MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav religionistiky. Svoboda Petr

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav religionistiky Svoboda Petr Změna mediálního obrazu nových náboženských hnutí v ČR: Případová studie Hnutí Haré Krišna Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph. D. 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Podpis autora práce 2

3 Obsah: 1. Úvod Teoretická část Vliv médií Mediální konstrukce reality Sociální konstrukce reality NNH na Západě ISKCON a jeho filosofie NNH v Česku Hnutí HK u nás Metodologická část Výzkumný problém a cíl výzkumu Výzkumné otázky Zvolená metoda výzkumu Diskurzivní analýza Obsahová analýza Konstrukce výzkumného souboru Analyzovaná média Mediální pozornost Analytická část Kulturní akce Indické festivaly Akce kde hnutí participuje Jiné kulturní akce Nebezpečnost hnutí HK První desetiletí Druhé desetiletí Třetí desetiletí

4 Názor odborníků na nebezpečnost Změna vztahů HK vůči jiným náboženským skupinám Kršnův dvůr První období Druhé období Třetí období Dílčí závěr George Harrison Vliv filosofie Finanční podpora a propagace Pohřební ritus Tolerance Změna Závěr Abstrakt Použita literatura Použité zkratky:

5 1. Úvod Po roce 1989 procházelo tehdejší Československo výraznou transformací, setkávalo se s novými vlivy a fenomény, ať už na poli ekonomickém, kulturním či náboženském. Jednou z těchto novinek bylo také působení nových náboženských hnutí. Zpočátku, když veřejnost ještě nebyla příliš obeznámena s jednotlivými skupinami, jejich agendou, filosofií a postoji, mohlo docházet ke strachu z těchto novot. Zejména, pokud lidé sami neměli osobní zkušenost s fungováním a projevováním těchto skupin, museli se spolehnout na informace z médií. Jaký tedy byl mediální obraz těchto nových náboženských skupin, jak se měnil, a jaký je dnes? Na to se pokusí odpovědět tato bakalářská diplomová práce. V první částí práce budou nastíněny teoretické koncepty, kterými jsou sociální a mediální konstrukce reality. Sociální konstrukce reality vychází z konceptu Bergera a Luckamanna, podle kterých je každodenní realita kolem nás neustále vytvářena a prostřednictvím komunikace znovu stvrzována. Mediální konstrukce reality, na které se jednotlivá média popř. sami novináři podílejí, pak výrazně ovlivňuje proces tvorby oné sociální reality. V této části práce bude také zmíněn historický a společenský kontext, který umožnil rozmach nových náboženských směrů i hnutí Hare Kršna na Západě, a poté i u nás. Nakonec budou uvedeny základy filosofie, nauky a praxe tohoto hnutí. Druhá část práce bude věnována metodologickému aparátu. Bude objasněn výzkumný problém a cíl výzkumu spolu s výzkumnými otázkami. Bude rozpracována metoda, kterou práce využívá tou bude kvalitativní obsahová analýza spolu s analýzou diskurzivní. Budou objasněna kritéria výzkumu, která omezila sledovaný vzorek na články deníků Mladá fronta Dnes a Blesk a týdeníky Reflex a Respekt. Tato periodika reprezentují jak seriózní tisk tak tisk bulvární. Také bude vysvětleno, proč se výzkum zabývá právě časovým obdobím let 1990 až V poslední třetí části práce pak budou provedeny jednotlivé dílčí analýzy, ve kterých bude sledována ona změna v mediální prezentaci nových náboženských hnutí, respektive samotného hnutí Haré Kršna. Budou sledovány změny v inzerci o tomto hnutí na kulturních akcích, kdy bude analyzován zejména kulturní rozměr a vztah s okolím. Dále pak bude analyzováno, zda hnutí HK je stále vnímáno jako potencionálně nebezpečná náboženská skupina či je již považována za etablovanou. Budou analyzovány články o komunitě Kršnův dvůr ve všech aspektech jeho působení. Nakonec bude sledováno spojení hnutí HK s významnou osobností show-byznysu. 5

6 2. Teoretická část V této teoretické části práce bude čtenář seznámen s úlohou médií a následně s historickými souvislostmi působení hnutí HK. V části věnované médiím bude nastíněn jejich vliv na společnost, proces výběru a tvorby mediálního zpravodajství. Následně bude objasněn vztah mezi mediálním obrazem a teorií sociální konstrukce reality. Další část je pak věnována historickým souvislostem vzniku a působení hnutí HK (respektive ISKCONu) na Západě a později také v Česku. Zmíněny budou také základní prvky nauky a praxe tohoto hnutí Vliv médií Tato práce bude sledovat změnu mediálního obrazu hnutí Haré Kršna v českých médiích. Je proto vhodné poukázat na to, jaké tato média plní funkci a jaký mají vliv na společnost. Je všeobecně přijatelným faktem, že vliv médií je značný, a to jak na jednotlivce tak i na společnost. Dle Burtona & Jiráka mezi jejich nejčastější vlivy patří: Změna myšlení, postojů a poznání: média mají značný vliv na to, jak lidé myslí a jakým způsobem se dívají na svět. Jejich prostřednictvím si lidé vytváří představy jak o sobě samých tak o druhých lidech i o jednotlivých sociálních skupinách. Média však často užívají stereo-typizovaný pohled na tyto skupiny a její členy. Média mohou vyvolávat kolektivní reakce či morální paniky. Důvodem mohou být nové situace (jevy) ve společnosti, na které dosavadní dominantní řád nemá dostatečný návod, jak se s nimi vypořádat. Může tak docházet k nepodloženým obavám a úzkostem z těchto nových jevů. Reakcí na tyto prezentace může být vyvolané napětí ve společnosti vedoucí až k ohrožení její stability. Nastolování agendy: média (editoři, redaktoři či sami novináři) určují, která témata budou do samotných mediálních obsahů zahrnuta, a která naopak vyloučena. Tím do jisté míry určují, jaká témata budou veřejnosti předložena, přičemž mohou těmto tématům přiřadit rozličnou míru důležitosti. Tak vlastně média nastolují veřejnou agendu rejstřík témat, která pak veřejnost považuje za důležitá a které se následně stávají součástí veřejných debat. Učení: média mají informační a edukační funkci jsou schopna šířit nové poznatky a rozšiřovat tak hranice vědění, zprostředkovávat fakta a názory. Socializace: pomocí předkládaných norem, hodnot či vzorců chování umožňují média jednotlivcům se socializovat (zapojit se do života dané společnosti). 6

7 Společenská kontrola: média jsou schopna kontrolovat, ovládat, řídit až manipulovat publikům tím, že některé argumenty o fungování světa upřednostňují a jiné naopak zpochybňují. Definování skutečnosti: média definují lidem to, co mají považovat za opravdové, normální a správné přispívají ke konstruování sociální reality (Burton & Jirák, 2001: ). Lze tedy říci, že média mají velký vliv nejen na jedince ale i na společnost jako celek. To je dáno také tím, že mediální obsahy neovlivňují jen samotné příjemce zpráv, ale také skupiny osob, které s primárními příjemci přichází skrze interpersonální komunikaci do styku. Ty jsou tak ovlivňovány až sekundárně, nepřímo (Schulz, 1998: 33). S rozvojem komunikačních technologií v posledních letech je vliv médií stále patrnější. Přičemž jejich vliv je výraznější v případech, kdy člověk s danou realitou nemá osobní (bezprostřední) zkušenost, a je nucen se spolehnout právě na informace z médií (Jirák & Kopplová, 2003: 140). To jak je tato realita (mediální skutečnost) prostřednictvím mediálních produktů vyobrazena, takovou ji člověk považuje za skutečnou, opravdovou, realistickou Mediální konstrukce reality Jak již bylo řečeno, média se svou činností reprezentace a opakovaného zobrazování světa značnou měrou podílí na procesu konstituování sociální konstrukce reality a zároveň ji zpětně odrážejí. Přesto, že od nich společnost očekává, že budou podávat co nejvěrnější obraz reality, je třeba si uvědomit, že se samy na tomto obrazu podílejí a do jisté míry ho samy konstruují (Jirák & Kopplová, 2007: 291). Je to do jisté míry logické, že média nejsou schopna zachytit obraz celé reality a zprostředkovat je veřejnosti. To není v jejich silách. Musí tedy nutně docházet k selekci. Musí být určeno (vybráno), které zprávy budou inzerovány, a které nikoli. Na této selekci se podílejí zejména procesy nastolování agendy, tvorba zpravodajských hodnot a vlastní názory novinářů. Média ovlivňují to, o čem lidé přemýšlejí a jak o jednotlivých tématech uvažují, nastolují jednotlivé agendy. Činí tak prostřednictvím toho, že některá témata do svých obsahů zařazují a jiná naopak vynechávají. Zároveň dle jednotlivého řazení zpráv signalizují jejich důležitost atd. (Jirák & Kopplová, 2003: 181). Média, respektive jejich hlavní protagonisté musí určit, které zprávy budou do zpravodajství zařazeny, a které nikoli (pro svou zajímavost, důležitost, apod.). To určují jistá kritéria, tzv. zpravodajské hodnoty. Zda zpravodajské hodnoty dané zprávy překročí tzv. 7

8 práh pozornosti a dojde k její inzerci, je určováno v procesu tzv. gatekeepningu. Zde je zohledňována např. velikost média, domnělé hodnoty publika, časové možnosti aj. Velký vliv na tento proces mají jak ustálená pravidla v rámci daného média tak samotní novináři, editoři, vydavatelé (ibid ). Schulz v souvislosti s vlivem samotných novinářů na mediální obsahy hovoří o ideologicky zabarveném pohledu na svět, kdy podávaná skutečnost reprezentuje především stereotypy a předsudky samotných novinářů, jejich profesionální pravidla a politické postoje. Mediální obraz podle něj pak se skutečností nemá příliš společného, protože je vysoce strukturovaný a fragmentovaný, často poznamenaný jejich egocentrismem, 1 negativismem a personalizací (Schulz, 2001: 29) Sociální konstrukce reality Dalším teoretickým východiskem pro analýzu této práce bude sociální konstruktivismus v pojetí Bergera a Luckamanna. Pro lepší pochopení je vhodné zmínit jakousi hlavní myšlenku jejich teorie: Společnost je výtvorem člověka. Společnost je objektivní realitou. Člověk je výtvorem společnosti (Berger & Luckmann, 1999: 64). Tato teorie hovoří o tom, že realita každodenního světa je tvořena objektivní, obecně ustanovenou a nezpochybnitelnou realitou, která je však tvořena velkým počtem realit subjektivních, a je vytvářena až v procesu své sociální reprodukce (Reifová, 2004: 278). Ona objektivní realita podle této teorie ( ) vzniká až jako intersubjektivní dohoda na tom, co budeme za realitu považovat (ibid. 109). Tuto teorii sociální konstrukce reality rozpracovali v 60. letech P. L. Berger a T. Luckmann. Ti v této souvislosti hovoří o tři fázovém modelu, ve kterém se neustále uplatňují procesy externalizace, objektivizace a internalizace, kdy stěžejní složkou těchto procesů je jazyk, jako nástroj komunikace. Jinými slovy sociální realita je stvrzována skrze komunikaci jednotlivých aktérů. Významnou roli hrají média, a to zejména v procesu objektivizace, kdy externalizované produkty lidského vědomí jejich prostřednictvím nabývají objektivní povahy. V předchozí části byly nastíněny procesy fungování médií, jejich podíl na tvorbě mediální a sociální konstrukce reality. Nyní bude pozornost přenesena na historické 1 Klasické chápání egocentrismu, jež vychází z myšlenek amerického antropologa G. P. Murdocka, je založeno na snaze o emocionální či intelektuální zdůvodnění nadřazenosti vlastní sociální skupiny. Toto chápání je pak založeno na etickém dualismu, kdy vlastní skupině je přisuzováno vše s pozitivním významem pro společnost, zatímco vše pro společnost negativní a problematické je připisováno ostatním skupinám (v tomto případě např. hnutí HK). Kultury těchto skupin jsou pak častokrát označovány jako kvalitativně nižší, v tomto případě vůči té české (Václavík, 2007: 19 20). 8

9 souvislosti působení hnutí HK na Západě jakožto i na území Česka. Bude zmíněna filosofie a hlavní zásady, kterými se vyznavači boha Kršny řídí NNH na Západě Jaká situace na Západě umožnila tak výraznému rozvoji hnutí HK v 60. letech? V té době docházelo tamní společnosti k výraznému náboženskému oživení. To bylo doprovázeno také vznikem mnoha nových náboženských hnutí. Tato situace byla důsledkem rozpadu novověkého obrazu světa a novověké společnosti založené na biblických náboženstvích. Ta postupně zaznamenala značného oslabení poté, co začala být vnímána jako systém utilitární a neosobní. Zároveň s tímto oslabením vzniká v tomto období jakási vlna odporu a protestu vůči dosavadní společnosti a jejím hodnotám. Mezi ně patřily např. instrumentální racionalita, neosobní manipulace skrze konzumní způsob života, apod. 2 Tento protest měl mimo jiné podobu kulturního experimentu, což se projevilo např. změnou životního stylu, změnou pohledu na sexualitu či zaměření na prožitek a odklon od tradičních církví. To mělo mimo jiné za následek oslabení tehdejších kulturních, náboženských či sociálních struktur. Taková to situace vedla k tomu, že lidé měli snahu poznat jiné, alternativní přístupy k životu, seznámit se s jinými světonázory. Jednotlivé nově se etablující náboženské skupiny tak mohly svým zájemcům nabídnout specifický systém životních pravidel, přinášející do života praktický řád a klid založený na autententicitě, sebevyjádření a odmítnutí materialistické orientace (Václavík, 2008a: 352). Velký rozmach NNH v 60. letech, převážně ve Spojených státech, se nesl v duchu experimentování s těmito hnutími. 3 Zároveň docházelo k vytváření náboženské plurality, která vedla k tomu, že každý jedinec si mohl vybrat náboženskou skupinu či směr, která mu nejvíce vyhovovala. Tato situace je někdy označována jako náboženský trh, se kterým se lze setkat po roce 1989 také v Česku (Lužný, 2004: 30) ISKCON a jeho filosofie Jedním z těchto nových náboženských hnutí na Západě byla i neoorientální Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny. 4 Ta přinášela společnosti nový systém, který měl ukázat lidem pravou podstatu skutečnosti, a který byl v opozici vůči materialistickému a konzumnímu způsobu života. 2 Zaměření společnosti na konzum byl umožněn rostoucím poválečným blahobytem. 3 Mezi mediálně nejsledovanější patřily právě hnutí HK, Církev Sjednocení a Scientologie. Hlavní kritika těchto skupin se týkala získávání a udržování nových členů a ekonomických aktivit těchto společností (Lužný, 2004: 96). 4 Častěji označovaná anglickou zkratkou ISKCON (International Society for Krishna Consciousness). 9

10 Toto učení v roce 1965 do USA přinesl Šríla Prabhupáda, 5 který později založil ISKCON. Ten má navazovat na jeden z proudů gaudíjského višnuismu, jehož kořeny sahají do 16. století a vztahují se k významné indické autoritě, šiřiteli kršnovské bhakti Šrí Čaintajovi (Fujda & Lužný, 2010: 19). Jaká je tedy filosofie gaudíjského višnuismu, reprezentovaného ISKCONem? Vyznavači tohoto učení, oddaní Kršny, se domnívají, že cesta k poznání pravé podstaty vedle skrze dodržování tzv. čtyř usměrňujících zásad čistého života, 6 praktikování meditace 7 a kultivaci unikátního a devocionálního vztahu k duchovnímu mistru. Dále pak věří v reinkarnaci 8 a působení zákonu karmy 9. Proto, aby se mohli lidé vymanit z koloběhu života, musí se zbavit karmických následků, čehož lze dosáhnout tak, že jejich veškeré akty pozbudou sobeckých pohnutek a tužeb a budou vykonávány pro uspokojení a potěšení Kršny (ibid ). V souvislosti s dosavadním chápáním postavení hnutí HK ve společnosti je vhodné zmínit klasifikace Waise a Swatose. Dle Walise lze řadit ISKCON mezi NNH odmítající svět tato skupina věří, že lidstvo ztratilo kontakt s Bohem a božími zákony, což se projevuje v mnoha negativních rysech současné společnosti, jako je např. přehnaný materialismus (Václavík, 2007: 73). Vůči těmto hodnotám společnosti se oddaní Kršny značně vymezují. Swatos pak skupinu Haré Krišna řadí mezi tzv. neintegrované non-konformní náboženské skupiny, které zaujímají kritický postoj vůči okolní společnosti a převažující náboženské tradici. Jejich hlavním znakem je velká míra sociální a kulturní tenze NNH v Česku Jaká situace umožnila to, že hnutí HK mohlo působit také u nás v Česku? V období po roce 1989 procházela česká společnost výraznou náboženskou deprivatizací, demonopolizací a deinstitucionalizací. Docházelo tedy mimo jiné k pozvolnému až takřka 5 Vlastním jménem A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda. 6 Přísné vegetariánství, zákaz požívání omamných látek, zákaz nedovoleného sexu, zákaz hazardu (Fujda & Lužný, 2010: 97-98). 7 Za meditaci považují oddaní modlitbu k Bohu, realizována jako hromadné zpívání (kírtan, sankírtan) či individuální recitaci (džapa) Haré Kršna mahámantry. Označení hnutí HK pochází právě od opakování této mantry. Oddaní Kršny tak tuto meditaci považují, v dnešním období temného věku hádek, za jedinou cestu k Bohu. 8 Podle konceptu reinkarnace prochází živá bytost neustálým koloběhem znovuzrozování, jehož cílem je opětovné splynutí s Nejvyšším Bohem, Kršnou. Tím je dosaženo nejvyšší dokonalosti a blaženosti. Toho lze, podle oddaných, dosáhnout právě oddanou služnou Kršnovi. 9 Oddaní Kršny vnímají zákon karmy jako zákon kauzality, kdy každý čin i myšlenka vytváří plody a tendence ovlivňující další zrození; špatné činy vytváří špatné následky a naopak. 10

11 neviditelnému znáboženštění a to jak politiky tak veřejného života. Také institucionalizované náboženství ustupovalo do soukromé sféry. Poté, co se Česko otevřelo světu, začaly do země přibývat různé ekonomické, politické a kulturní vlivy. Situace se stala velice nepřehlednou a společnost často nevěděla, jak se s těmito pluralitními podmínkami vyrovnat mohl tak vznikat strach z nastalé nepřehledné situace. Zpočátku nová náboženská hnutí neměla v české společnosti patřičnou podporu, zejména kvůli své často kontroverzní podobě. Také byla vnímána jako kulturního import a jejich aktivity byly předmětem kritiky. To bylo do jisté míry dáno také relativně velkou netoleranci vůči náboženským menšinám u nás (Nešpor, 2004: 28). Mediální obraz NNH v českých médiích byl v té době jasně vymezen byla vnímána jako obskurní a nebezpečné náboženské skupiny. Média při tvorbě tohoto obrazu často přejímala již zaběhlé stereotypy a dříve publikované informace bez reflexe věrohodnosti těchto dat. Na tvorbě tohoto obrazu NNH se výrazně podílelo svým působením antikultovní hnutí, 10 kdy jeho přední představitelé jsou masmédii často vyhledáváni, aby se k této problematice vyjadřovali. Ti se snaží náboženské společnosti, dokonce i ty, které jsou u nás relativně etablované, diskreditovat, a prezentovat je jako nebezpečná společenství či náboženské extrémistické skupiny. Často je označují v našem kulturním prostředí pojmy s jasnou negativní konotací, jako např. sekty. Jejich argumentace je založena na základě vlastní příslušnosti k zavedeným církvím, kterou však v rámci boje proti novým náboženstvím obvykle neprezentují (Lužný, 2004: 93-94). I přes tyto zdánlivě negativní prezentace postupně rostl zájem veřejnosti o tato nová náboženství, jejich ideologii a filosofii, což bývá připisováno osobnímu zájmu o transcendentno či spiritualitu jakožto formu osobního hledání, duchovní cesty (Nešpor, 2004: 28). Postavení NNH ve společnosti do jisté míry reguluje stát prostřednictvím své legislativy. Ta má zaručovat ochranu jak české veřejnosti, tak menšinovým náboženským skupinám. Také zaručuje svobodu náboženského vyznání a zachování náboženské plurality. 11 Jak bylo řečeno, hnutí HK do Česka přibylo spolu s jinými novými náboženskými skupinami. Nyní bude sledován samostatný vývoj tohoto hnutí u nás. 10V Česku nejznámějším a nejaktivnějším antikultovním hnutím je Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů (SSSNNS). 11 Musí však být zachovány demokratické principy. 11

12 2.7. Hnutí HK u nás Během komunistické vlády v bývalém Československu bylo pronikání a působení alternativních náboženských skupin potlačováno. Přesto zde existoval zájem o tyto alternativy, jakožto i o indickou tradici, především o různé druhy jógy. Tak se lidé mohli seznámit s bhakti jógou. 12 Následovaly různé snahy ISKCONu o misijní činnost z nekomunistických zemí, ale tyto snahy většinou končily nezdarem. Přesto se s višnuistickou filosofií seznámily malé skupinky zájemců, a to prostřednictvím misijní činnosti nebo z propašovaných knih. Krátce nato se někteří nadšenci pokusili bhakti jógu také praktikovat. Sametová revoluce a změna poměrů u nás umožnily oficiální působení ISKCONu. Záhy v Praze vniklo oficiální středisko organizace v Česku a následovalo založení další velké komunity, farmy v Chotýšanech u Benešova. V 90. letech 13 u nás existují dvě hlavní střediska pražské a benešovské. V Praze vzniká Centrum pro védská studia, kde je kladen důraz na misijní činnost a provozování vegetariánské restaurace Govinda. 14 Naproti tomu benešovské centrum, známé jako farma Kršnův dvůr, klade důraz na všestranné fungování komunity a liberálnější atmosféru. Postupně vznikají, často kolem restaurací, další komunity či centra, kde se oddaní Kršny schází. Ti stále častěji pořádají své programy či nepravidelné akce, na nichž je patrná značná fluktuace zúčastněných. 15 Současný český ISKCON pokračuje v misijní činnosti, klade značný důraz na pouliční prodej knih, provozuje několik vegetariánských restaurací a pořádá festivaly indické kultury nebo na jiných festivalech participuje. Dokonce i vznikají letní tábory pro oddané Kršny (Fárek, 2008: ). Zde teoretická část práce končí. Byly v ní nastíněny teoretická východiska procesů tvorby mediální i sociální konstrukce reality, jakožto i historické počátky a souvislosti vzniku ISKCONu na Západě, i u nás v Česku. Byly také zmíněny hlavní filosofické zásady hnutí HK. Nyní přejdeme k části metodologické. 12 Jistý vliv na tom měla také kapela Beatles, jejíž desky s mahámantrou se u nás prodávaly. 13 Roku 1991 je hnutí HK registrováno jako občanské sdružení, kdy může vykonávat soukromé i veřejné náboženské obřady pak získalo navíc právní subjektivitu, zatím však bez tzv. zvláštních práv (Lužný, 2004: ). 14 Později hnutí HK provozuje celou síť těchto restaurací, které rychle získávají stálou klientelu a dlouho udržovaly tradici večerního rozdávání jídla bezdomovcům. 15 V roce 1992 se k organizaci ISKCON přihlásilo přes tisíc lidí (v rámci podpisové akce dle zákona o registraci NNH). 12

13 3. Metodologická část V této kapitole bude přiblížen výzkumný problém a cíl této práce, spolu s výzkumnými otázkami, na které se pokusí práce odpovědět. Bude zde nastíněna výzkumná metoda, jakou bude analýza provedena a způsob výběru výzkumného souboru spolu s dílčími kritérii pro výběr nezbytnými. Nakonec bude objasněno samotné časové období výzkumu Výzkumný problém a cíl výzkumu Cílem výzkumu této práce bude sledovat změny v mediální prezentaci hnutí Haré Kršna ve vybraných českých tištěných médiích, kterými jsou MF Dnes, Blesk, Respekt a Reflex. Tato média disponují značným názorovým vlivem na společnost, jak to vyplývá z jejich prodejnosti (jsou pravidelně nejprodávanějšími tiskovinami u nás). Jak bylo zmíněno v teoretické části, média se svou mediální konstrukcí reality značnou měrou podílí na tvorbě reality sociální. Proto mediální obraz hnutí HK, který vytváří média, indikuje do značné míry to, jaký bude obraz tohoto hnutí v povědomí společnosti, jak o něm bude smýšleno, popř. s jakými stereotypy bude toto hnutí asociováno. Jak již bylo řečeno, mediální vliv je značný zejména v případech, kdy sami jedinci nemají s touto skupinou osobní zkušenost Výzkumné otázky V návaznosti na teoretická východiska mediální a sociální konstrukce reality, si tato práce klade za cíl odpovědět na následující otázky: 1. Jak se měnil mediální obraz hnutí HK ve sledovaném období let 1990 až 2014? 2. Zda a jak se liší mediální obraz hnutí HK v seriózním tisku a bulváru, v denících a týdenících? 3. Je hnutí HK stále považováno za nebezpečnou náboženskou skupinu nebo jej lze již řadit mezi etablovanou součást české náboženské scény? 3.3. Zvolená metoda výzkumu Tato práce pro analýzu novinových článků nevyužívá jedné metody, ale kombinuje metody dvě diskurzivní analýzu dle Paula J. Geeho a kvalitativní obsahovou analýzu. Důvodem pro takovýto přístup bylo nedostatečné množství dat pro analýzu diskurzů, proto byla použita také druhá metoda. Obě se tak vzájemně doplňují. 13

14 Diskurzivní analýza Metoda diskurzivní analýzy dle J. P. Geeho koresponduje s konstruktivistickou teorií mediální reprezentace, kdy on sám rozlišuje sedm aspektů reality. Ty jsou aktéry vytvářeny při každém užití jazyka. Jinak řečeno Geeho diskurzivní analýza je založena na detailech promluvy ( ) nebo psaného dokumentu, jež jsou pravděpodobně považovány za relevantní v dané situaci a které se týkají tvrzení, jež se analýza pokouší vytvořit (Gee, 2005: 106). Při studiu jakéhokoli použití jazyka navrhuje Gee následující sadu otázek, na které se výzkumník může ptát, aby odhalil přítomné diskurzivní vztahy: 1. Zvýznamňování Při pátrání, co je v rámci jazykové situace důležité, se analytik může ptát na otázky typu: Čemu přikládá použitý jazyk význam? Použitím jakých diskurzivních praxí jsou určité věci zvýznamňovány a jiné nikoli? Co text zdůrazňuje a o čem naopak mlčí? 2. Aktivity Jazyk textu rozehrává určitý soubor aktivit, které přisuzuje vytvářeným identitám. Při studiu toho, co se děje uvnitř i mimo text se analyzující může zajímat o následující otázky: Jaká aktivita či aktivity se pomocí jazyka odehrávají v textu? O jaký děj v textu jde? 3. Identity Použití jazyka rozřazuje jedince i instituce do distinktivních skupin a vytváří z nich identity. Ke každé identitě zároveň přisuzuje vlastní hodnotový rámec, soubor aktivit a formy vědění. Ve snaze odhalit, kdo se podílí na jaké aktivitě, je možné se ptát následovně: Jaké identity je díky použitému jazyku možné rozeznat? Kdo se nachází v přisouzených rolích a pozicích? 4. Vztahy Mezi identitami, významy i aktivitami lze díky jazyku najít vytváření určitých funkčních či dysfunkčních vztahů. Analyzující je může odhalit následujícími otázkami: Jaké vztahy se snaží jazyk nastavit uvnitř i mimo text? Jaké vztahy má/chce mít/pokouší se mít s příjemci/skupinami/institucemi? 5. Politika distribuce společenských statků / atributů Jazyk článků distribuuje identitám kromě charakteristik i sociální statky a atributy. K čemu tato distribuce směřuje, je možné zjistit pomocí otázek typu: Jak jazyk určuje 14

15 perspektivu rozložení sociálních statků? Koho nebo co staví text do role zodpovědné za toto rozložení sil? Co je díky němu vnímáno jako správné, hodnotné, normální, vhodné a tak, jak má být? 6. Spojení Některé věci je možné díky jazykovému aktu vidět jako relevantní nebo naopak stojící zcela samostatně. Analyzující se může ptát: Jaká spojení text vytváří? Co považuje za relevantní a související, a jaké vazby se naopak snaží zrušit nebo ignorovat? 7. Znakové systémy a vědění Texty disponují schopností vyzdvihovat některé soubory vědění, znakové systémy, sociální jazyky a hodnotové žebříčky jako privilegované, zatímco jiné potlačovat. K odhalení toho, které systémy v textu hrají největší roli, se může analyzující ptát následujícími otázkami: Kterým znakovým systémům, způsobům získávání vědění a souborům přesvědčení dává použitý jazyk přednost? Které formy poznání jsou určeny jako relevantní a privilegované? (Gee, 2005: 11-13) Je tedy patrné, že tato metoda výrazně sleduje užití jazyka a ostatní složky sociálního života, jako jsou jednání, identity či instituce, které fungují neustále ve vzájemném spojení a vytváří skutečnost (ibid. 10). Nicméně pro nedostatek dat k analýze nemohla být tato metoda uplatněna v celém svém rozsahu. Jednotlivé oblasti reality byly vzaty spíše jako vodítko, pro tvorbu jednotlivých tematických okruhů, v rámci kterých byly změny v mediální prezentaci sledovány. Geeho diskurzivní analýza pak byla doplněna kvalitativní obsahovou analýzou Obsahová analýza Pro tuto práci byla zvolena obsahová analýza proto, že umožňuje pracovat s velkým množstvím textů, v tomto případě článků tištěných médií. Tyto výsledky pak mohou být podrobeny statistickým analýzám, které lze pomocí číselných hodnot znázornit přehledněji v grafech či tabulkách (Schulz, 1998: 30-32). Tento kvantitativní přístup však v rámci předvýzkumu ukázal na jistou skutečnost, a to, že sledovat změny v mediální prezentaci hnutí HK na základě takovéhoto přístupu nebylo zcela možné 16. Proto od tohoto kvantitativního přístupu bylo upuštěno a nynější výzkum výrazněji aplikuje přístup kvalitativní, popř. jej propojuje s metodou diskurzivní analýzy. 16 Samotné změny jsou spíše pozvolné, pozorovatelné na základě spíše kvalitativního rozboru. 15

16 Při užití této kvalitativní obsahové analýzy je brán zřetel na tzv. slabé stránky této metody, kterými jsou např. její vysoce vágní vymezení, subjektivismus zanášený obsaženým kvalitativním rozměrem (především investigací badatele) a rizika kvantitativních závěrů, jimž nepředcházel kvalitativní vhled (Dvořáková, 2010: 95-96) Konstrukce výzkumného souboru Pro provedení výzkumu je nezbytné, aby výzkumný soubor byl blíže specifikován. Zúžení zkoumané oblasti umožní hlubší a ucelenější analýzu. Podle Schulze je konstrukce výzkumného souboru textů k následné analýze založena na vícestupňovém výběru. Ten se zakládá na 4 krocích (1998): 1. V prvním kroku byla vybrána pouze tištěná periodika vydávána celorepublikově Ve druhém kroku došlo k omezení na vybraná periodika MFD, Blesk, Respekt a Reflex, a to na základě následujících kritérií: a. Dostatečné množství dat pro analýzu - na základě před-výzkumu bylo zjištěno, že ze všech celorepublikových tištěných periodik právě tato čtyři o problematice hnutí inzerovala s relativní pravidelností 18 a tyto články obsahovaly relativně dostatečný objem dat. To je důležité pro zachycení nějakého trendu a vůbec provedení analýzy jako celku. 19 b. Velký názorový vliv ve sledovaném období byla tato média jedna z nejprodávanějších (nejčtenějších) periodik na českém trhu. To indikuje na potencionálně velký vliv na názor čtenářů, popř. na celou společnost. c. Zastoupení seriozního tisku i bulváru - tento vzorek bude sledovat, zda mediální obraz hnutí HK je diametrálně rozličný z pohledu bulvárního tisku a tisku, který lze (s jistými výhradami) označit za nebulvární. i. Prestižní média jsou zde zastoupena deníkem Mladá fronta Dnes a týdeníkem Respekt. Jejich prioritou by měla být relevance, aktuálnost, pravdivost, srozumitelnost, nestrannost, věcnost a vyváženost zpravodajství (Burton & Jirák, 2001: 275). ii. Bulvární tisk je zde naopak zastoupen deníkem Blesk a týdeníkem Reflex. Ty by se měly orientovat na negativitu, jednoduchost, jasnost, 17 Do roku 1993 na území tehdejšího Československa, poté na území České republiky. 18 Častá frekvence výskytů zpráv o hnutí může indikovat větší zájem ze strany médií tato témata jsou pro ně (čtenáře) něčím zajímavá. 19 Ostatní celostátní periodika inzerovala o hnutí HK také, ale pro nedostatečné množství dat pro analýzu, tato periodika do samotného výzkumu nebyla zařazena. Podobný problém se vztahuje také na týdeníky Reflex a Respekt, které pro analýzu byly zvoleny, ale z důvodu výše zmíněného, změny v mediální prezentaci hnutí v těchto médiích nebudou moci být podrobněji analyzovány. 16

17 celebrity, blízkost. Vytváří tím dojem, že je autoritou, jež umí snadno a přehledně vyložit svět (a že svět lze vyložit prostřednictvím zákulisních informací, drbů ze soukromého života a nejrůznějších deviací) (ibid. 255). d. Denní a týdenní tisk zastoupení tisku s rozdílnou frekvencí inzerce. 3. Třetím krokem bylo omezeno období inzerce na léta 1990 až Je tak sledováno období porevoluční až po současnost (rok 2014). 4. Ve čtvrtém kroku pak byly vybrány pouze ty texty, které se explicitně věnovaly problematice hnutí HK. 20 Na základě výše zmíněných kritérií jsme vytvořili základní výzkumný soubor, který čítá více než 200 textů, které se nějakým způsobem (třeba i jen okrajově) problematiky hnutí HK dotýkají Analyzovaná média Mladá fronta Dnes, deník, který patří mezi nejčtenější a nejprodávanější 21 v České republice. I když bývá označován jako deník s vysokým počtem bulvárních prvků, 22 je stále považován za relativně seriózní, nebulvární tiskovinu. Tyto noviny jsou vydávané denně s výjimkou neděle. Vydání obsahuje regionální přílohu příslušného kraje nebo srovnatelné oblasti. Zaměřuje se převážně na komentované zpravodajství a tematické přílohy. Prohlašuje se za politicky neutrální, ale de facto má spíše pravicové nebo konzervativní zaměření. Poskytuje zpravodajství z domova i ze světa, z politiky, ekonomiky, kultury a sportu. Blesk je barevný bulvární deník, zaměřený na aktuální zpravodajství, zajímavosti a senzace z ČR i ze světa. Jedná se o nejprodávanější deník u nás, 23 vycházející také v regionálních mutacích. 20 Do roku 1997 byly články vyhledávány v databázích popř. hledány ručním listováním v jednotlivých periodikách zde mohlo dojít k případnému přehlédnutí článků, kde hnutí HK bylo zmíněno pouze okrajově (nebylo hlavním námětem). Od roku 1997 pak byla pro vyhledávání textů využita internetová databáze Anopress klíčovými slovy pak byly mutace slov Hare Krišna, Krišnovci, ISCKON, apod. 21 V míře prodejnosti je MF Dnes druhým nejprodávanějším deníkem v ČR; za deníkem Blesk. Průměrný prodaný denní náklad MFD za měsíc prosinec 2014 byl výtisků. Periodický tisk. 22 Jedná se např. o citově zabarvené názvy titulků, zvýšená míra obrazové přílohy atd. 23 Průměrný prodaný denní náklad Blesku za měsíc prosinec 2014 byl výtisků. Periodický tisk. 17

18 Respekt je považován za relativně objektivní týdeník, 24 komentující aktuální dění v domácí i zahraniční politice, ekonomice, společnosti a kultuře. Redakce časopisu jej sama označuje jako liberální, kritické médium. V míře prodejnosti 25 se Respekt řadí výrazně za týdeník Reflex. Reflex je bulvární týdeník věnující se převážně společenským, politickým, kulturním a publicistickým tématům. Je takřka dvakrát prodávanější než týdeník Respekt Mediální pozornost Předpokládá se, že jednotlivá média a zejména jednotlivé články budou o hnutí HK inzerovat v rozličné míře. Zastoupení tématu, které se týká hnutí HK na celkovém obsahu článku, může indikovat to, jaká je mu přisuzována důležitost zde byl užit předpoklad, který říká, že malá část článku věnovaná problematice hnutí HK vypovídá o malém mediálním zájmu o tuto problematiku (Sedláková, 2008: 66). Pro lepší uchopení a následující analýzu byly vytvořeny 3 kategorie, které míru zastoupení námětu hnutí HK na celkovém obsahu článku zohledňují. Tyto kategorie byly označeny jako hlavní, vedlejší námět a okrajová zmínka. Jednotlivé kategorie byly následující: Hlavní námět zde byl mediální prostor primárně určen hnutí HK jsou tak označena sdělení, která tvořila nejdůležitější část daného článku. V těchto sděleních zpravidla vystupovalo hnutí HK nebo jeho členové v pozici hlavních aktérů událostí nebo těch, kterých se sdělení přímo dotýkalo. Pokud byla zpráva primárně zaměřena na jiné téma, byla zařazena do jiné kategorie (Sedláková, 2007: 79). Hlavní námět zabíral přibližně 70 % z celkového obsahu článků. Jedná se o zprávu s výraznou zpravodajskou hodnotou. Vedlejším námětem je pak označena informace, která hnutí věnuje menší pozornost. Ve většině případů lze hovořit o vedlejším tématu jako o logicky či kompozičně navazujících souvislostech k tématu hlavnímu. Vedlejší téma je podřízeno hlavnímu a dále jej rozvíjí, prohlubuje danou problematiku, zmiňuje nové skutečnosti, případně hlavní téma dále 24 V českém mediálním prostoru je poměrně prestižním časopisem a často bývá citován jinými médii. 25 Průměrný prodaný týdenní náklad Respektu za měsíc prosinec 2014 byl nákladů. Periodický tisk. 26 Průměrný prodaný týdenní náklad Reflexu za měsíc prosinec 2014 byl nákladů. Periodický tisk. 18

19 posouvá nebo uvádí do jiného kontextu. V jednotlivých článcích se tak mohla vyskytnout dvě i více vedlejších témat (Sedláková, 2007: 79). V případě, že problematice hnutí nebylo věnováno ani hlavní ani vedlejší téma, byl článek zařazen do kategorie okrajová zmínka. Zde bylo téma hnutí zmíněno pouze jednou a nebylo již dále rozvíjeno byla mu přiřazena nízká zpravodajská hodnota. Přestože takto věnovaný mediální prostor lze vnímat jako takřka zanedbatelný, může jeho kontext poukázat na různé stereotypy, 27 nálady a předsudky, které jsou s hnutím spojovány. Taková to krátká sdělení mohou prezentaci hnutí HK zkreslovat, jakožto nedostatek času čtenářů na získávání informací a uvažování o nich často pak volí jednostranná sdělení (před těmi protikladnými), která nenarušují zažité mentální obrazy daného fenoménu (Sedláková, 2007: 79). Zde metodologická část práce končí. Nyní se přesuneme k samotné analýze mediálního obrazu a jednotlivých změn v mediální prezentaci hnutí HK. 27 Takovéto užití stereotypu je znakem rigidního vztahu k různým skupinám, těm je pak paušálně přiřazena určitá vlastnost, jsou tzv. onálepkovány. Předsudky a stereotypy se váží zejména se skupinami, jejichž příslušníci jsou snadno identifikováni prostřednictvím fyzických, náboženských či jiných znaků. Takovéto obrazy vytváří předem daná schémata pro hodnocení a vnímání okolního světa a mají stěžejní význam při uvažování o nových jevech dochází k potlačení složitosti a komplexnosti daného jevu a usnadňuje tak jejich přijímán. Navíc často dochází k nadhodnocení jednoho rysu na úkor celkového projevu dochází tak ke zkreslení a zjednodušení daného jevu, osoby či události. Tyto stereotypy jsou přijímaný z různých zdrojů, většinou nevznikají v našem vědomí. Velký vliv na jejich vytváření mají výchova rodičů či jiných autorit, z našeho nejbližšího okolí (Lippmann, 1922). Lze tedy říci, že stereotypy a předsudky jsou předávány procesem socializace (primární, popř. i sekundární) a jsou sociálně sdílené, kdy významnou roli v tomto procesu hrají právě masová média, která jsou dnes vnímána jako klíčoví činitelé sekundární, popř. primární socializace. 19

20 4. Analytická část Tato část práce se bude věnovat samotnému výzkumu, který bude sledovat jednotlivé změny v mediální prezentaci hnutí HK, ke kterým docházelo v 1990 až Tyto změny byly pozvolné, pozorovatelné spíše v dlouhodobějším horizontu a specifické spíše pro jednotlivé aspekty působnosti hnutí. Pro lepší pochopení a interpretaci těchto tendencí, změn, popř. trendů, bylo sledované období rozděleno do tři stádií a jednotlivých dílčích tematických okruhů, pro které jsou tyto změny příznačné. Tři stádia výzkumu, na které bylo výzkumného období rozděleno, korespondují se třemi dekádami působení hnutí HK u nás. První dekáda je období od roku 1990 do 2000, druhá pak od roku 2000 do 2010 v tomto období dochází k mediálnímu zájmu o nové aspekty působení hnutí HK na veřejnosti. Jedná se například o kulturní akce či náboženská procesí. Třetím stádiem je pak období mezi lety 2010 až Přestože třetí období je výrazně kratší, nejvíce odpovídá aktuálnímu postavení hnutí HK ve společnosti. Tématické okruhy korespondují s jednotlivými aspekty působení hnutí. Jedná se o problematiku nebezpečnosti, kulturních akcí, každodenního života v komunitě či spojitosti s významnou osobou show-byznysu. Tyto tematické okruhy měly korespondovat s jednotlivými sedmi aspekty konstrukce reality dle Geeho diskurzivní analýzy. Nicméně pro nedostatek dat k analýze došlo spíše než k aplikaci této metody, pouze k inspiraci se jednotlivými kategoriemi, které se dle Geeho, na tvorbě obrazu reality podílejí. Před rozpravou nad samotnými změnami v mediální prezentaci hnutí HK je vhodné upozornit na fakt, že až na malé výjimky nebyl v jednotlivých článcích kladen důraz na rozdíly mezi hnutím HK jako takovým a organizací ISCKON. Ten je vnímán jako zastřešující organizace. 28 Již byly objasněny všechny potřebné souvislosti výzkumu. Můžeme tedy přejít k samotným dílčím analýzám. 28 Většina českých oddaných se hlásí k této organizaci. O jiných misiích se články zmiňují pouze v zanedbatelných souvislostech. Tedy ISKCON je pouze jednou z mnoha větví, misií hlásících se k tradici gaudíjského višnuismu. Nicméně se jedná o neznámější a nejpočetnější větev. 20

21 4.1. Kulturní akce Hnutí HK vstupuje do podvědomí veřejnosti zejména díky svému vystupování na veřejných kulturních akcích. O takovýchto událostech začínají média inzerovat až od počátku druhé dekády výzkumu. 29 Parnější je rozdíl v prezentaci akcí, které spadají pod záštitu hnutí (indické festivaly) a akcí, na kterých hnutí pouze participuje. Tento rozdíl je patrný také v důležitosti, který mu média přisuzují. Většinou jde o články inzerované pouze v regionálních mutacích deníku MFD, a to v regionu Praha, Střední a Východní Čechy, ojediněle pak v regionu Střední Morava. Jedná se tedy o lokální (regionální) kulturní akce, čemuž odpovídají také rubriky, v rámci kterých tyto články byly otištěny (kultura, kultura-volný čas, kultura-hudba, zajímavosti). Zejména na počátku druhé dekády se aktivity hnutí na veřejnosti stávají mediálně sledovanějšími dochází k takřka jakémusi mediálnímu boomu a to v letech 2002 a Od tohoto období je patrná jistá liberalizace vzájemných vztahů mezi samotným hnutím a většinovou českou společností zejména však tou, která se situuje do oblasti velkých měst jako je Praha, Brno, Karlovy Vary apod. Zde jsou lidé zvyklí na multikulturní prostředí, což se také odráží ve vzájemných vztazích Indické festivaly Pod nálepkou indického festivalu jsou prezentovány akce, kde je zvýznamněn původ a tradice pocházející z indického subkontinentu. Může se jednat o akce dvojího typu: Malé indické festivaly, zde hnutí pouze participuje a jejich vztah s okolím je stále relativně liberální. V jednotlivých článcích se jedná spíše o pozvánky na volno-časové či kulturní akce, kde hnutí pořádá krátkou přednášku o indické filosofii 30, podávají vegetariánské pokrmy či jsou jinak návštěvníci seznamováni s indickou kulturou jedná se spíše opět pouze jen o okrajové zmínky. Takovéto články byly inzerovány pouze v deníku MFD, převážně v regionu Střední Čechy, a to v první polovině druhé dekády výzkumu. Velké indické festivaly, které jsou oproti těm malým i několikadenní. Ty se konají výhradně pod záštitou samotného hnutí a je zde patrný výrazný konzervatismus a vymezení se vůči okolí o takovémto postoji vůči společnosti hovoří např. Swatos ve své klasifikaci v souvislosti s NNH. Zde hnutí HK řadí mezi do společnosti neintegrované náboženské 29 Přestože ze samotných článků je patrné, že členové hnutí HK na kulturních akcích participovali již v dekádě první. Nicméně v souvislosti s mediální teorií v té době tyto zprávy nepřekročili práh pozornosti a zprávy o hnutí se tak do tisku nedostaly. 30 Přesněji však o višnuistické filosofii. 21

22 skupiny (Václavík, 2007: 73). Na těchto akcích platí JEJICH vlastní pravidla (zákaz prodeje alkoholu a masa apod.) 31. Když se na tuto problematiku podíváme z jiného úhlu pohledu, mohou si tak vlastně návštěvníci do jisté míry vyzkoušet, jaké to je dodržovat ony předepsané zákazy. Tyto akce jsou pak prezentovány jako kulturní s náboženským přesahem či náboženské s přesahem kulturním. V rámci nich jsou většinou, oproti jiným tématům, vyzdviženy všechny aktivity, kterými se hnutí HK prezentuje. Od průvodu s tancem a zpíváním manter, přednášek o védské filosofii, podávání vegetariánské stravy až po prodej knih i odlišný oděv zde je však patrný jistý odstup mezi oddanými a návštěvníky festivalu nebylo zmíněno, že by se sami do programu zapojovali 32, spíše se účastní jen pasivně. To může být následkem onoho konzervativního přístupu ze strany oddaných, kteří se v tomto případě výrazněji vyčleňují, distancují vůči okolní společnosti. Takovéto ochlazení vzájemných vztahů je pak oboustranné. Přestože takovýchto akcí je, v porovnání s jinými kulturními akcemi, poměrně méně, samotné hnutí v těchto mediálních zprávách vystupuje většinou z pozice hlavního tématu. Indické festivaly se konají ve velkých městech, kterými jsou Praha a Brno. To, že se jedná o lokální akce, se promítá také do inzerce bylo o tom inzerováno pouze v rámci daném regionu. Příkladem takové to náboženské akce je pravidelně se konající festival k oslavě boha Kršny, nazvaný Ratha játra. O něm však bylo inzerováno pouze v letech 2007 a 2009 v jiném období toto téma zřejmě nepřekročilo práh pozornosti médií. Relativně výrazná je změna v prezentaci této akce v deníku Blesk a MFD. Zatímco většinou se právě deník Blesk zaměřuje na negativitu a senzaci, v tomto případě to bylo naopak - což je v jistém rozporu s teoretickým vymezením deníků jako takových. Negativní aspekty této akce vyzdvihl právě deník MFD, 33 zatímco deník Blesk se v tomto případě staví do role spíše seriozního tisku Akce kde hnutí participuje Výrazně rozdílně (v porovnání s velkými indickými festivaly) je hnutí prezentováno na akcích, kde pouze nějakým způsobem participuje. Tato změna je patrná zejména od začátku druhé dekády výzkumu, kdy stále více dochází ke vzájemné liberalizace vztahů mezi 31 Reakce účastníků festivalu na tuto skutečnost byly rozdílné, spíše však tyto restrikce byly považovány něco neadekvátního, s atmosférou festivalů nepatřičného. Zásada přísného vegetariánství má svůj původ v indické tradici, která vychází z etického ideálu neubližování, a spolu se zákazem konzumace alkoholu se jedná o tzv. zásady čistého života, které by měli oddaní Kršny dodržovat (Fujda & Lužný, 2010: 97). 32 Oproti jiným akcím, kde se účastníci často zapojují do průvodů či zpěvu manter. 33 Což lze opět přisoudit oné postupné bulvarizaci tohoto deníku, která se nese v duchu snižování objektivity zpráv. 22

23 hnutím a většinovou společností. Tato liberalizace vztahů provází i jiné oblasti působení, jak bude vysvětleno níže. Samotné aktivity hnutí jsou zde chápány jako obohacení kulturního programu a jejich postavení zde je výhradně z pozice kulturního společenství, stoupenců jiné kultury. Mediální pozornost těmto aktivitám hnutí je zde minimální. Jedná se většinou o okrajově a sledovaná změna je často pozorovatelná pouze na základě analýzy kontextu. Mediálně nejsledovanější kulturní akcí, které se hnutí HK pravidelně účastní, je každoroční trutnovský festival. Trutnovský festival Ve zprávách, které se tomuto tématu věnují, vystupuje hnutí HK vždy v pozici okrajové zmínky. Proto výrazným faktorem analýzy byl samotný kontext. Ve sledovaném období v souvislosti s hnutím na tomto festivalu inzeroval výhradně deník MFD, ale pouze o 10 ročnících akce 34 v jiných letech participace hnutí nepřekročila práh pozornosti daného média. Změna v mediální prezentaci hnutí na této akci ve sledovaném období byla nevýrazná až zanedbatelná. V jednotlivých letech je zde hnutí prezentováno až s jistou uniformitou, která je zřejmá i napříč jednotlivými médii. Jakoby jednotlivé zprávy přebíraly formu z minulých let. To může být dáno také tím, že v jednotlivých etapách (po sobě následujících letech) tyto články psali jedni a ti samí autoři. Kulturní rozměr Na trutnovském festivalu hnutí HK pravidelně vystupuje v pozici obohacení kulturní rozmanitosti či místního koloritu. Má zde již pravidelně svůj stan či kemp, kde jeho členové zpívají své mantry, hrají na nástroje nebo prochází samotným festivalovým městečkem. Přičemž je vyzdviženo (právě formou pozvánky), že zdejší účastníci se k těmto aktivitám mohou připojit či je sami vykonávat. Také podávání vegetariánské stravy je již prezentováno jako samozřejmost a to napříč celým obdobím, kdy se o tomto tématu inzerovalo. Liberalizace vztahů Právě na trutnovském festivalu je poprvé výrazná ona liberalizace vztahů mezi členy hnutí a okolní společností, popř. jinými náboženskými skupinami. Jako důvod existence toho, co by jinde zkrachovalo autoři uvádí zdejší specifickou atmosféru, která se nese v duchu svobodomyslnosti, tolerance a alternativních přístupů k životu. Festival se do jisté 34Většinou dvakrát před samotným konáním akce formou pozvánky či formou rozhovoru s pořadateli; jedenkrát pak jako reportáž o této akci. 23

24 míry vyhraňuje vůči uspěchanému světu a většinové kultuře, což v jistém ohledu koresponduje s postojem hnutí HK vůči většinové společnosti. 35 Náboženská tolerance Hnutí HK je v článcích o Trutnově prezentováno jako do jisté míry nábožensky tolerantní, přičemž tato tolerance je zřejmější s odstupem času. Zatímco od roku 1999 se zde hnutí HK angažuje a koexistuje (zatím však odděleně) s evangelickým farářem, zatím však z pozice nenáboženské skupiny, v roce 2014 dochází k výraznému posunu a hnutí se má připojit ke společné bohoslužbě farářů několika křesťanských církví. 36 Taková to událost vzájemné spolupráce mezi vyznavači různých náboženství je vnímána jako první v českých náboženských dějinách. Hnutí je zde nově v rámci festivalu vztaženo mezi náboženské skupiny. Nicméně takovýto posun v liberalizaci vztahů je ojedinělý pouze pro tuto velice liberální a tolerantní atmosféru festivalu, která je v jistém kontrastu s uzavřeností, která panuje ve společnosti. To je patrné v porovnání s akcemi, konzervativního rázu, které hnutí HK samo pořádá (ad. indický festival). Zasvěcení Pořadatelé každoročně celý festival věnují (zasvěcují) nějaké skupině či aktivitě indiánům, poválečné Jugoslávii, matce zemi či právě hnutí HK, jak tomu bylo v roce Toto věnování se však v článcích daného roku výrazně neprojevilo. Spíše až v letech následujících k této akci bylo odkazováno. Této akce se každoročně účastní tisíce diváků, kteří zde mají možnost se s hnutím HK a jeho aktivitami blíže seznámit, čím tak vstupuje do podvědomí společnosti Jiné kulturní akce Média informovala také o jiných kulturních akcích, kde se hnutí popř. jeho členové nějakým způsobem projevovali. Nicméně se jedná o akce menšího rázu, než jakým je právě výše zmíněný trutnovský festival. Ale také na těchto menších akcích (s výjimkou indického festivalu) je patrná postupná liberalizace vtahů hnutí HK vůči jiným skupinám hnutí HK je tak v těchto souvislostech nepřímo prezentováno jako nábožensky tolerantní. Příkladem takovéto skutečnosti může být koexistence různých náboženských skupin vedle sebe na jednom místě nebo aktivity hnutí HK na vánočních trzích, které se nesou 35 O tom hovoří např. při klasifikaci NNH Walise hnutí odmítající svět a vyhraňující se vůči jeho současným projevům, jako je např. přehnaný materialismus, uspěchanost doby atd. (Václavík, 2007: 73). 36 Bezr, O. (2014, srpen 14). Festival Trutnoff navštíví DJ Frodo i levicová kapela. Mladá fronta Dnes, 189, 10. Kultura. 24