromy křoviny v +/- nezapojeném porostu. Součást pastviny mezi stromy prochází při pastvě skot a vyhledává tu stín. Dílčí plocha H (4,8616 ha) Jižně orientovaná, mírně svažitá louka, v severní části lokality využívána jako pastvina. Jsou zde zbytky starých sadů, především slivoní. Plocha sousedí ze severu s polní cestou, od které je oddělena dřevěným ohrazením. Příloha: Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno - Pod duby 12

15 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v PP Rámcové zásady péče o území V každém případě je v celé lokalitě vyloučeno použití herbicidů (např. na likvidaci keřů), fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Chemické ošetření herbicidem lze použít jen zcela výjimečně (ve vegetační době), a to na bodové ošetření pařízků silně zmlazujících dřevin, jako je např. akát. Pokud je to možné, měly by být všechny plochy EVL, sousedící s intenzivně využívanými zemědělskými pozemky, po hranici odděleny keřovým pásem asi 5-10m širokým, který bude plnit funkci bariéry proti úletům chemického ošetření polních plodin na sousedících pozemcích. a) péče o biotop Křovinaté plochy - v zásadě je potřeba udržovat křovinaté plochy (hlohu a trnky) v relativně rané fázi vývoje, kdy se střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře s travními porosty. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesíků. Prořezávky a veškeré zásahy do křovin je možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce trnkového, tedy pouze od konce července do 20. září a to ideálně v intervalu 3 5 let. Redukce křovin by měla probíhat formou mozaiky nebo pásů každý rok obnovit přibližně jednu pětinu porostů. Po redukci křovin je plochy možné udržovat extenzivní pastvou (nejlépe intenzivnější krátkodobá rotační pastva nebo kontinuální extenzivní pastva ovcí nebo koz) v kombinaci s redukcí křovin, pokud dosáhnou větší pokryvnosti než 20% plochy. K redukci křovin ve starých rozsáhlých zapojených keřových porostech je v některých případech možné použít půdní frézu (pohybující se na úrovni terénu). Je ale nutné ji používat s citem, lokálně a nepoškozovat půdní povrch. Ve většině případů ale bude vhodnější použít motorovou pilu nebo křovinořez. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. Při prořezávkách by měl být odstraňován starší porost a pokud možno ze severní strany (motýl výrazně preferuje osluněnou stranu s pozvolným přechodem od nejmladších stádií po vysoké keře). V ideálním případě by pak prořezávka měla tvarovat okraj pásu porostu do nepravidelně zubatého tvaru, nebo vytvářet podkovovité útvary v případě mozaiky. Keře trnky obecné je při redukci možné odstranit až u půdního povrchu zmlazují poměrně rychle. V porostech hlohu je možné část keřů zredukovat tím způsobem, že se ořežou na výšku 1 1,5m a i větve se značně zkrátí. Tím se dosáhne rychlejší obnovy vhodných stanovišť pro housenky bourovce trnkového. Ojediněle stojící vzrostlé listnaté stromy nejsou na závadu, musí však jít pouze o skutečně ojedinělý výskyt. Pastviny na pastvinách pokud možno ponechávat nedopasky jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni (do 20% 13

16 pokryvnosti). Při redukci nedopasků od konce července do 20. září likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. Údolní niva potoka zde neprovádět žádné zásahy. Nedovolit likvidaci keřových lemů lužních porostů. b) péče o druh - bourovec trnkový (Eriogaster catax) Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je nutné především zamezit likvidaci rozptýlené zeleně a leteckému chemickému ošetřování zemědělských a lesních kultur. Nežádoucí je také převod pastvin, luk a křovinatých strání na les. Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. Souvislé porosty křovin na stráních je nutné radikálně prořezat. Prořezávky je však možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. V sadech, zahradách, na loukách a pastvinách je třeba vždy nechávat část křovinatého náletu. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesů. V dlouhodobé perspektivě bude třeba ve vybraných teplomilných doubravách v oblasti výskytu bourovce trnkového obnovit výmladkové hospodaření. Péče o bourovce musí spočívat v udržení dnešních křovin v relativně rané fázi vývoje, kdy se zde střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře. Zmlazující zásahy ale nesmí být prováděny v zimě ani na jaře, kdy bychom zlikvidovali snůšky vajíček a pospolitě v hnízdech se vyvíjející mladé larvy. Výřez křovin v plném létě je technicky a personálně náročný, jiná možnost ale nezbývá. Dlouhodobou perspektivou pro tento druh je rekonstrukce pařezinového hospodaření v teplých lesích v blízkosti současných lokalit. Zdroj: Konvička M., Hula V., Beneš J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 7 str Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Dílčí plocha A (6,3578 ha) Neprovádět žádné zásahy. Případně se pokusit domluvit s pastevci na ponechávání nedopasků jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni pro pastvu. Při redukci nedopasků (nejlépe od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce) likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. V případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. 14

17 Dílčí plocha B (3,4102 ha) Radikálně prořezat celou plochu křovin tak, aby jejich celková pokryvnost nepřesáhla 20%. Ponechat ojediněle vzrostlé stromy a případně část mrtvého dřeva. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5) a provádět ji formou pásů širokých asi 10 m podél gradientu nadmořské výšky. V dalších letech v intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL,nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Plochu je možné udržovat pastvou nedovolit ale úplnou likvidaci zmlazujícího hlohu a trnky. Jejich pokryvnost by měla být 10 20%. Dílčí plocha C (2,8579 ha) Zde neprovádět žádné zásahy,jen nedovolit likvidaci keřových lemů lužních porostů. Dílčí plocha D (0,9799 ha) Radikálně prořezat celou plochu křovin. Ponechat ojediněle vzrostlé stromy a případně část mrtvého dřeva. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5). V dalších letech v intervalu 3 let udržovat plochu prořezávkou tak, aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL,nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Plochu je možné udržovat pastvou nedovolit ale úplnou likvidaci zmlazujícího hlohu a trnky. Jejich pokryvnost by měla být 10 20%. Dílčí plocha E (2,4758 ha) V intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak, aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Prořezávku provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Plochu je možné udržovat pastvou nedovolit ale úplnou likvidaci zmlazujícího hlohu a trnky. Jejich pokryvnost by měla být 10 20%. Biomasu odvézt mimo EVL, nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Dílčí plocha F (3,8185 ha) Pokračovat v redukci křovin v pásech nebo mozaice, ponechat ojediněle vzrostlé stromy a případně část mrtvého dřeva. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5). V dalších letech v intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak,aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. 15

18 Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL,nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Dílčí plocha G (1,4099 ha) Udržovat pařezinovým způsobem a keřové patro v intervalu 3-5 let prořezávat (vždy jednu třetinu),aby se zde stále objevovalo nové zmlazení trnky a hlohu. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL, nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Dílčí plocha H (4,8616 ha) Neprovádět žádné zásahy. Případně se pokusit domluvit s pastevci na ponechávání nedopasků jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni pro pastvu. Při redukci nedopasků (nejlépe od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce) likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. V případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 let plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Příloha: Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno - Pod duby 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání PP 1. v celé lokalitě je vyloučeno použití herbicidů (např. na likvidaci keřů), fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody 2. v místech, kde v minulosti byly sady, je možné plochy obhospodařovat jako extenzivní sady bez komerčního využití 3. lokalitu lze využívat pro extenzivní pastvu (extenzivní kontinuální pastva nebo krátkodobá intenzivnější rotační pastva) 3.3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zemědělské pozemky v okolí chemicky neošetřovat letecky a i v případě postřiků ze země postřik provádět za bezvětrného počasí. 16

19 3.4 Návrhy na vzdělávací využití území Informační tabule Při vstupu na pastvinu od východu a dalších (1 2) vstupech do lokality umístit informační tabuli o EVL a soustavě chráněných území natura Osvětová kampaň Vzhledem k velkému množství vlastníků pozemků v EVL a také vzhledem k tomu, že trvalé přežití a prosperita předmětu ochrany spočívá spíše v mozaice vhodných stanovišť v širší krajině, než pouze v zachování EVL, by bylo velmi vhodné provést masivní osvětovou kampaň v nejbližších obcích (Biskupice, Polichno). Tato kampaň by byla zaměřena na zvýšení environmentálního citu a povědomí obyvatel obcí a vlastníků pozemků. Cílem by mělo být probuzení zájmu a kladného vztahu cílových skupin k EVL a jejímu předmětu ochrany, změna chování v obhospodařování vlastních pozemků i mimo EVL ve prospěch bourovce trnkového a posílení kladného vztahu k přírodě a regionu. Kampaň by mohla zahrnovat například vydání brožury a plakátu o EVL a předmětu ochrany, přednášky pro veřejnost i místní školy, exkurze atd. 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Každoročně v období od konce půlky dubna do počátku půlky května provádět monitoring výskytu housenek (pavučinových hnízd) bourovce trnkového (Eriogaster catax). 17

20 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Cena za provedení jednorázových zásahů a opatření je Kč. Cena za regulační management je Kč. Celkové náklady za celou dobu platnosti plánu péče jsou odhadnuty na Kč. V tabulkách níže je kalkulace hrubého odhadu nákladů bez DPH na provedení asanačního a regulačního managementu za období platnosti plánu péče a přibližný ceník zásahů. Při kalkulaci jsme vycházeli především z ceníku nákladů obvyklých opatření pro žádosti OP ŽP podané v 14. Výzvě a z ceníku obvyklých nákladů AOPK Kalkulace byla provedena tak, že o celou plochu EVL se stará a péči financuje orgán ochrany přírody. V kalkulaci není počítáno se ziskem z těžby dřeva, pastvy, výroby sena a podobně, ani s účastí vlastníků pozemků, kteří některé plochy v současnosti udržují na vlastní náklady. Kalkulace asanačního managementu: kácení do průměru 20cm kácení do průměru 30 cm kácení do průměru 40 cm cena za dílčí plochu prořezávka křovin odstranění stařiny naučná tabule osvětová kampaň A m 2 /kus cena B m 2 /kus cena C m 2 /kus cena D m 2 /kus cena 44095, E m 2 /kus cena F m 2 /kus cena G m 2 /kus cena H m 2 /kus cena celá kus/akce 3 1 lokalita cena cena za asanační management Kč 18

21 Kalkulace regulačního managementu: prořezávka křovin (odstr. náletu) kosení ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem kosení lehkou mechanizací kosení těžkou mechanizací cena za dílčí plochu A m 2 /kus četnost za PP cena B m 2 /kus četnost za PP cena , C m 2 /kus četnost za PP cena D m 2 /kus četnost za PP cena , E m 2 /kus četnost za PP cena F m 2 /kus četnost za PP cena G m 2 /kus četnost za PP cena H m 2 /kus četnost za PP cena cena za regulační management Kč Přibližný ceník managementových zásahů: zásah cena (Kč) jednotka zásah cena (Kč) jednotka odstraňování přestárlých křovin ha asanace ostružiníku 30 m 2 odstraňování křovin ha výsadba keřů 80 kus odstranění křovin frézováním ha výsadba stromů 570 kus kosení ručně vedenou sekačkou ha ohrazení 200 m kosení lehkou mechanizací ha vytvoření svahové stěny 1500 m 3 kosení těžkou mechanizací ha vystavění kamenné stěny 4600 m 3 kosení na podmáčených stanovištích + 50% naučná tabule 8000 kus kácení do průměru 20cm 100 kus osvětová kampaň akce kácení do průměru 30 cm 200 kus tvorba tůní (bagrováním) 1500 m 3 kácení do průměru 40 cm 350 kus odvoz zeminy 150 m 3 odstranění stařiny ha přehrazení kanálu kus Všechny jmenované zásahy nemusí být v EVL aplikovány. 19

22 4.2 Použité podklady a zdroje informací Farkač, J., Král, D. & Škorpík, M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky bezobratlí. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/2004 druhá část. MŽP, Praha. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M., (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 304 pp. Konvička M., Beneš J. & Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Mackovčin P., Matková M., (eds.) 2002: Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 pp Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha Moravec J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Polichno Pod duby z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový). (Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje). Neuhäuslová Z. & Moravec J. (eds.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Kartografie, Praha, 341 pp. Petříček V (ed.) (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPK ČR, Praha, 451 pp. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. ČSAV, Brno. Mapové podklady: Základní mapa České republiky 1: číslo mapového listu: Základní mapa České republiky 1:5 000 číslo mapového listu: Uherské Hradiště-7-0, Uherské Hradiště-7-1, Uherské Hradiště-8-0, Uherské Hradiště-8-1 Quitt, E. (1977): Klimatické oblasti ČR - mapa 1: ČSAV, Brno 20

23 4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita PP plán péče TTP trvalý travní porost ZCHÚ zvláště chráněné území 1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 4.4 Plán péče zpracoval Plán péče zpracovala Lenka Pavelčíková (Králová) a Petr Pavelčík v letech Adresa zpracovatele: Mgr. Lenka Pavelčíková (Králová) Vlčnov kralova.lk@seznam.cz IČO: Mgr. Petr Pavelčík Vlčnov p.pavelcik@centrum.cz 21

24 5. Fotodokumentace Obr. 1: Dílčí plocha A centrální louka (březen 2011) Obr. 2: Dílčí plocha A zbytky starých sadů jabloně. V pozadí dílčí plocha C (březen 2011) Obr. 3: Dílčí plocha B zapojené keře hlohu (Cratageus sp.) (březen 2011) 22

25 Obr. 4: Dílčí plocha D, v popředí dílčí plocha A (březen 2011) Obr. 5: Dílčí plocha A odtrh sesuvu (březen 2011) Obr. 6: Dílčí plocha B zapojené keře hlohu (Cratageus sp.), v popředí dílčí plocha A (březen 2011) 23

26 Obr. 7: Dílčí plocha C přirozeně meandrující potok (březen 2011) Obr. 8: Dílčí plocha E (březen 2011) Obr. 9: Dílčí plocha E, v pozadí dílčí plocha C a F (březen 2011) 24

27 Obr. 10: Dílčí plocha E ovocné stromy (hrušeň) (březen 2011) Obr. 11: Dílčí plocha E západní část se zapojenými porosty hlohu (březen 2011) Obr. 12: Dílčí plocha F částečně prořezané zapojené porosty hlohu (březen 2011) 25

28 Obr. 13: Dílčí plocha F částečně prořezané zapojené porosty hlohu (březen 2011) Obr. 14: Dílčí plocha H s ovocnými stromy (slivoň), v pozadí dílčí plocha G a A (březen 2011) Obr. 15: Cesta protínající dílčí plochu (březen 2011) 26

29 Obr. 16: Ortofotosnímek z roku 1950 Obr. 17: Ortofotosnímek z roku

30 6. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T 1 Vlastníci pozemků v PP Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic PP Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem PP Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v PP Polichno - Pod duby Příloha č. M4 Karta EVL Polichno Pod duby 28